Domů Blog Strana 400

Úřady: Tesla a její dodavatelé ztrojnásobí investici v Mexiku na 15 miliard USD

Americká automobilka Tesla a její dodavatelé ztrojnásobí investici do plánovaného závodu ve městě Monterrey v mexickém státě Nuevo León na 15 miliard dolarů (343 miliard Kč). S odvoláním na guvernéra státu o tom informovala agentura Reuters. Tesla ani místní správa zatím na žádost o komentář nereagovaly.

Stavbu nové gigafactory v Mexiku potvrdil začátkem letošního března šéf Tesly Elon Musk. Závod bude první továrnou tohoto výrobce elektromobilů na jih od hranic Spojených států. Musk v březnu výši investice neupřesnil, ale mexičtí politici tehdy uvedli, že továrna bude zahrnovat investici v objemu pěti miliard dolarů.

„Jen Tesla a její dodavatelé vygenerují za dva roky investice za 15 miliard dolarů,“ řekl v pondělí guvernér státu Nuevo León Samuel García. Dodal, že tak velká částka si vyžádá, aby stát vynaložil více peněz na zlepšení infrastruktury, jako jsou dálnice, a na další veřejné práce.

Server Electrek v srpnu napsal, že na místě, kde má závod stát, už začaly pozemní práce. Zástupce místní správy podle téhož webu v červnu řekl, že povolení k výstavbě závodu automobilka dostane brzy. Tesla chce zahájit výrobu v Mexiku v roce 2025, uvedly už dříve zdroje agentury Reuters. Automobilka ale zatím data zahájení výstavby a výroby oficiálně neoznámila.

Výroba elektromobilů se v Mexiku rozvíjí především díky pokračující poptávce po těchto vozidlech ze zahraničí. Například německá automobilka BMW oznámila novou investici za 800 milionů eur (19,7 miliardy Kč) v mexickém státě San Luis Potosí. Další automobilky, jako například americká General Motors, mají také v plánu výrobu elektromobilů v Mexiku rozšířit.

Monterrey je průmyslovým centrem na severovýchodě Mexika. Prezident Andrés Manuel López Obrador se v minulosti stavěl proti výstavbě závodu, protože v regionu je nedostatek vody. Později firma podle mexického prezidenta nabídla sérii závazných návrhů, jak problém s vodou v daném regionu řešit.

Zdroj: ČTK

Stát v srpnu vybral na mýtném 1,218 miliardy korun, meziročně méně

Dálnice, kamion

Výběr mýtného v Česku stagnuje, v srpnu uhradili nákladní dopravci 1,218 miliardy korun, což je meziročně o 1,15 procenta méně. Za prvních osm měsíců roku stát celkem vybral na mýtném 9,897 miliardy korun, což je o 7,5 milionu korun více než za stejné období loni. Zároveň je to více než například za celý rok 2016. Uvedla to v tiskové zprávě společnost CzechToll, správce mýtného systému.

Srpen byl letošním čtvrtým měsícem, kdy výběr mýtného meziročně klesl. Byl také čtvrtým nejsilnějším letošním měsícem, nejvíce se vybralo v březnu, a to 1,36 miliardy korun.

Srpnovému poklesu ve výběru mýtného odpovídá i pokles počtu mýtných transakcí. Systém elektronického mýtného jich zaznamenal necelých 94 milionů, což je v meziročním srovnání o necelá dvě procenta méně.

Na konci srpna bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 805.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 629.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K těmto registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům 630.000 kusů palubních jednotek.

„S ohledem na vývoj ekonomiky jde o dobrý výsledek. Díky flexibilitě satelitního mýtného systému, který umožňuje velmi rychle zpoplatňovat nově zprovozněnou silniční infrastrukturu, se daří státu udržet důležité příjmy pro její údržbu a další rozvoj, a zároveň spravedlivě zpoplatnit vozidla, která mají na její opotřebení největší vliv,“ uvedl generální ředitel CzechToll Petr Chvátal.

Vláda má v plánu od 1. března 2024 zvýšit mýtné o 15 procent. Navyšovat se bude o nový poplatek, který bude odrážet emise kamionů. Celkem bylo ke konci minulého roku v ČR zpoplatněno 2867 kilometrů dálnic a silnic první třídy.

Zdroj: ČTK

Ministr Kupka: Syntetická paliva mohou hrát důležitou roli v přechodu k nízkoemisní dopravě

Syntetická paliva mohou významně přispět ke snížení emisí v dopravě, a to především v oblastech letectví, námořní přepravy a nákladní dopravy. Na tom se shodují zástupci vlád, průmyslu a akademického sektoru z desítek zemí, kteří se sešli na konferenci k syntetickým palivům v bavorském Mnichově. Na pozvání spolkového ministra dopravy Volkera Wissinga jako jeden z hlavních řečníků vystoupil na konferenci i český ministr dopravy Martin Kupka. Česká republika v současnosti mapuje potenciál možného využití syntetických paliv.

„Doprava aktuálně prochází obdobím bouřlivého technologického vývoje, který zcela nutně směřuje ke snižování dopadů dopravy na životní prostředí. Pro Českou republiku je důležité, aby v tomto procesu byl zachován princip technologické neutrality. Nikdo z nás nevidí do budoucnosti, aby nyní mohl se 100 % jistotou určit, jaký bude podíl různých alternativních pohonů v budoucnosti dopravy. Kromě elektromobility a vodíku vidíme potenciál i ve vývoji syntetických paliv pro spalovací motory, které mohou hrát důležitou roli při snižování emisí v letecké a námořní a lodní dopravě a také v oblasti těžké nákladní dopravy a specializovaných vozidel, jako jsou například vozy IZS, kde bateriová elektromobilita stále ještě naráží na své technologické limity. Syntetická paliva mohou vdechnout druhý život mnoha dopravním prostředkům se spalovacími motory,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Syntetická paliva, tzv. e-fuels, jsou kapalná nebo plynná paliva určená pro použití ve vozech s motorem s vnitřním spalováním, při jejichž použití vzniká omezené nebo nulové množství emisí CO2, a to i díky využití obnovitelných zdrojů energie při jejich výrobě. Ve výzkumu jejich efektivní výroby a využívání v tuto chvíli v Evropě hrají prim německé firmy. Česká republika aktuálně zkoumává celkový potenciál využívání syntetických paliv. „Výzkum, vývoj a i následná výroba syntetických paliv může představovat zajímavou příležitostí i pro naše firmy a vědecké a výzkumné instituce,“ připomíná ministr Kupka.

Díky aktivitě České republiky a Německa se podařilo letos na jaře prosadit na evropské úrovni právně závaznou výjimku pro vozy se spalovacími motory na syntetická paliva. Ty bude možné nabízet po roce 2035, kdy vstoupí v platnost unijní zákaz prodeje nových osobních automobilů se spalovacími motory.

Mnichovské konference o syntetických palivech se účastnili zástupci vlád, mezinárodních organizací, asociací, průmyslu a akademické obce z více než 80 zemí. Cílem konference je podpořit sdílení zkušeností a znalostí mezi jednotlivými státy pro urychlené uvedení e-paliv na trh a mezinárodní spolupráci ohledně vývoje syntetických paliv.

Zdroj: Reliant

Dopravní rozpočet pro rok 2024 zajistí pokračování rychlého tempa výstavby klíčové dopravní infrastruktury

Státní fond dopravní infrastruktury má v příštím roce disponovat částkou 150,5 miliardy korun. Návrh rozpočtu fondu schválil Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury. Rozpočet je sestaven z národních zdrojů ve výši 118,4 miliard, z toho 26 miliard tvoří dluhové financování, a z evropských prostředků ve výši 32,1 miliard korun.

