Domů Blog Strana 401

Všechny spoje plzeňské MHD od července nízkopodlažní

Od začátku července už v Plzni nepotkáte spoj městské veřejné dopravy, který by nebyl bezbariérový. Plzeňské městské dopravní podniky (dále jen PMDP) se po dodání nových moderních tramvají Škoda rozloučí s poslední „vysokou“ soupravou tramvají T3R-P, kde ani jeden vůz není nízkopodlažní. Při té příležitosti je připravena speciální rozlučková jízda na poslední červnové odpoledne. Nejen na dodávku nových tramvají, ale i na bateriové trolejbusy se povedlo získat evropskou dotaci z programu IROP v celkové výši přes 700 mil. Kč.

„Slíbili jsme, že budeme investovat do projektů, které lidé pocítí v každodenním životě, a přesně to děláme. Jsem moc rád, že už nyní můžeme garantovat, že každý spoj, který na zastávku přijede, bude mít minimálně jeden nízkopodlažní vstup. Totální přechod na nízkopodlažní vozy by pak měl být realitou zhruba do dvou let,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Z průzkumů veřejného mínění a z ohlasů od občanů víme, že jejich prvořadým požadavkem na veřejnou dopravu je vedle spolehlivosti také jízdní komfort ve vozech a velmi kvitují to, na jak vysoké úrovni se daří v Plzni vozový park udržovat. Nízkopodlažnost vozů je jeden z klíčových parametrů, které moderní MHD musí splňovat vzhledem k potřebám seniorů, imobilních občanů i maminek s kočárky, jež veřejnou dopravu využívají,“ řekl náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Aleš Tolar.

Na nákup nových vozů se povedlo získat evropskou dotaci z programu IROP – nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu, kdy v letošním roce dotace pokryla 70 % nákladů na pořízení 8 tramvají 40T, v celkové výši téměř 300 mil. Kč. Ze stejného programu by mělo být hrazeno dalších 5 velkokapacitních tramvají, s jejichž dodávkou se počítá do roku 2025.

 

„V letošním roce postupně přebíráme 10 nových plně nízkopodlažní tramvají Škoda 40T, díky kterým můžeme od 1. července 2023 zaručit 100% nízkopodlažnost u všech našich spojů. To se nám povedlo jako prvnímu českému dopravnímu podniku s tramvajovým provozem,“ říká Jiří Ptáček, generální ředitel PMDP, a dodává: „Trolejbusy jsou v Plzni plně nízkopodlažní od dubna 2018, autobusy pak od září 2019. Jsem rád, že cestujícím můžeme tento komfort nabídnout i u tramvajových spojů.“

„Díky Evropským dotacím se nám daří obměňovat také vozový park trolejbusů. Během 4 let pořídíme za významné pomoci programu IROP celkem 14 standardních vozů 26 Tr a 4 kloubové vozy 27 Tr, které nahradí zastaralé trolejbusy z let 2006–2009,“ uvádí Miroslav Macháň, dopravně provozní ředitel PMDP.

Celkově se z Integrovaného regionálního operačního programu v ČR investovalo do modernizace vozového parku veřejné dopravy více než 8,5 miliardy korun. Peníze pomáhají nejen zvyšovat bezbariérovost vozidel a jejich komfort pro cestující, ale také zlepšovat životní prostředí ve městech.

„Plzeň je skvělým příkladem, jak pomocí evropských peněz zlepšovat život lidí, v tomto případě cestujících hromadnou dopravou. Je zřejmé, že bezbariérové vozy jsou novým standardem,“ říká Helena Miškovičová, ředitelka sekce IROP z Centra pro regionální rozvoj, které projekty administruje, a dodává: „Pro další období 2021 – 2027 je na rozvoj městské veřejné dopravy připraveno zhruba 7,1 mld. korun, o které si můžou žádat dopravní podniky třeba na nákup tramvají, trolejbusů, elektrobusů a dalších nízkoemisních vozidel.“

Plzeňští dopraváci během letoška vyřadí polovinu tramvají typu T3R-P z celkového počtu 20 kusů. To umožní řadit vozy T3R-P, už jen jako zadní vozy souprav, kde je přední vůz nízkopodlažní. K úplnému vyřazení vysokopodlažních tramvají dojde po dodání dalších 10 kusů tramvají 40T, které jsou očekávány v roce 2025.

Soupravy vozů T3 jezdily v Plzni téměř 48 let a zájemci se s nimi budou moci rozloučit v rámci speciální jízdy soupravy tří spřažených vozů. Ta vyjede v pátek 30. června v 15:00 z točny U Zvonu, kde bude od 14:00 hodin připraven také drobný doprovodný program včetně pamětních jízdenek. Kompletní informace včetně jízdního řádu naleznete na webových stránkách PMDP.

Zdroj: PMDP

Na šumavských lokálkách ubylo v létě proti loňsku přes deset procent cestujících

Firma GW Train Regio, která provozuje takzvané šumavské lokálky, přepravila v létě meziročně o deset procent turistů méně. Mezi příčiny řadí firma ne příliš ideální počasí a to, že lidé šetří. ČTK to řekl generální ředitel GW Jihotrans Robert Krigar.

„Letošní sezona je o něco horší, než byla ta loňská. Vidíme to jak v systému Cyklotrans v autobusové dopravě, tak o to víc se to projevilo v železniční dopravě na tratích pošumavských lokálek. Jsou tam asi dva vlivy: první je, že lidé začínají šetřit, rozmýšlí se, kam peníze investují. Druhý vliv je počasí, neboť cykloturistika je jednoznačně odvislá od počasí. Bohužel ani jeden druh toho letošního – déšť nebo teploty převyšující 34 stupňů – cykloturistice tolik nepřejí,“ řekl Krigar.

Jízdné v autobusech, jež skupina provozuje, před sezonou neměnila. Ve vlacích zdražily jízdenky loni v prosinci. Dopravu na šumavských lokálkách provozuje firma od prosince 2017. Jsou to tratě České Budějovice – Černý Kříž, Číčenice – Nové Údolí a Strakonice – Volary. Předtím tam zajišťovaly dopravu České dráhy (ČD). Jihočeský kraj zaplatí za služby GW Train Regio za 15 let 2,25 miliardy korun. Roční objem kilometrů je 1,3 milionu. Ve srovnání s ČD kraj podle svého staršího vyjádření ušetří 300 milionů korun. GW Train tam nyní jezdí se 24 vlaky.

Na šumavských lokálkách testuje firma čtyři modernizované vlaky Stadler RS1. Již před časem koupila osm modernizovaných vlaků RS1 švýcarského výrobce Stadler. Zaplatila za ně kolem 400 milionů korun, včetně nutných provozních úprav. Od prosince bude jezdit osm těchto vlaků v Pošumaví na Plzeňsku. Další vlaky Stadler RS1 chce společnost ještě letos koupit. Motorové vozy Stadler RS1 jezdily předtím, než je firma koupila, na lokálních tratích kolem Bodamského jezera na území Německa, Švýcarska a Rakouska. Jsou staré asi 20 let.

Firmě GW Train Regio stouply loni tržby i zisk. Čistý obrat navýšila meziročně o pět procent na 486,1 milionu korun a zisk po zdanění o 29 procent na 9,6 milionu. Firma loni přepravila 1,69 milionu cestujících. Vyplývá to z výroční zprávy firmy, která patří do skupiny GW Jihotrans. „Meziroční nárůst byl o 300.000 cestujících,“ uvedl ředitel.

Firma provozuje regionální osobní železniční dopravu v Jihočeském, Karlovarském, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Ústeckém kraji a také rychlíkovou linku R25 Plzeň – Most. Od konce roku 2023 bude zajišťovat i osobní dopravu v Pošumaví v Plzeňském kraji. Společnost zaměstnává zhruba 270 lidí, z toho asi 180 strojvůdců.

