Domů Blog Strana 1041

Komise přezkoumala, zda společnost PPF získala výhradní kontrolu nad společnostmi Škoda Transportation, VUKV, Škoda Investment, Bammer Trade, JK a Satakoto

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropská komise zveřejnila 3. dubna, že schválila v rámci nařízení EU o spojování navrhované nabytí výlučné kontroly nad společnostmi Škoda Transportation a.s., VUKV a.s., Škoda Investment a.s. a Bammer Trade a.s., všechny čtyři společnosti z České republiky, finské společnosti Jokiaura Kakkonen („JK“) a společnost Satacoto Ltd. na Kypru PPF Group N.V. Nizozemí.[/quote]

Společnost Škoda Transportation se zabývá výrobou, vývojem, montáží, rekonstrukcí a opravami železničních a vozidel pro metro, tramvají, trolejbusů a elektrických autobusů a souvisejících služeb. VUKV je aktivní ve vývoji, výzkumu a testování kolejových vozidel a jejich částí a souvisejících služeb. Společnost Škoda Investment se zabývá pronájmem nemovitostí a vydáváním licencí pro značku SKODA a prostřednictvím svých dceřiných společností je rovněž aktivní v oblasti výroby fotovoltaické elektřiny, informačních a telekomunikačních technologií. Společnost Bammer Trade se zabývá opravou vozidel veřejné dopravy. JK se zabývá pronájmem výrobních zařízení. Satakoto je holdingová společnost, která je prostřednictvím dceřiné společnosti aktivní v oblasti výroby elektromotorů a generátorů a pronájmu nemovitostí. PPF je nadnárodní finanční a investiční skupina zaměřená na finanční služby, spotřebitelské finance, telekomunikace, biotechnologie, maloobchodní služby, nemovitosti a zemědělství. Komise dospěla k závěru, že navrhovaná transakce by nevzbudila obavy z narušení hospodářské soutěže vzhledem k zanedbatelnému překryvu činností podniků v Evropském hospodářském prostoru. Transakce byla přezkoumána v rámci zjednodušeného přezkumu fúze.

 

Oficiální sdělení může být podkladem pro dvoustranná jednání o zdanění výnosů hospodářské činnosti ve státech zdroje výnosů. První zprávu o výnosech nadnárodních společností podle poboček v členských státech bude Evropská komise zpracovávat ze sdělení nadnárodních společností v rámci sídla korporace, toto sdělení umožňuje několika měsíční předstih.

Tři statistiky demografie EU ve vztahu k trhu práce

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Podle zprávy Eurostatu bylo v roce 2017 poprvé žádajících o azyl pro mezinárodní ochranu v členských státech Evropské unie 650 000. V roce 2016 bylo poprvé žádajících 1 206 500. Počet v roce 2017 je srovnatelný s úrovní zaznamenanou v roce 2014 před vrcholy 2015 a 2016. Syřanů bylo 102400, Iráčanů 47 500 a Afghánců 43 600. Dohromady představují 30 % všech poprvé žádajících ve všech státech EU.[/quote]

 

3 z 10 požádalo o azyl v Německu

Se 198 300 přihlášenými v roce 2017 bylo první Německo s podílem 31 % všech prvotních žadatelů v členských státech EU. Následovala Itálie (126 600, 20 %), Francie (91 100, 14 %), Řecko (57 000, 9 %), Spojené království (33,300, 5 %) a Španělsko (30 400, 5 %).

S nárůstem nad 5000 žadateli o azyl v roce 2017 v porovnání s rokem 2016 se zvýšil počet ve Španělsku (+ 96 %, + 14 900) Francii (+ 19 %, + 14 300), v Řecku (14 %, + 7200) a v Itálie (+ 4 %, + 5400).

Největší relativní snížení vykázalo Německo (-73 %), Rakousko (-44 %), Nizozemsko (-17 %) a Spojené království (-15 %).

 

Nejvyšší počet poprvé žádajících na obyvatele bylo v Řecku, nejmenší na Slovensku

Nejvyšší počet poprvé žádajících 2017 na 1 milion obyvatel mělo Řecko (5 295), Kypr (5 235), Lucembursko (3 931) a Malta (3 502). Nejnižší počty byly na Slovensku (27 žadatelů), Polsko (79), Portugalsko (98), Česká republika (108) a Estonsko (138). V EU celkem to bylo 1 270 poprvé žádajících o azyl na milion obyvatel.

