Sdružení HUNGRAIL zveřejnilo index nákladů na železniční nákladní dopravu za první čtvrtletí tohoto roku: ekonomická situace v oblasti železniční nákladní dopravy se dále zhoršila – zatímco poptávka klesá již třetím rokem, náklady dopravců nadále rostou. Železniční dopravci se i v prvním čtvrtletí roku 2026 potýkaly s rostoucími náklady a klesajícími tržbami, což výrazně zhoršuje konkurenceschopnost odvětví. Na základě ekonomických trendů a tržních údajů se podle HUNGRAIL může bez rychlého politického zásahu dále oslabit role železniční nákladní dopravy v maďarské logistice.
Železniční nákladní doprava je klíčovým prvkem logistického systému národního hospodářství, který hraje významnou roli při přepravě velkých objemů surovin a produktů pro energetiku a průmysl a intermodálních zásilek na dlouhé vzdálenosti. Geografická poloha Maďarska, jeho otevřená a na export orientovaná ekonomická struktura, jakož i jeho role tranzitní země činí fungování efektivního a konkurenceschopného systému železniční nákladní dopravy obzvláště opodstatněným. Význam odvětví přesahuje pouhou podporu hospodářské produkce: v souladu s cíli Evropské unie v oblasti udržitelné mobility a klimatické politiky je železnice jedním z nejdůležitějších nástrojů ke snížení emisí oxidu uhličitého pocházejících z dopravy, ke zlepšení energetické účinnosti a k podpoře udržitelné nákladní dopravy.
V posledních letech však čelila konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy řadě výzev a v několika segmentech trhu se dále zvýšila konkurenční výhoda silniční nákladní dopravy. Důvodem je jednak větší flexibilita silniční přepravy a kratší přepravní doby, jednak dynamický nárůst provozních nákladů železničních dopravců. Provozní náklady, náklady na energii, poplatky za užívání tratí, náklady na údržbu a opravy vozového parku, jakož i mzdové náklady, které představují významnou část nákladové struktury železničních dopravců, v uplynulém období výrazně vzrostly. Růst těchto nákladových faktorů přímo snižuje ziskovost dopravců a zároveň omezuje jejich možnosti účastnit se intermodální cenové soutěže.
Tlak na náklady dále zesilují problémy vyplývající ze stavu infrastruktury a jejích kapacitních omezení. Opravy tratí, dočasná omezení rychlosti, kapacitní úzká místa a časté uzávěry tratí prodlužují dobu jízdy, snižují přesnost jízdních řádů a využití vozidel, čímž nepřímo zvyšují také náklady na tunokilometr. Kromě toho stále vyšší požadavky zákazníků na předvídatelnost dodavatelských řetězců a nejistoty v ekonomickém prostředí představují pro železniční nákladní dopravce další nutnost přizpůsobení.
Ani na straně poptávky nejsou trendy příznivé. V uplynulém roce došlo k výraznému poklesu objemu zahraničního obchodu, přičemž výkonnost odvětví náročných na přepravu rovněž poklesla. Výkon železnice tradičně úzce souvisí s produkcí výrobních odvětví, neboť právě ta zajišťují rozhodující část poptávky po přepravě velkého množství surovin, polotovarů a průmyslových výrobků. Podle údajů Maďarského statistického úřadu (KSH) se v roce 2025 výkonnost průmyslu snížila o 2,5 % a výkonnost zemědělství o 4,3 %, zatímco stavebnictví sice zaznamenalo růst o 3,0 %, ten však nedokázal vyvážit pokles v uvedených dvou odvětvích. V důsledku toho loni celkový hospodářský výkon odvětví produkujících zboží zaostal o 1,6 % za úrovní předchozího roku. Tento vývoj přímo omezil potenciální trh železniční nákladní dopravy, neboť právě průmysl a zemědělství produkují velkoobjemové komodity – například výrobky ocelářského průmyslu, chemické suroviny, obilí, hnojiva, stavební materiály a energetické suroviny, u jejichž přepravy má železnice konkurenční výhodu. V důsledku zúžení sortimentu zboží se u železničních dopravců snížil nejen počet vnitrostátních přepravních zakázek, ale také objem mezinárodní přepravy.
Pokles poptávky byl dále umocněn vývojem v oblasti zahraničního obchodu. Vzhledem k tomu, že maďarská ekonomika je orientována na export, je objem železniční nákladní přepravy do značné míry určován vývojem zahraničního obchodu, zejména vývozem průmyslových výrobků a s ním souvisejícím dovozem surovin a součástek. Podle údajů za rok 2025 se objem vývozu snížil o 0,6 %, zatímco dovoz vzrostl o 2,8 %. Pokles vývozu lze připsat především oslabení produkce zpracovatelského průmyslu a utlumené poptávce na hlavních evropských vývozních trzích, což vedlo ke snížení objemu hotových a polotovarů přepravovaných po železnici. Ačkoli růst dovozu sám o sobě vykazuje příznivější obraz, jeho struktura byla pro železniční nákladní dopravu méně příznivá, jelikož značná část tohoto nárůstu nesouvisela s hromadným zbožím, které se tradičně přepravuje po železnici. K tomu, že v roce 2025 poptávka po železniční nákladní dopravě dále klesala, zatímco náklady dopravců zůstaly nadále vysoké, přispěly jak slabší výsledky výrobních odvětví, tak nepříznivé strukturální změny v zahraničním obchodu. V 1. čtvrtletí roku 2026 stále nebyl patrný obrat v poptávce po železniční nákladní dopravě.
V důsledku poklesu poptávky zaznamenává železniční nákladní přeprava od roku 2023 prudký pokles: objem přepraveného zboží se za tři roky snížil o 22 % a výkon, který zohledňuje přepravní vzdálenost, klesl o 18 %. Zvláště nepříznivě se vyvíjel loňský rok. Za celý rok 2025 klesl výkon železniční nákladní dopravy – měřený v tunokilometrech – o 11 %. V prvním čtvrtletí letošního roku byl výkon o dalších 4,5 % nižší než před rokem, přičemž hmotnost přepraveného zboží se rovněž snížila o 1,6 %. Objem vnitrostátní železniční nákladní přepravy se v prvních třech měsících roku snížil o 13,2 %, ale i mezinárodní přeprava, která v předchozích letech určovala růst, poklesla o 3,5 %. Tento pokles je pro odvětví obzvláště bolestivý i proto, že loňský výkon již představoval velmi nízkou výchozí hodnotu (v roce 2025 se vnitrostátní přeprava snížila o 26,5 % a mezinárodní přeprava o 8,8 % ve srovnání s předchozím rokem).
Trvalý pokles poptávky již tedy nelze považovat pouze za dočasný důsledek hospodářských cyklů, ale stále více poukazuje také na strukturální problémy trhu železniční nákladní dopravy. Možnosti dopravců přizpůsobit se této situaci jsou výrazně omezeny tím, že při zmenšujícím se objemu přepravovaného zboží jejich provozní náklady dále rostou. Společnosti zabývající se železniční nákladní dopravou čelí současně poklesu tržeb a nárůstu nákladů, což výrazně zhoršuje jejich ziskovost a konkurenceschopnost.
Rostoucí náklady, zhoršující se ziskovost
V 1. čtvrtletí roku 2026 byly náklady železniční nákladní dopravy přepočítané na jeden hrubý tunokilometr o 4,1 % vyšší než o rok dříve. Kdyby železniční společnosti nedokázaly prostřednictvím úsporných opatření snížit náklady oproti předchozímu čtvrtletí (o 0,9 %), byl by meziroční nárůst nákladů ještě vyšší. U většiny železničních nákladních dopravců rostly náklady tempem výrazně převyšujícím inflaci.
Nárůst nákladů byl z velké části způsoben zvýšením nákladů na trakci, provozních nákladů a nákladů na řízení společnosti. V odvětví železniční nákladní dopravy byly specifické provozní náklady na trakci v prvním čtvrtletí letošního roku o 10,9 % vyšší než v prvním čtvrtletí loňského roku, i když ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se již téměř nezměnily. Železniční společnosti byly v uplynulém roce pod značným tlakem, aby při klesající poptávce nějak udržely náklady pod kontrolou. Nárůst jednotkových nákladů však nedokázalo plně vykompenzovat ani to, že v rámci nucených úspor došlo v celém odvětví k významnému snižování počtu zaměstnanců.
Míru nárůstu nákladů zmírnilo kromě úsporných opatření podniků také snížení poplatků za trakční energii účtovaných provozovatelem dráhy MÁV. Konečná cena elektrické energie pro trakci od společnosti MÁV činila v 1. čtvrtletí roku 2026 v průměru 59,2 Ft/kWh, což je o 10,1 % méně než průměr v 1. čtvrtletí roku 2025 a o 1,6 % méně než průměr ve 4. čtvrtletí roku 2025. Na základě přibližného tržního referenčního ukazatele vývoje nákladů na dieselovou trakci byla velkoobchodní cena nafty v 1. čtvrtletí roku 2026 přibližně o 11 % nižší než průměr v 1. čtvrtletí roku 2025 a přibližně o 2 % nižší než průměr ve 4. čtvrtletí roku 2025. Kdyby se poplatky za trakční energii nesnížily (ani nezvýšily), činil by nárůst měrných nákladů železničních nákladních dopravců mezi 1. čtvrtletím roku 2026 a 1. čtvrtletím roku 2025 přibližně 5,5 % namísto 4,1 %.
Situaci železničních nákladních dopravců dále zkomplikovala skutečnost, že souběžně s nárůstem provozních nákladů došlo v důsledku poklesu poptávky a kurzových vlivů také ke snížení výnosů z přepravy v přepočtu na jeden hrubý tunokilometr, což znamenalo dvojí tlak na jejich ziskovost. V 1. čtvrtletí roku 2026 se sazby za železniční nákladní přepravu vyjádřené ve forintech v průměru snížily o 2,6 % ve srovnání s předchozím rokem, a to především v důsledku kurzových vlivů (bez kurzových vlivů by úroveň jednotkových sazeb za rok vzrostla přibližně o 1,5 %). V prvním čtvrtletí letošního roku však železniční přepravní sazby vzrostly o 2 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím.
