Zdroj: Pixabay.com

V médiích opakovaně proběhla zpráva o trestním stíhání mé osoby v souvislosti s údajným vyzrazením utajované informace – utajované svědkyně v kauze ŘSD. Trestní řízení včetně soudního řízení trvalo od r. 2013 do 2018. V rámci tohoto řízení i přes zatajování důkazů ze strany pracovnice GIBS Hany Mahdalové, bylo prokázáno, že jsem žádnou utajovanou informaci nevyzradil a nedopustil jsem se žádného trestného činu. Státní zástupce se opakovaně odvolával, přesto rozsudek o mé nevině potvrdil 3 x Městský soud v Praze, 2 x Vrchní soud v Praze a 1 x Nejvyšší soud v Brně. Po snaze státního zástupce, který se neustále odvolával a snažil rozsudek změnit, byla věc předána k posouzení Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Z rozhodnutí NBU v této věci však řízení bylo zastaveno. Celé mé trestné jednání mělo být učiněno tím, že jsem s kolegou sepsal úřední záznam o zjištěných pochybeních policistů, kteří trestní stíhání zahajovali a pracovali na něm od počátku a vyzradili identitu utajované svědkyně. Tento úřední záznam jsem po sepsání založil v souladu s trestním řádem do spisového materiálu.

V průběhu důkazního řízení před soudem bylo jasně zjištěno a zdokumentováno, že v kauze ŘSD jsem neměl přístup k utajovaným informacím a identita utajované svědkyně byla naopak vyzrazena bývalými policisty Václavem Jírou a Janem Heřmanem ještě před mým nástupem na již zrušený útvar ÚOKFK SKPV, který kauzu ŘSD prověřoval. O pochybení policistů věděl nejen tehdejší vedoucí bývalý policista Leopold Černý, ale i státní zástupkyně Jana Jahodová, kteří se věc snažili „přikrýt“. Okamžitě poté co jsem jako vyšetřovatel zjistil pochybení policistů V. Jíry, J. Heřmana a R. Kukly, jsem věc oznámil na GIBS, která několik měsíců v té věci nic nedělala a až poté, co se do věci vložila státní zástupkyně JUDr. Bradáčová, začala konat, tak jak konala. To, že v kauze ŘSD bylo mnoho pochybení v počátku vyšetřování, tedy více než rok před tím, než jsem spis převzal, a na která jsem v průběhu celého vyšetřování upozorňoval jak na poradách, tak písemně, potvrdila i státní zástupkyně z VSZ, která na základě toho kauzu ŘSD zastavila. Skuteční viníci však nikdy nebyli potrestáni, ani trestně či kázeňsky a od policie odešli v klidu s výsluhou.

Na základě rozsudků a důkazů také Policie ČR přehodnotila mé propuštění ze služebního poměru a byl jsem již před několika měsíci přijat zpět do služebního poměru ve stejné hodnosti a na stejné pracoviště.

Celé trestní stíhání mé osoby ze strany GIBS pracovnicí Hanou Mahdalovou za dozoru Pavla Prýgla provázely podivnosti a nezákonná jednání. Řízení bylo vedeno také bez uvedení a prokázání jakéhokoliv motivu, proč bych měl nezákonně jednat a informaci vyzradit. Proto je celý spis v současné době prověřován a proti uvedeným aktérům je vedeno za nezákonné jednání trestní řízení.

Zajímavý postoj byl také médií, která o celé kauze informovala zkresleně v můj neprospěch. Když jsem se po skončení jednoho z hlavních líčení zeptal přítomného redaktora, proč nepíše a neinformuje o tom co skutečně svědci vypovídají a jaké jsou soudem přednášeny důkazy, sdělil mi: „že mu v redakci řekli, že na to není místo.“

O celé povaze mého, již pravomocně skončeného trestního stíhání, a přístupu státního zástupce i GIBS k právu si lze udělat jednoduchý obrázek, jen ze závěru obžaloby sepsané státním zástupcem VSZ Pavlem Prýglem: „Obviněný svým jednáním umožnil obhajobu obviněným (myšleno v kauze ŘSD).“ Tedy mi bylo kladeno za vinu, že jsem svým jednáním postupoval v souladu s trestním zákoníkem, trestním řádem a Listinou základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR. Bez jakéhokoliv prospěchu jsem se jen postavil na stranu práva proti zaběhnutému systému, což se zatím zřejmě jen tak netoleruje a neodpouští.

 

kpt. Mgr. Rostislav Kotrč

 

DPP