 

Sýrie, Irák a Afghánistán – hlavní občanství žadatelů o azyl

Sýrie se podílela na celkovém počtu poprvé žádajících o azyl 2017 16 % z celkového počtu žadatelů poprvé. Byl na prvním místě od roku 2013. Z celkového počtu 102 400 Syřanů požádalo o azyl v EU v roce 2017 téměř 50 % v Německu (49,000). Irák se podílel 7 %. Ze 47.500 Iráčanů požádalo v Německu v roce 2017 téměř 50 % (21,900). Z Iráku bylo nevíce žadatelů ve třech členských státech EU. S 43,600 žadatelů poprvé (7 % z EU celkem) v roce 2017 byl Afghánistán počtem třetí. Na Německo připadla vice než třetina (16.400).

 

Přibližně jeden milion žádostí o azyl podaných do konce roku 2017

 Přijaté žádosti o mezinárodní ochranu byly podány a vnitrostátními orgány jsou na konci referenčního období stále zvažovány. Tato statistika je určena k měření pracovní zátěže vnitrostátních orgánů. Na konci roku 2017 vnitrostátními orgány stále zvažovaly 927 300 žádostí o mezinárodní ochranu v členských státech EU. Na konci roku 2016 byla tato hodnota mírně vyšší (1 094 100). Německo mělo 443,800, 48 % celkového počtu, Itálie 152,400, 16 %, Rakousko 57,700, 6% a Švédsko 51,500, 6 %.

 

Počet porodů a plodnost v roce 2016. Ženy v EU mají v průměru první dítě ve věku 29 let.

Podle vybraných ukazatelů Eurostatu vydaných 28. března:

  • V roce 2016 se v Evropské unii (EU) narodilo 5,148 milionu dětí ve srovnání s 5,103 miliony dětí v roce 2015 (+ 45 000).
  • V EU v průměru ženy porodily své první dítě v 29 létech. V členských státech byly v průměru nejmladší v Bulharsku, nejstarší v Itálii.
  • Cca 5 % narozených prvních dětí v EU připadlo na ženy mladší 20 let (dospívající matky), a přibližně 3 % na ženy ve věku 40 a více let.
  • Z 5,148 milionu narozených dětí v EU téměř jedno z pěti (téměř 930 000) bylo třetí nebo další dítě.

Celková míra plodnosti je nejvyšší ve Francii a Švédsku

V roce 2016 měly největší počet narozených dětí ženy v EU ve Francii1,92, Švédsku 1,85, Irsku 1,81, Dánsku a Spojeném království 1,79); nejméně ve Španělsku a Itálii 1,34, Portugalsku 1,36, na Kypru a na Maltě 1,37, Řecku 1,38 a v Polsku 1,39.

Prvorodičky v roce 2016 nejmladší v Bulharsku, Rumunsku a Lotyšsku, nejstarší v Itálii a Španělsku

Nejnižší průměrný věk při prvním porodu byl v Bulharsku 26,0 let, Rumunsku 26,4, Lotyšsku 26,8, Slovensku 27,0, Polsku 27,2) a Litvě 27,3; nejvyšší věk v Itálii 31,0, Španělsku 30,8, Lucembursku 30,5, Řecku 30,3 a Irsku 30,1.

Přibližně 14 % prvních dětí narozených dospívajícím matkám v Bulharsku a Rumunsku
Podíl matek s věkem do 20 let byl v Rumunsku 14,2 %, Bulharsku 13,6 %, Maďarsku 10,8 %. Slovensku 9,9 %, Litvě 6,3 %, Spojeném království 6,2 % a Lotyšsku 6,1 %. Nejnižší podíly byly ve Slovinsku 1,6 %, Itálii 1,7 %, Nizozemsku 1,8 %, Dánsku a Švédsku 1,9 %, v Lucembursku (2,2 %). V  Itálii byl nejvyšší podíl porodů prvního dítěte u žen ve věku 40 a více let 7,2 %, Španělsku 6,6 %, Lucembursku 4,8 % a Irsku 4,3 %.

