Pražská MHD pojede přes vánoční svátky podle upravených jízdních řádů

21.12.2023

Pražská MHD bude přes vánoční a novoroční svátky jezdit podle sobotních, nedělních nebo prázdninových jízdních řádů. Na Štědrý den skončí denní provoz v 18:00 s výjimkou metra, které bude v delších intervalech jezdit do půlnoci. Na Silvestra bude Pražská integrovaná doprava (PID) jezdit podle nedělních jízdních řádů s večerní úpravou a s prodlouženým provozem metra. ČTK to sdělil mluvčí organizace Ropid Filip Drápal.

V sobotu 23. prosince bude večer častěji jezdit metro a posílena bude i tramvajová linka 23 a autobusy 395 a AE na letiště. Na Štědrý den bude MHD jezdit do 18:00 podle sobotních jízdních řádů, poté budou jezdit noční linky. Metro pojede po 18:00 do zhruba půlnoci ve dvacetiminutových intervalech. Do ukončení provozu metra pojede i linka 119 na letiště. Provoz vlaků bude ukončen mezi 18:00 a 20:00 s tím, že do 22:00 zůstane provoz na vybraných páteřních linkách S. Příměstské autobusové linky pojedou podle sobotních jízdních řádů s úpravami ve večerních hodinách.

Na Silvestra bude MHD fungovat podle nedělních jízdních řádů s tím, že denní provoz skončí zhruba ve 22:00 s výjimkou 45 vybraných autobusových linek. Prodloužen bude provoz metra, a to zhruba do 2:00. Noční tramvaje pojedou od 22:00 do 7:00 druhého dne, do 3:30 v intervalu 15 minut a poté po 20 minutách. Noční autobusové linky budou jezdit od zhruba 2:30 do 7:00 druhého dne. Vlaky pojedou do 20:00 s výjimkou příměstských linek S, které v hodinových intervalech pojedou do 22:00 až 23:00. Výjimkou bude linka S49, která skončí provoz v 19:00. Příměstské autobusové linky pojedou podle nedělních jízdních řádů s úpravami ve večerních hodinách.

Od 25. do 26. prosince a na Nový rok bude PID jezdit podle nedělních jízdních řádů. O pracovních dnech, tedy mezi 27. a 29. prosincem a 2. ledna, budou vozy jezdit v prázdninovém provozu. Na vánoční a novoroční provoz naváže od 3. ledna do 18. února mírně omezený provoz MHD s ohledem na každoročně sníženou poptávku začátkem roku.

Zdroj: ČTK

Rekonstrukce Masarykova nádraží v Praze vyjde na 3,39 miliardy korun

Karolína Vágnerová

21.12.2023

Rekonstrukci Masarykova nádraží v Praze zajistí pro Správu železnic (SŽ) za zhruba 3,39 miliardy korun firmy STRABAG Rail a STRABAG, které uspěly v tendru. ČTK o tom v tiskové zprávě informovala mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová. Při rekonstrukci vznikne platforma nad kolejištěm, lepší spojení s Florencí a namísto dosavadních sedmi budou vlaky stavět u devíti kolejí. Hotovo má být v roce 2027. SŽ plánuje v Praze také rekonstrukci smíchovského a hlavního nádraží.

Práce začnou na začátku příštího roku, nádraží bude i při rekonstrukci fungovat a vlaky na něm budou nadále zastavovat s dílčími omezeními. Po rekonstrukci bude nejstarší pražské nádraží bezbariérové a nové zastřešení propojí Florenc s Hybernskou ulicí a hlavním nádražím. Z patra povedou eskalátory, schodiště a výtahy na jednotlivá nástupiště. Vznikne rovněž nový vestibul pro čekající cestující.

„Část platformy se osadí zelení, a vznikne tak klidová zóna přímo v centru metropole,“ uvedla Eberl Friebová. Historická stanice z poloviny 19. století si podle ní zachová svůj původní ráz a zároveň nabídne cestujícím větší komfort. Rekonstrukce čeká také celé kolejiště, veškeré technologie, trakční vedení a napájení. Část peněz na práce získá SŽ z evropských fondů.

SŽ nedávno vypsala také dva tendry, které se týkají rekonstrukce smíchovského nádraží. První zakázka zahrnuje rekonstrukci stanice včetně opravy nástupišť, vytvoření jednoho nového a opravy podchodů. Vznikne také lávka přes železnici, která spojí Smíchov, Radlice a budovanou čtvrť Smíchov City mezi nádražím a prostranstvím Na Knížecí. Tendr SŽ vypsala v srpnu s předpokládanou hodnotou 5,2 miliardy korun. Kromě toho minulý týden také ohlásila veřejnou zakázku na vypracování projektu rekonstrukce a rozšíření smíchovské nádraží budovy.

V plánu je také rekonstrukce nové odbavovací haly hlavního nádraží. SŽ spolu s pražským magistrátem a dopravním podnikem na rekonstrukci haly, úpravy Vrchlického sadů a řešení plánované tramvajové trati z Vinohradské do Bolzanovy ulice vyhlásila architektonickou soutěž, ve které uspělo dánské studio Henning Larsen Architects. Vítězný návrh následně vzbudil kritiku, protože počítá s odstraněním velké části haly.

Zdroj: ČTK

Prodej aut v EU se dál zvyšuje, do listopadu skoro polovina byly elektrické vozy

Karolína Vágnerová

21.12.2023

Počet registrací nových osobních aut v Evropské unii se v listopadu zvýšil o 6,7 procenta na 885.581 vozů, je to šestnáctý měsíc růstu v řadě. Dál se přitom zvyšuje prodej elektrických aut, jejich podíl na nově zaregistrovaných vozech už je od ledna do listopadu skoro poloviční. Ve své zprávě to uvedlo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Prodej aut v České republice v listopadu vzrostl o 11,5 procenta na 19.410 vozů.

Některé trhy, včetně dvou největších, zaznamenaly výrazné dvouciferné přírůstky – Itálie o 16,2 procenta a Francie o 14 procent. Naopak německý trh s automobily zaznamenal v listopadu meziroční pokles o 5,7 procenta. Od ledna do konce listopadu se počet registrací aut v EU zvýšil o 15,7 procenta a mírně přesáhl 9,68 milionu vozů. S výjimkou Maďarska rostly v tomto období všechny unijní trhy.

Podíl prodaných elektromobilů na baterie v listopadu stoupl na 16,3 procenta z 15 procent před rokem a znovu překonal podíl dieselových vozů, který zůstal na 13,7 procenta. Počet registrací bateriových elektromobilů se pak v listopadu meziročně zvýšil o 16,4 procenta na 144.378. Nárůst v Belgii přesáhl 150 procent, země se tak stala pátým největším trhem co do objemu.

Trh s benzinovými auty v EU v listopadu vzrostl o 4,2 procenta, navzdory trvajícímu poklesu podílu na trhu. Ten činil 32,7 procenta, a stále tak zůstává největší ze všech hlavních kategorií. Na druhém místě za benzinovými auty jsou co se podílu na trhu týče hybridní elektromobily, kterým patřilo 27,4 procenta trhu.

Výrazný nárůst prodeje aut s benzinovým motorem registrují velké trhy, například Itálie o 20,2 procenta a Německo o 12,5 procenta. Výsledkem je kumulativní počet 3,5 milionu prodaných benzinových aut od ledna do konce listopadu, což je proti stejnému období loni nárůst o 11,1 procenta. Podíl na trhu pak dosáhl 35,7 procenta.

Naopak trh s naftovými auty v listopadu v EU pokračoval v sestupném trendu a klesl o 10,3 procenta. Pokles přitom registruje většina trhů, včetně čtyř největších, tedy Francie (-28,3 procenta), Španělsko (-22,8 procenta), Itálie (-7,4 procenta) a Německo (-1,0 procenta).

Navzdory celkovému poklesu prodeje naftových vozů se na některých trzích střední a východní Evropy jejich prodej naopak zvýšil. Týká se to zejména Polska, kde růst činil 13,8 procenta. V listopadu měly dieselové vozy podíl na trhu 12,2 procenta, což je pokles ze 14,5 procenta ve stejném měsíci loni.

Přestože počet registrací nových bateriových elektromobilů se v EU v listopadu zvýšil, v Německu jejich prodej zaznamenal pokles, a to o 22,5 procenta. Navzdory tomu dosáhl prodej těchto aut v celé EU od začátku roku téměř 1,38 milionu, což je meziroční nárůst o 48,2 procenta. Na automobilovém trhu v EU to představuje podíl 14,2 procenta.

Největší automobilkou zůstal Volkswagen, který v listopadu zvýšil prodej o 11,4 procenta. Škoda Auto, která je součástí koncernu, zvýšila prodej o 38,7 procenta. Skupina Volkswagen má na trhu podíl 26,2 procenta. Druhému Stellantisu prodej o 7,3 procenta klesl, naopak Renault prodej o 6,1 procenta zvýšil. Tesla prodej zvýšila téměř o 45 procent.

Zdroj: ČTK

Colliers: Zájem o udržitelnost průmyslových parků roste

Karolína Vágnerová

21.12.2023

V souvislosti s chystaným zavedením povinného nefinančního reportingu, v jehož rámci budou firmy muset referovat o tom, jak si vedou v oblastech životního prostředí, vztahů se zaměstnanci a odpovědnosti a etiky pracovních postupů, se průmyslové a logistické firmy začínají intenzivněji zajímat o udržitelná řešení.

Tento zájem se pak promítá i do jejich nároků na nemovitosti, ve kterých sídlí. Z šetření společnosti Colliers, předního poskytovatele diverzifikovaných profesionálních služeb v oblasti komerčních nemovitostí a správy investic, vyplývá, že problematiku zatím nejčastěji řeší velké nadnárodní společnosti, které od nemovitostí očekávají, že budou vybaveny udržitelnými technologiemi, jako jsou tepelná čerpadla, rekuperační jednotky, úsporné inteligentní osvětlení či fotovoltaika. Experti z Colliers předpokládají, že v příštím roce vzroste zájem o tohle téma i ze strany menších lokálních firem.

Vstupujeme do éry rostoucího zájmu o udržitelnost ve všech oblastech našeho života. Ať už se jedná o individuální aktivity jako třídění odpadu, přes politické vize energetické soběstačnosti až po komerční strategie – vše se nyní točí kolem ESG faktorů. Není tedy překvapením, že se o tento trend zajímají i samotní nájemci nemovitostí – průmyslové a logistické firmy. „Rostoucí důraz na udržitelnost a ESG je zřetelný zejména u velkých globálních společností. Tento závazek se přirozeně odráží i v jejich lokálním působení a výběru nemovitostí. Při rozhodování o nových prostorech pečlivě posuzují, jestli budou mít nízkou uhlíkovou stopu a budou plnit nejen interní normy, ale také odpovídat platné legislativě. Zatímco u lokálních společností není důraz na ESG faktory zcela tak výrazný, očekáváme, že tato dynamika se brzy změní, neboť stále více firem integruje tyto aspekty do svých strategií pro udržitelný rozvoj,“ popisuje Miroslav Kotek, vedoucí oddělení průmyslových nemovitosti ve společnosti Colliers.

Zatímco v nových moderních budovách je implementace udržitelných technologií relativně snadná a pronajímatelé sami aktivně přispívají různými nápady, starší nemovitosti často přinášejí složitější výzvy. Menší nebo lokální pronajímatelé zatím nejeví velkou ochotu investovat do renovací. To uvádí nájemce do situace, kdy se musí osobně angažovat při hledání alternativních řešení a případně vyčlenit své vlastní finanční prostředky na renovace a modernizaci stávajících budov.

Vyšší počáteční náklady, ale provozní úspory a lepší image společnosti

„Každé opatření směřující k udržitelnosti s sebou nese zvýšené náklady, které nakonec hradí nájemci. Ve svých rozpočtech s tím proto musí počítat. Na druhou stranu ušetří ve střednědobém a dlouhodobém horizontu na provozních nákladech a očekávají, že investice do udržitelných technologií a efektivních energetických řešení se v konečném důsledku promítnou do finančních úspor,“ říká Miroslav Kotek a dodává, že důležitou roli hrají také zákazníci těchto nájemců – velké nadnárodní firmy, které mají udržitelnost zakotvenou pevně ve svých strategiích. Pozornost k současným trendům navíc posiluje obraz značky nebo firmy v očích zákazníků a veřejnosti.

Fotovoltaika, tepelná čerpadla a dopravní dostupnost

Dle developerské společnosti Panattoni lze za účelem podpory udržitelnosti průmyslových nemovitostí realizovat celou škálu opatření. Na střechách budov instalují fotovoltaické elektrárny, které nejen poskytují energetickou nezávislost, ale také přispívají k obnovitelné energetice. Tepelná čerpadla jsou už prakticky standardem, jenž pomáhá minimalizovat ekologickou stopu a snižovat energetickou náročnost budov. Stěžejním nástrojem pro efektivní řízení budov je sofistikovaný systém BMS (Building Management System), který umožňuje optimalizaci energetické spotřeby a zajišťuje maximální pohodlí a bezpečnost pro uživatele. V neposlední řadě jejich projekty myslí na hospodaření s vodou, přičemž se implementují moderní technologie na snižování spotřeby a recyklaci odpadní vody.

„Prozkoumáváme i dopady na samotný areál a jeho širší okolí. Například sledujeme vliv na životní prostředí prostřednictvím monitoringu biodiverzity v okolí našich parků. Neméně důležité je i zázemí pro zaměstnance. Moderní kantýny a přátelské prostředí podporující jejich pohodu a efektivitu jsou součástí našich pracovních prostorů. Dbáme na dobrou dostupnost v rámci různých druhů dopravy, což nejen zvyšuje flexibilitu pracovních možností, ale také snižuje dopravní zatížení a naši ekologickou stopu,“ uvádí příklady Pavel Fojtík, Regional Sustainability Manager, Panattoni.

Současný idol průmyslových hal? Amazon v Panattoni Parku Kojetín

Jak moc jsou budovy „zelené“ hodnotí nezávislé organizace, instituce a certifikační systémy. V mnoha zemích se používá nejstarší a taky velmi přísný britský systém hodnocení BREEAM. Jeho nejvyšší možný stupeň – Outstanding (v překladu vynikající) – vyžaduje, jak už z názvu vyplývá, vynikající výsledky v mnoha kategoriích, včetně energetické účinnosti, materiálového využití, kvality vnitřního prostředí a dalších aspektů udržitelného stavebnictví. Takovým hodnocením se může chlubit zatím jen minimum budov. Před pár týdny se to podařilo robotickému centru Amazon v Panattoni Parku Kojetín. „Se svými 187 000 m2 plochy se tak stalo největší průmyslovou budovou v Česku s tímto ratingem. Budova není připojena na plyn. Z velké části spotřebu budovy pokrývá fotovoltaická elektrárna. Výrobu tepla a chladu zabezpečují tepelná čerpadla a dobrá regulace budovy pomocí BMS. Udržitelná byla i samotná výstavba, k dopravě panelů se využívala blízká železnice a došlo také k znovuvyužití většiny stavebního odpadu z původního brownfieldu,“ říká Pavel Fojtík.

Nevyhnutelný ESG reporting

Od ledna 2024 budou některé velké společnosti povinny pravidelně poskytovat informace o svém pokroku v naplňování svých cílů v rámci ESG, tedy v oblasti ochrany životního prostředí, korektnosti vztahů se zaměstnanci a odpovědnosti a etiky pracovních postupů. Tato povinnost se postupně rozšíří i na další firmy. Hnací silou poptávky po udržitelných řešeních jsou však spíše samotné firmy, které již v posledních letech integrovaly ESG cíle. Pro dosažení těchto cílů je oblast výroby a logistiky, jako klíčová součást dodavatelského řetězce, naprosto nezbytná.

Zdroj: Reliant

Dopravní sektorové strategie: Dostavba základní dálniční sítě, výstavba moderní rychlé železnice, efektivní dopravní systém postavený na vzájemné spolupráci jednotlivých druhů dopravy

Karolína Vágnerová

21.12.2023

Vláda vzala na vědomí Informaci o stavu zpracování materiálu Dopravní sektorové strategie 3. fáze – Střednědobý plán údržby, rozvoje a financování dopravní infrastruktury pro období 2024 – 2033 s výhledem do roku 2050. Dokument, který navazuje na Dopravní politiku ČR pro období 2021 – 2027 s výhledem do roku 2050, představuje základní koncepční materiál Ministerstva dopravy formulující priority a cíle v oblasti rozvoje dopravy i dopravní infrastruktury a současně dává konkrétní podobu plánu vlády pro restart Česka.

„Oproti minulosti jsme se více zaměřili na stanovení priorit rozvoje dopravní infrastruktury železniční, silniční a vodní dopravy. Součástí strategie je nyní i Desetiletý plán dostavby dopravní infrastruktury, ve kterém je definováno 161 funkčních celků v oblasti silnic, železnic a vodní dopravy. Do 10 let musíme zajistit dostavbu základní dálniční sítě, budovat VRT a řadu dalších staveb,“ říká ministr dopravy Martin Kupka a doplňuje: „České republice dosud chyběly detailněji zpracované nejen konkrétní plány, ale i jasný výhled, kolik bude výstavba v příštích deseti letech stát.“

Priorita každého projektu byla posuzována vždy na základě ekonomického přínosu funkčního celku, kterého je projekt součástí. Funkční celky tak sdružují jmenovité projekty, které spolu úzce souvisejí a společně přispívají k vybudování souvislého tahu požadovaných parametrů. Ze souběžných funkčních celků pro silniční, železniční a případně vodní dopravu se pak skládají multimodální celky, které zajišťují multimodální spojení dvou nebo více významných míst. Samostatně jsou pak sledovány tzv. projektové balíčky sdružující specificky zaměřené projekty, které nemá význam sledovat v rámci jednotlivých celků.

Ke stanovení harmonogramu přípravy a realizace projektů seřazených do celků dochází na základě pořadí důležitosti a dostupnosti finančních zdrojů. V současné době je sledováno v různých stádiích přípravy cca 900 projektů staveb dopravní infrastruktury. Pro realizaci všech popsaných celků a balíčků a zajištění údržby a oprav dopravní infrastruktury je v období let 2024–2050 potřeba zajistit celkem 5,9 bilionu Kč v cenách roku 2023 (mezi lety 2024–2033 se jedná o 2,65 bilionu Kč). Velmi hrubě to v průměru znamená, že je třeba zajistit pro rozpočet SFDI finanční prostředky ve výši minimálně 200 miliard Kč v cenové úrovni 2023 ročně.

Cílem Ministerstva dopravy je stanovení předpokládaného finančního rozsahu, který je nezbytné zajistit tak, aby se potřeby rozvoje dopravní infrastruktury splnily v požadovaných časových horizontech, včetně respektování splnění evropských závazků dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030, rozšíření hlavní sítě TEN-T do roku 2040 i ostatních projektů (globální síť TEN-T a ostatní národní projekty) do roku 2050. Kromě klasického financování stát počítá s půjčkami od EIB, převodem peněz z emisních povolenek a zejména s mnohonásobně větším zapojením soukromého sektoru prostřednictvím takzvaných PPP projektů.

Zdroj: MDCR

Vyšla již devátá edice Vědeckotechnického sborníku Správy železnic

Karolína Vágnerová

21.12.2023

Již devátou edici Vědeckotechnického sborníku vydala Správa železnic. Sborník navazuje na 47 čísel VTS Českých drah.

Ilustrační foto: Roman Štěrba, zvláštní parní vlak NTM z Brandýsa nad Labem do Prahy u vlečky NTM v Čelákovicích na trati původně Rakouské severozápadní dráhy. Úsek bude nahrazen novostavbou přeložky dráhy Čelákovice – Mstětice.

Příspěvek „Proměna role UIC během jednoho století a jeho vliv na rozvoj železniční dopravy v Evropě i ve světě“ přináší u příležitosti uplynulého stoletého výročí založení UIC ohlédnutí za vývojem evropské a posléze i celosvětové spolupráce v otázkách technické jednotnosti a provozování železniční dopravy od konce 19. století až po současnost, kdy již zahrnuje nejen evropskou, ale i celosvětovou a zároveň inovovanou oblast působnosti železniční dopravy. S ohledem na rozsah problematiky se autoři v článku zaměřují jen na klíčové milníky doplněné vzpomínkami pamětníka, který byl „v centru dění“ během dvou zásadních období historie UIC. Článek zmiňuje také priority Správy železnic v rámci činností UIC.

Příspěvek „Provoz a výroba lokomotiv E 499.0 v letech 1954 až 1959“ se věnuje uvádění lokomotiv E 499.0 do pravidelného provozu na slovenských a později českých tratích ČSD. Od konce padesátých let se lokomotivy E 499.0 staly základem parku elektrických lokomotiv ČSD a postupně ovládly téměř všechny tratě, v dalších desetiletích elektrizované systémem 3000 V ss.

