Komerční nemovitosti

Škoda Transportation začala v Plzni v těchto dnech s výstavbou nového výrobního a zkušebního zázemí a díky tomuto rozšíření postupně přijme více než tisíc nových zaměstnanců. Firma letos a v příštím roce investuje do svého hlavního areálu více než 800 milionů korun.

Březnové uzavření státních hranic v rámci opatření proti šíření nového typu koronaviru COVID-19 zkomplikovalo dodavatelské řetězce. Řada výrobních podniků musela kvůli výpadku zásobování uzavřít své provozy. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že průmyslová produkce se meziročně propadla v dubnu o 33,7 procenta a v květnu o 25,7 procenta. Postupné rozvolňování omezení sice s koncem druhého čtvrtletí přineslo v rámci Evropské unie obnovení volného pohybu osob a zboží, nicméně mezikontinentální přeprava má stále problémy. Mnoho firem se proto již poohlíží po bližších dodavatelích, kteří by mohli nahradit například výrobce z Číny. V konečném důsledku by tak mohla vzrůst poptávka i po tuzemských výrobních a skladovacích kapacitách.

V Plzni dnes oficiálně začala dostavba 3,5 kilometru dlouhého západního okruhu města. Stavba za 1,79 miliardy korun bez DPH naváže na první etapu obchvatu dokončenou před více než pěti lety. Nová dvouproudá silnice, jejíž součástí je mimo jiné most a více než kilometrová estakáda nad nivou řeky Mže, je největší stavbou v historii Plzeňského kraje. Řidiči by po ní měli jezdit za tři roky, řekla při zahájení stavby Marcela Krejsová (ODS), krajská statutární náměstkyně, která je po odvolání hejtmana Josefa Bernarda nejvyšší představitelkou kraje.

I letos zaujala Česká republika pozici v první desítce zemí z celého světa, jejichž žebříček každoročně sestavuje realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield na základě kritérií, jako jsou náklady na provoz včetně pracovní síly nebo úroveň ekonomického a politického rizika. Od roku 2016, kdy byla ČR do žebříčku poprvé zahrnuta, se tak pravidelně řadí mezi nejvhodnější destinace, do nichž by výrobní firmy mohly umístit svůj provoz. Letos byla hodnocena také schopnost opětovného restartu po koronavirové krizi a i v tomto parametru Česko uspělo. 

Kancelářský trh se vlivem Covid-19 nezastavil. Pouze nájemci změnili priority. Tříměsíční etapa spojená s prací z domova s využitím moderních komunikačních technologií ukázala firmám nové možnosti řízení týmů. Z průzkumu, který mezinárodní poradenská společnost BNP Paribas Real Estate ČR provedla mezi stovkou společností různého zaměření a velikosti, vyplynulo několik zřetelných trendů.

První týdny po znovuotevření obchodních center ukazují, že jejich návštěvnost postupně roste. Hlavní motivací pro návrat je pro téměř 80 % zákazníků potřeba dokoupit věci, které si během karantény nemohli pořídit. Zhruba třetina lidí se v průběhu této doby zdržela nákupu zbytného zboží, jako je oblečení nebo obuv, a vyčkávala na další vývoj situace. Prodej potravin, drogerie i léků probíhal nepřetržitě, ovšem ve zvýšené míře také v online prostředí. Je zřejmé, že dlouhotrvající nouzový stav měl potenciál výrazně ovlivnit nákupní zvyklosti českých domácností.

Výroba a logistika dosud odolávaly negativním prognózám dopadů Covid-19 na realitní trh. Aktuální čísla za 1. kvartál letošního roku ale leccos naznačují. Hrubá realizovaná poptávka meziročně klesla o 26 procent, což by implikovalo možné dopady Covid-19 a ochlazení trhu. Ale hned druhé číslo naznačuje opačný trend – skokově vzrostl podíl renegociací. Tedy, řada nájemců se ve sledovaném období rozhodla prodloužit nájem ve stávajících prostorách.

Průzkum realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield zjišťoval postoje 40 000 respondentů z celého světa před koronavirovou krizí a během ní.

Dosavadní způsob práce většiny kancelářských pracovníků se nedávno otřásl v základech. Téměř bez přípravy a ze dne na den začaly firmy houfně zavádět home office u svých zaměstnanců – a tento stav trval přes dva měsíce. Všechny trendy posledních let v čele s digitalizací tak v kontextu pandemie nabraly rychlé tempo. A je zřejmé, že jejich dopady uvidíme i v budoucnosti.

Dopady současné krize by byly minimálně /ovšem nejen/ na development zcela odlišné, kdyby v České republice byl funkční model digitální státní správy. Zastavení mnoha procesů v podávání projektů, jejich projednávání, schvalování a v dalších návazných procesech bylo důsledkem nikoli důsledkem pandemie, ale důsledkem dlouhodobé nemoci, kterou trpí česká státní správa, vyznačující se absolutní absencí on-line přístupu a digitálního managementu.