Zdroj: Pixabay.com

Evropská komise uspořádala vrcholné setkání s dvanácti představiteli filozofických a nekonfesních organizací z celé Evropy. Setkání je součástí pravidelného dialogu s církvemi, náboženskými sdruženími a filozofickými a nekonfesními organizacemi na základě článku 17 Lisabonské smlouvy. Na tomto devátém výročním vrcholném setkání se diskutovalo na téma „Umělá inteligence: etické a společenské výzvy“ . Setkání předsedal místopředseda Komise Andrus Ansip.

První místopředseda Komise Frans Timmermans, odpovědný za dialog podle článku 17, řekl: „Naše společnost se nachází uprostřed nebývalé digitální revoluce, která se dotkne všech lidí na naší planetě. Tato revoluce přináší nové sliby, ale i nová nebezpečí. V poslední době jsme byli svědky toho,

že digitální svět se rozvíjel rychleji než etická diskuse o tom, co by mohlo a mělo být v on-line světě dovoleno. Nemůžeme riskovat, aby se totéž stalo s umělou inteligencí a automatizací. Musíme si nad touto transformací udržet kontrolu a dbát, aby hájila naše hodnoty a podporovala náš sociální model“. Andrus Ansip, místopředseda pro jednotný digitální trh, k tomu uvedl: „Přínosů umělé inteligence je hodně – od lepšího zdravotnictví až po bezpečnější dopravu – a Evropa by se jich měla chopit. Souběžně s navyšováním investic pracujeme na etickém kodexu k rozvoji umělé inteligence do budoucna a pro všechny. K tomu je zapotřebí otevřené diskuse o zásadních otázkách, jako je význam rozmanitosti a vyváženého zastoupení žen a mužů v oblasti umělé inteligence, abychom se vyhnuli zaujatým rozhodnutím. Dnešní setkání a nedávné zřízení Evropské aliance pro umělou inteligenci k této široké debatě přispívají.“

Dnešní vrcholné setkání bylo příležitostí k diskusi nad dvěma důležitými otázkami, které s umělou inteligencí souvisí. Zabývalo se jednak možným dopadem umělé inteligence na základní práva, zejména pokud jde o soukromí, důstojnost, ochranu spotřebitelů a nediskriminaci, jednak sociálním rozměrem umělé inteligence, zejména s ohledem na její dopady na sociální začlenění a na budoucnost práce.

Místopředseda Komise Ansip vyzval účastníky, aby se tímto tématem nadále zabývali a přispěli k probíhajícím iniciativám Komise v oblasti umělé inteligence. Mezi ně patří zejména Evropská aliance pro umělou inteligenci, která byla zřízena minulý týden. Evropská aliance je společenství zúčastněných stran, které se setkává v rámci online fóra a zapojuje se do široké a otevřené diskuse o všech aspektech vývoje umělé inteligence a jejího dopadu.

Nedávná Společná vize budoucnosti umělé inteligence z Charlevoix formulovaná na summitu G7 si jako jeden ze svých závazků klade usnadnění mnohostranného dialogu zúčastněných stran o tom, jak pokračovat, aby byla posílena důvěra v umělou inteligenci a její přijetí, a jak přispět do budoucích politických diskusí. Tato vize je také klíčovým prvkem evropského přístupu k umělé inteligenci a deklarace o spolupráci v oblasti umělé inteligence podepsané 28 evropskými státy.

Souvislosti

Dnešní vrcholná schůzka se zástupci filozofických a nekonfesních organizací je zatím devátým setkáním, která Komise začala pořádat v roce 2009, kdy byl dialog s církvemi, náboženskými sdruženími a filozofickými a nekonfesními organizacemi zakotven v Lisabonské smlouvě (článek 17 Smlouvy o fungování Evropské unie). Za tento dialog je odpovědný první místopředseda Komise Frans Timmermans. Každý rok se setkání věnuje jinému tématu. V předchozích letech zval první místopředseda účastníky k podnětným diskusím na téma „Žít spolu a umět nesouhlasit“ v roce 2015,

Migrace, integrace a evropské hodnoty“ v roce 2016 a „Budoucnost Evropy“ v roce 2017.

Dne 25. dubna 2018 zahájila Evropská komise evropskou iniciativu týkající se umělé inteligence. Navržený přístup je třístupňový: navýšit veřejné a soukromé investice, připravit se na sociálně- ekonomické změny, které s sebou umělá inteligence přinese, a zajistit odpovídající etický a právní rámec. Pro Komisi je obzvláště důležité, aby při digitální transformaci nezůstal nikdo pozadu a aby tyto nové technologie byly založeny na hodnotách. Stejně jako u každé transformační technologie mohou některá využití umělé inteligence vyvolat nové etické a právní otázky.

Jako součást této inciativy bude do konce roku 2018 vytvořen etický kodex týkající se umělé inteligence. Bude vycházet z Listiny základních práv Evropské unie a zohledňovat zásady, jako je ochrana osobních údajů a transparentnost. Při formulaci těchto pravidel se bude vycházet z výsledků činnosti Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích.

Komise za tímto účelem jmenovala odbornou skupinu pro umělou inteligenci, která tento kodex vypracuje a poskytne doporučení.

Další informace

Text sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ lze nalézt na adrese:https://ec.europa.eu/digital-single- market/en/news/factsheet-artificial-intelligence-europe

Staňte se členem Evropské aliance pro umělou inteligenci zde: https://ec.europa.eu/digital-single- market/en/european-ai-alliance

Dialog Evropské komise s církvemi, náboženskými sdruženími a filozofickými a nekonfesními organizacemi na stránkách GŘ pro spravedlnost věnovaných základním právům:

http://ec.europa.eu/justice/fundamental-rights/dialogue/index_en.htm

Seznam účastníků schůzky

  • Henri BARTHOLOMEEUSEN, předseda laické organizace Centre d’Action Laïque (CAL)
  • Michael BAUER, místopředseda evropské humanistické federace Humanistischer Verband Deutschlands Bayern (CEO)
  • Max BOJARSKI, místopředseda laického kongresu polské zednářské velkolóže
  • Martine CERF, generální tajemnice organizace pro laickou společnost a rovnost Egalité Laïcité Europe (EGALE)
  • Raluca CIOCIAN-ARDELEANU, místopředsedkyně rumunského sekulárně-humanistického sdružení Asociația Secular-Umanistă din România (ASUR)
  • Jean DE BRUEKER, předseda adogmatické a liberální zednářské organizace Contribution des Obédiences Maçonniques Adogmatiques et Libérales à la Construction Européenne (COMALACE)
  • Giulio ERCOLESSI, předseda Evropské humanistické federace (EHF)
  • Marie-Claude KERVELLA-BOUX, ředitelka Evropského zednářského institutu (Institut Maçonnique Européen), velmistryně francouzské ženské zednářské velkolóže
  • Marc MENSCHAERT, předseda evropského zednářského sdružení Alliance Maçonnique Européenne (AME)
  • László NEMES, maďarské humanistické sdružení, profesor na Univerzitě Károlyho Eszterházyho v Egeru, Maďarsko
  • Keith Porteous WOOD, výkonný ředitel laické společnosti National Secular Society (Spojené království)
  • Claude WACHTELAER, předseda Evropské asociace svobodného m