Zahájení Evropského roku kulturního dědictví 2018

Na Evropském kulturním fóru v Miláně byly 7.12.  zahájeny oslavy Evropského roku kulturního dědictví 2018.

Evropský rok kulturního dědictví zviditelní bohatství kulturního dědictví Evropy, poukáže na jeho úlohu při posilování společného pocitu sounáležitosti a utváření budoucnosti Evropy.

Komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics který dnes Evropský rok kulturního dědictví oficiálně zahájil, prohlásil: „Kulturní dědictví je ústředním prvkem evropského způsobu života. Určuje, kým jsme, a vytváří pocit sounáležitosti. Ke kulturnímu dědictví nepatří jen literatura, umění a předměty, ale také řemesla, která se učíme, příběhy, které vyprávíme, jídlo, které jíme, a filmy, na které se díváme. Naše kulturní dědictví musíme chránit a zachovat dalším generacím. Oslavy tohoto roku nabídnou skvělou příležitost k povzbuzení lidí, zejména těch mladých, aby poznávali bohatou kulturní rozmanitost Evropy a přemýšleli o tom, jaké místo zaujímá kulturní dědictví v našem životě. Umožňuje nám pochopit minulost a utvářet naši budoucnost.“

Video

Dnešní akce se účastní předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, estonský ministr kultury Indrek Saar, zastupující estonské předsednictví Rady EU, italský ministr kultury Dario Franceschini, předsedkyně Výboru pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu Petra Kammerevertová a 800 zástupců EU z odvětví kultury a občanské společnosti.

Evropský rok kulturního dědictví má zvýšit povědomí o společenském i hospodářském významu kulturního dědictví. Tisíce iniciativ a akcí po celé Evropě umožní občanům ze všech společenských skupin, aby se zapojili. Cílem je oslovit co nejširší možné publikum, zejména děti a mladé lidi, místní komunity a osoby, které jsou s kulturou ve styku jen zřídka, aby se podpořil společný pocit odpovědnosti.

Projekty a iniciativy prováděné v členských státech EU, obcích a regionech doplní nadnárodní projekty financované EU. Komise tak například jako hlavní akci Evropského roku kulturního dědictví uspořádá spolu s členskými státy konferenci „ Assises du Patrimoine“ s cílem začít pracovat na dlouhodobém akčním plánu EU pro kulturu a kulturní dědictví. Tím se naváže na diskuse vedoucích představitelů EU o vzdělávání a kultuře, které proběhly dne 17. listopadu v Göteborgu.

Podle nového průzkumu Eurobarometru, který byl dnes zveřejněn, se 8 z 10 Evropanů domnívá, že kulturní dědictví je důležité nejen pro ně samotné, ale také pro jejich společenství, region, zemi a Evropskou unii jako celek. Velká většina je na kulturní dědictví hrdá, ať už se nachází v jejich regionu nebo zemi, nebo v jiné evropské zemi. Více než 7 z 10 Evropanů se rovněž shoduje na tom, že kulturní dědictví může zlepšit kvalitu jejich života. Z průzkumu rovněž vyplývá, že 9 z 10 osob si myslí, že o kulturním dědictví by se mělo vyučovat ve školách. Tři čtvrtiny Evropanů se domnívají, že by především členské státy a EU měly vyčlenit více zdrojů na ochranu kulturního dědictví Evropy.

Souvislosti

Kulturní dědictví Evropy – od archeologických nalezišť k současné architektuře, od středověkých hradů k folklórním tradicím a krásným uměním – tvoří samo srdce společné paměti a identity evropských občanů. Kulturní dědictví navíc vytváří růst a pracovní místa ve městech a regionech a je klíčové pro kontakty Evropy se zbytkem světa. 7,8 milionu pracovních míst v EU je s ním spojeno nepřímo (například v oblasti cestovního ruchu, tlumočnických služeb a bezpečnosti) Více než 300 000 osob je zaměstnáno v odvětví kulturního dědictví EU. Evropa jako region se svými 453 zapsanými památkami tvoří téměř polovinu Seznamu světového dědictví UNESCO.

Proto, a zejména v době, kdy je kulturní dědictví ohrožováno či v oblastech zasažených konflikty záměrně ničeno, dospěla Komise k názoru, že kulturní dědictví si zaslouží svůj „evropský rok“, který proběhne v roce 2018. Rozhodnutí Rady a Evropského parlamentu o vyhlášení roku 2018 Evropským rokem kulturního dědictví bylo přijato dne 17. května 2017 na základě návrhu Komise ze dne 30. srpna 2016.

Evropské kulturní fórum, na němž byl dnes Evropský rok kulturního dědictví vyhlášen, je hlavní akcí, u organizuje Evropská komise a která se koná jednou za dva roky. Zvyšuje povědomí o evropské kulturní spolupráci, zprostředkovává kontakt mezi klíčovými subjekty tohoto odvětví, hodnotí provádění Evropského programu pro kulturu a podporuje diskusi o kulturní politice a iniciativách EU.

Kromě zahájení Evropského roku kulturního dědictví 2018 jde na letošním fóru také o úlohu kultury v řešení evropských a globálních výzev, jakož i o příspěvek kultury a tvořivosti k místnímu

a regionálnímu sociálně-ekonomickému rozvoji.

Evropský sbor solidarity: jeden rok od vzniku

Dne 7. prosince je první výročí je první výročí založení Evropského sboru solidarity. Zatím se zatím přihlásilo 42 745 mladých lidí ze všech členských států. Již 2 166 z nich bylo umístěno do 1 434 organizací. Komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther H. Oettinger prohlásil: „Mladí lidé budou pod značkou kvality Evropského sboru solidarity pracovat na klíčových projektech, najdou si přátele na celý život a udělají něco užitečného pro společnost.“ Komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics  doplnil: „Jsem potěšen, že tolik mladých lidí v Evropě věří v solidaritu a chce v rámci dobrovolnické činnosti, stáže či práce pomáhat ostatním. Jeden rok po zahájení činnosti Evropského sboru solidarity již mnoho z nich mění svět k lepšímu a přináší pomoc a naději těm, kdo je potřebují. Aby se přínos tohoto sboru mohl plně projevit v praxi, je nyní potřeba urychleně přijmout příslušné právní předpisy a schválit rozpočet na nadcházející roky.“

Marianne Thyssenová, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu, pak prohlásila: „Účast v Evropském sboru solidarity není pouze skvělou cestou, jak projevit solidaritu, ale umožňuje mladým lidem také rozvíjet nové dovednosti a získat cenné zkušenosti do životopisu.Doufám, že náš návrh na posílení tohoto sboru bude brzy schválen, abychom mohli mladým Evropanům nabídnout ještě více příležitostí.“

Od zahájení činnosti působí členové Evropského sboru solidarity aktivně v celé Evropě. Například v srpnu 2017 přijela skupina dobrovolníků z řad tohoto sboru do italského města Norcia, aby tam pomohli s odstraňováním následků a obnovou sociálních služeb pro místní komunitu, která byla postižena vážnými zemětřeseními, jež tento region zasáhla v loňském roce. Celkem 230 členů Evropského sboru solidarity bude až do roku 2020 pomáhat italským komunitám postiženým zemětřeseními. Jiní členové sboru solidarity pracují, mimo jiné, s mladými lidmi ze znevýhodněného prostředí nebo se zvláštními potřebami, s uprchlíky či seniory, a to od nizozemského Rotterdamu až po portugalské Aveiro a na mnoha dalších místech v Evropě.

Návrh Komise na rozšíření činnosti Evropského sboru solidarity a jeho posílení tím, že mu bude přidělen vlastní rozpočet a získá právní základ, se projednává v Radě a v Evropském parlamentu. Dne 20. listopadu dospěly členské státy na zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport k neformální dohodě, jež otevírá cestu konečné dohodě s Evropským parlamentem.

Souvislosti

Během svého projevu o stavu Unie v roce 2016 předseda Komise Juncker oznámil vytvoření Evropského sboru solidarity, který mladým lidem ve věku od 18 do 30 let nabídne příležitost zapojit se do rozmanité škály solidárních činností v celé EU.

Evropský sbor solidarity zahájil činnost o dva měsíce později, s cílem dosáhnout 100 000 mladých účastníků do konce roku 2020.

V první fázi vzniku Evropského sboru solidarity bylo vytvořeno osm různých programů, které dají mladým lidem příležitost zapojit se do nejrozmanitějších solidárních činností zaměřených na řešení problematických situací v celé EU. Účast ve sboru je přínosná nejen pro osobní rozvoj těchto mladých lidí, jejich aktivní zapojení do společnosti a zaměstnatelnost, ale pomůže také nevládním organizacím, veřejným orgánům a podnikům při řešení společenských i dalších problémů.

Po výběru dobrovolníků pro přihlášené organizace, který začal v březnu 2017, lze od července 2017 v rámci Evropského sboru solidarity vykonávat i profesní činnost, a to díky dvěma projektům, které řídí veřejné služby zaměstnanosti ve Francii a Itálii a financuje Evropská komise. Tyto projekty nabídnou až 6 000 mladých lidí pracovní místa nebo stáže, založené na myšlence solidarity, v jiné zemi EU.

Dne 30. května 2017 předložila Komise návrh nařízení, jež dává Evropskému sboru solidarity pevný právní základ a v němž se na sbor vyčleňuje 341,5 milionu eur na období 2018 až 2020. Komise také navrhla poskytnout mladým lidem více příležitostí. Kromě toho, že zprostředkovává dobrovolnické

činnosti, stáže a pracovní umístění, bude Evropský sbor solidarity napříště také poskytovat prostor k tomu, aby účastníci realizovali vlastní solidární projekty nebo aby se k dobrovolnické činnosti (v rámci sboru) přihlásili jako skupina.

Předseda Komise Juncker vyzval 17. listopadu na pracovním obědě na téma vzdělávání a kultury, který se konal ve švédském Göteborgu, vedoucí představitele EU k dosažení cíle zapojit do Evropského sboru solidarity 1,5 milionu mladých lidí do roku 2025, což by na období 2021 až 2027 vyžadovalo rozpočet ve výši 6 miliard eur.