Sobota, 15 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1039

Albánští opoziční poslanci v parlamentu házeli vejce na premiéra

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

Albánští opoziční poslanci ve čtvrtek v parlamentu zaútočili na premiéra Ediho Ramu vajíčky a někteří i moukou. Podle médií tak při vzrušené debatě dali najevo nevoli nad zatčením dvou desítek lidí kvůli protestům proti zavedení mýtného na dálnicích.

Zadržení před dvěma týdny projevili svůj nesouhlas se zavedením poplatků za jízdu po dálnicích podpálením nových mýtnic u města Kukës na severovýchodě země. Opozice těmto provinilcům, kteří byli kvůli tomuto jednání zadrženi, projevuje sympatie a žádá jejich propuštění.

Stoupenci opozice minulý týden ve čtvrtek na podporu zatčených na dvě hodiny zablokovali některé významné dálniční uzly. Způsobili tím v zemi nemalé dopravní problémy.

Systém dálnic je v Albánii v porovnání s ostatními evropskými zeměmi zatím málo rozvinutý. Podle dostupných informací je jich v současné době v provozu pouhých 181 kilometrů.

Demokratická strana, která je hlavní albánskou opoziční silou, před týdnem také zahájila bojkotem parlamentu kampaň „občanské neposlušnosti“. Kromě nesouhlasu s dálničními poplatky Ramovu socialistickou vládu kritizuje především za zvyšování daní a trvající chudobu v zemi. Albánce vyzvala, aby zvýšené daně neplatili.

Zdroj: ČTK

Macron slibuje dokončit reformu drah, uklidňoval stávkující

Od
Michaela Drábková
-

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes prohlásil, že v reformě drah hodlá „jít až do konce“, nehledě na stávku železničářů, kteří se obávají o dosavadní finanční výhody i o jistotu zaměstnání. Macron ujistil, že odpor veřejnosti ho nezastaví v krocích, které mají změnit Francii. Stávka železničářů pokračuje od dnešního večera.

„Nic nedělat by bylo politickým pokrytectvím,“ řekl Macron televizi TF1 a připomněl, že otevření železnic konkurenci byl požadavek Evropské unie. Reformu pokládá za nezbytnou. „Žádám od každého, aby vynaložil trochu úsilí na vybudování železnice zítřka,“ vyzval šéf státu a dodal, že uživatelé drah již přispěli tím, že platili zvýšené ceny.

Současně prezident ujistil, že dráhy SNCF zůstanou státním podnikem se státním kapitálem. „Bude to v zákoně: 100 procent státního kapitálu,“ zdůraznil.

Macron se podle listu Le Monde snažil uklidnit železničáře, kteří jsou podle něj dezinformováni nepravdivými zprávami. Kvůli tomu by se však jimi nemělo pohrdat, ani stavět proti sobě cestující a železničáře. Připomněl, že i jeho dědeček býval železničářem.

„Všichni železničáři, kteří jsou dnes zaměstnáni, zůstanou ve stejném postavení, na to je smlouva,“ ujistil prezident a dodal, že novinky se budou týkat nově přijímaných pracovníků. „Nemějte zbytečné obavy,“ dodal s tím, že „SNCF zůstanou státní, železničáři zůstanou železničáři“.

„Dobrou odpovědí není zastavit reformu, ale udělat ji společně,“ apeloval na odboráře.

Stávka železničářů už státní dráhy SNCF stála více než 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy Kč), alespoň podle vyjádření šéfa drah Guillaumea Pepyho po zahájení přerušované stávky, která má – s několikadenními přestávkami – pokračovat do konce června. Podle Pepyho stojí stávka podnik zhruba 20 milionů eur denně, což odpovídá dvěma nově pořízeným motorovým železničním vozům.

Doprava ale po vypuknutí stávky zcela paralyzována nebyla; jezdil každý pátý rychlovlak TGV, každá třetí regionální souprava a každý šestý vlak Intercity. V pařížské aglomeraci jezdila jen třetina příměstských vlaků, a tak se silniční zácpy protáhly z 280 kilometrů během normálního provozu na 375 kilometrů. Největší disciplínu ve stávce udržují strojvůdci, kteří tvoří tři čtvrtiny všech stávkujících a kteří mají kvůli reformě i nejvíce tratit.

Stávka pokračuje od dnešního do sobotního večera. Doprava má být podle listu Le Figaro ale méně zasažena než v předchozích dnech, tedy v pátek má vyjet každý třetí rychlovlak TGV (směrem na východ každý druhý a na západ k Atlantiku jen každý čtvrtý). Stávkovat má 38 procent personálu nezbytného k provozu vlaků, zatímco 3. dubna to byla skoro polovina. Ovšem Brest, Nice a Toulon zůstanou bez vlakového spojení.

Stávka podle Pepyho působí škody především v nákladní dopravě, kde SNCF přichází o lukrativní zakázky. Přeprava zboží se tak vrací na silnice a je prý otázkou, kolik se po stávkách železnici vrátí zákazníků.

Francouzská vláda chce skoncovat se speciálním statusem zaměstnanců SNCF, kteří dostávají štědré benefity a v některých případech mohou odcházet do důchodu už ve věku 52 let. Dráhy jsou hluboce zadlužené a vyžadují pravidelné státní subvence.

Vláda usiluje o snížení nákladů státu i v několika dalších odvětvích. Proti zhoršování životní úrovně se bouří důchodci, pracovníci zajišťující svoz komunálního odpadu, sociální služby, či personál nemocnic a také učitelé a studenti.

Zdroj: ČTK

Policisté mohou natočit telefonujícího řidiče kilometr od sebe

Od
Michaela Drábková
-

Telefonování za jízdy nebo nepoužívání bezpečnostního pásu si dokážou policisté od letošního roku natočit na video i na vzdálenost jednoho kilometru. Speciální dalekohled se záznamovým zařízením má každý útvar dopravní policie v republice, jen v Libereckém kraji je takových přístrojů šest. Novinářům to dnes řekl vrchní komisař odboru dopravní policie v Libereckém kraji Jan Frieser.

Podle něj motoristé nejsou schopni policisty se speciálním zařízením zaregistrovat, pokud je kilometr před nimi. „Obvykle řidiči koukají na vzdálenost několika set metrů před sebe, pokud jsou to dobří řidiči a nekoukají přímo před vozidlo,“ uvedl policista.

Dalekohled přibližuje 30 až 60 krát. Policista si jen nastaví vhodnou vzdálenost a přístroj zaostří. „Dokážeme s velkou jistotou dokumentovat některé přestupky. Například nepoužití bezpečnostního pásu nebo držení hovorového a záznamového zařízení, což obvykle bývá telefonování za jízdy nebo psaní sms,“ řekl Frieser.

Dalekohled je ale podle něj využitelný i pro zjištění dalších dopravních přestupků, například předjíždění na plné čáře, nezastavení na stopce či jízdě na červenou přes železniční přejezd. Přístroj umí pořizovat fotografie, vhodnější jsou ale podle policisty videa. Jako důkaz pro případné správní řízení jsou totiž průkaznější, pokud řidič s přestupkem nesouhlasí.

Zdroj: ČTK

Statistika bezpečnosti silničního provozu 2017

Od
Michaela Drábková
-

Evropské silnice zůstávají nejbezpečnějšími na světě: v roce 2017 v EU bylo 49 úmrtí na silnicích na milion obyvatel, zatímco celosvětově bylo 174 úmrtí na milion obyvatel. Podle údajů Světové zdravotnické organizace [1] každoročně zemře kolem 1,3 milionu lidí na světových silnicích, z nichž 25300 v minulém roce ztratilo své životy v EU.

Díky rozhodujícím činnostem na místní, národní a evropské úrovni dosáhla EU v posledních desetiletích impozantního pokroku. Míra pokroku se však v poslední době zpomalila. Po dvou letech stagnace (v letech 2014 a 2015) byl počet smrtelných silnic v roce 2016 snížen o 2 % a v roce 2017 o dalších 2 %.

Zatímco v posledních dvou letech vzniká určitý optimismus, bude pro EU velice náročné dosáhnout ambiciózního cíle snížit počet úmrtí na silnicích v letech 2010 až 2020 o polovinu [2]. Proto musí všichni aktéři vynaložit další úsilí na zlepšení bezpečnosti silničního provozu.

Na každou osobu zabitou při dopravních nehodách připadá pět dalších s vážnými zraněními a následky, které mění život. Vážná zranění jsou pro společnost kvůli dlouhodobé rehabilitaci a potřebám zdravotní péče často nákladnější. Komise odhaduje, že na evropských silnicích je každoročně vážně zraněno 135 000 osob [3] Většina z nich jsou zranitelní účastníci silničního provozu, tj. chodci, cyklisté a řidiči motorových dvoukolových vozidel. Jejich poměr je ještě vyšší v městech.
Jako celkový trend se výkonnostní propast mezi členskými státy EU každoročně snižuje. Po výrazném rozporu v záznamech o bezpečnosti silničního provozu členských států v sedmdesátých a devadesátých letech začala v roce 2000 jasná konvergence. V loňském roce pouze dva členské státy EU zaznamenaly úmrtnost vyšší než 80 úmrtí na milion obyvatel, zatímco v roce 2010 jich bylo sedm. V roce 2017 měla většina členských států úmrtnost na silnici pod 60 úmrtí na milion obyvatel a osm z nich se dostalo pod 40 úmrtí na milion obyvatel.

           V roce 2017 měly nejlepší výsledky v oblasti bezpečnosti silničního provozu Švédsko (25) a Spojené království (27), následované Nizozemskem (31), Dánskem (32), Irskem (33) a Estonskem (36). Členské státy s nejvyšší mírou úmrtnosti byly Rumunsko (98) a Bulharsko (96). Zatímco průměrné snížení počtu úmrtí na silnicích v Evropě v letech 2016 až 2017 bylo pouze 2 %, některé země dosáhly mnohem většího pokroku, jako e Estonsko -32 % a Slovinsko -20% . V letech 2010-2017 zaznamenalo Řecko největší pokles počtu úmrtí na silnicích (-41%), následovalo Estonsko (-39%), Lotyšsko (-38%) a Litva (-36%). Během stejného období činil průměr EU -20 %.

 

V roce 2017 zranitelní účastníci silničního provozu představovali téměř polovinu obětí silničního provozu. 21 % lidí zabitých na silnicích byli chodci, 25 % připadlo na dvojkolová vozidla (14 % motocyklistů, 8 % cyklistů a 3 % jezdců mopedů). Úhyny pěších a cyklistů se snížily pomaleji než ostatní úmrtí (o 15 % a 2 % od roku 2010 do roku 2016 ve srovnání s celkovým poklesem úmrtnosti o 20%).

Více než 3 000 mladých lidí zemře každoročně při silničních nehodách v EU. Téměř 14 % osob usmrcených na silnicích EU je ve věku od 18 do 24 let, zatímco spadá do této věkové skupiny pouze 8 % populace. Mladí lidé se mnohem pravděpodobněji stanou obětí dopravních nehod než jakákoli jiná věková skupina. Vzhledem k demografickým změnám v evropských společnostech vzrostl v posledních letech i podíl starších osob z (22 % v roce 2010 na 27 % v roce 2017).

Členské státy EU jsou stále hlavními činiteli ve zlepšování bezpečnosti silničního provozu, neboť největší část politik bezpečnosti silničního provozu spadá pod zásadu subsidiarity (např. stanovení maximální povolené rychlosti). Proto se členské státy vyzývají, aby zintenzivnily akce, zejména se zaměřením na prosazování dopravních pravidel, jakož i vzdělávání a zvyšování povědomí. Komise podporuje členské státy v těchto snahách:

– spojením tvůrců politik, odborníků, nevládních organizací a průmyslu na několika fórech, jako je skupina na vysoké úrovni pro bezpečnost silničního provozu, odborné výbory, semináře a evropské události v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

– Prostřednictvím Evropské charty bezpečnosti silničního provozu, rozsáhlé platformy, kterou spravuje Komise, dnes s více než 3500 členy. Charta mobilizuje veřejné a soukromé subjekty i občanskou společnost ve všech 28 zemích EU pro dobrovolné závazky týkající se akcí v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

– Evropský den bez smrti, který byl organizován společně s Evropskou dopravní policejní sítí během Evropského týdne mobility, je celoevropská kampaň k zvyšování povědomí o rizicích bezpečnosti silničního provozu.

– Prostřednictvím studií a projektů spolufinancovaných EU. Výzkumný projekt SafetyCube, financovaný z programu H2020, vyvinul nový informační zdroj založený na webu pro tvůrce politik v oblasti bezpečnosti silničního provozu a zúčastněné strany.

Další kroky na úrovni EU

Valletská deklarace o bezpečnosti silničního provozu schválená na ministerské konferenci v březnu 2017 a přijatá jako závěry Rady označuje dalekosáhlé závazky členských států, zejména v případě vážných zranění s novým cílem snížení o 50 % mezi roky 2020 a 2030. S podporou tohoto silného politického signálu Komise nyní pracuje na ambiciózním novém politickém poli pro bezpečnost silničního provozu na období let 2020-2030. Cílem je lépe reagovat na nové výzvy tím, že se zaměří na užší spolupráci všech aktérů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, lepší monitorování a cílené financování. Tento nový politický rámec bude doprovázen řadou konkrétních opatření přispívajících k bezpečnějším silnicím a se silnou přidanou hodnotou EU. Uvažované akce zahrnují:
– bezpečnost vozidel: zohlednit nejnovější technologický vývoj, jako jsou asistenční systémy řidiče, aby se zabránilo nehodám a chránili chodce a cyklisty.

– Řízení bezpečnosti infrastruktury: zvýšení transparentnosti postupů a usilování o dosažení rovných úrovní bezpečnosti infrastruktury.

– Spolupráce, propojená a autonomní mobilita: zaručující bezpečný přechod k těmto technologiím, které nabízejí potenciál při snižování chyb řidiče (odpovědných za přibližně 90 % nehod), ale také vytvářejí nové výzvy, jako je bezpečná interakce s ostatními účastníky silničního provozu.
Komise plánuje tyto iniciativy předložit na jaře roku 2018.

Informace o konkrétních zemích
Rakousko: Rakouská výkonnost v oblasti bezpečnosti silnic se od začátku desetiletí zlepšila více než je průměr EU a v roce 2017 se snížila na 47 úmrtí na milion obyvatel.
Belgie: Počet úmrtí na silnicích na milion obyvatel v Belgii je dnes mírně nad průměrem EU, ale od roku 2016 do roku 2017 se zlepšil o 3%.
Bulharsko: Počet smrtelných silničních nehod na milion obyvatel v Bulharsku (96) je druhý nejvyšší v EU, ve srovnání s předchozím rokem o 4%.
Chorvatsko: Po dobrém pokroku při snižování počtu úmrtí na silnicích z roku 2010 (-22%) se počet úmrtí na silnicích v Chorvatsku zvýšil v roce 2017 o 8% (80 na milion obyvatel).
Kypr: Jeho dopravní bezpečnostní skóre se zhoršilo od roku 2016 do roku 2017 (62 úmrtí na milion obyvatel v roce 2017 ve srovnání s 54 v roce 2016). Vzhledem k malé velikosti země se však údaje od roku do roku mění.
Česká republika: Počet úmrtí na silnicích na milion obyvatel je nad průměrem EU, ale od minulého roku se snížil z 58 na 54.
Dánsko: Dánsko zlepšilo dále své vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti silničního provozu a v roce 2017 dosáhlo 32 úmrtí na milion obyvatel, což je značně pod průměrem EU.

Finsko: Výsledky finské bezpečnosti silničního provozu jsou lepší než průměr EU. Míra úmrtnosti se snížila z 47 na milion obyvatel v roce 2016 na 39 v roce 2017. Vzhledem k tomu, že Finsko je poměrně řídce osídlená země, čísla se rok od roku mění.

Francie: Ve Francii je počet osob, kteří zemřeli při silničních nehodách (na milion obyvatel), mírně nad průměrem EU, přičemž v roce 2017 bylo 53 úmrtí na milion obyvatel.

Německo: Německo dosahuje lepšího průměru pokud jde o bezpečnost silničního provozu, než je průměr EU. V roce 2016 zaznamenalo malý pokles z 39 úmrtí na milion obyvatel v roce 2016 na 38.
Řecko: Řecko dosáhlo impozantních zlepšení v oblasti bezpečnosti silničního provozu od roku 2010 (- 41%). Počet úmrtí na silnicích v Řecku je ale stále výrazně vyšší než průměr EU: 69 na milion obyvatel v roce 2017.

Maďarsko: Účinnost bezpečnosti silničního provozu v Maďarsku je pod průměrem EU. V roce 2017 zemřelo na maďarských silnicích 64 osob na milion obyvatel, ve srovnání s průměrem EU 49.
Irsko: Irská výkonnost v oblasti bezpečnosti silničního provozu je lepší než průměr EU a dále se zlepšila od roku 2016 do roku 2017 (-15%) a dosáhla 33 úmrtí na milion obyvatel.
Itálie: Prozatímní údaje ukazují na mírné zhoršení svého skóre bezpečnosti silničního provozu v roce 2017 dosahujícího 56 úmrtí na milion obyvatel ve srovnání s 54 v roce 2016.

Lotyšsko: V roce 2017 se Lotyšsku podařilo snížit počet smrtelných úrazů na svých silnicích na 70 na milion obyvatel (průměr EU: 49), s výrazným snížením o 38 % oproti roku 2010. Jeho výkonnost v oblasti bezpečnosti silničního provozu je však stále třeba zlepšit směrem k průměru EU (49).
Litva: Výkonnost v oblasti bezpečnosti silnic v Litvě se v roce 2017 mírně zhoršila ve srovnání s předchozím rokem. Počet úmrtí na silnicích na milion obyvatel (67) je stále značně nad průměrem EU (49).
Lucembursko: Počet úmrtí na cestách na milion obyvatel v Lucembursku se v porovnání s předchozím rokem zlepšil o 13 % na 47 na milion obyvatel v roce 2017. Vzhledem k malému rozměru země mají čísla tendenci kolísat od roku k roku.

