Mailchimp

Skupina Škoda Group získala zakázku za 750 milionů korun na generální opravu a částečnou modernizaci 43 železničních vozů pro kontrolu a údržbu trakčního vedení řady MVTV2 pro Správu železnic (SŽ). Kontrakt začne v létě ve výrobním závodě skupiny v Šumperku. První dva prototypy mají být hotovy do konce roku 2025. Dokončení celého projektu je naplánováno na polovinu roku 2029. ČTK to sdělil Aleš Měrka ze společnosti Škoda Group.

Národní dopravce České dráhy (ČD) má palubní část nového evropského zabezpečovače ETCS nainstalovanou ve 400 vlacích. Dalších přibližně 120 plánuje zabezpečovačem vybavit do konce roku. Dráhy na obsluhu vlaků s ETCS proškolily více než 700 strojvedoucích. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí drah Filip Medelský. Výhradní provoz vlaků s ETCS má začít na hlavních koridorových tratích od ledna příštího roku, v některých případech bude provoz pod ETCS Drážní úřad po dopravcích požadovat od srpna.

Správa železnic by měla odložit zavedení výhradního provozu na ETCS minimálně o dva roky. Jinak hrozí, že systém bude nestabilní a bude kolabovat.

V horní části pražského Václavského náměstí začala stavba tramvajových kolejí. Práce potrvají tři roky a náklady na vybudování zhruba 550 metrů dlouhé tratě od Národního muzea doprostřed náměstí jsou 1,24 miliardy korun. Úpravy čekají horní část náměstí, dolní část město rekonstruovalo dřív. Dopravní podnik (DPP) také opraví koleje ve Vodičkově a Jindřišské ulici, kam se tramvaje vrátí na konci září. Se začátkem prázdnin se obyvatelé a návštěvníci Prahy musejí připravit i na další omezení tramvajové dopravy kvůli rekonstrukci tratí v ulici Dukelských hrdinů v Holešovicích a v Nádražní ulici na Smíchově.

Čínské automobilky budou v následujících letech pokračovat v zahraniční expanzi a do roku 2030 ovládnou 33 procent světového automobilového trhu. Předpovídá to studie poradenské společnosti AlixPartners. V letošním roce by měl podle ní podíl čínských automobilek na světovém trhu činit 21 procent, napsal server CNBC.

Aby byl odjezd i návrat z dovolené co nejbezpečnější, Ministerstvo dopravy spolu s dopravní policií, ŘSD a BESIP připravilo na léto dopravně-bezpečnostní opatření na dálnicích. V pohotovosti jsou desítky odtahových vozidel, které v případě potřeby zajistí Centrální dispečink odtahů ŘSD. K dispozici je také bezplatná asistenční služba Národního dopravního informačního centra 800 280 281. BESIP připravil desatero bezpečné jízdy, policie zvýší dohled nad provozem a na dálničních informačních tabulích budou výzvy k dodržování zásad bezpečné jízdy.

Řidiči linkových autobusů budou mít od července vyšší odměnu za dobu čekání mezi spoji. Zvednout by se měla na 140,60 koruny za hodinu, tedy zhruba o 11 korun. Odpovídat by tak nově měla 1,25násobku hodinové minimální mzdy. Návrh vládního nařízení schválil kabinet, uvedl na tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Výsledek hospodaření Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) za rok 2023 skončil po započtení odložené daně ziskem ve výši 1,223 miliardy korun. Účetní závěrku a výroční zprávu DPP včera schválila Rada hl. m. Prahy (DPP) v působnosti valné hromady. DPP loni dosáhl rekordního celkového obratu ve výši 27,27 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o více než 17 %. O 551 milionů korun více než v roce 2022, celkem 4,9 miliard korun, utržil loni DPP z prodejů jízdného v rámci systému PID. V loňském roce DPP zrealizoval více než 179 milionů přepočtených vozových kilometrů, zhruba stejně jako v roce 2022 a přepravil celkem více než 962 milionů cestujících, meziročně o 8 % více.

Praha plánuje do roku 2026 zahájit dopravní investice za 224 miliard korun, z toho 105 miliard korun je určeno na výstavbu metra D. Vyplývá to z takzvaného akčního plánu mobility pro roky 2024 až 2026, který schválili městští radní. Magistrát plánuje zaplatit 156,6 miliardy, zbylé peníze chce získat z dotačních fondů. Hlavním cílem města je podle dokumentu, který zahrnuje 50 opatření, rozvoj MHD a především kolejové dopravy. Plán počítá i se zdražováním jízdného a parkovného.

Rozpočty českých měst a obcí mají druhý nejnižší podíl z příjmu z ekonomické aktivity na jejich území v EU (skrz tzv. místní určení daní). Činí pouze 2 % obecních rozpočtů. V sousedním Německu a Polsku je to přitom přes 30 %, v severských zemích dokonce 55 % a více. Jelikož neexistuje rozpočtová složka, která by byla přímo navázaná na lokální ekonomickou aktivitu, obcím schází motivace k investicím do klíčové infrastruktury a spolupráci se soukromým sektorem. V celostátním měřítku to znamená pomalejší hospodářský růst i nižší soběstačnost obcí. Spolek Druhá ekonomická transformace proto podporuje změnu rozpočtu, která by samosprávy motivovala k větší podpoře podnikatelských aktivit na jejich území.