Zprávy

České dráhy si objednaly 20 nových dálkových vlaků za 12,5 miliardy korun od konsorcia Siemens Mobility a Škoda Transportation. Dodávku bude tvořit celkem 180 vozů s kapacitou 555 míst k sezení a nejvyšší provozní rychlostí 230 km/h. S jejich nasazením dopravce počítá postupně v letech 2024 až 2026 na linkách z Prahy přes Ústí nad Labem do Hamburku či přes Brno do Budapešti a Vídně. Dnes o tom informovaly České dráhy. Zakázka počítá i s dalšími dvěma vozy pro Správu železnic.

Výběr mýta z českých dálnic a silnic i přes krizi rekordně roste, v březnu dopravci uhradili více než 1,28 miliardy korun, což je dosud nejvíce za jeden kalendářní měsíc od spuštění mýtného sytému v Česku v roce 2006. Proti loňskému březnu, kdy se výrazněji projevily dopady nastupující pandemie koronaviru, je to nárůst o 29 procent. ČTK o tom dnes informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. K růstu přispělo především letošní zavedení poplatků za hluk z provozu a za znečištění ovzduší.

Vodík, coby zdroj čisté a bezemisní energie, má v České republice slibnou budoucnost. Projektů, zabývajících se technologiemi na bázi vodíku, ať už jde o samotnou výrobu, skladování či vodíkovou mobilitu, bude u nás v následujících letech rozhodně přibývat. Pro úspěšné prosazení vodíkových technologií však nyní bude klíčová výše podpory z veřejných zdrojů. Stejně tak bude důležitý primární výzkum, vývoj a vylepšování současných vodíkových technologií, které umožní jejich zlevnění a masové rozšíření.

Stát nyní buduje nebo připravuje zhruba 230 velkých dopravních staveb za celkem 538,5 miliardy korun. Asi třetina projektů je rozestavěna, další chce stát zahájit v následujících třech letech. Seznam projektů je téměř rovnoměrně rozložen na stavby na železnici a na silnice, jednotky staveb připadají na vodní dopravu. Vyplývá to z přehledu staveb s náklady nad 300 milion korun, se kterým se seznámí vláda.

Analytik legislativy EU Mgr. Ondřej Krutílek každý měsíc představuje přehled dění v EU, kterým populární formou upozorňuje i na témata a otázky, o kterých mainstreamová média zpravidla neinformují.

Na cestu kolem světa trolejbusem se v červnu z Brna vydají dobrodruzi z organizace nazvané Sir Fogg. První úsek do zhruba 10.000 kilometrů vzdáleného ruského Vladivostoku potrvá 90 dní. ČTK to řekl zakladatel organizace Albert Fikáček. K cestě se mohou přidat i zájemci. Podle Fikáčka je smyslem akce ukázat, že lze cestovat i v době koronaviru a trolejbusem kolem světa, což se může zdát nereálné.

Americký výrobce letadel Boeing požádal 16 svých zákazníků, aby kvůli možnému problému s elektřinou dočasně odstavili z provozu některé verze letadla 737 MAX, dokud je nepřekontroluje a případně neopraví. Podle Boeingu je závada výrobním problémem a týká se jen konkrétní skupiny letadel, nikoliv celé flotily. Závada přichází jen několik měsíců poté, co tento model získal povolení vrátit se po téměř dvouleté vynucené přestávce do vzduchu.

Průmysl cestovního ruchu kritizuje plány britské vlády na obnovení mezinárodního cestování. Kabinet požaduje, aby se Britové před cestou do zahraničí i po návratu nechali otestovat - nehledě na to, zda cílovou destinaci Spojené království považuje z hlediska šíření nákazy za vysoce či nízce rizikovou. Podle kritiků je takové opatření příliš nákladné a dostupné jen pro turisty z vyšších příjmových skupin, píše agentura Reuters.

Obrat mezinárodní skupiny společností v loňském roce dosáhl 370 milionů eur, což překonalo výsledky roku 2019 o 7,5%. V roce 2020 se společnost zaměřila na rozvoj projektové logistiky: otevřely se divize společnosti AsstrA Project Logistics v Londýně, Kotce a Houstonu. Nárůst nových klientů v oblasti projektu činil 37% a hrubý zisk se oproti roku 2019 zvýšil o 12%.

Jakkoli pandemická krize v posledním roce odhalila nepřipravenost Evropy účinně a efektivně čelit společné hrozbě, koncentrace moci v Bruselu nejenže neslábne, ale naopak dále narůstá. Ti, kdo věřili, že neschopnost politických špiček a centrálních institucí EU přinese změnu k lepšímu, dnes prožívají krušné chvilky při sledování bezuzdného zadlužování celé sedmadvacítky, upřednostňování ekologických cílů nad těmi ekonomickými a sociálními a nad pramalou obavou evropských leaderů z toho, kde na to všechno budeme brát peníze my i generace po nás.