Domů Blog Strana 1023

Europoslanci schválili třetinové snížení emisí u nových aut

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Evropští poslanci dnes schválili návrh na snížení škodlivých emisí u nových osobních aut do roku 2030 o 37,5 procenta a u nových lehkých užitkových vozů o 31 procent. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) už dříve označilo takový závazek za nerealistický. Krok bude mít podle něj dopad na pracovní místa v automobilovém průmyslu. Naopak podle ochránců životního prostředí není snížení emisí oxidu uhličitého o více než třetinu oproti výchozímu roku 2021 dostatečné.[/quote]

„I pro Českou republiku je toto téma citlivé, protože my jsme stát, který má své hospodářství zaměřené jednoznačně na automobilový průmysl. Na druhou stranu (dojednaný) kompromis je příznivější než to, co parlament původně navrhoval,“ řekl ČTK a Českému rozhlasu europoslanec Stanislav Polčák (STAN), který působí ve výboru pro životní prostředí. Odkazoval tak na parlamentní návrh, který počítal se 40 procenty.

Podle Polčáka lze navíc očekávat, že do roku 2030 postoupí inovace v automobilovém průmyslu natolik, že nové předpisy nebudou mít na tento sektor dramatický dopad. To se podle něj ukázalo už na příkladu USA a Číny.

Výrobcům automobilů, jejichž průměrné emise přesáhnou stanovené limity, bude vyměřen takzvaný poplatek za překročení emisí. Evropská komise do roku 2023 zhodnotí, zda by tyto poplatky měly být využity k financování spravedlivého přechodu k mobilitě s nulovými emisemi a na podporu rozvoje dovedností pracovníků automobilového průmyslu.

Text, o němž dnes poslanci hlasovali, je výsledkem kompromisní dohody unijních institucí a členských států, které jej ještě musí formálně schválit.

Cíle omezit emise v dopravě, jediném odvětví, kde se emise nadále zvyšují, mají unii pomoci dosáhnout do roku 2030 celkového snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent.

 

Zdroj : ČTK

SŽDC začne letos instalovat zabezpečovací zařízení na pět tratí

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) letos začne s instalací zabezpečovacího systému ETCS na dalších pěti tratích. Náklady by se měly vyšplhat na 2,47 miliardy korun. Systém je v současnosti připraven v úseku Kolín – Břeclav, dopravci ho však zatím nevyužívají, informovala dnes ČTK správa železnic. Systém ETCS umožňuje kontrolovat jízdu vlaků, v případě nutnosti může vlak zastavit.[/quote]

Zabezpečovací systém by měl předcházet řadě incidentů, jejichž počet v uplynulých týdnech prudce vzrostl. Za první dva měsíce letošního roku jich drážní inspektoři řešili 220, meziročně o čtvrtinu více.

Práce na zavádění ETCS už začaly v úseku Petrovice u Karviné – Ostrava – Přerov – Břeclav, dokončeny by měly být koncem letošního roku. V létě by měla začít instalace také na tratích Přerov – Česká Třebová a Praha Uhříněves – Votice, kde by měly práce trvat zhruba rok, a také v úseku Kralupy nad Vltavou – Praha – Kolín. Tam ovšem bude ETCS připraveno až v roce 2023. Nejnákladnějším úsekem bude trať mezi Plzní a Chebem, kde by práce za více než 1,03 miliardy korun měly začít letos v říjnu a dokončeny budou v roce 2021. Na této trati správa železnic počítá s výstavbou staničního zařízení v Chebu pro možnost zapojení ETCS na úsek Cheb – Františkovy Lázně.

Jako první byl systém dokončen v části koridoru Kolín – Česká Třebová – Brno – Břeclav – státní hranice Rakousko/Slovensko. Na konci loňského roku byl podle SŽDC připraven pro ověřovací provoz, který už je otevřen pro komerční dopravu. Žádný z dopravců ale podle SŽDC zatím o zapojení do testování systému nepožádal, což spuštění ostrého provozu brzdí. „Bez prokázání korektní součinnosti by mohlo docházet k různým provozním omezením, například k nepožadovanému zastavování vlaků pod dohledem ETCS. Přitom na základě výsledků testů kompatibility by mohly být příčiny zjištěny a odstraněny,“ uvedl generální ředitel správy Jiří Svoboda.

