Silnice po zimě znovu ožívají a motorkáři vyrážejí na první jízdy. Právě toto období je nejzrádnější. Jezdcům chybí „rozježděnost“, asfalt je často kluzký a provoz houstne. Analýza Portálu nehod ukazuje, že s příchodem jara dochází k výraznému nárůstu nehod motorkářů. Zatímco v zimě tvoří jen 0,25 % všech nehod, v létě přes 6,5 %. Prudký nárůst začíná už na jaře, kdy se jezdci vracejí na silnice. Ať již jde o serpentiny v horách, přehledné roviny, nebo městské tahy, mají motorkářské nehody své typické scénáře – a nejčastěji přicházejí hned na začátku sezóny. Právě tehdy se kombinuje návrat jezdců na silnice s vyšším rizikem chyb.
Začátek motorkářské sezóny patří k nejhezčím obdobím pro všechny milovníky jízdy na dvou kolech. Silnice po zimě znovu ožívají a první slunečné dny lákají k dlouhým vyjížďkám. Právě první týdny sezóny však zároveň patří k nejrizikovějším. Kombinace zimní pauzy, proměnlivých podmínek na silnicích a většího provozu může snadno vést k nehodám.
Od zimního klidu k letní špičce
Zatímco v zimě jsou motocykly na silnicích spíše výjimkou, s prvními teplejšími dny se situace rychle mění – a spolu s počtem motorek na silnicích roste i počet nehod. Podle analýzy Portálu nehod (www.portalnehod.cz) došlo v letech 2010 až 2025 k 54 293 haváriím, při nichž byl účastníkem řidič motocyklu nebo mopedu. V průměru tak v Česku dochází k 3 393 nehodám motorkářů ročně.
V průběhu roku jsou však rozdíly mezi jednotlivými měsíci velmi výrazné. Zatímco v lednu bylo za posledních 15 let zaznamenáno 282 nehod a v únoru 500, s příchodem jara začínají čísla rychle stoupat – a to dramaticky. Už v březnu došlo v letech 2010 až 2025 k 2 279 haváriím a v dubnu jejich počet vzrostl na 4 919. „Motocykly jsou typicky sezónní dopravní prostředek a nehody proto velmi výrazně kopírují průběh motorkářské sezóny. Jakmile se na jaře zlepší počasí a na silnice vyrazí více jezdců, počet nehod rychle roste,“ vysvětluje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Jedním z rizikových faktorů je zimní pauza. Mnoho jezdců několik měsíců na motorce nejelo, a přesto se hned při první vyjížďce vrací do běžného tempa. Reakce však nemusí být tak rychlé jako v plné sezóně a jezdec si musí znovu „osahat“ motorku i provoz. Dalším faktorem je samotná vozovka. Asfalt může být na některých místech stále studený, což znamená horší přilnavost pneumatik. Na řadě silnic navíc zůstává jemný štěrk nebo písek ze zimního posypu, který může být v zatáčkách pro motorku velmi nebezpečný. Stačí prudší brzdění nebo náklon v zatáčce a motorka se může snadno dostat do smyku.
Svou roli hraje i psychologický efekt prvních teplých dní. Po zimě mají jezdci často chuť „vyrazit naplno“, což může vést k podcenění rizik. A právě tato kombinace – horší podmínky na silnici a větší chuť jezdit rychleji – bývá na začátku sezóny častým spouštěčem nehod.
Nejvíce nehod se stává o víkendech
„Vrchol nehodovosti přichází až v létě, kdy je na silnicích nejvíce motorkářů. Nejvíce nehod bylo ve sledovaném období zaznamenáno v srpnu (8 878). Velmi podobná čísla vykazují také červenec (8 431) a červen (8 383). Právě v těchto měsících dosahuje podíl nehod motorkářů na celkové dopravní nehodovosti nejvyšších hodnot. V červenci tvoří 6,71 % všech havárií, v srpnu 6,61 % a v červnu 6,36 %. Kontrast oproti zimě je přitom výrazný. V lednu tvoří karamboly motorkářů pouze 0,25 % všech dopravních nehod, v únoru 0,50 %. Jakmile se ale sezóna rozjede naplno, jejich podíl na celkové nehodovosti se zvýší více než desetinásobně,“ uvádí Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends a Portálu nehod.
Většina motorkářů si své stroje užívá během volnočasových jízd. O víkendech vyrážejí na silnice tisíce jezdců – a spolu s nimi roste i riziko dopravních karambolů. Pokud se podíváme na podíl na celkové nehodovosti, patří mezi nejrizikovější právě víkendové dny. V neděli tvoří havárie motorkářů 5,23 % všech dopravních nehod, v sobotu 5,06 %. Ve všední dny se však tento podíl pohybuje mezi 3–3,5 %.
Nejčastější příčiny nehod motorkářů
Analýza Portálu nehod (www.portalnehod.cz) ukazuje, že většina nehod motorkářů se opakuje v několika typických scénářích: nesprávný způsob jízdy, nedání přednosti a nepřiměřená rychlost. Tato trojice příčin stojí za naprostou většinou havárií motorkářů.
Nejčastější je nesprávný způsob jízdy, který stojí za 35,99 % nehod motorkářů. Do této skupiny patří například situace, kdy se jezdec plně nevěnuje řízení, nedodrží bezpečnou vzdálenost nebo nezvládne řízení motocyklu v kritické situaci. Zde hraje negativní roli přecenění vlastních schopností. Po zimě může jezdec podcenit náročnost zatáčky nebo prudkého brzdění a dostat se do situace, kterou už nedokáže zvládnout. Zkušenější jezdci proto říkají, že první jarní jízdy by měly být spíše opatrným „rozehřátím“ než rychlou projížďkou. Tělo i reakce potřebují čas, aby si znovu zvykly na jízdu na motorce. Dobrou strategií je začít sezónu kratšími a klidnějšími jízdami a tempo zvyšovat postupně. Jezdec tak získá jistotu a znovu si osvojí správné reakce při brzdění nebo průjezdu zatáčkou.
Druhou nejčastější příčinou je nedání přednosti, které tvoří 28,72 % nehod. „Toto je zároveň nejčastější příčina nehod, které motorkáři nezaviní, ale jsou obětí. Typicky jde o situace, kdy řidič auta nedá přednost na křižovatce nebo při odbočování vlevo. Řidiči osobních vozidel při odbočování nebo při výjezdu z vedlejší silnice motorku jednoduše přehlédnou. Motocykly jsou menší a rychlejší než auta a lidské oko je někdy vyhodnotí později, než by bylo potřeba. Řidiči aut by tedy měli počítat s tím, že se s jarem na silnicích znovu objevují motorky. Při odbočování nebo při výjezdu z vedlejší silnice je proto důležité situaci důkladně zkontrolovat. Stačí krátký okamžik nepozornosti a motorkář, který se blíží, může být velmi blízko. V takových situacích pak rozhodují vteřiny,“ komentuje Marek Sibal ze společnosti DataFriends a Portálu nehod.
Třetí nejčastější příčina bouraček motorkářů je nepřiměřená rychlost, která stojí za 26,82 % nehod motorkářů. „Ve většině případů jde o situace, kdy jezdec nepřizpůsobí rychlost stavu vozovky, dopravní situaci nebo vlastním schopnostem. Motocykly mají velmi dobré zrychlení a jízda na nich může svádět k rychlejšímu tempu. Pokud však jezdec rychlost přecení, může mít v zatáčce nebo při náhlé překážce velmi málo prostoru na reakci,“ upřesňuje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Motorkáři často vyhledávají silnice, které nabízejí zážitek z jízdy – plynulé zatáčky, převýšení a pěkné výhledy do krajiny. Právě tyto úseky ale zároveň patří k místům, kde se nehody motocyklů objevují nejčastěji. Typicky jde o silnice mimo obce, které vedou kopcovitým terénem a střídají se na nich rychlé i pomalejší zatáčky. Stačí drobná chyba v odhadu rychlosti nebo špatně zvolená stopa a jezdec se může dostat do situace, kterou už nestihne vyřešit.
Serpentiny pod Červenohorským sedlem: zatáčky, které neodpouštějí chyby
Příkladem jsou serpentiny pod Červenohorským sedlem. Silnice I/44 mezi Kouty nad Desnou a Červenohorským sedlem patří mezi nejatraktivnější motorkářské trasy v Jeseníkách. Prudké stoupání do hor, hluboké lesy a především série utažených serpentin lákají k svižné jízdě. Právě tady, v úseku pod vrcholem sedla, se ale zároveň koncentrují dopravní kolize, které mají často vážné následky.
„Podle dat Portálu nehod se zde za poslední dva roky stalo 9 dopravních nehod, při nichž jeden člověk zemřel a dalších šest utrpělo lehké zranění. Společným jmenovatelem většiny těchto událostí je nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Tato horská silnice totiž dokáže být zrádná. Jednotlivé zatáčky na sebe navazují v rychlém sledu, mění se jejich poloměr i sklon a řidič jen obtížně odhaduje, co ho čeká za další zatáčkou. Pokud do nich vjede příliš rychle, nemá už prostor chybu napravit. Motorka se snadno dostane do smyku nebo vyjede mimo svůj pruh,“ uvedl Marek Sibal.
Roli hraje i samotné prostředí. Lesní úsek znamená častější stín, vlhkost a místy i horší přilnavost povrchu. V kombinaci s výrazným převýšením a turistickým provozem – zejména o víkendech – tak vzniká místo, kde se chyby neodpouštějí. Právě podobné horské úseky ukazují, jak tenká je hranice mezi atraktivní jízdou a rizikovou situací. Stačí špatně zvolená rychlost a z oblíbené trasy se může během vteřiny stát nebezpečný úsek.
Rovný úsek u Bohdalic: zrádná přehlednost a falešný pocit jistoty
Na silnici II/429 mezi Bohdalicemi-Pavlovicemi a Kozlany na Vyškovsku působí všechno na první pohled nenápadně. Mírně zvlněná krajina, pole na obou stranách a silnice, která se jen lehce stáčí. Právě tato přehlednost ale může být pro řidiče klamavá.
„Podle dat Portálu nehod se v tomto úseku stalo 5 dopravních nehod, při nichž byli dva lidé těžce zraněni a čtyři utrpěli lehká zranění. Společným jmenovatelem těchto událostí je nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Silnice zde svádí k rychlejší jízdě. Dlouhé přímější úseky a otevřený prostor dávají řidičům pocit kontroly, jenže právě v mírných zatáčkách nebo při napojení vedlejších komunikací může přijít problém. Řidič snadno podcení situaci, pozdě reaguje a na korekci už nezbývá dostatek času,“ upozorňuje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Roli hraje i charakter okolí. V otevřené krajině chybí přirozené optické brzdy, které by řidiče intuitivně vedly ke zpomalení. Silnice tak působí bezpečněji, než ve skutečnosti je. Právě podobná místa ukazují, že riziko nevzniká jen v horských serpentinách, ale i na zdánlivě klidných úsecích. Stačí vyšší rychlost a nenápadná chyba a situace se může během okamžiku změnit ve vážnou kolizi.
Argentinská v Praze: hustý provoz a rizikové přejíždění mezi pruhy
Rizikový je pro motorkáře i hustý městský provoz. Příkladem je nehodové místo v pražské Argentinské ulici v Holešovicích, v úseku u ulice U Topíren nedaleko Bubenského nábřeží. Patří mezi frekventované tahy s více jízdními pruhy a intenzivním provozem po celý den.
„Podle dat Portálu nehod se zde za poslední dva roky stalo 5 dopravních nehod motorkářů, všechny se obešly bez obětí, ale v pěti případech došlo k lehkému zranění. Nejčastější příčinou je přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého. Silnice v tomto místě působí široce a přehledně, zároveň se ale sbíhají různé dopravní směry – řidiči najíždějí z vedlejších ulic, odbočují nebo se snaží zařadit do správného pruhu před křižovatkou. Právě v těchto okamžicích dochází ke kolizím, kdy jeden z řidičů špatně odhadne situaci nebo přehlédne vozidlo vedle sebe,“ varuje Marek Sibal ze společnosti DataFriends a Portálu nehod.
Pro motorkáře je takové prostředí obzvlášť rizikové. V hustém městském provozu jsou méně viditelní a při změně jízdního pruhu je řidiči aut snadno přehlédnou. Stačí krátký okamžik nepozornosti a dochází ke střetu, který může mít i při nižších rychlostech nepříjemné následky. Tento úsek ukazuje, že riziková nejsou jen horská stoupání nebo venkovské silnice. Nebezpečné mohou být i rušné městské komunikace, kde rozhodují vteřiny a správné vyhodnocení situace.
Motorkář je na silnici zranitelnější
Proč jsou nehody motorkářů z pohledu dopravní bezpečnosti tak sledovaným tématem? Nejde jen o jejich počet, ale především o následky. Motorkáři sice tvoří jen menší část účastníků silničního provozu, jejich nehody ale mnohem častěji končí zraněním nebo tragédií.
„Z dlouhodobých dat Portálu nehod vyplývá, že více než 60 % nehod motorkářů se neobejde bez lehkého zranění. Konkrétně jde o 32 929 případů, což představuje 60,69 % všech nehod motocyklistů. Dalších 13,59 % nehod končí těžkým zraněním a 2,36 % havárií má fatální následky. Bez zranění se naopak obejde jen 23,37 % karambolů motorkářů,“ uvádí Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends a Portálu nehod. „Motorkář je při nehodě výrazně zranitelnější než řidič auta. Nemá kolem sebe karoserii ani další ochranné prvky vozidla, takže i relativně běžná kolize může mít vážné následky,“ doplňuje Marek Sibal.
Rozdíl je patrný i při porovnání s celkovou nehodovostí. Motocykly se například podílejí na 21,06 % všech dopravních nehod s těžkým zraněním a na 14,22 % nehod s úmrtím, přestože jejich podíl na celkovém počtu dopravních nehod je výrazně nižší. Právě tato zranitelnost je podle odborníků jedním z hlavních důvodů, proč jsou nehody motorkářů z pohledu dopravní bezpečnosti považovány za mimořádně rizikové.
O to důležitější je začít sezónu s respektem – jak ze strany motorkářů, tak řidičů aut. Stačí více pozornosti, rozumné tempo a vzájemný respekt na silnici. Díky tomu může být jaro skutečně začátkem krásné motorkářské sezóny, a ne obdobím zbytečných tragédií.
„Oproti cestujícím v automobilech umírají motorkáři až 24krát častěji. Řidiči na motocyklech nemají k dispozici airbagy ani bezpečnostní pásy. Navíc se ve vysoké rychlosti zužuje periferní vidění. Jednostopé vozidlo má také výrazně delší brzdnou dráhu a jízda na něm zvyšuje adrenalin, který povzbuzuje k dalšímu přidávání plynu. To všechno jsou faktory, které ovlivňují vysokou úmrtnost motorkářů. Každá nehoda na motocyklu znamená výrazně vyšší riziko vážných zranění či smrti. Samotná přilba snižuje riziko těžkého zranění hlavy až o sedmdesát procent, pomáhá i kvalitní oblečení. Důležité je také být viděn, jezdit maximálně předvídatelně, brát ohled na vlastní nezkušenost a řídit se skutečnou rychlostí, a ne tou pocitovou,“ doporučuje Lukáš Hutta, výkonný manažer Asociace Záchranný kruh, která sdružuje záchranářské, vzdělávací a další instituce, které se aktivně zabývají vzděláváním a prevencí v oblasti rizik, bezpečnosti a ochrany životů, zdraví a majetku.
Edukační videa k nehodám motorkářů najdete zde:
https://www.prvniunehody.cz/app/MOTORKAR_r2/
https://www.tytozvladnes.cz/setkani-s-realitou/videa/motorkari.html
https://www.tytozvladnes.cz/setkani-s-realitou/videa/motorky-na-silnici.html
https://www.tytozvladnes.cz/setkani-s-realitou/videa/motorkari-zradna-rychlost.html
https://www.tytozvladnes.cz/setkani-s-realitou/videa/motorkari-snadna-zranitelnost.html
Portál nehod
Cílem Portálu nehod – www.portalnehod.cz – je přispět k posílení bezpečnosti silničního provozu a k prevenci dopravních nehod. Tento portál přináší užitečné informace jak pro širokou veřejnost, tak pro novináře či zástupce samosprávy a další, kdo se zabývají prevencí nehodovosti na českých silnicích.
Nejvýraznějším prvkem portálu je interaktivní mapa rizikových míst, na které si lze naplánovat trasu cesty a zobrazit si riziková místa, která se na ní nacházejí. Kromě toho je možné si na portálu zobrazit videa ze zásahů na nehodových místech. A právě na tato riziková místa nyní upozorňuje navigace Mapy.cz.
Portál nehod vznikl za podpory fondu zábrany škod a úzké spolupráce s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem projektu je společnost DataFriends, která portál i provozuje.
Zdroj: PORTALNEHOD.CZ
|
