Krize jako katalyzátor změn v retailu i v celé ekonomice

Tenkrát jsem se vyjádřil v tom smyslu, že takto definovaný retail bude fungovat jen v případě, že pravidla budou nastavena rovně a spravedlivě pro všechny zúčastněné. Jen tak zákazník dostane to, co skutečně a po právu očekává. Globální krize však do mé pomyslné rovnice dosadila další proměnné, kterými jsou nově i spolehlivost dodání a dostupnost zboží. Všichni si ještě dobře pamatujeme, že zejména na jejím počátku byla celá řada komodit, které momentálně nebyly na skladech dodavatelů a pokud byly, jen s velkými problémy se je dařilo doručit konečným zákazníkům. Přesto poslední dva měsíce přinesly pro nás pro všechny jasné ujištění o tom, že kritická infrastruktura nezbytná pro zásobování obyvatel ve městech i na venkově funguje a drobná selhání jsou s postupem času spíše výjimečná.

Celý systém fungoval díky obrovskému osobnímu nasazení lidí nejen v obchodě, ale i v celém dodavatelském řetězci; Ten umožnil, že lidé v Česku na rozdíl od řady jiných zemí světa měli po celou dobu krize vždy možnost nakoupit vše potřebné buď v kamenných obchodech, nebo prostřednictvím e-shopů, které byly průběžně velmi spolehlivě zásobované. Velkou míru flexibility prokázala celá řada firem, které byly schopné v řádech hodin a dnů proměnit jednotlivé procesy tak, aby lépe vyhovovaly požadavkům současné situace; Změny, které zejména v prostředí velkých společností dříve trvaly měsíce se v uplynulých týdnech úspěšně odehrály v řádu maximálně několika dnů. Rád bych proto ocenil spolupráci všech, kdo zejména v oblasti potravinářského průmyslu svou ochotou spolupracovat a společně hledat funkční řešení takto zásadní změny umožnili.

Významným dílem celé situaci pomohla i profesionální úroveň a finanční stabilita českého retailu, který správně komunikoval své potřeby vůči jednotlivým dodavatelům a stal se tahounem realizace potřebných změn. V řadě aspektů úspěšnému zvládnutí situace v oblasti obchodu napomohla svými opatřením i vláda – například umožněním provozu silniční nákladní dopravy i o nedělích, umožnění flexibility při nárazovém zaměstnávání brigádníků atd. Skutečností však zůstává, že jednotlivá opatření jsme museli definovat a vládě navrhnout my, protože ona sama v dané situaci neměla nejmenší tušení, co ekonomika a obchod potřebují. I proto mám velkou obavu z toho, co přijde po odeznění těch nejpalčivějších projevů krize. Bojím se snahy státu trh začít naopak masívně regulovat. Obliba sousloví „zakazuje se“, které jsme od jednotlivých členů vlády v uplynulých dvou měsících tolikrát slyšeli, je pro mě pověstným varovně vztyčeným ukazovákem. Mám vážnou obavu z diskuzí o změnách v nově nastaveném systému, o zavedení sektorových daní, o trestání za dvojí kvalitu potravin těch, kteří ji reálně nejsou schopni ovlivnit … Hrozbou je pro mě i to, že se najdou vlivné skupiny výrobců, jejich cílem bude prosadit povinný podíl domácích potravin na pultech našich obchodů, což bude mít za následek jen omezení tržní rovnováhy a narušení zdravé konkurence.

Děsí mě představa, že se politici pod nejrůznějšími záminkami nevyhnou pokušení nově nastavený a dnes plně funkční systém začít omezovat a rozbíjet. V kontrastu a to zásadním je dnes komerční sektor, který v těžké zkoušce prokázal schopnost operativně reagovat na měnící se potřeby trhu a hledat nové vazby, měnit procesy a využít kreativitu svých zaměstnanců na straně jedné a stát, jehož neschopnost rozpoznat skutečné potřeby firem a občanů, netransparentní a nepředvídatelné chování se staly mementem posledních měsíců. Věřme společně, že se nám společně podaří udržet při životě nejen to dobré, co do životů našich firem i nás samotných přinesly změny vyvolané okamžitou potřebou, ale především zkušenost s tím, že je třeba více využít kreativity našich lidí – manažerů, vlastníků firem i jejich zaměstnanců. Invence, chuť zkoušet nové věci a ochota investovat do životaschopných projektů je něčím, co nás v budoucnu může posunout mezi ekonomiky schopné obstát i v těch nejtěžších zkouškách.

Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR

Zdroj: Retail Summit Action