[quote]Letiště Praha si udrželo v hodnocení ratingové agentury Moody ́s stupeň úvěrové spolehlivosti Aa3 se stabilním výhledem. Stupeň Aa3 je hodnocen v rámci investičního pásma jako velmi kvalitní. Dnes o tom informovalo Letiště Praha. Ratingová hodnocení se provádí s předstihem. V současnosti letiště funguje ve výrazně omezeném provozu, většina letů byla zrušena. Ekonomické dopady na chod společnosti je podle mluvčího Romana Pacvoně předčasné odhadovat.[/quote]

Stejný rating byl loni udělen České republice, pro letiště jde tak o nejvyšší hodnocení, jaké lze v ČR získat.

Ratingová agentura hodnocení Aa3 letišti udělila už loni na podzim, kdy ho zvýšila o jeden stupeň z tehdejšího A1 s pozitivním výhledem. Moody ́s tehdy ocenila zejména stabilní finanční situaci společnosti, dále konkurenceschopné letištní poplatky, rostoucí provozní výsledky, finanční profil firmy a její postavení v rámci České republiky.

Úvěrový rating je důležitý pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splacení úvěru. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímám v očích věřitelů a tím je i více pravděpodobné, že si bude schopen zajistit levnější půjčky.

Letiště Václava Havla v Praze loni odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících, růst pokračoval i v prvních dvou letošních měsících, v březnu však nastane velký propad kvůli koronavirové krizi.

Zdroj : ČTK

[quote]Od července do prosince loňského roku bylo v Česku otevřeno 15 nových čerpacích stanic. Celkem jich tak u nás je rekordních 7094 pump. Počet veřejných se zastavil na 4008, což je nejvíce v historii. Standardních pump přibylo 6 stejně jako plniček CNG. Aktuální mimořádná opatření v souvislosti s pandemií koronaviru však povedou k zániku menších pump.[/quote]

Podle únorových dat MPO je počet čerpacích stanic v Česku rekordní. Aktuálně je evidováno celkem 4 008 veřejných čerpacích stanic, tedy takových, které jsou dostupné běžnému motoristovi. To představuje 56,5 % z celkového počtu všech čerpacích stanic v evidenci MPO, kterých je 7 094. Oproti údajům z konce září loňského roku přibyly celkově 2 veřejné čerpací stanice. Výraznějším tempem ale rostl počet stanic v jednotlivých segmentech.

„I když celkově počet veřejných čerpacích stanic vzrostl pouze o dvě, počet standardních stanic s prodejem především benzínu a nafty se zvýšil o šest a přibylo také šest nových plnicích stanic CNG,“ upřesňuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež firmám poskytuje tankovací i CNG karty. MPO aktuálně eviduje 192 veřejných plnicích stanic CNG a 15 plniček s vymezeným přístupem, kde se prodej paliva uskutečňuje na základě specifických smluvních vztahů. „Celkových 207 plnicích stanic CNG představuje ve srovnání s loňským únorem nárůst o dvacet. Největší síť plniček provozuje společnost Innogy, která loni provedla akvizici CNGvitall. Aktuálně provozuje 63 stanic, což tvoří skoro třetinu trhu,“ připomíná Damir Duraković. Největší ryze soukromou českou sítí je Bonett se 40 plničkami.

V segmentu standardních čerpacích stanic jich přes 1200 patří do sítí největších petrolejářských firem, kterými jsou Benzina, MOL, Čepro (EuroOil), Shell a OMV. Větší část – asi 57 % – pak tvoří podle Unie nezávislých petrolejářů pumpy menších nezávislých vlastníků. Existenci především těchto čerpacích stanic ohrožuje aktuální koronavirová pandemie a s ní související nouzový stav. Bude samozřejmě záležet na tom, jak dlouho potrvají mimořádná opatření.

„Nejde o to, že by čerpací stanice nemohly prodávat, ony jsou součástí základní zásobovací infrastruktury. Problém je v tom, že není komu prodávat, obrat klesá o desítky procent, některé čerpačky už dokonce zcela zavřely,“ upozorňuje Ivan Indráček, předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů. „Taková situace má samozřejmě dopad zejména na firmy, které si neuměly vytvořit nějaký rezervní polštář. Bude hodně záležet na tom, jak hluboký a dlouhý bude nastávající útlum ekonomiky. Ten nakonec rozhodne, zda z toho vyjdeme jen odření, polámaní nebo to někteří nepřežijí,“ dodává Ivan Indráček.

Počet veřejných čerpacích stanic v Česku

Zdroj: MPO; údaje jsou platné k poslednímu dni daného roku, údaj za 2018 je platný ke dni 14. 8. 2018, údaj za 2019 je platný ke dni 25. 9. 2019, údaj za 2020 je platný ke dni 17. 2. 2020

[quote]Kampaň Do práce na kole, v níž každý rok v květnu soutěží týmy v počtu najetých kilometrů na cestě do práce a zpátky, se letos uskuteční v tradičním termínu. Kvůli opatřením souvisejícím s šířením koronaviru ale pozmění pravidla. Pořadatelé o tom informovali v tiskové zprávě.[/quote]

„V současné situaci jsme připravili změny pravidel, která budou vstřícná i k těm, kdo budou ještě v průběhu května v nějakém odlišném režimu – home office, ošetřování dětí nebo omezené dojíždění do práce,“ uvedla koordinátorka brněnské kampaně Hana Rárová.

Pořadatelé tak sníží požadovaný limit 1,5 kilometru pro jednu cestu, umožní zapisovat i zdravotní procházky do parku nebo do přírody či cesty na nákup. Zájemci o účast navíc teď zaplatí nižší startovné.

„Víme, že spousta lidí nyní má zájem se zúčastnit, ale váhá s platbou až do chvíle, kdy budou jasnější opatření vlády a situace obecně. Chceme vyjít těmto lidem vstříc, a proto zlevňujeme startovné ve druhé vlně až do poloviny dubna z původně avizovaných 360 na 290 korun,“ dodala Rárová.

V Brně se kampaně loni účastnilo 3350 lidí ze 400 firem. Po zahájení letošních registrací na začátku března se za dva týdny přihlásila polovina všech loňských firem a téměř 1000 účastníků. Pořadatelé doufají, že úprava podmínek k účasti přesvědčí i další.

V Brně výzvu koordinuje Nadace Partnerství s podporou Magistrátu města Brna a firmy Thermofisher Scientific. Na celostátní úrovni kampaň organizuje spolek AutoMat.

Zdroj : ČTK

[quote]Kvůli zastavení letecké dopravy v důsledku pandemie koronaviru bude počasí méně předvídatelné a pozorování klimatu méně přesné. Pro meteorologické modely chybějí data, která za normálních okolností obstarávají senzory na letadlech. S odvoláním na Světovou meteorologickou organizaci (WMO) o tom dnes informovala agentura DPA.[/quote]

„Pokud budeme dostávat ještě méně dat z letadel o počasí, a to po delší dobu, spolehlivost předpovědí počasí se zřejmě sníží,“ uvedl dnes v Ženevě vedoucí odborného týmu WMO Lars Peter Riishojgaard. Obtížnější bude předvídat také blížící se nepřízeň počasí, což představuje riziko pro země, které potřebují čas na to, aby se na živelní pohromy včas připravily.

Meteorologické modely potřebují co největší množství dat, aby byly schopné dělat předpovědi. Senzory na dopravních letounech dávají údaje například o teplotě, rychlosti či směru větru, vlhkosti vzduchu nebo turbulencích. Jelikož se letecká doprava v důsledku restrikcí uvalených ve snaze zabránit šíření nákazy koronavirem v podstatě zastavila, chybějí tak data. WMO zaznamenala v Evropě dramatický pokles počtu odeslaných dat – ze 700.000 na několik tisíc denně.

Spolkový meteorologický úřad (BMK) ve Švýcarsku proto například v obci Payerne vypouští čtyři namísto dvou obvyklých meteorologických balónů. Jinak se podle něj data sesbíraná letadly nahradit nedají.

