Zdroj: Pixabay.com

[quote] V reakci na obavy spotřebitelů o kvalitu potravin a podvodných praktik v potravinářství zahájí 13.března v rámci Společného výzkumného střediska činnost znalostní centrum pro boj proti podvodům v potravinářství a kvalitu potravin. Znalostní centrum, síť tvořená odborníky v Komisi i mimo ni, bude podporovat politiky EU a vnitrostátní orgány poskytováním přístupu k aktuálním vědeckým znalostem v oblasti podvodů v potravinářství a otázek kvality potravin sdílením těchto znalostí.[/quote]

Obavy spojené s kvalitou potravin a podvody v potravinářství podrývají důvěru spotřebitelů a poškozují celý potravinový řetězec v Evropě, od zemědělců až po maloobchodníky. Nedávné případy podvodů v potravinářství se týkaly mimo jiné olivového oleje, vína, medu, ryb, mléčných výrobků, masa a drůbeže. Kromě toho mohou být spotřebitelé vystaveni nekalým obchodním marketingovým praktikám, zejména pokud jde o potravinářské výrobky s významnými rozdíly ve složení nabízené na různých trzích, avšak v podobném balení.

Tibor Navracsics, komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport odpovědný za Společné výzkumné středisko, zahájí činnost nového znalostního centra pro boj proti podvodům v potravinářství a kvalitu potravin ve Štrasburku za přítomnosti místopředsedy odpovědného za energetickou unii Maroše Šefčoviče a komisařky Věry Jourové.

Před zahájením činnosti centra komisař Navracsics uvedl:

„Potraviny jsou jednou z oblastí, v níž může věda velmi přímo a hmatatelně prokázat své přínosy pro občany. Kvalita potravin je pro nás pro všechny důležitá, a jelikož podvody v potravinářství jsou mezinárodní trestnou činností, hraje Evropská unie v jejich řešení jasnou úlohu. Zahájení činnosti znalostního centra pro boj proti podvodům v potravinářství a kvalitu potravin je důležitým krokem. Pomůže chránit integritu potravinového řetězce v EU a zajišťovat kvalitu zemědělsko-potravinářských produktů, a tím vytvářet jasnou přidanou hodnotu pro Evropany.“

Komisařka Jourová dodala:

„Komise bere otázku kvality potravin a bezdůvodných rozdílů velmi vážně a podnikla již k vyřešení tohoto problému řadu konkrétních kroků. Klíčovou součástí této práce je poskytování lepších vědeckých důkazů. Nově vytvořené znalostní centrum, které zajišťuje propojení odborníků a znalostí z různých míst v rámci Evropské komise i mimo ni, dále přispěje ke shromažďování a zpracovávání vědecky podložených důkazů. Jeho práce přispěje i k rozvoji společné zkušební metodiky, která pomůže při uplatňování a vymáhání právních předpisů v oblasti potravinářství a ochrany spotřebitele.“

Znalostní centrum pro boj proti podvodům v potravinářství a kvalitu potravin:

  • bude koordinovat činnosti v oblasti dozoru nad trhem, např. v složení a senzorických vlastností potravin nabízených ve stejném balení a se stejným označením na několika trzích v EU,
  • bude provozovat systém včasného varování a předávání informací pro podvody v potravinářství, například prostřednictvím monitoringu sdělovacích prostředků a poskytování těchto informací široké veřejnosti,
  • propojí informační systémy členských států a Komise, jako databáze, které popisují složení některých vysoce hodnotných zemědělsko-potravinářských produktů, třeba vína či olivového oleje,
  • bude sbírat znalosti o jednotlivých zemích, například mapováním dovedností a laboratorních infrastruktur v členských státech.

Znalostní centrum pro boj proti podvodům v potravinářství a kvalitu potravin bude vytvářet a zveřejňovat informační zpravodaje, interaktivní mapy, databáze a pravidelné zprávy. Bude plně financováno Evropskou komisí. Velikost jednotlivých odborných skupin bude záviset na předmětu jejich činnosti. Bude také doplňovat síť EU pro podvody s potravinami vyplňováním rozhraní mezi vědou a tvorbou politiky.