Malta: V roce 2017 Malta zaznamenala 43 úmrtí na silnici na milion obyvatel, což je pod průměrem EU. Vzhledem k malému počtu obyvatel má tento údaj tendenci kolísat od roku k roku.
Polsko: Polsko zaznamenalo neustálý pokrok, ale stále hlásí vyšší počet úmrtí na silnicích než je průměr EU (75 na milion obyvatel ve srovnání s průměrem EU 49).

Portugalsko: Portugalsko dosáhlo od roku 2010 výrazného snížení počtu úmrtí na silnicích na milion obyvatel, avšak míra úmrtí se v letech 2016 až 2017 zvýšila o 14% na 62 úmrtí na milion obyvatel.
Rumunsko: Výkonnost silniční bezpečnosti v Rumunsku se mezi roky 2016 a 2017 nezlepšila. Celková míra snížení 19 % od roku 2010 se však velmi blížila průměru EU (20%).

Slovensko: Slovensko zlepšilo svou výkonnost v oblasti bezpečnosti silnic od roku 2010
2017 zaznamenal 12% nárůst počtu úmrtí na silnicích a dosáhl 57 úmrtí na milion obyvatel.
Slovinsko: Slovinsko nedávno dosáhlo dobrého pokroku ve své výkonnosti v oblasti bezpečnosti silničního provozu, přičemž se nyní pohybuje velmi blízko průměru EU s 50 úmrtími na milion obyvatel. Vzhledem k malému rozměru země mají čísla tendenci rok od roku kolísat.

Španělsko: Španělsko se dobře drží v oblasti bezpečnosti silničního provozu, udrželo si svou pozici mezi dobrými s loňským počtem 40 úmrtí na milion obyvatel.
Švédsko: Švédsko bylo nejlepším výkonem v oblasti bezpečnosti silničního provozu v roce 2017 s 25 úmrtími na milion obyvatel. Přestože patří mezi nejvýkonnější již několik let, podařilo se dále snížit počet úmrtí v letech 2016 až 2017.
Nizozemsko: Během posledních let si Nizozemsko udrželo velmi dobré výsledky v oblasti bezpečnosti silničního provozu s 31 úmrtími na milion obyvatel, což je značně pod průměrem EU 49.
Spojené království: Spojené království pokračovalo v užívání vynikajících záznamů o bezpečnosti silničního provozu s 27 úmrtnostmi na milion obyvatel v roce 2017 a 5% snížení oproti předchozímu roku.

Spojené království: Spojené království pokračovalo v užívání vynikajících záznamů o bezpečnosti silničního provozu s 27 úmrtnostmi na milion obyvatel v roce 2017 a 5% snížení oproti předchozímu roku.

Výhled do budoucna

V návaznosti na ministerskou deklaraci o bezpečnosti silničního provozu z března 2017 Komise

v současné době připravuje nový rámec bezpečnosti silničního provozu na období 2020–2030, a to spolu s řadou konkrétních opatření, která by měla bezpečnost na silnicích zvýšit. Tato opatření budou pravděpodobně zahrnovat revizi evropských předpisů týkajících se bezpečnosti vozidel a řízení bezpečnosti infrastruktury a také iniciativu pro bezpečný přechod na spolupracující, propojenou a autonomní mobilitu.

Komise by měla zmíněná opatření předložit na jaře letošního roku.

Příloha

Počet úmrtí v důsledku dopravní nehody na milion obyvatel Předběžné statistiky jednotlivých států za rok 2017 [2]

2010                2016                2017                2016–2017     2010–2017

 

elgie 77 56 55 -3 % -26 %
Bulharsko 105 99 96 -4 % -12 %
Česká republika 77 58 54 -6 % -28 %
Dánsko 46 37 32 -13 % -28 %
Německo 45 39 38 -1 % -13 %
Estonsko 59 54 36 -32 % -39 %
Irsko 47 39 33 -15 % -25 %
Řecko 112 76 69 -10 % -41 %
Španělsko 53 39 40 2 % -25 %
Francie 64 54 53 -1 % -13 %
Chorvatsko 99 73 80 8 % -22 %
Itálie 70 54 56 3 % -18 %
Kypr 73 54 62 15 % -12 %
Lotyšsko 103 80 70 -14 % -38 %
Litva 95 66 67 0 % -36 %
Lucembursko 64 56 47 -13 % -25 %
Maďarsko 74 62 64 3 % -16 %
Malta 31 51 43 -17 % 46 %
Nizozemsko 32 31 31 0 % -1 %
Rakousko 66 50 47 -5 % -25 %
Polsko 102 80 75 -6 % -28 %
Portugalsko 80 54 62 14 % -31 %
Rumunsko 117 97 98 1 % -19 %
Slovinsko 67 63 50 -20 % -25 %
Slovensko 65 51 57 12 % -13 %
Finsko 51 47 39 -18 % -22 %
Švédsko 28 27 25 -6 % -5 %
Spojené království 30 28 27 -5 % -7 %
EU 63 50 49 -2 % -20 %

Hlavní události kolem výběru nového provozovatele mýtného systému

Od
Michaela Drábková
-

Události kolem výběru nového provozovatele systému elektronického mýtného v ČR (mýtné na dálnicích budou za 10,75 miliardy Kč vybírat firmy CzechToll a SkyToll):

2013:

Prosinec – Ministerstvo dopravy (MD) vlády Jiřího Rusnoka v demisi oznámilo záměr vypsat výběrové řízení na projektového manažera pro přípravu tendru na výběr mýtného po roce 2016. Řízení, s jehož vypsáním nesouhlasili představitelé chystané koaliční vlády ČSSD, ANO a lidovců, nakonec vypsáno nebylo.

2014:

9. června – MD pod vedením Antonína Prachaře vypsalo tendr na projektového manažera soutěže. Tendr, do kterého se přihlásila šestice firem, ale provázely pochybnosti o regulérnosti.

30. října – MD vyhlásilo vítěze tendru – firmu Arthur D. Little s cenou 23,5 milionu korun. V listopadu MD uznalo jednu z námitek a výběrová komise se měla znovu zabývat nabídkami.

17. prosince – Nový ministr dopravy Dan Ťok soutěž na projektového manažera pro mýtný systém zrušil.

2015:

4. ledna – Ťok v České televizi řekl, že pokud se do konce roku 2016 nepodaří v tendru najít nového provozovatele mýtného systému, vrátí se MD k dálničním známkám pro kamiony.

17. března – MD, které se ocitlo v časové tísni, oznámilo, že bude v případě prodloužení smlouvy s Kapschem požadovat výraznou slevu. Společnost se ohradila s tím, že jde o formu nátlaku.

15. dubna – Vláda schválila po odkladech harmonogram přípravy soutěže. MD mělo parametry předložit do 31. července.

12. srpna – Ťok oznámil, že MD opět vypíše výběrové řízení na mýtného manažera. Experti ČSSD a lidovců se už předtím smířili s Ťokovým záměrem vypsat pro období po roce 2016 tendr pouze na provoz současné infrastruktury s mýtnými branami.

26. srpna – Vláda schválila koncepci k tendru. Prostřednictvím bran se bude vybírat do konce roku 2019, pro dalších deset let bude soutěž technologicky otevřená.

6. října – Ťok oznámil, že s přípravou tendru pomůže firma Deloitte. Zakázku MD kvůli nedostatku času zadalo bez výběrového řízení.

22. prosince – MD připustilo, že vybrat provozovatele v řádném řízení už nelze do vypršení smlouvy s Kapschem (2016) stihnout.

2016:

7. ledna – ÚOHS zrušil zakázku MD na poradenství při výběru provozovatele. V dubnu ÚOHS rozhodnutí potvrdil.

24. ledna – Výběrčí mýta na Slovensku, společnost SkyToll, nabídla Ťokovi, že od roku 2017 převezme správu mýta v ČR.

1. února – O provoz mýta v ČR projevil zájem satelitní výběrčí mýta z Maďarska, National Toll Payment Services PLC.

9. března – Vláda schválila krizovou variantu výběru mýta po konci roku 2016. MD zahájilo 11. března výběr správce mýta.

3. května – Z dvojice posudků MD vyplynulo, že spravovat mýtné brány od začátku 2017 může z technických důvodů jen Kapsch.

9. května – MD vypsalo soutěž na poradce k tendru na provoz mýta po roce 2019 za odhadovaných 70 milionů korun. Přihlásilo se pět firem, všechny chtěly pod 40 milionů korun.

11. července – Vláda schválila prodloužení smlouvy s Kapschem.

28. srpna – MD uzavřelo dodatek ke smlouvě s Kapschem o pokračování správy mýtného na maximálně tři roky za 5,27 mld. Kč.

29. srpna – MD oznámilo, že jako projektového manažera pro přípravu soutěže vybralo společnost Deloitte Advisory.

23. září – Společnost SkyToll se obrátila na ÚOHS kvůli prodloužení smlouvy mezi státem a firmou Kapsch.

25. října – MD dostalo od ÚOHS za prodloužení smlouvy s Kapschem pokutu milion korun.

31. října – SkyToll oznámil, že poslal stížnost k Evropské komisi na prodloužení smlouvy s Kapschem.

18. listopadu – ÚOHS zamítl stížnost SkyToll na tříleté prodloužení smlouvy s Kapschem. Firma požadovala zákaz plnění smlouvy.

2017:

6. března – ÚOHS zamítl rozklad společnosti SkyToll, firma Kapsch tak může plnit smlouvu s MD na další provoz mýtného systému. Firma SkyToll podala v květnu proti rozhodnutí ÚOHS žalobu.

15. června – MD vypsalo tendr na nového správce mýtného systému. Během deseti let plánuje za jeho provoz utratit 29 miliard korun. Tendr následně kritizovala mimo jiné Hospodářská komora.

21. června – Firma Kapsch oznámila, že chce státu prodat svůj mýtný byznys v Česku. Po vyhlášení tendru tento návrh prezentovala jako řešení pro případ, že by soutěž na nového provozovatele nevyšla.

25. srpna – Účast ve výběrovém řízení na správu mýta po roce 2019 potvrdili německá T-Systems International a maďarský výběrčí mýta, společnost National Toll Payment Services. Ta nabídku podala s partnerskou i-Cell Mobilsoft a tuzemskou Eltodo.

24. listopadu – ÚOHS vydal předběžné opatření v tendru; MD zatím nesmí s vítězem výběrového řízení podepsat smlouvu. Firma Kapsch již už dříve upozornila, že uchazeči nedostali stejné podklady.

2018:

7. února – ÚOHS zahájil na podnět firmy Kapsch již třetí správní řízení s MD; firma zpochybňuje neutralitu výběrového řízení.

6. března – ÚOHS zamítl rozklad MD na zrušení předběžného opatření, kterým ÚOHS zakázal resortu podepsat smlouvu s případným vítězem tendru.

8. března – Do tendru na provoz mýtného systému po roce 2019 se přihlásili všichni čtyři zájemci, kteří dopředu zájem avizovali (Kapsch, SkyToll, National Toll Payment Services a T-Systems).

19. března – Ministr dopravy Dan Ťok vyzval vedení firmy Kapsch k jednání o úsporách v provozování stávajícího systému elektronického mýta. Za rok a půl do ukončení stávajícího kontraktu s firmou by mohl stát ušetřit 750 milionů Kč. Kapsch poslal v reakci Ťokovi začátkem dubna předžalobní výzvu s požadavkem, aby se zdržel dalšího poškozování dobrého jména společnosti. Firma označila výroky ministra z poslední doby směrem k ní za manipulativní a lživé a žádá omluvu.

9. dubna – Kapsch a National Toll Payment Services vyzvaly ministerstvo dopravy k dialogu ohledně podaných nabídek. Kapsch dodal, že je připraven svou nabídku upravit tak, aby lépe vyhovovala požadavkům ministerstva a byla ekonomicky výhodnější.

11. dubna – Vítězem tendru na provoz mýtného systému od roku 2020 bude konsorcium společností SkyToll a CzechToll. Podaly nejvýhodnější nabídku, uvedl ministr dopravy Dan Ťok. Dosavadní výběrčí českého mýta, společnost Kapsch, ve výběrovém řízení neuspěla.

