Domů Blog Strana 1033

Ťok chce prosadit, aby kamiony vozily méně nákladu než 48 tun

Zdroj: Pixabay.com

Ministr dopravy Dan Ťok chce snížit maximální limit pro hmotnost nákladu kamionů na českých silnicích. V Česku lze vozit až 48 tun nákladu, což je jeden z nejtěžších nákladů v Evropě. Státy EU dovolují na jeden kamion v průměru 42 tun. Kamiony jsou podle Ťoka jednou z hlavních příčin špatného stavu tuzemských vozovek. Návrh už podpořila většina členů hospodářského výboru. Nyní chce ministr diskutovat s dopravci. Česmad ale návrh odmítá. Píšou to dnes Hospodářské noviny.

Ťok v rozhovoru pro HN řekl, že hodlá prosadit nejen nižší maximální náklad, ale také intenzivnější kontroly na silnicích. Nyní policie prověřuje váhu kamionů namátkově, do budoucna by je mohla hlídat kontrolní síť podobná mýtným branám. Podle ministerstva dopravy mnoho kamionů nedodržuje ani současné, méně přísné váhové limity. „U 60 procent loni kontrolovaných nákladních vozidel se potvrdilo podezření z porušení hmotnostních limitů,“ uvedlo ministerstvo s tím, že kvůli váze policie prověřila přes 2000 kamionů. Českem podle údajů z mýtného systému projede za týden 50.000 kamionů.

Pro případnou změnu zákona bude klíčová podpora hospodářského výboru. „Většina členů výboru to podpořila,“ řekl HN Ťok. Největší zátěž pro silnice představují nákladní vozy, které jezdí pouze po Česku. Pokud dopravci zboží vyvážejí za hranice, musí dodržovat tamní pravidla a auta nakládat méně. Největší problém je podle ministra dopravy s kamiony, které převážejí stavební materiály, především štěrk, písek, lomový kámen, beton a dřevo.

Dopravním firmám se návrh snížení maximální povolené hmotnosti nelíbí. Obávají se, že opatření jejich služby zdraží. Nejčastěji nejsou placeni od ujetých kilometrů, ale od přepravené tuny materiálu. Jejich zájmem je tudíž jízdní soupravu naložit co nejvíc, píšou HN.

„Rozhodně se nejedná o opatření, které by pomohlo vyřešit problém s českými silnicemi, jež jsou ve špatném stavu,“ řekl HN mluvčí sdružení Česmad Martin Felix. České silnice jsou podle něj uzpůsobeny pro jízdu téměř padesátitunových nákladních vozů. Pro zatížení vozovky je podle něj klíčové, jak je hmotnost rozdělena na jednotlivé nápravy. Pro jednu nápravu platí v EU maximální limit deset tun. Podle Felixe dopravci v posledních letech investovali do dražších souprav s větším počtem náprav. Cílem bylo splnit zmíněný předpis EU a současně naložit co nejtěžší náklad. „Tato investice do dražších vozidel s větším množstvím náprav by pro nás byla v případě snížení maximální hmotnosti v podstatě zmařená,“ zdůraznil. Firmy by musely nakoupit více kamionů a najmout nové řidiče, což by jejich služby prodražilo. Zmínil také Francii, která nedávno maximální hmotnost kamionů zvýšila ze 40 na 44 tun.

Zdroj: ČTK

Kapsch nabídl státu odkup části firmy, která má na starosti mýto

Zdroj: Pixabay.com

Současný provozovatel mýtného systému v tuzemsku Kapsch nabídl státu odkup akcií části svého podniku, která zajišťuje provoz a obsluhu mýta. Podle firemních odhadů by se prodejní částka měla pohybovat mezi 200 až 400 miliony korun. Společnost Kapsch o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Ministerstvo dopravy se návrhem firmy zabývá, prioritou je však podle mluvčího Jakuba Stadlera dokončení současného tendru, který byl nepravomocně zrušen antimonopolním úřadem.

„Rozhodli jsme se poslat panu ministrovi ještě jednou variantu řešení mýtné situace, která spočívá v razantní emancipaci státu v provozování mýta,“ řekl generální ředitel Kapsche Karel Feix. Podle něj by celý proces přechodu provozu mýta pod stát trval přibližně 15 měsíců. Konkrétní částka i podoba případného prodeje by podle firmy určily až jednání obou stran a znalecké posudky.

„Z pohledu ministerstva dopravy se ze strany Kapsche jedná zatím spíše o návrh než o nabídku,“ řekl ČTK Stadler. Resort podle něj návrh společnosti v současnosti analyzuje a pro případ, že by se rozhodl v budoucnosti tuto variantu realizovat, by se obrátil kvůli ověření legality takového postupu i na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ministerstvo usiluje o to, aby bylo napevno a nepochybně stanoveno, že lze nabýt účast v obchodní společnosti bez realizace zadávacího řízení, vysvětlil Stadler.

Stát v současnosti vlastní veškerou infrastrukturu mýtného systému, včetně dokumentace, podle Feixe mu však chybí provozní know-how představované především mýtnými a projektovými specialisty.

„Zbavení se závislosti na jediném externím provozovateli a přechod denního provozu mýta pod stát je totiž celoevropským trendem,“ dodal Feix. Zmínil přitom Rakousko, Bulharsko nebo Slovinsko, kde se podle něj tento systém osvědčil. Od podzimu bude stát provozovat mýto i v Polsku a Německu.

Podle mluvčího firmy Davida Šimoníka by vlastní provoz mýta byl pro stát výhodnější. Převzetím systému do vlastních rukou by se podle něj mohly snížit provozní náklady na zhruba 890 milionů korun ročně při provozní nákladovosti 8,6 procent. Dnes provozní nákladovost dosahuje 14 procent.

Další výhodou pro stát by podle Šimoníka byla také možnost pravidelně si vybírat podle výhodnosti jednotlivé subdodavatele, kteří zajišťují například provoz technologie, logistiku nebo výběr poplatků. Podle ministerstva by však tento systém byl naopak komplikací, protože problém u jedné z desítek zakázek by podle Stadlera mohl vést až ke kolapsu celého systému, což by bylo pro stát riziko. V současnosti přebírá při výpadku systému plnou odpovědnost provozovatel.

V současnosti Kapsch zajišťuje činnosti týkající se bezprostředního denního provozu mýtného systému, jako je prodejní a obslužná síť, kontaktní centrum pro klienty, podpora prodejní sítě, help desk, web management, oddělení reklamací, centrum pro manuální validaci, logistika a distribuce OBU či platby a další.

Kapsch je provozovatelem mýtného systému v Česku od roku 2007, přičemž jeho současný kontrakt na provoz systému vyprší v závěru příštího roku. Novým provozovatelem mýta po roce 2019 se podle státního tendru mělo stát konsorcium Czech Toll/Sky Toll, tendr však byl v květnu zatím nepravomocně zrušen ÚOHS. Ministerstvo dopravy podalo proti rozhodnutí úřadu rozklad.

Zdroj: ČTK

Export z Iránu: nejen ropou je živ člověk

Zdroj: AsstrA

Export z Iránu: nejen ropou je živ člověk

Tradičně je za hlavního dodavatele mléčných výrobků na ruský trh považováno Bělorusko, ale v poslední době se na horizontu západního souseda objevil nový východní konkurent, Írán. Sankce, které platily po mnoho let, se zasadily o rozvoj íránského zemědělského sektoru. V současné době více než 400 zpracovatelských podniků v Íránu nejen zcela pokrývá potřebu vnitřního trhu, ale také umožňuje export téměř 600 tis. tun mléčných výrobků ročně, za více než 625 mil. amerických dolarů. Íránská vláda plánuje zvýšení této hodnoty na milion tun, což způsobí, že se země ocitne v dvacítce největších světových vývozců mléčných výrobků. Rozvoj rusko-íránských vztahů umožňuje tvrdit, že k uskutečnění těchto plánů může dojít i v tomto roce.

Začínaje rokem 2016 provedla Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor (Rosselkhoznadzor) atestaci mnoha íránských výrobců mléčných výrobků. První dodávky byly realizovány krátce po provedeném ověření. O jedné z přeprav odtučněného mléka v prášku (OMP) z Íránu do Moskvy vypráví Mohammad Sadeghikhorabadi, Country Manager pro Írán v kapitálové skupině AsstrA.

V březnu tohoto roku jsme obdrželi dotaz od jednoho z největších íránských výrobců na přepravu mlékárenských výrobků do Ruska. 500 tun OMP na paletách bylo dodáno z přístavu v Anzali do přístavu v Astrachani. Všemi dalšími operacemi v celém logistickém řetězci v Rusku se zabývali specialisté z AsstrA. Informace od zákazníka o zahájení dopravy nákladu z přístavu v Astrachani došla na začátku května. 5. května bylo vysláno první vozidlo a již za necelé dva týdny projekt končil. Celkem jsme k nakládce přistavili 26 vozidel. Mléko bylo převáženo do Moskvy podle zásad celního tranzitu. Tranzitní prohlášení byla připravena nasmlouvaným celním brokerem, otázkami spojenými s celním softwarem EPI pro 26 automobilů se zabývali pracovníci AsstrA. Takto jsme zákazníkovi zajistili kompletní obsluhu nákladu na území Ruska, skladováním počínaje, přípravou dokumentace konče.

Jak se v současnosti rýsuje situace s hledáním dopravy na trase Írán-Rusko? Je těžké najít důvěryhodného obchodního partnera nabízejícího optimální ceny?

Šlo o multimodální dopravu: za přepravu námořní cestou odpovídal dodavatel, my jsme se zase zabývali dopravou na území Ruska. Problémem se však ukázalo být hledání subdodavatelů, neboť navrhované původní sazby zákazníkovi neodpovídaly. Ačkoli díky ověřenému agentovi v přístavu v Astrachani, s nímž jsme spolupracovali již dříve, se nám podařilo najít adekvátní místní přepravce jak s vlastním, tak pronajatým vozovým parkem.

Objevily se nějaké speciální požadavky na bezpečnost, certifikaci nákladů a udržení příslušné teploty?

Přeprava mléka v prášku nevyžaduje zachování příslušné teploty, proto byly také k přepravě využity především standardní nákladní vozy s plachtou a částečně chladírny bez systémů nastavení teploty. Pokud zase hovoříme o dokumentaci, před zahájením dopravy objednavatel připravil nezbytnou složku dokumentů: veterinární osvědčení s překladem do ruštiny, certifikáty kvality výrobků, prohlášení GMO a osvědčení o původu formuláře A. Před odbavením každého vozidla byla provedena interní kontrola, uděleno razítko a teprve po těchto procedurách bylo zboží odesláno. Po doručení do specializovaného skladu v Moskvě byl náklad opětovně zkontrolován veterinárním inspektorem.

Co myslíte, jak se vyvine situace dopravy mléčných výrobků z Íránu? Objem exportu vzroste nebo spíše není pravděpodobné, že se Írán stane pro Rusko druhým Běloruskem?

Za prvé, je nutné pamatovat na to, že téměř polovinu atestovaných íránských mléčných výrobků z hlediska vývozu do Ruska, tvoří náklady pocházející od největších výrobců v zemi, s téměř 90% účastí na trhu. Proto také dosavadní objem dopravy do Ruska je stěží na začátku. Zkoumáme terén. Hlavní část exportu se, tak jako dosud, dostala do sousedního Iráku a Afghánistánu.

Za druhé, i přes dost vysokou prodejní cenu mléka v Íránu, která činí průměrně 30 eurocentů (pozn. red.: průměrná prodejní cena v EU je 21,5 euro), přiděluje íránská vláda pro podporu vývozu dotace zpracovatelským podnikům, což zvyšuje cenovou konkurenceschopnost íránských mléčných výrobků. Na ruském trhu už Írán přebil běloruské ceny za pasterizované mléko (pozn. red.: Írán – do 0,18 eur za litr, Bělorusko – do 0,23 eur) a dále za mléko v prášku (pozn. red.: Írán – do 1,8 eur/kg, Bělorusko – do 2,23 eur/kg).

Za třetí, íránské výrobky jsou pro ruského spotřebitele nadále „terra incognita”. Spolu s nárůstem povědomí o značce a v důsledku realizace reklamních a marketingových kampaní získají íránské mléčné výrobky svou část ruského trhu. V současnosti ještě nejsme schopni odhadnout, jak velká část to bude.

Pomalu končí také dvouleté rozhovory o zřízení zóny volného obchodu (FTA) mezi Íránem a Euroasijskou hospodářskou unií. Nová smlouva umožní Íránu převoz více než padesáti různých skupin zboží s nižším clem, včetně zemědělských výrobků.

Všechno to nám jednoznačně umožňuje počítat s nárůstem objemu dodávek z Blízkého Východu.

Jaké jsou hlavní překážky v rozvoji dopravy mléčných výrobků z Íránu?

Pokud mluvíme o exportu do Ruska, máme tu co do činění s vnitřním odporem trhu. Od roku 2016 do roku 2017 rostl dovoz mléka v prášku z Blízkého Východu téměř o 20 %, zatímco velikost přeprav z Íránu vzrostla pětinásobně. Od té doby se ruské firmy začaly obracet na ministerstvo zemědělství s žádostí o kontrolování doprav z Íránu, Turecka a jiných států, aby bylo zabráněno cenovému dumpingu na výrobky pocházející od místních výrobců, nebyly však podniknuty žádné kroky. Říká se, že v dohledné perspektivě existuje možnost zavedení omezení pro dodávky určitého množství zboží, ale doposud k tomu nejsou žádné reálné předpoklady.

Pokud hovoříme o rozvoji dopravy nákladů v celkovém měřítku, je největším problémem geografická poloha Íránu. Mezi předními dovozci Írán sousedí pouze s Čínou a Ruskem. Doprava do Německa, Francie a jiných států EU vyžaduje více času, více nákladů a více námahy. Je rozhodně příliš brzy na to, abychom mohli mluvit o světových exportních plánech, avšak pokud se současné tempo růstu exportu udrží, stane se pro nás doručených 500 tun mléka v prášku „pouze 500 tunami”.

Export z Iránu: nejen ropou je živ člověk

Tradičně je za hlavního dodavatele mléčných výrobků na ruský trh považováno Bělorusko, ale v poslední době se na horizontu západního souseda objevil nový východní konkurent, Írán. Sankce, které platily po mnoho let, se zasadily o rozvoj íránského zemědělského sektoru. V současné době více než 400 zpracovatelských podniků v Íránu nejen zcela pokrývá potřebu vnitřního trhu, ale také umožňuje export téměř 600 tis. tun mléčných výrobků ročně, za více než 625 mil. amerických dolarů. Íránská vláda plánuje zvýšení této hodnoty na milion tun, což způsobí, že se země ocitne v dvacítce největších světových vývozců mléčných výrobků. Rozvoj rusko-íránských vztahů umožňuje tvrdit, že k uskutečnění těchto plánů může dojít i v tomto roce.

Začínaje rokem 2016 provedla Federální služba pro veterinární a fytosanitární dozor (Rosselkhoznadzor) atestaci mnoha íránských výrobců mléčných výrobků. První dodávky byly realizovány krátce po provedeném ověření. O jedné z přeprav odtučněného mléka v prášku (OMP) z Íránu do Moskvy vypráví Mohammad Sadeghikhorabadi, Country Manager pro Írán v kapitálové skupině AsstrA.

V březnu tohoto roku jsme obdrželi dotaz od jednoho z největších íránských výrobců na přepravu mlékárenských výrobků do Ruska. 500 tun OMP na paletách bylo dodáno z přístavu v Anzali do přístavu v Astrachani. Všemi dalšími operacemi v celém logistickém řetězci v Rusku se zabývali specialisté z AsstrA. Informace od zákazníka o zahájení dopravy nákladu z přístavu v Astrachani došla na začátku května. 5. května bylo vysláno první vozidlo a již za necelé dva týdny projekt končil. Celkem jsme k nakládce přistavili 26 vozidel. Mléko bylo převáženo do Moskvy podle zásad celního tranzitu. Tranzitní prohlášení byla připravena nasmlouvaným celním brokerem, otázkami spojenými s celním softwarem EPI pro 26 automobilů se zabývali pracovníci AsstrA. Takto jsme zákazníkovi zajistili kompletní obsluhu nákladu na území Ruska, skladováním počínaje, přípravou dokumentace konče.

Jak se v současnosti rýsuje situace s hledáním dopravy na trase Írán-Rusko? Je těžké najít důvěryhodného obchodního partnera nabízejícího optimální ceny?

Šlo o multimodální dopravu: za přepravu námořní cestou odpovídal dodavatel, my jsme se zase zabývali dopravou na území Ruska. Problémem se však ukázalo být hledání subdodavatelů, neboť navrhované původní sazby zákazníkovi neodpovídaly. Ačkoli díky ověřenému agentovi v přístavu v Astrachani, s nímž jsme spolupracovali již dříve, se nám podařilo najít adekvátní místní přepravce jak s vlastním, tak pronajatým vozovým parkem.

Objevily se nějaké speciální požadavky na bezpečnost, certifikaci nákladů a udržení příslušné teploty?

Přeprava mléka v prášku nevyžaduje zachování příslušné teploty, proto byly také k přepravě využity především standardní nákladní vozy s plachtou a částečně chladírny bez systémů nastavení teploty. Pokud zase hovoříme o dokumentaci, před zahájením dopravy objednavatel připravil nezbytnou složku dokumentů: veterinární osvědčení s překladem do ruštiny, certifikáty kvality výrobků, prohlášení GMO a osvědčení o původu formuláře A. Před odbavením každého vozidla byla provedena interní kontrola, uděleno razítko a teprve po těchto procedurách bylo zboží odesláno. Po doručení do specializovaného skladu v Moskvě byl náklad opětovně zkontrolován veterinárním inspektorem.

Co myslíte, jak se vyvine situace dopravy mléčných výrobků z Íránu? Objem exportu vzroste nebo spíše není pravděpodobné, že se Írán stane pro Rusko druhým Běloruskem?

Za prvé, je nutné pamatovat na to, že téměř polovinu atestovaných íránských mléčných výrobků z hlediska vývozu do Ruska, tvoří náklady pocházející od největších výrobců v zemi, s téměř 90% účastí na trhu. Proto také dosavadní objem dopravy do Ruska je stěží na začátku. Zkoumáme terén. Hlavní část exportu se, tak jako dosud, dostala do sousedního Iráku a Afghánistánu.

Za druhé, i přes dost vysokou prodejní cenu mléka v Íránu, která činí průměrně 30 eurocentů (pozn. red.: průměrná prodejní cena v EU je 21,5 euro), přiděluje íránská vláda pro podporu vývozu dotace zpracovatelským podnikům, což zvyšuje cenovou konkurenceschopnost íránských mléčných výrobků. Na ruském trhu už Írán přebil běloruské ceny za pasterizované mléko (pozn. red.: Írán – do 0,18 eur za litr, Bělorusko – do 0,23 eur) a dále za mléko v prášku (pozn. red.: Írán – do 1,8 eur/kg, Bělorusko – do 2,23 eur/kg).

Za třetí, íránské výrobky jsou pro ruského spotřebitele nadále „terra incognita”. Spolu s nárůstem povědomí o značce a v důsledku realizace reklamních a marketingových kampaní získají íránské mléčné výrobky svou část ruského trhu. V současnosti ještě nejsme schopni odhadnout, jak velká část to bude.

Pomalu končí také dvouleté rozhovory o zřízení zóny volného obchodu (FTA) mezi Íránem a Euroasijskou hospodářskou unií. Nová smlouva umožní Íránu převoz více než padesáti různých skupin zboží s nižším clem, včetně zemědělských výrobků.

Všechno to nám jednoznačně umožňuje počítat s nárůstem objemu dodávek z Blízkého Východu.

Jaké jsou hlavní překážky v rozvoji dopravy mléčných výrobků z Íránu?

Pokud mluvíme o exportu do Ruska, máme tu co do činění s vnitřním odporem trhu. Od roku 2016 do roku 2017 rostl dovoz mléka v prášku z Blízkého Východu téměř o 20 %, zatímco velikost přeprav z Íránu vzrostla pětinásobně. Od té doby se ruské firmy začaly obracet na ministerstvo zemědělství s žádostí o kontrolování doprav z Íránu, Turecka a jiných států, aby bylo zabráněno cenovému dumpingu na výrobky pocházející od místních výrobců, nebyly však podniknuty žádné kroky. Říká se, že v dohledné perspektivě existuje možnost zavedení omezení pro dodávky určitého množství zboží, ale doposud k tomu nejsou žádné reálné předpoklady.

Pokud hovoříme o rozvoji dopravy nákladů v celkovém měřítku, je největším problémem geografická poloha Íránu. Mezi předními dovozci Írán sousedí pouze s Čínou a Ruskem. Doprava do Německa, Francie a jiných států EU vyžaduje více času, více nákladů a více námahy. Je rozhodně příliš brzy na to, abychom mohli mluvit o světových exportních plánech, avšak pokud se současné tempo růstu exportu udrží, stane se pro nás doručených 500 tun mléka v prášku „pouze 500 tunami”.

Chytré přepravní řešení CoolPall

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Společnost Peli BioThermal patří k předním poskytovatelům vysoce specializovaných obalových řešení, používaných za velice specifických podmínek. V portfoliu společnosti lze najít řadu patentovaných a prestižními cenami oceněnými obalových řešení pro bezpečnou přepravu léčiv, tkání, vakcín, krve apod. Novinku z oblasti „temperature controlled packaging“ představila společnost v Miláně.[/quote]

Specializované přepravní obaly v medicíně musí často zajišťovat tepelnou stabilitu a vyznačují se i přesným teplotním kontrolním systémem. CoolPall™ Flex je novinkou z řady přepravních obalů od společnosti Peli BioThermal, která byla představena v rámci platformy Clinical Trial Supply Europe konané v polovině března v italském Miláně.

Teplotně kontrolované obaly

Peli BioThermal má rozsáhlé R&D oddělení, kde na míru vyvíjí jednorázová i opakovaně použitelná řešení pro bezpečnou distribuci zmrazených, chlazených a teplotně velmi citlivých medicínských, farmaceutických i klinických materiálů. Přepravní obaly jsou obvykle dimenzovány na teploty od -50 ° C do 25 ° C.  Klient může u těchto řešení sledovat teplotní průběh v celém distribučním řetězci pomocí patentovaného SW CrEdo ProEnvision ™ Peli BioThermal.

Možnosti nového obalu

Nová řada obalového řešení CoolPall™ Flex obsahuje obaly ve všech různých výškách, pro přepravovaný objem 140 – 767 litrů. Obaly mohou být standardního typu či s vakuově izolovanými stěnami. Chladící médium může být na bázi vody nebo speciální chladící kapaliny (jednosložková či dvousložková konfigurace). Flexibilní konfigurace chladícího média rozšiřuje možnosti použití tohoto unikátního konceptu.

K bezpečnosti občanů

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Unie bezpečnosti: Komise vítá přijetí Evropského informačního a autorizačního systému pro cestování (ETIAS) Evropským parlamentem a silnější agenturou EU-LISA[/quote]

Evropský parlament přijal 5. července konečnou dohodu o vytvoření evropského Informačního a autorizačního systému (ETIAS) a k posílení mandátu EUu-LISA, Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Legislativní návrhy pro ETIAS a EU-LISA byly zveřejněny v listopadu 2016 a v červnu 2017 a byly přijaty jako politické priority podle společného prohlášení o legislativních prioritách EU pro roky 2018-2019. Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos a komisař pro bezpečnost Julian King přijetí uvítali. Komisař Avramopoulos uvedl: „Na počátku naší Komise jsme se zavázali poskytnout Unii, která brání a dnes jsme udělali velmi důležitý krok k tomuto cíli. Silnější EU-LISA chce být nervovým centrem našich informačních systémů pro hranice Každý, kdo představuje migrační nebo bezpečnostní riziko, bude identifikován, než dorazí na hranice EU, cestující bona fide to bude mít snazší. ch bez víz Cestovatelé chtějí být usnadněni „Chci poděkovat oběma zpravodajům za jejich vedení a odhodlání budovat bezpečnější Unii pro naše občany“. Komisař King dodal: „ETIAS chce návštěvníky před vízovou obrazovkou pro případné bezpečnostní problémy, zatímco posílená EU LISA chce „pokračovat v modernizaci celoevropských informačních systémů pro vymáhání práva a správu hranic“.

Povolení ETIAS není vízum. Jakmile bude fungovat, chce zajistit bezvízový přístup do schengenského prostoru. Při příjezdu na hranice EU budou cestující muset mít platný cestovní doklad a povolení ETIAS.
• Cenově dostupný, jednoduchý a rychlý: Všichni bezvízoví ​​cestující požádají o povolení ETIAS před jejich návštěvou schengenského prostoru. Dokončení on-line žádosti by nemělo trvat déle než 10 minut s automatickým schválením ve více než 95 % případů. Cestující zaplatí jednorázový poplatek 7 EUR (pro cestující ve věku 18 až 70 let) a vydané povolení bude platit po dobu tří let.

  • Křížové kontroly informačních systémů EU: ETIAS chce křížovou kontrolu údajů cestujícím osvobozeným od víz informačními systémy EU pro hranice, bezpečnost a migraci, včetně Schengenského informačního systému (SIS), vízového informačního systému (VIS) Eurodac, Europol a Interpol. Pokud se křížově ověřené údaje shodují s databázemi EU, bude žádost ověřena ručně ústřední jednotkou ETIAS spravovanou Evropskou agenturou pro hraniční a pobřežní stráž.
  • Jasná pravidla pro zamítnutí: V případech, kdy je povolení odmítnuto, bude příslušný vnitrostátní orgán vyhledávat další informace do 96 hodin. Pokud jsou poskytnuty dodatečné informace, musí vnitrostátní orgán přijmout rozhodnutí do čtyř týdnů od data prvního podání žádosti. V případě odmítnutí mají žadatelé vždy právo odvolat se.

Modernizace agentury EU-LISA, agentury EU pro správu rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, chce agentuře poskytnout kapacity a nástroje, které potřebuje k zajištění centralizovaného provozního řízení informačních systémů EU pro migraci , bezpečnost a správa hranic.
Evropská unie hraje zásadní úlohu při vývoji a udržování nových informačních systémů pro migraci, bezpečnost a správu hranic, zejména: Systém vstupu a výstupu (EES) a Evropský systém pro informace a autorizaci cestujících (ETIAS).

  • modernizace stávajících systémů: Agentura proto bude v lepší pozici pro zachování a modernizaci stávajících systémů, například Schengenského informačního systému (SIS), vízového informačního systému (VIS) a Eurodac, za které je již zodpovědná.
  • Zajištění interoperability: Zesílená agentura chce mít na starosti zavádění technických řešení.
    Další kroky

Oba schválené texty musí nyní být přijaty Radou. Předseda Evropského parlamentu a předsednictví Rady zamýšlí podepsat texty. Po jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (EUR-Lex), budou pravidla vstoupí v platnost 20 dní poté, umožní EU-LISA agentuře EU začít stavět na evropské informace o cestování a autorizační systém (ETIAS) a provést syntézu nového informační systémy fungující do konce roku 2021.

Souvislosti

Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2016 předseda Juncker zdůraznil, že je důležité překonat nedostatky v oblasti správy dat a zlepšit interoperabilitu stávajících informačních systémů. Oznámil také, by Komise mohla navrhnout vytvoření evropských cestovních informací a autorizačního systému – do plně automatizovaného systému s předběžnou kontrolou bezpečnosti a nepravidelné kontroly migrace, při plném respektování základních práv a ochrany osobních údajů, a vydávat povolení k osvobození od víz cestujícím o schengenského prostoru. K tomu Komise předložila legislativní návrhy na zřízení Evropského Informačního a autorizačního systém (ETIAS) v listopadu 2016 a na posílení mandátu EU-LISA Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých IT  informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a justice v červenci 2017. Obě spisy byly identifikovány jako politické priority podle společného prohlášení pro roky 2018-2019.

Plénum přijímá texty politické dohody dosažené v rámci třístranných rozhovorů mezi Evropským parlamentem a Radou. Politická dohoda o agentuře ETIAS byla dosažena dne 25. dubna a dne 24. května v rámci EU-LISA, prohlášení Komise o obou spisech jsou k dispozici online.

Antimonopolní politika: Komise konzultuje pokyny týkající se vnitrostátních norem týkajících se hospodářských škod způsobených kartelovými dohodami

Evropská komise vyzvala 5.7. k připomínkám k návrhu směrnic k pomoci národním soudům při odhadu podílu zvýšení cen vyvolaných kartelem zaměřených na nepřímé kupující a konečné spotřebitele. Komise vyzývá k názoru a připomínkám návrhů pokynů do 4. října 2018. Směrnice o porušení antimonopolních pravidel pomáhá občanům a společnostem, pokud jsou oběťmi porušení antitrustových pravidel EU. To platí nejen pro přímé zákazníky v rámci kartelové dohody, ale také pro nepřímé zákazníky a konečné spotřebitele. Mohou to být také poškozeni, pokud jsou přímí zákazníci schopni projít dodavatelským řetězcem dolů k zásobovacím řetězcům.

Je na vnitrostátních soudech, aby rozhodly o výši náhrady, a to případ od případu. Přesné množství nadhodnocených pro nepřímé zákazníky. přebíjených prostředků však může být obtížné. Z tohoto důvodu směrnice o náhradě škody předpokládá, že se Komise neuplatní.

Cílem těchto pokynů je poskytnout právní a ekonomické pokyny vnitrostátním a dalším zúčastněným stranám. Návrh pokynů popisuje procesní nástroje, které mají k dispozici vnitrostátní soudy při posuzování existence nadměrných poplatků, jakož i pravomoc vnitrostátních soudů odhadnout výši přirážky. Pokyny jsou proto zaměřeny na doplnění Praktické příručky pro vyčíslení škod, která byla vydána v roce 2013.

Odpovědi na konzultaci lze předložit až do 4. října 2018. Komise pečlivě přezkoumá všechny vstupy před finalizací pokynů.Konzultační dokument je k dispozici na internetových stránkách Komise.

Souvislosti

Porušení právních předpisů EU o hospodářské soutěži jako celku nebo v důsledku dominantního postavení na trhu způsobuje vážné poškození nejen hospodářství jako celku, ale také jednotlivým podnikům a spotřebitelům. Mohou utrpět škody například kvůli vyšším cenám nebo ztrátám z důvodu uzavření trhu.

Tyito oběti mají nárok na náhradu za tuto škodu. Mohou získat požadování náhrady tím, že o žalobě na náhradu škody u vnitrostátního soudu. Směrnice o porušení antimonopolních pravidel, která má dne 27. prosince 2016, usnadňuje obětem protisoutěžních praktik získat škody.

V příloze je výčet všech opatření všech členských států v této oblasti

 

Sleva 75 % pro studenty a seniory bude v Ústeckém kraji i v MHD

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Sleva ve výši 75 procent z jízdného pro studenty a seniory bude od září v Ústeckém kraji platit i v MHD devíti měst. Vzniklou ztrátu na tržbách dopravců jezdících ve městech uhradí Ústecký kraj. Podle předběžných výpočtů tak na veřejnou dopravu bude muset dát kraj o několik milionů korun více. ČTK o tom informoval mluvčí kraje Zdeněk Rytíř.[/quote]

O poskytnutí slevy ve výši 75 procent na jízdné ve veřejné dopravě pro cestující starší 65 let a studenty do 26 let rozhodla v březnu tehdejší vláda v demisi. Sleva se ale nevztahuje na MHD, což by podle dopravního náměstka hejtmana Jaroslava Komínka v integrované dopravě v Ústeckém kraji (DÚK) přineslo problémy.

„Stát chtěl pro tyto citlivé skupiny cestujících zavést slevy, ale již vůbec neřešil, aby se takové slevy poskytovaly v integrované dopravě, tedy při přestupech na MHD, ani při jízdách městskou dopravou samotnou,“ uvedl Komínek.

,,Dokonce při poskytnutí takové slevy i při přestupu na MHD bude stát dopravcům krátit dorovnání poskytnuté slevy. Přesto jsme se rozhodli nové slevy všem cestujícím DÚK v plném rozsahu poskytovat, a tedy i v MHD,“ dodal.

Kdyby k sjednocení nedošlo, například po Ústí nad Labem by děti a senioři jezdili vlakem a autobusem za čtyři koruny, ale za cestu městským autobusem a trolejbusem by děti platily devět, senioři deset a studenti dokonce 18 korun.

Pětasedmdesátiprocentní sleva bude o 1. září v Ústeckém kraji pro studenty a seniory platit ve vlacích, zelených autobusech, na turistických železničních i lodních linkách a také v MHD ve městech Bílina, Děčín, Chomutov, Jirkov, Litvínov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a Varnsdorf. V Litoměřicích a Lovosicích je městská hromadná doprava pro všechny cestující zdarma.

Zdroj: ČTK

Evropský parlament vrátil na začátek jednání o pravidlech pro řidiče kamionů

[quote]Evropští poslanci vrátili na začátek jednání o tom, zda se mají na řidiče kamionů stejně jako dosud vztahovat obecná pravidla Evropské unie pro vysílání pracovníků. Kontroverzní otázkou, zda i pro řidiče nákladní dopravy má, nebo nemá platit princip stejného platu za stejnou práci na stejném místě, se tak bude znovu zabývat dopravní výbor parlamentu. Budou ji řešit také členské státy.[/quote]

Téma odměňování řidičů Evropskou unii rozděluje. Západní státy se brání levné pracovní síle ze zemí střední a východní Evropy, ty naopak kritizují údajný západní protekcionismus a varují před poškozováním vnitřního trhu.

V praxi rozhodnutí parlamentu znamená, že se na řidiče kamionů budou i nadále vztahovat stávající předpisy, řekla ČTK a serveru Info.cz česká poslankyně Martina Dlabajová. Výsledek hlasování v plénu ve Štrasburku je podle ní špatnou zprávou pro české dopravce.

,,Zůstává nejistota, jak se k tomu postaví různé členské státy,“ uvedla Dlabajová, která má na starosti sociální aspekty takzvaného silničního balíčku ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

,,Nadále tak platí to, že dopravní sektor nebude mít specifickou legislativu“.

Pravidla pro vysílání si členské státy vykládají různě. Při jejich uplatňování v současné podobě se tak podle Dlabajové dá předpokládat řetězová reakce v podobě ochranářských opatření zatěžujících dopravce, jako je německý zákon, který zavedl plošné minimální mzdy i pro zahraniční zaměstnance zahraničních firem.

Naopak francouzská europoslankyně Christine Revaultová d’Allonnes-Bonnefoy ze sociálnědemokratické frakce poslance v úterý vyzvala, aby „odmítli veškerou diskriminaci“ týkající se mezd.

,,Pro řidiče musejí platit stejná pravidla jako pro ostatní pracovníky,“ prohlásila poslankyně.

Podle sdružení dopravců Česmad Bohemia krok EP pro české dopravce zatím fatální důsledky nemá. Generální tajemník sdružení Vojtěch Hromíř ČTK sdělil, že rozhodnutí europoslanců sice není dobrá zpráva pro české dopravce, protože hrozí, že pravidla pro vysílání pracovníků budou jednotlivé země využívat podle svého. Zároveň se ale podle něj daří přesvědčovat stále více europoslanců o vyjmutí mezinárodních přeprav ze směrnice o vysílání pracovníků.

Podobně hodnotí rozhodnutí české ministerstvo dopravy, podle kterého se západoevropské státy snaží vypudit české dopravce ze svého trhu.

,,Těmito kroky ohrožují jeden ze základních pilířů unie, kterým je volný pohyb pracovních sil,“ sdělil ČTK mluvčí úřadu Jakub Stadler s tím, že ministr dopravy Dan Ťok bude v následujících jednáních evropských ministrů dále aktivně otevírat toto téma.

Rakouský ministr dopravy Norbert Höfer novinářům ve Vídni řekl, že Rakousko se jako nynější předsednická země bude snažit najít kompromis mezi pozicí západoevropských států na jedné straně a pohledem zemí visegrádské skupiny na straně druhé.

,,Rád bych absolvoval řadu dvoustranných jednání a rozhovory v menších formátech, abych zjistil, zda se nám může podařit sblížit nynější extrémně odlišné pohledy,“ uvedl.

Obecná pravidla pro vysílání pracovníků, vztahující se na všechny sektory, platí od roku 1996 a byla ušita na míru stavebnictví. Mobilní povaze práce řidičů ale nevyhovují. Evropská komise proto loni přišla s návrhem na úpravu této oblasti, který představila v rámci silničního balíčku. V něm se zabývá různými předpisy pro silniční dopravu. Pro Česko je důležitá část věnující se sociální ochraně, která kromě mezd upravuje například i dobu odpočinku.

Dopravní výbor Evropského parlamentu v červnu odhlasoval kompromis, který byl přijatelný i pro české dopravce. Stanovil mimo jiné výjimku pro mezinárodní silniční dopravu, která měla být z pravidel pro vysílání pracovníků do zahraničí vyňata. Tuto dohodu ale europoslanci odmítli na červnové plenární schůzi. Dnes vrátili jednání na začátek.

Zdroj: ČTK

Vládní plán na zvýšení bezpečnosti Letiště Praha stál 123 mil. Kč

[quote]Bezpečnostní složky společně s Českým Aeroholdingem dokončily vládní projekt, jehož cílem bylo zvyšování bezpečnosti na Letišti Václava Havla v Praze. Na letišti tak byla vybudována řada zařízení k rozpoznávání podezřelých cestujících i nákladů. Investice se v rámci tříletého projektu vyšplhaly na 123,7 milionu korun. Vyplývá to z materiálu o projektu, který zítra vyhodnotí vláda.[/quote]

Nejnákladnější a technicky nejnáročnější investicí bylo zavedení systému pro rozpoznávání obličejů a také jeho následné zapojení do informačních databází. Na letišti tak bylo instalováno 145 kamer, které by měly okamžitě porovnat zachycenou tvář s databází hledaných osob.

Kamerový systém byl předmětem diskuzí zejména při dopadení hledaných turistů z Nizozemska, kteří v dubnu napadli v centru Prahy restaurační personál. Policisté tehdy systém nevyužili a na přítomnost hledaných turistů na letišti upozornili až svědci a ostraha letiště. Kamery fungují zatím ve zkušebním provozu.

Dalším opatřením bylo vybudování systému pro rozpoznávání registračních značek, který by měl policii zajistit přehled o všech vozidlech pohybujících se ve veřejně přístupných prostorách letiště, včetně všech příjezdových cest.

Odbavovací systém byl rozšířen o vstupní branky se čtečkou cestovních dokladů. Na letišti byly dále mimo jiné instalovány kontrolní brány a zařízení k detekci chemických, případně radioaktivních látek. Součástí projektu byl i střelecký výcvik bezpečnostních složek na letišti.

Vedle nových systémů a přístrojů se podle vládního dokumentu podařilo díky projektu dosáhnout i zkvalitnění spolupráce všech zúčastněných úřadů, a to především díky rychlé výměně informací. Ministerstvo vnitra poskytlo na nová bezpečnostní opatření téměř 97,5 milionu korun. Dalších 19,65 milionu korun investovala do letiště Bezpečnostní informační služba (BIS). Původně přitom podle tři roky starého vládního usnesení, které o projektu rozhodlo, se ze strany BIS počítalo až s 50 miliony korun. Podle materiálu však služba dokázala velkou část peněz uspořit především při realizaci systému pro rozpoznávání registračních značek aut.

Po dokončení projektu vláda zároveň počítá se zaváděním obdobných opatření pro zvýšení bezpečnostních standardů, včetně kamerového systému pro rozpoznávání obličejů, i na ostatních mezinárodních letištích s pravidelným provozem v zemi (Brno – Tuřany, Karlovy Vary, Ostrava – Mošnov a Pardubice). Pokračovat by měly i práce na rozšíření pokrytí systému biometrické detekce obličejů na letišti v Praze.

Zdroje: ČTK

Šéf Airbusu: Britští ministři nemají ponětí, jak na brexit

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Spory uvnitř britské vlády kritizoval šéf Airbusu Tom Enders. Ministři podle jeho názoru nemají ponětí, jak se postavit k brexitu. Evropský výrobce letecké techniky také zvýšil svůj odhad dodávek letadel na dalších 20 let o více než sedm procent.[/quote]

Britská vláda „nemá tuchy, nebo není schopna dosáhnout alespoň shody na způsobu jak provést brexit bez toho, aby vznikly závažné škody“, řekl na výroční tiskové konferenci firmy Enders. Společnost, která v Británii zaměstnává zhruba 14.000 lidí, již minulý měsíc varovala, že by se mohla ze země stáhnout, pokud Londýn opustí jednotný trh a celní unii Evropské unie bez tranzitní dohody.

Podobné varování britské vládě, která by na dnešním zasedání měla urovnat vnitřní spory, aby umožnila premiérce Therese Mayové odblokovat rozhovory s Evropskou unií, vyslal ve čtvrtek i největší britský výrobce automobilů Jaguar Land Rover. Odchod Británie z EU bez uzavření dohody o vzájemném obchodu by firmu podle jejího vyjádření stál 1,2 miliardy liber (35 miliard Kč) ročně.

Airbus nově předpokládá, že světové letecké společnosti koupí v příštích 20 letech 37.400 nových letadel v celkové hodnotě 5,8 bilionu dolarů (128 bilionů Kč). Prognózu navýšil díky letošnímu výraznému růstu letecké přepravy, ještě loni odhadoval pro příští dvě desetiletí odbyt jen na 34.900 strojů za 5,3 bilionu dolarů.

Zdroj: ČTK

Lidé mohou lítačkou spustit dobíjecí stanice pro elektromobily

Zdroj: Pixabay.com

Držitelé pražské karty MHD lítačka mohou ode dneška kartou spustit dobíjecí stanice pro elektromobily v síti Pražské energetiky (PRE). Novinářům to dnes řekla primátorka Adriana Krnáčová. Důvodem zavedení této funkce je očekávaný růst počtu elektromobilů. V Česku je zaregistrováno přes tisícovku elektromobilů, většina z nich je v Praze. Lidé, kteří lítačku nemají, si musí u PRE nechat vydat čipovou kartu. V Praze se nachází přes 70 dobíjecích stanic PRE. Lítačkou nahradilo město před zhruba dvěma lety kartu opencard.

„Podporu elektromobility vnímám jako logický krok, kterým se v zájmu čistější dopravy musíme ubírat. Rozšiřování elektromobility přinese Praze snížení uhlíkové stopy a zlepšení životního prostředí, které bude mít pozitivní vliv na zdraví Pražanů,“ řekla Krnáčová.

K používání nabíjecích stanic PRE, tzv. PREpointů, potřebují zájemci aktivní lítačku a rovněž musí podepsat smlouvu o využívání služeb nabíjení v síti stanic PRE. Pokud majitel elektromobilu nemá lítačku, musí si u PRE zařídit čipovou kartu, kterou stanici zapne. Odběr elektřiny s nimi PRE následně vyúčtuje. Faktura zákazníkovi dorazí vždy jednou za čtvrtletí a její splatnost je 21 kalendářních dní od vystavení. Pokud není zaplacena včas, PRE si účtuje úrok z prodlení 0,05 procenta částky.

PRE nedávno zprovoznila novou rychlonabíjecí stanici na Smíchově a minulý týden také nový druh nabíjení pomocí tzv. wallboxů, tedy nástěnných nabíjecích stanic na distribučních trafostanicích. „Těch jsou v Praze stovky a nacházejí se především v obytných celcích, jako jsou sídliště. Na objekt takové stanice dokážeme umístit hned dva wallboxy, a významně tak posílit nabíjecí infrastrukturu pro elektromobilitu. Počítáme, že během několika málo let přibude především na sídlištích na 90 nových dobíjecích míst tohoto typu, která budou samozřejmě dostupná i formou lítačky,“ uvedl mluvčí PRE Petr Holubec.

Síť nabíjecích stanic v hlavním městě čítá zhruba stovku veřejných míst, z čehož v roce 2017 bylo 11 rychlonabíjecích. V červenci bude Pražanům k dispozici na stránkách Smart Prague a jejích sociálních sítích mapa Prahy rozdělená na jednotlivé, stejně velké oblasti, kde budou moci Pražané hlasovat, kde by rádi měli nabíjecí stanice.

Majitelé elektromobilů a hybridních aut mají v hlavním městě zvýhodněnou cenu parkování v tzv. modrých zónách. Za parkování lidé platí 100 korun ročně. Vedení města letos v lednu schválilo vybudování infrastruktury pro 59 dobíjecích stanic pro elektromobily, které vyjdou na 27,7 milionu korun.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář