Investice do dopravní infrastruktury příští rok přesáhnou úroveň letošního a loňského roku, kdy shodně činily 150 miliard korun. Na konferenci Česko na křižovatce II v Praze to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pokud existuje oblast, kde má stát unést nějakou míru zadlužení, tak jsou to podle něj kromě energetiky právě investice do dopravní infrastruktury. Bez nich Česká republika nebude schopna udržet krok s okolními státy, doplnil ministr.
Kupka dnes zopakoval, že do deseti let bude mít Česko vybudovanou základní dálniční síť a první kilometry vysokorychlostních tratí. Jednou z cest, jak toho dosáhnout, jsou podle Kupky takzvané PPP projekty, které spočívají ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru.
„Zapojení soukromého kapitálu do vytváření veřejných statků a základních předpokladů pro to, aby ekonomika rostla, je úplně správně. A je to správně i proto, aby třeba soukromý kapitál, na který česká společnost někdy hledí neprávem skrz prsty, dostával zaslouženě jenom pozitivní známku,“ řekl ministr.
Formou PPP projektu se podle Kupky připravuje stavba 35 kilometrů dálnice D35 mezi Opatovcem na Svitavsku a Mohelnicí na Šumpersku či železniční spojení z pražského Veleslavína na Letiště Václava Havla. Dále se podle něj chystá studie o tom, zda by stavba formou PPP projektu byla vhodná v případě středočeské dálnice D3, severní části Pražského okruhu nebo u dálnice D55 na Moravě.
Podle Kupky se zvažuje forma financování PPP i pro první úsek vysokorychlostní železnice v Česku, který by měl vzniknout na Moravě. Ministr zároveň podotkl, že moravská větev vysokorychlostních tratí (VRT) má větší podporu veřejnosti než česká. Podle něj to má historické souvislosti, protože oblast Moravské brány má zkušenosti s budováním první železnice na českém území v 19. století a uvědomuje si, jaký ekonomický rozvoj železnice regionu přinesla.
Na stavbu VRT chce Česko čerpat i peníze z evropských zdrojů. Podle Kupky nyní země jedná s Německem, Rakouskem a Polskem o přeshraničním propojení těchto tratí s cílem získat pro stavbu co největší financování z EU.
Podle hlavního poradce České bankovní asociace Miroslava Zámečníka mají banky zájem o investice do PPP projektů. Další peníze by podle něj bylo možné využít v případě, že by Češi přesunuli své peníze z běžných účtů do dlouhodobějších finančních nástrojů. K takovému přesunu by je nyní mohl motivovat pokles úrokových sazeb. Investiční fondy by se následně podle Zámečníka mohly stát vhodným partnerem státu pro financování výstavby dopravní infrastruktury.
V takzvané PPP spolupráci vzniká dlouhodobý smluvní vztah, uzavřený většinou na 15 až 30 let. Dodavatel – koncesionář – provede zakázku, přebírá všechna smluvní rizika a zajišťuje údržbu. Po zprovoznění zadavatel zakázku financuje pravidelnými platbami po dobu trvání smluvního vztahu. Zároveň je už od začátku vlastníkem všech staveb, produktů a dodaných služeb a po uplynutí smlouvy převezme od soukromého sektoru i provoz a údržbu. Formou PPP v ČR doposud vznikala jen dálnice D4.
Zdroj: ČTK
|
