Zdroj: Pixabay.com

[quote]Dne 25.1. proběhl v Bruselu první evropský summit o vzdělávání, který pořádá komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics. Summit navazuje na summit v Göteborgu, který proběhl v listopadu 2017 a na kterém Komise nastínila svou vizi vytvořit do roku 2025 Evropský prostor vzdělávání, a na prosincové zasedání Evropské rady, na kterém členské státy vyjádřily ochotu vynaložit v oblasti vzdělávání větší úsilí.[/quote]

Summit je pro 18 ministrů školství EU, pro odborníky v oblasti vzdělávání a zástupce z celé Evropy významnou příležitostí, aby se setkali a diskutovali o budoucnosti vzdělávání v Evropě. Tento summit o vzdělávání je jen počátkem celé řady summitů, přičemž další proběhne na podzim roku 2019.

Před chystanou událostí Tibor Navracsics řekl:

„Vzdělávání by mělo jak mladé, tak i starší občany vybavit kompetencemi, jež jim umožní vést spokojený život a budovat komunity. I když jsou za vzdělávání odpovědné členské státy, musíme prohloubit naši spolupráci na úrovni EU. Musíme naplno využívat potenciál vzdělávání k budování odolných společností, vytváření pocitu sounáležitosti a k tomu, aby lidem byla zprostředkována zkušenost evropské identity ve vší její rozmanitosti. Abychom toho dosáhli, chceme posílit studium jazyků, zajistit, aby byly vaše diplomy uznávány v celé Unii, aby evropské univerzity mohly v co největší míře spolupracovat a aby bylo možné snadněji než kdykoli jindy studovat v jiné zemi EU. V tom spočívá skutečný Evropský vzdělávací prostor a zítřejší summit je konkrétním krokem k jeho realizaci.“

V rámci obecného tématu Položit základy Evropského prostoru vzdělávání: k inovativnímu, inkluzivnímu vzdělávání založenému na hodnotáchse summit zaměří například na zodpovězení otázky, jak může kvalitní, inkluzivní vzdělávání založené na hodnotách přispět k úspěšné Evropě, jaké kompetence budou zapotřebí v následujících desetiletích a jak můžeme podpořit základní a digitální kompetence a kompetence k podnikavosti.

Program zahrnuje více než dvacet zasedání, přednášek odborníků a panelových diskusí na vysoké úrovni s více než 40 řečníky. Věnují se celé řadě otázek, mimo jiné jak zapojit znevýhodněné žáky tak, aby nikdo nezůstával pozadu, jak nejlépe vybavit učitele, jak učit prostřednictvím sportu, jaký význam mají přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika (STEM) ve vzdělávání a jakou roli mohou hrát děti při transformaci společnosti.

Další kroky

V návaznosti na závěry summitu Komise na jaře 2018 představí další iniciativy. Bude se mimo jiné jednat o návrhy týkající se vzájemného uznávání diplomů, studia jazyků, rámce pro kvalitu vzdělávání a péče v raném věku, Evropského programu pro kulturu a nové strategie EU pro mládež. V Göteborgu předseda Juncker rovněž vyzval vedoucí představitele EU, aby se snažili do roku 2025 zdvojnásobit počet mladých lidí v EU účastnících se programu Erasmus+, což bude na období 2021 až 2027 vyžadovat rozpočet ve výši 29,4 miliardy eur. Komise bude pokračovat v práci směřující k vytvoření sítě evropských univerzit a zavedení nového studentského průkazu EU. Díky tomuto průkazu bude studium v jiné zemi EU snadnější než kdykoli dříve.

Souvislosti

Když se vedoucí představitelé EU v listopadu 2017 sešli v Göteborgu, Komise předložila sdělení „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ . V uvedeném sdělení Komise nastínila svou představu o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 s cílem maximálně využít potenciál vzdělávání jakožto prostředku pro vytváření pracovních míst, hospodářského růstu, sociální spravedlnosti i poznání evropské identity v celé její rozmanitosti.

Dva měsíce po summitu v Göteborgu Komise dne 17. ledna předložila návrhy nových iniciativ, jejichž účelem je snížit sociálně-ekonomické nerovnosti a zároveň zachovat konkurenceschopnost s cílem vybudovat jednotnější, silnější a demokratičtější Evropu. Jsou jimi:

  • doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení s přílohou, na jejichž základě se má zlepšit rvoj klíčových kompetencí u osob všech věkových kategorií a v průběhu celého života a poskytnout členským státům vodítko, jak tohoto cíle dosáhnout. Zvláštní pozornost se věnuje podpoře podnikatelského ducha a myšlení zaměřeného na inovace se záměrem podnítit potenciál jednotlivců, jejich kreativitu a vlastní iniciativu,
  • akční plán digitálního vzdělávání, jenž naznačuje, jak může EU pomoci občanům, vzdělávacím institucím a vzdělávacím systémům lépe se přizpůsobit životu a práci v období rychlých digitálních změn,
  • doporučení Rady o společných hodnotách, inkluzivním vzdělávání a evropském rozměru výuky, které má mladým lidem pomoci pochopit, jak důležité jsou společné hodnoty stanovené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, a těchto hodnot se držet. Jeho cílem je posílit sociální soudržnost a napomoci boji proti narůstajícímu populismu, xenofobii, konfliktnímu nacionalismu a šíření falešných zpráv.