SŽDC chce pro další zavádění zabezpečovacího systému připravit detailní plán. Organizace si od něj slibuje zásadní zlepšení bezpečnosti na železnici, protože systém by měl nahradit současný národní liniový zabezpečovač LS, který je podle správy v dnešní době už překonaný. K zavádění ETCS se navíc Česká republika zavázala u EU. Jeho zavádění tak má nyní zpoždění.

Systém kontroluje pohyb a polohu vlaků. Umožňuje například zastavit vlak při nedovoleném projetí návěstidla, dohlíží také na dodržování nejvyšší dovolené rychlosti v daném úseku a nejvyšší dovolené rychlosti vlaku. Při jejím překročení zabezpečovač zasáhne do řízení vozidla.

 

Zdroj : ČTK

Hlasování o silničním balíčku v EP zrušeno kvůli množství dodatků

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani zrušil plánované hlasování o nových pravidlech pro vysílání pracovníků v mezinárodní silniční dopravě. K takzvanému silničnímu balíčku, který je klíčový pro české dopravce a který rozděluje členské země EU, totiž přišlo kolem 1600 pozměňovacích návrhů. Tajanimu takový krok umožňuje jednací řád.[/quote]

Jádrem sporu je především otázka, zda i pro řidiče mezinárodní nákladní dopravy má platit princip stejného platu za stejnou práci na stejném místě. Mobilní povaha práce řidičů se totiž liší od ostatních profesí, protože tito lidé za den často projedou i několik států. Unijní směrnice o vyslaných pracovnících, kterou členské země schválily předloni, ale počítá s tím, že na vyslané pracovníky se budou vztahovat stejná pravidla o odměňování, která platí v hostitelské zemi.

Kamionovou dopravu má proto řešit zvláštní úprava, kterou si kvůli svým dopravcům přálo nejen Česko a další země střední a východní EU, ale také Portugalsko, Španělsko nebo Finsko. Jejím cílem je také nastolit pořádek v současné zmatené situaci, kdy členské země, například Německo, zavádějí vlastní protekcionistická opatření.

Dopravní výbor EP už v lednu odmítl kompromisní znění nové úpravy vyvažující zájmy starých a nových zemí EU, na kterém se dohodli zástupci unijních institucí a členských států.

„Ve chvíli, kdy by do konce mandátu tohoto Evropského parlamentu nebyla žádná dohoda, tak by se prodloužila doba, po kterou bude panovat zmatek a právní nejistota v mezinárodní silniční dopravě. Každá země by tak mohla přijít se svou vlastní protekcionistickou úpravou,“ řekla dnes českým novinářům europoslankyně Martina Dlabajová, která se tématem dlouhodobě zabývá. Volby do Evropského parlamentu se konají v květnu.

 

Zdroj : ČTK

Nový globální kapitál směřující do nemovitostí dosáhne výše 2,5 bilionu dolarů

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Podle nejnovějšího průzkumu Colliers International dochází na globální úrovni k navyšování objemu prostředků určených pro investice do oblasti nemovitostí, institucionální investoři hledají příležitosti, jak navýšit svá nemovitostní portfolia a přibývá nových zdrojů kapitálu. Zvyšující se objemy investic do nemovitostí ze strany globálních institucí dosáhly v roce 2018 částky alespoň 840 miliard amerických dolarů. K tomu lze navíc připočítat dalších 340 miliard dolarů z uzavřených fondů, jež čekají na alokaci do nemovitostí v průběhu roku 2019. Rostoucí vliv státního a rodinného majetku tuto částku ještě zdvojnásobí, jde přitom o pouhých 10,4 % všech prostředků do nemovitostí plynoucích.  Vzhledem k tomu, že objem alokovaných prostředků se zvyšuje spolu s obecně rostoucím bohatstvím, do roku 2020 by hodnota nového kapitálu pro nemovitosti mohla dosáhnout hranice 2,5 bilionu dolarů. [/quote]

 

Objem globálních realitních spravovaných aktiv (REAUM) se ke konci poloviny investičního cyklu s počátkem v roce 2014 zdvojnásobil, přičemž u top 100 mezinárodních správců fondů vzrostla hodnota REAUM z 1,6 na 3,0 bilionu dolarů. REAUM  10 předních globálních správců fondů rostl o 60 %, což ukazuje na zvyšující se diverzitu kapitálu.

 

Objem peněz z dalších nemovitostních fondů uzavřených v loňském roce je spolu s dostupnými obchodovatelnými cennými papíry orientován na okamžité transakce
a transakce s přidanou hodnotou. Na defenzivním konci rizikového spektra pokračovaly
v růstu i dluhové fondy, u nichž dosahuje k březnu 2019 výše dostupného kapitálu 61 miliard dolarů. Analýza společnosti Colliers zaměřená na řadu globálních investorů ukazuje, že minimálně dvě třetiny z nich buď již investovaly, anebo se připravují na alokaci prostředků do úvěrových nástrojů a struktur, z nichž některé se speciálně zaměřují na development.

 

Andrew Thompson, ředitel investičního oddělení Colliers International pro Českou republiku a Slovensko, řekl: „Dobrou zprávou pro Českou republiku a celý trh střední
a východní Evropy je, že existuje dostatek kapitálu na investice, a to jak do akcií, tak do dluhopisů, ale také do větších alokací do ‚alternativních’ typů nemovitostí. Kapitálové trhy
v regionu CEE jsou nyní mnohem globálnější než kdy dříve.”

 

„Co se zásadních témat trhu týče, zdá se, že na atraktivitě pro investory budou získávat průmyslové a logistické nemovitosti. Tento trend byl patrný už v posledních dvou až třech letech – a stále dochází k překvapivým vstupům nových investorů do tohoto sektoru trhu. Retail již není tolik v kurzu v důsledku výzev souvisejících s děním na vyspělých trzích, např. v USA či ve Spojeném království. Zbývají tak pouze dvě další klíčová odvětví a dává smysl, že průmyslová výstavba získává svůj tržní podíl,“ dodal Andrew. „Klíčovým tématem samozřejmě zůstávají kanceláře – jako vždy. Můj dojem z letošního vývoje byl takový, že

někteří z hlavních kupujících vyvinou protitlak vůči určitým nejvyšším cenám vyhlášeným pro klíčová kancelářská aktiva.“

 

Marcel Kolesár, ředitel oddělení pro oceňování nemovitostí a poradenství, uvedl: „Nízká neobsazenost na pražském trhu kancelářských prostor tlačí na růst nájemného, zejména v kvalitních budovách v zavedených lokalitách. Tento trend se nám potvrzuje i při pravidelném oceňování nemovitostí, kde u nových a/nebo předjednaných nájemních smluv vidíme rostoucí trend výše nájemného v kancelářských prostorech. Dále se ukazuje, že
u jedinečných kancelářských budov s velmi kvalitně provedeným designem jsou nájemci ochotni platit nájemné v rekordní výši, jež na pražském trhu dosud nebyla zaznamenána. Nízká neobsazenost ve spojení s tlakem na zvyšování nájemného a pokračující nízkou úrovní úrokových sazeb činí pražský kancelářský trh nemovitostí velmi atraktivní pro investory, ale zároveň vytváří přetlak poptávky po těchto nemovitostech.“

 

Ředitel kapitálových trhů pro region EMEA společnosti Colliers International, Richard Divall, dodal: „Navzdory ochlazování ekonomického růstu a následnému zpomalení investičních aktivit se globální nemovitostní aktiva neustále navyšují a rostou i částky alokované do nemovitostí. Zdroje aktivního globálního kapitálu zůstávají na straně institucí
a private equity, ale pro období nadcházejících pěti let jsou tu náznaky proměny kupní síly, jelikož zájem o oblast nemovitostí roste také u rodinných firem, státních investičních fondů
a nadací.“

 

Evropa přímo těží ze zvyšování globální diverzifikace kapitálu, především co se týče čerstvého kapitálu z Asie, který představuje 30 % přeshraničních investic. Hedgingové výhody nákupu v Evropě se také týkají severoamerického kapitálu, jenž byl v roce 2018 hojně investován napříč kontinentální Evropou a u něhož podobnou úroveň investic očekáváme i letos. Mezi šesticí destinací, které se v roce 2018 staly cílem pro americký kapitál, bylo pět evropských států: Španělsko, Velká Británie, Německo a Nizozemsko, zejména pak města Madrid, Londýn, Paříž a Amsterdam.

