[quote]Poslanci Evropského parlamentu 12.12 schválili nařízení, kterým se rozšiřuje a vylepšuje Evropský fond pro strategické investice (EFSI), ústřední pilíř investičního plánu pro Evropu. Tento úspěšný závěrečný krok následuje po principiální dohodě, ke které dospěl Evropský parlament a členské státy dne 13. září.[/quote]
Jyrki Katainen, místopředseda Evropské komise odpovědný za pracovní místa, růst, investice akonkurenceschopnost, k tomu uvedl:
„Investiční plán je pro podniky v celé Evropě opravdový přínos. A my chceme ještě víc. Vyslechli jsme si, co se podnikům na Evropském fondu pro strategické investice líbí i nelíbí, a udělali jsme pár změn k lepšímu. EFSI tak nyní o investicích rozhoduje ještě transparentněji a na místní úrovni poskytuje ještě více technické pomoci. Spolu s tím prodlužujeme také jeho časový rámec až do konce roku 2020 a zvyšujeme investiční cíl na 500 miliard eur. EFSI dosud pomohl vytvořit 300 tisíc pracovních míst – udržme tento trend.“
Při této příležitosti předseda Evropské investiční banky (EIB), Werner Hoyer, řekl:
„První EFSI byl přijat poněkud kriticky. Během posledních dvou a půl let jsme ale dokázali, že tato iniciativa plní očekávání. Podpořila tisíce firem a vytvořila stovky tisíc pracovních míst. Jsem hrdý na to, že zkušenosti skupiny EIB sehrály v hospodářském oživení Evropy tak významnou roli, a mám velkou radost, že díky dnešnímu rozšíření EFSI budeme mít příležitost dokázat ještě více.“
Nařízení o novém EFSI má vstoupit v platnost 1. ledna 2018. Kromě prodloužení dosavadního časového rámce z poloviny roku 2018 na konec roku 2020 a navýšení investičního cíle z 315 miliard na nejméně 500 miliard eur má nový a vylepšený EFSI tyto vlastnosti:
Lepší transparentnost
V rámci nového EFSI bude investiční výbor publikovat svá rozhodnutí na internetu s uvedením důvodů, proč byla konkrétnímu projektu poskytnuta záruka z rozpočtu EU. Po podpisu každého projektu EFSI bude zveřejněn srovnávací přehled ukazatelů. Nové nařízení také podrobněji definuje kritéria způsobilosti pro získání podpory z EFSI, tzv. „ adicionalitu“.
Větší podíl udržitelných projektů
Alespoň 40 % infrastrukturních a inovačních projektů s podporou EFSI bude přispívat k opatření v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou. EFSI 2.0 také výslovně cílí na nová odvětví: udržitelné zemědělství, lesnictví, rybolov a akvakulturu.
Větší záběr na menší projekty
Vzhledem k úspěchu EFSI v podpoře malých firem (k listopadu 2017 ji získalo na 528 000 malých a středních podniků) navyšuje rozšířený EFSI podíl záruky pro malé a střední podniky z 26 % na 40 %. Nový EFSI motivuje skupinu EIB k tomu, aby národním podpůrným bankám pomáhala zřizovat investiční platformy, na nichž lze do jednoho většího balíku pospojovat několik menších projektů, které mají společné téma či region, a přilákat tak investory.
Více technické podpory na místní úrovni
Z Evropského centra pro investiční poradenství, které společně spravuje Komise a EIB, se stává užitečný zdroj pro podniky, které hledají technickou pomoc, aby mohly nastartovat svůj projekt. Pod EFSI 2.0 se činnost centra dále rozšíří, a v úzké spolupráci s národními podpůrnými bankami tak bude podnikům moci nabízet více individualizovanou pomoc.