 

“Návrh rozpočtu SFDI na příští rok potvrzuje, že dopravní stavby jsou klíčovou prioritou státu a podmínkou pro další potřebný růst ekonomiky. Je důležité, že i v době úspor držíme investiční tempo. Společnost od nás očekává a beru to jako naši povinnost, abychom v příštích letech byli schopni realizovat dlouho připravované investice na dostavbu a modernizaci železniční i dálniční infrastruktury,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

 

Z pohledu rozdělení výdajů mají investice tvořit 99,4 mld. Kč a neinvestiční výdaje pak 51,1 mld. Kč. Výdaje na železnice mají být ve výši 57,48 mld. Kč. Bude tak pokračovat výstavba trati na pražské letiště, začnou také práce na modernizaci trati Plzeň – Domažlice – st.hranice SRN. Pokračovat bude i projektová příprava vysokorychlostních tratí.

 

Ředitelství silnic a dálnic bude pracovat s rekordním rozpočtem více než 79 miliard korun. To pomůže rozběhnout nové stavby klíčových silnic a dálnic, jakými jsou například příhraniční úsek D11, 4 úseky dálnice D35 nebo další část Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1.

 

Rozpočet počítá i s příspěvkem pro kraje na opravy a rekonstrukce jejich silnic II. a III. tříd., v rámci kterého si kraje příští rok rozdělí 4 miliardy korun. Více než 1 miliarda půjde železničním dopravcům na podporu zavádění jednotného evropského zabezpečovače ETCS.

 

Aktuálně je ve výstavbě dohromady 266 kilometrů silničních staveb, z čehož je 178,7 kilometrů dálnic a 87,3 kilometrů silnic I. třídy. V příštím roce bude zprovozněno  rekordních 113,7 kilometrů nových dálničních úseků, jako je například 32 kilometrů dálnice D4, 28,4 kilometrů dálnice D3 kolem Českých Budějovic nebo 21,4 kilometrů dlouhý úsek dálnice D55 u Uherského Hradiště. Další informace o realizovaných i chystaných stavbách je možné zobrazit v interaktivní mapě Ředitelství silnic a dálnic.

 

Z železničních staveb aktuálně probíhá modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště jako součást spojení na pražské letiště, stavební práce jedou naplno také v Kladně na kompletní modernizaci nádraží a železniční tratě. V příštím roce bude dokončeno zdvojkolejnění mostu v Praze-Braníku. V Pardubicích stavební dělníci pokračují s přestavbou a modernizací železničního uzlu. Pokračuje také rekonstrukce výpravních budov například v Písku, Bílině, Aši, Benešově nad Ploučnicí nebo v Krásné Lípě. Více informací o všech realizovaných i chystaných stavbách je možné najít v interaktivní mapě Správy železnic.

Zdroj: MDCR

Dopravní fakulta Jana Pernera přivítá středoškoláky na BIM Akademii

Středoškoláci se tento týden setkají na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice. Cílem je letní škola BIM modelování, která láká především studenty stavebních středních škol, kteří se zabývají digitalizací staveb. 

Informační modelování staveb, známé pod zkratkou BIM, je součástí dlouhodobého trendu digitalizace stavebnictví, která má za cíl zefektivnit procesy v rámci celého životního cyklu staveb. Od jejich projektování, přes výstavbu až po jejich užívání a s tím spojenou správou nemovitostí.

Během týdenní Letní školy si středoškoláci vyslechnou přednášky odborníků z praxe a budou se také věnovat pasportizaci stávajících staveb metodou BIM a sběru dat pomocí 3D laserových technologií. „Studenti si vyzkouší praktický sběr dat v terénu jak v exteriéru areálu, tak i ve vybraných objektech kampusu Univerzity Pardubice. Na sběr dat navážou zpracováním mračen bodů jako ideálního podkladu pro zpracování modelu na principu 3D/BIM pasportu stávajícího stavu budov. S tím souvisí potřeba osvojit si modelovací nástroje a efektivní techniky modelování stavebních konstrukcí,“ uvedl Ing. arch. Petr Vaněk, II. místopředseda představenstva spolku Odborná rada pro BIM.

Data, která v rámci pasportizace objektů vznikají, jsou důležitá při plánovaných rekonstrukcích staveb a mohou být cenným modelovým základem při správě nemovitostí. Studenti ale nebudou trávit čas pouze u počítačů, čekají je ukázky nejmodernějších technologií zaváděných do stavebnictví. Uvidí například robotického psa, laserový autonomní skener pro sběr dat ze vzduchu nebo trenažér bagru.

„Studenty středních škol stavebních čeká na Univerzitě Pardubice nabitý týden s bohatým programem. Věříme, že workshopem získané zkušenosti zúročí ve svém dalším studiu například na naší fakultě, kterou budou mít šanci také poznat,“ uvedl děkan Dopravní fakulty Jana Pernera doc. Libor Švadlenka.

Spolek Odborná rada pro BIM vznikl jako nezávislá platforma pro popularizaci, propagaci a standardizaci pro rozvoj BIM v ČR v roce 2011. Cílem aktivit BIM Akademie je organizování workshopů, přednášek, exkurzí, které mají studenty seznámit s nejmodernějšími technologiemi v oblasti digitalizace stavebnictví.

Zdroj: DFJP

Problémy s financováním železnice v Německu

Účinná veřejná kontrola výdajů a zisku DB NETZ je nezbytná a není soukromoprávní záležitostí společnosti DB AG anebo jde jen o nepochopení práva obchodních korporací?

Spolkový účetní dvůr dokazuje potřebu skutečných strukturálních reforem v železniční infrastruktuře zaměřených na obecný prospěch. Nebo jde o nepochopení práva obchodních korporací?

V nové zvláštní zprávě Spolkového účetního dvora pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu si auditoři stěžují, že jim Deutsche Bahn AG nedala k dispozici základní dokumenty ke kontrole, která se zabývala správným využitím miliard eur z rozpočtových prostředků. Spolkové ministerstvo dopravy nepřímo podporuje DB AG tím, že doporučuje, aby Spolkový účetní dvůr podal proti DB AG žalobu u správního soudu. Jinými slovy, spolkové ministerstvo vyzývá nejvyšší spolkový úřad, aby donutil největší státem vlastněnou společnost předat spisy soudu, místo aby ji přímo pověřil zástupcem vlastníka a správcem rozpočtu.

Prezident spolku pro spravedlivou osobní dopravu „mofair“ Martin Becker-Rethmann k tomu uvedl: „Celé železniční odvětví se shoduje na tom, že 45 miliard eur na čtyři roky 2024-27, které byly uznány jako dodatečný požadavek koaličním výborem na konci března, jsou naléhavě potřebné k tomu, aby se síť DB vrátila do vysoce kvalitního stavu a rychleji se rozšířila její kapacita. Pro nás je však také samozřejmé, že využívání finančních prostředků musí být naprosto transparentní, navzdory veškerému nezbytnému snížení byrokracie. Předchozí chování Deutsche Bahn AG a ministerstva dopravy je zde naprosto kontraproduktivní. Potřebujeme důvěru politiků a obyvatel, abychom ospravedlnili miliardové financování ekologické železnice.“

Ludolf Kerkeling, předseda představenstva sdružení „GÜTERBAHNEN“ k tomu uvedl: „DB AG se chová jako stát ve státě (rozuměj „s péčí řádného hospodáře s majetkem obchodní korporace“ – pozn.). Pokud prakticky žádný projekt nezůstane bez překročení nákladů, je potřeba namísto mlčení uvést podrobné vysvětlení. Železniční infrastruktura DB má do očí bijící problém s transparentností. Zpráva potvrzuje naši výzvu k bilancování jakožto začátku cesty k železniční infrastruktuře orientované na společné blaho.“

Odmítnutí DB AG vychází z ustanovení zákona o založení DB AG. Na jedné straně ponechává kontrolní práva Účetního dvora v obchodní korporaci přeměněné ze státního podniku, ale na druhé straně kontrolu omezuje například s ohledem na instituce státní správy. V té době (zákon z roku 1993) spolková vláda sledovala cíl, že infrastrukturní divize spolkovou republikou vlastněných Německých drah bude trvale samofinancovatelná po úplném odpuštění historického dluhu. O čtvrt století později je jasné, že je to iluze a tak to i zůstane. Bez financování železniční infrastruktury z veřejných rozpočtů totiž není možné zastavit její chátrání, ani se neuvažuje o rozšiřování a nové výstavbě.

Skutečnost, že Spolkové ministerstvo dopravy (BMDV) nejen nedostatečně kontroluje samotnou DB AG – což Mofair a GÜTERBAHNEN často kritizují – ale také cynicky odkazuje Spolkový účetní dvůr (SÚD) na správní soud, je bezprecedentní událostí.

Zároveň musí všichni odpovědní udělat vše, co je nyní i v budoucnu možné, aby rozptýlili i ty nejmenší pochybnosti o efektivním hospodaření s penězi daňových poplatníků plynoucích na železniční infrastrukturu, které lze očekávat v budoucnu prostřednictvím „maximální transparentnosti“ (podle člena představenstva DB Netz Bertholda Hubera), a aby nedovolili, aby vznikaly nové pochybnosti.

Místo toho zpráva SÚD zasévá obnovené pochybnosti o vůli a kompetenci BMDV efektivně řídit největší státní společnost samotnou. Bohužel to bude pravděpodobně platit i pro budoucnost.

„Kontrola federální vlády prostřednictvím financování“, kterou BMDV zdůrazňuje ve svých současných úvahách, je nevhodná. Více peněz automaticky nevede k lepším výsledkům. Pokud jezdec vysune „zlatou otěž“, kůň kvůli tomu neskočí výš.

Zdroj: ŽESNAD

Přední světový výrobce pneumatik Goodyear míří do moderního distribučního centra v České republice. Nový Panattoni Park Cheb East je již ve výstavbě

Goodyear, známý americký výrobce pneumatik se 125letou historií, se stane prvním nájemcem v novém průmyslovém areálu Panattoni Park Cheb East.
 

Známý americký výrobce pneumatik se 125letou historií Goodyear se stane prvním nájemcem v novém průmyslovém areálu Panattoni Park Cheb East. Strategická poloha pomůže společnosti zefektivnit její logistický řetězec a snížit uhlíkovou stopu. Výstavbu chebského areálu zahájila developerská společnost Panattoni.

Společnost Goodyear si na základě své strategie udržitelnosti Better Future Framework pronajme dvě nové průmyslové haly. Jednu v České republice v Chebu a druhou ve francouzském Amiens. Ve snaze o dekarbonizaci se společnost zaměřuje nejen na optimalizaci logistiky, ale také na vývoj nových materiálů a technologických postupů.

„Jsem velmi rád, že pro Goodyear budujeme nejmodernější distribuční centrum, které optimalizuje distribuční síť pneumatik ve střední Evropě. Goodyear nedávno představil svou vizi udržitelných pneumatik budoucnosti. S naší budovou nezůstanou pozadu, bude zahrnovat tepelná čerpadla, fotovoltaickou elektrárnu a dobíjecí stanice pro elektromobily. Cíl pro certifikaci BREEAM New Construction je nastaven na úroveň Outstanding,“ říká Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro ČR a Slovensko.

Provoz v Panattoni Park Cheb East zefektivní přepravu pneumatik směrem k zákazníkům v Česku, Slovensku, Německu, Rakousku, Švýcarsku, ale také usnadní přepravu do severských zemí. Goodyear si od zkrácení vzdálenosti mezi distribučními centry a prodejní sítí slibuje nejen zefektivnění procesů a rychlejší dobu dodání pro koncové zákazníky, ale i snížení celkové uhlíkové stopy, které pomůže dosáhnout optimální udržitelná opatření.

Nová hala o podlahové ploše 80 tisíc metrů čtverečních, ve které si Goodyear pronajímá 60 tisíc metrů čtverečních, cílí na nejvyšší hodnocení v rámci certifikace BREEAM New Construction na úrovni Outstanding. Všechny nové objekty v portfoliu Panattoni využívají úsporná opatření s ohledem na spotřebu elektrické energie, vytápění a vody. Nová hala Goodyear není výjimkou. Střecha budovy bude připravená pro instalaci fotovoltaických panelů, úsporné vytápění zajistí tepelná čerpadla a objekt bude také disponovat podzemními nádržemi na šedou vodu. Na venkovním parkovišti budou umístěny nabíjecí stanice pro elektromobily.

Cheb, nabízí výborné dopravní propojení v rámci celé Evropy. V blízkosti se nachází silnice E42, která spojuje Prahu s Norimberkem, a tím poskytuje rychlé spojení s Německem. Navíc je zde také přístup na silnici l/21, která se napojuje na dálnici D5, vedoucí z Prahy do Rozvadova. Výhodou je i dostupnost železničního koridoru z Prahy do Norimberku. Kontejnerový terminál v Hofu je vzdálený pouhých 54 kilometrů od areálu (odtud jezdí přímé vlaky do přístavů v Severním a Baltském moři) a mezinárodní letiště v Karlových Varech má dojezdovou vzdálenost 45 minut. Železniční trať zajišťuje spojení s pohraničními oblastmi Německa a České republiky.

Přemístění aktivit dodavatelského řetězce je důležitým strategickým krokem k dalšímu nastolení odpovědných operací v rámci Goodyear Better Future Framework a zlepšených logistických aktivit go-to-market v regionu EMEA, které umožňuje průmyslový park Panattoni v Chebu.

Zdroj: Reliant

Gotthardský silniční tunel je zavřený, objevila se prasklina v jeho stropu

Silničáři ve Švýcarsku uzavřeli pro automobilovou dopravu Gotthardský tunel, protože v jeho stropu se objevila prasklina dlouhá 25 metrů. S odvoláním na švýcarskou správu silnic o tom informovala agentura DPA. Není jasné, kdy se auta do tohoto tunelu, který patří v Alpách ke klíčovým dopravním stavbám, budou moci vrátit.

Nedaleko severního vjezdu do tunelu se zároveň ze zatím neznámých příčin uvolnily kusy betonu a spadly na vozovku. Nikomu se nic nestalo.

Tunel spojuje německojazyčnou část Švýcarska s italskojazyčným kantonem Ticino a vede skrz něj důležitá dopravní tepna mezi Německem a Itálií. Uzávěra začala v neděli odpoledne a řidiči kvůli tomu uvázli na několik hodin v zácpách. Objížďka vede přes Gotthardský průsmyk nebo přes San Bernardino. Cesta se tak prodlouží asi o hodinu.

Už několik týdnů nefunguje ani Gotthardský tunel pro osobní železniční dopravu. V první polovině srpna tam vykolejil nákladní vlak. Zatímco nákladní vlaky se na trať vrátily, osobní vlaky jezdí přes takzvanou panoramatickou železnici.

Gotthardský silniční tunel pochází z 80. let minulého století, Gotthardský úpatní tunel pro vlaky byl otevřen v roce 2016.

Zdroj: ČTK

Od roku 2009 v ČR ubylo zhruba 650 železničních přejezdů, další se modernizují

Od roku 2009 v Česku ubylo zhruba 650 železničních přejezdů, u dalších se zvyšuje zabezpečení. Letos do konce srpna zrušila Správa železnic asi 30 přejezdů a do roku 2030 počítá se snížením počtu přejezdů o dalších 380. Správa železnic to uvedla na dotaz ČTK. Letos je méně nehod na železničních přejezdech než loni, ale zranilo se při nich o 20 lidí více.

V roce 2009 bylo podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy na železniční síti Správy železnic 8274 přejezdů, nyní jich je přibližně 7600. Zvyšuje se také jejich zabezpečení, kdy se o 1200 snížil počet přejezdů, které mají pouze výstražné kříže. O asi 570 na 4269 se zvýšil počet přejezdů vybavených zabezpečovacím zařízením, tedy světelnou či zvukovou signalizací. Přibyly také přejezdy se závorami, k začátku roku jich bylo v České republice 1772, což je o 700 více než v roce 2009.

„Obecně stále platí, že nejbezpečnější přejezd je žádný přejezd,“ uvedl Gavenda. Podle něj má zvyšování bezpečnosti na přejezdech pozitivní dopady na silniční a železniční provoz. „Pro srovnání, v roce 2003 bylo na železničních přejezdech registrováno 288 mimořádných událostí, při kterých zemřelo 67 lidí a dalších 156 se zranilo. Nyní se roční počet střetů na přejezdech pohybuje kolem 150 a dochází ke 30 až 40 úmrtím a 70 až 90 zraněním,“ řekl.

Přejezdy se ruší zejména na lesních a polních cestách a silnicích III. třídy. Rušení přejezdů je podle Gavendy individuální záležitost, neděje se hromadnou formou, ale naopak se každé možné zrušení přejezdu nebo jeho náhrada musí projednat se všemi dotčenými složkami. Dodal, že v lokalitách s vysokou intenzitou dopravy se správa snaží nahrazovat křížení silnice a železnice nadjezdy nebo podjezdy.

Vedle rušení přejezdů Správa železnic také zvyšuje úroveň jejich zabezpečení. Zmodernizování přejezdu s výstražnými kříži na přejezd vybavený zabezpečovacím zařízením se závorami vyjde v průměru na 17 milionů korun, varianta bez závor asi na 12 milionů korun.

Loni investovala Správa železnic do modernizace přejezdů historicky nejvíc, asi 3,1 miliardy korun, přičemž zmodernizovala 233 přejezdů. Letos má v plánu investovat 1,8 miliardy na 130 přejezdů.

Česká republika má proti jiným evropským státům v přepočtu na kilometr trati neobvykle vysoký počet přejezdů, uvedl Gavenda. „Délka tratí je přes 9300 km. Z toho vyplývá, že železniční přejezd je v Česku v průměru zhruba na každém kilometru trati. To je číslo neúměrně vysoké a v jiných evropských státech neobvyklé,“ řekl. Dané je to podle něj velkou hustotou železniční sítě a vysokým podílem regionálních tratí, kde je vyšší počet přejezdů.

Za prvních osm letošních měsíců bylo v Česku 108 střetů na železničních přejezdech, o tři méně než loni, a zemřelo při nich 24 lidí, což je meziročně o dva více. O třetinu více lidí, celkem 81, se při střetech na přejezdech zranilo. Toto číslo ovlivnily zejména dvě srážky vlaků s nákladními vozidly v červnu, při kterých utrpělo zranění dohromady přes 30 osob.

Zdroj: ČTK

Pražský Strahovský tunel bude kompletně opraven za šest miliard Kč

Pražský Strahovský tunel bude v budoucnu kompletně zrekonstruován. Opravy technologií či vozovky však začnou nejdříve po skončení opravy Barrandovského mostu, která začala před dvěma roky a bude pokračovat v následujících dvou letech. Celkové náklady rekonstrukce budou šest miliard korun. Novinářům to řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Přesná podoba dopravních omezení a postup prací bude ještě stanoven. Strahovský tunel je součástí městského okruhu a zprovozněn byl v prosinci 1997.

„Teď jsme 26 let od zahájení provozu a prostě nějaké investice si to žádá. Jeho kondice je naprosto klíčová pro fungování automobilové dopravy ve městě. Oprava tunelu nebude v konfliktu s opravou Barrandovského mostu, až ten bude hotov, tak teprve potom začneme něco dělat v tunelu,“ řekl Hřib.

Opravy se uskuteční ve čtyřech etapách a potrvají zhruba deset let. Silničáři při rekonstrukci zmodernizují veškeré technologie v tunelu, odvodňovací šachty, vymění kompletně vozovky a vylepší i bezpečnostní prvky. Opraven bude také v souvislosti s tím, že funguje rovněž jako kryt obyvatel v případě nutnosti. „Tunel je součástí bezpečnostního systému města,“ řekl Hřib.

Přesný plán postupu prací a stanovení dopravních opatření, a to včetně objížděk, budou silničáři ještě v následujících letech řešit.

Strahovský tunel je součástí vnitřního okruhu, kdy na severu na něj navazuje tunel Blanka a na jihu tunel Mrázovka. O stavbě Strahovského tunelu začalo město uvažovat začátkem 70. let 20. století. Průzkumná štola se začala razit v roce 1979 a stavba byla zahájená v roce 1985. Po rozsáhlých demolicích v okolí Švédské ulice začal Metrostav razit tunel od jihu a zároveň i ze středu směrem k severu. Úplně proražen byl v roce 1991. Zprovozněn byl 2. prosince 1997.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář