[quote]Světová obchodní organizace zveřejnila 10.8. rozhodnutí, v němž zamítla většinu tvrzení Ruska ohledně údajné neslučitelnosti opatření energetické politiky EU s pravidly mnohostranného obchodu.[/quote]
Podle panelu WTO se neprokázalo tvrzení, že EU ve svém třetím energetickém balíčku údajně diskriminuje ruské služby potrubní dopravy, poskytovatele služeb či ruský zemní plyn. Pokud jde o pravidla týkající se oddělení výroby a dodávek energie od provozování přenosových sítí i pravidla týkající se zkapalněného zemního plynu (LNG) a těžebních plynovodních sítí, rozhodl panel ve prospěch EU. Pro EU jde o důležitou pozitivní zprávu, neboť potvrzuje základní prvky třetího energetického balíčku.
Komise bude nyní rozhodnutí podrobně analyzovat, zejména pokud jde o omezený počet otázek, u nichž nebyla slučitelnost energetické politiky EU s pravidly WTO dosud uznána.
Souvislosti
Třetí energetický balíček sestává z právních předpisů EU pro integraci vnitřního trhu s energií. Obsahuje pravidla týkající se zejména oddělení dodávek a výroby energie od provozování přenosových sítí, nediskriminačního přístupu k energetické infrastruktuře a nezávislosti národních energetických regulačních orgánů. Integrovaný a konkurenceschopný trh EU s energií představuje nákladově nejefektivnější způsob, jak pro občany i podniky zajistit bezpečné a dostupné dodávky energie s možností výběru jejího dodavatele.
Právní stát: Evropská komise pokračuje v řízení o porušení Smlouvy, aby ochránila nezávislost polského Nejvyššího soudu
Evropská komise se rozhodla zaslat 14.8. Polsku odůvodněné stanovisko k jeho zákonu o Nejvyšším soudu.Nový polský zákon o Nejvyšším soudu snižuje důchodový věk soudců Nejvyššího soudu ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců Nejvyššího soudu hrozilo, že budou nuceni odejít do důchodu. Toto opatření se týká také prvního předsedy Nejvyššího soudu, jehož šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen.
Stávající soudci, jichž se snížení důchodového věku dotkne, mají podle zákona možnost požádat prezidenta republiky o prodloužení funkčního období. To je možné udělit na dobu tří let a jednou prodloužit. Pro prezidentské rozhodnutí ovšem nejsou stanovena žádná kritéria a v případě, že bude žádost zamítnuta, neexistuje ani možnost soudního přezkumu. Komise se navzdory tvrzení polských úřadů domnívá, že zavedení konzultace Státní soudní rady nepředstavuje dostatečnou záruku nezávislosti. Stanovisko této rady není závazné a vychází z vágních kritérií. V důsledku reformy z 8. prosince 2017 je teď navíc Státní soudní rada složena ze soudců, které jmenuje polský Sejm, což je proti evropským zásadám nezávislosti soudnictví.
Komise podrobně analyzovala odpověď polských orgánů na výzvu zaslanou dne 2. července 2018, která se týkala zákona o Nejvyšším soudu. Odpověď polských orgánů obavy Komise nerozptýlila.
Evropská komise se nadále domnívá, že polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců. Polsko tak neplní své povinnosti podle čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie.
Proto se Komise rozhodla přistoupit k další fázi řízení o porušení Smlouvy. Polské orgány mají nyní jeden měsíc na to, aby přijaly nezbytná opatření, a dosáhly tak souladu s odůvodněným stanoviskem. Pokud polské orgány nepřijmou odpovídající opatření, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru EU.
Souvislosti
Právní stát je jednou ze společných hodnot, na nichž je založena Evropská unie, a v tomto smyslu je zakotven v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Evropská komise je podle Smluv spolu s Evropským parlamentem a Radou zodpovědná za zajištění toho, aby zásada právního státu byla jakožto základní hodnota naší Unie respektována a aby bylo dodržováno právo, hodnoty a zásady EU.
Události v Polsku vedly Evropskou komisi k tomu, že v lednu 2016 zahájila s polskou vládou dialog v rámci postupu pro posílení právního státu. Tento postup spočívá v neustálém dialogu mezi Komisí a dotčeným členským státem. Informace o tomto dialogu Komise pravidelně poskytuje Evropskému parlamentu a Radě.
Dne 29. července 2017 zahájila Komise řízení o porušení Smlouvy v souvislosti s polským zákonem o organizaci obecných soudů, a to rovněž s ohledem na ustanovení o odchodu do důchodu a jejich dopad na nezávislost soudnictví. Komise tento případ dne 20. prosince 2017 předala Soudnímu dvoru Evropské unie. Nyní se čeká na jeho rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že v rámci postupu pro posílení právního státu nebylo dosaženo dostatečného pokroku, Komise také 20. prosince 2017 poprvé aktivovala postup podle čl. 7 odst. 1 a předložila odůvodněný návrh na rozhodnutí Rady, jehož účelem je určit, zda v Polsku existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení zásad právního státu. Podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii může Rada většinou čtyř pětin svých členů rozhodnout, že existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší společné hodnoty uvedené v článku 2 Smlouvy.
Během slyšení o zásadách právního státu v Polsku, které proběhlo v souvislosti s čl. 7 odst. 1 během zasedání Rady pro obecné záležitosti dne 26. června 2018, nepředstavily polské orgány žádná připravovaná opatření, která by řešila stávající výhrady Komise. Vzhledem k této skutečnosti a k nedostatečnému pokroku v dialogu o právním státu, který je s Polskem veden, se sbor komisařů 27. června 2018 rozhodl zmocnit prvního místopředsedu Komise Franse Timmermanse po dohodě s předsedou Junckerem k zahájení tohoto řízení o porušení Smlouvy. Dne 2. července 2018 se Komise rozhodla zaslat výzvu, v níž jasně vyjádřila své právní obavy. Polské orgány na tuto výzvu odpověděly 2. srpna 2018.
I přes řízení o porušení Smlouvy probíhá s Polskem nadále dialog o právním státu, který je pro Komisi preferovaným nástrojem k vyřešení systémového ohrožení právního státu v Polsku.