Jeden z deseti porodů ve Finsku měl matka, která už měla alespoň tři děti

V EU bylo 81,9 % porodů prvního a druhého dítěte, narození třetího 12,2 % a čtvrtého nebo dalších dětí 5,9 %. Podíl matek se čtvrtým nebo dalším dítětem byl ve Finsku 10,1 %, v Irsku 9,0 %, Spojeném království 8,5 %, Slovensku 8,1 %, Rumunsku 7,7 % a Belgii 7,6 %.

 

Mladí lidé na trhu práce EU 2016. Polovina nezaměstnaných z nich je připravena na rekvalifikaci

Podle zprávy Eurostatu z 27. března 50 % nezaměstnaných ve věku 20-34 let v EU je připraveno na změnu zaměstnaní, 21 % je připravena přesunout se za prací jen v téže zemi, 21 % je připraveno přesunout se za prací do jiného státu EU, 17 % by bylo připraveno pracovat mimo EU.

Roli hraje úroveň vzdělání. Mladí nezaměstnaní s vysokou úrovní vzdělání jsou více ochotni jít za prací: 23 % je připraveni jít za prací v téže zemi, 16 %  v rámci EU. Mladí nezaměstnaní se středním vzděláním mají podíly 20 % a 11 %, mladí nezaměstnaní s nízkou úrovní vzdělání jen 21 % a 10 %.

Velká většina zaměstnaných osob ve věku 20-34 let v EU by nezměnila své současné zaměstnání (90 %). Podíl těch, kteří by se za stejným zaměstnáním přestěhovali do jiného členského státu EU, je pouze 1 % zaměstnaných, 8 % by za svou současnou prací šlo uvnitř své země. Pracovní mobilita v rámci země se zvyšuje u mladých zaměstnaných s vyšším vzděláním (13 %) ve srovnání se středním vzděláváním (6 %) a s nízkou úrovní vzdělání (4 %). Rozdíly vzdělání však nejsou tak významné pro mladé zaměstnance, kteří se přestěhovali do EU: 2 % lidí s vysokou úrovní vzdělání a 2 % osob s nízkým vzděláním změnilo členský stát z pracovních důvodů oproti 1 % mladých lidí se středním stupněm vzděláním.

 

Více než dvě třetiny nezaměstnaných ve věku 20-34 let nejsou připraveni na práci na Maltě

(73 %), Nizozemí (69 %) a Kypr (68 %). V sedmnácti členských státech EU není více než polovina mladých nezaměstnaných připraveno k přemístění, aby našli práci.

U zemí s dostatečnou velikostí výběrového souboru lze konstatovat, že nejvyšší podíl mladých nezaměstnaných v EU připravených změnit své bydliště ve stejné zemi, je v Rumunsku a Německu 37 %, České republice a Irsku 35 %. Nejvyšší podíl těch, kteří se chtějí přestěhovat do jiné země EU, je v Estonsku a Chorvatsku (26 %) a Slovinsku (25 %). Připravených k práci EU je nejvíce ve Švédsku 34 %, Španělsku a Finsku 28 % a Francii (27 %).

Ve většině členských států je podíl připravených k přemístění uvnitř země větší než podíl připravených k přesunu do jiného státu EU. V osmi státech má přednost pohyb v rámci EU. Nejvíce v Bulharsku 23 %, k pohybu uvnitř Bulharska 12 %. I na Slovensku je 23 % ochotno jít do jiného státu a 14 % doma.

Nejnižší procento přesídlení za práci v Itálii, nejvyšší v Irsku

V patnácti členských státech EU by 90 % nebo více zaměstnaných mladých lidí ve věku 20-34 let nešlo za prací. Nejvíce v Itálii (98 %), nejméně v Irsku (60 %). 12 % zaměstnaných mladých lidí v Lucembursku, 9 % na Maltě a 7 % v Irsku se přesunulo z jiné země na svou současnou prací. Nejvyšší podíl osob, které by se v zemi pohybovaly za prací, je v Irsku (26 %), ve Francii (16 %), Finsku (14 %) a Švédsku (13 %).

