Domů Blog Strana 1037

Leo Express a FlixBus prodlouží prodej společných jízdenek

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Soukromí dopravci Leo Express a FlixBus prodlouží společný prodej jízdenek na navazující spoje. ČTK to řekl mluvčí společnosti Leo Express Emil Sedlařík. Společnosti začaly od letošního března nabízet na svých pokladnách společný prodej jízdenek platných u spojů obou dopravců. Původně platila spolupráce do konce května, nyní nebyl termín ukončení spolupráce stanoven.[/quote]

Cestující mohou kombinovat všechna vnitrostátní vlaková i autobusová spojení obou firem. Leo Express tak získal k celkem 98 vlakovým spojům více než 490 nových autobusových spojů týdně. Podle Sedlaříka dopravce nemusel kvůli spolupráci upravovat svůj jízdní řád a v současnosti se čeká na nový jízdní řád FlixBusu, aby mohly být do jízdního řádu zahrnuty další spoje.

Společný prodej jízdenek navázal na dlouhodobou spolupráci obou společností. V minulých letech navazovaly mezinárodní linky FlixBusu na vlakové spoje Leo Expressu a obě firmy spolupracovaly i při prodeji jízdenek na tyto spoje. Dalším společným projektem je model Locomore, kdy v srpnu loňského roku obě firmy otevřely železniční spojení mezi Berlínem a Stuttgartem.

FlixBus byl založen v Německu a soustředí se na vnitrostátní i mezinárodní autobusovou dopravu. První linky v ČR spustil v roce 2015. Nyní působí ve 27 evropských zemích a evropská síť FlixBusu zahrnuje přibližně 250.000 denních spojů do 1400 destinací.

Český soukromý dopravce Leo Express zahájil svůj provoz v roce 2012 na lince Praha-Ostrava. V současnosti provozuje síť vlakových i autobusových spojení v sedmi zemích střední a východní Evropy.

Zdroj: ČTK

Alianční náklady už nebudou přepravovat ruské Ruslany

[quote]Ruské aerolinky Volga-Dněpr od příštího roku přestanou přepravovat vojenské náklady členských států Severoatlantické aliance svými těžkými dopravními letouny Antonov An-124 Ruslan. Uvedl to ruský list Kommersant s odvoláním na nejmenovaný zdroj z firmy, podle kterého rozhodnutí padlo kvůli sankční politice západních zemí. Firma se místo toho soustředí na přepravu civilních nákladů. Ruské rozhodnutí se může dotknout i Česka a Slovenska.[/quote]

O chystaném kroku ruské firmy nejprve informovala francouzská média, podle kterých „Putin přistřihl křídla“ francouzským ozbrojeným silám. Právě francouzské armády – vedle německé – se totiž nejvíce dotkne ruský krok, který zkomplikuje a prodraží logistiku vojenských operací v cizině.

Například francouzská operace proti tuarežským povstalcům a radikálním islamistům v Mali v roce 2013 se mohla uskutečnit i díky nasazení obřích An-124, schopných přepravit až 120 tun nákladu. Jen v lednu a únoru 2013 na 110 letů dopravních letadel ze zemí NATO do Mali, hlavně britských strojů C-17, připadalo 115 letů An-124, připomněl list.

Státy NATO si pronajímají letouny An-124 od roku 2006 v rámci programu SALIS od ukrajinské společnosti Avialinii Antonova a ruské Volga-Dněpr. Letová hodina podle deníku loni vycházela na 36.000 až 56.000 eur (asi 909.000 až 1,4 milionu Kč). Avšak podle údajů, které zazněly ve francouzském parlamentu, k nahrazení jednoho An-124 bude zapotřebí pěti evropských transportních letounů Airbus A400M, což letové náklady zhruba ztrojnásobí.

Předloni ukrajinská společnost Avialinii Antonova ukončila spolupráci s Volga-Dněpr s odůvodněním, že Ukrajinci nemohou technicky pomáhat Rusku, protože by tak napomáhali i ruské agresi na východě Ukrajiny, připomněl Kommersant. Dodal, že proto desítka evropských zemí NATO, včetně Česka a Slovenska, uzavřela na léta 2017 a 2018 dva kontrakty na využívání An-124, jak s Rusy, tak s Ukrajinci. Platnost těchto kontraktů vyprší 31. prosince 2018.

Podle německé televize ARD z loňských 1600 letových hodin An-124 z programu SALIS připadlo 973 na Volga-Dněpr a 629 na ukrajinského Antonova. Ukrajinci si účtovali 37.000 eur za letovou hodinu, Volga-Dněpr 23.300. Největším uživatelem byly německé ozbrojené síly, které si loni rezervovaly 1080 letových hodin a 980 hodin letos. Francie využívala i služeb společnosti International Chartering Systems, která operuje s letouny An-124 ruského ministerstva obrany.