Možnosti železničních nákladních dopravců při stanovování cen za přepravu dobře ilustruje skutečnost, že zatímco cenová úroveň služeb v 1. čtvrtletí roku 2026 v průměru o 4,2 % převyšovala úroveň z předchozího roku, průměrné tržby železničních nákladních dopravců klesly o 2,6 %, a po očištění o vliv směnných kurzů vzrostly pouze o 1,5 %. To znamená, že dopravci nedokázali ve svých cenách promítnout ani obecnou inflaci v sektoru služeb, což naznačuje, že silná konkurence ze strany silniční dopravy a slabá poptávka výrazně omezily jejich možnosti zvyšování cen. Dopravci dokázaly rostoucí náklady ve stále menší míře přenášet na své zákazníky, což dále zhoršilo ziskovost a finanční udržitelnost tohoto odvětví.
Vlivy směnných kurzů dále zhoršují konkurenceschopnost
Situaci v odvětví dále zhoršuje i vývoj kurzu forintu. Vzhledem k tomu, že přibližně 85 % obratu železniční nákladní dopravy tvoří mezinárodní přeprava, tržby podniků pocházejí převážně v eurech, zatímco značná část jejich provozních nákladů – tedy poplatky za užívání tratí, energie na trakci, mzdy a náklady na řadu služeb – se účtuje ve forintech. Posilování forintu, které trvá od jara 2026, proto přímo zhoršuje ziskovost železničních dopravců: hodnota tržeb ve forintech klesá, zatímco náklady zůstávají nezměněny nebo dále rostou, a navíc ztráty nelze kvůli ostré konkurenci na trhu většinou přenést na zákazníky. Kurzová expozice se týká nejen železničních nákladních dopravců, ale také zasilatelů, intermodálních terminálů a operátorů kombinované dopravy, podniků zabývajících se údržbou vozidel a účastníků dodavatelského řetězce, a odvětví je tak nuceno současně čelit poklesu poptávky, nárůstu nákladů a nepříznivým vlivům směnných kurzů. Pokud tyto procesy přetrvají, lze očekávat další snižování kapacit, odkládání investic a další zhoršování konkurenceschopnosti železniční nákladní dopravy.
Celkově lze konstatovat, že za jeden rok vzrostly náklady železničních nákladních dopravců o 4,1 % navzdory výrazným úsporným opatřením a propouštění, zatímco výnosy poklesly o 2,6 %, takže k vyrovnání nárůstu nákladů by bylo loni zapotřebí zvýšit stávající sazby o 6,7 %. Jelikož však železniční dopravci nedokázaly sjednat zvýšení sazeb s přepravci, jejich ziskovost se dramaticky zhoršila. Situaci dále zhoršuje skutečnost, že v loňském roce dramaticky poklesl objem objednávek železniční nákladní přepravy, což staví železniční dopravce, a tím pádem i celý domácí logistický dodavatelský řetězec, do mimořádně obtížné situace.
Vývoj nákladů na železniční nákladní dopravu není pouze otázkou hospodaření jednotlivých dopravců, ale má zásadní význam i z hlediska ekonomiky dopravy a politiky hospodářské soutěže. Růst nákladů má přímý vliv na tržní podíl železnice, na konkurenci mezi jednotlivými druhy dopravy a také na realizovatelnost cílů domácí i evropské dopravní politiky – zejména na přesun nákladní přepravy ze silnic na železnici. K zastavení poklesu železniční nákladní dopravy a k zajištění ekonomicky udržitelné mobility jsou zapotřebí rychlá a účinná vládní opatření a podpory.
Index nákladů na železniční nákladní dopravu vytvořilo sdružení HUNGRAIL s cílem zvýšit transparentnost nákladových vlivů, poskytnout podklad pro politická rozhodnutí týkající se tohoto odvětví a zlepšit informovanost účastníků odvětví. Index má sloužit všem účastníkům jako spolehlivý zdroj informací pro ekonomicky udržitelnou železniční nákladní dopravu. Tento ukazatel, publikovaný každé čtvrtletí, představuje změny nákladů v železniční nákladní dopravě a poskytuje zpětnou vazbu ohledně faktorů ovlivňujících trh. Hodnoty indexu se vypočítávají na základě výsledků reprezentativního dotazníkového průzkumu provedeného mezi železničními nákladními dopravci. Analýza se zabývá také rozdílem mezi nárůstem nákladů a výnosů z přepravného, tj. jak velké zvýšení přepravného by bylo v tomto odvětví opodstatněné, aby železniční nákladní dopravci mohli pokrýt nárůst svých nákladů.
Maďarské železniční sdružení HUNGRAIL považuje za své poslání podporovat neustálý rozvoj železničního odvětví a zvyšovat jeho konkurenceschopnost a bezpečnost.
Hungrail: Vývoj objemu a výkonu železniční nákladní přepravy v letech 2008–2025 (2008 = 100%)
Zdroj: ŽESNAD
|