Ve vyspělých zemích dodávají meteorologické satelity a pozemní stanice data nadále bez přerušení. Pokud by ale krize kolem koronaviru pokračovala a jejich obsluha by nemohla dále pracovat, existuje nebezpečí, že meteostanice by musely být vyřazeny z provozu.

V rozvojových zemích se dosud mnoho měření provádí ručně a podle WMO počet takto odebraných dat v posledních týdnech značně poklesl.

Modely pro předpovědi počasí a klimatu čerpají podle údajů WMO za normálních okolností data ze 70 satelitů a 10.000 pozemních meteostanic. Doplňuje je 1000 stanic na letadlech, 7000 na lodích, přes 1000 na bójích, dále stovky pozemních meteoradarů a kolem 3000 speciálně vybavených komerčních letadel.

Zdroj : ČTK

[quote]Šíření koronaviru a s ním spojená vládní opatření dostala tuzemskou dopravu do situace, jakou v novodobé historii nepamatuje. Stovky spojů byly kvůli nízkému zájmu zrušeny, snižuje se automobilový provoz a kamionoví dopravci mají potíže kvůli výraznému úbytku zakázek. Řada dopravních firem tak počítá se stamilionovými škodami, některé zřejmě zbankrotují. Uvedli to analytici na dotaz ČTK. Situace se podle nich bude po krizi v některých odvětvích zlepšovat jen pozvolna a budou nutné i zásahy státu.[/quote]

Každým dnem se zhoršuje situace téměř všech dopravních firem. Prudký pokles zakázek zaznamenali nákladní dopravci. Restriktivní opatření v ekonomice totiž výrazně snižují produkci, čímž se oslabuje i přeprava. „Mnohé společnosti se dostávají do kritické situace a některé pravděpodobně zbankrotují,“ řekl k tomu ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Více se naopak prosazují místní rozvážkové služby díky růstu prodejů přes internet. Podle analytika Natlandu Petra Bartoně tento trend bude pokračovat i po krizi. Spotřebitelé si totiž více osvojí nákupy on-line a rozvážkové firmy navíc budou při současném navyšování kapacit efektivnější.

Prudké oslabení zájmu zaznamenali i všichni osobní dopravci, například České dráhy evidují v mnoha spojích pouze desetinu běžného počtu cestujících. Velké množství dálkových i regionálních linek proto bylo zrušeno. Dopravci počítají s tím, že krize jim způsobí až stamilionové škody, někteří proto žádají o pomoc stát.

Podle Bartoně se v budoucnu vláda nejspíš vrátí k přímým dotacím do dopravy. V posledních letech je přitom nahrazovala nepřímou podporou, například slevami pro cestující. To však stačit nebude. „V budoucnu se totiž míra dopravy přinejlepším vrátí pouze do původních kolejí, a tak by dotace skrze odvozené pasažéry nepokryly ztrátu způsobenou vládní karanténou,“ podotkl Bartoň. Podle něj krize ovlivní dálkovou dopravu i do budoucna, firmy si totiž více osvojí místo osobního jednání spojení přes komunikační technologie.

Klesá i provoz na silnicích, ve druhé polovině března téměř na polovinu. Velká část řidičů totiž zůstává doma. To však má i pozitivní důsledky. Téměř o půlku se snížil i počet dopravních nehod.

Doprava klesá i přes citelné zlevnění benzinu, řidiči totiž méně tankují a klesá i prodej doplňkového sortimentu. „Pokud současný stav bude trvat delší dobu, nelze vyloučit krach značného množství benzinek,“ dodal Kovanda.

Téměř úplně se pak zastavila mezinárodní doprava. Vláda zakázala cesty do zahraničí a příjezdy cizinců. To se projevilo hlavně v letecké dopravě. Dopravci Smartwings a ČSA zastavili linky z a do ČR, provoz na pražském letišti se pak omezil na zlomek původního počtu letů. Ostatní letiště jsou z mezinárodního provozu odstavena úplně. Letecké firmy tak budou po krizi řešit obří výpadky příjmů.

Zdroj : ČTK