Zdroj: ČTK

Pás na silnici v Nizozemsku při přejetí přehrává melodii

Od
Michaela Drábková
-

Řidiče jedoucí po dálnici u nizozemské obce Jelsum čeká překvapení v podobě pásu na silnici, který při přejetí přehraje melodii. Pás funguje na stejném principu jako krajní čáry na dálnicích, které způsobují vibrace upozorňující řidiče, že opustil správný směr. Neustále přehrávaná píseň ale místní obyvatele dohání k šílenství, napsala agentura Reuters.

Pás přehraje frískou hymnu, pokud na něj auto najede předepsanou rychlostí, tedy 60 kilometrů za hodinu. Místní si ale stěžují na kakofonii, kvůli které se nevyspí, neboť zvuk se nese do daleka.

Místní úřady ale ujistily, že pás, jehož instalace měla zpestřit cestu rovinatou krajinou, nechají do konce tohoto týdne odstranit.

Zdroj: ČTK

Soud EU: Členské země mohou zakázat služby taxi jako UberPop

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Členské země Evropské unie mohou zakázat a trestně stíhat protiprávní výkon taxislužby jako UberPop, aniž by to předním oznámily Evropské komisi (EK). Vyplývá to z dnešního rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie.[/quote]

Rozhodnutí se týká sporu ve Francii, která zakázala v roce 2014 službu UberPop, která umožňovala řidičům bez licence na provoz taxislužby přepravovat cestující, protože se jedná o nepoctivou konkurenci, a trestně stíhala dva manažery společnosti ve Francii. Uber tvrdil, že Francie měla požádat EK o schválení navrhovaného zákona o taxi, což neudělala, a trestní obvinění manažerů společnosti ve Francii jsou tak podle firmy neplatná. Soud ve francouzském městě Lille se poté obrátil na Soudní dvůr EU, aby rozhodl, že francouzské úřady musely před schválením zákona informovat EK.

„Členské státy mohou zakázat a stíhat protiprávní výkon dopravní činnosti, jako je UberPop, aniž předem oznámí Evropské komisi návrh zákona trestně postihujícího takový výkon činnosti,“ uvádí se v dnešním prohlášení soudu.

Podle právních předpisů musí být národní směrnice týkající se digitálních služeb předem oznámeny Bruselu, aby nedošlo k narušení jednotného trhu. Soud však uvedl, že Uber nabízel přepravní služby podle zákona EU a nepředstavuje službu informační společnosti, které se týká uvedená směrnice o oznamování EK.

Pro Uber je rozhodnutí další ranou, když Soudní dvůr již koncem loňského roku rozhodl, že se na něj vztahují stejné regulace jako na taxislužbu. Firma čelí regulačním a právním překážkám po celém světě kvůli odporu tradičních taxislužeb a byla nucena opustit některé země, jako Dánsko a Maďarsko, napsaly agentury AP a Reuters.

Zdroj: ČTK

Obrana plánuje vývoj vlastního průzkumného dronu s kolmým startem

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Ministerstvo obrany plánuje vývoj vlastního průzkumného dronu s kolmým startem. Vytvořit bezpilotní prostředek dostane za úkol státní podnik Vojenský technický ústav (VTÚ). Jeho pracovníci budou vyvíjet také dílenské vozidlo pro technické prostředky dělostřeleckého průzkumu. O zakázkách ve středu informuje vládu ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová, řekl ČTK Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Ministři dostanou informace i o dalších armádních zakázkách celkem za asi 295 milionů korun.[/quote]

VTÚ se vývojem bezpilotních prostředků zabývá od počátku 80. let. První stroje s označením Sojka vážily desítky kilogramů a byly určeny především pro letecký průzkum. Další sloužily třeba pro cvičné střelby, kdy se střelci trefují do taženého pytle. V roce 2015 VTÚ představil dron Brus s kolmým startem, který je určen hlavně pro záchranné a humanitární účely. Do výbavy je již dostala policie. Podle Fajnora má nyní VTÚ od ministerstva obrany získat zakázku na vývoj malého průzkumného bezpilotního prostředku s kolmým vzletem a přistáním.

Vojenský výzkumný ústav (VVÚ) bude na základě chystané zakázky pracovat na přenosném zaměřovači radiových signálů DF MANPACK a generátoru radiotechnických signálů GERASIM. Celkem by mělo ministerstvo obrany za pět zakázek pro VTÚ a VVÚ zaplatit 212 milionů korun. Smlouvy mají být podepsány do konce června a zakázky by měly trvat do roku 2021.

„Projekty odpovídají požadavkům a ambicím AČR na působení v operacích na i mimo území ČR v rámci operací NATO a EU,“ uvedl Fajnor. Nyní podle něj pozemní síly české armády takovou techniku k dispozici nemají. „Absence takovýchto prostředků neumožní zvyšovat intenzitu výcviku, což se potom projevuje ve schopnosti vedení soudobého boje,“ podotkl.

Ministryně ve středu také vládu zpraví o veřejné zakázce na kompletní opravy vyhřívaných pancéřových oken lehkých obrněných vozidel (LOV) Iveco. Opravy vyhřívaných pancéřových oken demontovaných z techniky a renovace jejich rámů a vyhřívání by měl také získat VVÚ. Podle Fajnora bude třeba opravit 97 sad pancéřových oken. „Opravená okna musí splňovat balistická, optická a technická kritéria stejná jako nová okna,“ uvedl. Ministerstvo chce s VVÚ uzavřít smlouvu do poloviny června na 36 měsíců. Cena bude záviset na konkrétních opravách, maximálně by měla být 82,57 milionu korun. Nákup nových pancéřových oken by podle Fajnora stál o 85 milionů korun více.

Zdroj: ČTK

Digitální den 2018: Státy EU se zavazují k větší spolupráci v digitální oblasti

Od
Michaela Drábková
-

Podle zprávy z 9. dubna  se 10. dubna Komise setká s ministry a zástupci jednotlivých států EU, zástupci průmyslu, akademické obce a občanské společnosti, aby společně podpořili spolupráci v oblasti umělé inteligence, blockchainu, elektronického zdravotnictví a inovací.

Předmětem diskusí bude vliv technického vývoje na budoucnost Evropy. Zásadní je přitom vytvoření silného jednotného digitálního trhu s navýšeným objemem investic a důrazem na digitální dovednosti. Poté, co loňský Digitální den pořádaný v Římě vedl k zahájení úspěšné spolupráce například v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, propojené mobility a digitalizace průmyslu, Komise iniciativu na podporu větší spolupráce v digitální oblasti letos pořádá znovu. K jednotlivým blokům projektu uvedeným dále k obsahové náplni dne digitalizace podepsali ministři členských států závazky k účasti států na řešení příslušných problémů.

Za jeden rok se podařilo dosáhnout významného pokroku ve věci jednotného digitálního trhu. Konec poplatků za roaming a přenositelnost on-line obsahu se nyní staly samozřejmou součástí života obyvatel Unie. V květnu 2018 začnou platit přísnější pravidla na ochranu osobních údajů a první celounijní pravidla kybernetické bezpečnosti.

Řadu návrhů je třeba ještě schválit. Vytvoření jednotného digitálního trhu je pro Evropu výrazným posunem. Zvýší investice a posílí spolupráci v řadě klíčových oblastí, jako je umělá inteligence, blockchain, elektronické zdravotnictví a inovace.

Andrus Ansip, místopředseda Komise odpovědný za jednotný digitální trh, uvedl: „Obyvatelé Evropy začínají pociťovat výhody jednotného digitálního trhu v praxi. Mohou nyní cestovat do zahraničí a nepřijdou o streaming hudby nebo videí, které mají předplacené. Zároveň již nemusí platit poplatky za roaming. Brzy se stane minulostí i zeměpisné blokování při nákupech online. Od 25. května budou lépe chráněny naše osobní údaje. Letošní Digitální den je skvělou příležitostí nejen k připomenutí toho, čeho jsme již dosáhli, ale také k pobídnutí členských států EU, aby urychlily jednání o legislativních návrzích, které ještě nebyly schváleny. Na naší digitální budoucnosti musíme pracovat společně. Musíme vyvinout větší úsilí, spojit síly a zdroje, abychom se mohli chopit příležitostí, které nám technologie jako umělá inteligence a blockchain nabízejí

Marija Gabriel, komisařka pro digitální ekonomiku a společnost, zdůraznila: „Digitalizace proměňuje naši společnosti a my můžeme plně těžit z jejích výhod pouze za předpokladu, že navážeme úzkou a plodnou spolupráci. Abychom byli schopni čelit budoucím výzvám, musíme učinit závazek ke koordinovanému úsilí na úrovni EU a k investicím. Očekávám, že Digitální den 2018 pozdvihne evropskou spolupráci v digitální oblasti na novou úroveň ve věci umělé inteligence a elektronického zdravotnictví, a vyzývám všechny členské státy a zúčastněné strany, aby se připojily k našemu úsilí udržet Evropu na pozici světového hráče v digitální éře.“

Mezi významné události Digitálního dne 2018 patří tato prohlášení, jejichž cílem je:

  • spojit síly v oblasti umělé inteligence: Umělá inteligence přináší naší společnosti a ekonomice značné výhody, například lepší zdravotní péči, bezpečnější dopravu a větší konkurenceschopnost průmyslu. Chceme-li využívat všech možností, které umělá inteligence nabízí, musejí evropské země spolupracovat, zejména v používání těch nejpřísnějších norem ochrany údajů. V příštích týdnech přijme Komise k tématu umělé inteligence sdělení. Více informací o prohlášení o umělé inteligenci bude k dispozici 10. dubna.
  • uzavřít evropské partnerství v oblasti technologie blockchain: Evropská komise otevřela v únoru 2018 fórum a středisko EU pro sledování technologie blockchain a investuje přibližně 300 milionů EUR do projektů podporujících využívání Členské státy současně velmi aktivně podporují blockchainové ekosystémy, zahájily vlastní experimenty a oznámily různá opatření na vládní úrovni. Komise chce využít příležitostí, které blockchain nabízí, a zároveň se chce vyhnout nejednotnému přístupu. Proto zítra položí základy pro evropské partnerství v oblasti blockchainu prosazující interoperabilitu infrastruktury, která zvýší důvěryhodnost digitálních služeb. Více informací o prohlášení o technologii blockchain bude k dispozici zítra v ca. 15:30 hod SEČ zde.
  • sdílet údaje pro účely individualizované zdravotní péče: Inovace podložené daty se v oblasti zdravotní péče zaměřují především na potřeby občanů, které by při individualizované léčbě mělyhrát aktivní úlohu. Prohlášení o elektronickém zdravotnictví si klade za cíl propojit přístupke stávajícím a budoucím genomových databankám v celé Evropské unii, což pomůže pokročit ve výzkumu vzácných onemocnění, rakoviny, farmakogenomiky, prevence chorob, onemocnění mozku a dalších nemocí. Hlubší spolupráce mezi členskými státy pomůže překonat nedostatek interoperability a nejednotnost iniciativ v celé EU. Zároveň zaručí dodržování přísných evropským norem v oblasti ochrany osobních údajů. Rovněž udrží vedoucí postavení EU v individualizované medicíně v celosvětovém měřítku a bude stimulovat vědeckou práci a konkurenceschopnost průmyslových odvětví.
  • podporovat inovace pomocí nového online nástroje: Inovační radar může usnadnit kontakt mezi inovátory a podnikateli, kteří mohou pomoci uvést inovace na trh. Komise u příležitosti Digitálního dne 2018 vyzývá ke spolupráci na podporu průlomových inovací v Evropě. Iniciativa se rovněž snaží tento online nástroj dále rozvinout a obohatit jej o nejlepší inovační projekty z jednotlivých států.
  • realizovat testovací přeshraniční koridory 5G na podporu propojené a automatizované mobility: V září 2017 byl oznámen plán vytvoření prvních rozsáhlých testovacích koridorů. Španělsko a Portugalsko zítra podepíší memorandum o porozumění, které zahájí jejich spolupráci. Digitální den 2017 se zaměřil na pět iniciativ:
  • Ministři podepsali prohlášení potvrzující závazek dovést Evropu na světovou špičku na poli vysoce výkonné výpočetní Toto prohlášení urychlilo evropskou spolupráci v oblasti superpočítačů a vedlo k založení společného podniku EuroHPC v lednu 2018.
  • 29 evropských zemí podepsalo prohlášení o záměru vytvořit společně s Komisí právní rámec pro přeshraniční testování propojeného silničního provozu. V září 2017 byl oznámen plán vytvoření několika rozsáhlých testovacích koridorů.
  • Komise zprovoznila Evropskou platformu pro digitalizaci průmyslu k propojení národních Pomohla k rozvoji center pro digitální inovace v celé Evropě a podporuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru.
  • Komise iniciovala program stáží zaměřený na digitální příležitosti, který vedl v prosinci 2017 k zahájení iniciativy přeshraničních stáží. První stáže by měly začít letos v létě.
  • Komise předložila aktualizovaný Evropský rámec interoperability, který byl v říjnu 2017 zakotven v prohlášení ministrů o elektronické veřejné správě a je považován za itinerář digitalizace veřejné správy.

Obilí pro Irán

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: AsstrA

Jarní období je pro experty dopravní a logistické oblasti spojeno s nárůstem objemu dopravy takových skupin nákladů, jako jsou semena, pesticidy, hnojiva, tedy zboží spojené se sezónou výsevu.

V jižních státech, na příklad v Iránu, začíná toto období o něco dříve než u severních sousedů: na konci února začínají pro zemědělce z dané zeměpisné šířky těžké měsíce. K obtížím nepatří jen velký objem práce, ale také nepříznivé klimatické podmínky. Zatímco zásoby pšenice a ječmene zajišťují soběstačnost íránského domácího trhu, je zpracovatelský sektor mnohem více závislý na dovážených surovinách. V roce 2017 se Írán stal třetím největším importérem ječmene na světě, hned po Saudské Arábii a Číně. Jedna čtvrtina uvedených surovin byla dodána z Ruska.

O komentář na téma specifik dopravy obilných rostlin na trase Rusko-Írán jsme požádali Mohammada Sadeghiharabadiho, Country Managera AsstrA-Associated Traffic AG pro oblast Íránu.

Pane Mohammade, pozorujete nárůst nebo pokles poptávky po dopravě obilí na trase Ruská federace – Írán. Z čeho to vyplývá? Jaké jsou Vaše prognózy ohledně situace na trhu v nejbližší době?

Mohu rozhodně říct, že množství obilí nakupovaného v Rusku pro další export do Íránu roste. Je to vidět v případě žádostí našich zákazníků: nedávno, téměř zároveň jsme obdrželi dotazy od dvou různých zákazníků na dopravu ječmene a čočky ze Saratowa a Volgogradu do Íránu. Celková hmotnost převážených nákladů činila cca 3,5 tis. tun. Pravidelně dostáváme otázky na opětovné nacenění zakázek na dopravu zrní v tomto směru. Nárůst zájmu o íránský trh je spojen především s atmosférickými podmínkami. Koncem února informovalo Národní centrum pro krizová řízení v Íránu o suchu v celém státě (97 % území státu). Za takových podmínek je již velmi málo pravděpodobné, že úroda sklizená v červenci bude schopna zajistit potřebu domácího trhu Íránu, aniž bychom zmiňovali obilné mlýny v zemi, které jsou v období sklizně zaplněny íránskými surovinami dokonce jen z 50 %. Proto v blízké budoucnosti očekáváme nejen nárůst množství a objemu dopravy ječmene a čočky, ale také doplnění tohoto soupisu o pšenici, rýži a jiné obiloviny z orných půd.

V posledních letech zavedl Írán řadu zákazů týkajících se importu zemědělských produktů, včetně obilí. Jak to ovlivňuje množství realizované dopravy?

Zákazy v zemědělském sektoru jsou v Íránu dost pružné. V listopadu minulého roku byl zrušen zákaz dovozu rýže. Před necelými třemi týdny uzavřely Írán, Rusko a Kazachstán třístrannou dohodu o obchodu pšenicí, bez ohledu na zákaz, jaký byl zaveden v březnu minulého roku.

Soustředíme-li se na logistiku – obilí je dopravováno především s využitím kontejnerů nebo také plachet? Která možnost se zákazníkovi nejvíce vyplatí?

To záleží na místě nakládky. V případě Saratowa byla finančně výhodnějším způsobem dopravy ječmene pozemní doprava, proto jsme zákazníkovi nabídli možnost dopravy s využitím 20tunových chladírenských vozů. V případě Astrachania jsme samozřejmě zvolili mořský přístav, zboží jsme však nepřepravovali v kontejnerech, ale volně. Obecně řečeno, volba vozidla ovlivňuje pouze konečnou cenu dopravy, a tedy konečnou cenu obilí pro spotřebitele.

Jaké formální překážky a potíže jsou spojeny s dopravou obilí do Íránu?

Z právního hlediska vyžaduje doprava osiva hygienické osvědčení, průvodní dokumenty a nákladní list. Pokud zákazník nechce ztrácet čas samostatnou přípravou dokumentace, zastoupíme ho. Práce s íránskými firmami se řídí svými právy, vyžaduje znalosti a pochopení. Máme v této otázce velké zkušenosti, což značně usnadňuje a urychluje proces dopravy.

Z praktického hlediska je hlavním problémem pro logistické operátory na trase Rusko-Írán nedostatek automobilů, lodí nebo volných dočasných skladů v přístavech. Ale v našem případě díky rozsáhlé síti důvěryhodných obchodních partnerů je AsstrA vždy schopna nabídnout zákazníkovi příslušnou možnost dopravy.

Vedoucí oddělení AsstrA Grain Logistics, Aleksej Sorokin, mluví o možnostech AsstrA v zemědělském sektoru: 

AsstrA realizuje mezinárodní dopravu obilných rostlin do EU, států SNS a Asie. Nabízíme dopravu zboží volně nebo v kontejnerech, námořní a říční dopravu, železniční dopravu ve speciálních vagónech na obilí, a také obchod s obilným a olejnatým zbožím. V roce 2017 vzrostlo množství ječmene, sladu, pšenice a jiných skupin obilí dopravovaných AsstrA o 40 % ve srovnání s rokem 2016. Plánujeme udržet analogické tempo rozvoje také v roce 2018.

1...1 0381 0391 040...1 146Strana 1 039 z 1 146

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253