Zahájení činnosti znalostního centra předznamenává zahájení výstavy „Putting Science at the Heart of European Policymaking“ v Evropském parlamentu ve Štrasburku k práci a historii Společného výzkumného střediska od jeho vytvoření v roce 1957.

Souvislosti

Na potravinový řetězec v Evropské unii se vztahují mimo jiné nařízení o obecném potravinovém právu[1], předpis o poskytování informací o potravinách spotřebitelům[2] a směrnice o nekalých obchodních praktikách[3]. Tyto předpisy vyžadují dodržování některých norem týkajících se složení a kvality zemědělských produktů.

Společné výzkumné středisko má dlouhodobé odborné znalosti v oblasti potravinářství, včetně výzkumu v oblasti pravosti potravin, a odborné znalosti týkající se rozvíjení, uplatňování a ověřování analytických zkušebních metod k odhalování podvodů v potravinovém řetězci.

Znalostní centrum pro boj proti podvodům v potravinářství a kvalitu potravin je již pátým centrem a jeho činnost byla zahájena po znalostních centrech pro biohospodářství, územní politiky, migraci a demografii a zvládání rizik katastrof.

  • NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.
  • NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1169/2011 ze dne října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu.

 

Řešení online dezinformací: skupina odborníků se zasazuje o větší průhlednost platforem  online

Ve zprávě, kterou převzala komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Mariya Gabriel, od skupiny expertů na vysoké úrovni o šíření falešných zpráv a dezinformací na internetu se navrhuje definice tohoto jevu a činí řadu doporučení. Nezávislí odborníci obhajují Kodex zásad, ke kterým by se měly online platformy a sociální sítě zavázat. Zpráva doplňuje první poznatky z veřejné konzultace a průzkumu Eurobarometru, který byl zveřejněn. Poznatky budou sloužit k přípravě sdělení o řešení online dezinformací, které Komise zveřejní na jaře. Komisařka Gabriel uvedla: „Díky odborné skupině na vysoké úrovni a profesorce Madeleine de Cockovi Buning za skvělou práci při jejím řízení, aby splnila krátké lhůty. Z veškerých shromážděných názorů a rozsáhlé kolektivní zkušenosti máme nyní disponuje širokou škálou materiálů, které nám pomohou předložit řadu konkrétních možností, abychom lépe řešili rizika, která představuje šíření dezinformací.“ Předsedkyně odborné skupiny na vysoké úrovni, profesorka Madeleine de Cock Buning, řekla: „Jsem velmi potěšena našimi výsledky, zejména závazkem všech zúčastněných stran, včetně on-line platforem, ke krokům, které doporučujeme Komisi. Je to velký krok v otázce šíření dezinformace: vytvořili jsme silný výchozí bod pro Kodex postupů podporovaný koalicí s více zainteresovanými stranami. “

Odborná skupina na vysoké úrovni vymezuje problém

Zpráva odborné skupiny na vysoké úrovni se zaměřuje spíše na problémy spojené s dezinformací na internetu než na falešné zprávy. Odborníci se úmyslně vyhýbali termínu „falešné zprávy“ a tvrdili, že není dostačující k zachycení složitých problémů s dezinformací, které zahrnují také obsah, spojující vytvořené informace s fakty. Zpráva definuje dezinformace jako falešné, nepřesné nebo zavádějící informace navrhované, prezentované a propagované s cílem dosáhnout zisku nebo úmyslně způsobit újmu. To může ohrozit demokratické procesy, hodnoty a může se konkrétně zaměřit na různé sektory, jako jsou zdraví, věda, vzdělávání a finance. Zpráva zdůrazňuje potřebu zapojit všechny příslušné strany do jakýchkoli možných opatření a doporučit především samoregulační přístup.

