[quote]Evropská komise vydala 28. března druhou zprávu o uplatňování nařízení o evropské občanské iniciativě. Od roku 2012, kdy tento nový nástroj vstoupil v platnost, již alespoň jednu evropskou občanskou iniciativu podpořilo odhadem na devět milionů Evropanů ze všech 28 členských států. Čtyřem úspěšným iniciativám se doposud podařilo nasbírat více než milion podpisů a u třech z nich se Komise zavázala, že provede návazná opatření.[/quote]

První místopředseda Komise Frans Timmermans v této souvislosti prohlásil: „Z toho, že za posledních šest let podpořilo nějakou evropskou občanskou iniciativu již devět milionů osob, je vidět, že tento nástroj stimuluje aktivní účast a diskusi přes hranice jednotlivých států a má konkrétní dopady na politiku EU. My ale chceme jít ještě dál: nedávno navržená reforma občanům značně usnadní vytváření i podporování nových iniciativ a také umožní, aby se na nich podíleli mladí lidé už od 16 let.“

V uplynulých třech letech došlo k určitým nelegislativním zlepšením nástroje. Junckerova Komise také zaujala političtější přístup, takže všechny žádosti o registraci (ve fázi před sběrem podpisů) v současnosti projednává kolegium komisařů a v některých případech se povoluje částečná registrace. Díky tomu se počet přijatých žádostí o registraci značně zvýšil: od dubna 2015 to bylo zhruba 90 % navrhovaných iniciativ, kdežto v předchozích třech letech bylo přijato jen 60 % všech návrhů.

Pokud jde o čtyři občanské iniciativy, které podpořil více než jeden milion občanů, iniciativa „Stop vivisekci“ vedla Komisi k nelegislativním opatřením, v reakci na iniciativu „ Right2Water“ navrhla Komise v únoru loňského roku revizi směrnice o pitné vodě a v návaznosti na iniciativu „Zakažte glyfosát a toxické pesticidy“ oznámila návrh předpisu, který má zvýšit transparentnost vědeckých hodnocení a rozhodování.

Poté, co Komise v březnu 2015 předložila první zprávu o uplatňování evropské občanské iniciativy, byl zahájen přezkum, který měl zlepšit účinnost tohoto nástroje a který zahrnoval i otevřené veřejné konzultace. Komise pak 13. září 2017 navrhla nové nařízení, které nyní musí přijmout Evropský parlament a Rada. Díky novému nařízení bude evropská občanská iniciativa dostupnější, bude představovat menší zátěž a pro organizátory i zastánce jednotlivých iniciativ bude snazší ji použít. Komise vyzývá k jeho přijetí do konce roku 2018, aby tak mohl vstoupit v platnost v lednu 2020.

O návrzích se bude diskutovat na „Dni evropské občanské iniciativy“, který pořádá Evropský hospodářský a sociální výbor 10. dubna.

Souvislosti

Evropská občanská iniciativa byla zavedena na základě Lisabonské smlouvy. V dubnu 2012, kdy vstoupilo v platnost nařízení o občanské iniciativě, jímž se provádějí příslušná ustanovení Smlouvy, pak občanům dala do ruky nástroj, kterým mohou ovlivňovat program Unie.

Jakmile je evropská občanská iniciativa formálně zaregistrována, může jeden milion občanů EU z alespoň jedné čtvrtiny členských zemí vyzvat Evropskou komisi, aby v oblasti, která je v její působnosti, navrhla právní předpisy.

Podle podmínek přípustnosti, které jsou obsaženy v nařízení o evropské občanské iniciativě, nesmí navrhovaná iniciativa zjevně spadat mimo rámec pravomocí Komise předložit návrh právního aktu, nesmí být zjevně zneužívající, bezdůvodná nebo šikanózní a nesmí být zjevně v rozporu s hodnotami Unie. 

Zdroj: registr občanských iniciativ

Nemělo by se při jednání o referendu a jeho závaznosti v ČR přihlédnout ke zkušenostem EU?