Zdroj: ČTK

Soud znovu odročil jednání ve sporu Asiany a Student Agency

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Krajský soud v Brně znovu odročil jednání ve sporu společností Asiana a Student Agency. Prvně jmenovaná v žalobě tvrdí, že ji konkurent vytlačil z trhu autobusové dopravy predátorskými cenami na přelomu let 2007 a 2008 a požaduje aktuálně kompenzaci škody přes 16 milionů korun, původně chtěla víc. Strany si vyžádaly výpověď autorů znaleckých posudků protistrany a autor soudního znaleckého posudku musí ještě zhodnotit, zda posudky byly vypracovány bezchybně. Znovu se má případ projednávat na konci června.[/quote]

Posudek, který si nechala vypracovat Asiana, určuje výši škody přes 16 milionů podobně jako posudek, který zpracoval znalec pro soud. Posudek, který si nechala vypracovat společnost Radima Jančury, určuje výši škody pouze na 1,5 milionu korun. Jančura to zdůvodnil jinou metodikou, podle něj je výpočet protistrany chybný.

,,Postupoval stejně jako soudní znalec a kalkuloval s tím, že oba soutěžitelé by měli stejný počet cestujících. Přitom předpis EU říká, že se má vycházet z počtů, kde už se na trhu potkali. Oba dopravci jezdili na lince Praha – Karlovy Vary a počet našich cestujících byl o 50 procent vyšší. Zároveň započetl náklady na rezervační systém, který fungoval před vstupem na trh i po jeho odchodu, podle nás to tam nepatří,“ řekl Jančura.

Zároveň jako žalovaná strana rozporuje příčinnou souvislost mezi vznikem újmy Asianě, jak ji konstatoval dříve antimonopolní úřad, a vznikem škody, jejíž kompenzaci Asiana požaduje.

Asiana začala provozovat autobusovou linku z Prahy do Brna koncem roku 2007 a zhruba po třech měsících skončila. Jízdenka stála 50 korun a za tuto cenu začala jezdit na konkurenčních spojích i Student Agency, po odchodu Asiany je zvýšila na 95 korun. Podobný problém se objevil v Česku i teď. Student Agency, nyní pod značkou RegioJet, na některých linkách dominoval a nový dopravce FlixBus šel s cenami ještě pod svého konkurenta.

Jančura už kvůli tomu sepisuje předžalobní výzvu FlixBusu. Je připraven jít k soudu kvůli tomu, že jej FlixBus chce nekalou soutěží, tedy podnákladovými cenami, vytlačit z trhu.

Jančuru potrestal za jednání v boji proti Asianě pětimilionovou pokutou antimonopolní úřad, potvrdily ji soudy všech stupňů. O to se opírají i argumenty Asiany v aktuálním sporu, kde jde jen o výši škody.

Jančura se vedle snahy o snížení pokuty na 1,5 milionu korun snaží, aby soud řekl, že protistraně chybí aktivní legitimace. Autobusovou dopravu totiž provozovala společnost Asiana Transport, zatímco nyní náhradu škody uplatňuje Asiana. Podle právního zástupce Asiany Pavla Dejla jde pouze o obstrukci, protože pohledávky na Asianu přešly.

Zdroj: ČTK

Řešení nekalých obchodních praktik v potravinovém řetězci

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropská komise svůj návrh postupu proti nekalým obchodním praktikám. [/quote]

Nekalými obchodními praktikami se rozumí postupy mezi podnikatelskými subjekty, které se vymykají dobrým zvykům obchodního styku, jsou v rozporu se zásadami dobré víry a poctivého jednání a zpravidla bývají jednostranně uplatňovány jedním obchodním partnerem vůči druhému. Potravinový řetězec je z hlediska nekalých obchodních praktik mimořádně zranitelný, a to kvůli velkým rozdílům ve vyjednávací síle.

Evropská komise se nekalými obchodními­ praktikami v potravinovém řetězci zabývá již několik let. V letech 2009 a 2014 byla k tomuto tématu zveřejněna sdělení a v lednu 2016 Komise ve zvláštní zprávě konstatovala, že dochází k pozitivním změnám, jejichž cílem je tyto praktiky v dotčeném odvětví řešit. Opatření přijímaly členské státy a problému se začal věnovat i soukromý sektor v rámci dobrovolné Iniciativy dodavatelského řetězce. V té době se mělo za to, že unijní předpisy nejsou v této oblasti nutné, nicméně Komise i tak přislíbila, že před koncem svého mandátu jejich potřebnost ještě jednou posoudí ve světle pozdějšího vývoje.

V listopadu 2016 předložila pracovní skupina pro zemědělské trhy (nezávislá odborná skupina na vysoké úrovni zřízená Evropskou komisí) zprávu s názvem „ Zlepšování výsledků na trhu: posilování postavení zemědělců v dodavatelském řetězci“. Tato pracovní skupina kromě jiného doporučila, aby EU v případě zemědělských produktů nekalé obchodní praktiky regulovala.

Počátkem roku 2018 dokončila Komise bilancování dosavadního vývoje­, pokud jde o nekalé obchodní praktiky v členských státech a v rámci soukromého sektoru a shledala, že očekávání z roku 2016 nebyla naplněna, jelikož počáteční slibné změny ztratily na tempu­ a v potaz bylo vzato jen několik málo doporučení. V řadě členských států například stále nejsou zavedeny žádné systémy, které by nekalé obchodní praktiky řešily, nebo jsou takové systémy pouze omezené a klíčové zainteresované subjekty se nepřipojily k Iniciativě dodavatelského řetězce kvůli špatnému správnímu nastavení, jež brání­ účinnému vyšetřování případů a vymáhání práva.

Protože mezi jednotlivými subjekty v potravinovém řetězci často existují značné rozdíly co do vyjednávací síly, jež i nadále vedou k situacím, kdy je nejslabší článek, kterým bývají nejčastěji zemědělští producenti, stavěn do zranitelné pozice a ocitá se pod nepatřičným ekonomickým tlakem.

Celoevropská internetová veřejná konzultace provedená v druhé polovině roku 2017 rovněž potvrdila, že nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci zůstávají problémem pro většinu zainteresovaných subjektů, ať už se jedná o obchodní organizace, nebo zemědělské či potravinářské odvětví. Také 96 % respondentů veřejné konzultace provedené v roce 2017 k modernizaci společné zemědělské politiky souhlasilo s tím, že zlepšení pozice zemědělců v hodnotovém řetězci, včetně řešení nekalých obchodních praktik, by mělo být cílem této unijní politiky. Nejnovější průzkum Eurobarometr zjišťující názory lidí napříč EU pak ukázal, že silnější postavení zemědělců v potravinovém řetězci podporuje i většina občanů.

Jelikož Junckerova Komise klade velký důraz na ochranu, rozhodla se vzhledem k této nerovnováze a neférovému jednání, které je možné napravit, jednat a vůbec poprvé předložila legislativní návrhy na regulaci nekalých praktik v potravinovém řetězci.

Legislativa členských států nebo kodexy chování uplatňované v soukromém sektoru pokrývají celou řadu obchodních praktik. Komise se rozhodla zaměřit na ty, jejichž nekalost byla obecně vnímána jako nejzjevnější, protože se dotýkají především nejslabších článků potravinového řetězce (zemědělců a malých a středních podniků). Panovala také obecná shoda, že tyto konkrétní nekalé obchodní praktiky narušují řádné a efektivní fungování potravinového řetězce.

Zmiňovaná názorová shoda vyplynula ze zjištění pracovní skupiny pro zemědělské trhy (odborné skupiny zřízené Komisí v roce 2016), ze zásad správné praxe přijatých v rámci Iniciativy dodavatelského řetězce a z odezvy, kterou Komise­ obdržela v reakci na četné konzultace zainteresovaných stran. Například ve veřejné konzultaci na téma nekalých obchodních praktik měli respondenti uvést, jaké postupy považují za nekalé a jaké postupy mají podle nich největší negativní dopad. Četné připomínky dostala Komise i ke svému počátečnímu posouzení dopadů. Komise rovněž oslovila s cílenými otázkami firmy, organizace spotřebitelů a vnitrostátní orgány, uspořádala k této problematice specializovaný seminář a na řadě schůzek problém projednávala se zainteresovanými stranami působícími v potravinovém řetězci, jakož i se skupinami zastupujícími občanskou společnost.

Na jaké produkty se návrh vztahuje

Vztahuje na zemědělské produkty a produkty z nich vyrobené. Produkty rybolovu jsou zahrnovány mezi zemědělské produkty. Výběr výrobků odpovídá tomu, kde k nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci dochází.

Návrh se vztahuje na každého, kdo je do potravinového řetězce zapojen a kdo by se dopouštěl kterékoli z určených nekalých obchodních praktik. Může se jednat o maloobchodníky, zpracovatele potravin, velkoobchodníky, družstva, organizace producentů či producenty z řad jednotlivců.

Konkrétním cílem návrhu je posílit nejslabší články s malou vyjednávací silou, takže dodavatel musí být malým nebo středním podnikem podle definice stanovené na úrovni EU.

Náklady

Ve většině členských států jsou už struktury pro sledování­ nekalých obchodních praktik a pro prosazování souvisejících právních předpisů zavedeny, a dodatečné náklady by tak v těchto případech měly být marginální. Kde takové struktury neexistují, mohly by prosazování legislativy zajišťovat stávající instituce, například úřady pro ochranu hospodářské soutěže nebo agentury pro ochranu spotřebitele, čímž by se náklady značně snížily. V členských státech, které pro regulaci nekalých obchodních praktik na základě vlastního práva nedávno zavedly nové struktury, se navíc ukazuje, že je to možné i za poměrně malých finančních výdajů.

Vzhledem k tomu, že většina členských států již nekalé obchodní praktiky určitým způsobem reguluje, lze očekávat, že firmy jsou dobře připravené, a že náklady jim tudíž vzniknou jen v omezené míře. V každém případě jakékoli dodatečné náklady budou pravděpodobně více než vykompenzovány pozitivy, která by navržené opatření mělo přinést v tom smyslu, že bude bránit obzvláště­ škodlivým nekalým obchodním praktikám.

Nedodržování předpisů bude spojeno s postihy. Celounijní systém pro řešení problematiky nekalých obchodních praktik se vytváří kromě jiného hlavně proto, aby byla doplněna iniciativa soukromého sektoru (tzv. Iniciativa dodavatelského řetězce) o určitou právně vymahatelnou minimální úroveň ochrany ve všech členských státech. Navrhovaná směrnice proto vyžaduje, aby členské státy pověřily některý veřejný orgán prosazováním zákazu v ní uvedených praktik. Pověřený orgán musí být schopen vést vyšetřování­ (na základě žádosti i z vlastního podnětu), ukládat pokuty a zveřejňovat svá rozhodnutí.

Dopad u zemědělců, zpracovatelů a maloobchodníků

Zákaz nekalých obchodních praktik, jež byly z hlediska zemědělců a malých a středně velkých dodavatelů v potravinářském průmyslu označeny za nejškodlivější, zvýší důvěru v rámci dodavatelského řetězce a vyrovná relativní nedostatek vyjednávací síly, který mají tyto menší subjekty oproti větším kupcům své produkce. Zemědělci a zpracovatelé by tak měli získat větší jistotu (odpadnou jim například starosti s hledáním nových kupců kvůli rušení objednávek na poslední chvíli) a nebudou muset v takové míře řídit rizika, nad kterými mají jen malou či vůbec žádnou kontrolu.

Není důvod, proč by tato unijní legislativa měla vést k růstu cen pro spotřebitele. V rámci veřejné konzultace­, kterou Komise uspořádala, nebyla předložena žádná fakta, z nichž by vyplývalo, že nekalé obchodní praktiky, na které návrh cílí, snižují spotřebitelské ceny nebo že by v důsledku jejich zákazu zboží podražovalo. Organizace spotřebitelů naopak regulaci těchto praktik většinou podporují, protože v dlouhodobějším horizontu mají na spotřebitele negativní dopad. Navržená legislativa také počítá s tím, že Komise po třech letech vypracuje zprávu o uplatňování předpisů i o případném dopadu na ceny.

Navrhovaná směrnice doplňuje – avšak nenahrazuje – dobrovolný kodex chování, který je uplatňován v rámci Iniciativy dodavatelského řetězce a který vznikl díky fóru na vysoké úrovni zřízenému Komisí v roce 2010 za účelem prozkoumání problémů napříč potravinovým řetězcem. Rozhodnutí navrhnout společnou minimální úroveň ochrany v EU umožňuje členským státům, které už nekalé obchodní praktiky řeší přísnějšími normami, tyto normy dále uplatňovat.

Návrh ve formě směrnice doplňuje regulaci na úrovni členských států. Členské státy mohou jít v regulování dále, a mnohé už ambicióznější předpisy dokonce mají. Opatření na úrovni Unie zavádí pro hospodářské subjekty v potravinovém řetězci základní úroveň ochrany v celé EU, a to prostřednictvím minimální harmonizace­ předpisů, společných pravidel pro jejich prosazování a koordinace snah o jejich prosazování.

Předpisy budou platit i pro neunijní dodavatele, aby byl systém spravedlivý a předešlo se nechtěným rušivým účinkům. Pokud by například byli před nekalými obchodními praktikami chráněni jen dodavatelé v EU, a dodavatelé ze třetích zemí nikoli, kupující by mohli být motivováni k nákupům od dodavatelů ze třetích zemí (kde by mohli nekalé obchodní praktiky uplatňovat i nadále).

Cenová transparentnost

Řešení problematiky tržní transparentnosti bude příštím krokem. Komise se bude touto záležitostí dále zabývat a první výsledky její práce lze očekávat v druhé polovině roku 2018. Tématu se zároveň věnuje i fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce. Tuto práci je třeba chápat jako nástavbu na transparentnostní opatření, která již Komise přijala a z kterých lze zmínit například střediska pro sledování trhu zřízená a fungující pod vedením Generálního ředitelství pro zemědělství.

Volkswagen prodal ve čtvrtletí rekordních více než 2,6 mil. aut

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Německému automobilovému koncernu Volkswagen stoupl v prvním čtvrtletí letošního roku prodej aut o 7,4 procenta na rekordních 2,6 milionu. Rekordní byl i údaj za samotný březen. Vyplývá to z údajů, které automobilka zveřejnila. Součástí koncernu je i česká Škoda Auto.[/quote]

V březnu Volkswagen prodal 1,04 milionu vozů, což je zatím nejvyšší prodaný počet aut za jeden měsíc, jaký kdy automobilka zaznamenala. Meziročně prodej vzrostl o 5,3 procenta.

,,Údaje o dodávkách za březen završují úspěšné první čtvrtletí,“ uvedl šéf skupiny pro prodej Fred Kappler.

Dodal, že v prvním čtvrtletí skupina zaznamenala silný růst ve všech hlavních regionech.

V Evropě prodej v prvním čtvrtletí stoupl o 4,1 procenta na 1,1 milionu vozů, z toho dodávky do západní Evropy vzrostly o 2,8 procenta a střední a východní Evropy o 11,4 procenta. V severní Americe prodej vzrostl o 3,4 procenta, z toho v USA o 9,9 procenta. V oblasti Asie a Tichomoří Volkswagen dodal zákazníkům 1,09 milionu vozů, o 12 procent více než před rokem.

Dodávky vozů značky Seat se ve čtvrtletí zvýšily o 18,7 procenta a Škoda o 11,7 procenta. Dodávky hlavní značky VW stouply o 5,9 procenta, napsala agentura DPA.

Koncern Volkswagen vlastní 12 značek. Patří mezi ně značky osobních automobilů Volkswagen, Audi, Seat, Škoda, Bentley, Bugatti, Lamborghini a Porsche, značky nákladních aut MAN a Scania a rovněž užitkové vozy Volkswagen a motocykly Ducati.

Zdroj: ČTK

Na dopravu v ČR šlo vloni z evropských fondů téměř 51 miliard Kč

[quote]V dopravě bylo loni podpořeno z evropských strukturálních fondů 68 projektů za téměř 51 miliard korun, což je o více než 40 miliard Kč víc než v roce 2016. Všechny plánované prostředky, které měl Operační program doprava (OPD) vyčleněné pro loňský rok, tak byly vyčerpány. Pro letošní rok se předpokládá čerpání OPD prostřednictvím rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) ve výši 17 miliard korun. Ministerstvo dopravy to sdělilo ČTK. OPD je primárně zaměřen na financování dopravní infrastruktury z evropských fondů.[/quote]

Loňská podpora znamená více než polovinu prostředků z celého dosavadního čerpání. Celkově tvořily loňské dotace z OPD téměř 44 procent všech financí programu pro období 2014-2020. Rozdíl v čerpání v loňském roce oproti předchozím rokům byl způsoben nastavováním systému a procesů v programu v prvních letech nového programového období.

,,Z tohoto důvodu bylo čerpání prostředků v letech 2015 a 2016 v rámci OP Doprava na národní úrovni a také na úrovni EK nižší, a to nejenom v rámci OP Doprava, ale také v případě dalších OP,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

Dosud bylo z OPD podpořeno celkem 117 projektů.

K největším projektům, které byly v loňském roce z OPD podpořeny, patří přestavba tranzitního železničního uzlu tzv. pražského zhlaví u Plzně, pokračování výstavby dálnice D35 v úseku z Opatovic do Ostrova a silnice I/11 mezi Nebory a Bystřicí.

Audit, který na konci loňského roku hodnotil dosavadní fungování programu, podle ministerstva nenašel při čerpání žádné systémové chyby. Dílčí problémy se vyskytovaly zejména u veřejných zakázek. Jako rizikové byly vyhodnoceny také zpoždění velkých infrastrukturních projektů. I přesto dopadl OPD při auditu mnohem lépe než Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který je stěžejním programem pro podporu českých podnikatelů. Ten byl kvůli vysoké chybovosti pozastaven Evropskou komisí a po dobu, než situaci projedná Evropská komise, budou hrazeny z národních zdrojů, uvedl minulý týden ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner.

OPD je program s nejvyšší alokací finančních prostředků ze všech operačních programů v České republice pro období 2014 až 2020. Celkově připadá na OPD v celém období asi 117 miliard Kč, což je skoro 20 procent všech prostředků, které Česká republika pro toto období získala. Kromě OPD používá stát k podpoře dopravních projektů také SFDI, dále Nástroj pro propojování Evropy (CEF) nebo úvěry z Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK

DB Schenker zvýšil v ČR obrat o téměř pětinu na šest miliard Kč

[quote]Přepravní a logistická firma DB Schenker zvýšila loni v Česku obrat o 18 procent na šest miliard korun. Počet přepravených zásilek se zvýšil o pětinu na 1,5 milionu. Za loňskými výsledky stojí kromě příznivé ekonomické situace také strategie společnosti zaměřovat se na náročnější projekty s vyšší přidanou hodnotou. Firma to uvedla v tiskové zprávě.[/quote]

,,Nárůst obratu o miliardu korun představuje náš historický úspěch, na druhou stranu byl limitovaný dostupností dopravních kapacit, volných skladových ploch i nedostatkem zaměstnanců,“ uvedl ředitel DB Schenker Tomáš Holomoucký.

Pozitivní vývoj zaznamenal Schenker ve všech průmyslových oblastech s mírnou převahou automobilového a elektronického průmyslu. V Mladé Boleslavi realizuje projekt pro Magna Exteriors Bohemia, kde kompletuje nárazníky pro Škoda Auto a dodává je do nedaleké automobilky. Ve Strančicích se zase specializuje na reverzní logistiku významného výrobce elektroniky.

V minulém roce DB Schenker otevřel nové terminály a v rozšiřování skladové plochy bude pokračovat i letos. Prozatímní odhad hovoří o rozšíření o nových 35.000 metrů čtverečních a investici ve výši 600 milionů Kč.

Investice směřovaly také do digitalizace, nových datových center pro big data v Praze a v Liberci, technického vybavení pro řidiče a novou techniku ve skladech. V dlouhodobém horizontu pracuje DB Schenker na implementaci platformy Drive4Schenker, která je od letošního roku otevřená pro disponenty i dopravce.

DB Schenker je jedním z předních světových poskytovatelů logistických řešení a globálních spedičních služeb. Celosvětová síť DB Schenker zahrnuje 130 zemí, kde zaměstnává přes 91.000 pracovníků. V České republice zaměstnává 1800 lidí na 22 pracovištích.

Zdroj: ČTK

Vlaky RegioJetu jelo za čtvrtletí meziročně o 280.000 lidí více

[quote] Vlaky RegioJetu přepravily za první čtvrtletí meziročně o 280.000 více cestujících, celkem 1,25 milionu. De facto jde o přírůstek, na němž se podílí cestující v nových linkách, které fungují od poloviny loňského prosince, uvedl mluvčí společnosti Aleš Ondrůj. Dopravce začal jezdit s novými spoji mezi Prahou a Bratislavou a Prahou a Vídní a s malými výjimkami jezdí přes den v hodinovém intervalu mezi Prahou a Brnem.[/quote]

České dráhy čtvrtletní výsledky neuvádějí, avšak již několik let po sobě roste počet cestujících všem železničním dopravcům.

,,Během letní sezony chceme zvýšit kapacitu vlaků,“ uvedl majitel Radim Jančura.

Podle vlastního zjišťování dopravce tvoří cestující na lince do Vídně ze 70 procent turisté ze zemí mimo ČR a Rakousko, nejčastěji Japonci, Číňané, Korejci či Američané.

Zatímco před nástupem RegioJetu bylo možné koupit levnější jízdenky do Vídně jen s větším předstihem a jen omezený počet, dnes si lze i před odjezdem koupit u RegioJetu jízdenku z Brna za 175 korun. České dráhy nabízejí jízdenku v den odjezdu za 494 korun, na druhý den od 312 korun. Levněji lze koupit jízdenku pouze na některé vlaky s alespoň třídenním předstihem.

Již v květnu by měly část vlaků na této trase vozit nové lokomotivy Traxx od výrobce Bombardier. O víkendu dorazily dva stroje z Německa na zkušební okruh do Velimi. Jedná se o vícesystémové lokomotivy, které mají povolení v Česku, na Slovensku a v Rakousku a jezdí maximálně 160 kilometrů za hodinu.

Zdroj: ČTK

CeMAT 2018 (pondělí 23. – pátek 27. dubna) – přední světový veletrh intralogistiky a řízení dodavatelského řetězce

Bezplatné elektronické vstupenky pro čtenáře eLogistika.info

[quote]Veletrh CeMAT se koná každé dva roky společně s veletrhem HANNOVER MESSE. Příští veletrh CeMAT se uskuteční 23. – 27. dubna 2018. Představí se zde celá branže od inovativních energeticky úsporných vysokozdvižných vozíků a dílenských pozemních dopravních prostředků, komplexních plně automatizovaných přepravních systémů, jeřábů, zvedací techniky a zvedacích pracovních plošin, regálových a skladových systémů až po nejnovější řídicí systémy a inovace v oblasti Logistics IT.  Na veletrhu CeMAT jsou zastoupeny všechny oblasti intralogistiky. Paletu výstavní nabídky doplní Auto-ID systémy, robotizovaná logistická pracoviště a balící technika využívaná v intralogistice.[/quote]

Zdroj: Deutsche Messe

 

Internetová stránka veletrhu CeMAT 2018:  www.cemat.de

Internetová stránka veletrhu HANNOVER MESSE 2018 :  www.hannovermesse.de

 

Bezplatné elektronické vstupenky pro čtenáře eLogistika.info

 

Čtenářům portálu eLogistika.info nabízíme bezplatné elektronické vstupenky (eTickets) –  permanentní vstupenky platné po celou dobu konání veletrhu. Zde je odkaz pro získání bezplatných permanentních elektronických vstupenek (eTickets) k návštěvě veletrhu CeMAT 2018 (platí i pro HANNOVER MESSE 2018):  http://www.cemat.de/ticketregistration?ftzyy

 

Kliknutím na odkaz se dostanete přímo k registračnímu formuláři, přes který si elektronické vstupenky (eTickets) zaregistrujete/aktivujete. Po zaregistrování/aktivaci obdržíte od veletržní správy Deutsche Messe v příloze e-mailu v pdf souboru osobní vstupenku na Vaše jméno, kterou si vytisknete ve formátu A4 na tiskárně počítače a předložíte ji při vstupu na výstaviště. Další informace k registraci vstupenek jsou k dispozici na internetové stránce http://www.cemat.de/en/register-plan/for-visitors/tickets/

 

Vstupenka neplatí jako jízdenka na místní dopravu v Hannoveru a okolí. Jízdenky na místní dopravu je třeba zakoupit před nástupem do dopravního prostředku. Jízdenky na místní dopravu v Hannoveru lze zakoupit také online na adrese https://shop.gvh.de/tickets  .

 

CeMAT 2018 – výjimečná veletržní platforma pro souhru Logistiky 4.0 a Průmyslu 4.0 

 

Konkrétní řešení, návštěvníci z celého světa a ohňostroj inovací 

Hannover. Vedoucím tématem „Connected Supply Chain Solutions“ chce veletrh CeMAT dát branži intralogistiky globální impulz a posunout digitální propojení řetězců tvorby hodnot a subdodavatelských řetězců kupředu. Podle ankety odborníků poradenské společnosti BearingPoint se osm z deseti výrobních podniků v Německu, jejichž činnost se zaměřuje na Supply Chain, už zabývá tématem Connected Supply Chain. „Pokud si chtějí firmy zachovat konkurenceschopnost, musí svůj  Supply Chain propojit a digitalizovat nad rámec svých podniků. Mnoho podniků stojí před otázkou, jak zrealizovat logistické koncepce 4.0.   Veletrh CeMAT na to odpovídá. Důraz přitom klade na souhru mezi Průmyslem 4.0 a Logistikou 4.0,“ říká Dr. Jochen Köckler, předseda představenstva veletržní správy Deutsche Messe AG. „Společně s HANNOVER  MESSE vytváříme jedinečnou platformu s tolika řešeními a inovacemi pro digitalizaci subdodavatelského řetězce, jako nikde jinde na světě.“

 

Veletrhy CeMAT a HANNOVER MESSE zaplní od 23. do 27. dubna 2018 celé výstaviště v Hannoveru a ukážou, jak funguje továrna budoucnosti a jak k tomu přispívá intralogistika.

 

Jak funguje souhra mezi oběma veletrhy, zažijí návštěvníci například během přehlídky Logistics Experience Hub. Více než 30 vystavovatelů veletrhů CeMAT a HANNOVER MESSE zde představí aktuální technologie v různých oblastech Supply Chain a pomocí zcela konkrétních příkladů ukážou, kde se využívají koncepce Logistiky 4.0 už dnes. Společnost Jungheinrich například představí téma vychystávání, společnost SMI Handling Systems předvede, jak funguje manipulace produktů pomocí vakuové techniky, společnost Copal představí inovativní řešení vykládání a paletizaci kontejnerů, Pepperl+Fuchs bude informovat o řešeních identifikační techniky a odborníci na Wearable-Computing ze společnosti Unimax ukážou řešení Augmented-Reality. Podnik HARTING představí pro Průmysl 4.0 své řešení MICA (Modular Industry Computing Architecture) a vysvětlí, jak je možno digitalizační projekty rychle a jednoduše realizovat přímo na zařízeních a strojích.  J.  Köckler k tomu dodává: „Řešení pro Průmysl 4.0 a Logistiku 4.0 jsou pro implementaci v podnicích už dnes k dispozici. Návštěvníci z průmyslu a obchodu zažijí v dubnu v Hannoveru to nejlepší z obou světů a mohou si tyto nové technologie a integrovaná řešení koupit.“

 

Veletrh CeMAT doprovázejí vysoce odborná fóra 

Veletržní správa Deutsche Messe zorganizuje společně s partnerskými svazy a institucemi na veletrhu CeMAT dvě doprovodná fóra. Na fóru Logistics 4.0 v hale č. 19 půjde o témata zaměřená na budoucnost jako Blockchain, IT Security, komunikaci člověk – robot, digitální stín, umělou inteligenci, 3D tisk, Augmented Reality, drony v intralogistice, platformy nebo agilní projektový management.

 

Fórum Logistics Solutions v hale č. 21 se zaměří na příklady best-practice ze zcela rozdílných branží. Vedle výroby bude důraz kladen na logistická řešení pro obchod a potravinovou branži. Přitom jde jak o management vratek pomocí inteligentních kontejnerů, tak také o problematiku digitalizace skladové logistiky. Na veletrhu CeMAT vysvětlí odborníci z branže, jaké úkoly budou moci ve skladu do budoucna převzít autonomní vozidla a mobilní roboty.

 

Novým tématem na veletrhu CeMAT je urbánní logistika. Rychle se rozrůstající metropole staví jak interní, tak externí logistiku před stále nové výzvy. Spolkové sdružení pro logistiku (Die Bundesvereinigung Logistik (BVL)) nabídne na veletrhu CeMAT  k tomuto tématu sekvenci. „V dobách Logistiky 4.0 a stoupajících obratů online musí být nově pojat Supply Chain. Jak k tomu může přispět intralogistika, aby zajistila bezproblémové dodávky v rostoucích metropolích, a jaké jsou už k dispozici technologické možnosti pro zásobování lidí na nejodlehlejších místech? Existují mezinárodní příklady best practice a zkušenosti, které lze využít pro Evropu nebo pro Německo?“ říká J. Köckler.

 

Startupy na veletrhu CeMAT

Když jde o inovace a nové obchodní modely, dostáváme se velmi rychle ke startupům. Na veletrhu CeMAT dostanou vlastní platformu výstavní oblastí Young Tech Enterprises. Hlavní stánek Young Tech Enterprises se nachází v roce 2018 v hale č. 17, která je na veletrhu HANNOVER MESSE křižovatkou pro startupy. Výstavní plochu tu doplní fórum, Pitches, Matchmaking-Events a workshopy.

 

Fórum Young Tech Enterprises zahrnuje přednášky a prezentace startupů i sítí startupů, inkubátorů a analytiků trhu. Soutěž „Startup Pitches @ Young Tech Enterprises“ zve mladé podniky ke krátké a přitažlivé prezentaci jejich produktů. Zakladatelé firem budou soutěžit o peněžité a věcné ceny a usilovat o pozornost médií a investorů.

 

„Naše nabídka pro startupy je zaměřena na mladé podniky a to formou informačních pultů, stánků v parku klastrů, nebo jedoduchých exkurzí,“ říká J. Köckler „Všechny startupy se mohou na veletrhu CeMAT zúčastnit také programu live v hale č. 17. Přitom půjde především o to, umožnit setkání investorů a podporovatelů se startupy. Na veletrhu HANNOVER MESSE se v minulém roce představilo už okolo 100 startupů v oblasti Young Tech Enterprises, kolem 50 startupů na společných stáncích států nebo jiných organizací a asi 50 startupů jako vystavovatelé.

 

 

 

Další informace:

Deutsche Messe v ČR, info@hf-czechrepublic.com , tel.+fax: 220 510 057

 

 

 

 

Většina Evropanů se domnívá, že integrační opatření jsou nezbytnou investicí v dlouhodobém horizontu

Zdroj: Pixabay.com

[quote]V denních zprávách Evropské komise bylo sdělení, že podle právě zveřejněného průzkumu Eurobarometru se 69 % Evropanů domnívá, že integrační opatření jsou nezbytnou investicí v dlouhodobém horizontu a podobný podíl názorů je na integraci jako dvoustranný proces jak pro migranty, tak pro hostitelské společnosti.[/quote]

Evropané mají tendenci se shodnout na hlavních faktorech, které mohou usnadnit nebo zabránit integraci, jakož i na politických opatřeních, která ji podporují, jako například nabízení jazykových kurzů při příjezdu, povinné integrační programy a opatření usnadňující přístup na trh práce. Podle průzkumu přibližně 60 % respondentů denně komunikuje s přistěhovalci, 40 % má přátele nebo členy rodiny, kteří jsou migranty. Většina respondentů ve všech členských státech tvrdí, že EU hraje při integraci důležitou roli, která má zvláštní přidanou hodnotu pro sdílení osvědčených postupů, podporu spolupráce všech zúčastněných stran a finanční podporu. Současně zjišťuje, že pouze menšina Evropanů si myslí, že jsou dobře informováni o migraci a integraci. Evropané také mají tendenci přeceňovat počet přistěhovalců ze zemí mimo EU: v 19 členských státech je skutečný podíl migrantů ze zemí mimo EU je poloviční nebo ještě menší, než polovina podílu odhadovaného respondenty.

Příloha

Zvláštní Eurobarometr 469: „Integrace přistěhovalců v Evropské unii“, říjen 2017. Průzkum v EU byl proveden od 21. do 30. října 2017 prostřednictvím 28080 rozhovorů, z toho v ČR 1017.

Originální závěrečná zpráva uvádí výsledky barevnými koláčovými nebo sloupcovými grafy. Aby to nebylo na překážku dostupnosti, byly rozhodující části výsledků za EU a ČR převedeny do tabulek

Výsledky šetření za EU a ČR ukazují, že se negativní postoj českých občanů k migraci českých občanů přece jen láme, protože od nepaměti přistěhovalce potřebujeme, aby Česko nevymíralo a zejména aby se rozvíjela výroba. (Čas od času se cituje Baťova publikace „Budujeme stát pro 40 milionů lidí). Je ale ostudou trpěná lež, že hrozí růst migrace, protože je již 10,5% podíl imigrantů, když jich bylo naposled 2,7 % a ČR není pro imigraci za prací dostatečně atraktivní.

Logistický kalendář