Příspěvek „K Rozhodčímu soudu při HK ČR a AK ČR“ pojednává o rozhodčím soudu a rozhodčím řízení. Upozorňuje, že ustanovení o vztazích, jež se týkají uplatnění práva u soudu, soudního řízení nebo soudního rozhodnutí, se použije přiměřeně i pro uplatnění práva před rozhodčím soudem (rozhodcem), pro rozhodčí řízení nebo rozhodčí nález, jestliže se opírají o platnou rozhodčí smlouvu (rozhodčí doložku). Zásadní kategorií důkazních prostředků jsou důkazy listinné, které s ohledem na povahu sporů ze smluv, které jsou v rozhodčím řízení projednávány, jsou většinou dostačující k prokázání skutkových tvrzení stran. Jiné důkazy mohou provádět v rozhodčím řízení jen tehdy, jsou-li poskytnuty. Příčinou této specifické úpravy průběhu dokazování je okolnost, že k provedení svých úkonů nedisponuje rozhodce ani rozhodčí soud státní donucovací mocí k jejich nařízení.

Příspěvek „150 let od příjezdu prvního vlaku Rakouské severozápadní dráhy do Prahy“ připomíná, že 4. října 2023 uplynulo 150 let do chvíle, kdy do Prahy přijel první vlak po Rakouské severozápadní dráze. Příspěvek se věnuje i širším souvislostem pozvolného zrodu drah v habsburském Rakousku.

Příspěvek „Přínosy Automatického stavění vlakových cest v základních dopravních situacích“ se zabývá možnostmi funkce Automatického stavění vlakových cest v různých typech dopravních situací (v závislosti na provozních a infrastrukturních vlivech). Charakterizuje přínos automatizační funkce v základních dopravních situacích na jednokolejných tratích. Přinos Automatického stavění vlakových cest v dopravních situacích typických pro vícekolejné tratě a uzlové železniční stanice bude s ohledem na rozsah problematiky předmětem samostatného článku.

Příspěvek „Rušení železničních přejezdů“ se věnuje nehodovým událostí na železničních přejezdech a jejich počtu, který ani přes velké investice do zvýšení jejich zabezpečení, stále neklesají na společensky přípustnou mez. Proto se rušením železničních přejezdů Správa železnic důsledně zaobírá. Novela zákona č. 13/1997 o pozemních komunikacích dává Správě železnic větší možnosti při rušení železničních přejezdů. Autoři článku se snažili vystihnout legislativní proces a aktuální problémy, které se vyskytují při rušení železničních přejezdů. V článku autoři nastínili i další opatření, která by napomohla tempo rušení přejezdů udržet nebo dokonce zvýšit.

Příspěvek „Malé detaily – velké překážky v bezbariérové přístupnosti“ se zaměřuje na drobné, ale zásadní detaily návrhu nově budovaného bezbariérového prostředí železničních stanic (zastávek) a jejich okolí, které bohužel často unikají pozornosti a které se opakovaně objevují při posuzování shody notifikovanou osobou. Autoři v článku ukazují, že některé specifické požadavky na bezbariérový přístup a použitelnost pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace jsou často opomíjeny nebo nejsou zahrnuty do projektů a návrhů. Tyto požadavky jsou zakotveny v legislativě, normách a dalších příslušných předpisech. Pro účely posouzení shody je zastřešuje TSI PRM (Technické specifikace pro interoperabilitu týkající se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace).

Zdroj: ŽESNAD

AsstrA posiluje pozice na čínském trhu

Michaela Drábková

20.12.2023

Na podzim roku 2023 AsstrA otevřela kancelář ve městě Shenzhen. Nová kancelář se stala druhým zastoupením skupiny společností v Nebeské říši. Tato strategická expanze má za cíl udržet globální přítomnost, zlepšit provozní schopnosti a zlepšit služby pro firemní klienty. Nová kancelář, která se nachází v srdci Shenzhenu, centra mezinárodního obchodu a logistiky, se stane jedním z klíčových provozních bodů AsstrA v asijsko-pacifickém regionu.

Shenzhen je globálním logistickým centrem s ročním obratem mezinárodního obchodu přes jeho přístavy přesahující 600 miliard USD. „Hlavním cílem je zvýšit kvalitu mezinárodních nákladních služeb AsstrA, zejména na trasách spojených s jižní Čínou. Toho chceme dosáhnout zapojením a rozvojem vztahů s místními čínskými poskytovateli služeb, včetně místních kanceláří lodních linek, železničních operátorů, silničních dopravci (pro mezinárodní i vnitrostátní dodávky), stejně jako letecké společnosti,“ komentoval Vjačeslav Gural, ředitel regionu Asie a Blízký východ. Shenzhen zpracuje více než 27 milionů TEU ročně, což z něj činí lídra v námořní nákladní dopravě.

Díky moderním přístavním zařízením a účinným systémům manipulace s nákladem se město stalo spolehlivým lídrem v námořní logistice, přitahuje globální hráče a upevňuje svou pověst klíčového bodu v globálním obchodu a dopravě. „Umístění kanceláře v ekonomickém a logistickém centru Číny umožňuje nejrychlejší možnou interakci s dodavateli, výrobci a klienty. V případě potřeby tak můžeme okamžitě poskytnout služby,“ zdůraznil Sun Jun, Country Sales Manager. Natalia Shmanevskaya, ředitelka pobočky, uvedla: „AsstrA s potěšením otevírá své brány partnerům ve městě s dynamickým podnikatelským prostředím a konkurenční hodnotou v globálním obchodu.

Mezi klíčové oblasti zaměření kanceláře Shenzhen patří CN-KZ, CN-PL, CN-DE, CN-IN a CN-US. Kancelář nabízí řešení pro průmyslová odvětví, jako je hi-tech, móda a krása, ocel, dodávka nábytku a domácích potřeb a také přeprava zařízení. Naše rozsáhlé zkušenosti s prací v různých odvětvích nám umožňuje efektivně obsluhovat širokou škálu klientů prakticky na jakékoli trase.“

ZDroj :Asstra

Stát vybral v listopadu na mýtném 1,3 miliardy korun, meziročně o 1,4 pct více

Karolína Vágnerová

20.12.2023

Dopravci za mýtné na českých silnicích v listopadu zaplatili 1,3 miliardy korun. Oproti loňsku jde o mírný nárůst o 1,4 procenta. Počet transakcí naopak meziročně mírně klesl. Od začátku roku stát za jízdu po zpoplatněných komunikacích vybral téměř 13,9 miliardy korun, což je o 0,54 procenta více než za stejné období loni. Podíl mýtného za jízdu po dálnicích je 89 procent, zbylé poplatky jsou za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic I. třídy. V tiskové zprávě o tom informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll.

Letošní listopad měl 21 pracovních dní stejně jako listopad v roce 2022. Růst oproti loňskému roku tedy není způsoben odlišným počtem pracovních dnů v měsíci. Počet mýtných transakcí meziročně klesl o 0,25 procenta na zhruba 100 milionů.

Na konci listopadu bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 823.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 646.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K těmto registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům 643.000 kusů palubních jednotek.

Vláda má v plánu od 1. března 2024 zvýšit mýtné o deset až 15 procent. Navyšovat se bude o nový poplatek, který bude odrážet emise kamionů. Roční příjem státu z mýtného je podle ministerstva dopravy kolem 14 miliard korun. Zvýšení mýtného by mohlo přinést až dvě miliardy korun navíc.

Satelitní mýtný systém CzechToll oslavil 1. prosince čtvrtý rok fungování. Za 48 měsíců v provozu bylo od 1. prosince 2019 jeho prostřednictvím předepsáno na mýtném více než 55 miliard korun. Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny tak přesahuje 1,149 miliardy korun. Ředitel společnosti Petr Chvátal odhaduje celkovou výši mýtného vybraného v letošním roce na zhruba 15 miliard korun. Výběr mýtného dlouhodobě stagnuje. Prozatím byl růst mýtného zaznamenán v šesti měsících, pokles v pěti, naposledy zatím v září.

Zdroj: ČTK

Značka VW se dohodla se zástupci zaměstnanců na úsporném programu

Karolína Vágnerová

20.12.2023

P2022030305112 — FILED - 10 November 2021, Lower Saxony, Wolfsburg: The Volkswagen logo is seen at a brand pavilion in the Autostadt. Photo: Swen Pförtner/dpa

Německá automobilka Volkswagen se dohodla se zástupci zaměstnanců na klíčových bodech úsporného programu v hlavní značce VW, který by měl už v příštím roce zlepšit její hospodářské výsledky až o čtyři miliardy eur (zhruba 100 miliard Kč). Volkswagen o tom informoval v tiskové zprávě.

Značka VW se v rámci snahy o zlepšení hospodářských výsledků hodlá zaměřit na optimalizaci nákladů na nákup, snížení fixních a výrobních nákladů a zvýšení tržeb. Plánuje také rozšířit program pro předčasné odchody do důchodu a prozatím ponechat v platnosti zmrazení náboru nových pracovníků.

Volkswagen hodlá do roku 2026 snížit náklady ve značce VW o deset miliard eur. Firma už dříve upozornila, že vysoké náklady a nízká produktivita podkopávají konkurenceschopnost osobních vozů VW, píše agentura Reuters.

„Posílíme si teď ekonomické základy, abychom podpořili svůj úspěch v příštích letech,“ uvedl dnes šéf značky VW Thomas Schäfer. „Naše úsilí začne přinášet ovoce už v příštím roce,“ dodal. Opatření jsou podle něj klíčová k tomu, aby značka dokázala čelit čím dál ostřejší konkurenci při mimořádně obtížných podmínkách na trhu.

„Dohodou (se zástupci zaměstnanců) o klíčových opatřeních jsme učinili rozhodující krok k návratu značky Volkswagen na vedoucí pozici,“ uvedl člen představenstva koncernu Volkswagen zodpovědný za lidské zdroje Gunnar Kilian. „To vyžaduje nejen strukturální opatření, ale také personální redukci,“ dodal.

Do koncernu Volkswagen spadá kromě hlavní značky VW také řada dalších značek. Součástí koncernu je mimo jiné automobilka Škoda Auto.

Zdroj: ČTK

Stát bude pokračovat v plánu nahrazení mostu na Výtoni, spolek to kritizuje

Karolína Vágnerová

20.12.2023

Správa železnic (SŽ) bude pokračovat v přípravě nového železničního mostu na Výtoni, který by v ideálním případě mohl být hotov v polovině roku 2028. Stávající památkově chráněnou konstrukci chce přesunout jako lávku pro pěší na jiné místo v Praze, zřejmě do Modřan. Stát bude také jednat s organizací UNESCO. To řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), jeho vyjádření obratem kritizovala iniciativa Nebourat, která plán nahrazení mostu spolu s památkáři kritizuje.

Kvůli mostu se v posledním roce vede vyostřená diskuse. V architektonické soutěži, kterou vyhlásila SŽ, uspěl návrh nahrazující nynější vrchní část mostu novou konstrukcí. Proti se postavily občanské spolky, Národní památkový ústav či Centrum světového dědictví UNESCO.

Kupka dnes řekl, že s ohledem na stav mostu a nutnost jeho rozšíření o třetí kolej bude stát respektovat výsledky architektonické soutěže. Zároveň podle něj záměr v dalších měsících čeká takzvaný heritage impact assessment, tedy posouzení vlivu na kulturní dědictví. Čeští zástupci podle Kupky také vstoupí do jednání s UNESCO, aby chystané řešení neohrozilo zápis pražské památkové rezervace na seznam světového kulturního dědictví.

Jelikož původní nýtovaná konstrukce mostu je památkově chráněná, stát ji musí zachovat, což podle ministra plánuje zajistit přesunem na jiné místo. Zástupci Prahy uvedli, že ze zhruba desítky vhodných míst vybrali dvě varianty v Modřanech, a to nad a pod tamním zdymadlem v místě nynějších přívozů P4 a P6. Přesun by podle odhadu vyšel podle lokality na 345 milionů nebo 362 milionů korun. Celkem by podle Kupky nový most i s přesunem podle odhadu vyšel na 2,4 miliardy korun, zatímco rekonstrukce stávajícího s přístavbou třetí koleje by stála 2,8 miliardy korun.

Ministrovo vyjádření ostře odsoudila iniciativa Nebourat, která proti záměru uspořádala mimo jiné on-line petici. Podle spolku není možné kvůli „tuposti jednoho politického rozhodnutí“ nevratně poškodit historické centrum Prahy. Spolek dále uvedl, že v posledním roce ve spolupráci s odborníky nabídl řadu podkladů pro jimi navrhované řešení, kterým je vypsání nové soutěže na rekonstrukci mostu.

Na dnešní tiskovou konferenci reagoval i Český národní komitét Mezinárodní rady památek (ČNK ICOMOS), který uvítal požadavek ministra na posouzení vlivu záměru na kulturní dědictví. Bude však podle něj záležet na tom, kdo ho zpracuje. Komitét ocenil i požadavek ministra na vyjádření UNESCO, zda přesun mostu neohrozí zápis Prahy na seznam světového kulturního dědictví. UNESCO se nicméně podle prezidenta komitétu Václava Girsy k věci už opakovaně vyjádřilo v tom smyslu, že most má být zachován a opraven.

Zdroj: ČTK