[quote]Na zeměkouli snad neexistuje letiště, kde by se alespoň jednou neobjevila cessna. Za 90 let, které 7. září uplynou od založení firmy Cessna-Roos Aircraft, jež už po pár měsících vypustila z názvu jméno druhého společníka Victor Roose, opustilo brány americké letecké továrny přes 200.000 strojů. Většinu z nich tvořily a tvoří vrtulová letadla pro několik pasažérů, už od konce 60. let ale nabývají na důležitosti malé proudové dopravní stroje.[/quote]

Právě v kategorii takzvaných business-jetů, tedy proudových obchodních letounů, patřila Cessna společně s další americkou firmou Learjet nebo francouzským Dassaultem k průkopníkům. První verze modelu Citation s dvěma motory na zádi, určená pěti až sedmi pasažérům, se objevila v roce 1969 a za první desetiletí výroby se jich prodalo přes 500. Během dalších dekád přibyly další, větší i menší verze Citationu, celkový prodej loni v létě přesáhl 7000 (o deset let dříve to byla necelá polovina).

Jakkoli jsou malé proudové letouny se značkou Cessna úspěšné, hlavním výrobním programem i dnes zůstávají tradiční stroje s pístovým či turbovrtulovým pohonem. Rekordmanem mezi nimi je pak model 172 Skyhawk, který se poprvé představil už v roce 1956 a který továrna vyrábí dodnes, k zákazníkům za více než 60 let zamířilo přes 44.000 letounů. Během půlstoletí prošel sice řadou vylepšení, základní koncepce hornoplošníku s místem pro pilota a tři cestující se ale nezměnila.

Skyhawk je možné potkat jak ve zmrzlé kanadské tundře, tak na vyprahlých afrických pláních. V českém leteckém rejstříku jich je ale k nalezení jen 39 (o čtyři více než před deseti roky) – v konkurenci domácích a hlavně lacinějších Zlínů to totiž nemá lehké. Malý obratný letoun dokáže přistát téměř kdekoli, o čemž svědčí i tři dekády starý kousek německého teenagera Mathiase Rusta. Ten s vypůjčenou Cessnou 172B v květnu 1987 po letu z Helsinek přistál na moskevském Rudém náměstí.

Historie firmy Cessna ale nejsou jen Skyhawk či Citation – ke slavným výrokům továrny patří i model T-37. Dvoumístný proudový stroj, kterého se od jeho prvního vzletu v polovině 50. lety vyrobilo přes 1250 kusů, sloužil nebo slouží v armádách více než dvacítky zemí. Dodnes létá po světě několik stovek exemplářů, většina ovšem už u nadšenců. Lehký dvoumotorový letoun se používal pro základní výcvik také v americkém letectvu, to jej ale vyřadilo v roce 2009.

Alespoň krátkou armádní zkušenosti má za sebou ostatně velká část produkce Cessny, vojenské firmě ve 30. a 40. letech pomohly přežít. Zakladatel společnosti, Clyde Cessna (1879-1954), se pro letadla nadchnul už v roce 1911, vlastní továrnu ovšem otevřel až v druhé půli 20. let, kdy také vznikl první aeroplán nesoucí jeho jméno. Zakrátko ale přišla hospodářská krize a společnost v roce 1931 vyhlásila bankrot. Záchrana přišla o tři roky později, když do firmy majetkově vstoupili Cessnovi synovci.

V roce 1934 přišel úspěšný C-34 Airmaster a firma pochopila, jaké jistoty skýtají vojenské zakázky. Během druhé světové války dodala americkému letectvu přes 5000 kusů dopravního bobcatu, vyrobila i 750 kluzáků pro výsadkáře. K civilnímu programu se Cessna vrátila po skončení války a dnes tvoří dodávky pro vojáky jen malou část výroby společnosti, která od začátku 90. let patří koncernu Textron, který ovládá i výrobce vrtulníků Bell nebo letadel Beechcraft.

Zdroj: ČTK

DPP