 

Co se rozmístění kapitálu týče, dominantní pozici zastávala velká světová města. V čele žebříčku figurovaly New York a Londýn, následovaly Los Angeles, Tokio a Paříž. Další čtyři metropole – Hongkong, Washington DC, San Francisco a Chicago – pak rozšířily devítičlennou formaci trhů, na nichž se v průběhu uplynulého cyklu nakumulovaly investice přesahující 100 miliard dolarů.

 

V Evropě další skupinu velkých globálních měst, jež od roku 2008 zaznamenávají investiční aktivity v rozmezí 50 až 100 miliard dolarů, tvoří německé metropole Berlín, Mnichov
a Frankfurt spolu se švédským Stockholmem. Růst zaznamenaly Madrid a Amsterdam. Význam přeshraničního kapitálu napříč evropskými městy narůstá, přičemž tento dosahuje přinejmenším 50% podílu. Přestože převažuje zastoupení fondů se sídlem na území Evropy nebo EMEA, významnou roli ve všech oblastech zastávají také severoameričtí investoři. Zároveň se investiční činnost vycházející z asijských zemí začíná projevovat ve stále více

oblastech včetně jádrových trhů na území Německa, Spojeného království či Paříže, ale i ve vzdálenějších oblastech jako Amsterdam, Madrid, Lisabon nebo Varšava.

 

„S rozšiřováním dosahu asijského kapitálu a rostoucí diverzitou investorů očekáváme větší příliv kapitálu do mnoha evropských měst, zejména takových, jež nabízejí zajímavé příběhy,“ uvedl Damian Harrington, ředitel a vedoucí výzkumu Colliers International pro region EMEA.

 

Zdroj : Colliers

Logistika – nové povolání

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Jen málokterý skladník ví, že jeho profese je už od října 2013 zařazena v Národní soustavě povolání (spravované Ministerstvem práce a sociálních věcí) a nese oficiální název logistik skladových operací. V uvedené soustavě nalezneme i některé další logistické profese. Nečekaným A rovněž příjemným zjištěním je navíc fakt, že tato oficiální soustava povolání je zcela kompatibilní s Národní soustavu kvalifikací navzdory tomu, že jejím správcem je jiné ministerstvo. Co to pro logistiku a pro logistiky znamená? Minimálně to, že na uvedené soustavy může navazovat školství a vychovávat logistiky už takřka od kolébky. Je zřejmé, že šlo o počin velmi prozíravý.[/quote]

Že cesta bude ještě dlouhá, si autor tohoto článku uvědomil při setkání s deváťáky z jedné základní školy.  Přišel je „lanařit“ ke studiu místní střední školy, která nově otevřela obor logistika.

Mezi padesáti žáky dvou spojených devátých tříd se našli pouze tři, kteří slovo „logistika“ vůbec kdy slyšeli a vnímali a jen jeden z nich byl ochoten doplnit, o co by v té logistice mohlo jít (dlužno podotknout, že jeho definice měla hlavu i patu).

 

Překotný růst je vždy nevyrovnaný

Vše, co roste překotně, roste nevyrovnaně. O logistice to platí stoprocentně. Průzkum provedený ředitelkou Logistické akademie doktorkou Štěrbovou mezi výrobními a obchodními společnostmi všech kategorií to ukázal velmi zřetelně. Psal se rok 2016, kdy pouze u dvou třetin firem byla logistika organizována jako centrální útvar a z toho jen u poloviny více než pět let. Ještě větší rozptyl nesly odpovědi na otázku, jak je logistika ve firmě ceněna. Od „Popelky“ po „královnu“ – popelek bylo samozřejmě značně více.

Velmi dobré svědectví o vysoce diferencované úrovni logistiky v podnicích všech velikostí a branží mohou podat logističtí auditoři organizovaní v Komoře logistických auditorů. Rozdíly jsou opravdu nebetyčné – od špičkových systémů ovládaných vysoce kvalifikovanými profesionály až k prostředím logistikou ještě nepolíbeným. Tato vysoká diferenciace v úrovni zabezpečení logistiky se samozřejmě odráží i v požadavcích na logistickou kvalifikaci. Jací lidé chybí na trhu práce v logistice? Chybí ruce nebo chybí hlavy?

V článku Nedostatek pracovních sil potvrzen jako největší riziko pro společnosti v ČR dokládá jeho autorka Petra Lidmilová, že společnosti v sektoru logistiky uvádějí jako největší riziko neúspěch realizace velkých projektů, narušení technologií s vlivem na kontinuitu činnosti a nedostatečně naplánované předání funkce při odchodu manažera. Tyto závěry dokresluje následující zkušenost. Nejmenovaný vysoký manažer jedné z globálních logistických firem byl na jakémsi odborném fóru dotázán, jakou kvalifikaci by měl mít ředitel distribučního centra. Po chvilce zamyšlení dostal tazatel lakonickou odpověď: „To je jednoduché – měl by to být pánbůh“. No, a teď ho hledejte…

 

Logistický gender

A možná, že naleznete mezi ženami! Gartenr Group uvádí, že od mezi lety 2016 a 2017 narostl podíl žen v logistice a SCM (Supply Chain Mamagement) o 2 %, tj. na celkových 37 %. Ano, logistika je obor pro muže a ženy! Muži pak mají co dělat, aby rodilým hospodyňkám „stačili“, což je pro konkurenceschopnost příslušného trhu práce výborný motor. Uvedený sedmatřiceti procentní podíl žen je samozřejmě zprůměrován přes všechny řídicí úrovně. Pozor – největší nárůst je v pozicích, které Garter nazývá executive supply chain leaders (ze 7 na 15 %)!

 

Logistici pro budoucnost

Současná mládež (nastupující generace logistiků) vyrůstá s technologiemi, o kterých se jejím rodičům ani nezdálo. Vynecháme-li diskusi o tom, zda našim dětem hrozí či nehrozí tzv. „digitální demence“, musíme konstatovat, že pro logistickou budoucnost je to skvělá zpráva! Otázkou zůstává, zda managementy firem budou s to nabídnout mladým adeptům logistiky dostatečně atraktivní set benefitů, který kromě adekvátní mzdy bude muset obsahovat především záruky trvalého profesního rozvoje. Co nás tedy čeká v logistice? Bez ohledu na historický propad původce následující věty, je to bez nadsázky: „Učit se – učit se – učit se!“

 

Autor:   Jaroslav Bazala, LOGISTICKÁ AKADEMIE s.r.o.,

Evropský parlament bude jednat o pravidlech pro silniční dopravu

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Na plénum Evropského parlamentu se dnes vrací návrhy pravidel mezinárodní silniční nákladní dopravy, které kromě jiného upravují vysílání a dobu odpočinku řidičů. Výsledek dnešního hlasování bude mít dopad také na české dopravce a řidiče kamionů. Jádrem sporu je především otázka, zda i pro řidiče mezinárodní nákladní dopravy má platit princip stejného platu za stejnou práci na stejném místě.[/quote]

Mobilní povaha práce řidičů se totiž liší od ostatních profesí, protože tito lidé za den často projedou i několik států. Unijní směrnice o vyslaných pracovnících, kterou členské země schválily předloni, ale počítá s tím, že na vyslané pracovníky se budou vztahovat stejná pravidla o odměňování, která platí v hostitelské zemi. Kamionovou dopravu má proto řešit zvláštní úprava, kterou si kvůli svým dopravcům přálo nejen Česko a další země střední a východní EU, ale také Portugalsko či Španělsko.

Téma platů řidičů Evropskou unii rozděluje. Západní státy, především Francie a Německo, se brání levné pracovní síle ze zemí střední a východní Evropy, ty naopak kritizují údajný západní protekcionismus a varují před poškozováním vnitřního trhu. Čeští dopravci se obávají, že pokud budou řidiči placeni podle pravidel té země, jíž právě projíždějí, mohlo by to vést k tomu, že na Západě budou dopravní společnosti narážet na bariéry.

Cílem nové úpravy je také nastolit pořádek v současné zmatené situace, kdy členské země přicházejí se svými vlastními protekcionistickými opatřeními. „Nebude-li přijata kompromisní úprava, která sice představuje určitá omezení, nicméně dává nějakou předvídatelnou jistotu, pak zůstává prostor pro jednostranná opatření,“ řekl v úterý českým novinářům europoslanec Pavel Telička.

Parlament proto bude jednat o takzvaném silničním balíčku, jehož součástí jsou právě speciální pravidla pro vysílání pracovníků v silniční dopravě. V lednu ale dopravní výbor Evropského parlamentu odmítl kompromisní znění vyvažující zájmy starých a nových zemí EU. Schválil jen jednu část balíčku, kterou je takzvaná kabotáž, tedy provozování dopravy uvnitř jiného členského státu. Výbor naopak zamítnul část týkající se požadavků na maximální dobu řízení, minimální dobu odpočinku a také pravidel pro vysílání řidičů. Očekává se, že poslanci dnes přijdou s řadou pozměňovacích návrhů ke zprávě výboru, o níž budou hlasovat.

