Evropská komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. EK to dnes oznámila ve svém prohlášení. Zvýšení cel musí ještě kvalifikovanou většinou schválit členské státy, což se očekává brzy; souhlas Evropského parlamentu není třeba. Návrh EK uvítal mimo jiné český ministr zemědělství Marek Výborný. ČR společně s Polskem a třemi pobaltskými státy prosazovala zavedení podobných opatření. Podle Moskvy krok postihne evropské spotřebitele.
Nová cla jsou navržena tak, aby byla dostatečná vysoká a odrazovala od současného ruského dovozu do EU. Zároveň ale nemají ovlivnit vývoz do třetích zemí, uvedla Evropská komise. V závislosti na konkrétním produktu se mají dosud nízká cla zvýšit na 95 eur za tunu, nebo má jít o clo ve výši 50 procent hodnoty zboží.
„Opatření mají zabránit destabilizaci trhu EU prostřednictvím jakéhokoli budoucího významného přesměrování ruských obilných produktů na trh EU,“ stojí v prohlášení Evropské komise. Uvalení vysokých cel má rovněž zabránit i tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. „Tato metoda nezákonného vývozu již nebude zisková,“ dodala komise. Třetím cílem je neumožnit Rusku využívat příjmy z vývozu k financování své agrese vůči Ukrajině, která trvá již více než dva roky.
„Navrhujeme uvalení cel na ruský dovoz, abychom zmírnili rostoucí riziko pro naše trhy a naše zemědělce. (Opatření) sníží schopnost Ruska využívat EU ve prospěch své válečné mašinérie,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zvýšení cel se vztahuje také na Bělorusko s ohledem na úzké politické a ekonomické vazby této země s Ruskem. Zahrnutí Běloruska do nového opatření má navíc zabránit tomu, že bude Rusko využívat Minsk k obcházení nových cel. Tranzit obilovin, olejnatých semena a odvozených produktů do třetích zemí není podle Evropské komise plánem dotčen.
„Dnešní návrh je včasným a nezbytným krokem: ruské a běloruské obilí a produkty související s obilím mohly až dosud vstupovat na unijní trh s nízkými nebo žádnými cly a v roce 2023 jsme byli svědky výrazného nárůstu tohoto dovozu,“ uvedl eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis. „Dbali jsme na dodržování celosvětové potravinové bezpečnosti, toto opatření neovlivní tranzit ruských a běloruských produktů do třetích zemí,“ dodal.
„Vítám návrh Evropské komise na zvýšení cel na obiloviny, olejniny a další produkty z Ruska a Běloruska. Právě k tomu jsem ji spolu s některými kolegy z EU opakovaně vyzýval. Cla by měla být dostatečně vysoká na to, aby prakticky zamezila dovozu obilovin, což byl náš cíl,“ napsal ministr Výborný na sociální síti X.
Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS prohlásil, že omezením dovozu z Ruska a Běloruska jednoznačně utrpí evropští spotřebitelé. Naopak Rusko má podle něj mnoho alternativ, kam vyvážet.
Za rok 2023 vyvezlo Rusko 4,2 milionu tun obilí, olejnin a odvozených produktů za 1,3 miliardy eur (32,8 miliardy Kč). Z Běloruska to bylo 610.000 tun o hodnotě 246 milionů eur (6,2 miliardy Kč).
K zavedení restrikcí na dovoz obilí z Ruska a Běloruska do EU vyzýval tento týden i dopis, který komisi poslalo pět zemí včetně České republiky. „Tímto dopisem se snažíme řešit společný a naléhavý problém, který nás všechny spojuje – dovoz obilí z Ruska do EU,“ píše se v dopise, který byl adresován eurokomisařům Valdisi Dombrovskisovi a Januszi Wojciechowskému. „Zatímco Ruská federace nadále vede brutální, nezákonnou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině, její obilí dál vstupuje na trh Evropské unie,“ stálo dále v dokumentu, který podepsali ministři zemědělství Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska a za Českou republiku ministr Marek Výborný.
Zdroj: ČTK
