[quote]Komise informovala 18. dubna o výsledcích jednání mezi EU a Japonskem dohody o hospodářském partnerství. Jednání byla zahájena v roce 2013. Dohoda posílí obchod zbožím a službami a vytvoří příležitosti pro investice. Dále zlepší postavení vývozců a investorů z EU na velkém japonském trhu a zároveň poskytne silné záruky týkající se ochrany norem a hodnot EU. Pomůže upevnit vedoucí pozici Evropy při určování pravidel celosvětového obchodu a vyšle jasný signál, že klíčem pro řešení globálních výzev je spolupráce, a nikoli protekcionismus. Po průlomu, který byl oznámen na summitu EU-Japonsko konaném dne 6. července 2017 v Bruselu, vyjednavači dokončili svou práci dne 8. prosince 2017. Dne 18. dubna 2018 předložila Komise znění této dohody Radě, čímž začíná proces ratifikace na úrovni EU. Jedná se o první krok směrem k podpisu a uzavření dohody. Po schválení Radou bude dohoda předložena Evropskému parlamentu, tak aby mohla vstoupit v platnost před koncem mandátu stávající Evropské komise v roce 2019.[/quote]

Zároveň budou pokračovat jednání s Japonskem o normách ochrany investic a o řešení sporů týkajících se ochrany investic. S ohledem na svůj společný závazek týkající se stabilního a bezpečného investičního prostředí v Evropě a Japonsku jsou obě strany pevně odhodlány dosáhnout dohody v jednáních o ochraně investic co nejdříve.

Transparentnost

Transparentnost je pro Komisi během jednání prioritou. Komise jednala na základě mandátu schváleného jednomyslně všemi vládami EU. Členské státy a Evropský parlament byly o každé fázi procesu informovány. Byly uspořádány desítky setkání, na nichž se o probíhajících jednáních diskutovalo s poslanci vnitrostátních parlamentů a zástupci občanské společnosti. Komise zveřejnila dokumenty k jednání a zprávy z jednotlivých kol jednání na svých internetových stránkách. V den oznámení politické dohody pak Komise zveřejnila tuto politickou dohodu předloženou Evropskému parlamentu a rozeslanou do všech 28 hlavních měst členských států EU, aby je informovala o výsledcích jednání. Poté, co byla jednání dne 8. prosince 2017 dokončena, byly všechny texty dohody okamžitě zveřejněny na internetu.

Dohoda o hospodářském partnerství

Od zahájení jednání v roce 2013 se dohoda vyjednávaná s Japonskem rozšířila a prohloubila do podoby, kterou přesněji odráží název „dohoda o hospodářském partnerství “. Obdobně jako ostatní dohody, které EU v nedávné době uzavřela, partnerství s Japonskem jde nad rámec obchodních záležitostí. Jedná se o významné posílení tohoto partnerství, které bude dále rozvíjeno. Název dohody nemá žádné právní důsledky.

Zrušení cel – při vstupu hospodářského partnerství v platnost budou zrušena cla na více než 90 % vývozu z EU do Japonska. Poté, co bude dohoda plně provedena, Japonsko zruší cla na 97 % zboží dováženého z EU (v celních položkách), přičemž na zbývající celní položky se bude vztahovat částečná liberalizace prostřednictvím celních kvót nebo snížených celních sazeb. Díky tomu pak vývozci z EU ročně ušetří na clech přibližně 1 miliardu eur.

Zemědělské a potravinářské produkty – Japonsko je významným vývozním trhem pro evropské zemědělce a výrobce potravin. Vývoz v této oblasti dosahuje více než 5,7 miliardy eur ročně, což z Japonska činí čtvrtý největší trh pro vývoz zemědělských produktů z EU. Časem bude možné do Japonska vyvážet přibližně 85 % zemědělsko-potravinářských produktů EU (v celních položkách) s nulovým clem. Podle hodnoty to odpovídá 87 % současného vývozu zemědělsko-potravinářských produktů. Dohoda zruší, nebo výrazně sníží cla na některé zemědělské produkty, na nichž má EU významný exportní zájem, jako je vepřové maso, což je hlavní zemědělský produkt, který se z EU do Japonska vyváží. Tím se zajistí bezcelní obchod, pokud jde o vývoz zpracovaného vepřového masa, a téměř bezcelní obchod, pokud jde o vývoz čerstvého vepřového masa. Clo na hovězí maso bude během patnácti let sníženo z 38,5 % na 9 %, a to u značného objemu výrobků z hovězího masa. Vývoz vína z EU do Japonska již nyní dosahuje přibližně 1 miliardy eur a podle hodnoty představuje druhý nejvíce vyvážený zemědělský produkt směřující na japonský trh. Ke zrušení cel na víno (v současné době činí jejich výše 15 %) dojde od prvního dne, stejně jako v případě cel na vývoz jiných alkoholických nápojů. Kromě toho byl zaveden postup, který má v Japonsku usnadnit a zrychlit schvalování hlavních přídatných látek používaných evropskými výrobci.

Pokud jde o vývoz sýrů, kde již je EU hlavním hráčem na japonském trhu, bude zrušeno vysoké clo na celou řadu tvrdých sýrů, jako je gouda a čedar (současná výše cla činí 29,8 %), a pro čerstvé sýry, jako je mozzarella, budou zavedeny kvóty s nulovým clem. Dohoda mezi EU a Japonskem rovněž zruší stávající cla (s uplatněním přechodného období) na zpracované zemědělské produkty, jako jsou těstoviny, čokoláda, kakaový prášek, bonbóny, cukrovinky, sušenky, deriváty škrobu, upravená rajčata a rajčatové omáčky. Dále výrazně vzrostou kvóty na vývoz z EU (s nulovou nebo sníženou celní sazbou), pokud jde o slad, bramborový škrob, sušené odtučněné mléko, máslo a syrovátku.

Zeměpisná označení – dohoda mezi EU a Japonskem uznává zvláštní postavení a zajišťuje ochranu na japonském trhu pro více než 200 evropských zemědělských výrobků, které pocházejí ze specifické zeměpisné oblasti (jedná se o tzv. zeměpisná označení), jako je sýr Roquefort, Aceto Balsamico di Modena, Prosecco, Jambon d’Ardenne, Tiroler Speck, Polska Wódka, Queso Manchego, Lübecker Marzipan a Irish Whiskey. Tyto výrobky se v Japonsku budou těšit stejné ochraně, jaké se jim nyní dostává v EU.

Průmyslové výrobky – cla na průmyslové výrobky budou zcela zrušena, například v odvětví chemických látek, plastů, kosmetiky, textilií, oděvů apod., v nichž je Unie vysoce konkurenceschopná. Pokud jde o kožedělné výrobky a obuv, stávající systém kvót, který byl významnou překážkou vývozu z EU, bude vstupem dohody v platnost zrušen. Stejně tak dojde ke snížení cla na obuv ze 30 % na 21 %, přičemž zbývající cla budou odbourána během deseti let. Cla na vývoz kožedělných výrobků, jako jsou kabelky, z EU budou zrušena během deseti let, a to i v případě výrobků, na které se v Japonsku vztahuje tradiční vysoká ochrana, jako je sportovní obuv nebo lyžařské boty.

Rybolov – veškerá cla budou na obou stranách zrušena. To přinese lepší ceny pro spotřebitele v EU a velké vývozní příležitosti pro evropský průmysl.

Lesnictví – cla na všechny výrobky ze dřeva budou plně zrušena, a to postupně během sedmi let pro hlavní prioritní oblasti. Většina cel na výrobky ze dřeva bude zrušena okamžitě a u některých méně významných celních položek dojde ke zrušení po deseti letech.

Lov velryb a nezákonná těžba dřeva

Zákaz EU týkající se veškerého dovozu velrybích produktů trvá již více než 35 let a dohoda o hospodářském partnerství na této situaci nic nezmění. EU a její členské státy usilují o zachování a ochranu velryb a soustavně vyjadřují své značné obavy ohledně lovu velryb pro vědecké účely. Podle unijního práva se na velryby vztahuje zvláštní ochrana a EU důsledně prosazuje zákaz obchodu v souladu s Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. EU se zabývá otázkou lovu velryb u všech třetích zemí, které jej provozují, včetně Japonska, a to jak v rámci dvoustranných vztahů, tak na mezinárodních fórech, která jsou pro řešení tohoto problému nejvhodnějším místem (např. Mezinárodní velrybářská komise). Zde EU a podobně smýšlející partneři s Japonskem o otázce lovu velryb jednají. Dnes oznámená dohoda bude obsahovat kapitolu o udržitelném rozvoji, která poskytne další platformu pro vedení dialogu a spolupráci mezi   EU a Japonskem, pokud jde o environmentální otázky v kontextu obchodu.

EU a Japonsko sdílejí společný závazek bojovat proti nezákonné těžbě dřeva a souvisejícímu obchodu a tuto skutečnost bude dohoda odrážet. Právní předpisy EU týkající se nezákonné těžby dřeva jsou zcela jasné, stejně jako ty japonské. Obě strany mají zavedené systémy dozoru a certifikace, jejichž cílem je zabránit dovozu nezákonně vytěženého dřeva. Kromě toho oba partneři úzce spolupracují se třetími zeměmi a poskytují jim pomoc při zavádění účinných mechanismů pro řešení tohoto problému.