 

Celkově hodnoceno má Česká republika jako podmínku ekonomického růstu urychleně zpracovat koncepci řízené imigrace a nebude to mít pro minulé postoje nijak snadné!

 

Německý FlixBus chce nabídnout přes 100.000 nových spojů

Zdroj: Pixabay.com

[quote] Německý operátor autobusové dopravy FlixBus chce během letošního roku nabídnout přes 100.000 nových spojů, a zvýšit tak jejich počet o zhruba 40 procent. Zahraničním novinářům to v Berlíně řekl šéf firmy Jochen Engert. Velkou expanzi FlixBus chystá zejména ve Spojených státech, v Česku se chce postupně stát jedničkou na trhu.[/quote]

Firma založená v roce 2013 nyní působí v 27 zemích, kde nabízí 250.000 spojů mezi 1600 destinacemi. Pod značkou FlixBus jezdí zhruba 1700 autobusů, které patří asi 300 regionálním dopravcům.

,,V tomto roce vytvoříme ještě dalších 100.000 spojení,“ řekl Engert.

Počet destinací se podle něj rozšíří o zhruba 500, počet autobusů na více než 2000.

Letos na jaře se německá firma poprvé vydá také mimo Evropu. Na západě Spojených států – především v Kalifornii – chce nabídnout přes 1000 nových spojů. Obchodní model bude v USA stejný jako v Evropě. FlixBus zde tedy nebude nakupovat vlastní autobusy, ale budou pro něj jezdit zdejší dopravci, kterým pak připadnou zhruba tři čtvrtiny z ceny lístku.

V Německu chce společnost více zasáhnout i do železniční dopravy. Zatím pod její hlavičkou jezdí vlaky z Hamburku do Kolína nad Rýnem, od poloviny dubna se k nim přidají vlaky z Berlína do Stuttgartu, které nyní pod jménem Locomore provozuje český dopravce Leo Express.

V České republice, kde první linky spustil v roce 2015, se FlixBus chce postupně stát jedničkou na trhu.

,,Jak dlouho to bude trvat, se dá dopředu jen těžko odhadnout,“ uvedl Engert, podle něhož je Česko jako sousední země Německa pro firmu velmi důležitým trhem.

Největším konkurentem FlixBusu v Česku je firma Student Agency podnikatele Radima Jančury, která provozuje autobusy pod značkou RegioJet.

,,Kdo uspěje na trhu v České republice mají v rukou výhradně zákazníci. Česká republika je první zemí, kde se FlixBusu nepodařilo převzít nebo zničit domácího konkurenčního dopravce – a to právě díky zákazníkům, kteří se rozhodli podržet RegioJet,“ sdělil ČTK tiskový mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj.

,,Ze statistik vidíme, že z našich cestujících jen minimum začalo jezdit s novým dopravcem, a to přesto, že FlixBus se osm měsíců po vstupu na trh v České republice snaží ostatní dopravce vytlačit z trhu prohlubováním nekalé soutěže a postupů, které neodpovídají férové konkurenci,“ prohlásil Ondrůj.

Upozornil rovněž, že RegioJet nyní plánuje posílení svých spojů na mezinárodních linkách a v Německu i nová autobusová spojení do dalších zemí.

Pro společnost Student Agency nejde o první cenovou válku v autobusové dopravě. Už řadu let trvají soudní spory mezi ní a společností Asiana, kterou žluté autobusy vytlačily z linky mezi Prahou a Brnem. Kvůli zneužití dominantního postavení na trhu následně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potrestal Student Agency pětimilionovou pokutou.

Zdroj: ČTK

Cyklisté by mohli mít 0,5 promile alkoholu, navrhuje Valenta

Zdroj: Pixabay.com

[quote]V Senátu se opět objevil návrh, který by cyklistům toleroval určité množství alkoholu v krvi. Na tiskové konferenci ho včera představil senátor Ivo Valenta, podle kterého je předkladatelů návrhu víc. Valenta navrhuje, aby policie cyklistům tolerovala až půl promile alkoholu v krvi. V Senátu v roce 2016 obdobný návrh uspěl, počítal s tolerancí alkoholu za řídítky až do úrovně 0,8 promile alkoholu v krvi.[/quote]

Valenta chce bojovat za vinařské cyklostezky a chce, aby si cyklisté mohli stejně jako v Rakousku nebo na Slovensku dát sklenici vína nebo piva. Navržená tolerovaná úroveň alkoholu je podle něj hodně obdobná jako v okolních zemích.

,,Na Slovácku se i díky vysokým dotacím postavila hustá síť vinařských cyklostezek a dalších cyklistických tras, které propojují významné turistické cíle a přinášejí velký potenciál nejen v rámci rozvoje cestovního ruchu, ale také v oblasti vzniku podnikatelských příležitostí, které vycházejí z genius loci Slovácka,“ uvedl Valenta v tiskové zprávě.

S předchozím návrhem v roce 2016 přišla skupina senátorů v čele s tehdejším místopředsedou Senátu Zdeňkem Škromachem. Návrh tehdy odmítlo ministerstvo dopravy. Poté, co uspěl v Senátu, se jím měla zabývat Sněmovna, která se k tomu ale do voleb nedostala. Sněmovna však už v roce 2015 odmítla schválit poslanecký návrh, který cyklistům nebo jezdcům na zvířatech umožňoval jízdu s 0,5 promile alkoholu v krvi.

Valenta věří tomu, že když už Senát jednou takový návrh schválil, schválí ho opět, a že nová Sněmovna v povolebním složení už jeho návrh podpoří.

Zdroj: ČTK

Mobilní signál v celém pražském metru bude do roku 2022

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Pokrytí celého pražského metra včetně tunelů mobilním signálem bude v provozu do roku 2022. Dozorčí rada pražského dopravního podniku (DPP) schválila smlouvu s konsorciem operátorů. Smlouva bude uzavřena na 20 let a za prvních deset let operátoři vyplatí dopravnímu podniku 120 milionů korun. ČTK o tom informovalo vedení metropole a představitelé dozorčí rady DPP.[/quote]

V první etapě bude signál zaveden mezi osmi stanicemi metra C, mezi Muzeem a Roztyly by měl být signál do konce letošního října. Zařízení budou do stanic a tunelů metra instalována v noci, kdy metro nejezdí, aby se nemusel přerušovat provoz.

Jednání mezi operátory a městem trvalo několik let. Překážkou v zavádění signálu v metru byla otázka, zda za to má platit město operátorům, či naopak. Nakonec operátoři zaplatí za podnikání v metru 120 milionů korun. Dřívější nabídky byly nižší.

,,Pokud uvážíme, že ta počáteční nabídka ze strany konsorcia mobilních operátorů byla ve výši 20 milionů korun, tak to je v zásadě šestinásobek té počáteční částky a myslím si, že je to částka více než odpovídající,“ řekl předseda dozorčí rady DPP Lukáš Kaucký.

Otázkou také bylo to, zda získá město informace o pohybu cestujících kvůli přepravním průzkumům. Praha chtěla původně online přístup k datům, za což chtěli operátoři vysoké poplatky. Podle schválené smlouvy město nakonec dostane data tehdy, když je bude potřebovat.

,,V okamžiku, kdy Ropid, respektive dopravní podnik na základě pokynu Ropidu bude chtít změřit ta data, budeme chtít mít ta data, tak je dostaneme k dispozici,“ řekl náměstek primátorky Petr Dolínek.

Praha chce data využívat minimálně dvakrát ročně.

Pro smlouvu nehlasovali zástupci Starostů a Zelených. „Pro smlouvu jsme připraveni hlasovat, jakmile bude k dispozici připravená analýza nejvýhodnějšího způsobu pokrytí metra mobilním signálem, proběhne výběrové řízení v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a do odůvodnění snížené ceny za nájem prostor bude doplněn důvod poskytování veřejné služby,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). Cena v místě a čase obvyklá byla podle Kolínské stanovena na 260 milionů.

Dopravní podnik v tuto chvíli také připravuje zavádění nekomerční wi-fi v metru, která bude primárně pro technologické zabezpečení metra.

,,My počítáme s tím, že jeden až dva kanály v té multikanálové wi-fi, kterou už jsme spustili v tunelech a ve vestibulech, tak že bychom uvolnili pro nekomerční využití našim cestujícím,“ řekl ředitel DPP Martin Gillar.

Nyní je mobilním signálem pokryto všech 58 stanic metra, z nichž některé, například stanice Depo Hostivař, využívají i signálu venkovních vysílačů. V nových stanicích metra A mezi Bořislavkou a Motolem zavedli operátoři pokrytí signálem GSM, 3G a rychlým internetem LTE, a to včetně tunelů. V ostatních stanicích je zajištěno pokrytí jen prostřednictvím technologie GSM vhodné pro telefonování.

Zdroj: ČTK

Kalifornská společnost uvedla „nejrychlejší doručovací dron“

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Kalifornská společnost Zipline v úterý představila nový bezpilotní letoun, o němž tvrdí, že je nejrychlejším svého druhu na světě. Nový model má maximální rychlost 121 kilometrů v hodině, dolet 160 kilometrů a unese náklad o hmotnosti 1,75 kilogramu. Firmě má pomoci vylepšit doručování lékařského materiálu ve Rwandě, napsal americký publicistický web Quartz.[/quote]

Zipline působí ve Rwandě od října 2016 a do odlehlých koutů této africké země prostřednictvím dronů roznáší lékařům nezbytné potřeby. Šéf společnosti Keller Rinaudo uvádí, že jeho skupina zajišťuje například 20 procent národních dodávek krve mimo hlavní město Kigali.

,,Všichni v Zipline jsou hrdí na to, že mohou konečně sdílet, co jsme poslední rok budovali. Náš nový produkt je nejrychlejší doručovací dron na světě a umožní našim distribučním centrům přejít od 50 k 500 dodávkám za den a zachraňovat životy i peníze našich klientů,“ napsal v úterý Rinaudo na twitter.

Firma Zipline podle něj už ve Rwandě dokončila 4000 letů, z nichž asi třetinu tvořily mise zachraňující lidské životy, dodává Quartz.

Nový model by také společnosti mohl pomoci expandovat do dalších zemí, například Tanzanie. Stejně jako ten předchozí má tvar klasického tryskového letadla a vypouští se ze speciální startovací rampy. Od okamžiku, kdy se dostane do vzduchu, už je letoun zcela autonomní. Nad určeným místem se pak otevřou dvířka na jeho spodku a z nákladového prostoru vypadne zásilka připevněná na padáčku.

Podle spoluzakladatele Zipline Keenana Wyrobeka může firma s novým dronem doručovat větší balíčky na větší vzdálenosti a za horšího počasí. Kalifornská společnost by podobné služby jako ve Rwandě ráda poskytovala i ve Spojených státech a Rinaudo řekl, že již jedná se zástupci šesti amerických států.

Zdroj: ČTK

Technická porucha zpozdila letecké spoje v Evropě

[quote]Výpadek systému plánování letů evropského řízení vzdušného provozu včera způsobil zpoždění velkého množství leteckých spojů na kontinentu. Podle odhadů se potíže mohly dotknout až poloviny všech letů, přesná čísla budou známa ve středu. Podle evropské organizace pro leteckou bezpečnost Eurocontrol byla příčina potíží v počítačích brzy zjištěna a systém byl postupně obnovován po zhruba pětihodinovém výpadku. Problém se podle mluvčího pražského letiště týkal i Prahy.[/quote]

Na včerejšek bylo naplánováno v evropském prostoru na 29.500 letů. Plány letů podané před 12:26 SELČ ale ze systému zmizely a aerolinky je musely nahlásit znovu. Po pětihodinovém výpadku Eurocontrol na twitteru oznámil, že od 17:20 SELČ byl přístupový systém obnoven v pomalém pohotovostním režimu a plně obnoven ve 20:00 SELČ. V systému, který pomáhá řídit leteckou dopravu porovnáváním poptávky a kapacity různých sektorů řízení letového provozu, tak vznikl dočasný přetlak vedoucí ke zpožďování. Ve večerních hodinách se vše postupně vracelo do normálního stavu.

Problém se dotkl i pražského letiště. Opožděno bylo několik příletů a odletů, přesný počet dotčených spojů bude podle informací Letiště Václava Havla znám až ve středu. Kolem 20:30 SELČ v důsledku výpadku systému Eurocontrol čekalo v Praze ještě šest spojů na odlet. „Jedná se například o linku do Londýna, Varšavy či Paříže. Doba zpoždění se v tuto chvíli pohybuje kolem 60 minut,“ oznámil ČTK mluvčí letiště Roman Pacvoň. Přestože byl provoz systému Eurocontrol plně obnoven, Pacvoň doporučil cestujícím, aby nadále sledovali aktuální informace o příletech a odletech na webu letiště.

Eurocontrol neupřesnil příčiny kolapsu systému, které jsou ale podle agentury AFP nevídané. Vyloučit se tak ani nedá případný hackerský útok.

Situaci v evropském leteckém provozu přitom již tak částečně zkomplikovala stávka zaměstnanců francouzské letecké společnosti Air France, jejíž odbavovací kapacity se snížily zhruba o čtvrtinu.

Zdroj: ČTK

Ceny půdy a nájemné zemědělské půdy. Ceny pozemků se v jednotlivých členských státech liší

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Podle údajů Eurostatu z 21. března Nizozemsko zaznamenalo v průměru nejvyšší cenu jednoho hektaru orné půdy v EU v roce 2016 (63 000 EUR). Ve skutečnosti byla cena orné půdy v každém regionu Nizozemska nad průměrem EU. Nicméně mezi regiony, pro které jsou k dispozici údaje, byla nejvyšší cena orné půdy v regionu Ligurie v Itálii (průměrně 108 000 EUR na hektar). Orná půda byla nejlevnější v Rumunsku, hektar stál v roce 2016 v průměru 1958 EUR. Na regionální úrovni stál hektar orné půdy v oblasti Yugozapaden Bulharska (průměrně EUR 1 165).[/quote]

 

 

Úroveň cen půdy závisí na řadě národních (zákonů), regionálních podmínek, (klima, blízkost sítí) a lokalizovaných faktorech (kvalita půdy, svah, odvodnění apod.). pravidla zahraničního vlastnictví). Jako takový je zajímavé zaznamenat vývoj cen regionů v průběhu času. Z dostupných údajů byl růst v České republice (trojnásobný nárůst), Litvě, Estonsku, Lotyšsku a Maďarsku (dvojnásobný nárůst). Ceny v ostatních členských státech vzrostly, i když mnohem pomaleji. V téměř všech regionech byla koupě orné půdy dražší než nákup trvalých travních porostů (Voreio Aigaio). Stejně tak nákup nakupovatelných plodin byl dražší než nepořizovatelná orná půda (6 x dražší ve španělském Región de Murcia).

Ne všechny pozemky vlastní farmář pracující na pozemku. Mnozí zemědělci pronajmou svou půdu, pokud se jedná o krátkodobé obchodní rozhodnutí. Náklady na pronájem pozemků je dalším faktorem, který zemědělci absorbovali ve svém podnikání. (Orná nebo trvalá louka, mokřad) Mezi členskými státy a regiony v rámci členských států se také výrazně liší. Pronájem jednoho hektaru zemědělské půdy byl nejdražší v Nizozemsku, přičemž nejvyšší regionální průměr ve Flevolandu (NL) činil téměř dvojnásobek národního průměru (1 536 EUR za rok). Pronájmy zemědělské půdy byly levnější v Lotyšsku (46 EUR na hektar za rok), nejlevnější ale byly v Mellersta Norrland a Övre Norrland ve Švédsku (28 EUR na hektar za rok). Stejně jako u pozemků je pronájem trvalých luk levnější než pronájem orné půdy.

Souvislosti

Tato zpráva vyjadřuje veřejný zájem o nové soubory dat, protože Evropská komise potřebuje mít porovnatelné informace o jejích primárních zemědělských zdrojích..

Většina členských států poskytla všechny, nebo alespoň hlavni dostupné údaje na období 2011-2016, včetně případných regionálních údajů. Doprovodná vysoce kvalitní metadata pomáhají data členských států srovnávat. Tyto soubory metadat jsou také k dispozici s datovými soubory. Zlepšení datových souborů bude pokračovat, zejména s ohledem na doplnění stávajících mezer.

Metody a definice

Údaje jsou shromažďovány každoročně. Společná metodika pro ceny zemědělské půdy a nájemné v Evropské unii je základem srovnatelných statistik. Ceny zemědělské půdy vztaženy na jeden hektar volné zemědělské půdy během referenčního období (kalendářní rok). V závislosti na členském státě mohou být tyto ceny použity k nákupu nebo prodeji zemědělských produktů.

Ceny pronájmu zemědělské půdy se vztahují na cenu jednoho hektaru zemědělské půdy během referenčního období. Ceny za pronájem by měly být získány ze zemědělských podniků v zemi.

Ceny a nájemné vyjádřené v národní měně se pro porovnání mezi členskými státy převádějí podle kurzu.

Emisí skleníkových plynů v EU vloni poprvé za sedm let přibylo

[quote]Emise skleníkových plynů v Evropské unii se loni poprvé za sedm let zvýšily. Hlavním důvodem je růst průmyslové výroby. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, kterou interpretovali analytici pro agenturu Reuters.[/quote]

Emise společností spadajících pod systém obchodování s emisemi (ETS), mimo aerolinek, v loňském roce dosáhly 1,756 miliardy tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), což je o 0,3 procenta více než v předcházejícím roce. Emise energetického sektoru se sice snížily o jedno procento, emise průmyslových podniků však stouply o 1,8 procenta. Emise leteckého sektoru stouply o 13,3 procenta na 61,5 milionu tun ekvivalentu CO2. Sektor musí hlásit emise ze všech letů, které začínají nebo končí na území unie.

Systém ETS pokrývá asi 12.000 elektráren, továren a leteckých společností a reguluje přibližně 45 procent produkce skleníkových plynů v Evropské unii. ETS stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou být emitovány sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.

Zdroj: ČTK

Dálniční kupony v příštích letech kvůli velkým opravám nezdraží

[quote]Ministerstvo dopravy neuvažuje o tom, že by v nejbližších letech zdražilo dálniční známky pro osobní auta mimo jiné kvůli rozsáhlým opravám dálnic z nynějších 1500 korun ročně. Uvedli to zástupci úřadu na dotaz ČTK. V připravované novele zákona o pozemních komunikacích ale ministerstvo zvýšilo horní cenový limit na roční kupon na 2000 Kč.[/quote]

,,Horní limit 2000 Kč za roční kupon jsme navrhli navýšit s ohledem na možný vývoj cen v dalších letech, aby pak nebylo nutné měnit novelou zákon o pozemních komunikacích. Nejedná se tedy o zvýšení ročního poplatku ani ministerstvo dopravy o zdražování časového poplatku v současnosti neuvažuje,“ řekl ČTK Zdeněk Neusar z tiskového oddělení.

Ministerstvo uvažuje, že nejpozději od roku 2021 zavede místo nálepek na sklo elektronické viněty. Řidiči by tak k úhradě časového poplatku mohli nově využívat také internet a mobilní aplikace. Řidič také nebude muset s sebou mít potvrzení o úhradě časového poplatku. Elektronické kupony zabrání padělkům a automatizovaná kontrola pak zajistí, aby řidiči nejezdili po dálnicích bez úhrady.

,,Naším cílem je také snížit provozní náklady na výběr poplatků, které v současné době tvoří především tisk a distribuce dálničních kupónů. Úspory předpokládáme v řádu desítek miliónů korun, ale výslednou cenu ukáže až soutěž na dodavatele systému,“ dodal Neusar.

Novela počítá s tím, že by od placení dálničních známek byly zcela nebo částečně osvobozené vozy na ekologický pohon, tedy zejména elektromobily, hybridy nebo vozy na zemní plyn. Právě hybridy u některých značek tvoří velkou část prodejů. Například Toyota v česku prodává čtvrtinu aut na hybridní pohon, Lexus dokonce 90 procent.

Tržby z prodeje dálničních známek pro letošní rok do konce ledna vzrostly meziročně o pět procent na 2,32 miliardy korun. Z toho nejvíce, celkem 2,23 miliardy korun, stát inkasoval z prodeje ročních kuponů. Celkově se na poštách, čerpacích stanicích a dalších distribučních místech prodalo 1,486 milionu ročních kuponů.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář