Evropská komise navrhla 11. dubna novou dohodu pro spotřebitele, která zajistí, aby všichni evropští spotřebitelé plně využívali svých práv vyplývajících z právních předpisů Unie. Zatímco EU má již některé z nejsilnějších pravidel pro ochranu spotřebitelů ve světě, nedávné případy jako skandál Dieselgate ukázaly, že je obtížné je v praxi plně prosadit. Nová dohoda o spotřebitelích umožní oprávněným subjektům zahájit reprezentativní akce jménem spotřebitelů a zavést silnější sankční pravomoci pro spotřebitelské orgány členských států.  Také rozšíří ochranu spotřebitelů, když jsou online, a objasní, jak právní předpisy EU zakazují praktiky dvojí jakosti, které zavádějí zákazníky.

První místopředseda Komise Timmermans uvedl: „Dnešní nová dohoda se týká vytvoření spravedlivějšího jednotného trhu, který bude prospěšný pro spotřebitele a podniky. Zavádíme kolektivní odškodnění v Evropě, když skupiny spotřebitelů utrpěly škody, jak jsme viděli v nedávné minulosti. spotřebitelé nakupující online budou vědět, že když prodejci zaplatili, dostanou vybrané zboží. „Většina obchodníků, kteří hrají spravedlivě, uvidí zvednutou závoru, opatření přivítá. Hrstka obchodníků, kteří záměrně zneužívají důvěru evropských spotřebitelů, bude postižena přísnějšími pokutami.“ Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví dodala: „V aglobalizovaném světě, kde velké společnosti mají obrovskou výhodu oproti jednotlivým spotřebitelům, musíme vyrovnat šance. Reprezentativní akce v evropském pojetí budou spravedlivější vůči spotřebitelům, nepřidělají příjmy pro advokátní kanceláře a se silnějšími sankcemi spojenými s ročním obratem společnosti spotřebitelské organizace nakonec dostanou zuby, aby se potrestali podvodníci, kterým se nevyplatí podvádět.

1. Posílení práv spotřebitelů online

– větší transparentnost v on-line tržních místech, při nákupu z internetového trhu, spotřebitelé budou muset být jasně informováni o tom, zda nakupují výrobky nebo služby od obchodníka nebo od soukromé osoby, takže vědí, zda jsou spotřebitelé chráněni, pokud se něco pokazí.
– větší průhlednost výsledků vyhledávání na on-line platformách; při vyhledávání na internetu budou spotřebitelé jasně informováni o tom, že obchodník zaplatí výsledek vyhledávání. Navíc on-line tržiště budou muset informovat spotřebitele o hlavních parametrech určujících hodnocení výsledků.

Nová práva spotřebitelů na „bezplatné“ digitální služby

– Při placení za digitální službu mají spotřebitelé nárok na určitá informační práva a mají 14 dnů k zrušení smlouvy (právo na odstoupení od smlouvy). Nová dohoda pro spotřebitele nyní rozšíří toto právo na „bezplatné“ digitální služby, pro něž spotřebitelé poskytují své osobní údaje, ale neplatí s penězi. Obvykle by se to týkalo služeb úložiště cloud, sociálních médií nebo e-mailových účtů.

2. Poskytovat spotřebitelům nástroje k vymáhání jejich práv a získání odškodnění
   – Reprezentativní akce, jakou je evropská cesta: v rámci nové dohody pro spotřebitele bude moci kvalifikovaný subjekt, například organizace spotřebitelů, hledat odškodnění, jako náhradu, nebo opravu jménem skupiny spotřebitelů, kteří byli poškozeni nezákonnou obchodní praxí. V některých členských státech je již možné, aby spotřebitelé zahájili kolektivní žaloby u soudů, avšak tato možnost bude nyní dostupná ve všech zemích EU.

Například v případě scénáře typu Dieselgate mohou oběti nekalých obchodních praktik, jako je klamavá reklama výrobců automobilů, která není v souladu s regulačním rámcem Unie pro schvalování typu vozidel nebo právní předpisy v oblasti životního prostředí, získat kolektivní nápravu prostřednictvím reprezentativní akce podle této směrnice. Takové kolektivní odškodnění nebylo dříve stanoveno v právních předpisech Unie. Tento model má silné záruky a výrazně se liší od třídy akcí v americkém stylu. Reprezentativní akce nebudou přístupné advokátním kancelářím, ale pouze subjektům, jako jsou neziskové organizace spotřebitelů a splňují přísná kritéria způsobilosti, která jsou sledována veřejným orgánem.

Tento nový systém zajistí, že evropští spotřebitelé mohou plně využívat svých práv a získat odškodnění, přičemž se vyhýbá riziku zneužívání nebo nesprávného soudního sporu.
– Lepší ochrana proti nekalým obchodním praktikám

– Nový obchod pro spotřebitele zajistí, že spotřebitelé ve všech členských státech budou mít právo požadovat individuální nápravu (např. finanční náhradu nebo ukončení smlouvy), pokud jsou postiženi nekalými obchodními praktikami, jako jsou agresivní nebo zavádějící marketing. Tato ochrana se v současné době značně liší v celé EU.

3. Zavedení účinných sankcí za porušení spotřebitelského práva EU

Orgány spotřebitelů EU nejsou dobře vybaveny k tomu, aby sankcionovaly praktiky vytvářející „situace hromadného poškození“, které postihují velké množství spotřebitelů v celé EU. V současné době se míra sankcí značně liší v závislosti na členském státě a je často příliš nízká, aby skutečně měla odrazující účinek, zejména u společností působících přes hranice a ve velkém měřítku. Podle návrhu budou mít vnitrostátní orgány pro ochranu spotřebitelů pravomoc ukládat koordinovaně účinné, přiměřené a odrazující sankce. V případě rozsáhlých porušení předpisů, které se dotýkají spotřebitelů v několika členských státech EU, bude dostupná maximální výše pokuty ve výši 4 % ročního obratu obchodníka v každém členském státě. Členské státy mohou svobodně zavádět vyšší maximální pokuty.

4. Řešení dvojí kvality spotřebních výrobků

V návaznosti na pokyny Komise ze září 2017 bude nová dohoda o spotřebitelích aktualizovat směrnici o nekalých obchodních praktikách tak, aby bylo jasně stanoveno, že vnitrostátní orgány mohou posuzovat a řešit zavádějící obchodní praktiky zahrnující uvádění výrobků na trh ve stejné míře v několika zemích EU, pokud se jejich složení nebo charakteristiky výrazně liší.

5. Zlepšené podmínky pro podniky

Nová dohoda odstraní zbytečnou zátěž pro podniky, a to i zrušením povinností společností, pokud jde o právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy. Spotřebitelé například již nebudou moci vrátit produkty, které již používali, místo toho, aby je jen vyzkoušeli a obchodníci už nebudou muset spotřebitele odškodnit, než skutečně obdrží vrácené zboží.

Nová pravidla také zavádějí větší flexibilitu ve způsobu, jakým mohou obchodníci komunikovat se spotřebiteli, což jim umožňuje používat také webové formuláře nebo rozhovory namísto e-mailu, pokud mohou mít spotřebitelé komunikaci s obchodníkem.

Komise návrh prodiskutuje s Radou a Evropským parlamentem

Souvislosti

Nový úděl- dohoda pro spotřebitele bude vycházet z toho, čeho již dosáhla Junckerova Komise ke zlepšení ochrany spotřebitele. V rámci strategie digitálního jednotného trhu Komise vydala řadu iniciativ, které přizpůsobují pravidla spotřebitelů online, například tím, že skončily poplatky za roaming nebo neoprávněné přetahování. Také modernizované nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele přijaté v roce 2017 zlepší prosazování veřejnosti a přeshraniční spolupráci orgánů spotřebitelů.

Z přezkumu evropských spotřebitelských pravidel a nedávného porušování těchto pravidel v loňském roce se však ukázalo, že stále existuje prostor pro zlepšení, které by lépe ochránilo spotřebitele.

Nová dohoda pro spotřebitele se skládá ze dvou návrhů směrnic:

– Návrh na změnu směrnice Rady o nepřiměřených podmínkách v spotřebitelských smlouvách, směrnice o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků nabízených spotřebitelům, směrnice o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům a směrnice o právech spotřebitelů. Cílem tohoto návrhu je zajistit lepší prosazování právních předpisů a modernizovat pravidla EU na ochranu spotřebitelů, zejména s ohledem na digitální rozvoj;

– návrh na reprezentativní opatření na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a zrušení směrnice o soudních sporech 2009/22 / ES. Cílem tohoto návrhu je zlepšit nástroje pro zastavení nezákonných postupů a usnadnit nápravu pro spotřebitele, kteří jsou obětí stejného porušování jejich práv, v situaci hromadného úpadku.

Součástí doprovodného sdělení je akční plán rozvíjení a posílení koordinovaných donucovacích činností mezi orgány a jejich mezinárodní spolupráce s úřady klíčových obchodních partnerů. Studie o průhlednosti v on-line platformách, která byla také dnes zveřejněna, podporuje návrhy New Deal na internetových tržních místech. Ukazuje, že větší průhlednost online pomáhá spotřebitelům přijímat rozhodnutí a zvyšuje jejich důvěru při nákupu online.

Řešení nekalých obchodních praktik v potravinovém řetězci

Dne 12. dubna vydala Komise svůj návrh postupu proti nekalým obchodním praktikám.

Nekalými obchodními praktikami se rozumí postupy mezi podnikatelskými subjekty, které se vymykají dobrým zvykům obchodního styku, jsou v rozporu se zásadami dobré víry a poctivého jednání a zpravidla bývají jednostranně uplatňovány jedním obchodním partnerem vůči druhému. Potravinový řetězec je z hlediska nekalých obchodních praktik mimořádně zranitelný, a to kvůli velkým rozdílům ve vyjednávací síle.

Evropská komise se nekalými obchodními­ praktikami v potravinovém řetězci zabývá již několik let. V letech 2009 a 2014 byla k tomuto tématu zveřejněna sdělení a v lednu 2016 Komise ve zvláštní zprávě konstatovala, že dochází k pozitivním změnám, jejichž cílem je tyto praktiky v dotčeném odvětví řešit. Opatření přijímaly členské státy a problému se začal věnovat i soukromý sektor v rámci dobrovolné Iniciativy dodavatelského řetězce. V té době se mělo za to, že unijní předpisy nejsou v této oblasti nutné, nicméně Komise i tak přislíbila, že před koncem svého mandátu jejich potřebnost ještě jednou posoudí ve světle pozdějšího vývoje.

V listopadu 2016 předložila pracovní skupina pro zemědělské trhy (nezávislá odborná skupina na vysoké úrovni zřízená Evropskou komisí) zprávu s názvem „ Zlepšování výsledků na trhu: posilování postavení zemědělců v dodavatelském řetězci“. Tato pracovní skupina kromě jiného doporučila, aby EU v případě zemědělských produktů nekalé obchodní praktiky regulovala.

Počátkem roku 2018 dokončila Komise bilancování dosavadního vývoje­, pokud jde o nekalé obchodní praktiky v členských státech a v rámci soukromého sektoru a shledala, že očekávání z roku 2016 nebyla naplněna, jelikož počáteční slibné změny ztratily na tempu­ a v potaz bylo vzato jen několik málo doporučení. V řadě členských států například stále nejsou zavedeny žádné systémy, které by nekalé obchodní praktiky řešily, nebo jsou takové systémy pouze omezené a klíčové zainteresované subjekty se nepřipojily k Iniciativě dodavatelského řetězce kvůli špatnému správnímu nastavení, jež brání­ účinnému vyšetřování případů a vymáhání práva.

Protože mezi jednotlivými subjekty v potravinovém řetězci často existují značné rozdíly co do vyjednávací síly, jež i nadále vedou k situacím, kdy je nejslabší článek, kterým bývají nejčastěji zemědělští producenti, stavěn do zranitelné pozice a ocitá se pod nepatřičným ekonomickým tlakem.

Celoevropská internetová veřejná konzultace provedená v druhé polovině roku 2017 rovněž potvrdila, že nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci zůstávají problémem pro většinu zainteresovaných subjektů, ať už se jedná o obchodní organizace, nebo zemědělské či potravinářské odvětví. Také 96 % respondentů veřejné konzultace provedené v roce 2017 k modernizaci společné zemědělské politiky souhlasilo s tím, že zlepšení pozice zemědělců v hodnotovém řetězci, včetně řešení nekalých obchodních praktik, by mělo být cílem této unijní politiky. Nejnovější průzkum Eurobarometr zjišťující názory lidí napříč EU pak ukázal, že silnější postavení zemědělců v potravinovém řetězci podporuje i většina občanů.

Jelikož Junckerova Komise klade velký důraz na ochranu, rozhodla se vzhledem k této nerovnováze a neférovému jednání, které je možné napravit, jednat a vůbec poprvé předložila legislativní návrhy na regulaci nekalých praktik v potravinovém řetězci.

Legislativa členských států nebo kodexy chování uplatňované v soukromém sektoru pokrývají celou řadu obchodních praktik. Komise se rozhodla zaměřit na ty, jejichž nekalost byla obecně vnímána jako nejzjevnější, protože se dotýkají především nejslabších článků potravinového řetězce (zemědělců a malých a středních podniků). Panovala také obecná shoda, že tyto konkrétní nekalé obchodní praktiky narušují řádné a efektivní fungování potravinového řetězce.

Zmiňovaná názorová shoda vyplynula ze zjištění pracovní skupiny pro zemědělské trhy (odborné skupiny zřízené Komisí v roce 2016), ze zásad správné praxe přijatých v rámci Iniciativy dodavatelského řetězce a z odezvy, kterou Komise­ obdržela v reakci na četné konzultace zainteresovaných stran. Například ve veřejné konzultaci na téma nekalých obchodních praktik měli respondenti uvést, jaké postupy považují za nekalé a jaké postupy mají podle nich největší negativní dopad. Četné připomínky dostala Komise i ke svému počátečnímu posouzení dopadů. Komise rovněž oslovila s cílenými otázkami firmy, organizace spotřebitelů a vnitrostátní orgány, uspořádala k této problematice specializovaný seminář a na řadě schůzek problém projednávala se zainteresovanými stranami působícími v potravinovém řetězci, jakož i se skupinami zastupujícími občanskou společnost.

Na jaké produkty se návrh vztahuje

Vztahuje na zemědělské produkty a produkty z nich vyrobené. Produkty rybolovu jsou zahrnovány mezi zemědělské produkty. Výběr výrobků odpovídá tomu, kde k nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci dochází.

Návrh se vztahuje na každého, kdo je do potravinového řetězce zapojen a kdo by se dopouštěl kterékoli z určených nekalých obchodních praktik. Může se jednat o maloobchodníky, zpracovatele potravin, velkoobchodníky, družstva, organizace producentů či producenty z řad jednotlivců.

Konkrétním cílem návrhu je posílit nejslabší články s malou vyjednávací silou, takže dodavatel musí být malým nebo středním podnikem podle definice stanovené na úrovni EU.

Náklady

Ve většině členských států jsou už struktury pro sledování­ nekalých obchodních praktik a pro prosazování souvisejících právních předpisů zavedeny, a dodatečné náklady by tak v těchto případech měly být marginální. Kde takové struktury neexistují, mohly by prosazování legislativy zajišťovat stávající instituce, například úřady pro ochranu hospodářské soutěže nebo agentury pro ochranu spotřebitele, čímž by se náklady značně snížily. V členských státech, které pro regulaci nekalých obchodních praktik na základě vlastního práva nedávno zavedly nové struktury, se navíc ukazuje, že je to možné i za poměrně malých finančních výdajů.

Vzhledem k tomu, že většina členských států již nekalé obchodní praktiky určitým způsobem reguluje, lze očekávat, že firmy jsou dobře připravené, a že náklady jim tudíž vzniknou jen v omezené míře. V každém případě jakékoli dodatečné náklady budou pravděpodobně více než vykompenzovány pozitivy, která by navržené opatření mělo přinést v tom smyslu, že bude bránit obzvláště­ škodlivým nekalým obchodním praktikám.

Nedodržování předpisů bude spojeno s postihy. Celounijní systém pro řešení problematiky nekalých obchodních praktik se vytváří kromě jiného hlavně proto, aby byla doplněna iniciativa soukromého sektoru (tzv. Iniciativa dodavatelského řetězce) o určitou právně vymahatelnou minimální úroveň ochrany ve všech členských státech. Navrhovaná směrnice proto vyžaduje, aby členské státy pověřily některý veřejný orgán prosazováním zákazu v ní uvedených praktik. Pověřený orgán musí být schopen vést vyšetřování­ (na základě žádosti i z vlastního podnětu), ukládat pokuty a zveřejňovat svá rozhodnutí.

Dopad u zemědělců, zpracovatelů a maloobchodníků

Zákaz nekalých obchodních praktik, jež byly z hlediska zemědělců a malých a středně velkých dodavatelů v potravinářském průmyslu označeny za nejškodlivější, zvýší důvěru v rámci dodavatelského řetězce a vyrovná relativní nedostatek vyjednávací síly, který mají tyto menší subjekty oproti větším kupcům své produkce. Zemědělci a zpracovatelé by tak měli získat větší jistotu (odpadnou jim například starosti s hledáním nových kupců kvůli rušení objednávek na poslední chvíli) a nebudou muset v takové míře řídit rizika, nad kterými mají jen malou či vůbec žádnou kontrolu.

Není důvod, proč by tato unijní legislativa měla vést k růstu cen pro spotřebitele. V rámci veřejné konzultace­, kterou Komise uspořádala, nebyla předložena žádná fakta, z nichž by vyplývalo, že nekalé obchodní praktiky, na které návrh cílí, snižují spotřebitelské ceny nebo že by v důsledku jejich zákazu zboží podražovalo. Organizace spotřebitelů naopak regulaci těchto praktik většinou podporují, protože v dlouhodobějším horizontu mají na spotřebitele negativní dopad. Navržená legislativa také počítá s tím, že Komise po třech letech vypracuje zprávu o uplatňování předpisů i o případném dopadu na ceny.

Navrhovaná směrnice doplňuje – avšak nenahrazuje – dobrovolný kodex chování, který je uplatňován v rámci Iniciativy dodavatelského řetězce a který vznikl díky fóru na vysoké úrovni zřízenému Komisí v roce 2010 za účelem prozkoumání problémů napříč potravinovým řetězcem. Rozhodnutí navrhnout společnou minimální úroveň ochrany v EU umožňuje členským státům, které už nekalé obchodní praktiky řeší přísnějšími normami, tyto normy dále uplatňovat.

Dnešní návrh ve formě směrnice doplňuje regulaci na úrovni členských států. Členské státy mohou jít v regulování dále, a mnohé už ambicióznější předpisy dokonce mají. Opatření na úrovni Unie zavádí pro hospodářské subjekty v potravinovém řetězci základní úroveň ochrany v celé EU, a to prostřednictvím minimální harmonizace­ předpisů, společných pravidel pro jejich prosazování a koordinace snah o jejich prosazování.

Předpisy budou platit i pro neunijní dodavatele, aby byl systém spravedlivý a předešlo se nechtěným rušivým účinkům. Pokud by například byli před nekalými obchodními praktikami chráněni jen dodavatelé v EU, a dodavatelé ze třetích zemí nikoli, kupující by mohli být motivováni k nákupům od dodavatelů ze třetích zemí (kde by mohli nekalé obchodní praktiky uplatňovat i nadále).

Cenová transparentnost

Řešení problematiky tržní transparentnosti bude příštím krokem. Komise se bude touto záležitostí dále zabývat a první výsledky její práce lze očekávat v druhé polovině roku 2018. Tématu se zároveň věnuje i fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce. Tuto práci je třeba chápat jako nástavbu na transparentností opatření, která již Komise přijala a z kterých lze zmínit například střediska pro sledování trhu zřízená a fungující pod vedením Generálního ředitelství pro zemědělství.