 

Zdroj : ČTK

Sněmovna podpořila zavedení elektronických dálničních známek

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Řidiči v Česku si možná budou pořizovat pro jízdu na dálnicích elektronické známky, nynější papírové dálniční kupony úplně skončí. Poplatky budou motoristé hradit elektronicky, elektronická bude i kontrola. Zavedení elektronických kuponů od roku 2021 předpokládá vládní návrh novely zákona o pozemních komunikacích, který v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní jej posoudí hospodářský výbor.[/quote]

V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky, po kterých některé regiony volaly.

Ministerstvo dopravy si od zavedení elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.

Novela původně počítala se zvýšením horní hranice za roční známku na 2000 korun. Vláda nakonec ponechala současných 1500 korun.

Předloha by také od dálničních poplatků osvobodila některá vozidla na alternativní pohon, další by zvýhodnila. Zdarma by po dálnicích jezdila auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého však v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by pak měla jezdit auta poháněná zemním plynem a biometanem. Vozidla na zkapalněný ropný plyn novela nezvýhodňuje.

V Česku je registrováno asi 1300 vozidel na elektřinu, což by nyní mělo zanedbatelné následky pro výběr z dálničních poplatků. Počet elektromobilů by se měl ale podle představ státu zvyšovat. Podle odhadu ministerstva dopravy bude v roce 2020 v Česku asi 17.000 vozidel na elektřinu. Automobilů na plyn je evidováno asi 18.000, počet by mohl vzrůst na 50.000.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát předloni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, což bylo o 268 milionů korun více než v roce 2016.

 

Zdroj : ČTK

Česko patří k nejlevnějším evropským zemím pro tranzit kamionů

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Náklady nákladních dopravců na mýto a pohonné hmoty v Česku patří k nejnižším v Evropě. Těžké kamiony na tuzemských dálnicích zaplatí za mýto a naftu v průměru 46,50 eur (zhruba 1195 korun) na 100 kilometrů. Například ve všech sousedních státech jsou náklady vyšší. I proto zahraniční dopravci využívají Českou republiku jako tranzitní zemi. Vyplývá to z nejnovější analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), kterou má ČTK k dispozici. Stát by tak měl na spotřební dani z pohonných hmot za loňský rok získat téměř 92 miliard Kč, meziročně o 1,48 procenta více. Výběr z mýta se zvýšil o 3,97 procenta na 10,8 miliardy korun.[/quote]

Hustota kamionové dopravy v Česku je dlouhodobě vysoká. K hlavním důvodům patří vysoký podíl průmyslu na tuzemském hrubém domácím produktu (HDP), který je vyšší než ve většině zemí EU. To vede k vysokým výkonům nákladní dopravy na silnici. Česko je navíc významnou tranzitní zemí, která je jak z pohledu volby trasy, tak nákladů na mýto a tankování pro zahraniční dopravce ekonomicky nejvýhodnější. Tím se počet jízd kamionů na tuzemských dálnicích zvyšuje.

To podle CETA potvrzuje i porovnání nákladů nákladních automobilů nad 12 tun na palivo a mýto se sousedními státy. Zatímco v Rakousku stojí projetý stokilometrový úsek po zpoplatněné dálnici v průměru 52,28 eur (asi 1346 korun), v Německu 58,26 eur (zhruba 1500 korun), v Polsku 58,21 eur (asi 1499 korun) a na Slovensku 55,19 eur (zhruba 1421 korun), v České republice činí náklady 46,50 eur (přibližně 1195 korun). K vůbec nejdražším evropským státům patří Itálie, kde se náklady na mýto a naftu pohybují kolem 70,97 eur (zhruba 1828 korun) na 100 kilometrů.

Českou republiku řadí k nejlevnějším tranzitním zemím zejména nízká sazba mýta, která činí 8,54 eur (asi 220 korun) na 100 kilometrů. Například v Chorvatsku je tato sazba o 19,3 eur (zhruba 497 korun) vyšší. V nákladech na naftu patří Česko k evropskému průměru.

Daně tvoří významnou část ceny pohonných hmot. Stát zatěžuje jejich spotřebu spotřební daní, jejíž sazba činí 10,95 korun za litr motorové nafty a 12,84 Kč za litr benzinu. K tomu je potřeba přičíst ještě daň z přidané hodnoty (21 procent). „Pokud litr benzinu stojí 30 korun, daňová složka z toho tvoří 18,05 Kč, tedy 60,16 procenta ceny. U motorové nafty za 30 korun za litr činí daňová zátěž 16,16 Kč, tedy 53,86 procenta ceny,“ vysvětlil ředitel výzkumu Ceta Aleš Rod.

Rostoucí provoz kamionů na českých dálnicích potvrzují i údaje z mýtného systému. Například na dálnic D1 na Vysočině se počet mýtných transakcí, tedy projetí pod mýtnými bránami, zvýšil o více než 20 procent. Loni jich tam kamiony provedly kolem 1,77 milionu.

V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy korun, což bylo meziročně o téměř čtyři procenta více. Vyplývá to ze statistik správce elektronického mýtného systému, společnosti Kapsch. Za 12 let fungování mýtného systému tak stát na mýtném vybral více než 98,7 miliardy korun. Na konci letošního roku nahradí v roli provozovatele systému rakouskou společnost konsorcium CzechToll/SkyToll.

Tabulka: Náklady na pohonné hmoty (nafta) a mýto u kamionů nad 12 tun:

Země Náklady na mýto (v eurech) Náklady na naftu (v eurech) Cena za 100 km (v eurech)
Chorvatsko 27,8 38,59 66,43
Rakousko 14,8 37,48 52,28
Itálie 26,6 44,37 70,97
Slovensko 18,5 36,69 55,19
Německo 18,3 39,96 58,26
Belgie 15,5 43,68 59,18
Polsko 22,2 36,01 58,21
Česká republika 8,54 37,96 46,50

Zdroj: CETA

Praha letos vloží do cyklodopravy přes 100 milionů korun

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Praha letos vloží do rozvoje cyklodopravy přes 100 milionů korun, což je o něco více než v loňském roce. Peníze půjdou na vybudování nových cest pro cyklisty či instalaci stojanů na kola. Město bude také jednat o rozšíření možnosti převážet kola v tramvajích. Novinářům to dnes řekli primátorův náměstek Adam Scheinherr (Praha Sobě) a pražský cyklokoordinátor Pavel Polák. V Praze je asi 50 kilometrů vyhrazených cyklopruhů a 9,9 kilometru chráněných cest.[/quote]

Město chce vydat peníze například na výstavbu stezky Na Prostřední cestě v Kolodějích, kde vznikne nový 1360 metrů dlouhý úsek. Dokončena bude 1400 metrů dlouhá cyklostezka z Cholupic do Dolních Břežan nebo chybějící úsek mezi Zbraslaví a Jarovem. Mezi významné stavby patří vybudování prostupu u Rokytky v Libni, kde musí nyní cyklisté buď projíždět labyrintem podchodů, nebo přes čtyřproudou komunikaci.

Město do cyklistiky investuje letos z rozpočtu 94,5 milionu, ke kterým přibude 10,5 milionu korun, které nestihlo město utratit loni. Na dalších 26 milionů korun vyjdou cyklostezky v souvislosti s plánovaným úsekem Pražského okruhu mezi D1 a D11.

Peníze bude chtít vedení města získat také ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Podle Scheinherra v uplynulých deseti letech nepodalo jedinou žádost o dotaci z tohoto fondu. Letos to město už nestihne, neboť by o ně muselo zažádat již loni. „Od příštího roku bychom z něj chtěli čerpat peníze,“ řekl Scheinherr.

Rozšiřovat se bude letos počet cyklostojanů. „Městské části jsem informoval, aby vybraly místa, která budou určena pro jejich výstavbu. Ty posléze namontuje Technická správa komunikací,“ řekl Scheinherr. V Praze je nyní 3594 stojanů na bicykly.

Vedení metropole jedná s radnicemi a firmami na sdílení kol, takzvaný bikesharing, o pravidlech, za jakých je možné kola sdílet. „Aby nedocházelo ke konfliktům,“ řekl Scheinherr. Vlastní městský systém Praha zatím nechystá. Jedná ale o možném rozšíření převozu kol v tramvajích i přes den. V autobusech to naopak nebude ani nadále možné.

Pro uskladnění kol by mohly vznikat v Praze kolárny. Cykloboxy, které jsou například v Praze 10 nebo Klánovicích, přibývat nebudou. „Jsou neefektivní a stojí dost peněz na to, kolik kol se tam vejde,“ řekla magistrátní specialistka rozvoje dopravy Sylva Švihelová. Jeden box slouží pro jedno, maximálně dvě kola.

V loňském roce investovala Praha do cyklistiky 73,4 milionu korun.

 

Zdroj : ČTK

V Itálii můžete cestovat časem s historickým vlakem

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Italská železniční trať, kterou nejprve zničili nacisté a pak rozpočtové škrty, byla znovu zprovozněna díky hrstce nadšenců, kteří dnes nabízejí turistům cestování v čase po zasněžených Abruzzách v zrestaurovaném historickém vlaku. Píše o tom agentura AFP.[/quote]

Téměř 100 let staré a pečlivě udržované vagóny vezou turisty z Říma až do lyžařského střediska Roccaraso v srdci italské boty po trati dlouhé 120 kilometrů přes několik viaduktů. Trasa mezi městem Sulmona a střediskem Roccaraso, která stoupá až do výšky 1269 metrů nad mořem, je technickým divem se svými elegantními serpentinami kolem příkrých svahů. Otevřena byla v roce 1897.

Vlak označovaný za „muzeum s malou rychlostí“ projíždí spoustou tunelů, jede kolem zmrzlých jezer a zasněžených lesů, kde někdy bývají k vidění vlci a občas i nějaký ten medvěd.

„Je to opravdu fascinující zážitek, vracíme se do historie s těmito pomalými vlaky, z nichž je možné sledovat krajinu, zatímco ve vysokorychlostním vlaku nevidíte nic,“ říká italská turistka Elisabetta, která cestuje spolu s rodinou.

Počátkem minulého století hrála železnice životně důležitou roli pro izolované vesnice v Apeninách, do nichž se dnes z Říma dostanete vozem za dvě hodiny.

Železnici za druhé světové války zničila německá armáda, která ustupovala před partyzány podporovanými Spojenci. Znovu byla otevřena v roce 1960. Během času však zlepšování silniční sítě a nedostatek investic do železnic vedly k tomu, že tato trať zpustla a nakonec na ní byl v roce 2011 přerušen provoz.

V roce 2014 se nadšenci ze sdružení Le Rotaie spojili s Italskou nadací pro železnice s cílem „Napolitánku“ znovu otevřít. „Tato trať vedla až do neapolského přístavu,“ vysvětluje Claudio Colaizzo ze sdružení Le Rotaie.

„Trať byla také velmi důležitá pro všechny, kdo v regionu bydleli, protože umožňovala lidem cestovat do práce nebo do školy i za špatného počasí, když tu byly dva metry sněhu,“ říká.

Vagóny, kde má každé kupé vlastní dveře a z toho důvodu se jim říká vagóny o sta dveřích, táhne dieselová lokomotiva ze 70. let, poměrně nedávný typ, který však ještě vyfukuje nepříjemný kouř.

Na každé zastávce mohou cestující vystoupit a koupit si místní sýry nebo uzeniny. To je vítaný příjem pro dosud izolované vesnice.

Sedmdesátník Vinicio D´Agostino, který z této oblasti pochází, hraje na buben v místní folklórní skupině, jež cestujícím jízdu zpříjemňuje. Vzpomíná, jak jel tímto vlakem v roce 1969, aby se dostavil k odvodu. „Je velmi potěšující, že tu jsem po 50 letech znovu,“ říká.

Le Rotaie chtějí restaurovat celou trasu, která vede z Neapole u Tyrhénského moře do Pescary u Jadranu, přes celou šíři italské boty.

Dnes jezdí vlak každý víkend tam a zpět z Říma do Roccarasa. Jízdenka stojí od 30 (750 Kč) do 40 eur (1000 Kč), podle toho, zda si zákazník zvolí samet první třídy nebo dřevěné lavice druhé třídy. Již dnes jsou lístky až do konce roku téměř vyprodány.

 

Zdroj : ČTK

1...1 0221 0231 024...1 220Strana 1 023 z 1 220

Logistický kalendář