Skupina doporučuje podporovat mediální gramotnost v boji proti dezinformacím; vyvíjet nástroje pro zmocnění uživatelů a novinářů k řešení dezinformací; zajištění rozmanitosti a udržitelnosti evropských zpravodajských médií; pokračující výzkum dopadů dezinformace v Evropě. Zároveň se zasazuje o vytvoření Kodexu zásad, kterými by se měly online platformy a sociální sítě zavázat. Mezi 10 klíčovými zásadami uvedenými ve zprávě by měly online platformy například zajistit transparentnost tím, že vysvětlí, jak algoritmy vybírají předložené zprávy. Ve spolupráci s evropskými zpravodajskými organizacemi jsou také povzbuzováni, aby přijali účinná opatření ke zlepšení viditelnosti spolehlivých, důvěryhodných zpráv a usnadnily jim přístup k nim.

Tato opatření jsou obzvláště důležitá před volebními obdobími. Skupina nakonec doporučuje zřídit koalici s více zainteresovanými stranami, aby bylo zajištěno provádění dohodnutých opatření, monitorování a pravidelná kontrola

Průzkumy zdůrazňují úlohu kvalitních médií

Komise obdržela téměř 3000 názorů ve veřejné konzultaci zahájené v listopadu roku 2017. Úmyslná dezinformace k ovlivňování volebních a migračních politik byla dvěma nejčastějšími kategoriemi, u nichž většina respondentů předpokládala, že falešné zprávy pravděpodobně poškozují společnost.

Podle posledního průzkumu Eurobarometru (asi 26 000 dotazovaných občanů) lidé vnímají, že v celé EU existuje mnoho falešných zpráv; 83 % respondentů uvedlo, že tento jev představuje nebezpečí pro demokracii. Zdůrazňuje také význam kvalitních médií: respondenti vnímají tradiční média jako nejdůvěryhodnější zdroj novinek (rádio 70 %, televize 66 %, tisk 63 %). Online zdroje zpráv a webové stránky pro hostování videa jsou nejméně důvěryhodným zdrojem zpráv se spolehlivostí 26 % a 27 %. Výsledky byly potvrzeny v rámci veřejné konzultace, kde je nejmenší důvěra v sociální média, online zpravodajské agregace a on-line blogy a internetové stránky, větší důvěra v tradiční noviny a časopisy, specializované webové stránky a on-line publikace, zpravodajské agentury a veřejné agentury s více než 70 %).

Podle veřejné konzultace je celkově vnímáno, že šíření dezinformace prostřednictvím sociálních médií je snadné, protože falešná zpráva apeluje na emoce čtenářů (88 %), jsou šířeny, aby orientovaly veřejnou diskusi (84 %) a koncipovány tak, aby generovaly výnosy (65 %). Polovina respondentů se domnívá, že faktická kontrola po zveřejnění dezinformace není řešením, protože nedosáhne lidí, kteří viděli počáteční informace.

Souvislosti

Ve svém dopisu komisařce pro digitální ekonomiku a společnost Mariya Gabriel předseda Juncker požádal, aby se komisařka podívala na výzvy k internetovým platformám vytvořit pro naše demokracie s ohledem na rozsah šíření nepravdivých informací iniciativy a reflexe, co by bylo zapotřebí na úrovni EU na ochranu občanů.

Byla ustavena skupina odborníků na vysoké úrovni, aby poradila Komisi k rozsahu fenoménu falešných zpráv. Jmenovaných 39 odborníků se setkalo se zástupci občanské společnosti, platformami sociálních médií, zpravodajskými médii, novináři a akademickou obcí.
Evropská unie je již v boji proti falešným zprávám aktivní: byl ustaven s odpovědností vysoké představitelky Mogherini Východní strategický seminář pro komunikaci (East Stratcom Task Force) po zasedání Evropské rady v březnu 2015 na čelení dezinformacím ve východním sousedství EU. Nedávné návrhy Komise na modernizaci pravidel autorských práv EU obsahují ustanovení na ochranu vysoce kvalitní žurnalistiky tím, že novým vydavatelům udělují práva online, aby se mohli přizpůsobit měnícímu se digitálnímu prostředí. Na úrovni EU rovněž poskytuje odborná skupina EU pro mediální gramotnost platformu pro výměnu osvědčených postupů v oblasti mediální gramotnosti, včetně nástroje občanů k odhalování dezinformací.

Ochrana evropských spotřebitelů: nejvíce varování před nebezpečnými výrobky se týká hraček a aut

Evropská komise zveřejnila zprávu o systému rychlého varování před nebezpečnými výrobky za rok 2017. Ze zprávy vyplývá, že v roce 2017 využívaly vnitrostátní orgány systém rychlého varování ve stále větší míře, přičemž prostřednictvím systému rychlého varování bylo předáno více než 2 000 varování týkající se nebezpečných výrobků. Na seznamu nebezpečných výrobků, které byly zjištěny a staženy z trhu, zaujalo přední místa například několik modelů populárních točítek (spinnerů) a automobily a motocykly.

Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová prohlásila:

„Evropské předpisy na ochranu spotřebitele zaručují, aby se v EU prodávaly pouze bezpečné výrobky. Pokud tomu tak není, systém rychlého varování pomáhá orgánům, aby mohly rychle zareagovat a stáhnout veškeré výrobky, které by mohly způsobit zranění. Díky tomuto systému chráníme bezpečí našich dětí a předcházíme smrtelným nehodám na silnicích. Je dobrým příkladem účinného prosazování pravidel EU v oblasti ochrany spotřebitele. Bohužel v mnoha jiných oblastech ještě musíme prosazování předpisů zlepšit a zajistit, aby spotřebitelé mohli svá práva využívat. To je cílem naší „nové politiky pro spotřebitele.“

Celkem 2 201 výstrah zaslaných prostřednictvím systému rychlého varování vedlo k téměř 4 000 následným opatřením, jako například stažení výrobků z trhu. Všechny vnitrostátní orgány pozorně sledovaly výstrahy v systému a přijímaly veškerá nezbytná opatření ke zvýšení bezpečnosti trhu pro spotřebitele.

Jak jsou spotřebitelé chráněni před nebezpečnými výrobky prodávanými online

Spotřebitelé stále více nakupují výrobky na internetu přímo ze třetích zemí. Je potřeba, aby tyto výrobky splňovaly normy EU pro bezpečnost. Mnoho z nebezpečných výrobků oznámených v systému rychlého varování se prodává na online platformách nebo internetových tržištích. K řešení tohoto problému Komise podporuje spolupráci s partnery a on-line platformami na mezinárodní úrovni, aby se nebezpečné výrobky nedostaly ke spotřebitelům v EU. Komise vydala dne 1. března 2018 doporučení obsahující soubor opatření, který by měly přijmout online platformy a členské státy pro další posílení činnosti zaměřené proti nezákonnému obsahu na internetu, včetně případů týkajících se nebezpečných výrobků.

Komise zejména vyzývá platformy, aby v oblasti bezpečnosti výrobků přijaly dobrovolné závazky, které jdou nad rámec jejich zákonných povinností.

Které výrobky představují největší riziko

V roce 2017 se nejvíce oznámení týkalo hraček (29 %), dále motorových vozidel (20 %) a oděvů, textilií a módních výrobků (12 %). Pokud jde o rizika, bylo v roce 2017 nejčastěji oznamovaným rizikem nebezpečí úrazu (28 %), následované rizikem chemické závadnosti (22 %).

Odkud nebezpečné výrobky pocházejí

Většina nebezpečných výrobků oznámených v systému pocházela ze zemí mimo EU. Nejčastější zemí původu je Čína, nicméně počet varování byl tak jako v přechozím roce i v roce 2017 stabilní (53 %, 1 155 výstrah). Komise i nadále úzce spolupracuje s čínskými orgány za projednávání konkrétních případů a přijímání opatření, například výměnu osvědčených postupů. Celkem 413 oznámení se týkalo nebezpečných výrobků evropského původu (26 %).

Další kroky

Systém rychlého varování je důležitým nástrojem prosazování právních předpisů EU na ochranu spotřebitele ze strany vnitrostátních orgánů. Za účelem ještě lepšího prosazování právních předpisů Komise v dubnu představí svou „novou politiku pro spotřebitele“, jejímž cílem je modernizovat stávající pravidla a zlepšit ochranu spotřebitelů. Komise bude i nadále pracovat na další modernizaci systému rychlého varování, která orgánům a podnikům umožní lépe chránit spotřebitele před nebezpečnými výrobky. Další krok modernizace systému zajistí, aby si uživatelé kterékoli varování mohli přečíst ve všech úředních jazycích EU.

Několik čísel

Nebezpečné produkty ohlásily všechny na systému podílející se země kromě Lichtenštejnska. 3 země, které předložily nejvíce výstrah byly:

Německo 16 % (354 výstrah),

Španělsko 10 % (222 výstrah)

Francie 9 % (191 výstrah).

Počet výstrah zaslaných určitým členským státem do systému rychlého varování nesouvisí přímo s úrovní bezpečnosti výrobků na jeho trhu. Je mnoho důvodů proč
některé státy zasílají více výstrah než ostatní: velký trh, velké objemy dovozu, zkušenosti inspektorů atd. Obecně platí, že evropské země, které mají největší trhy a největší objem dovezených výrobků, (mají také nejvyšší počet inspektorů), hlásí více a častěji výstrahy  než menší země.

V roce 2017 nejčastěji oznámenými kategoriemi produktů byly:

hračky 29 % (636 výstrah),

motorová vozidla 20 % (436 výstrah),

oděvy, textil a módní doplňky 12 % (258 výstrah),

elektrické spotřebiče a zařízení 6 % (145 výstrah),

prostředky a zařízení pro péči o děti 5 % (109 výstrah),

Rozdělení má poměrně stabilní strukturu kategorií produktů v porovnání s předchozími roky.

Podobný opakující se vzorec lze vysvětlit vysokým objemem spotřeby/nabídky
více než pět kategorií zboží (např. elektrické spotřebiče zahrnují mobilní telefony, notebooky,
nabíječky baterií) a tím zvyšují šance na nalezení nebezpečných produktů.

Pět nejčastěji oznámených rizikových  případů bylo:

zranění 28 % (682 výstrah),

chemické látky 22 % (544 výstrah),

dušení 17 % (410 výstrah),

elektrický šok 10 % (253 výstrah),

požár 6 % (148 výstrah).

Souvislosti

Systém rychlého varování od roku 2003 zaručuje, že se informace o nebezpečných nepotravinářských výrobcích, stažených kdekoliv v Evropě z trhu a/nebo z oběhu, rychle dostanou ke členským státům a Evropské komisi. Proto pak lze v celé EU přijmout vhodná následná opatření (zákaz/zastavení prodeje, stažení z trhu nebo z oběhu nebo odmítnutí dovozu celními orgány).

Do systému je v současné době zapojeno 31 zemí (všechny státy EU a Island, Lichtenštejnsko a Norsko). Systém rychlého varování funguje díky každodenní a nepřetržité úzké spolupráci mezi členskými státy.

Systém rychlého varování má vlastní veřejně přístupné internetové stránky (ec.europa.eu/consumers/rapid-alert-system) s týdenním aktualizacím oznámení zasílaných vnitrostátními orgány zapojenými do systému. Týdně je zaregistrováno přibližně 50 oznámení, která jsou zveřejněna na internetových stránkách. Oznámení si může prohlížet kdokoli. Spotřebitelé a podniky si nyní také mohou nastavit upozornění na oznámení individualizovaná na základě konkrétních potřeb a preferencí a sdílet tato oznámení na sociálních médiích.

Na internetových stránkách je podnikům k dispozici i zvláštní nástroj určený k rychlému a účinnému informování vnitrostátních orgánů o výrobku, který uvedly na trh a který by mohl být nebezpečný.