Neděle, 10 srpna, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1022

Komise pořádala první summit o vzdělávání, aby položila základy Evropského prostoru vzdělávání

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Dne 25.1. proběhl v Bruselu první evropský summit o vzdělávání, který pořádá komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics. Summit navazuje na summit v Göteborgu, který proběhl v listopadu 2017 a na kterém Komise nastínila svou vizi vytvořit do roku 2025 Evropský prostor vzdělávání, a na prosincové zasedání Evropské rady, na kterém členské státy vyjádřily ochotu vynaložit v oblasti vzdělávání větší úsilí.[/quote]

Summit je pro 18 ministrů školství EU, pro odborníky v oblasti vzdělávání a zástupce z celé Evropy významnou příležitostí, aby se setkali a diskutovali o budoucnosti vzdělávání v Evropě. Tento summit o vzdělávání je jen počátkem celé řady summitů, přičemž další proběhne na podzim roku 2019.

Před chystanou událostí Tibor Navracsics řekl:

„Vzdělávání by mělo jak mladé, tak i starší občany vybavit kompetencemi, jež jim umožní vést spokojený život a budovat komunity. I když jsou za vzdělávání odpovědné členské státy, musíme prohloubit naši spolupráci na úrovni EU. Musíme naplno využívat potenciál vzdělávání k budování odolných společností, vytváření pocitu sounáležitosti a k tomu, aby lidem byla zprostředkována zkušenost evropské identity ve vší její rozmanitosti. Abychom toho dosáhli, chceme posílit studium jazyků, zajistit, aby byly vaše diplomy uznávány v celé Unii, aby evropské univerzity mohly v co největší míře spolupracovat a aby bylo možné snadněji než kdykoli jindy studovat v jiné zemi EU. V tom spočívá skutečný Evropský vzdělávací prostor a zítřejší summit je konkrétním krokem k jeho realizaci.“

V rámci obecného tématu „Položit základy Evropského prostoru vzdělávání: k inovativnímu, inkluzivnímu vzdělávání založenému na hodnotách“ se summit zaměří například na zodpovězení otázky, jak může kvalitní, inkluzivní vzdělávání založené na hodnotách přispět k úspěšné Evropě, jaké kompetence budou zapotřebí v následujících desetiletích a jak můžeme podpořit základní a digitální kompetence a kompetence k podnikavosti.

Program zahrnuje více než dvacet zasedání, přednášek odborníků a panelových diskusí na vysoké úrovni s více než 40 řečníky. Věnují se celé řadě otázek, mimo jiné jak zapojit znevýhodněné žáky tak, aby nikdo nezůstával pozadu, jak nejlépe vybavit učitele, jak učit prostřednictvím sportu, jaký význam mají přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika (STEM) ve vzdělávání a jakou roli mohou hrát děti při transformaci společnosti.

Další kroky

V návaznosti na závěry summitu Komise na jaře 2018 představí další iniciativy. Bude se mimo jiné jednat o návrhy týkající se vzájemného uznávání diplomů, studia jazyků, rámce pro kvalitu vzdělávání a péče v raném věku, Evropského programu pro kulturu a nové strategie EU pro mládež. V Göteborgu předseda Juncker rovněž vyzval vedoucí představitele EU, aby se snažili do roku 2025 zdvojnásobit počet mladých lidí v EU účastnících se programu Erasmus+, což bude na období 2021 až 2027 vyžadovat rozpočet ve výši 29,4 miliardy eur. Komise bude pokračovat v práci směřující k vytvoření sítě evropských univerzit a zavedení nového studentského průkazu EU. Díky tomuto průkazu bude studium v jiné zemi EU snadnější než kdykoli dříve.

Souvislosti

Když se vedoucí představitelé EU v listopadu 2017 sešli v Göteborgu, Komise předložila sdělení „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ . V uvedeném sdělení Komise nastínila svou představu o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 s cílem maximálně využít potenciál vzdělávání jakožto prostředku pro vytváření pracovních míst, hospodářského růstu, sociální spravedlnosti i poznání evropské identity v celé její rozmanitosti.

Dva měsíce po summitu v Göteborgu Komise dne 17. ledna předložila návrhy nových iniciativ, jejichž účelem je snížit sociálně-ekonomické nerovnosti a zároveň zachovat konkurenceschopnost s cílem vybudovat jednotnější, silnější a demokratičtější Evropu. Jsou jimi:

  • doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení s přílohou, na jejichž základě se má zlepšit rvoj klíčových kompetencí u osob všech věkových kategorií a v průběhu celého života a poskytnout členským státům vodítko, jak tohoto cíle dosáhnout. Zvláštní pozornost se věnuje podpoře podnikatelského ducha a myšlení zaměřeného na inovace se záměrem podnítit potenciál jednotlivců, jejich kreativitu a vlastní iniciativu,
  • akční plán digitálního vzdělávání, jenž naznačuje, jak může EU pomoci občanům, vzdělávacím institucím a vzdělávacím systémům lépe se přizpůsobit životu a práci v období rychlých digitálních změn,
  • doporučení Rady o společných hodnotách, inkluzivním vzdělávání a evropském rozměru výuky, které má mladým lidem pomoci pochopit, jak důležité jsou společné hodnoty stanovené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, a těchto hodnot se držet. Jeho cílem je posílit sociální soudržnost a napomoci boji proti narůstajícímu populismu, xenofobii, konfliktnímu nacionalismu a šíření falešných zpráv.

Třetí čtvrtletí roku 2017 – Sezónně očištěný schodek veřejných financí se v eurozóně snížil na 0,3% HDP, EU28, na úroveň 0,6 % HDP

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Podle údajů Eurostatu z 24. ledna ve třetím čtvrtletí roku 2017 činil sezónně očištěný poměr schodku veřejných financí k HDP v eurozóně (EA19) 0,3 %, což je ve druhém čtvrtletí roku 2017 výrazný pokles ve srovnání s 1,0 %. V EU-28 došlo k poklesu HDP na 0,6 %, snížení oproti 1,2 % v předchozím čtvrtletí.[/quote]

Vládní příjmy a výdaje v EA 19 a EU28

Ve třetím čtvrtletí roku 2017 činily celkové vládní příjmy v eurozóně 46,2 % HDP, což představuje nárůst oproti 46,1 % ve druhém čtvrtletí roku 2017. Celkové vládní výdaje v eurozóně činily 46,5 % HDP, pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím (47,1%).

V EU28 činily celkové příjmy státu ve třetím čtvrtletí roku 2017 44,8 % HDP ve srovnání s 44,7 % ve druhém čtvrtletí roku 2017. Celkové vládní výdaje v EU28 představovaly 45,4 % HDP, což je pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím (45,9 %).

 

Metody a definice

Údaje za agregáty eurozóny a EU jsou kalendářně a sezónně očištěny Eurostatem s použitím nepřímého přístupu (podle jednotlivých zemí) pro celkové příjmy a celkové výdaje. Příjmy i výdaje vykazují jasný sezónní charakter. Přebytek (+) / deficit (-) je odvozen nepřímo z výše uvedených transakcí. Pro poměry k HDP se používá kalendářně a sezónně očištěný HDP. Několik zemí dodává Eurostatu své vlastní odhady kalendářních a sezónně očištěných údajů o celkových příjmech a celkových výdajích vládních institucí na dobrovolném základě a umožňuje Eurostatu zveřejnit tyto odhady. Podrobná metadata o sezónních úpravách jsou k dispozici ve vysvětlivkách.

Čtvrtletní nefinanční účty pro koncepce vládního sektoru jsou plně v souladu s metodikou stanovenou v Evropském systému účtů (ESA 2010), stejně jako koncepce schodku / přebytku veřejných financí použitého v rámci postupu při nadměrném schodku. Údaje o postupu v oblasti nadměrného schodku každoročně, které členské státy oznámí v dubnu 2018, jsou důkladně ověřeny Eurostatem.

Čtvrtletní údaje o HDP jsou posledními, které členské státy EU předávají. Zatímco sezonně neočištěné čtvrtletní údaje o schodku veřejných financí a přebytku jsou v souladu s ročními údaji, mohou se v případě agregátů EU a eurozóny v důsledku kurzových vlivů vyskytnout rozdíly mezi součtem čtvrtletních neočištěných údajů o sezónním očištění a ročními údaji. Rozdíly mezi ročními sezónně očištěnými údaji a ročními údaji se vyskytují z technických důvodů. Rovněž se vyskytují rozdíly mezi čtvrtletním a ročním údajem o HDP.

Rozdíly mezi změnou celkových příjmů a celkových výdajů a změnou přebytku (+) / schodku (-) jsou způsobeny zaokrouhlováním.

Poznámka k Portugalsku:

Čistá výpůjčka (deficit) neobsahuje žádný dopad rekapitalizace Caixa Geral de Depósitos (CGD). Rekapitalizace CGD se odhaduje na 4 874 milionů EUR (4 444 milionů EUR se vyskytlo v prvním čtvrtletí roku 2017), z toho portugalský stát převzal 3 944 milionů EUR, což představuje 2,1 % předpokládaného ročního HDP. Vzhledem ke složitosti této operace probíhá průběžná výměna informací a dialog mezi statistikou Portugalska a Evropskou komisí (Eurostatem), pokud jde o její zaznamenávání do národních účtů.

Třetí čtvrtletí roku 2017 ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2017Vládní dluh klesl v eurozóně na 88,1 % HDP v EU28 na 82,5 %.

Podle zprávy Eurostatu z 24.ledna na konci třetího čtvrtletí roku 2017 činil poměr vládního dluhu k HDP v eurozóně (EA19) 88,1 % ve srovnání s 89,0 % na konci druhého čtvrtletí roku 2017. V EU28 se poměr také snížil z 83,3 % na 82,5 %. Ve srovnání se třetím čtvrtletím roku 2016 poklesl poměr vládního dluhu k HDP jak v eurozóně (z 89,7 % na 88,1 %), tak v EU28 (ze 82,9 % na 82,5 %).

Na konci třetího čtvrtletí roku 2017 představovaly dluhové cenné papíry 80,3 % v eurozóně a 81,4 % celkových vládních dluhopisů EU28. Úvěry představovaly 16,5 % a 14,5 % a měny a vklady představovaly 3,1 % v eurozóně a 4,2 % vládního dluhu v EU28.

Vzhledem k tomu, že vlády zemí EU jsou zapojeny do finanční pomoci určitým členským státům, zveřejňují se také čtvrtletní údaje o mezivládních půjčkách (IGL). Podíl IGL na HDP na konci třetího čtvrtletí roku 2017 činil v eurozóně 2,1 % a EU26 1,6 %.

 

Vládní dluh ke konci třetího čtvrtletí roku 2017 podle členských států

Nejvyšší poměr vládního dluhu k HDP na konci třetího čtvrtletí roku 2017 byl v Řecku
(177,4 %), Itálii (134,1 %) a Portugalsku (130,8 %), nejnižší v Estonsku (8,9 %), Lucembursku (23,4 %)
a Bulharsku (25,6 %).

Ve srovnání s druhým čtvrtletím roku 2017 zaznamenaly tři členské státy na konci třetího čtvrtletí roku 2017 nárůst poměru jejich dluhu k HDP, pokles o dvacet tři a poměr dluhu k HDP pro Estonsko a Lucembursko zůstal nezměněn. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Řecku (+1,3 %) a v Belgii (+0,9 %). Největší pokles zaznamenaly Česká republika (-4,3 %), Kypr (-2,9 %), Litva (-2,3 %) a Bulharsko (-2,1 %).

Ve srovnání se třetím čtvrtletím roku 2016 zaznamenaly tři členské státy na konci třetího čtvrtletí roku 2017 nárůst poměru jejich dluhu k HDP, dvacet čtyři pokles a Lotyšsko zůstalo stabilní. Zvýšení poměru bylo zaznamenáno v Itálii (+2,0 %), Lucembursku (+1,7 %) a Francii (+1,0 %), přičemž největší pokles zaznamenaly Kypr (-7,4 %), Nizozemsko (-4,5 %) Malta (-4,4 %) a Německo (-4,1 %).

Metody a definice

Čtvrtletní údaje o státním dluhu jsou shromažďovány od členských států podle Evropského systému účtů (ESA 2010), viz přenosový program ESA 2010 v příloze B a odkazují se na definici maastrichtského dluhu.

Dluh vládního sektoru je definován jako konsolidovaný hrubý dluh celého vládního sektoru, který zůstal na konci čtvrtletí (v nominální hodnotě). Dluh vládního sektoru se skládá ze závazků vládních institucí v následujících finančních nástrojích: měna a vklady (AF.2); dluhové cenné papíry (AF.3) a úvěrů (AF.4), jak jsou definovány v ESA 2010.

Poměr dluhu k HDP se vypočítává pro každé čtvrtletí s použitím součtu čtvrtletního HDP za poslední čtyři čtvrtletí. Čtvrtletní údaje o HDP jsou posledními, které členské státy EU předaly. Zatímco čtvrtletní údaje o zadlužení jsou v souladu s ročními údaji o zadlužení ve shodných publikacích, dochází k rozdílu mezi čtvrtletními a ročními údaji o HDP.

Za účelem řádné konsolidace veřejného dluhu a poskytování informací uživatelům zveřejňuje Eurostat údaje o vládních půjčkách (IGL) jiným státům EU a tyto úvěry byly odečteny od dluhů eurozóny a EU. Pojmy a definice jsou založeny na ESA 2010 a na pravidlech týkajících se statistiky postupu při nadměrném schodku (EDP). Údaje zahrnují zásoby úvěrů souvisejících s pohledávkami z jiných členských států EU. Základem oceňování je stav úvěrů v nominální hodnotě neuhrazených na konci každého čtvrtletí. Počínaje prvním čtvrtletím roku 2011 se mezivládní úvěrové údaje týkají především půjček poskytnutých Řecku, Irsku a Portugalsku a zahrnují půjčky poskytnuté Evropským nástrojem pro finanční stabilitu.

U údajů o stavu akcií, jako je dluh vládního sektoru, se při sestavování agregátů EU používají směnné kurzy konce období. Pro údaje o tocích, jako je HDP, se používají průměrné směnné kurzy. Agregát EU-28 vyjádřený v eurech může kolísat v důsledku pohybu směnných kurzů mezi eurem a ostatními měnami EU.

Kanadský Bombardier vyhrál obchodní spor s americkým Boeingem

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Americká Komise pro mezinárodní obchod (ITC) překvapivě zablokovala vládní plán na uvalení vysokého dovozního cla na letadla CSeries kanadského výrobce Bombardier. Zavedení cla ve výši téměř 300 procent loni doporučilo ministerstvo obchodu USA v reakci na stížnost amerického konkurenta Boeing, podle kterého je výroba letadel CSeries dotována.[/quote]

Boeing tvrdil, že letadla CSeries se v důsledku dotací prodávají ve Spojených státech za uměle nízkou cenu, což mu působí újmu. ITC však tvrzení Boeingu odmítla, ačkoli se všeobecně předpokládalo, že se postaví na jeho stranu. Cena akcií společnosti Bombardier po rozhodnutí komise vzrostla o 15 procent, zatímco akcie Boeingu mírně oslabily, napsala agentura Reuters.

Kanadský podnik označil rozhodnutí za „vítězství pro inovace, konkurenci a právní stát“ i pro americké letecké přepravce a cestující. Upozornil rovněž, že vývoj a výroba letounu CSeries zajišťují tisíce pracovních míst ve Spojených státech, Kanadě a Británii.

Boeing vyjádřil zklamání, že komise neuznala újmu, kterou mu působí „nezákonné vládní dotace v hodnotě miliard dolarů“ poskytované Bombardieru.

Zdroj: ČTK

Vlaky RegioJetu loni přepravily 4,67 mil. lidí

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Vlaky společnosti RegioJet loni svezly na českých a mezinárodních linkách 4,67 milionu cestujících, což je meziročně o čtvrtinu více. Důvodem nárůstu bylo zavedení tří párů spojů mezi Prahou, Brnem a Bratislavou od prosince 2016, uvedl v tiskové zprávě mluvčí firmy Aleš Ondrůj. České dráhy ani Leo Express loňské počty cestujících zatím nezveřejnily. Z loňských pololetních zpráv vyplývá, že zájem o cestování je obecným trendem na železnici a počty rostou všem dopravcům.[/quote]

Vlaky soukromého dopravce, který patří Radimu Jančurovi, nyní jezdí mezi Prahou, Ostravskem a východním Slovenskem a mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Od loňského prosince jezdí do Brna v podstatě každou hodinu, část vlaků pokračuje do Bratislavy a část i do Vídně, počty cestujících tedy meziročně dál rostou.

Vzhledem k rozšíření vlakových spojů RegioJet zrušil zhruba polovinu autobusových spojů mezi Brnem a Prahou a jezdí nikoli dvakrát, ale jednou za hodinu.

Server Zdopravy.cz  informoval, že společnost bude v následujících týdnech postupně rušit některé nevytížené autobusové linky. Týká se to například spojení Prahy s Hradcem Králové a Trutnovem, Prahy se Strakonicemi a Pasovem, Prahy s Varšavou a Brna s Českými Budějovicemi.

Dopravce zatím nezveřejnil výroční zprávu za rok 2016, není tedy známé, jak v tomto roce hospodařil. Podle mluvčího sice společnost o povinnosti zveřejnit výroční zprávu ví, ale nechce dávat údaje konkurenci, která zprávu také nezveřejňuje. Konkurencí je především FlixBus, který loni masivně expandoval na trh dálkového autobusové dopravy.

Zdroj: ČTK

Maďarský MOL nabízí v Budapešti alternativní taxislužbu

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Maďarská ropná společnost MOL v Budapešti zahájila službu sdílení vozidel v rámci úsilí o diverzifikaci činnosti směrem ke službám sdílené mobility. Flotila jejích osobních aut bude zpočátku sestávat ze tří stovek automobilů Volkswagen Up, uvedla agentura Reuters.[/quote]

Dlouhodobým cílem společnosti je rozšířit síť sdílených automobilů za hranice Budapešti, zaměří se rovněž na vývoj elektromobilů a tomuto trendu hodlá přizpůsobit i své maloobchodní služby na čerpacích stanicích.

MOL působí ve více než 40 zemích světa. Provozuje čtyři rafinerie a dva petrochemické závody v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku. Kromě toho vlastní síť více než 1900 čerpacích stanic ve 12 zemích střední a jihovýchodní Evropy. Na českém trhu provozuje přes 300 čerpacích stanic a je druhým největším provozovatelem benzinových pump.

Zdroj: ČTK

Iniciativa sbírá podruhé podpisy proti zákazu kol v centru Prahy

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Iniciativa Auto*Mat sbírá podpisy pod druhou petici proti zákazu kol v centru Prahy. Objízdné trasy, kterými by měli cyklisté projíždět místo pěších zón, jsou podle iniciativy z hlediska bezpečnosti rizikovější. Zároveň iniciativa považuje omezení za neodůvodněné kvůli nízkému počtu srážek cyklistů s chodci na centrálních pěších zónách. ČTK o tom informovala Anna Kociánová z iniciativy.[/quote]

Praha 1 na konci loňského roku představila podobu omezení jízd cyklistů, která by měla platit od 1. dubna denně od 10:00 do 17:00 hodin. Omezení se má týkat hlavně oblasti kolem spodní části Václavského náměstí, náměstí Republiky a Staroměstského náměstí.

,,Návrh Prahy 1 podle spolku Auto*Mat nedává smysl – znevýhodní cyklisty a výrazně zhorší jejich bezpečnost. Navržené objízdné trasy totiž představují jedny z nejnebezpečnějších úseků ve městě,“ píše Auto*Mat s odkazem analýzu, kterou si nechal zpracovat pražský magistrát.

Například ulici Na Příkopě bude nutné objet Jindřišskou a Panskou směrem na Ovocný trh. Směrem na západ zase objížďka povede Vodičkovou a Lazarskou na Národní třídu.

V textu petice, kterou chtějí zástupci iniciativy donést na únorové zastupitelstvo hlavního města, požadují, aby radní pro dopravu začal jednat s ministerstvem dopravy ohledně výkladu legislativy. Prvotním impulsem k zákazu kol totiž byly elektrické koloběžky, které nahradily vozítka segway, jež magistrát v historickém centru zakázal. Kvůli formulaci zákona však do zákazu mají spadnout i kola. Podle dřívějšího stanoviska ministerstva dopravy je však možné elektrické koloběžky zakázat bez nutnosti omezení běžných kol.

Podle iniciativy omezení sníží atraktivitu ekologické dopravy. Zároveň bude mít negativní dopad na kurýry, kteří využívají k doručování zásilek kola. Omezení na pěších zónách se podle Auto*Matu dotkne celoměstských cyklistických tras. Své připomínky iniciativa doručila radnici Prahy 1. Vznášet námitky proti opatření mohli lidé do 27. ledna.

První petici projednali zastupitelé koncem loňského listopadu, neodhlasovali však žádné usnesení, protože věc je podle nich v kompetenci místního úřadu v Praze 1. Část zastupitelů tehdy tvrdila, že město by mělo se záměrem vyslovit nesouhlas, protože je v rozporu se strategickými plány Prahy. Proti zákazu se ohradila i radnice Prahy 7.

Opatření má na starosti dopravní úřad pro Prahu 1, který v minulosti pro pěší zóny v centru města vydal výjimku, umožňující pohyb cyklistů. Podle vedení Prahy 1 je nyní třeba výjimku zrušit, protože se v oblasti začaly pohybovat motorové koloběžky, které ohrožují chodce. Nebezpečí podle radnice znamenají i běžní cyklisté.

Zdroj: ČTK

Vozidel s povinným ručením loni přibylo 236.000 na 7,833 milionu

Od
Michaela Drábková
-

[quote]V Česku loni přibylo 236.000 vozidel se sjednaným povinným pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Celkem tak má takzvané povinné ručení 7,833 milionu vozidel, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů. Nepojištěných vozidel je podle jejích odhadů zhruba 130.000. Registrovaných vozidel bylo podle statistiky Centrálního registru vozidel přes 8,7 milionu, včetně dlouhodobě nepoužívaných.[/quote]

,,Díky příznivému ekonomickému vývoji počet vozidel v Česku stále stabilně roste. Aktuálně meziroční nárůst vozidel se sjednaným povinným ručením dosahuje 3,1 procenta,“ uvedl hlavní pojistný matematik ČKP Petr Jedlička.

Největší růst počtu smluv loni zaznamenaly pojišťovny Direct (72.000), UNIQA (65.000) a AIlianz (57.000). Jedinou pojišťovnou, která měla úbytek smluv, je Hasičská vzájemná pojišťovna. Ta vykázala o 4000 smluv meziročně méně.

Povinné ručení je pro pojišťovny vesměs ztrátové. Průměrná cena povinného ručení se loni meziročně snížila o 0,6 procenta na 2764 Kč. Stagnace sazeb podle Jedličky nekoresponduje s vývojem způsobených škod. Náklady na pojistná plnění rostou, což při stagnaci pojistného není dlouhodobě udržitelné. Průměrná škoda roste a loni překročila 40.000 Kč. Zvyšuje se také počet škod včetně těch se zdravotními nároky.

ČKP hradí prostřednictvím garančního fondu, kam přispívají pojišťovny z vybraného pojistného na povinném ručení, částky, které se jí nepodaří získat od nepojištěných viníků nehod. Od 1. ledna 2018 se opět zavedl příspěvek nepojištěných, a tedy i financování nepojištěných škod nepojištěnými motoristy.

Povinné ručení poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby takzvaně segmentuje, tedy stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. V budoucnu půjde i o frekvenci a rozsah přestupků či vybavenost asistenčními systémy.

Zdroj: ČTK

Dopravní podnik v Bratislavě převzal první elektrobusy od SOR

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Bratislavský dopravní podnik (DPB) převzal první čtyři z celkového počtu 18 nových elektrobusů, které objednal u české společnosti SOR Libchavy. Zmiňovaná vozidla, která jsou první svého druhu v hromadné dopravě ve slovenské metropoli, DPB zařadí do provozu v pátek. Zbylé elektrobusy nasadí dopravce do června. Novinářům to dnes řekl generální ředitel DPB Milan Urban.[/quote]

,,Je to jeden z milníků v městské hromadné dopravě, stejně jako první tramvaj před 122 lety. I tam, kde nemáme žádná trakční vedení, jsme schopni zavést ekologickou dopravu,“ uvedl Urban.

Dodal, že dopravní prostředky na elektrický pohon, mezi které se řadí také tramvaje či trolejbusy, se podílejí na celkových přepravních výkonech DPB asi 30 procenty.

SOR Libchavy uspěl v loňském tendru DPB na dodávku elektrobusů, kontrakt v hodnotě 10,4 milionu eur (264 milionů korun) obě strany podepsaly v listopadu. DPB nákup financuje i z evropských fondů.

Dojezd elektrobusů na jedno dobití činí 160 kilometrů. Všechna vozidla budou mít také možnost průběžného nabíjení pomocí pantografu. Nízkopodlažní elektrobusy jsou plně klimatizovány a vybaveny připojením na internet. Podle Urbana obecně platí, že elektrické dopravní prostředky mají vyšší míru spolehlivosti než vozy na fosilní paliva.

SOR Libchavy v minulosti dodával do Bratislavy autobusy. Například loni v červnu firma uzavřela s DPB kontrakt na dodávku 60 nových autobusů za 17,25 milionu eur (přes 438 milionů Kč).

DPB v minulosti modernizoval i vozový park trolejbusů a tramvají. Tyto zakázky v přepočtu za několik miliard korun získala plzeňská Škoda Transportation a její dceřiná firma Škoda Electric.

Zdroj: ČTK

Dopravní podnik Budějovic čeká na 2 miliony jízdenek, někde chybí

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Dopravní podnik města České Budějovice dostane příští týden ze Státní tiskárny cenin dva miliony jízdenek na MHD pro letošní rok. Po prosincové změně tarifu, kdy skončila dvacetiminutová jízdenka za 20 Kč a platí hodinová za 16 Kč, jich má nyní podnik asi 60.000. Jejich výdej prodejcům krátkodobě lehce omezil. ČTK to řekl mluvčí městské firmy Viktor Lavička. Podnik odhaduje, že změna tarifu zvýší výnos o 9,5 milionu Kč. MHD ve městě ročně přepraví 39 milionů cestujících.[/quote]

V některých trafikách teď jízdenky nejsou, zjistila ČTK. Podle Lavičky si je trafikanti nevyzvedli, protože jsou zvyklí odebírat je ve větším množství.

,,Dopravní podnik omezil tisk jízdenek, nebudou v trafikách k dostání pět deset dní,“ řekl ČTK prodejce z trafiky u pošty na Senovážném náměstí.

Lístky nemá ani trafika u českobudějovické radnice, ani trafika v Suchém Vrbném.

,,Nedovezli je,“ řekla ČTK tamní trafikantka.

Dopravní podnik jízdenky nerozváží, objednávají si je u něj externí prodejci, ti je dopravují do trafik. Teď má podnik na pokladně v Novohradské ulici a v prodejně u nádraží 60.000 šestnáctikorunových lístků.

,,Pokud má někdo z externích prodejců zájem, může si přijít a dostane je. Jen je nedostane v intencích, kolik byl zvyklý, že si jich nabral na tři měsíce dvacet tisíc a zase odjel, protože my jsme ty jízdenky sice objednali okamžitě, jakmile na radě města prošla změna tarifu, ale Státní tiskárna má určitý harmonogram tisku. Dva miliony jízdenek dostaneme příští týden. Lehce jsme omezili přísun jízdenek. Když někdo přišel, dostal místo deseti tisíc jenom tisícovku, a asi se některým trafikantům nechtělo tak často chodit, tak to hodí tak, že je nemají a čekají,“ řekl Lavička.

V Českých Budějovicích je i 42 automatů na jízdenky, u osmi z nich lze platit kartou, jejich počet chce podnik rozšířit. Lístky lze koupit i pomocí sms. Stížnosti cestujících na nedostatek jízdenek podnik nemá.

,,Dostali jsme podnět od některých lidí, kteří viděli na trafice, že nemá jízdenky. Byli jsme se tam zeptat, paní je prodala za týden a třeba už se k nám nechtěla vypravit znovu. Tak jsme jí dovezli 500 jízdenek a fungovalo se dál,“ řekl mluvčí.

Loni prodal podnik 1,51 milionu jízdenek v trafikách a v pokladnách, tedy těch, jež tiskne Státní tiskárna cenin. V automatech se loni prodalo téměř 3,1 milionu jízdenek.

S prosincovou změnou tarifu jízdného zrušilo město dvacetiminutovou jízdenku za 13 Kč, nechalo jen hodinový lístek za 16 Kč. Loni dopravní podnik plánoval tržby z jízdného 123 milionů korun, výsledek ještě nemá. Letos čeká tržby z jízdného 128,6 milionu Kč. Prokazatelná ztráta za loňský rok činí 189,1 milionu Kč.

Tradice MHD v Českých Budějovicích sahá do roku 1909. Dopravní podnik zajišťuje přepravu ve městě a v 18 obcích. Vozový park čítá 83 autobusů a 58 trolejbusů, které jezdí na 14 autobusových a osmi trolejbusových linkách. Ročně najedou 5,7 milionu kilometrů, přepraví 39 milionů cestujících. Podnik má 402 zaměstnanců. Základní kapitál je 485,5 milionu Kč, roční výnosy včetně úhrady prokazatelné ztráty činí 410,7 milionu Kč.

Zdroj: ČTK

Jihlava chce prodloužit trať pro trolejbusy o dalších 5,5 km

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Jihlavská radnice plánuje prodloužení dráhy pro městské trolejbusy o dalších 5,5 kilometru do části města Bedřichov. Jihlavští radní se shodli v tom, že by trolejové vedení mohlo vést až k závodu firmy Bosch Diesel zaměstnávající několik tisíc lidí. Na elektrifikaci MHD má město šanci dostat dotaci kolem 100 milionů korun, řekl novinářům náměstek primátora Vratislav Výborný.[/quote]

Minulý rok nechalo město vybudovat 1,4 kilometru trolejového vedení ve Vrchlického ulici, v níž je i nemocnice. Trolejbusy tam jezdí od 30. listopadu. Šlo o investici za 18 milionů Kč. Předtím padesátitisícová Jihlava naposled rozšiřovala dráhu pro trolejbusy v roce 2000.

,,Vzhledem k tomu, že se vyskytla historická šance získat dotaci,…, tak jsme oprášili projekt snad z roku 1985, kdy se řešila možnost trolejové trasy na Bedřichov,“ uvedl Výborný.

Radní města na čtvrtečním zasedání zvažovali tři varianty prodloužení trolejového vedení. Vybrali tu nejdelší, až k firmě Bosch. Město by pro její obsluhu chtělo v nejbližších letech rovněž s pomocí evropských dotací pořídit nový typ trolejbusů. Díky baterii dokážou ujet až deset kilometrů po odpojení od trolejí. Zajíždět by pak mohly místo městských autobusů i do části Antonínův Důl. Záměr ještě projedná jihlavské zastupitelstvo. Uskutečnit by se pak mohl v nejbližších letech.

Trolejbusová doprava byla v Jihlavě zavedena v prosinci 1948. Na počtu kilometrů ujetých jihlavskou MHD se teď trolejbusy podílejí 53 procenty, zbylý díl připadá na autobusy poháněné naftou nebo stlačeným zemním plynem (CNG).

,,Trolejbusová doprava je o polovinu provozně levnější než autobusová,“ uvedl Výborný.

Je také tišší a bez škodlivých exhalací. Trolejbusy ale potřebují troleje a jsou dražší. Pořizovací cena nových typů s baterií se podle radnice pohybuje kolem 11 milionů korun.

Zdroj: ČTK

1...1 0211 0221 023...1 101Strana 1 022 z 1 101

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253