Zkvalitňování podnikatelského prostředí v EU
Jak nedávno ukázala podzimní prognóza Komise a investiční zpráva EIB, úroveň investování v EU postupně stoupá. Dosud se však nevrátila na hodnoty z doby před krizí. V pracovním programu na rok 2018 Komise oznámila, že kompletně vyhodnotí opatření, která byla od nástupu Junckerovy komise přijata ke zkvalitnění podnikatelského prostředí a odstranění investičních bariér, a to na úrovni jak EU, tak členských států.
Souvislosti
Cílem investičního plán pro Evropu, tzv. Junckerova plánu, je zvýšit objem investic, což povede ke vzniku nových pracovních míst a hospodářskému růstu. Dosáhnout tohoto cíle se má chytřejším využíváním nových a stávajících finančních prostředků, odstraňováním překážek pro investování, zviditelňováním investičních projektů a poskytováním technické pomoci těmto projektům. Centrálním pilířem tohoto Junckerova plánu je Evropský fond pro strategické investice (EFSI). Ten poskytuje tzv. záruku na první ztrátu, což Evropské investiční bance dovoluje investovat do většího počtu mnohdy riskantnějších projektů.
Projekty a dohody, které byly do této chvíle schváleny k financování z EFSI, by měly mobilizovat investice v celkovém objemu vyšším než 250 miliard eur a poskytnout podporu více než 528 tisícům malých a středních podniků ve všech 28 členských státech EU. Podle odhadů EIB by do roku 2020 měl fond EFSI pomoci vytvořit 700 000 pracovních míst a zvýšit HDP celé EU o 0,7 %.
Evropská investiční banka (EIB) je institucí Evropské unie vlastněnou jejími členskými státy, která poskytuje dlouhodobé úvěry. Zpřístupňuje dlouhodobé finanční prostředky na solidní investiční projekty
s cílem přispět k dosažení politických cílů EU. Evropský investiční fond (EIF) je součástí skupiny Evropské investiční banky. Jeho hlavním posláním je podporovat evropské malé a střední podniky tím, že jim pomáhá získat přístup k finančním prostředkům.
Další informace
Informační přehled: Co je nového v EFSI 2?
Zpráva: Rozšíření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) – časté dotazy
Webové stránky investičního plánu pro Evropu: aktuální zprávy a výsledky EFSI
Webové stránky EIB o EFSI: kompletní seznam projektů podporovaných EFSI a informace o tom, jak podat žádost o financování
Poradenské centrum: technická pomoc pro předkladatele projektů a malé podniky
Evropský portál investičních projektů: bezplatný portál, kde mohou investiční příležitosti oslovit své investory a naopak
Fakta a čísla k ekonomické globalizaci
Dne 12. prosince vydal Eurostat novou publikace se vzory podnikání a investic v EU
v rámci globalizace. Globalizace může být definována jako integrované světové hospodářství, zahrnující pohyby zboží, služeb, lidí, kapitálu a technologií. Má dopad na podniky, vlády a občany, stejně jako na podnikatelské a investiční trendy. Tyto dopady jsou pochopitelné.
Vydaná publikace, jak vysvětluje Mariana Kotzeva, výkonná generální ředitelka Eurostatu,
se zaměřuje na jeden z nejdůležitějších aspektů globalizace, rostoucí obchodní a finanční toky mezi Evropskou unií a zbytkem světa. Globalizace je jednou z deseti priorit Evropské komise.
Publikace Eurostatu zdůrazňuje nedávný vývoj globalizovaných podnikatelských modelů a investic, mezinárodní obchod se službami, přímé zahraniční investice, struktura a chování zahraničních poboček.
Publikace je rozdělena do šesti kapitol.
Kapitola 1 uvádí mezinárodní srovnání a poskytuje přehled o celosvětovém vývoji mezinárodního obchodu a investic, předních ekonomických vazeb mezi některými z největších světových ekonomik. (+ 304 miliard EUR v roce 2016) před Čínou (+ 226 miliard EUR), zatímco Spojené státy měly největší schodek (- € 456 mld.). Publikace také ukazuje „hloubku“ globalizace nebo „otevřenost“ jednotlivých ekonomik, a to měřením hodnoty zahraničního obchodu ve vztahu k HDP. Vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod se zbožím a službami odpovídá 17 % HDP, společně s Čínou (20 %) a Spojenými státy (14 %) měla EU jeden z nejnižších poměrů v roce 2015, což je daleko od hodnot zaznamenaných Hongkongem (195 %) nebo Singapurem (167 %).
Kapitola 2 ukazuje, že v roce 2016 byla EU druhým největším vývozcem a dovozcem zboží na světě, což představuje 16 % světového vývozu a 15 % celosvětového dovozu. Pouze Čína vyvážila více (17 % celosvětového vývozu), zatímco Spojené státy byly první (18% celosvětové hodnoty). Dozvíte se například, že během posledních patnácti let se dovoz z Turecka téměř ztrojnásobil
Kapitola 2 je určena mezinárodnímu obchodu se zbožím v EU, podrobným vzorům růstu rozložením mezi obchodem uvnitř a vně EU, a výkonnosti jednotlivých členských států EU. Lze zjistit, že v roce 2016 byla EU druhým největším vývozcem zboží ve světě, podílejícím se 16 % na celkovém vývozu a 15 % na celkovém dovozu. Více vyvážela jen Čína (17 %) a USA (18 %.) Během posledních 15 let podíl dovozů EU z Japonska u motorových vozidel poklesl na polovinu, ale z Turecka se zečtyřnásobil.
V kapitole 3, která se věnuje mezinárodnímu obchodu službami, se zdůrazňuje, jak se nejvyspělejší ekonomiky dostávaly od průmyslové ekonomiky k postiindustriální ekonomice služeb. Může být zajímavé, že obchodování se službami se třetími zeměmi v EU mezi lety 2010 a 2016 stoupalo pomaleji.
V roce 2016 EU dosahovala přebytek obchodu pro 11 z 12 hlavních kategorií služeb, výjimkou jsou poplatky za užívání duševního vlastnictví.
Kapitola 4 uvádí přímé zahraniční investice (PZI) a analyzuje pohyby kapitálu prostřednictvím podniků, které jsou investovány zřízením nových institucí nebo alternativně prostřednictvím aktiv existujícího zahraničního podniku. Spojené státy jsou hlavním partnerem EU v oblasti přímých zahraničních investic: zásoby PZI ve Spojených státech jsou ve Spojených státech a největší podíl PZI je ve Spojených státech. Zajímavé zjištění je, že nejvyšší míra návratnosti, měřená čistým příjmem, byla zaznamenána u ubytovacích a stravovacích služeb (10 %), zatímco nejvyšší míra návratnosti zahraničních investorů v EU byla u komunikačních služeb a těžby 11 %.
Poslední kapitola doplňuje portrét zahraničních investorů s analýzou založení zahraničních přidružených společností (FATS), která se zabývá jejich strukturou a chováním. Dozvíte se například, že zahraniční společnosti měly jen něco málo přes 1 % z celkového počtu podniků v nefinančních sektorech sektorech hospodářství EU v roce 2014. Výrobní činnosti měly vysoký podíl (téměř 40 %) z celkového prodeje vyrobeného pobočkami z EU ve zbytku světa.
Publikace končí poskytováním informací o řadě statistických studií, které byly navrženy k měření změn v chování společností, které se účastní globalizovaných trhů. Zjistíte, že využívání mezinárodních zdrojů je v EU běžnější než mimo EU. Kromě toho mají podniky EU tendenci zadávat externí podporu (spíše než hlavní) obchodní činnosti. Celkově byly Čína a Indie nejčastějšími destinacemi mezinárodních společností.
Metodické poznámky
Vzory globalizace v oblasti mezinárodního obchodu a investic vycházejí z širokého rozsahu přehledů a sebraných dat. Proto mohou být rozdíly vyplynout ponejvíc z rozdílu podkladových materiálů pro dostupný poslední referenční rok.
