Vláda včera rozhodla zatím nestanovit termín zavedení společné evropské měny v Česku. Rozhodla o tom na základě společného doporučení ministerstva financí a České národní banky (ČNB). Podle materiálu, který vyhodnocuje připravenost země na členství v eurozóně, Česko loni splnilo tři z pěti kritérií pro přijetí eura, a to velikost deficitu veřejných financí, výši zadlužení a výši úrokových sazeb. Nesplnilo naopak inflační kritérium ani povinnost členství v mechanismu směnných kurzů ERM II.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v tiskové zprávě zaslané ČTK ocenil, že se daří plnit kritéria v oblasti veřejných financí. Podle něj je díky tomu možné začít debatovat o zavedení eura. „Nenajdete jednoznačné ekonomické důvody pro přijetí a proti přijetí eura a zkušenosti ostatních států, které v minulosti euro zavedly, ukazují, že klíčovým faktorem je podpora obyvatel. V České republice nyní podporuje zavedení eura čtvrtina obyvatel a pokud se podpora nezvýší alespoň na 50 procent, opuštění národní měny s tak dlouhou tradicí podle mého názoru nedává smysl,“ dodal ministr.
Materiál ministerstva a ČNB konstatoval, že Česko loni splnilo tři kritéria pro zavedení eura. Nepodařilo se ale splnit inflační kritérium, které je stanoveno jako roční míra inflace nanejvýš o 1,5 procentního bodu vyšší než průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. „Díky odeznění nepříznivých nabídkových faktorů a účinkům předchozího zpřísnění měnové i fiskální politiky se v roce 2024 inflace pohybovala uvnitř tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Nicméně nesourodý cenový vývoj v jednotlivých zemích EU vedl k nízké hodnotě inflačního kritéria,“ uvedlo ministerstvo. Průměrná inflace v ČR loni byla 2,4 procenta, klesla z předloňských 10,7 procenta. Cíl ČNB jsou dvě procenta.
Ministerstvo očekává, že letos Česko splní i inflační kritérium, jediným neplněným požadavkem tak bude dvouleté členství v ERM II. Česko do mechanismu nevstoupilo a podle odborníků by mělo setrvání v mechanismu zkrátit na nejkratší nutnou dobu. Vláda proto chce o vstupu rozhodnout teprve ve chvíli, kdy bude naplánovaný termín zavedení eura.
Součástí materiálu ministerstva a ČNB je také analýza sladěnosti Česka s eurozónou. Podle ní je Česko silně obchodně i vlastnicky provázané s eurozónou, koruna také reaguje na změny vnějšího prostředí podobně jako euro. Z ekonomického pohledu je ale také problematický přetrvávající rozdíl ve struktuře ekonomiky Česka a eurozóny, když Česko má nadprůměrně vysoký podíl průmyslu. Není také dokončená ekonomická konvergence Česka k eurozóně, když zůstává výrazný rozdíl v cenové, ale především v mzdové hladině.
Česko se zavázalo přijmout euro při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Smlouva o vstupu ale neobsahuje žádný termín, kdy by měla země do eurozóny vstoupit. Z deseti zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, jich přijalo euro sedm, mimo eurozónu zůstávají kromě Česka i Polsko a Maďarsko. Společnou evropskou měnu v současnosti využívá 20 z 27 členských zemí unie, jako poslední ji zavedlo v roce 2023 Chorvatsko.
Zdroj: ČTK
