Středa, 21 ledna, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 352

Cenu „Logistics Leader of the Year“ za rok 2023 získali Axel Frey a Harald Seifert ze Seifert Logistics Group

Od
Karolína Vágnerová
-
Cenu „Logistics Leader of the Year“, jejímž sponzorujícím partnerem je společnost STILL, získali Axel Frey a Harald Seifert z rodinné firmy Seifert Logistics Group. Ocenění je určeno podnikatelům a podnikatelkám, kteří zásadním způsobem ovlivňují budoucnost intralogistiky.

Hamburský specialista na intralogistiku STILL se od letošního roku stal sponzorem ocenění „Logistics Leader of the Year“. Porotu letošního ročníku nadchla filozofie „zaměstnanci na prvním místě“, kterou v rámci nového strategického směřování rodinné společnosti Seifert Logistic Group uplatňují její generální ředitel Alex Frey a předseda dozorčí rady Harald Seifert.

Oba ocenění se již několik let důsledně a s velkými ekonomickými úspěchy zaměřují na rozvoj svých zaměstnanců, digitalizaci a udržitelný růst. Podle vyjádření poroty je to signál budoucí životaschopnosti celého odvětví, kterým zároveň udávají směr zejména v oblasti logistiky střední velikosti. Prestižní ocenění předal v rámci slavnostního večera v Berlíně Frank Müller, senior vice president sales & service business development STILL.

STILL pomáhá inovátorům posunout se na vyšší úroveň

„Vydávat se novými cestami je součástí DNA společnosti STILL již více než 100 let – jak v oblasti technologií a produktů, tak i s ohledem na vedení společnosti a podnikatelskou zodpovědnost,“ vysvětluje Dr. Florian Heydenreich, executive vice president sales & service STILL EMEA. „O to více nás těší, že můžeme tímto oceněním pomáhat inovátorkám a inovátorům v oboru na jejich cestě a dopřát jim pozornost veřejnosti, kterou si zaslouží,“ doplňuje Frank Müller. Záměrem tohoto ocenění je totiž poskytnout prostor inovátorům v oblasti intralogistiky pro vytváření a rozvíjení svých nápadů a dosáhnout nových úrovní. Zejména v ekonomicky náročném období, jako je toto, jsou podnikatelská odvaha, vize a inovační síla důležitější než kdy jindy. Celé odvětví intralogistiky musí být připraveno na budoucnost.

Zdroj: Reliant

Legendární T3 podpoří první společný nábor žáků Střední průmyslové školy dopravní a zaměstnanců DPP

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a Střední průmyslová škola dopravní (SPŠD) vypraví první společnou náborovou tramvaj T3 s designem, jenž má podpořit zájem uchazečů o studium oborů, které škola nabízí pro nadcházející přijímací řízení a zároveň upozornit na možnost uplatnění středoškoláků po absolvování studia v zaměstnaneckých pozicích DPP. Souprava tramvají bude prioritně nasazována na linku č. 10 a 16, které propojují tři školní pracoviště SPŠD, a to budovy školy v Motole a na Vinohradech pro výuku teorie, a bývalou vozovnu v Košířích, kde probíhá odborný výcvik auto oborů.

 

„Podpora DPP jako zřizovatele školy v rámci náborové kampaně školy je pro nás velmi důležitá. Nemáme strach o to, že bychom obory, které žákům ze základních škol nabízíme, nenaplnili. Naším cílem je podpořit volbu uchazečů při výběru oboru tak, abychom byli uvedeni na prvním místě v rámci tzv. prioritizace zájmu o obor. Prioritizace je novinkou v nové legislativní úpravě digitalizace přijímaček, které slibují zjednodušení administrativy a zkrácení doby nejistoty uchazečů. My si navíc slibujeme od této úpravy zvýšení počtu skutečně rozhodnutých zájemců o studium. V loňském roce jsme zavedli pilotně školní zkoušku formou pohovoru u dopravních oborů a velmi se nám to osvědčilo. V prvním ročníku máme motivované žáky, kteří se o obor zajímají a byl jejich jasnou volbou. V těchto třídách je dobrá atmosféra, žáci se velmi rychle adaptovali a už na začátku studia se aktivně zapojují do studentských projektů, školních aktivit. Dá se předpokládat, že budou mít velký zájem nastoupit po absolvování do DPP,“ říká Lukáš Sobotka, ředitel SPŠD.

 

Vypravení „školní“ tramvaje je velmi očekávanou událostí i mezi žáky školy, kteří již ve škole studují v oborech s výučním listem nebo s maturitní zkouškou a zajímají se aktivně o dopravu a vše, co s ní souvisí. Připravují pro fanoušky pražské MHD např. fotosoutěž a jiné zajímavé aktivity. Podíleli se rovněž na připomínkování a výběru grafických návrhů.

Grafika tramvaje vychází z nově připravované „firemní identity školy“, která chce upoutat pozornost výraznými grafickými prvky a zdůraznit propojení školy a zřizovatele v souvislosti s přípravou žáků na specializovaných pracovištích DPP, ale hlavně na následné uplatnění v různých zaměstnaneckých pozicích. Pro prezentaci školy a oborů jsou vytvořeny srozumitelné hashtagy a piktogramy, které budou nadále využívány v komunikaci školy směrem k veřejnosti.  Na polepu je vytvořen prostor pro aktuální téma, které se bude dle potřeby měnit a kterým jsou např. termíny dnů otevřených dveří, přijímaček apod.

Zajímavostí je i skutečnost, že první výjezd „školní“ tramvaje odřídí Vladimír Pušman, který je zástupcem ředitele pro dopravní obory v budově školy v Motole.

Přihlášky do všech oborů středního vzdělání mohou zájemci podat od 1. do 20. února 2024 nejen v digitální, ale po přechodné období ještě i v listinné podobě.

Zdroj: DPP

Komerční nemovitosti v Evropě brzy čeká oživení, do Česka zřejmě dorazí se zpožděním

Od
Karolína Vágnerová
-
  • Ekonomika příští rok poroste ve všech zemích Evropy, v Česku nejpomalejším tempem v regionu střední Evropy
  • Růst nájmů bude v Evropě pokračovat ve všech sektorech: v logistice průměrně
    o 3,4 %, v kancelářích o 2,1 % a v maloobchodních prostorech o 1,2 %
  • Růst výnosů z komerčních nemovitostí by měl kulminovat v polovině příštího roku

 

Evropský trh s komerčními nemovitostmi se začíná zotavovat. Inflace už dávno nedosahuje hodnot z roku 2022 a blíží se také konec cyklu vysokých úrokových sazeb centrálních bank, což se začne pozitivně projevovat na všech hlavních indikátorech nemovitostního trhu. Realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield přináší výhled pro trh komerčních nemovitostí s názvem EMEA Outlook 2024: Trendy se obrací.

 

Jonathan Hallett, výkonný ředitel pro střední a východní Evropu, Cushman & Wakefield:

„Naše předpovědi naznačují, že trhy s komerčními nemovitostmi se po bouřlivějším období konečně blíží k bodu zlomu. Ačkoli hospodářský růst zůstává mírný, zdá se, že trendy se obrací.

Nadále samozřejmě přetrvávají rizika jako dlouhodobější inflace, nicméně základní předpovědi v Evropě ukazují na mírný hospodářský růst namísto recese. Nižší transakční aktivita na mnoha trzích vedla k pomalejšímu stanovování cen, zejména v kancelářském sektoru, nicméně na likvidnějších trzích, jako je Spojené království nebo Nizozemsko, již začínáme pozorovat rychlejší přizpůsobování cen. Trh by měl dosáhnout svého dna kolem třetího čtvrtletí roku 2024, kdy očekáváme konec zvyšování úrokových sazeb.

Z pohledu komerčních nemovitostí byl rok 2023 velmi náročný. Pro ten příští ale vidíme na některých trzích v regionu EMEA dobré předpoklady pro zotavení.

Trh se bude stabilizovat a investoři zaměření na střednědobý horizont opět budou moci sebevědoměji investovat svůj kapitál do nemovitostí, nicméně je třeba se zorientovat ve specificích jednotlivých sektorů a porozumět příležitostem pro nájemce i pro investory.“

Kanceláře: Kvalita před kvantitou

Přestože celková poptávka na evropském kancelářském trhu klesá, více než polovina pronájmů se nyní realizuje v prostorách vyšší kvality, tedy třídy A. S přechodem na hybridní modely práce firmy kladou důraz na kvalitní kancelářské zázemí, a tak převládá preference budov splňujících tři základní parametry: dobrou lokalitu, vynikající vybavení a udržitelnost. Budovy s dobrým hodnocením ESG budou v budoucnu standardem, nikoli výjimkou. Protože velká část kanceláří (v Evropě až 76 %) kvůli nedostatečnému plnění kritérií ESG do roku 2030 zastará, mají zde investoři velký prostor pro jejich transformaci a zhodnocení svého kapitálu. Nutnou podmínkou úspěchu bude také flexibilita kancelářských prostor, které se budou muset přizpůsobovat měnícím se potřebám nájemců.

Podobné trendy vidíme i v České republice. Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor pro střední a východní Evropu, Cushman & Wakefield: „Také v Praze vidíme rapidní nárůst poptávky po flexibilním řešení kanceláří, i přesto, že tento typ prostor v Praze stále tvoří jen asi 4 % celkové moderní kancelářské plochy. Nájemci také intenzivně řeší udržitelnost, která z konkurence poptávaných kancelářských projektů může snadno vyřadit ty, jež se včas nepřizpůsobí nové legislativě. Například asi polovina kancelářské plochy v Praze nyní nemá žádný certifikát udržitelnosti.“

 

Logistika: V Evropě se příští rok čeká návrat poptávky na úroveň před pandemií

Výjimečný růst poptávky po logistických plochách v Evropě během pandemie vystřídalo v roce 2023 výrazné zpomalení, když firmy začaly být v důsledku ekonomické nejistoty opatrnější. Středně- až dlouhodobou poptávku zejména po udržitelných skladovacích a výrobních prostorech však i v roce 2024 bude podporovat další posilování e-commerce a nearshoring. Očekává se i výraznější zotavení investiční aktivity, jež souvisí s celkovou důvěrou v sektor průmyslových nemovitostí.

Jiří Kristek, vedoucí týmu pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Český logistický trh zůstává i nadále odolný a stabilní, což se projevuje v nízké neobsazenosti a ve výstavbě prostor vysoké kvality. Mírné přehřátí trhu způsobilo v některých lokalitách růst nájmů, jejž přirozeně vyrovná tržní prostředí. Začátkem příštího roku očekáváme spíše určité zpomalení poptávky a mírný nárůst neobsazenosti na zdravější úroveň. Nájemné by mělo být stabilizované.“

 

Maloobchod: Stabilní poptávka po prémiových nemovitostech v náročném prostředí

Obchodníci v Evropě stále čelí trvalým hospodářským výzvám a stagnujícím reálným tržbám, jejichž zotavení se nečeká dříve než koncem roku 2024. Spotřebitelé se potýkají s vyššími náklady na základní potřeby, a tak jsou stále opatrní a vydávají méně za zbytné zboží, a cestovní ruch, zejména ten zaoceánský, zaostává za předpandemickou úrovní.

Jan Kotrbáček, vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor pro střední a východní Evropu, Cushman & Wakefield: „Maloobchodní trh v České republice je obecně v dobré kondici, retaileři stále projevují zájem o další expanzi, i když s opatrností. Mnoho jich vidí zejména na pražské „high street“ a v prémiových obchodních centrech příležitost získat kvalitní a dominantní retailové prostory, které historicky nebyly k dispozici. Trendem je optimalizace prodejen, zaměření na perspektivní prostory s perfektní dispozicí a ve výborné lokalitě – menší počet prostor, zato větších a dominantnějších. Expanzi čekáme hlavně u konceptů levnější módy, zboží pro domácnost a drogerií do regionálních měst a v sektoru rychlého občerstvení.“

 

Rezidenční nemovitosti: V Evropě stabilní poptávka

Demografické faktory, jako je stárnutí populace, klesající míra vlastnického bydlení a urbanizace, v Evropě nadále podporují robustní poptávku po nájemním bydlení, kam patří také domovy pro seniory nebo studentské ubytování. Uvolnění inflace v roce 2024 by mohlo zvrátit trend slabé výstavby, kterou brzdily zejména rostoucí stavební náklady. Přestože investice do rezidenčních nemovitostí v roce 2023 klesly, což platilo pro celý nemovitostní trh, stále tvoří asi 20-25 % investičních objemů v Evropě.

Erik Müller, vedoucí týmu rezidenčních poradenských služeb, Cushman & Wakefield: „V Česku je situace odlišná, neboť institucionalizovaný trh nájemního bydlení zde není zdaleka tak rozvinutý jako v západní Evropě. Vývoj ovlivňují hlavně vysoké úrokové sazby dané politikou centrální banky. Počet zahájených bytů je proto mimořádně nízký, což se v kombinaci s odloženou poptávkou projeví v nedostatku bytů ke koupi v následujících letech. Obzvlášť špatná je situace pro mladé domácnosti, které často ani s pomocí rodičů nedosáhnou na vlastní bydlení. Kombinace rostoucích nájmů, vyššího počtu nabízených developerských projektů ke koupi a v dlouhodobém horizontu očekávaného růstu hodnoty vytváří příležitost pro konzervativní institucionální investory, což se již projevuje v růstu podílu investic do rezidenčních nemovitostí ze 3 % v roce 2022 na téměř 10 % v roce 2023.“

 

Hotely: Optimismus se projeví i v roce 2024

Přes hospodářské a geopolitické výzvy prokázaly hotely větší odolnost než ostatní sektory komerčních nemovitostí. Jejich transakční aktivita sice meziročně klesla o 10 %, nicméně celý trh klesl o 54 %. Investoři nadále cílí na hotely díky jejich potenciálu flexibilního příjmu, proticyklické dynamice a dlouhodobým strukturálním změnám, jež přinášejí preferenci zážitků před zbožím.

David Nath, vedoucího hotelového týmu pro střední, východní a jižní Evropu, Cushman & Wakefield:  „Ve střední Evropě a také v Česku se hotelovému trhu daří ještě lépe: investiční aktivita v prvním pololetí roku 2023 překonala předchozí rok o 52 % a díky zlepšující se výkonnosti celého trhu očekáváme, že optimismus přetrvá do konce tohoto roku i v roce následujícím.“

Zdroj: CUSHMAN & WAKEFIELD

České dráhy koupily pro Liberecký kraj dalších devět vlaků RegioShuttle

Od
Karolína Vágnerová
-

České dráhy koupily v Německu pro Liberecký kraj dalších devět nízkopodlažních motorových vlaků RegioShuttle RSI. Pořízení dalších vozů bylo jednou z podmínek prodloužení smlouvy s dopravcem na provoz Jizerskohorské železnice do roku 2033. České dráhy za vlaky zaplatily bez DPH devět milionů eur (v přepočtu přes 220 milionů Kč), nasadit je plánují nejpozději na konci roku 2026, uvedl v tiskové zprávě mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Tento typ motorových vlaků jezdí v Libereckém kraji od roku 2011, kdy České dráhy zahájily na základě veřejné zakázky provoz na Jizerskohorské železnici. Nasazení moderních nízkopodlažních vlaků bylo už tehdy jednou z podmínek. Dopravce proto před lety pořídil 16 vlaků RegioShuttle švýcarské firmy Stadler, jeden ale shořel a museli ho odepsat. Původně měla smlouva skončit v prosinci 2026, na jaře se ale kraj a České dráhy dohodly na jejím prodloužení. Nová sedmiletá zakázka počítá s ročním objemem dopravy dva miliony kilometrů, průměrná cena je bezmála 235 korun za kilometr.

Jizerskohorská železnice představuje 38 procent rozsahu železniční dopravy v kraji. „Ročně tam vlaky přepraví 3,5 milionu lidí, od zahájení provozu vzrostl počet cestujících o třetinu,“ řekl náměstek hejtmana Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj). To je podle něj jeden z důvodů, proč byly podmínkou prodloužení smlouvy další vlaky.

„Díky komfortu, který vlaky nabízejí, a také díky některým vylepšením v oblasti infrastruktury roste zájem o cestování na tratích Jizerskohorské železnice a v oblasti Frýdlantského výběžku. Řada vlaků jezdí o dvou motorových vozech a některé spoje vyžadují navýšení kapacity až na tři vozy. Proto jsme se dohodli se zástupci Libereckého kraje na dalším posílení spojů, navýšení kapacity a doplnění zdejšího parku motorových vozů RegioSpider o další motoráky z Německa,“ uvedl náměstek generálního ředitele ČD Jiří Ješeta.

Dalších devět vlaků koupily podle Šťáhlavského ČD od společnosti Alpha Trains, jde o vozy vyrobené v roce 2000 a modernizované v roce 2014, které jezdí v oblasti Berlína a Braniborska. Před nasazením v Libereckém kraji budou všechny motorové vozy upravené pro provoz v České republice a budou na nich provedeny i další úpravy podle požadavku kraje. Půjde například o změnu vnějšího laku, doplnění palubní wi-fi, informačního systému, revitalizaci interiéru včetně přečalounění sedaček nebo doplnění odbavovacích systémů.

Nová smlouva s ČD počítá i s posílením dopravy na Jizerskohorské železnici asi o 20.000 kilometrů ročně, kromě jiného by se mělo zlepšit spojení do Nového Města pod Smrkem, znovu začnou od roku 2026 České dráhy jezdit na trase z Tanvaldu do Železného Brodu. Součástí smlouvy je také linka do polské Sklářské Poreby a výhledově i do německého Zhořelce, a také prodloužení na Mladou Boleslav. Díky pořízení dalších vlaků RegioShuttle už nebudou na Frýdlantsku a v Jizerských horách jezdit vlaky Regionova.

Zdroj: ČTK

Jihomoravští radní schválili rekonstrukce silnic za 328 milionů korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Jihomoravští radní schválili opravy silnice mezi Břeclaví a Lednicí, silnice na hranicích s Vysočinou mezi Žďárcem, Újezdem a Dolními Loučkami a rekonstrukci mezi Ivančicemi a Moravskými Bránicemi, celkem to bude stát 328 milionů korun. Vedení kraje o tom informovalo v tiskové zprávě.

Stavební práce na silnici třetí třídy mezi Břeclaví a Lednicí vyjdou na 31 milionů korun a měly by se uskutečnit v průběhu příštího roku. V západní části kraje na hranici s krajem Vysočina je naplánovaná oprava dvou úseků na silnici druhé třídy. Jeden z nich měří 10,1 kilometru a druhý je kilometr dlouhý. Stavební práce, které mají začít v příštím roce a skončit v roce 2025, vyjdou na 67 milionů korun.

Nejnákladnější ze tří schválených oprav bude rekonstrukce 4,2 kilometru silnice mezi Ivančicemi a Moravskými Bránicemi na Brněnsku. „U této stavební akce za 230 milionů korun jsou navrženy opěrné zdi v celkové délce 580 m pro zajištění proti sesuvu. Postavíme také nové autobusové zastávky u Stříbského mlýna. Do rekonstrukce úseku spadají i dva mosty – jeden bude rozšířen, druhý přestavěn na propustek,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Jiří Crha (ODS). Práce se mají uskutečnit v letech 2025 až 2026.

Zdroj: ČTK

Německo zrušilo státní podporu nákupu elektrických aut, kvůli úsporám

Od
Karolína Vágnerová
-

V Německu počínaje dneškem skončila státní podpora na nákup elektrických vozů. Takzvaný ekologický bonus, se kterým se původně počítalo ještě po celý nadcházející rok, se vláda rozhodla zrušit kvůli úsporám pod tlakem rozpočtové krize. Jeho zrušení ale bylo náhlé, ministerstvo hospodářství to s konkrétními termíny oznámilo teprve o uplynulém víkendu, což vyvolalo kritiku. Od roku 2016, kdy s bonusem Německo začalo, vyplatilo na dotacích asi deset miliard eur (245 miliard Kč).

Německo podporu už výrazně omezilo od letošního ledna, kdy se přestala týkat vozů s hybridním pohonem a zúžena byla na čistě elektrická auta. Nejvyšší příspěvek od ledna činil 4500 eur (110.000 Kč) místo předchozích 6000 eur (147.000 Kč). Klíčovou podmínkou bylo, že vůz musel podle čisté ceníkové ceny stát méně než 40.000 eur (980.000 Kč). Nárok na podporu nicméně měli i majitelé dražších aut, pokud vůz nestál více než 65.000 eur (1,6 milionu Kč). V takovém případě od letošního ledna dostávali 3000 eur (73.500 Kč). S tím je ale nyní konec.

„Po uplynutí 17. prosince 2023 nelze u Spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA) podávat nové žádosti o ekologický bonus,“ oznámilo v sobotu ministerstvo hospodářství. „Už přislíbených podpor se to netýká, peníze budou vyplaceny,“ dodalo.

Ministerstvo hospodářství uvedlo, že ke zrušení bonusu se vláda odhodlala po listopadovém verdiktu ústavního soudu, po kterém se země ocitla v rozpočtové krizi. Soud totiž konstatoval, že vláda protiústavně převedla do klimatického fondu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), takže tyto peníze nesmí použít. Ve státní kase tak najednou chyběly desítky miliard eur. Nedostatek peněz pro letošní rok vláda vyřešila rozpočtovým dodatkem, který v pátek parlament schválil.

Kabinet kancléře Olafa Scholze se už také dohodl na podobě upraveného rozpočtu pro rok 2024, který ale poslanci schválí zřejmě na počátku ledna. Německo tak podle všeho bude několik dní v novém roce hospodařit s rozpočtovým provizoriem.

Opoziční konzervativní unie CDU/CSU náhlé ukončení státní podpory kritizovala, protože to podle ní povede k dalšímu útlumu už tak stagnujících prodejů elektrických aut. Výhrady má i parlamentní frakce sociální demokracie (SPD), která ministra hospodářství za Zelené Roberta Habecka vyzvala k méně radikálnímu skončení podpory.

Ministerstvo hospodářství ale uvedlo, že finance již došly a že ekonomický plán čerpání peněz z klimatického fondu pro nadcházející rok musí být přepracován.

Poslední možností, jak o dotaci požádat, bylo podat žádost do půlnoci z neděle na pondělí. Podmínkou bylo, že auto musí být přihlášené k provozu. Ministerstvo hospodářství rozhodnutí podporu ukončit oznámilo v sobotu, takže jedinou cestou bylo podle magazínu Focus elektronické přihlášení auta. Magazín rovněž uvedl, že i přes škrty mohou majitelé elektrických aut ušetřit, neboť do konce roku 2030 jsou vyjmuti z daně za motorová vozidla. To se bude týká elektroaut přihlášených do prosince 2025.

Končící program hodnotí ministerstvo hospodářství jako velmi úspěšný. Uvedlo, že od roku 2016, kdy s ekologickým bonusem začalo, bylo na podpoře vyplaceno asi deset miliard eur (245 miliard Kč) za zhruba 2,1 milionu elektrovozů včetně hybridů.

Bonus sloužil jako jedna z velkých pobídek k naplnění cíle, aby v Německu do roku 2030 jezdilo 15 milionů plně elektrických aut. Podle některých analytiků je tento plán v ohrožení, Scholz však po listopadovém jednání s představiteli automobilek prohlásil, že s ním nadále počítá jako s uskutečnitelným.

V Německu podle Spolkového úřadu pro motorová vozidla (KBA) k 1. lednu letošního roku jezdil jeden milion čistě elektrických aut, což tehdy odpovídalo zhruba dvěma procentům provozovaných vozů. Od ledna do konce listopadu pak KBA zaregistroval přes 469.000 nově přihlášených plně elektrických aut. Mezi nově registrovanými auty mají bateriové vozy letos podíl 18 procent.

V České republice je situace výrazně odlišná. Elektromobily tvoří jen zhruba tři procenta prodejů nových vozů a jejich celkový počet přesahuje 20.000 vozů. Stát dosud podporoval jen pořízení elektrických a vodíkových vozidel do úřadů a veřejných institucí, teprve letos na začátku prosince vypsal výzvu na podporu pořizování těchto vozidel do firem v celkovém objemu téměř dvě miliardy Kč. Soukromé osoby na žádnou podporu pořízení elektrických vozů stále nedosáhnou, jednou z mála výhod tak zůstává možnost bezplatného parkování v rezidentských zónách.

Zdroj: ČTK

Ministr dopravy musí učinit razantní kroky s ohledem na situaci mostu na Výtoni

Od
Karolína Vágnerová
-

Dne 14. 12. tohoto roku se na náplavce pod pražským Vyšehradským mostem uskutečnil tiskový briefing k situaci ohledně železničního mostu přes řeku Vltavu.

Na náplavce pod pražským Vyšehradským mostem uskutečnil tiskový briefing k situaci ohledně železničního mostu přes řeku Vltavu. Akce se zúčastnili zástupci veřejnosti i železničních dopravců. Přítomen byl prezident Svazu dopravy Oldřich Sládek, prezident Sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD.CZ Martin Hořínek, výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců SVOD Bohemia Petr Moravec, a také radní Středočeského kraje pro oblast veřejné dopravy Petr Borecký.

 

Požadavky na zkapacitnění a zkvalitnění dopravy přes železniční most na pražské Výtoni zaznívají ze stran dopravců, cestujících i představitelů Středočeského kraje. Ministr dopravy Martin Kupka několikrát avizoval, že definitivní rozhodnutí má padnout do konce letošního roku. Tento termín se blíží velice rychle a v kontextu s nově oznámenými omezeními na tomto úseku, obavy všech dotčených skupin a institucí narůstají. Ministr by měl v tomto případě učinit důrazné kroky, které povedou k finálnímu rozhodnutí a realizaci stavby.

Od roku 2015 vzrostl počet nákladních a osobních spojů v tomto úseku o 100 souprav za jeden pracovní den. „Vycházíme-li z dat o vývoji dopravy na železničním mostu na Výtoni, můžeme v následujících deseti letech očekávat nárůst dopravy o další desítky vlaků. Už teď se propustnost úseku Smíchov – Vyšehrad dotýká hranice únosnosti,“ zdůraznil prezident Svazu dopravy Oldřich Sládek.

Nová omezení se týkají kapacity trati, kdy po mostě může v jeden moment projíždět pouze jedna vlaková souprava. Zároveň došlo k již několikátému snížení provozní rychlosti vlaků. V tomto případě na 20 km/h. „V těchto omezeních nemůžeme dlouhodobě fungovat. Potřebujeme od Ministerstva dopravy jasné stanovisko a konkrétní harmonogram nejbližšího postupu pro realizaci samotné stavby. Plně podporujeme nikoliv rekonstrukci, ale novostavbu mostu, protože je to především nutná dopravní stavba,“ doplnil Sládek.

Situace ohledně mostu na Výtoni dopadá i na další železniční tepnu spojující západ Čech se zbytkem republiky – Branický most. V současné době je nejvíce využíván pro nákladní dopravu. „Pro nás je zásadní, aby most nebyl v budoucnu zatížen vysokou hustotou osobní dopravy, kvůli nutným odklonům. I proto je nutné stanovit přesný harmonogram stavebních prací na obou mostech a zejména výluk s úplným vyloučením provozu na Mostě Inteligence, které se neustále posouvají vpřed, bohužel do zákrytu s omezeními na Železničním mostě na Výtoni. Tím se opět dostáváme ke zmíněným požadavkům na jasné stanovisko od ministerstva, co dál,“ prohlásil prezident ŽESNAD.CZ Martin Hořínek.

Učinění jasných kroků při řešení situace požadují pochopitelně i osobní dopravci. „Naší dlouhodobou prioritou je, aby v úseku Praha hl.n. – Praha Smíchov byla dostatečná dopravní kapacita, tedy alespoň 3 koleje v celé trase nebo alespoň v její podstatné části. Současně požadujeme řešení, které při realizaci a následném udržování nepovede k častým a opakovaným omezením provozu. Pro nás je klíčové, aby přijaté řešení, ať už bude jakékoliv, bylo dlouhodobě udržitelné a ohleduplné, tj. aby omezilo naše cestující co možná nejméně. Rychlé a konkrétní rozhodnutí ministra je proto v tomto ohledu naprosto klíčové,“ uvedl výkonný ředitel SVOD Bohemia Petr Moravec.

  

Potřeby veřejnosti a dopravců vnímá i vedení Středočeského kraje, pro které se jedná o klíčovou železniční tepnu celého regionu. „Pro zcela kapacitně vytíženou trať číslo 171 je most na Výtoni naprosto klíčovou dopravní stavbou. Současná i případná budoucí omezení negativně dopadnou na desetitisíce obyvatel středních Čech, kteří využívají hromadnou železniční dopravu. Už dnes je most ve velmi špatném technickém stavu, nesmí se tu potkat dva vlaky, doprava je silně omezená,“ uvedl Petr Borecký, radní Středočeského kraje pro dopravu s tím, že kraj spolu se zmíněnými svazy a sdruženími vyzval ministra dopravy Kupku k urychlenému řešení celé situace. „Požadujeme zbourání stávajícího mostu a postavení moderního nového, jehož návrh vzešel z architektonické soutěže. Nedělejme z Česka technický skanzen. Ještě připomenu, že nový most by měl disponovat třemi kolejemi, což jistě přispěje k plynulosti dopravy,“ doplnil Petr Borecký.

Uvedení představitelé dopravních i veřejných institucí tedy opět apelují na ministra dopravy Martina Kupku, aby zahájil kroky k řešení situace výtoňského mostu. Zkapacitnění a zkvalitnění železniční dopravy v tomto úseku je zásadní pro regionální i zahraniční trh.

Zdroj: ŽESNAD

Emisní norma EURO 7 bude výrazně přijatelnější, potvrzuje dohoda na jejím finálním znění

Od
Karolína Vágnerová
-

Návrh nové emisní normy EURO 7 bude nakonec výrazně přijatelnější a realističtější, než bylo původně navrženo. Potvrzuje to finální kompromisní dohoda mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou, která byla dne 18. prosince 2023 dosažena. České republice se během více než rok dlouhého vyjednávání podařilo uhájit všechny své klíčové požadavky. Emisní limity výfukových plynů v případě aut a dodávek zůstanou na úrovni současné normy EURO 6, a to včetně podmínek testování pro osobní vozidla. Dále došlo k prodloužení lhůt vstupu nových pravidel v platnost, zásadních změn doznal i systém monitorování emisí vozidla.    

„Jedná se o velký úspěch české práce v Evropské unii, za kterým stojí  intenzivní spolupráce s podobně smýšlejícími státy, práce lidí na českém Ministerstvu dopravy a na Stálém zastoupení ČR v Bruselu. Podařilo se nám velmi výrazně změnit důležitou unijní legislativu. Spojili jsme síly se zástupci evropského průmyslu i spotřebitelů a podařilo se nám dojednat takové znění normy, které nebude představovat riziko pro konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a neohrozí přístup k osobním automobilům pro evropskou veřejnost. Velký kus práce jde i za Alexandrem Vondrou během vyjednávání v Evropském parlamentu,“ říká ministr dopravy Martin Kupka, který vedl naše vyjednávání o změně normy.

Do finálního znění normy se podařilo prosadit zejména následující změny:

  • Emisní limity výfukových plynů v případě aut zůstanou na úrovni již dnes platné emisní normy EURO 6, a to včetně limitů testování.
  • Lhůty pro účinnost normy byly odloženy, jak celou dobu navrhovala Česká republika. Nyní je lhůta pro účinnost 30 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy vozidel M1 a N1 a 42 měsíců pro všechny registrace. Pro kategorie M2, M3, N2, N3 a O3, O4 je časová lhůta 48 měsíců od vstupu nařízení v platnost pro nové typy a 60 měsíců pro všechny registrace. Tato lhůta umožní automobilkám připravit se na nové požadavky.
  • Významným způsobem se povedlo upravit požadavky na fungování palubního systému měření emisí OBM (On-Board Monitoring). Používání OBM bylo upraveno tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu.
  • Došlo k lepší provázanosti tohoto návrhu s aktuálním návrhem nařízení k CO2 limitům pro těžká nákladní vozidla.
  • Nařízení nově zavádí i měření emisí z brzd a pneumatik, které mají vliv na lidské zdraví, což přinese pozitivní dopad na kvalitu životního prostředí.

 

„V konečné verzi nařízení byly zachovány klíčové priority ze společné pozice členských států přijaté letos na podzim. Do ní se ČR a skupině obdobně smýšlejících zemí podařilo prosadit maximum požadavků na úpravu legislativy, které byly v jednání s Evropským parlamentem udrženy. Posledním otevřeným bodem ve finálních vyjednáváních byly pak cíle pro baterie,“ komentuje velvyslankyně ČR ve Výboru stálých zástupců Coreper I, Lucie Šestáková.

 

Česká vláda od prvního zveřejnění návrhu nové emisní normy bojovala za její zmírnění. Pod vedením ministra Kupky byla vytvořena koalice názorově blízkých zemí. Významnou roli hrála i odborná podpora Sdružení automobilové průmyslu. „Jakkoli EURO 7 pořád přinese množství nových pravidel a požadavků vůči automobilovému průmyslu, faktem je, že dnešní podoba EURO 7 je mírnější a technicky realističtější, je proto třeba ocenit práci, která k představenému kompromisu vedla. Velmi si proto vážím nasazení zejména zástupců českého státu v čele s panem ministrem Kupkou i práce hlavního zpravodaje pana europoslance Vondry, kteří sehráli klíčovou roli v jednáních o to, aby se norma EURO 7 stala co možná nejracionálnější,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.

Úspěchem skončilo i složité vyjednávání v Evropském parlamentu, které vedl jako zpravodaj český europoslanec Alexandr Vondra. „Cílem jednání bylo zajistit cenovou dostupnost nových menších aut se spalovacími motory pro domácí zákazníky a zároveň umožnit automobilovému průmyslu připravit se na očekávanou celkovou transformaci sektoru. Výsledek tomu odpovídá,“ uvedl po přijeté finální podoby dohody Vondra.

Zdroj: MDCR

Seminář MD ČR: Kombinovaná doprava pro logistiku

Od
Karolína Vágnerová
-
Dovolujeme si vás pozvat na seminář „Kombinovaná doprava pro logistiku“, který pořádá Ministerstvo dopravy ve spolupráci s oborovými svazy a nezávislými odborníky v oblasti železniční a kombinované dopravy.

Seminář se uskuteční 31. ledna 2024 v prostorách budovy Ministerstva dopravy. Program je určený pro dopravce (bez rozdílu druhu dopravy) a logistiky ve výrobních obchodních a dalších společnostech (zákazníky dopravců).

Akce bude zaměřena na příklady z praxe úspěšného využívání kombinované dopravy, novinky v připravované evropské legislativě v oblasti kombinované dopravy a zejména na diskusi nad tímto tématem.

Proto si do svých diářů zaznamenejte termín 31. 1. 2024.

Kapacita sálu je omezena, proto si svou účast předběžně rezervujte prostřednictvím e-mailu: jiri.kalensky@mdcr.cz

Zdroj: Reliant

Další proměnné značky na dálnicích mají při kalamitě pomoct řídit dopravu

Od
Karolína Vágnerová
-
Ředitelství silnic a dálnic prověří možnosti rozšíření proměnných dopravních značek na dálnicích. Ty mohou v případě kalamit omezit vjíždění nákladních vozidel do levého pruhu.

Zároveň se zvyšuje dohled policie nad kritickými dálničními úseky a od ledna se také zvyšují pokuty za porušení zákazu předjíždění.

„V současnosti jsme po domluvě s policií nejkritičtější úseky na dálnicích osadili značkami zakazující předjíždění kamionů, které také zakazují nákladním automobilům jízdu v levém pruhu. Zároveň nyní ŘSD prověří možnosti rozšíření proměnného dopravního značení na dálniční síti, abychom mohli i na dalších místech v případě kalamitních stavů zakazovat vjezd kamionů do levého jízdního pruhu,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka po schůzce se zástupci ŘSD, policie a vedením sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA.

Začátkem roku 2024 přibydou na D1 další zákazové značky. Konkrétně nebude kamionům dovoleno předjíždět též v úsecích 21. km Mirošovice – 90. km Humpolec a na exitech 112. km Jihlava – 141. km Velké Meziříčí-západ, s výjimkou stoupacích pruhů, kde bude předjíždění povoleno. V polovině listopadu začal platit zákaz předjíždění nákladních vozidel v úsecích 90. km Humpolec – 112. km Jihlava a úseku mezi 146. km Velké Meziříčí-východ – 182. km Kývalka.

Od 1. ledna 2024 také platí novela silničního zákona, která přináší zpřísnění postihu za porušení zákazu. Na místě budou moci dát policisté řidiči pokutu 4 500 až 5 500 korun, ve správním řízení pak až 25 tisíc korun. Kromě toho řidič dostane šest bodů. „Problémy dělají především nedisciplinovaní řidiči osobních vozidel nebo kamionů, kteří pak komplikují provoz většině slušných řidičů,“ dodal ministr Kupka.

Ministr zároveň poděkoval silničářům, záchranným složkám a policii za prosincové nasazení při odstraňování kalamitního stavu. Zmínil také novinku v podobě možnosti sledovat pohyb zimní údržby na webových stránkách udrzba.rsd.cz. Pro řidiče je také k dispozici web Národního dopravního informačního centra www.dopravniinfo.cz nebo bezplatná informační linka 800 280 281.

Zdroj: Reliant

1...351352353...1 175Strana 352 z 1 175

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253