Sobota, 2 srpna, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1029

Průzkum: Pojem Smart City zná jen 19 procent lidí v Česku

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Pojem Smart City zná v Česku pouze 19 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost E.ON zpracovala agentura Ipsos. Koncept takzvaných chytrých řešení využívá moderní technologie pro zvýšení kvality života ve městech. Zaměřuje se mimo jiné na snižování spotřeby energií, sdílení dat pro veřejné účely nebo optimalizaci dopravy. Zavádí ho mimo jiné Praha a Třinec.[/quote]

„Nejčastěji pojem Smart City znají lidé z Prahy, vysokoškoláci a lidé ve věku mezi 25 až 34 lety. Celých 50 procent dotázaných si ale koncept Smart City nespojuje s žádným konkrétním městem v České republice. Na Prahu si vzpomnělo 25 procent lidí a na Brno pět procent,“ uvedl k výsledkům průzkum mluvčí E.ON Vladimír Vácha.

Výsledky dále ukázaly, že pouze desetina lidí se domnívá, že jejich obec nebo město podnikly potřebné kroky k tomu, aby se zařadily mezi Smart Cities. Instalaci úsporného veřejného osvětlení zaznamenalo ve svém městě 40 procent dotázaných, 14 procent obyvatel si všimlo chytrého parkování, deset procent ví o ekologických autobusech a devět procent lidí má povědomí o solárních lavičkách.

Z loňského průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory vyplývá, že dvěma třetinám měst a obcí v ČR takzvaná chytrá strategie chybí. Průzkum se uskutečnil ve 120 městech a obcích.

Podle tehdejšího průzkumu je velký rozdíl mezi malými obcemi do 1000 obyvatel a většími městy. Zatímco u malých obcí zavedly nějaké chytré řešení dvě z deseti, u větších měst jsou to tři čtvrtiny. Pro dvě třetiny malých obcí je navíc téma zcela nové a zabývají se jím méně než rok. Větší města se chytrými řešeními zabývají déle, nejčastěji jeden až tři roky. Desetina z nich už více než pět let.

„U malých obcí je to často složité. Nemá pro ně smysl zavádět chytrá řešení, když nemají v pořádku ani základní infrastrukturu, například chodníky nebo kanalizaci,“ uvedl už dříve zástupce výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek.

Průzkum pro E.ON zpracovala agentura Ipsos na vzorku 1500 respondentů.

Zdroj: ČTK

Čína varuje své občany před krádežemi během letů do Prahy

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Čínská ambasáda v České republice varuje občany Číny před krádežemi peněz, s nimiž se setkali někteří cestující během letu do Prahy. Informuje o tom web listu South China Morning Post.[/quote]

Cestující, z nichž většina byli Číňané, o hotovost přišli během letu společnosti Hainan Airlines 29. prosince. Peníze měli uložené v kapsách na sedadle nebo v zavazadlech v úložných prostorách nad hlavou. Toho, že jí chybějí peníze, si asi půl hodiny před přistáním v Praze všimla jedna cestující a vyzvala ostatní, aby si zkontrolovali, zda něco nechybí i jim.

Byly jim ukradeny částky od 240 do 5000 dolarů (od 5090 do 106.050 korun). Při prohlídce letadla se peníze našly zmačkané pod jedním sedadlem. Balík dolarů byl také nalezen nacpaný do polštáře. Podle agentury Nová Čína policie zadržela 40letého muže, zřejmě Číňana, pro podezření z krádeže. Bude poslán zpět do Číny.

Podle internetového portálu pro Číňany žijící v zahraničí chinaqw.com krádeží během letů v posledních letech přibylo. Údajně je mají na svědomí gangy, které do letadla vysílají dva až tři lidi. Ti si příruční zavazadla uloží daleko od svých sedadel a pak během cesty chodí po letadle a vyhlížejí si oběti.

Minulý víkend byl v Bruneji na osm měsíců uvězněn Číňan, který se přiznal, že svému spolucestujícímu 27. prosince během letu z Hongkongu do Bruneje ukradl 2000 dolarů.

Zdroj: ČTK

Zásilky z e-shopů před Vánocemi se zpožďovaly méně

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ke zpoždění zásilek z e-shopů docházelo před loňskými Vánocemi méně často ve srovnání s předchozím rokem. Obrat obchodníků přitom loni výrazně vzrostl. Lidé si také častěji vyzvedávali objednané zboží v prodejnách či na výdejních místech internetových obchodů. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci.[/quote]

„Ke zpoždění zásilek docházelo jen občas, a to v menší míře než předloni, protože se nám podařilo naše zákazníky odklonit do naší pobočkové sítě a AlzaBoxů,“ uvedl ředitel logistiky Alza.cz Jan Klička.

Také Datart eviduje méně zpožděných zásilek než v předchozích letech.

„Se zákazníky, kterým se nedostal ideální servis a šlo opravdu o výjimky, jsme to řešili individuální nápravou, včetně velké omluvy,“ uvedla mluvčí Datartu Iva Pavlousková.

Podle údajů internetové přepravní služby Zaslat.cz se dařilo větším přepravcům v první polovině prosince držet vysokou doručitelnost balíků do druhého dne od vyzvednutí, a to kolem 92 procent.

„V týdnu 11. až 17. prosince, kdy byly on-line nákupy nejvyšší, byla doručitelnost do druhého dne nižší, konkrétně 85 procent,“ uvedl ředitel služby Miroslav Michalko.

„Nejčastěji se stížnosti na dopravce týkaly zpoždění zásilek. Téměř běžně měly zásilky zpoždění týden, výjimkou však nebyl až třítýdenní skluz. Oproti předloňsku se stížnosti týkaly mnohem častěji především velkých hráčů na trhu, i když problémy jsme zaznamenali u všech dopravců,“ uvedl ředitel zákaznického centra srovnávače cen Heureka.cz Jan Kriegel.

Stále více zákazníků využívá možnosti vyzvednut si zboží v prodejně.

„Necelou polovinu zásilek si zákazníci vyzvedli na prodejnách a ostatní si nechávali doručit domů nebo do práce. Zpoždění zásilek bylo v řádu dnů u všech přepravců, které využíváme,“ dodala mluvčí Kasa.cz Andrea Čižmářová.

Zákazníci, kterým byly zásilky doručeny až po Vánocích, mají podle ní možnost je do 14 dnů od doručení vrátit bez udání důvodu. Podle údajů prodejen Euronics bylo v prosinci u některých objednávek zpoždění dva dny.

Kapacity kurýrních firem byly již dva týdny před Štědrým dnem na maximu. Již předloni se část obchodníků a kurýrních firem na začátku předvánoční sezony potýkala s nedostatkem zaměstnanců a sezónních zaměstnanců.

Loni stouply tržby e-shopů o 18 procent na 115 miliard Kč, velký podíl na tom měly právě vánoční prodeje. Podíl českých internetových obchodů na maloobchodních tržbách poprvé překročil deset procent. Uvedla to Asociace pro elektronickou komerci a srovnávač cen Heureka.cz.

Náklady na mýtný systém jsou podle NKÚ příliš vysoké

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Skoro třetinu peněz vybraných v Česku v letech 2007 až 2016 na mýtném spolkly náklady na zavedení a provoz mýtného systému, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jedním z důvodů vysokých nákladů byl podle kontrolorů nekoncepční přístup k výběru mýtného. Ministerstvo dopravy s většinou závěrů NKÚ souhlasí. Podle svého mluvčího už resort získal kompletní dokumentaci k mýtnému systému a od loňska zlevnil jeho provoz o více než čtvrtinu.[/quote]

Celkové náklady na zavedení a provoz mýtného systému v letech 2007 až 2016 přesáhly podle NKÚ 24 miliard korun. Ministerstvo dopravy za stejnou dobu vybralo na mýtném 78,5 miliardy korun. Náklady tedy dosáhly přibližně 31 procent. „Průměrná provozní nákladovost za celé období – tedy bez zohlednění nákladů na vybudování mýtné infrastruktury – byla 24 procent,“ uvádí NKÚ.

Na vysokých nákladech spojených s mýtným systémem se podle kontrolorů podepsala neujasněnost a časté změny řešení způsobu a rozsahu výběru mýtného. Ministerstvo například podle NKÚ zaplatilo v roce 2008 přes 770 milionů korun za satelitní rozhraní pro zpoplatnění silnic první až třetí třídy, které ale pro výběr mýtného nikdy nevyužilo. Dalším důsledkem častých změn bylo také pozdní zavedení evropské služby elektronického mýtného. Měla být v provozu nejpozději v roce 2012, ve skutečnosti ale byla spuštěna o pět let později.

NKÚ ve zprávě kritizuje i prodloužení smlouvy s firmou Kapsch na provozování mýtného systému v roce 2016. Prodloužení smlouvy formou jednacího řízení bez uveřejnění bylo podle kontrolorů v rozporu se zákonem. Ve smlouvě navíc zůstaly body, které jsou podle NKÚ neopodstatněné. Není například jasné, proč chce resort vynaložit 58 milionů korun na veřejnou kampaň, ačkoliv mýtný systém je už všeobecně známou věcí.

Ministerstvo dopravy s většinou závěrů NKÚ souhlasí, sdělil ČTK mluvčí resortu Tomáš Neřold.

„Během deseti let fungování mýtného systému se stát opravdu nechoval moc koncepčně,“ připustil Neřold.

Smlouva z roku 2006 podle mluvčího ministerstva vůbec nepočítala se svým koncem a náklady byly zbytečně vysoké.

„Hlavně ale nikdo včas neřešil to, že stát nemá nad systémem plnou kontrolu, a nemůže proto ani žádný mýtný tendr vypsat,“ upozornil Neřold.

Tento nedostatek už ministerstvo podle mluvčího napravilo.

„Získali jsme kompletní dokumentaci k systému a zlevnili jeho provoz od loňského roku o 27 procent,“ uvedl Neřold.

Zároveň připomněl, že úřad vypsal soutěž na další provoz mýta.

Do výběrového řízení na správu mýtného systému po roce 2019 se přihlásili čtyři uchazeči – Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. Tendrem se zabývá antimonopolní úřad.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v ČR vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a silnic první třídy. Placení mýtného podléhají vozidla s povolenou hmotností nad 3,5 tuny.

Vloni zaplatily kamiony v Česku na mýtném rekordních 10,4 miliardy korun. Za celých 11 let svého fungování vybral mýtný systém pro stát od dopravců téměř 88 miliard Kč.

Zdroj: ČTK

Evropská komise oznámila jmenování nových vedoucích zastoupení v Praze, Aténách a Nikósii

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Dana Kovaříková se ujme funkce v České republice dne 1. února 2018. Ke stejnému datu nastoupí do úřadu George Markopouliotis v Řecku a 1. dubna 2018 se vedoucím zastoupení na Kypru stane Ierotheos Papadopoulos.[/quote]

Dana Kovaříková je občankou České republiky. Od září 2016 byla dočasně pověřena vedením Zastoupení Evropské komise v Praze. Během svého působení v Evropské komisi od roku 2005 pracovala mimo jiné na Generálním sekretariátu, Generálním ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie a od srpna 2014 jako vedoucí politické sekce pražského Zastoupení. V roce 2009 také působila v české státní správě v souvislosti s českým předsednictvím.

George Markopouliotis je občanem Řecka. V nové funkci zužitkuje svou vynikající znalost evropských institucí, kterou získal během třicetiletého působení v Evropské komisi, jakož i širokou síť kontaktů v Řecku.

V Komisi působí od roku 1987. Zastával řadu poradních a manažerských postů v různých oblastech, jako například regionální politika, námořní záležitosti, zaměstnanost, rybolov a komunikace. Pracoval také v kabinetu komisaře Bruce Millana a komisařky Moniky Wulf-Mathiesové, kteří měli v druhé Delorsově komisi a v Santerově komisi na starosti regionální politiku a Fond soudržnosti. Mezi lety 2001 a 2006 byl vedoucím Zastoupení Evropské komise v Řecku a po návratu do Bruselu v roce 2006 vedl na Generálním ředitelství pro komunikaci oddělení pověřené koordinací jednotlivých zastoupení v členských státech. Od února 2010 do prosince 2011 vedl kabinet komisařky pro námořní záležitosti a rybolov Marie Damanaki a od března 2012 byl vedoucím Zastoupení Komise na Kypru.

Jerotheos Papadopoulos je občanem Řecka. V Komisi pracuje téměř 30 let a za tu dobu získal rozsáhlé zkušenosti v různých oblastech i v politické komunikaci. V současnosti vede oddělení informací pro občany na Generálním ředitelství pro komunikaci. Předtím se jako zástupce vedoucího oddělení věnoval audiovizuálním službám a mezi lety 2006 a 2010 působil jako vedoucí a dočasný vedoucí Zastoupení v Řecku. Dříve také pracoval na generálních ředitelstvích pro životní prostředí a pro hospodářské a finanční záležitosti.

Souvislosti

Evropská komise má svá zastoupení ve všech 28 členských státech EU a také regionální kanceláře v Barceloně, Belfastu, Bonnu, Cardiffu, Edinburghu, Marseille, Miláně, Mnichově a Vratislavi. Díky zastoupením má Komise přehled o dění v členských státech a jejich prostřednictvím komunikuje s místními občany. Zastoupení spolupracují se státní správou a se zainteresovanými subjekty a informují sdělovací prostředky a veřejnost o evropských tématech. Do ústředí Komise zase podávají zprávy o důležitých událostech v členských státech. Od začátku funkčního období stávající Komise jmenuje vedoucí zastoupení sám předseda Juncker, jako své politické zástupce v členských státech, do nichž jsou vysláni.

1 z 6 podniků EU prodávajících na webu v roce 2016 mělo stále potíže přeshraničního prodeje

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Podle článku Eurostatu, který byl součástí průzkumu využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) a elektronického obchodování v podnicích v roce 2017 v loňském roce 16 % podniků se sídlem v EU s nejméně 10 osobami obdrželo objednávky prostřednictvím webových stránek nebo prostřednictvím aplikací.[/quote]

Webový prodej zahrnuje jak prodej jednotlivým spotřebitelům, tak dalším podnikům. Podíl podniků v EU, které provádějí prodej přes webové stránky byl relativně stabilní; vzrostl z 12 % v roce 2010 na zhruba 16 % v roce 2014. Mezi těmi podniky v EU s prodejem po webu v roce 2016 téměř všechny (97 %) prodávaly do své vlastní země, zatímco méně než polovina (44 %) prodávala zákazníkům v jiných členských státech EU a více než čtvrtina (28 %) zákazníků byla mimo EU.

Webový prodej může podnikům nabídnout prostředky pro expanzi mimo národní hranice a oslovení zákazníků (podniků nebo spotřebitelů) bez ohledu na jejich zeměpisnou polohu. Evropská komise si klade za cíl vytvořit jednotný digitální trh, kde je elektronický obchod mezi členskými státy stejně hladký jako prodej tradičního kamene a malty v jakékoli zemi. Přesto téměř 2 z každých 5 podniků z EU, kteří v roce 2016 prodávají na webových stránkách v jiných členských státech EU, ohlásily potíže, zejména kvůli nákladům na doručení a / nebo jazykové bariéry.

1 ze 4 podniků prodával na webu v Irsku, Švédsku a Dánsku

Mezi členskými státy EU v roce 2016 využívalo internetový prodej přibližně čtvrtina podniků v Irsku (26 %), Švédsku (25 %) a Dánsku (24 %), před Nizozemskem (22 %) a Belgií (21 %). Nejvýše 1 z 10 podniků využívalo internetový prodej v Rumunsku (7 %), Bulharsku a Polsku (po 9%), Itálii a Lotyšsku (po 10 %).

Prodej přeshraničních prodejů po webu v rámci EU je nejběžnější pro podniky na Kypru a Rakousku.

Téměř všechny podniky v EU s prodejem na internetu prodávají národním zákazníkům, existují však výrazné rozdíly mezi členskými státy pro prodej v zahraničí („přeshraniční elektronický obchod“).

Největší podíl podniků EU s prodejem přes webové stránky v roce 2016, které prodávají zákazníkům v jiných členských státech EU, bylo na Kypru (71 %) a Rakousku (69 %), následovalo Lucembursko (61 %), Litva (57 % Itálie, Řecko a Malta (55 %). Naproti tomu šlo o třetinu nebo méně podniků ve třech severských členských státech – Finsku (24 %), Dánsku (30 %) a Švédsku (33 %), v Rumunsku (28 %).

Obchod s nečlenskými zeměmi EU dosáhl přes  polovinu (62 %)  pouze Kypr, za  ním  byla Malta (44 %), Irsko (41 %), Portugalsko (40 %),  Řecko a Rakousko (po 39 %).

Poplatky za dopravu představují hlavní překážku odchodu přes hranice v EU

Většina (59 %) podniků EU, které obdržely objednávky prostřednictvím webové stránky nebo aplikací v roce 2016, neuvedla při prodeji po webu do jiných členských států EU žádné obtíže. Přesto téměř 4 z 10 (38 %) uvádějí zhoršující faktory. Jednalo se především o ekonomické důvody, jako jsou vysoké náklady na dodání nebo vrácení výrobků (27 %), technické překážky, jako je nedostatek znalostí cizích jazyků (13 %) nebo úprava označování výrobků (9 %) a / například k řešení stížností a sporů (12 %).

Metody a definice

Údaje uvedené v této zprávě vycházejí z výsledků průzkumu Evropské unie o používání ICT a elektronickém obchodování v podnicích v roce 2017. Tento průzkum se týkal podniků s nejméně 10 zaměstnanci ve výrobě; elektřině, plynu a páry; zdroje vody; stavebnictví; velkoobchodu a maloobchodu, opravy motorových vozidel a motocyklů; přeprava a skladování; ubytovací a stravovací služby; informace a komunikace; nemovitost; odborné, vědecké a technické činnosti; administrativní a podpůrné činnosti; opravy počítačů a komunikačních zařízení.
Webové prodeje jsou prodejem jak firmám, tak jednotlivcům prostřednictvím internetového obchodu (webový obchod, trh s elektronickým obchodem), prostřednictvím webových formulářů na internetových stránkách nebo extranetu nebo prostřednictvím „aplikací“ bez ohledu na to, jak se web přistupuje (počítač, mobilní telefon atd.).

Přeshraniční doručení balíků: Co se mění?

Vysoké ceny přeshraničních zásilek jsou jednou z největších překážek pro spotřebitele a maloobchodníky, zejména malé a střední podniky, které by chtěly koupit a prodávat online v celé EU. Při veřejné konzultaci o doručování balíků a průzkumu Eurobarometru o elektronickém obchodování byla určena nižší cena za přeshraniční doručení jako hlavní zlepšení, které by podnikům a spotřebitelům nakupovalo a prodávalo více online.

Nedostatek transparentnosti ohledně cen dodávek balíčků povzbuzuje operátory, aby udržovali ceny, které jsou v některých případech nepřiměřeně vysoké. Lepší dodávka balíků by také povzbudilo spotřebitele, aby si vybrali ze širší škály produktů a e-maloobchodníků, aby se dostali na nové trhy. Na rozdíl od toho, co si lidé myslí, vysoké přeshraniční ceny balíků ne vždy odrážejí příslušné náklady.

Například cena srovnatelného standardního balíčku o hmotnosti 2 kg by mohla být velmi vysoká v jedné zemi a mnohem nižší v druhé zemi, a to i v případě, že oba mají podobné náklady na pracovní sílu a pozemky a podobnou vzdálenost. Odeslání zásilky z Nizozemska do Španělska by stálo 8,73 EUR, zatímco dělat totéž v opačném případě by stálo 30,37 EUR. Ekonometrická studie o cenách dopisů a balíků provedená Univerzitou Saint-Louis také ukazuje, že ceny přeshraničních balíků jsou v průměru 3 až 5krát vyšší než jejich domácí ekvivalent pro všechny produkty. Rozdílné vnitrostátní právní rámce a rozdíly ve způsobu provádění směrnice o poštovních službách (směrnice 97/67 / ES) znamenají, že vnitrostátní poštovní regulátoři nemají informace, které potřebují k posouzení cen a sledování provozovatelů balíků, kteří jsou činní na trzích dodávek. Cílem nařízení je zlepšit situaci posílením regulačního dohledu a zajištěním transparentnosti cen za dodání balíků v EU.

Nařízení obsahuje nová ustanovení pro zvýšení transparentnosti cen a zlepšení regulačního dohledu na trhu přeshraničních balíků EU:

– Aby bylo možné vyřešit nedostatek informací a zlepšit regulační dohled, musí operátoři dodávek balíků poprvé předložit soubor základních údajů vnitrostátním regulačním orgánům, včetně informací o subdodavatelích;

– Opatření týkající se cenové průhlednosti se budou vztahovat na poskytovatele služeb doručování balíků na definovaný soubor nejčastěji používaných služeb pro jednotlivé spotřebitele a malé a střední podniky;

– vnitrostátní regulační orgány posuzují, zda nejsou poplatky za služby přeshraničních přepravních zásilek nepřiměřeně vysoké, pokud podléhají povinnosti univerzální služby;

– V souladu se směrnicí o právech spotřebitelů budou obchodníci poskytovat spotřebitelům jasné informace o cenách účtovaných za přeshraniční doručení balíků a stížnosti zákazníků.

– Poskytovatel služeb doručování zásilek je zapojen do odbavování, třídění nebo distribuce balíků. Samotná doprava, pokud není poskytována společně s jednou z těchto činností, se nepovažuje za zásilkovou službu. To se týká poskytovatelů všeobecných služeb, ale také společností expresních dodávek nebo jakékoli společnosti, která se zabývá povolováním, tříděním a distribucí (nad 50 pracovníků nebo činných v několika členských státech).

– Povinnost poskytovat všeobecné služby je stanovena ve směrnici o poštovních službách. Členské státy musí zajistit, aby občanům byla poskytována poštovní služba určené kvality kdekoli na jejich území za přijatelnou cenu. Měly by zajistit, aby kontaktní a přístupové body byly schopny zvládnout potřeby svých uživatelů a aby byla zaručena univerzální služba nejméně 5 pracovních dnů týdně (včetně 1 sběru a 1 doručení denně). Podnik, který je předmětem této povinnosti, je poskytovatelem všeobecných služeb.

Balík je definován v nařízení jako položka, která váží méně než 31,5 kg a její nejmenší rozměr přesahuje 20 mm. Vnitrostátní regulační orgány posuzují, zda nejsou tarify za služby v oblasti přeshraničních přepravních zásilek nepřiměřeně vysoké, pokud podléhají povinnosti univerzální služby. Služby, na které se vztahuje povinnost poskytovat všeobecné služby, by měly být dostupné a jejich sazby souvisely s náklady na službu. Cílová kritéria jednoznačně ovlivňují náklady na dodání, například domácí tarify v zemi původu a konečné místo určení, jakož i zvláštní náklady na dopravu nebo manipulaci a objem zásilek. Vnitrostátní regulační orgány (NRO) již posuzují dostupnost výběru (vnitrostátních) poštovních služeb a vědí, jak lze hodnotit cenovou dostupnost tarifů. Mohli by zvážit, zda zranitelní spotřebitelé a malé podniky mohou nakupovat určité služby, srovnávání cen a počet hodin, které musí někdo pracovat, aby mohli poslat určitou poštovní zásilku. Komise vydá pokyny, které pomohou zajistit harmonizované posouzení v celé EU.

Nařízení neuplatňuje hranici ceny dodávky, ale doplňuje samoregulační iniciativy, které přijaly poštovní operátoři, aby zlepšily kvalitu a pohodlí přeshraničních služeb doručování balíků. Komise posoudí pokrok dosažený v roce 2020 a posoudí, zda jsou zapotřebí další opatření. Přezkum se shoduje s příští zprávou o uplatňování směrnice o poštovních službách.

Přeshraniční trh balíků není pro všechny odesílatele konkurenceschopný. V mnoha zemích mají zákazníci, kteří chtějí zasílat jednotlivé nebo malé zásilky, zejména ve vzdálených a okrajových oblastech, velmi omezený výběr přeshraničních doručovacích služeb. Cílem nařízení je stanovit selhání trhu pro malé společnosti a ohrožené spotřebitele s malým objemem, kteří nemají vyjednávací pravomoc k získání lepších podmínek prostřednictvím dohodnutých sazeb. Nelegislativní opatření související s cestovní mapou pro balíčky v roce 2013 dosud nezlepšila ani cenovou dostupnost, ani regulační dohled. Cílené nařízení, které zvýší transparentnost a dostupnost cen přeshraničních služeb doručování balíků a umožní regulačním orgánům lepší dohled nad rostoucím počtem poskytovatelů balíkových služeb v rámci EU, zlepší elektronický obchod pro spotřebitele a podniky, zejména ty nejmenší , kteří mohou využít rostoucího evropského online trhu.
S cílem zlepšit cenovou transparentnost Komise zveřejní tarify pro doručení balíků na internetových stránkách, aby spotřebitelé a prodejci elektronických komunikací mohli srovnávat vnitrostátní a přeshraniční sazby mezi členskými státy a mezi poskytovateli. Internetové stránky zvýrazní nejvyšší tarify; to by mělo povzbudit spotřebitele a malé e-maloobchodníky, aby hledali lepší řešení a poskytovatelé nabízeli lepší služby. Nová pravidla zlepší elektronický obchod pro spotřebitele a podniky, zejména malé a střední podniky, které mohou využít rostoucího evropského online trhu.

Opatření týkající se transparentnosti cen se budou vztahovat na všechny poskytovatele balíkových služeb pro definovaný soubor nejpoužívanějších služeb pro jednotlivé spotřebitele a malé a střední podniky. Tyto informace budou předány Komisi a zveřejněny na veřejné internetové stránce v každém kalendářním roce.

Vnitrostátní regulační orgány (NRA) budou odpovědné za shromažďování cen určitých služeb poskytovatelů balíkových služeb a posuzování dostupnosti těch, na které se vztahuje povinnost poskytovat všeobecné služby. Budou rovněž odpovědni za shromažďování základních informací o činnostech všech poskytovatelů balíkových služeb, jako jsou jména a adresy poskytovatelů; služby, které nabízejí, a podmínky prodeje, včetně postupů při podávání stížností; roční obrat za služby doručování balíků a počet dodaných zásilek; počtu pracovníků a základních informací o subdodavatelích.

Pouze poskytovatelé balíkových zásilek, kteří dosud neposkytnou informace vnitrostátním poštovním regulátorům, budou mít další odpovědnost. Ve skutečnosti v souladu se zásadou „pouze jednou“ nařízení předpokládá, že poskytovatelé předloží informace vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, pokud tento orgán tyto informace již nepožádal a neobdržel.
S cílem omezit administrativní zátěž by měl být přenos dat poskytovateli balíčků, vnitrostátními regulačními orgány a Komisí elektronický, například tím, že by bylo umožněno používání e-
podpisy stanovené v nařízení o elektronickém zasílání eIDAS.
Poskytovatelé služeb doručování balíků, kteří působí pouze v jedné zemi EU a zaměstnávají méně než 50 osob, budou z povinnosti poskytovat informace osvobozeni.

Nařízení je přímo závazné pro všechny členské státy; je konkrétní a specifická a pomáhá zabránit další regulační fragmentaci. Vytvoření cenové stránky EU a posouzení cenové dostupnosti musí splňovat přísný časový harmonogram, který je stanoven v nařízení. Vyžaduje také, aby země EU stanovily sankce za porušení tohoto nařízení a přijaly veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby bylo nařízení provedeno. Smlouvy o EU v případě potřeby stanoví právní nástroje umožňující Komisi zajistit dodržování závazků.

Další akce týkající se problémů spojených s přeshraničním doručením balíků probíhají. Poskytovatelé všeobecných služeb EU zavedli již přeshraniční postup pro vyřizování stížností a zavázali se k zavedení nových služeb, jako jsou přeshraniční sledování a sledování a společné značky. Komise v této oblasti pravidelně sleduje pokrok. Dvě asociace elektronického obchodování, EMOTA a E-commerce Europe, vyvinuly evropské značky důvěryhodnosti pro elektronický obchod, které zahrnují funkce dodávání. Komise připravila žádost o normalizaci pro Evropský výbor pro normalizaci (CEN), který zahrnuje vypracování norem kvality pro dodávání přeshraničních balíků. V roce 2018 Komise zahájí s podporou Evropského parlamentu komplexní studii o dynamickém rozvoji přeshraničního elektronického obchodu prostřednictvím efektivního poskytování balíků, přičemž se zaměří na potřeby spotřebitelů a maloobchodníků.Nová pravidla v nařízení vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Vzhledem k tomu, že se trhy se službami přepravy balíků rychle mění, Komise přehodnotí účinnost a účinnost tohoto nařízení s přihlédnutím k vývoji elektronického obchodu a předloží Evropskému parlamentu a Radě v roce 2020 pravidelnou hodnotící zprávu a každé tři roky. Tato zpráva by měla být případně doprovázena návrhy na přezkoumání Evropskému parlamentu a Radě.

Ve Zlínském kraji bude letos pokračovat sedm silničních staveb

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Sedm silničních staveb ve Zlínském kraji, které loni zahájilo Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), bude pokračovat i letos. ČTK to řekl ředitel ŘSZK Bronislav Malý. Nejnákladnější bude rekonstrukce silnice druhé třídy mezi Chvalčovem a odbočkou na Rajnochovice na Kroměřížsku za 94,1 milionu korun a oprava nadjezdu ve Vsetíně za 91,8 milionu korun.[/quote]

,,Pro rok 2017 jsme měli naplánováno 34 investičních staveb. Většina z nich byla dokončena v listopadu a v první polovině prosince. Sedm akcí pokračuje do letošního roku,“ uvedl Malý.

