Listí na kolejích, poruchy signalizace a stávky mohou způsobit zpoždění vlaků. Cestující v Nizozemsku ale čelí železničnímu chaosu kvůli jezevcům, kteří se zavrtávají pod koleje. Úřady se proto snaží tyto chráněné lasicovité šelmy vylákat z jejich nor pod zvýšenými náspy.

V hustě osídlené zemi je přirozený prostor pro 7000 jezevců omezený. Tato zvířata si často vyhrabávají svá obydlí pod relativně „klidnými“ vlakovými náspy, které jsou umístěny daleko od lidí a jsou také mírně vyvýšené, což brání zaplavení nory.

Nizozemské úřady nedávno informovaly o 40 místech, kde je železniční trať potenciálně ohrožena. Ve Frísku buduje správce železniční sítě ProRail umělou osadu, aby jezevce odlákal na bezpečnější místo.

„Oblast kolem trati je pro jezevce jednoznačně atraktivním prostředím, protože násep je z písku, kde si rádi staví své nory,“ řekl mluvčí společnosti ProRail Aldert Baas. „Prochází tudy jen velmi málo lidí, což těmto plachým zvířatům vyhovuje, a navíc je to často vyvýšená část krajiny… Frísko je ploché jako palačinka,“ dodal.

Společnost ProRail tento týden oznámila, že mezi městy ‚s-Hertogenbosch a Boxtel na jihu byly zastaveny vlaky, což se rovněž dotklo nákladní dopravy. Nora pod kolejemi v městečku Esch znamenala, že trať není bezpečná.

„Již podruhé během jednoho týdne musíme zastavit vlakovou dopravu, protože jezevci hrabou pod železniční tratí, což zabere hodně času vyřešit, protože musíme získat povolení od příslušných úřadů,“ oznámil John Voppen, výkonný ředitel společnosti ProRail.

V Eschi jsou dobrovolníci z pracovní skupiny pro jezevce Dassenwerkgroep Brabant připraveni pomoci případným zraněným zvířatům, pokud by se úřady přece jen rozhodly vyhrabat jejich obydlí. Členka představenstva Karin Derikxová se však domnívá, že ještě nenastal ten správný čas.

„Čekali příliš dlouho. V zimě jsou jezevci klidnější a na jaře dělají jarní úklid a více hrabou. Proto je tu najednou poplach,“ řekla Derikxová. „Jejich období páření a vrhu trvá až do července. Chápeme potřeby provozovatelů vlaků, ale tohle je prostě špatné roční období,“ dodala.

Zdroj : ČTK

Víkendová změna času ze zimního na letní se dotkne osmi vlaků Českých drah na území České republiky, také dvou nočních vlaků v zahraničí na trase Praha-Curych. Kvůli posunu času budou mít hodinové zpoždění. Denní vlaky na tyto noční spoje čekat nebudou. České dráhy to dnes uvedly v tiskové zprávě. Vzniklé zpoždění se bude firma snažit snížit třeba zkrácením pobytu vlaků ve stanicích. Čas se mění v neděl, kdy se ve 02:00 hodiny posunou o 60 minut vpřed.

Cestující se podle mluvčího ČD Petra Pošty nemusí bát, že by zpoždění narušilo jejich cestu. Řekl, že návaznost mezi nočními vlaky v Bohumíně a Břeclavi bude zachována. Aby se však nepřeneslo hodinové zpoždění do denních spojů, denní spoje na tyto zpožděné noční vlaky čekat vesměs nebudou.

Většina vlaků nabere hodinové zpoždění, některé spoje však budou možná opožděné méně. Například vlak EuroNight 443 Slovakia z Prahy do Humenného pojede mezi Ostravou a Humenným se zpožděním zhruba 30 až 60 minut, přičemž zpoždění se bude v závislosti na provozní situaci postupně snižovat. Nightjet 457 z Berlína do Vídně pojede v úseku Břeclav – Vídeň se zpožděním deset až 20 minut. Spoj EuroNight 477 Metropol z Břeclavi do Budapešti pojede se zpožděním zhruba 30 až 50 minut. A přímý lůžkový vůz z Curychu do Prahy jedoucí na spojích NJ 467 / EC 463 / EC 330 pojede v úseku mezi Salcburkem a Lincem sice se zpožděním zhruba 60 minut, v úseku Linec – Praha hlavní nádraží už však pojede načas.

Regionálních vlakových spojení se změna času netýká. Mezi druhou a třetí hodinou ranní, kdy se mění čas, totiž není žádný na trase.

Zdroj : ČTK

Švýcarský železniční koncern SBB, symbol moderní konvenční železnice, bilancuje uplynulý rok 2022.

SBB Cargo zaznamenalo loni pokles objemu přepravy o -4,6% na 45,8 mil. tun. Přepravní výkon poklesl o -3,9% na 16 509 mil. čtkm. Citelný pokles zaznamenal koncern v kompenzacích státu za jednotlivé vozové zásilky meziročně o -41,5 mil. franků na 1,5 mil. franků, čímž došlo k vypořádání poskytnuté mimořádné státní podpory nákladní dopravě SBB Cargo v letech pandemie covid-19.

S provozními výnosy 852,4 mil. franků (téměř 21 mld. Kč) a provozními náklady 1 051,0 mil. franků vykázalo SBB Cargo provozní ztrátu (EBIT) ve výši –198,6 mil. franků.

SBB Cargo přepravuje sedminu tonáže veškeré švýcarské nákladní dopravy, denně dopravce přepraví v průměru více než 125 000 tun a tím odlehčí silnicím o více než 10 000 jízd nákladních automobilů denně a životnímu prostředí uleví o 460 000 tun emisí CO2 ročně.

Celkové provozní výnosy koncernu SBB loni dosáhly výše 10 726,8 mil. franků (více než 260 mld. Kč) při provozních nákladech 10 886,7 mil. franků.

Z pohledu infrastruktury se výnos za km tras meziročně zvýšil o +9,5% na 6,19 franků, zatímco náklady infrastruktury poklesly o -3,1% na 13,72 franků za km tras.

Zdroj : SBB