Michaela Drábková

Ceny ropy smazaly předchozí zisky a surovina zlevňuje. Obrat způsobilo vybírání zisků a údaje o velkých ruských dodávkách. K růstu cen na počátku seance přispíval lepší než očekávaný hospodářský růst v USA a optimismus ohledně oživení poptávky v Číně.

V Česku loni přibylo 194.000 vozidel se sjednaným povinným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Celkem tak má takzvané povinné ručení 9,053 milionu vozidel, vyplývá z aktuálních dat České kanceláře pojistitelů (ČKP). Nepojištěných vozidel je podle jejích dřívějších odhadů v ČR asi 160.000.

Britská regionální letecká společnost Flybe se dostala do insolvence a zrušila všechny své lety z Británie a do Británie. Oznámila to včera firma na svých internetových stránkách. Vyzvala cestující, kteří si u ní koupili letenky, aby nejezdili na letiště, pokud si sami nezajistí alternativní let u jiných aerolinek.

Státní Správa železnic vymění šéfa přípravy vysokorychlostních tratí. Nynějšího ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí Martina Švehlíka na tomto postu vystřídá 1. února Jakub Bazgier. Ten je zatím ve správě náměstkem Stavební správy západ.

V roce 1992 Spolkový sněm poprvé zadal elektrizaci železniční tratě mezi Hofem a Marktredwitz v Horních Frankách. Do dnešního dne je však projekt stále ve fázi plánování, stejně jako část "východního koridoru" jižně od Marktredwitz do Weidenu, Regensburgu a dále do Rakouska. Podle nepotvrzených prohlášení zúčastněných stran nemusí být nepřetržitý elektrický provoz možný dříve než v roce 2037.

Více skladovacího prostoru a rychlejší odbavování lahvového a plechovkového piva. To zajistí Plzeňskému Prazdroji nový, plně automatizovaný sklad, který v těchto dnech zahájil provoz. Největší investice v plzeňském pivovaru od roku 2006 ve výši 780 milionů korun umožní Prazdroji rychleji zásobovat své zákazníky.

Státní zástupce podal obžalobu na sedm lidí a dvě firmy v kauze, která se týká podezření na ovlivňování zakázek Českých drah. Na webu to dnes uvedlo pražské vrchní státní zastupitelství. Obžaloba tvrdí, že organizovaná skupina využívala neveřejné informace u poptávkových řízení na zajištění náhradní autobusové dopravy při drážních výlukách. Podle dřívějších informací médií je mezi obviněnými fotbalový manažer Roman Rogoz.

Mezi západními představiteli znovu ožívá debata o dodání stíhaček Ukrajině, uvedl list Politico s odvoláním na nejmenované diplomaty a zástupce obranného sektoru. Získání moderních stíhaček je pro Kyjev, který ve středu dostal příslib dodávek západních tanků, dalším logickým krokem, podotkl list. Ve středu dala Ukrajina opět najevo zájem konkrétně o americké stíhací letouny F-16. Společnost Lockheed Martin, která tyto stroje vyrábí, deníku Financial Times (FT) sdělila, že je připravena poptávce v souvislosti s konfliktem na Ukrajině vyhovět. Do jednání o potenciálních dodávkách letounů na Ukrajinu firma přímo zapojena není, nebrání se však předání svých stíhaček třetí zemí, která o to projeví zájem s cílem "pomoci v současném konfliktu", sdělil deníku FT provozní ředitel firmy Frank St. John. Za tímto účelem se Lockheed Martin chystá zvýšit svoji výrobu v Greenville v Jižní Karolíně. Ukrajina bude usilovat o získání letounů, právě jako jsou americké F-16, sdělil ve středu poradce ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova. O stíhačkách F-16 se o den dříve zmínil i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. USA zatím ukrajinské žádosti o stíhačky odmítaly kvůli obavám, že by Kyjev tyto stroje mohl použít k útokům na ruské území. "Pokud jde o stíhačky F-16, tak zatím žádné oznámení nemáme," řekl deníku Financial Times nejmenovaný americký činitel z obranného sektoru. Jak ale sdělil listu Politico jeden ze západních diplomatů, i dodání raketometů HIMARS nebo tanků bylo původně pro USA nepřekročitelnou linií, která ale časem padla. "Stíhačky jsou dnes zcela nemyslitelné, ale za dva nebo tři týdny bude možná tato diskuze na stole," řekl listu jiný vysoce postavený evropský činitel. Případný prodej nebo poskytnutí amerických stíhaček Ukrajině třetími zeměmi si žádá souhlas USA. Právě takzvaný reexport strojů na Ukrajinu je ale podle evropských představitelů jednou z možností, jak by mohly letouny k Ukrajincům dorazit. K potenciálním dodávkám stíhaček F-16 se staví kladně například Nizozemsko. Šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra minulý týden uvedl, že pokud jde o vojenskou podporu Ukrajiny, neexistují "žádná tabu." Podle Politica podporují debaty o dodání stíhaček Ukrajině také pobaltské státy. Nizozemsko má v arzenálu asi 40 stíhaček F-16 a v současnosti je nahrazuje pokročilejšími letouny F-35. Stíhačky F-16 má podle Financial Times ve výzbroji dalších sedm členských zemí NATO včetně Polska, Norska a Rumunska. Americké stíhačky by také mohly být poslány do zemí bývalé Varšavské smlouvy, které by pak mohly Kyjevu poskytnout své stroje vyrobené v bývalém Sovětském svazu. Například Polsko na začátku války navrhlo, že ukrajinským silám poskytne sovětské stíhací letouny MiG-29, přičemž jedna z variant tohoto návrhu počítala s tím, že je v polském letectvu nahradí právě stroje F-16. Od tohoto plánu se v březnu ale upustilo s tím, že by mohl vést k vyostření konfliktu s Ruskem.

Američtí zástupci naléhají na Turecko, aby znemožnilo ruským aerolinkám s americkými letadly létat do země i z ní. Dnes o tom informoval list The Wall Street Journal s tím, že USA rozšiřují své snahy vymáhat sankce uvalené na Moskvu po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Letový provoz nad Českem loni stoupl na 550.194 letů, což bylo o 52 procent více než předloni. Jde o 64 procent úrovně z posledního předcovidového roku 2019, zatímco evropský průměr dosáhl 83 procent provozu roku 2019. Jedním z hlavních důvodů odlišného provozního vývoje ve vzdušném prostoru ČR byla válka na Ukrajině. Dnes to na tiskové konferenci uvedli předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos a ředitel Řízení letového provozu Jan Klas.