Přes zimu podle něj musejí být práce z technologických důvodů přerušeny. Pokračovat budou na jaře, jakmile to dovolí počasí.

Devět kilometrů dlouhý úsek silnice mezi Chvalčovem a Rajnochovicemi v Hostýnských vrších začali stavbaři opravovat loni v srpnu.

,,Dělaly se například opěrné zídky, většina stavby se ale přesunula do roku 2018. V plánu je rekonstrukce vozovky nebo osazení nových svodidel,“ sdělil Malý.

Motoristé musejí na dvou úsecích dlouhých 850 metrů počítat s omezením rychlosti na 50 kilometrů v hodině. Opravy by měly skončit v říjnu.

Naopak rekonstrukce nadjezdu Pionýrů, který přivádí dopravu do centra Vsetína, je z velké části hotová.

,,Jdeme do poslední fáze. Čekají nás sanační práce na spodní stavbě a pokládka nové vozovky, kterou budou tvořit dvě vrstvy gumoasfaltu,“ řekl Malý.

Ze čtyř pruhů na mostě jsou nyní průjezdné dva, na jaře by se ale po mostě zřejmě mohlo jezdit bez omezení.

Do srpna by měla trvat rekonstrukce silnice vedoucí z Velkých Karlovic na Vsetínsku na Soláň. Na podzim by měla skončit rekonstrukce průtahu Hovězím na Vsetínsku. Rozestavěné úseky jsou průjezdné a označené přechodným dopravním značením. V říjnu by měly skončit i rekonstrukce průtahů obcemi Zlechov na Uherskohradišťsku a Sulimov na Kroměřížsku. I ty zůstávají pro motoristy průjezdné, v Sulimově je povolená rychlost omezena na 30 kilometrů v hodině.

ŘSZK, které je příspěvkovou organizací hejtmanství, dostane letos z krajského rozpočtu na investice 270 milionů korun. Schválený rozpočet na rok 2017 počítal s příspěvkem na investice ve výši 180 milionů korun. Další peníze na opravy silnic získává ŘSZK z evropských dotací nebo Státního fondu dopravní infrastruktury. Přehled staveb, které letos zahájí, organizace zatím nezveřejnila.

Zdroj: ČTK

Odbory v DPP chtějí otevřít kolektivní smlouvu, vedení to odmítá

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Odbory pražského dopravního podniku (DPP) požadují jednání o kolektivní smlouvě. V rámci nich navrhují například zvýšení mezd. ČTK to sdělili mluvčí DPP Aneta Řehková a předseda Odborů DP Praha (ODPP) Luboš Olejár. Současné znění kolektivní smlouvy platí do roku 2020. Vedení DPP o jejím znovu otevření nyní jednat nechce. Odbory proto podaly návrh na ustavení zprostředkovatele jednání, o kterém ještě nebylo rozhodnuto. Podnik zaměstnává 10.932 lidí.[/quote]

Odboráři předali návrh na otevření kolektivní smlouvy loni na podzim, vedení jejich návrh odmítlo.

,,Podali jsme proto návrh na ustavení zprostředkovatele. Na to zatím vedení nezareagovalo, zatím ale běží zákonná lhůta, takže uvidíme, jak vedení zareaguje,“ řekl Olejár.

Lhůta pro odpověď na návrh zřízení zprostředkovatele skončí 15. ledna. Teprve poté se prý odbory rozhodnou, jak postupovat dál. Podle Olejára nebudou využívat takzvaného sick-day, jejímž hromadným výběrem by bylo ohroženo běžné denní fungování DPP.

Jak znám kolegy, tak si nemyslím, že se to stane. Postupujeme podle zákona,“ řekl.

Vedení DPP odmítá o zvýšení mzdových nákladů jednat kvůli tomu, že by pro podnik znamenalo neúnosné zvýšení nákladů o více než miliardu.

,,DPP v souladu se zákonem o kolektivním vyjednávání v zákonné lhůtě odpověděl a tento návrh odmítl s tím, že ekonomická situace DPP navýšení neumožňuje. DPP splnil všechny požadavky, které zákon o kolektivním vyjednávání požaduje,“ uvedla Řehková.

Generální ředitel DPP Martin Gillar deníku E15 řekl, že pro letošek i rok 2019 smlouva stanoví nárůst mezd o procento plus inflaci. Průměrná mzda v DPP byla v prosinci 34.500 korun.

Podnik se potýká v posledních měsících zejména s nedostatkem řidičů, kterých chybí do ideálního stavu zhruba osm procent. V současné době jich zaměstnává 4230. DPP proto navýšil například počet kurzů a rovněž nabízí benefity, které mají zájemce přilákat. MHD pak bude do 12. ledna jezdit podle prázdninových jízdních řádů.

DPP je největší městskou společností a jejím vlastníkem je hlavní město. Na chod podniku dává peníze Praha. V rozpočtu města byla pro letošní rok schválena takzvaná kompenzace pro podnik zhruba 13,7 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Řidiči v hradeckém kraji na internetu zjistí stav úklidu silnic

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]Řidiči v Královéhradeckém kraji si mohou od poloviny tohoto týdne na internetu zjistit aktuální stav zimní údržby na silnicích prvních až třetích tříd. Informace jsou dostupné na webu společnosti Údržba silnic Královéhradeckého kraje. Řidiči si díky tomu mohou například naplánovat trasu či čas odjezdu podle aktuálního stavu silnic. Novinářům to řekl náměstek hejtmana pro dopravu Martin Červíček. Obdobnou aplikaci zatím v Česku poskytují jen silničáři ve Středočeském kraji.[/quote]

Informace o ošetření silnic jsou uvedeny na webu v mapě krajské silniční sítě. Pěti barvami jsou silnice odlišené podle toho, kdy je naposledy projel sypač. Například zeleně vyznačené silnice sypač ošetřil nejdéle před 30 minutami, oranžové před 60 minutami. K přenosu aktuálních údajů do mapy Údržba silnic využívá dat, která dostává prostřednictvím GPS z jednotlivých sypačů. Mapa s informacemi se automaticky každých pět minut aktualizuje. Pořízení aplikace silničáře přišlo na několik desítek tisíc korun.

Červíček upozornil, že i přes provedený posyp či prohrnutí silnice může být daný úsek silnice obtížně sjízdný, a to kvůli rychle měnícímu se počasí.

,,Řidiči by tedy měli věnovat pozornost i aktuální povětrnostní situaci. Aplikací jim ale chceme poskytnout co nejvíce informací,“ řekl Červíček.

Služba nyní bude podle něj běžet ve zkušebním režimu, případné změny a podněty veřejnosti jsou silničáři v budoucnu připraveni do aplikace zapracovat. Nevylučují, že v budoucnu budou informace dostupné i prostřednictvím zvláštní aplikace pro mobilní telefony.

Silničáři v Královéhradeckém kraji v zimě udržují zhruba 3500 kilometrů silnic. Neudržovaných je 223 kilometrů silnic s minimálním provozem. Náklady kraje na zimní údržbu se pohybují kolem 180 milionů korun.

Krajští silničáři se výhradně starají o krajské silnice druhých a třetích tříd. Státní silnice prvních tříd v letošní zimě poprvé uklízí konsorcium Údržby silnic Královéhradeckého kraje a firem Eurovia a Sovis, v němž má krajská společnost rozhodující vliv a řídí i vlastní údržbu.

Zatím za listopad a prosinec stála údržba všech silnic v kraji 79 milionů korun, z toho na silnice druhých a třetích tříd připadlo 63 milionů korun. Spotřebováno bylo 7850 tun soli a 4200 tun inertních materiálů.

Do další části zimy máme zásoby soli a posypů dostatečné,“ řekl ředitel Údržby silnic Jiří Brandejs.

Zdroj: ČTK

Tendr na trať za 3,5 miliardy vyhrály Metrostav, Swietelsky a SMP

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Opakovaný tendr na dostavbu železničního koridoru v Praze opět vyhrálo sdružení firem Metrostav, Swietelsky a SMP s cenou 3,487 miliardy korun. Uvedl to server Zdopravy.cz na základě informací státní Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Společnost Eurovia, která se o zakázku také ucházela, podala stejně v minulém tendru proti výsledku soutěže námitky. SŽDC je ale zamítla.[/quote]

Sdružení Metrostav, Swietelsky Rail a SMP CZ zvítězilo již v předchozím tendru na dostavbu 4. koridoru mezi Hostivaří a Vršovicemi v Praze. I tehdy se neúspěšně ucházela o zakázku Eurovia, na jejíž popud pak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) loni v září zrušil výsledek tendru. SŽDC tedy musela posoudit nabídky znovu, ale loni v prosinci opět vyhlásila jako vítěze sdružení firem vedených Metrostavem.

Eurovia protestovala i proti poslednímu verdiktu.

,,Námitky společnosti Eurovia jsme zamítli,“ řekl serveru Zdopravy.cz mluvčí SŽDC Marek Illiaš.

Loňské zrušení výsledku tendru antimonopolním úřadem nebylo prvním problémem se soutěží na dostavbu koridoru v Praze. Původně byla již v červnu 2016 vybrána jako vítěz tendru firma Chládek a Tintěra s cenou 3,4 miliardy, ale SŽDC následně soutěž zrušila s poukazem na nejasnosti ve vlastních kvalifikačních požadavcích.

Koncem loňského roku také SŽDC vybrala firmu pro stavbu úseku koridorové trati mezi jihočeskými Sudoměřicemi a středočeskými Voticemi. Soutěž vyhrála stavební firma OHL ŽS s cenou přes 4,3 miliardy korun. Podle serveru Zdopravy.cz ale proti výsledku soutěže podala námitky firma Strabag, která se o zakázku také ucházela.

Zdroj: ČTK

1...1 0281 0291 030...1 099Strana 1 029 z 1 099

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253