Do skupiny GW Jihotrans patří vedle GW Train Regio i řada autobusových společností, Auta Borek či Tachoservis. Pod Jihotrans spadají i čerpací stanice. Skupina má asi 900 zaměstnanců, 260 nákladních aut, asi 150 autobusů a 45 motorových vlakových jednotek. V roce 2022 měla skupina konsolidovaný obrat 3,46 miliardy korun a konsolidovaný zisk po zdanění přes 200 milionů Kč.

Zdroj: ČTK

Ankara kritizuje USA, že spojují prodej F-16 Turecku a vstup Švédska do NATO

Ankara kritizuje administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, že spojuje prodej stíhacích letounů F-16 Turecku s ratifikací vstupu Švédska do Severoatlantické aliance v tureckém parlamentu. Turecký prezident Recep Tayyip Edrogan podle agentury Reuters řekl, že to jeho zemi „vážně znepokojuje“.

Erdogan na tiskové konferenci po summitu skupiny G20 v Dillí řekl, že se sešel s Bidenem a že spolu jednali o prodeji F-16 Turecku. Šéf Bílého domu podle něho dal do souvislosti dodávky těchto letounů s postupem Turecka při ratifikaci vstupu Švédska do NATO. „Takový přístup nás vážně znepokojuje,“ uvedl Erdogan.

Turecko, které Švédsku doposud stavělo největší překážky na cestě do Severoatlantické aliance, v říjnu 2021 požádalo o prodej stíhaček F-16 a vybavení pro modernizaci letounů, které už ve výzbroji má. Hodnota obchodu je 20 miliard dolarů (456 miliard korun).

Na okraji červencového summitu NATO ve Vilniusu generální tajemník aliance Jens Stoltenberg oznámil, že Erdogan předloží švédskou žádost o vstup do vojenského bloku co nejdříve parlamentu a že bude usilovat o její schválení. Den poté poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan řekl, že administrativa bude pokračovat v procesu dodání těchto stíhaček do Turecka po konzultaci s Kongresem.

Ankara obviňuje Švédsko, že poskytuje útočiště radikálům nepřátelským vůči tureckému státu, jde hlavně o členy zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko, Evropská unie i Spojené státy považují za teroristickou organizaci. Erdogan žádá, aby Švédsko vydalo do Turecka údajné ozbrojence PKK a zabránilo konání shromáždění ve prospěch této strany na svém území. Aby vyšlo Turecku vstříc, přijalo Švédsko v červnu zákon, podle kterého je nelegální členství v jakékoliv teroristické organizaci nebo poskytování logistické a finanční pomoci zakázaným skupinám. Stockholm dal nedávno najevo, že doufá, že turečtí zákonodárci schválí jeho žádost o vstup do NATO, až se sejdou na říjnové schůzi.

Švédsko a Finsko přihlášku do NATO podaly loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko se členem aliance stalo letos v dubnu, vstup Švédska zatím neratifikovalo Turecko a Maďarsko. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan řekl, že Ankara a Budapešť v této věci úzce spolupracují.

Zdroj: ČTK

Pražské letiště je podle hodnocení uživatelů Google pátým nejlepším v Evropě

Letiště Praha je podle hodnocení uživatelů Google pátým nejlepším v Evropě. Meziročně si o tři příčky polepšilo. Z více než 20.000 uživatelských recenzí mu vyšlo na pětibodové škále hodnocení 4,3. Nejlépe lidé hodnotili istanbulské letiště, naopak nejhůře letiště v Bordeaux. Žebříček nejlepších evropských letišť podle recenzí z dat Google map sestavil portál Holidu.

Oproti loňskému roku se zlepšilo hodnocení pražského letiště o 0,1 hvězdičky a přibylo mu asi 7000 uživatelských recenzí. Lepší hodnocení z evropských letišť získaly letiště v Istanbulu, Aténách, Portu a Curychu. Nejhůře hodnotili uživatelé Google letiště v Bordeaux, vysloužilo si 2,6 hvězdičky z téměř 9000 recenzí. O jednu desetinu lepší hodnocení mělo letiště v Heraklionu.

„Mám radost, že se Letiště Václava Havla Praha dostalo mezi pět nejlepších letišť podle hodnocení uživatelů Googlu. Hodnocení vnímám jako odměnu za snahu všech našich zaměstnankyň a zaměstnanců, kteří na letišti pracují,“ uvedl k žebříčku ředitel letiště Jiří Pos.

Na konci loňského roku se Letiště Praha umístilo na chvostu jiného žebříčku, který zohledňoval včasnost letů, názory zákazníků a letištní restaurace a obchody. Ze 151 letišť skončilo na 141. místě. Letiště Praha se tehdy ohradilo a uvedlo, že například na včasnost příletů nemá letiště žádný vliv.

Na nedávném setkání s novináři Pos řekl, že letiště samo o sobě ve statistikách letos zavinilo 0,16 procenta případů zpoždění. „Dominantním důvodem zpoždění je pozdní přílet, a to ve více než 50 procentech případů zpoždění,“ uvedl.

Z Letiště Praha létají o letním letovém řádu, který platí do konce října, přímé linky do 152 destinací. Letiště chce letos odbavit 13,6 milionu cestujících. Začátkem září překonalo hranici devíti milionů, uvedl Pos na síti X, dříve twitteru. V minulém roce letiště odbavilo 10,7 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní z předcovidového roku 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k těmto číslům letiště počítá v roce 2026.

Zdroj: ČTK

Volvo Trucks, IKEA Industry a Raben Group pokračují v cestě k nákladní dopravě s nulovými emisemi

V roce 2022 podepsaly společnosti Volvo Trucks, IKEA Industry a Raben Group dohodu o spolupráci v oblasti těžké nákladní dopravy s nulovými emisemi. Necelých 12 měsíců po předání prvního elektrického nákladního vozu v Polsku se flotila vozidel skupiny Raben Group rozrostla o další dvě elektrická nákladní auta, která slouží společnosti IKEA Industry.

První měsíce provozu elektrického nákladního vozidla Volvo FM, které obsluhuje továrnu IKEA ve Zbąszynku, prokázaly, že doprava s nulovými emisemi je životaschopnou alternativou ke konvenčním vozidlům a nemá negativní vliv na plynulost dodávek. S ohledem na snížení emisí CO2 i pohodlí řidičů se IKEA Industry a Raben Group rozhodly rozšířit flotilu elektrických nákladních vozidel o další dvě jednotky.

Elektrifikace těžkých nákladních vozidel je klíčovým řešením při zavádění dopravy s nulovými emisemi, která přiblíží IKEA k jejímu strategickému cíli stát se ještě v tomto desetiletí společností s pozitivním vlivem na klima. Podle přijatých cílů je v plánu snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů z veškeré přepravy výrobků o 70 % a o deset let později již tuto přepravu učinit bezemisní.

V roce 2022 zahájila společnost IKEA Industry Zbąszynek pilotní projekt interního provozu bezemisní nákladní dopravy mezi svými výrobními závody. V současné době elektrické nákladní vozy vykonávají 12 jízd denně, šest dní v týdnu, a to mezi továrnami ve Zbąszynku a Babimostu, které od sebe dělí vzdálenost 12 km.

Vozidla jsou nabíjena elektřinou z obnovitelných zdrojů. IKEA Industry investovala do pěti vlastních dobíjecích stanic: dvě s kapacitou 150 kW se nacházejí v lokalitách Zbąszynek a Babimost a další tři s kapacitou 43 kW v buffer truck parku. Pro jejich podporu byl rovněž instalován transformátor. Celý proces přípravy nabíjecí infrastruktury trval přibližně 12 měsíců. IKEA Industry v současné době připravuje spuštění dalších dvou dobíjecích míst ve skladu Zbąszynek, která budou uvedena do provozu v září letošního roku.

„Jsme přesvědčeni, že chceme-li dosáhnout svých cílů a mít skutečný pozitivní dopad na životní prostředí, musíme jednat tady a teď. Zelená řešení jsou pro udržitelný rozvoj nutností. Elektrifikaci dopravy mezi našimi továrnami zatím testujeme, ale provádíme více testů, a postupně ji rozšiřujeme a sledujeme, jaké výsledky přinese. Spolupráce je klíčová, protože na dekarbonizaci průmyslu můžeme pracovat jen společně,“ říká Małgorzata Dobies-Turulska, Managing Director IKEA Industry Zbąszynek.

Skupina Raben Group se cítí obzvláště odpovědná za dopady těžké dopravy na životní prostředí. Vedoucí úloha na logistickém trhu vyžaduje další úsilí o zlepšení klimatických podmínek. Proto byly po několika měsících pilotní spolupráce nasazeny společně s IKEA Industry další dva elektrické nákladní vozy Volvo FM na trase mezi továrním komplexem ve Zbąszynku a výrobním závodem v Babimostu.

Kamiony pracují s návěsy o nosnosti 24 tun a denně ve třech směnách doručí až 36 zásilek. Společnost Raben Transport zaměstnává 12 řidičů, kteří se tomuto projektu věnují, a řídí dopravní operace, přičemž se stará o efektivitu vozidel a plynulost procesu dodávek. Průběžně také sleduje ukazatele výkonnosti nákladních vozidel, aby mohla v blízké budoucnosti společně se společnostmi IKEA Industry a Volvo shrnout výsledky projektu.

„Tento projekt je skutečnou a vědomou snahou přiblížit se našim environmentálním cílům. Nasazení tří elektrických nákladních vozidel do vlastního vozového parku společnosti Raben Transport je krokem ke snížení emisí CO2 v těžké dopravě v souladu s našimi SBTi (Science Based Targets) cíli. Je to také příležitost vyhodnotit toto řešení v praxi s cílem zavést elektrické nákladní vozy u dalších zákaznických projektů skupiny Raben,“ vysvětluje Joanna Górna, Key Account Manager, Raben Transport.

„Dodávka dalších elektrických tahačů Volvo FM společnostem IKEA Industry a Raben Group je významným krokem ve strategii společnosti Volvo Trucks pro bezemisní dopravu. V tuto chvíli jsme se přestali dívat na elektrické tahače jako na celek a začali jsme hovořit o postupném zvyšování podílu elektrického vozového parku Volvo FM u jednoho zákazníka. Díky těmto rozhodnutím můžeme hovořit o větších úsporách CO2 a významném kroku ke snížení emisí CO2. Jsme rádi, že na polském trhu existují společnosti, které se odvážně a vědomě rozhodly investovat do ekologické transformace silniční dopravy,“ komentuje Marek Gawroński, ředitel pro e-mobilitu a udržitelnost společnosti Volvo Trucks Poland.

V obou továrnách v polském Zbązynku budou pro interní přepravu opět využívány nákladní vozy Volvo FM Electric. Tahače spolu se šesti bateriemi o kapacitě 540 kWh zaručují dojezd až 300 km. Plně elektrické nákladní vozidlo Volvo FM 4×2 je vybaveno třemi elektromotory. Nabídku doplňuje čtyřletý Golden Service Contract, který zaručuje plnou kontrolu nákladů, bezproblémový provoz vozidla a jeho maximální dostupnost.

Další informace o výsledcích projektu Volvo FM Electric v továrně IKEA ve Zbąszynku budou představeny na konferenci New Mobility Congress, která se koná na konci září 2023 v polské Lodži.

V porovnání s rokem 2017 jako základním rokem (bez dodávek zákazníkům na poslední míli).

Zdroj: Reliant

ZAHÁJILI JSME PŘÍSTAVBU LOGISTICKÝCH HAL V JENEČSKÉ CENTRÁLE

V srpnu začaly půlroční stavební práce na rozšiřování centrály Gebrüder Weiss v Jenči u Prahy, kde vzniknou dvě nové skladové haly s plochou 4 400 metrů čtverečních a kapacitou 5 000 paletových míst. Rozšíření stávajícího prostoru podpoří vysoké standardy kvality služeb, které poskytujeme našim zákazníkům v oblasti kontraktní logistiky a logistických řešení na míru. Skvělá vybavenost hal zase přinese podnětné a příjemné pracovní prostředí našim zaměstnancům. Obě tyto hodnoty jsou pro naši společnost klíčové. „Investice do moderního vybavení skladových hal je možná díky dlouhodobému úspěchu Gebrüder Weiss na českém trhu, za kterým stojí píle a skvělá práce našich zaměstnanců,“uvádí Karel Šindelář, oblastní ředitel Gebrüder Weiss ČR pro oblast Čechy.

Nosnost střech dvou nových skladových hal je uzpůsobena tak, aby umožnila instalaci fotovoltaické elektrárny, se kterou se počítá ještě do konce roku 2023. Fotovoltaické panely pro výrobu solární energie jsou v plánu i v dalších pobočkách Gebrüder Weiss, například v Syrovicích u Brna, a to s ohledem na plnění našeho cíle, dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality.

Nechybí ani další moderní výbava skladových hal na základě nových technologií – vybaveny budou například inteligentním LED osvětlením, jehož čidla reagují na intenzitu venkovního světla a také na pohyb lidí či techniky. Topení zajistí tepelná čerpadla, díky kterým bude možné sklad zároveň v letních měsících chladit. Na místě bude i systém pro monitoring teploty a vlhkosti vzduchu.

Dostavba moderních hal přinese rozšíření logistické plochy pro kontraktní logistiku, a to i v oblasti skladování nebezpečného zboží, kde přibude více než 300 paletových míst pro hořlaviny 1. a 2. třídy a také plocha pro skladování kapalných peroxidů v teplotním režimu,“ říká obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR Jan Kodada a dodává: „Rozšíření Jenečského areálu podpoří vysoký standard služeb pro naše zákazníky a zároveň je důležitým krokem v oblasti  udržitelnosti, což patří k hlavním firemním hodnotám  Gebrüder Weiss.“

Zdroj: Gebrüder Weiss

Možnost procházky po estakádě na Tomkově náměstí v Brně přilákala tisíce lidí

Tisíce lidí od dnešního rána přilákala možnost procházky po silniční estakádě, kterou na brněnském Tomkově náměstí jako součást velkého městského okruhu staví Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Půl kilometru dlouhá stavba, která stoupá 18 metrů nad povrch, se pro automobily otevře příští rok. ČTK to řekla mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková.

„Vysoký zájem o procházku po estakádě jsme očekávali. A zájem je rozhodně srovnatelný s otevřením tramvajového tunelu v Žabovřeské ulici, který jsme letos v dubnu zpřístupnili před tím, než jím začaly pravidelně projíždět tramvaje. Tehdy se přišlo podívat sedm tisíc lidí a je možné, že dnešek toto číslo překoná,“ uvedla Trubelíková.

Z bezpečnostních i kapacitních důvodů se však lidé po estakádě nemohli projet ani na kole, ani s dětským kočárkem.

Úsek velkého městského okruhu od Rokytovy ulice po Tomkovo náměstí má 569 metrů, pouze 54 metrů ale vede po zemském povrchu, zbytek už po estakádě. Most nesený pilíři se klene až 18 metrů nad povrchem, jeho piloty jsou ukotveny v zemi až do hloubky 30 metrů. Jedna z větví vznikající estakády zatím zůstane zaslepená a v budoucnu na ni naváže tunel do městské části Vinohrady, přičemž ražba průzkumné štoly by měla začít na začátku roku 2024.

S dokončením stavby v úseku Rokytova – Tomkovo náměstí se počítá na závěr roku 2024. Příští rok mají být hotové také další dva rozestavěné úseky velkého městského okruhu, a to Bauerova a Žabovřeská.

Zdroj: ČTK

Proti zbourání železničního mostu pod Vyšehradem dnes protestovalo přes 200 lidí

Přes 200 lidí včera odpoledne na pražské Výtoni protestovalo proti plánovanému bourání železničního mostu pod pražským Vyšehradem. Lidé vytvořili řetězec roztažený přes celou délku jižní lávky mostu s cílem poukázat na společensko-kulturní a symbolickou hodnotu mostu. Spolek Nebourat, který událost pořádal, již dříve proti záměru uspořádal on-line petici. Tu dosud podepsalo zhruba 17.500 lidí. Začátkem srpna spolek podal trestní oznámení na správce mostu Správu železnic (SŽ) pro podezření z trestného činu zneužívání vlastnictví. Ten se podle jeho zástupců stal v souvislosti s neprováděním oprav a údržby mostu.

„Ta debata není o tom, zda se most někomu líbí a někomu připadá jako šrot. Most je ve špatném stavu, ale to není naše chyba. To je chyba Správy železnic, že tento most dvacet let neudržovala. Musíme si říct, že Správa železnic dvacet let nesystematicky plánuje rozvoj pražského železničního uzlu,“ řekl Petr Kutílek (Strana zelených), zastupitel městské části Praha 4.

SŽ má Vyšehradský železniční most ve správě od roku 2004, kdy byl most také prohlášen kulturní památkou. Statut se SŽ od roku 2010 pokusila dvakrát neúspěšně sejmout. Firma již dříve na řešení špatného stavu mostu vypsala mezinárodní architektonickou soutěž, jejíž výsledky představila loni. Vítězný projekt počítá s tím, že zůstane zachována jen spodní část s pilíři a nynější nýtovanou konstrukci nahradí nová. Proti tomu se však zvedla vlna odporu mezi místními obyvateli, komunálními politiky i odborníky, kteří požadují zachování stávající podoby. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) již dříve uvedl, že chce o dalším postupu rozhodnout do konce roku.

Proti plánovému záměru přestavby mostu se v minulosti vyjádřil například Český národní komitét ICOMOS a Centrum světového dědictví UNESCO vyzvalo dopisem ministerstvo kultury k zachování jeho stávající podoby. Zachování požaduje i Národní památkový ústav, hlavní město Praha a městské části Praha 5 a Praha 2. Naopak většina odborníků, kteří se zúčastnili mezinárodního kolokvia pořádaného SŽ a ministerstvem dopravy, ve svých vyjádřeních doporučila konstrukci nahradit.

Zástupci spolku v souvislosti s trestním oznámením již dříve uvedli, že podle zákona je každý vlastník kulturní památky povinen pečovat o její dobrý stav a chránit ji před poškozením a znehodnocením. Tuto povinnost podle nich Správa železnic delší dobu porušuje. Zástupci SŽ tvrzení, že státní organizace most neudržuje, odmítli.

Železniční most na Výtoni byl ve své původní podobě zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století byl nahrazen mostem, který se klene přes Vltavu dosud. Konstrukce je podle odborníků významnou technickou kulturní památkou v exponované části Pražské památkové rezervace.

Zdroj: ČTK

MfD: Stát vyhrál první kolo soudu s PlaneStation Pilsen o areál letiště Líně

Ministerstvo obrany vyhrálo první kolo soudního sporu o areál letiště Líně se společností PlaneStation Pilsen. Firma má areál pronajatý, roky ale neplatí nájemné. V areálu bývalého vojenského letiště zvažuje automobilka Volkswagen výstavbu továrny na baterie do elektroaut za 120 miliard korun. Stát, který tzv. gigafactory podporuje, tam chce vybudovat strategický podnikatelský park. Soudní spor ministerstva s PlaneStation Pilsen se táhne deset let. Okresní soud Plzeň-sever tento týden nařídil firmě vyklidit všechny pozemky a stavby, které v areálu využívá. Uvedl to dnes deník Mladá fronta Dnes (MfD) v plzeňské regionální příloze. Rozsudek není pravomocný, firma se proti němu odvolá.

Po nabytí právní moci rozsudek ukládá firmě dvouměsíční lhůtu na vyklizení areálu. „Soud konečně po více než deseti letech potvrdil, že stávající provozovatel letiště Líně, společnost PlaneStation, využíval areál letiště Líně vzhledem k platně ukončeným nájemním smlouvám neoprávněně. Jakmile bývalý nájemce letiště vyklidí, stát bude moci dál nakládat s celým areálem v souladu se svými dlouhodobými záměry,“ cituje deník vyjádření ministerstva obrany.

Jednatel PlaneStation Petr Kutný ale řekl, že firma čeká na vyhotovený rozsudek a bude se odvolávat. Kromě žaloby na vyklizení areálu vede ministerstvo se společností ještě další dva soudní spory o zaplacení dlužných nájmů a o také vyplacení nedůvodného obohacení, které podle státu dodnes vzniká neoprávněným užíváním areálu.

V říjnu 2013 začal u Okresního soudu Plzeň-sever spor armády a PlaneStation Pilsen kvůli výši nájemného. Armáda tehdy požadovala téměř 46 milionů korun za období od února 2010 do ledna 2013. Společnost PlaneStation však tvrdí, že smlouva o pronájmu letiště byla od počátku neplatná, píše MfD. Firma argumentovala tím, že byla už v počátku uvedena v omyl, protože vzletová a přistávací dráha je kratší, a nesplňuje tak podmínky pro mezinárodní provoz, které prý armáda ve smlouvě garantovala.

Smlouva o pronájmu areálu byla k 31. lednu 2013 ukončena. Firma ale objekty dál pronajímá subjektům, které nemají s provozem letiště nic společného.

Zdroj: ČTK

Škoda Auto v Kvasinách zastaví výrobu, chybí díly ze Slovinska

Škoda Auto pozastaví nejméně na týden od 11. září výrobu v závodě v Kvasinách na Rychnovsku, částečně zřejmě omezí i výrobu v Mladé Boleslavi. Důvodem je výpadek dodavatele ve Slovinsku, jehož výrobu zničily záplavy. Výpadek postihl celý koncern Volkswagen. ČTK o tom informovala za automobilku Ivana Povolná. Podle předsedy podnikové rady a odborového předáka Jaroslava Povšíka se omezení týká všech modelů kromě plně elektrického modelu Enyaq.

„Společnost Škoda Auto může potvrdit, že záplavy ve Slovinsku postihly subdodavatele, který dodává komponenty pro spalovací motory modelů značky Škoda a dalších koncernových značek. Je vyvíjeno úsilí o plné obnovení výroby v tomto závodě. Aktuálně je subdodavatel schopen dodávat pouze v omezeném rozsahu,“ uvedla Povolná.

„Z těchto důvodů dojde k pozastavení výroby v kvasinském závodě na týden od 11. září 2023. V tuto chvíli nelze vyloučit změny v produkčních objemech ani v závodě v Mladé Boleslavi, kde výroba zatím probíhá beze změn,“ doplnila Povolná. Týmy automobilky podle ní pracují na snížení dopadů výpadku dílu. Automobilka se nechce vyjadřovat k přesným počtům a modelům.

Povšík dnes ČTK řekl, že situace by se mohla zlepšit v týdnu od 18. září. Týmy automobilky podle něj kvůli chybějícímu dílu zkouší i dodavatele v Číně. Společnost se snaží udržet co nejvíce zaměstnanců ve výrobě. „Výroba modelu Enyaq se (denně) navýší o 50 kusů na 550,“ řekl Povšík.

Kvůli chybějícím dílům od dodavatele zastavila ve středních Čechách výrobu i kolínská automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Neplánovaná odstávka začala 22. srpna a potrvá i příští týden, minimálně do pátku 15. září. Toyota postrádá plastové díly od společnosti Novares CZ Zebrak, jejíž výrobní a skladovací prostory v Žebráku na Berounsku zničil v polovině srpna požár.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář