Obce by mohly rozhodovat o tom, zda řidiči taxi, kteří jezdí v jejich katastru, musí mít zkoušky z českého jazyka a místopisu. Navrhují to dva pozměňovací návrhy k novele zákona o silničním provozu, který je ve Sněmovně před třetím čtením. Garanční hospodářský výbor minulý týden doporučil návrh poslanců Patrika Nachera a Roberta Králíčka (oba ANO) před variantou Zdeňka Hřiba (Piráti). Stejně se k nim staví také ministerstvo dopravy.
Návrh poslanců ANO by umožnil obcím obecně závaznou vyhláškou požadovat po řidičích taxislužeb znalost českého jazyka a místopisu v rozsahu potřebném pro výkon práce a práv souvisejících s taxislužbou. Každá obec by si rozsah stanovila sama. Nacher ČTK sdělil, že by šlo především o možnost pro Prahu, kde je podle něj problém nejvýraznější. Nacher je stejně jako Hřib také zastupitelem hlavního města Prahy.
Základní znalost češtiny a místa, kde řidič jezdí, je podle něj důležitá pro bezpečnost a kvalitu služby i při používání navigace. „Měly by tam platit alespoň elementární základní znalosti jazyka a místa, kde tu službu poskytuji,“ řekl Nacher. Řidič při jízdě podle něj přebírá odpovědnost za zdraví a život klienta, kterého veze, plus za lidi, které potká v silničním provozu.
Hřibův návrh by obcím také umožnil zavést zkoušky, podrobněji ale určuje jejich obsah. Ověřovaly by základní znalost právních předpisů, praktickou komunikaci v českém nebo anglickém jazyce, orientaci v území a schopnost používat navigační, platební či komunikační prostředky. Návrh zároveň zakazuje požadovat například historické či kulturní znalosti a počítá s platností osvědčení nejméně na pět let.
„Byť je náš návrh propracovanější, jako Piráti dlouhodobě podporujeme přejímání dobrých myšlenek. Pokud tato iniciativa skončí tím, že obce dostanou pravomoc a možnost řešit si problémy s taxislužbou na svém území pomocí obecní vyhlášky, podpořím klidně i návrh pana poslance Nachera,“ sdělil Hřib ČTK.
Zrušením zkoušek v roce 2020 se z taxislužby podle něj stala činnost bez požadavků na odbornou kvalifikaci a mezi cestujícím a řidičem je výrazná informační asymetrie. „Výsledkem bývá snížená bezpečnost, neschopnost domluvit se s řidičem nebo poškozování spotřebitele,“ dodal Hřib.
Ministerstvo dopravy dává přednost prvnímu návrhu. Podle vedoucího oddělení komunikace Filipa Medelského sleduje stejný cíl jako programové prohlášení vlády, které počítá se zavedením povinného prokazování znalosti českého jazyka a sjednocením požadavků na řidiče taxislužeb a přepravních platforem.
„Opatření má přispět ke zvýšení bezpečnosti na silnicích, zkvalitnění poskytovaných služeb a také k omezení nežádoucích praktik spojených se sociálním dumpingem. Chceme nastavit férové a bezpečné prostředí pro všechny, zákazníky i samotné řidiče,“ uvedl Medelský.
Ministerstvo původně chtělo připravit vlastní úpravu. Nyní její další osud podle Medelského závisí na tom, jak Sněmovna o obou pozměňovacích návrzích rozhodne. Podle resortu je výhodou místní regulace, protože zatímco například Praha řeší výrazně větší problémy s taxislužbou, v menších obcích nemusí být podobná pravidla potřeba.
Rozsah znalostí českého jazyka by měl být podle návrhu poslanců ANO v rozsahu potřebném pro výkon práce řidiče taxislužby. Případnou nejednotností mezi vyhláškami by se zabývalo ministerstvo vnitra, které obecně závazné vyhlášky obcí přezkoumává. „Ministerstvo dopravy zároveň počítá s přípravou metodiky pro dobrou praxi v této oblasti, aby byla zajištěna nezbytná znalostní úroveň řidičů,“ dodal Medelský.
Zdroj: ČTK
