Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,2 procenta. Čísla, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), jsou ale předběžná a podle analytiků je ovlivnila nízká srovnávací základna loňského roku, kdy platila opatření proti šíření koronaviru. V dalších čtvrtletích čekají pokles HDP.
Meziroční i mezičtvrtletní růst českého hospodářství proti prvnímu čtvrtletí zpomalil, v prvních třech měsících roku se HDP zvýšil proti stejnému loňskému období o 4,9 procenta a proti loňskému čtvrtému čtvrtletí o 0,9 procenta.
Podobný vývoj zaznamenala i ekonomika zemí Evropské unie. Statistický úřad Eurostat ve svém odhadu dnes uvedl, že meziroční růst HDP unijních zemí na jaře zpomalil na čtyři procenta z předchozího tempa 5,5 procenta. Mezičtvrtletní tempo růstu zůstalo na 0,6 procenta. Například hospodářský růst v Německu se podle odhadu spolkového statistického úřadu v druhém kvartále zastavil. Vývoj odůvodnil pandemií, problémy v dodavatelských řetězcích a dopady války na Ukrajině.
V Česku k meziročnímu růstu ekonomiky pomohly podle ČSÚ výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého kapitálu, naopak negativní vliv na něj dál měla zahraniční poptávka. K mezičtvrtletnímu růstu české ekonomiky na výdajové straně přispěla jen domácí poptávka.
Analytici, které oslovila ČTK, ale upozornili na pozitivní vliv nízké srovnávací základny, protože v loňském druhém čtvrtletí byl výkon české ekonomiky omezen pandemickými restrikcemi. V dalších čtvrtletích už tento příznivý statistický efekt podle nich nebude a zejména domácnosti budou čelit dopadům vysoké inflace, což se podepíše mimo jiné na jejich spotřebních výdajích.
„Navzdory dnešnímu mírně příznivějšímu číslu tak nejistota pro další vývoj zůstává extrémně vysoká,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. I s předpokladem mírné recese v druhé polovině roku může stále tuzemská ekonomika růst kolem dvou procent. Analytik Cyrrusu Vít Hradil očekává růst HDP za celý letošní rok na úrovni 2,2 procenta, tedy pokud se energetická krize podle něj nevystupňuje do stavu přídělového hospodaření a nucených odstávek výrobních podniků.
Podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta se v datech za druhé čtvrtletí mísí nárůst aktivity ekonomiky, která se ještě vzpamatovává z pandemického šoku, a negativní vliv války na Ukrajině. Jeho prognóza pro zbylé dva kvartály letošního roku je pesimistická, vše podle něj ukazuje na zpomalení ekonomické aktivity, či dokonce pokles.
ČSÚ uvedl, že hrubá přidaná hodnota na jaře mezičtvrtletně mírně stoupla v odvětví služeb, naopak průmysl a stavebnictví stagnovaly. V meziročním srovnání se na růstu hrubé přidané hodnoty nejvíce podílel obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Podle statistiků se dařilo i stavebnictví i většině odvětví služeb.
Zdroj : ČTK