Necelní překážky – jednání mezi EU a Japonskem se zaměřila na řadu necelních opatření, která společnostem z EU působila problémy, neboť některé japonské technické požadavky a postupy certifikace často komplikují vývoz bezpečných evropských výrobků do Japonska. Dohoda výrazně přispěje ke snazšímu přístupu společností z EU na značně regulovaný japonský trh. K příkladům takových překážek, které byly úspěšně vyřešeny, patří:

• Motorová vozidla – dohoda zajišťuje, že jak Japonsko, tak EU budou plně dodržovat stejné mezinárodní normy týkající se bezpečnosti výrobků a ochrany životního prostředí, což znamená, že se na evropské automobily budou vztahovat stejné požadavky v EU i v Japonsku, a nebude tedy nutné, aby byly při vývozu do Japonska znovu zkoušeny a certifikovány. Tím, že se nyní Japonsko zavazuje k uplatňování mezinárodních norem pro automobily, se vývoz automobilů z EU do Japonska značně zjednoduší. Razí se tak zároveň cesta pro ještě užší spolupráci mezi EU a Japonskem v rámci mezinárodních normalizačních fór. Dohoda zahrnuje zrychlený mechanismus řešení sporů mezi stranami, který se použije konkrétně pro oblast motorových vozidel. Rovněž zahrnuje doložku a ustanovení, která EU umožňují obnovit cla, pokud by Japonsko (znovu) zavedlo necelní překážky pro vývoz vozidel z EU. Dohoda také znamená, že do Japonska budou moci být dováženy automobily na vodíkové palivo schválené v EU, aniž by byly vyžadovány další úpravy.

• Zdravotnické prostředky – v listopadu 2014 přijalo Japonsko mezinárodní normu pro systémy řízení kvality, z níž vychází evropský systém řízení kvality v oblasti zdravotnických prostředků. Tím se značně sníží náklady na certifikace evropských výrobků vyvážených do
• Označování textilií – v březnu 2015 přijalo Japonsko mezinárodní systém pro označování textilií, který je podobný systému používanému v EU. Označení textilií již tedy nebude nutné u každého kusu oděvu vyváženého do Japonska měnit, jak tomu bylo dříve.
• Farmakokosmetické výrobky („quasi drugs“), zdravotnické prostředky a kosmetické přípravky – komplikovaný a duplicitní systém oznamovaní, který ztěžoval uvádění řady evropských léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a kosmetických přípravků na japonský trh, byl definitivně zrušen k 1. lednu
• Pivo – od roku 2018 bude možné vyvážet evropská piva jako piva, a nikoli jako „nápoje s nízkým obsahem alkoholu “. To rovněž povede k podobnému zdanění, a přestane se tak rozlišovat mezi různými druhy Dohoda o hospodářském partnerství rovněž obsahuje obecná pravidla ohledně určitých typů necelních překážek obchodu, která pomohou vytvořit rovnocenné podmínky pro evropské výrobky vyvážené do Japonska a zvýšit transparentnost a předvídatelnost:
• Technické překážky obchodu –klade důraz na vzájemný závazek Japonska a EU zajistit, aby jejich normy a technické předpisy vycházely v co největší míře z mezinárodních norem. Ve spojení s ustanoveními o necelních opatřeních je to dobrá zpráva pro evropské vývozce elektroniky, léčiv, textilií a chemických látek. Díky tomu, že se bude možné opírat o mezinárodní normy, se například zjednoduší a zlevní postup pro uvádění potravinářských výrobků do souladu s japonskými pravidly pro označování.

• Sanitární a fytosanitární opatření – dohoda vytváří předvídatelnější regulační prostředí pro evropské výrobky vyvážené do Japonska. EU a Japonsko se dohodly, že zjednoduší postupy schvalování a odbavování; dovozní postupy budou dokončovány bez zbytečných odkladů. Cílem je zajistit, aby vývozci nemuseli bojovat s nadměrnou byrokracií. Dohoda nesníží bezpečnostní normy ani nebude požadovat, aby strany změnily své politiky v záležitostech, jako je používání hormonů či geneticky modifikovaných organismů.

Obchod službami – hodnota služeb, které EU ročně do Japonska vyváží, činí přibližně 28 miliard eur. Díky dohodě bude pro podniky z EU snazší poskytovat služby na vysoce lukrativním japonském trhu. Dohoda obsahuje řadu ustanovení, která se použijí horizontálně pro veškerý obchod službami, jako například ustanovení potvrzující právo stran na regulaci. Dohoda zachovává právo orgánů členských států, aby ponechaly veřejné služby veřejnými, a nebude vyvíjet tlak na vlády, aby jakékoli veřejné služby privatizovaly nebo deregulovaly na vnitrostátní nebo místní úrovni. Podobně si orgány členských států uchovávají právo navrátit do sféry veřejného sektoru jakékoli soukromě poskytované služby. Evropané budou moci i nadále sami rozhodovat o tom, jakým způsobem bude zajištěna např. zdravotní péče, vzdělávání nebo zásobování vodou.

• Poštovní a kurýrní služby – dohoda obsahuje ustanovení o povinnosti všeobecných služeb, řízeních na hranicích, licencích a nezávislosti regulačních orgánů. Dohoda zajistí rovné podmínky pro poskytovatele poštovních a kurýrních služeb z EU a jejich japonské konkurenty, jako je japonská pošta.
• Telekomunikační služby – dohoda zahrnuje ustanovení o vytvoření rovných podmínek pro poskytovatele telekomunikačních služeb a o záležitostech, jako je povinnost univerzální služby, přenositelnost čísel, roaming v mobilních sítích a důvěrnost
• Služby v mezinárodní námořní dopravě – dohoda upravuje povinnosti týkající se zachování otevřeného a nediskriminačního přístupu k mezinárodním námořním službám (doprava a související služby), jakož i přístupu do přístavů a k přístavním službám.

• Finanční služby – dohoda obsahuje konkrétní definice, výjimky a ustanovení týkající se nových finančních služeb, samoregulačních organizací, platebních a zúčtovacích systémů a transparentnosti, jakož i pravidla pro pojišťovací služby poskytované subjekty v poštovním odvětví. Mnohé z nich vycházejí z pravidel vytvořených v rámci Světové obchodní organizace, přičemž se zaměřují na zvláštnosti odvětví finančních služeb.

• Dočasný pohyb zaměstnanců společností – dohoda obsahuje nejpokročilejší ustanovení o pohybu osob za účelem podnikání (tzv. „režim 4“), která EU kdy vyjednala. Jsou zde zahrnuty všechny tradiční kategorie, jako jsou osoby převedené v rámci společnosti, obchodní návštěvy pro investiční účely, smluvní poskytovatelé služeb a nezávislí odborníci, jakož i nové kategorie, jakojsou krátkodobé obchodní návštěvy a investoři. EU a Japonsko se rovněž dohodly, že osoby, které jsou buď dodavatelem služeb, nebo které pro dodavatele služeb pracují, může doprovázet manžel či manželka a děti (vztahují se na ně ustanovení tzv. režimu 4). Podpoří se tak investice v obou směrech.

Státní podniky – nebudou moci při nákupu a prodeji na komerčních trzích činit rozdíly mezi podniky, službami nebo výrobky z EU a podniky, službami nebo výrobky z Japonska. Cílem je zajistit, aby podmínky pro veřejné a soukromé společnosti byly rovnocenné.

Zadávání veřejných zakázek – evropské společnosti se budou moci ucházet o veřejné zakázky ve 48 velkých městech Japonska s přibližně 300 000 až 500 000 obyvateli za stejných podmínek jako jejich japonské protějšky. Dohoda dále ruší stávající překážky zadávání veřejných zakázek v odvětví železniční dopravy.

Ochrana údajů

Ochrana údajů je v Evropské unii základním právem, a neposkytuje tedy žádný prostor pro vyjednávání. Soukromí není zboží, kterým by se dalo obchodovat. Od ledna 2017 vede EU s Japonskem dialog o zjednodušení předávání osobních údajů pro účely obchodní výměny při současném zajištění nejvyšší úrovně ochrany údajů. Cílem je propojit předpisy na ochranu údajů prostřednictvím tzv.„rozhodnutí o odpovídající ochraně“, která zajistí vysokou úroveň ochrany údajů jak v EU, tak v Japonsku. Tato rozhodnutí o odpovídající ochraně mohou doplňovat obchodní dohody a násobit jejich výhody. Rozhodnutí o odpovídající ochraně přijímá Komise poté, co stanoví, že určitá třetí země poskytuje srovnatelnou úroveň ochrany osobních údajů jako Evropská unie, a to na základě jejich právních předpisů nebo přijatých mezinárodních závazků (viz rovněž poslední prohlášení na toto téma).

Práva duševního vlastnictví – dohoda vychází ze závazků, které obě strany přijaly v rámci Světové obchodní organizace, a dále je v souladu s pravidly EU rozvíjí. Dohoda obsahuje ustanovení o ochraně obchodního tajemství, ochranných známkách, ochraně autorských práv, patentech, minimálních společných pravidlech pro ochranu údajů ze zákonem vyžadovaných testů v případě léčiv a ustanovení o občanskoprávním vymáhání.

Udržitelný rozvoj – dohoda zahrnuje všechny klíčové složky přístupu EU v oblasti udržitelného rozvoje a je v souladu s dalšími nedávnými obchodními dohodami EU. EU a Japonsko se zavazují, že provedou základní pracovní normy Mezinárodní organizace práce a mezinárodní environmentální dohody včetně Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Pařížské dohody. Rovněž se zavazují, že neoslabí právní předpisy v oblasti pracovního práva a životního prostředí s cílem přilákat obchod a investice. Dále se zavazují k zachování přírodních zdrojů a udržitelnému hospodaření s těmito zdroji, jakož i k řešení otázek týkajících se biologické rozmanitosti, lesnictví a rybolovu. EU a Japonsko se rovněž dohodly, že budou prosazovat sociální odpovědnost podniků a další obchodní a investiční postupy na podporu udržitelného rozvoje. Dohoda nastavuje mechanismy, které občanské společnosti poskytnou přehled o závazcích přijatých v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje. Součástí dohody bude závazný mechanismus určený pro řešení sporů v dané oblasti, jež bude zahrnovat vládní konzultace a možnost obrátit se na nezávislý panel odborníků.

Správa a řízení společnosti – je to poprvé, kdy bude obchodní dohoda EU obsahovat zvláštní kapitolu týkající se správy a řízení společnosti. Vychází ze zásad správy a řízení společnosti podle OECD a skupiny G20 a odráží osvědčené postupy a pravidla EU a Japonska v této oblasti. EU a Japonsko se zavazují, že budou dodržovat základní principy a cíle, jako je transparentnost a zveřejňování informací o kotovaných společnostech, odpovědnost řídících orgánů vůči akcionářům, odpovědné rozhodování na základě objektivního a nezávislého stanoviska, efektivní a spravedlivé uplatňování práv akcionářů a transparentnost a spravedlnost při řízeních o převzetí podniků.

Hospodářská soutěž – dohoda obsahuje hlavní zásady, jež zajišťují, že se obě strany zavazují zachovat komplexní pravidla hospodářské soutěže a provádět je transparentním a nediskriminačním způsobem.

Mechanismus pro urovnávání sporů mezi státy – dohoda zajišťuje, že budou plně dodržována práva a povinnosti, které jsou v ní stanoveny. Stanoví účinný, efektivní a transparentní mechanismus s předem sestaveným seznamem kvalifikovaných a zkušených odborníků pro předcházení a řešení sporů mezi EU a Japonskem.

Opatření proti podvodům – na základě návrhu EU zahrnou obě strany do dohody o hospodářském partnerství ustanovení o zamezení podvodů. Toto ustanovení o zamezení podvodů je podmínkou EU pro udělení celních preferencí pro třetí země. EU toto ustanovení umožňuje, aby v případech podvodů a odmítání spolupráce odňala celní preference a současně zajistila, že legitimní obchodníci nebudou nepříznivě ovlivněni. Cílem je zabránit zneužívání preferenčního sazebního zacházení.

Menší společnosti – příslušná kapitola umožní plně profitovat z dohody i menším podnikům, a to zejména na základě větší transparentnosti. Právě pro ně může nedostupnost informací představovat obchodní překážku. Proto se EU a Japonsko zavázaly ke zřízení zvláštní internetové stránky, na které budou poskytovány informace relevantní pro menší podniky ohledně přístupu na trh jedné či druhé strany. Budou rovněž existovat specializovaná kontaktní místa pro malé podniky, jež budou řešit jak otázky plynoucí z této kapitoly, tak záležitosti týkající se menších společností i v jiných oblastech dohody.

Klíčové prvky dohody o obchodu a dohody o investicích mezi EU a Singapurem

Komise informovala 18. dubna o prvcích dohody o obchodu a investicích mezi EU a Singapurem; posune vztahy těchto dvou stran na vyšší úroveň a vytvoří více příležitostí pro růst evropských i singapurských podniků a vznik nových pracovních míst. Jednání o dohodě o obchodu a dohodě o investicích probíhalo současně s jednáním o dohodě o partnerství a spolupráci, jež má být v brzké době podepsána. Jakmile bude dohoda o partnerství a spolupráci v platnosti, poskytne právní rámec pro další rozvoj silného a dlouhotrvajícího partnerství mezi EU a Singapurem.

EU posiluje spolupráci se zeměmi jihovýchodní Asie

Dohody o obchodu a investicích mezi EU a Singapurem jsou prvními dvoustrannými obchodními a investičními dohodami, jež EU uzavřela s některým z členských států Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN). Jsou významným krokem ke konečnému cíli EU, jímž je obchodní a investiční dohoda s ASEAN – jednání o této dohodě byla zahájena v roce 2007 a v roce 2009 byla přerušena, neboť dospěla do patové situace. Obě strany se v současné době věnují přípravě dohody o možném obnovení rozhovorů.

Dohody se Singapurem jsou dobrým referenčním bodem pro další obchodní a investiční dohody, jež EU s členskými státy ASEAN vyjednává. Od začátku jednání se Singapurem v březnu 2010 zahájila EU rovněž dvoustranné rozhovory s Malajsií (2010), Vietnamem (2012), Thajskem (2013), Filipínami (2015) a Indonésií (2016).

V rámci ASEAN je Singapur zdaleka největším partnerem EU. Díky celkovému dvoustrannému obchodu zbožím, jenž v roce 2017 dosahoval 53,3 miliardy EUR, a obchodu službami, jenž v roce 2016 dosahoval 44,4 miliardy EUR, tvořila výměna se Singapurem téměř třetinu celkového obchodu zbožím a službami mezi EU a ASEAN. V roce 2016 dosáhl objem dvoustranných investic 256 miliard EUR, a Singapur tak zaujímal přibližně dvě třetiny investic mezi těmito dvěma regiony. V Singapuru se usadilo více než 10 000 společností z EU, jež tuto zemi využívají jako uzel pro obchodování s celým Tichomořím.

Obchodní dohoda mezi EU a Singapurem

Obchodní dohoda mezi EU a Singapurem je jednou z prvních dvoustranných dohod nové generace. Kromě klasického odstranění cel a necelních překážek obchodu zbožím a službami obsahuje důležitá ustanovení o ochraně duševního vlastnictví, liberalizaci investic, veřejných zakázkách, hospodářské soutěži a udržitelném rozvoji.

Dohoda stanoví podmínky, za nichž by mohly podniky z EU plně využívat možností, jež v Singapuru, jakožto v obchodním a dopravním uzlu jihovýchodní Asie, vznikají.

1)  Odstraňuje cla

Singapur odstraní všechna zbývající cla uvalená na některé produkty z EU (například alkoholické nápoje, včetně piva a stoutu) a zavazuje se, že pro všechny ostatní produkty z EU zachová stávající bezcelní přístup v nezměněné podobě.

Ode dne, kdy obchodní dohoda vstoupí v platnost, bude více než 80 % veškerého dovozu ze Singapuru vstupovat do EU beze cla. U zbývajících produktů budou v závislosti na jejich kategorii během tří či pěti let cla EU postupně odstraňována. Mezi odvětví, jež mohou využít okamžitého zrušení cel, patří elektronika, léčiva, petrochemické produkty a zpracované zemědělské produkty. Během tří let budou odstraněna cla na některé druhy textilu a koberců. Cla na jízdní kola, ovoce, obiloviny a sportovní obuv budou zrušena do pěti let.

2)  Zjednodušuje regionální a globální hodnotové řetězce

V současné globální ekonomice jak velké, tak malé firmy často fungují v rámci globálních hodnotových řetězců a jejich výrobky většinou obsahují domácí komponenty i vstupy ze zahraničí. Pravidla původu stanovená v obchodní dohodě se pokoušejí najít křehkou rovnováhu mezi ponecháním společnostem určitou míru flexibility, aby mohly čerpat součásti z jiných zemí, a stanovením jasných minimálních podmínek, jež musí výrobky splňovat, aby se považovaly za evropské či singapurské a aby využívaly preferencí v rámci dohody.

Obchodní dohoda mezi EU a Singapurem uznává integrovanou povahu dodavatelských řetězců v jihovýchodní Asii. Obsahuje pojem „kumulace ASEAN “, jenž výrobcům usazeným v Singapuru umožňuje při stanovování, zda konkrétní produkt splňuje požadavky na pravidla původu, zahrnout komponenty pocházející z jiných členských států ASEAN jako původní obsah. Dohoda předpokládá, že až EU uzavře další obchodní dohody s členskými státy ASEAN, dojde k dalšímu zjednodušení regionální kumulace u širší řady produktů.

3)  Odstraňuje technické a necelní překážky obchodu zbožím

Aniž by slevila z požadavků na zdraví, bezpečnost a životní prostředí, zabývá se dohoda rozdíly v regulaci některých klíčových odvětví, které způsobují necelní překážky obchodu mezi EU a Singapurem:

– Elektronika

EU a Singapur se dohodly, že při tvorbě norem, technických předpisů a postupů posuzování shody budou vycházet z příslušných mezinárodních norem. Tím odpadnou duplicitní a zbytečně zatěžující zkoušky shodnosti, pokud jde o bezpečnost výrobků a elektromagnetickou kompatibilitu. Má se za to, že výrobek, který je považován za bezpečný na trhu EU, by měl být pokládán za bezpečný rovněž v Singapuru.

Dohoda rovněž odstraní povinné posuzování shody třetími stranami u některých kategorií elektronických výrobků, pokud jde o jejich bezpečnost, a upřednostňuje jiné formy posouzení shody, jako je prohlášení dodavatele o shodě a mechanismy dozoru po uvedení výrobku na trh, jež jsou v EU normou.

–  Motorová vozidla a jejich součásti

EU a Singapur se dohodly, že budou podporovat mezinárodní normy týkající se automobilů a jejich součástí a že nebudou zavádět opatření, jež se od mezinárodních norem odchylují.

Dohoda rovněž stanoví, že nová motorová vozidla a jejich součásti z EU budou v Singapuru akceptovány, aniž by musely projít dalšími zkouškami či požadavky na certifikaci, pokud jsou tyto výrobky certifikovány v souladu s mezinárodními normami schválenými v EU, především s předpisy Evropské hospodářské komise (EHK) OSN pro schvalování typu.

–  Léčiva a zdravotnické prostředky

EU a Singapur se dohodly, že budou používat mezinárodní normy, postupy a pokyny pro léčivé přípravky a zdravotnické prostředky, především ty, jež vypracovaly mezinárodní normalizační orgány. Dohoda podporuje transparentní a nediskriminační postupy pro stanovení seznamu léčiv, tvorbu jejich cen a úhradu. Pro oba partnery je to důležitá otázka.

–  Zařízení pro výrobu obnovitelné energie

EU a Singapur se dohodly, že budou používat mezinárodní nebo regionální normy, existují-li, pokud jde o produkty používané k výrobě energie z obnovitelných a udržitelných nefosilních zdrojů. Singapur přijme prohlášení o shodě či zkušební protokoly EU a EU přijme singapurské prohlášení dodavatele o shodě za stejných podmínek jako od dodavatelů z EU.

–  Surové a zpracované produkty živočišného a rostlinného původu

Většina jurisdikcí světa, včetně EU a Singapuru, má přísné zákony a postupy pro zemědělské a potravinářské výrobky známé jako sanitární a fytosanitární opatření. Ty dohoda nemění. Obchodní dohoda zachovává přísné požadavky na bezpečnost a současně hodlá zjednodušit obchodování s potravinami mezi oběma stranami. Singapur např. vyhodnotí účinnost kontrolních a certifikačních systémů EU pro zařízení na výrobu masa, spíše než by požadoval, aby jeho vlastní orgány provedly kontrolu na všech jednotlivých jatkách nebo v jednotlivých zařízeních na zpracování potravin, dříve než by se produkty z těchto zařízení mohly vyvážet.

4)  Usnadňuje obchod díky posílené celní spolupráci

EU a Singapur posílí spolupráci v oblasti cel s cílem zjednodušit, harmonizovat, standardizovat a modernizovat obchodní postupy tak, aby se snížily transakční náklady pro podniky. Obě strany budou i nadále dbát o bezpečnost zákonného obchodu. Dohoda posílí bezpečnost dodavatelského řetězce prostřednictvím posílené spolupráce, včetně kroků směrem k vzájemnému uznávání programů obchodního partnerství (jako např. program „oprávněných hospodářských subjektů“ EU).

5)  Otvírá trhy služeb a investic komplexním způsobem

Obchodní dohoda usiluje, aby bylo podnikatelské prostředí předvídatelnější a vznikaly další příležitosti pro podniky z EU i ze Singapuru a větší výběr pro spotřebitele. Poskytuje další přístup na trh pro širokou škálu služeb. Díky dohodě zjednoduší Singapur život společnostem z EU podnikajícím v oblastech telekomunikací, environmentálních služeb, inženýrství, výpočetní techniky či námořní dopravy. U finančních služby budou evropské obchodní banky mít za určitých podmínek možnost zvýšit počet poboček poskytujících zákaznické služby. V některých odvětvích budou mít domácí i zahraniční poskytovatelé služeb stejné zacházení, pokud jde o pravidla a předpisy, což zvýší předvídatelnost a nastolí rovné podmínky. EU a Singapur mají nadále právo stanovit normy kvality a bezpečnosti a regulovat a zavádět nové předpisy v zájmu dosažení legitimních cílů politiky, jakými jsou bezpečnost a veřejné zdraví. Dohoda chrání některá citlivá odvětví (např. televizi, rozhlas a film, veřejné zdraví a vzdělávání, sociální služby a distribuci vody), v nichž nebyly přijaty žádné závazky.

Obchodní dohoda přinese nové příležitosti pro podniky, které chtějí v partnerské zemi zřídit obchodní zastoupení zlepšením přístupu na trh v oblasti služeb, a v mnoha jiných odvětvích, např. ve výrobě. Vzniknou tak nové příležitosti k přilákání investic, mimo jiné do průmyslové výroby.

6)  Uchazeči z EU se nově budou moci účastnit nabídkových řízení

Jako členové Dohody WTO o vládních zakázkách již Singapur a EU přijaly významné závazky, pokud jde o otevřená veřejná nabídková řízení, zavádějí moderní režimy zadávání veřejných zakázek a uplatňují přísné normy transparentnosti a spravedlivého postupu ve svých veřejných nabídkových řízeních. V mnoha případech se mohou zahraniční podniky již nyní ucházet o veřejné zakázky, které převyšují určitou hodnotu. Obě strany se dohodly na zlepšení a zjednodušení zadávacích řízení a zavázaly se, že rozšíří počet veřejných zakázek nabízených v nabídkových řízeních, zejména v železniční dopravě a pro singapurskou Národní agenturu životního prostředí.

7)  Chrání práva duševního vlastnictví

EU i Singapur již disponují moderními systémy na ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví. Tato obchodní dohoda uvedené systémy konsoliduje a stanoví základní pravidla pro jejich prosazování (kromě vymáhání trestněprávních předpisů), a to i na hranicích.

Držitelé práv duševního vlastnictví budou moci využít pomoci celních orgánů, neboť ty budou moci zadržet padělané zboží chráněné ochrannou známkou nebo zeměpisným označením, pirátský obsah chráněný autorským právem či pirátské výrobky chráněné zapsanými průmyslovými vzory.

Pokud jde o autorské právo, dohoda stanoví spravedlivé odměňování výkonných umělců i producentů hudebních nahrávek hraných v rádiu, televizi nebo na veřejných místech (jako jsou obchody, restaurace či bary). Zlepší se tak stávající situace v Singapuru. Singapur souhlasil s tím, že posílí svůj stávající režim zeměpisných označení (ZO) tím, že zřídí systém registrace ZO v Singapuru. Po zaregistrování v této zemi bude díky dohodě přibližně 190 zeměpisných označení vín, lihovin a některých zemědělských produktů požívat stejné úrovně ochrany jako v EU. Týká se to rovněž vín Bordeaux, parmské šunky, Žateckého chmelu či bavorského piva (Bayerisches Bier). Lepší ochrana pro tyto výrobky rovněž zlepší povědomí singapurských spotřebitelů o prvotřídních produktech se zeměpisným označením pocházejících z EU.

8)  Zahrnuje závazky v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje

Cílem EU je zajistit, aby její obchodní politika podporovala udržitelný rozvoj v EU a v jejích partnerských zemích a v celosvětovém měřítku. Dohoda zahrnuje rozsáhlou komplexní závaznou kapitolu, jež zajišťuje, aby se obchod podílel na ochraně životního prostředí a sociálním rozvoji.

Tato dohoda má závazná ujednání, jež zajišťují, aby domácí úroveň ochrany v oblasti životního prostředí a práce byla v souladu s hlavními mezinárodními normami a dohodami. EU a Singapur se rovněž dohodly, že budou předcházet snižování norem v oblasti pracovního práva a environmentálních právních předpisů s cílem přilákat obchod či investice.

Cílem této dohody je posílit přínos obchodu a investic pro udržitelný rozvoj, včetně otázek týkajících se sociální odpovědnosti podniků, koncepcí záruk udržitelnosti (ekoznačky a spravedlivý a etický obchod) a zachování a udržitelného řízení přírodních zdrojů.

Dohoda stanoví, jak budou sociální partneři a občanská společnost zapojeni do jejího provádění

a monitorování. To zahrnuje využití nových nebo stávajících konzultačních mechanismů, jež zapojí zúčastněné strany. Stanoví mechanismus, který by řešil všechny spory ohledně provádění této kapitoly.

Dohoda mezi EU a Singapurem o ochraně investic

Dohoda o ochraně investic zajistí vysokou úroveň ochrany investic a současně zachová právo EU a Singapuru na regulaci a sledování cílů veřejné politiky, jako je ochrana veřejného zdraví, bezpečnosti a životního prostředí. Oohoda obsahuje všechny aspekty nového přístupu EU k ochraně investic a mechanismy prosazování, které nejsou přítomny ve stávajících dvoustranných smlouvách o investicích mezi Singapurem a členskými státy EU. Nahrazuje 12 stávajících dvoustranných smluv o investicích a stanoví moderní společný rámec ochrany investic pro všechny investory z EU v Singapuru.

V rámci dohody EU zajistí, že jejím investorům a jejich investicím v Singapuru bude uděleno spravedlivé a rovné zacházení a že nebudou ve srovnatelných situacích oproti singapurským investicím diskriminováni. Dohoda zároveň chrání investory z EU a jejich investice v Singapuru před vyvlastněním, kromě případů vyvlastnění za veřejným účelem, a to v souladu se zásadou spravedlivého řízení, na nediskriminačním základě a proti zaplacení rychlé, odpovídající a účinné náhrady podle tržní hodnoty vyvlastněné investice.

Dohoda stanoví, podobně jako obchodní dohoda mezi EU a Kanadou, moderní a reformovaný systém soudů pro investice, jež se budou zabývat řešením sporů. Tento systém zajišťuje dodržování pravidla pro ochranu investic, a usiluje o dosažení rovnováhy mezi ochranou investorů transparentním způsobem a ochranou práva státu na regulaci v zájmu cílů veřejné politiky. Dohoda zřizuje stálý mezinárodní a plně nezávislý systém řešení sporů. Základními pilíři nového systému jsou:

• stálý tribunál pro investice prvního stupně a odvolací tribunál, který zajistí správnost z právního hlediska a právní jistotu, pokud jde o výklad dohody;
• všichni členové tribunálů budou jmenováni EU a Singapurem předem a musí dodržovat přísná pravidla nezávislosti, integrity a etického chování. Všichni členové tribunálu musí dodržovat závazný kodex chování uvedený v dohodě;
• EU a Singapur jmenují pouze ty členy tribunálu, kteří mají prokazatelné odborné znalosti v oblasti mezinárodního práva veřejného a kvalifikaci požadovanou v jejich zemi ke jmenování do soudní funkce, nebo jsou obecně uznávanými právníky;
• řízení před tribunály bude plně transparentní. Všechny dokumenty budou zpřístupněny veřejnosti a veškerá slyšení budou přístupná veřejnosti. Zúčastněné třetí strany budou mít možnost podat v řízení před tribunálem vyjádření;
• zákaz souběžných nebo vícenásobných řízení a
• ustanovení proti zneužívání systému, například pravidla k zamezení podvodných nebo manipulativních tvrzení, jako je restrukturalizace podniku pro účely podání žaloby.

Další kroky

Po schválení Radou budou dohody předloženy Evropskému parlamentu, tak aby mohla obchodní dohoda vstoupit v platnost před koncem mandátu stávající Evropské komise v roce 2019. Investiční dohoda bude ještě muset ve všech členských státech projít příslušným vnitrostátním ratifikačním procesem.