Ah huge container ship being manouvered and reversed towards shore by pilots and tugboats

[quote]Zatímco uhlíková stopa lodní dopravy dál roste, hlavní regulátor tohoto sektoru mimo pozornost veřejnosti zmírňuje a zdržuje ekologická opatření. Ve čtvrtečním článku to o Mezinárodní námořní organizaci (IMO) napsal deník The New York Times (NYT). Agenturu OSN popisuje jako obskurní, ale vlivnou instituci silně propojenou s průmyslem, na který má dohlížet.[/quote]

IMO je mimo jiné pověřená snižováním emisí skleníkových plynů v námořní dopravě, která podle zpravodajské společnosti BBC produkuje přes dvě procenta globálního úhrnu a ke změnám klimatu tak přispívá více než Německo. Podle NYT ale agentura nejen že v posledních letech nezavedla žádná nová pravidla o skleníkových plynech, snahy v tomto směru opakovaně odkládala a tlumila.

„Jedním důvodem nedostatečného pokroku je to, že IMO je regulatorní orgán řízený v součinnosti s průmyslem, který reguluje,“ napsal list na základě interních dokumentů, nahrávek a desítek rozhovorů. „Loďaři, ropné a těžařské společnosti, výrobci chemikálií a další s obrovskými ekonomickými zájmy v komerční lodní dopravě jsou mezi delegáty jmenovanými řadou členských zemí. Někdy dokonce vystupují ve jménu vlád, s vědomím toho, že veřejné záznamy jsou vzácností,“ pokračuje článek.

IMO určuje pravidla mezinárodní námořní dopravy od roku 1948 a nyní jako jednu ze svých zodpovědností uvádí i „prevenci mořského a atmosférického znečišťování loděmi“. Tento měsíc se chystá přijmout „sadu navržených doporučení na podporu povinných opatření s cílem omezit uhlíkovou náročnost všech lodí“, uvedla nedávno na svých webových stránkách.

Podle NYT by tím orgán zavedl své první předpisy týkající se skleníkových plynů od podpisu Pařížské klimatické dohody dojednané na konci roku 2015. Navržené regulace ovšem nesnižují emise, neobsahují žádný mechanismus pro vymáhání a ponechávají klíčové body neobjasněné, uvádí deník. „V procesu tvorby pravidel výrazně nepokročily žádné další návrhy, což znamená, že dodatečné regulace jsou pravděpodobně vzdálené dalších pět a více let,“ dodává.

Kritika na adresu IMO se objevila už na konci loňského roku, když orgán ohlásil emisní plán pro období do roku 2050. Environmentální skupiny podle BBC této iniciativě vytýkaly, že počítá s nárůstem emisí námořní dopravy v nejbližších dekádách. NYT napsal, že fungování IMO může podkopat cíle pařížské dohody, jejímž hlavním bodem je snaha udržet oteplování globálního klimatu kolem 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období.

Reportéři zjistili, že některé členské země dohody od jejího podpisu skrze IMO potlačují snahy zastavit růst emisí v lodní dopravě. Jako příklad je uvedeno Chile, jehož prezident Sebastián Piňera v roce 2019 vyzval světové lídry k „ambicióznějším klimatickým závazkům“. V Londýně, kde IMO sídlí, se pak ale jeho diplomaté zasadili o zablokování rychlostních limitů pro lodě, které by snížily uhlíkové emise, píše NYT.

 

Zdroj  :ČTK

DPP