Domů Blog Strana 1042

Technická škola v Č. Třebové chce vybudovat železniční simulátor

[quote]Vyšší odborná škola a střední škola technická v České Třebové plánuje vybudování železničního simulátoru, který by kromě výuky studentů mohli využívat také dopravci pro celoživotní vzdělávání a různé kurzy. Škola s nimi chce spolupracovat při výuce nových pracovníků, a to nejen v opravárenství, ale také v případě strojvedoucích. Připravuje také změnu oborové skladby školy od školního roku 2019/2020, uvedl v tiskové zprávě mluvčí hejtmanství Dominik Barták.[/quote]

,,Tento simulátor vzniká na bázi propojení elektromechanického zařízení s počítačem. Škola si pořídila software, který bude kompletně ovládán pomocí řídící desky lokomotivy řady 163,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Pardubický kraj jako zřizovatel školy také připravuje rekonstrukci několika učeben a vybudování školicího centra, chce také získat různé certifikáty.

České dráhy stejně jako další dopravci a zaměstnavatelé poptávají řadu profesí, se kterými by jim škola mohla částečně pomoci.

,,Jedná se především o soustružníky, zámečníky, elektrikáře, opraváře lokomotiv a kolejových vozidel, ale také strojvedoucí či kvalifikovaný vlakový personál,“ uvedl Netolický.

Již nyní ve škole je volitelný předmět železniční provoz. K novým oborům by mohl patřit například opravář kolejových vozidel. Maturitní obory by se také mohly profilovat tak, aby jejich absolventi získali vědomosti, které by mohli uplatnit u železničních dopravců.

Zdroj: ČTK

Pražská organizace Ropid letos utratí 2,9 milionů korun

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Organizace Ropid, která plánuje pražskou MHD, letos utratí 2,867 milionu korun. Peníze půjdou na vývoj aplikace Pražské integrované dopravy (PID), obnovu výpočetní techniky nebo nákup služebního auta. Vyplývá to z materiálu, který dnes schválili pražští radní. Ropid je městskou organizací, která mimo jiné plánuje trasy linek PID nebo sestavuje jízdní řády.[/quote]

Nejvyšší částku, celkem 1,552 milionu korun by měl spolknout vývoj aplikace o veřejné dopravě.

,,Organizace ROPID dlouhodobě usiluje, aby v rámci celého systému PID existovala pouze jedna oficiální mobilní aplikace, která poskytne veškeré informace a služby pro cestujícího na jednom místě,“ píše se v dokumentu.

Součástí rozvoje je například koupě dopravním podnikem (DPP) vlastněné aplikace DPP INFO.

Na obnovu výpočetní techniky a nákup licencí programů vydá organizace 825.000 a dalších 130.000 půjde na pořízení klimatizace pro nově vzniklou serverovnu. Ropid chce rovněž koupit nové služební auto za 350.000 korun.

Ve fondu investic má Ropid podle dokumentu na letošní rok zhruba 4,8 milionu korun, z nichž je zhruba půl milionu korun přebytek z loňska. Předpokládaný zůstatek ve fondu investic je plánován k 31. prosinci 2018 na 1,971 milionu.

Ropid je městskou příspěvkovou organizací založenou v roce 1993. Praha jeho prostřednictvím financuje veřejnou dopravu. Ropid také vyřizuje smlouvy s jednotlivými dopravci a za úkol má také sestavovat jízdní řády, plánovat trasy jednotlivých linek i umisťování zastávek.

Zdroj: ČTK

WSJ: Rejdaři řeší ekologické dilema, náklady jdou do miliard

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Nadcházející zpřísnění emisních pravidel staví majitele 60.000 nákladních lodí na světě před dilema za miliardy dolarů: začít nakupovat palivo s čistějším spalováním, nebo investovat do zařízení, které pročistí výfukový materiál předtím, než opustí loď. Není to snadná volba: Dodatečné vybavení jedné lodi výfukovým systémem zachycujícím síru nazývaným pračka, neboli skrubr, stojí až deset milionů dolarů (206,6 milionu Kč) a čistší paliva jsou o 55 procent dražší než ta stávající, píše zpravodajský server The Wall Street Journal.[/quote]

Zda má smysl instalovat tyto čističky a přijmout větší finanční zátěž předem, závisí na tom, zda tato zařízení bude splňovat přísnější ekologické limity, které v budoucnu nejspíš přijdou, a také na dostupnosti a cenách ekologického paliva. Oba faktory je obtížné zhodnotit.

,,Skrubry jsou nákladná záležitost, vybavení lodi přijde na pět až deset milionů dolarů a přínos pro životní prostředí stále není jasný,“ řekl Soren Toft, hlavní provozní ředitel dánské společnosti Maersk Line, která je největším světovým provozovatelem kontejnerové přepravy.

,,Je to jako postavit malou rafinérii na zhruba 60.000 plavidlech, a to není příliš rozumný způsob, jak věci řešit,“ dodal.

Nové limity emisí síry Mezinárodní námořní organizace (IMO) vstoupí v platnost v lednu 2020.

Na celkových emisích oxidu siřičitého vzniklých spalováním mazutu s 3,5procentním obsahem síry se lodě podle údajů IMO podílejí 13 procenty. To je více než 2000krát víc než povoluje norma automobilům na dálnicích v USA. Znečištění způsobené palivem s vysokým obsahem síry způsobuje respirační onemocnění a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) může také zhoršit srdeční choroby.

Nový limit na obsah síry v palivu bude 0,5 procenta a podle představitelů sektoru tato změna přijde odvětví na zhruba 40 miliard dolarů. Vyšší náklady na pohonné hmoty se pak přenesou na spotřebitele ve formě vyšších přepravních sazeb.

Rafinérie uvádějí, že mají dostatek čistších palivových směsí, aby pokryly poptávku, mnozí rejdaři se ale rozhodli nečekat. Dodavatelé praček čistících plyny očekávají do roku 2026 zakázky v hodnotě šest až 18 miliard dolarů. Přitom loni činily necelých 300 milionů a v roce 2016 byly na pár milionech. Lví podíl získají velké firmy jako finská Wartsila, švédská Alfa Laval Co. a norská Yara Marine Technologies.

Podle studie IMO bude po roce 2020 vybaveno touto „pračkou“ asi 6,7 procenta komerčních plavidel, což je kolem 4000 lodí. Představitelé loděnic v Číně a Jižní Koreji, kde se nyní staví nebo upravuje podle nových norem na 1500 lodí všech typů, uvedli, že asi čtvrtina z nich je vybavena skrubrem. Dalších 65 procent je vyrobeno pro používání čistších palivových směsí a zbytek pro jiné varianty včetně zkapalněného zemního plynu.

Skrubr připomíná malou rafinérii. Zplodiny z motoru procházejí jednotkou, kde se mísí s vodou. Ta rozpouští oxidy síry předtím, než upravené výpary odcházejí lodním komínem. V závislosti na tom kterém systému se použitá voda pak uvolní do moře, nebo se vyčistí a použije znovu.

Skrubery jsou pro firmy obrovskou finanční zátěží. Světová jednička ve sféře výletních plaveb, Carnival Corp. se sídlem v Miami, investovala už 400 milionů dolarů do jejich instalace v 82 lodích ze své flotily o 102 plavidlech. Švédská společnost Stena Line, jeden z největších evropských poskytovatelů trajektových služeb, která provozuje lodě v oblasti kontroly emisí síry (SECA), už v roce 2014 oznámila, že kvůli skrubrům musela propustit kolem 30 procent zaměstnanců.

Výrobci „praček“ argumentují tím, že jakkoli jsou prvotní náklady vysoké, jejich zařízení podstatně snižuje provozní náklady. Podle viceprezidenta společnosti Alfa Laval Petera Leiflanda, obří ropný tanker, takzvaný VLCC, ročně vydá za palivo s nízkým obsahem síry devět milionů dolarů, ale se skrubrem za 3,7 milionu by za pohonné hmoty platil jen sedm milionů plus roční servis poplatek 75.000 dolarů.

,,Návratnost je asi dva roky, což není dlouho vzhledem k tomu, že pračka lodi vydrží napořád,“ řekl Leifland.

Životnost VLCC činí v průměru 20 let.

Podle čínských a jihokorejských loděnic, kde se vyrábí většina VLCC, z padesáti těchto plavidel objednaných v loňském roce bude 35 vybaveno skrubry.

Maersk Line uvedla, že sice zůstává vůči „pračkám“ otevřená, avšak přednost dává používání čistějšího paliva. Předpokládá totiž, že se zvyšováním produkce rafinérií bude jeho cena klesat. Pro některá plavidla ze své flotily 770 lodí ale možná skrubr zvolí.

Zdroj: ČTK

ČD plánují miliardový tendr na koupi až 60 elektrických vlaků

[quote] České dráhy by mohly koupit až 60 elektrických jednopodlažních vlaků pro regionální dopravu. Původně počítaly se sedmi. Navýšení počtu schválil řídicí výbor ČD. Výběrové řízení na uzavření rámcové smlouvy chtějí ČD vypsat ještě letos. ČTK to po jednání řekl mluvčí Radek Joklík. Pokud by dráhy koupily maximální počet, tedy 60 vlaků každý pro 240 cestujících, celková výše zakázky by činila zhruba deset miliard korun.[/quote]

Dopravce navýšil počet podle Joklíka v souvislosti s upřesněním potřeb krajů v rámci obnovy železničních kolejových elektrických vozidel v regionální dopravě.

,,Cílem zakázky je uzavřít rámcovou smlouvu a samotnou výrobu zahájit až poté, co České dráhy uzavřou smlouvy na zajištění dopravní obslužnosti s konkrétními kraji, kde budou tato vozidla nasazena,“ řekl ČTK. Díky včasné soutěži výrobce ušetří čas a bude moci zákazníkům nabídnout vozidla dříve, dodal.

Dráhy v současnosti využívají pro regionální dopravu více než 80 elektrických dvoupodlažních jednotek CityElefant, které nahradily zastaralé Pantografy. Vedle toho nedávno koupily od ostravské Škody Vagonky 14 jednopodlažních elektrických vlaků InterPanter pro meziregionální a dálkovou rychlíkovou dopravu.

České dráhy vypravují denně v průměru 7016 vlaků, které za rok ujedou více než 120 milionů kilometrů, denně to je kolem 340.000 km. Provozují přibližně 4300 vozidel.

České dráhy loni přepravily 174,7 milionu cestujících, což je meziroční přírůstek o 3,2 milionu. Lidé tradičně využívali hlavně příměstské a vnitrostátní dálkové vlaky.

Zdroj: ČTK

Zdanění digitálního odvětví – Komise navrhla nová opatření, která by měla zajistit spravedlivé zdanění společností v EU

Zdroj: Freeimages.com

[quote]Evropská komise navrhla 21. března nová pravidla, která by měla zajistit, že aktivity evropských podniků v digitálním odvětví budou daněny spravedlivým způsobem, který zároveň přispěje k hospodářskému růstu. Tato opatření by upevnila vedoucí světové postavení Evropské unie v navrhování daňových předpisů určených pro moderní ekonomiku a digitální věk.[/quote]

Současný rozmach digitálních podniků, jako jsou společnosti provozující sociální média, platformy pro spolupráci a poskytovatelé obsahu on-line, z velké části přispěl k hospodářskému růstu EU. Stávající daňová pravidla však nebyla navržena tak, aby zohledňovala společnosti, jejichž činnost má globální dosah a virtuální podobu, tedy mají-li zanedbatelné či prakticky žádné tradiční fyzické zastoupení například ve formě kamenných obchodů. Změna je skutečně dramatická – devět z 20 největších společností na světě měřeno podle tržní kapitalizace působí v digitálním prostředí – před deseti lety to byla z 20 jediná. Důležité je, abychom tento trend co nejlépe využili a současně zajistili, aby digitální společnosti odváděly spravedlivou část zisku na daních. Pokud se nám to nepodaří, existuje reálné riziko pro veřejné příjmy členských států, protože u digitálních společností se v EU v současné době uplatňuje průměrná efektivní daňová sazba, která je oproti podnikům z tradiční ekonomiky poloviční.

 

 

Návrhy přicházejí v době, kdy členské státy hledají stálá a trvalá řešení, jež by zajistila spravedlivý podíl daňových příjmů z on-line aktivit, jak k tomu naléhavě vyzvali vedoucí představitelé zemí EU v říjnu loňského roku. Zisky z lukrativní výdělečné činnosti, jako je např. prodej dat a obsahu vytvořených uživateli, nejsou v současných daňových pravidlech podchyceny. Členské státy se nyní snaží najít rychlá, jednostranná řešení zdanění digitálních aktivit, což vede k právním komplikacím a daňové nejistotě mezi podniky. Jedině koordinovaný přístup může zajistit, že digitální ekonomika bude zdaněna spravedlivým a udržitelným způsobem, který zároveň podpoří hospodářský růst.

Ke spravedlivějšímu zdanění digitálních aktivit v EU by měly posloužit dva legislativní návrhy, které Komise předložila:

  • První z nich se zaměřuje na reformu pravidel zdanění příjmu právnických osob tak, aby byly zisky registrovány a zdaňovány všude tam, kde podniky vykazují interakci s uživateli, která je významného rozsahu a odehrává se prostřednictvím digitálních kanálů. To Komise považuje za nejlepší dlouhodobé řešení.
  • Druhýnávrhreagujenavoláníněkolikačlenskýchstátůpoprozatímnídani,ježbysevztahovala na hlavní digitální aktivity, které v současné době zdanění v EU zcelaunikají.

Balíčkem návrhů Evropská unie zavádí v otázce digitálního daňového systému ucelený postup, který podpoří jednotný digitální trh a který se promítne do mezinárodních diskusí při hledání řešení na celosvětové úrovni.

Místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskisk tématu uvedl:

„Digitalizace přináší nesčetné výhody a příležitosti, ale zároveň vyžaduje přizpůsobení tradičních pravidel a systémů. Dali bychom přednost pravidlům dohodnutým na celosvětové úrovni, včetně OECD. To, jak ohromné zisky v současné době zůstávají nezdaněné, je však nepřijatelné. Naléhavě potřebujeme přizpůsobit naše daňové předpisy realitě 21. století. Musíme proto zavést nové, komplexní a do budoucna udržitelné opatření.“

Evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovicidodal:

„Digitální ekonomika představuje pro Evropu velkou příležitost. Zároveň je Evropa pro digitální podniky významným zdrojem příjmů. Tato oboustranně výhodná situace však vyvolává řadu právních a fiskálních problémů. Naše zastaralá pravidla z dob před zavedením internetu neumožňují členským státům zdaňovat ty digitální společnosti působící v Evropě, které zde mají zanedbatelné či prakticky žádné tradiční fyzické zastoupení ve formě kamenných ochodů. Základ daně se tak oslabuje, což pro členské státy představuje stále se zvětšující černou díru, ve které mizí veřejné příjmy. Z tohoto důvodujsme předložili návrhy obsahující novou, celkovou právní úpravu i ustanovení o prozatímní dani z digitálních aktivit.“

Návrh č. 1: Společná reforma evropských pravidel uplatňovaných při zdanění příjmu právnických osob z digitálních aktivit

Tento návrh by měl členským státům umožnit zdaňovat zisky vytvořené na jejich území, i když společnost není v tomto státě fyzicky přítomná. Nová pravidla by měla zajistit, aby on-line podniky přispívaly do veřejných financí stejnou měrou jako tradiční kamenné obchody a off-line společnosti.

U digitální platformy se bude mít za to, že je přítomna v digitální podobě a tudíž zdanitelná nebo že má stálou virtuální provozovnu v členském státě, pokud splňuje alespoň jedno z následujících kritérií:

  • Její roční příjmy v členském státě přesahují 7 milionůeur.
  • Má v členském státě za daňové období více než 100 000uživatelů.
  • Zadaňovéobdobíuzavřelasuživatelizřadpodnikůvícenež3000obchodníchsmluvna poskytování digitálníchslužeb.

Nová pravidla rovněž změní způsob jakým budou zisky rozděleny mezi jednotlivé členské státy. Systém bude lépe odrážet okolnosti toho, jak podniky hodnotu on-line vytvářejí – například vzávislosti na tom, kde se uživatel v době využívání služeb nachází.

Nový systém tak zajistí skutečnou vazbu mezi místem, kde digitální zisk vzniká, a místem, kde je zdaněn. Opatření by mohlo být nakonec zahrnuto do působnosti společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CommonConsolidatedCorporate Tax Base). Tuto iniciativu Komise již navrhla. Jejím cílem je změnit způsob alokace zisků velkých nadnárodních skupin, aby lépe odrážel to, kde je hodnota vytvářena.

Návrh č. 2: Prozatímní daň z některých příjmů z digitálních aktivit

Zavedení prozatímní daně zajistí, že aktivity, které nejsou v současné době řádně zdaněné, mohou členské státy začít okamžitě využívat jako zdroj příjmů. Pomohlo by také vyvarovat se směsici jednostranných opatření ke zdanění digitálních aktivit ze strany některých členských států, která by mohla poškodit jednotný trh EU.

Na rozdíl od společné evropské reformy příslušných daňových pravidel by se tato nepřímá daň vztahovala na příjmy z některých digitálních aktivit, které se současnému daňovému rámci úplně vymykají. Tento systém, jenž obsahuje vnitřní mechanismy ke snížení rizika dvojího zdanění, se použije pouze jako přechodné opatření do té doby, než bude zavedena komplexní reforma.

Daň se uplatní na příjmy z aktivit, kdy významnou roli při vytváření hodnot hrají uživatelé a které lze v rámci stávajících daňových pravidel jen obtížně podchytit. Jedná se o příjmy:

  • z prodeje reklamního prostoru nainternetu
  • zdigitálníchzprostředkovatelskýchaktivit,kteréuživatelůmumožňujíkomunikovatsjinýmiuživateli a které mezi nimi mohou usnadnit prodej zboží aslužeb
  • z prodeje dat získaných z informací oduživatelů

Příjmy z daní by vybíraly ty členské státy, kde se uživatelé nacházejí, a týkaly by se pouze společností scelkovýmminimálnímročnímcelosvětovýmpříjmemvevýši750milionůeurapříjmyvEUvevýši50 milionů eur. Tím se zajistí, aby menší začínající a rychle se rozvíjející podniky nebyly tímto opatřením nijak zatíženy. Pokud bude sazba daně 3 %, činily by odhadované příjmy pro členské státy ročně 5 miliardeur.

Další kroky

Legislativní návrhy budou předloženy Radě k přijetí a Evropskému parlamentu ke konzultaci. Evropská unie bude i nadále aktivně přispívat do celosvětové diskuse o zdanění digitálního odvětví ve skupině G20 a OECD a prosazovat ambiciózní řešení na mezinárodní úrovni.

FlixBus a Leo Express budou prodávat společné jízdenky

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropský autobusový dopravce FlixBus a český dopravce Leo Express spustí společný prodej jízdenek, které budou platné ve spojích obou dopravců. Jízdenky se prozatím budou v systému prodávat pro jarní jízdní řády, tedy zhruba do konce května. O dalším prodloužení spolupráce budou firmy jednat. ČTK to dnes sdělila mluvčí FlixBusu Martina Čmielová. Nově tak cestující budou moci kombinovat všechna vnitrostátní vlaková i autobusová spojení obou dopravců.[/quote]

,,Díky široké nabídce FlixBusu budeme moci nabídnout našim zákazníkům žádaná vnitrostátní spojení mezi Prahou a krajskými městy Brnem, Plzní, Libercem, Českými Budějovicemi a Karlovými Vary, která v naší nabídce dosud chyběla,“ řekl ředitel Leo Expressu pro ČR a SR Jakub Svoboda.

Do sítě Leo Express tak přibude 490 nových spojů týdně. Zákazníci FlixBusu zase získají přístup například k přímému železničnímu spojení mezi Prahou a Ostravou.

Společný prodej jízdenek navázal na spolupráci obou společností. V minulých letech navazovaly mezinárodní linky FlixBusu na vlakové spoje Leo Expressu a obě firmy spolupracovaly i při prodeji jízdenek na tyto spoje. Dalším společným projektem je model Locomore, kdy v srpnu loňského roku obě firmy otevřely železniční spojení mezi Berlínem a Stuttgartem.

FlixBus byl založen v Německu a soustředí se na vnitrostátní i mezinárodní autobusovou dopravu. První linky v ČR spustil v roce 2015. Nyní působí ve 27 evropských zemích a evropská síť FlixBusu zahrnuje přibližně 250.000 denních spojů do 1400 destinací.

Český soukromý dopravce Leo Express zahájil svůj provoz v roce 2012 na lince Praha-Ostrava. V současnosti provozuje síť vlakových i autobusových spojení v sedmi zemích střední a východní Evropy.

Zdroj: ČTK

V ČR by měly přibýt dvě desítky stanic na CNG, nyní jich je 165

Zdroj: Pixabay.com

[quote]Do roku 2021 by měli mít řidiči v České republice k dispozici zhruba dvě desítky nových plnicích stanic na stlačený zemní plyn (CNG) pro vozidla osobní i nákladní dopravy. Stát jejich vybudování podpoří z evropských dotací. ČTK to oznámilo ministerstvo dopravy. Dosud je v Česku v provozu 165 těchto stanic.[/quote]

,,V oblasti CNG plnících stanic pro osobní vozidla je na tom již Česká republika poměrně dobře, postrádáme však více CNG stanic, které by umožňovaly rovněž plnění vozidel nákladní dopravy. Tento dotační program by měl tento stav změnit,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.

Ministerstvo dopravy na projekty stavby CNG stanic uvolní z Operačního programu Doprava (OPD) až 50 milionů korun.

Národní akční plán čisté mobility, který byl schválen vládou v listopadu 2015, počítá s vybudováním 200 CNG plnicích stanic do roku 2020. Podle ministerstva by se měl tento cíl povést naplnit.

Vedle CNG plnicích stanic chce ministerstvo dopravy podpořit také výstavbu plnících stanic na zkapalněný zemní plyn (LNG) a vodík. Záměry ministerstva navazují na zahájenou podporu projektů, které jsou zaměřeny na výstavbu páteřní sítě rychlodobíjecích stanic a doplňkové sítě běžných dobíjecích stanic pro elektromobily. Celkem má ministerstvo na dotační program pro podporu infrastruktury pro alternativní paliva v operačním programu vyčleněno 1,2 miliardy korun.

Zájemci o podporu svého projektu mohou podávat své žádosti do 17. srpna letošního roku.

Zdroj: ČTK

ŠKODA AUTO Vysoká škola zahájila první ročník MBA programu Global Management in Automotive Industry.

[quote]Na ŠKODA AUTO Vysoké škole proběhlo v pátek 23. března zahájení prvního ročníku MBA programu Global Management in Automotive Industry. Jedná se o program celoživotního vzdělávání, který je specificky zaměřen na potřeby a perspektivy kariérně zaměřených profesionálů automobilového průmyslu. Byl vyvinut ve spolupráci s globálními hráči automobilového průmyslu, jako je AutoSAP nebo Česko-německá obchodní a průmyslová komora.[/quote]

Zahájení proběhlo v prostorách Vzdělávacího centra Na Karmeli a úvodního slova se ujal rektor ŠKODA AUTO Vysoké školy doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc., který pogratuloval studentům k jejich rozhodnutí prohloubit dosavadní profesní znalosti.

„MBA program ŠKODA AUTO Vysoké školy je v rámci České republiky unikátní nejen svým zaměřením, ale také mezinárodním rozměrem, kterého bylo dosaženo díky akreditaci ACBSP.“

Ředitel MBA programu doc. Ing. Pavel Štrach, Ph.D., Ph.D. pak seznámil studenty s průběhem celého studia.

„Součástí programu je také náročný outdoorový trénink, který účastníkům pomůže lépe zvládat stresové situace a rozvíjet vůdcovské kompetence.“

Mezi dalšími aktivitami zmínil také případové studie, příklady z praxe, interaktivní úkoly, cafeterie, diskuze, projekty a simulace.

První absolventi kurzu budou zakončovat své studium za 18 – 24 měsíců. Mají předpoklad uplatnit se především v pozicích ve středním a vyšším managementu firem v sektoru automobilového průmyslu včetně dodavatelů a distributorů.

Začal fungovat systém tísňového volání aut eCall

[quote]Systém automatického tísňového volání eCall začal od tohoto týdne fungovat v ostrém provozu. Automobilky mají od nynějška povinnost instalovat palubní jednotky systému do všech nových modelových řad osobních aut a nákladních vozidel do 3,5 tuny homologovaných pro evropský trh. Vyplývá to z informací ministerstva dopravy.[/quote]

Mobilní operátoři se měli na spuštění systému eCall připravit do října loňského roku. Systém má sloužit ke zrychlení doby mezi ohlášením, že se nehoda stala, a příjezdem záchranných složek na místo. Tím lze výrazně eliminovat následky nehody.

Ve vozidle je instalována jednotka GNSS s vestavěnou SIM kartou a hlasovým telefonem. Stisknutím tlačítka SOS nebo v případě automatické aktivace senzorů nárazu ve vozidle se spustí poplach a auto automaticky přenese potřebná data na centrum tísňového volání integrovaného záchranného systému a k tomu volá na číslo 112. Potom už posádka komunikuje s operačním důstojníkem, který posoudí danou situaci a vyšle podle potřeby záchranné složky. Pokud posádka v případě automatické aktivace eCallu při telefonickém spojení nereaguje, operační důstojník situaci vyhodnotí tak, že došlo k závažnému zranění a vyšle tam pomoc.

,,Podle statistik zemře v ČR ročně pět až deset lidí kvůli tomu, že se při dopravní nehodě vážně zraní, nedokážou přivolat pomoc a není ani žádný svědek nehody, který by jim pomohl. Jde především o nehody na málo frekventovaných komunikacích v nočních hodinách. V případě těžkého zranění každá minuta rozhoduje o tom, jak vážné následky bude mít na zdraví účastníka nehody. Tyto ztráty ve statistikách přímo nevyčteme, ale pro další život zraněných mohou hrát zásadní roli,“ uvedl pověřený ředitel oddělení Besip Tomáš Neřold.

Ministerstvo dopravy stálo u zrodu projektu eCall a iniciovalo v rámci Evropské unie zapojení složek Integrovaného záchranného systému. Ministerstvo systém eCall od roku 2005 podpořilo téměř 30 miliony korun.

Zdroj: ČTK

České dráhy otevírají cyklopůjčovny, nabídnou i cyklovlaky

[quote]Velikonočním víkendem se opět otevčely cyklopůjčovny Českých drah (ČD). V Karlovarském kraji si budou lidé moci kola i elektrokola půjčit v šesti železničních stanicích a po domluvě dokonce v osmi stanicích. I pro letošní rok České dráhy chystají speciální cyklovlaky mezi Chebem a Karlovými Vary, informovala ČTK mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.[/quote]

Půjčovny provozují ČD ve stanicích Karlovy Vary, Karlovy Vary dolní nádraží, Cheb, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Aš a po předchozí domluvě je možné kola vypůjčit nebo vrátit také ve stanicích Sokolov a Nejdek. V provozu budou do 31. října.

Cyklopůjčovny ČD v Karlovarském kraji provozují České dráhy od roku 2011 za podpory Karlovarského kraje.

,,K dispozici jsou trekingová nebo horská kola v dámské i pánské verzi, dětské bicykly a elektrokola. V půjčovnách Cheb, Františkovy Lázně a Karlovy Vary dolní nádraží jsou v nabídce i koloběžky,“ popsala nabídku Pistoriusová.

Největší výhodou je, že cestující mohou vrátit kolo i jinde, než si ho půjčili. Na vybraných tratích lze přepravovat vypůjčené kolo zdarma, cyklovýlet je možné kombinovat s pěší turistikou a využít bezplatné úschovy v určených stanicích. Zájemcům nabízí dopravce kvalitní kola s předpisovou výbavou a pravidelným servisem. Při zapůjčení kola je nezbytné podepsat nájemní smlouvu, předložit dva osobní doklady (občanský, řidičský průkaz nebo např. In Kartu ČD), zaplatit půjčovné a složit vratnou kauci.

I letos pojedou cyklovlaky CYKLO OHŘE mezi Chebem a Karlovými Vary. Poprvé vyjedou 17. června, kdy je Den Cyklostezky Ohře, jezdit budou do 30. září. Vlaky pojedou jako spěšné, nebudou zajíždět do Chodova, a zastavovat budou ve stanicích a zastávkách kolem Cyklostezky Ohře. Vlak z Chebu vyjede v 8:55 a do Karlových Varů přijede v 9:45. V opačném směru z Karlových Varů vyjede v 10:00 a do Chebu přijede v 10:50. V soupravě pojede pět vagonů, zvýší se tedy počet míst k sezení i k přepravě kol.

V roce 2017 si zákazníci vypůjčili v celé síti půjčoven ČD 9222 kol, ve srovnání s rokem 2016 je to o 1154 výpůjček více. Mezi nejúspěšnější patřila už třetím rokem půjčovna v Praze-Smíchově, kde si lidé od dubna do října zapůjčili přes 900 kol. Tradičně největší zájem je v Jihočeském kraji (2425 kol) a v Jihomoravském kraji (1083 kol). V Karlovarské kraji to bylo 633 kol, tradičně největší zájem je v Karlových Varech (318) a v Chebu (95).

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář