Pondělí, 22 prosince, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1043

Evropská komise nařídila Gazpromu, aby ve střední a východní Evropě umožnil volný tok zemního plynu

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

Evropská komise přijala 24.5.rozhodnutí, kterým společnosti Gazprom ukládá řadu povinností. Ty mají rozptýlit obavy Komise z narušování hospodářské soutěže a umožnit volný tok plynu za konkurenční ceny na plynárenských trzích ve střední a východní Evropě. Z rozhodnutí budou profitovat evropští spotřebitelé a podniky.

„Všechny společnosti, které v Evropě podnikají, musí dodržovat evropská soutěžní pravidla – bez ohledu na to, odkud jsou,“ prohlásila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.„Dnešní rozhodnutí odstraňuje překážky, které Gazprom vytvořil a které stály v cestě volnému toku zemního plynu ve střední a východní Evropě. Ale nejen to – nastavuje zároveň jasné mantinely pro budoucí chování Gazpromu. Ten tak musí podniknout kroky k další integraci trhů se zemním plynem v regionu a přispět k vytvoření skutečného vnitřního energetického trhu v Evropě.A zákazníkům Gazpromu ve střední a východní Evropě dává do rukou účinný nástroj, díky kterému si zajistí konkurenční ceny.

I zde platí, že nerozhodujeme podle původu společnosti. Jde nám o co nejlepší výsledek pro evropské spotřebitele a podniky. A dnešním rozhodnutím věc nekončí – počínaje dneškem začneme plnění závazků Gazpromu kontrolovat.“

Gazprom je v řadě zemí střední a východní Evropy dominantním dodavatelem zemního plynu. V dubnu 2015 mu Komise zaslala prohlášení o námitkách. V něm vyjádřila své předběžné stanovisko, podle něhož společnost svojí obecnou strategií rozdělování trhů se zemním plynem na jednotlivé země porušuje antimonopolní pravidla EU. K tomu mělo docházet v osmi členských státech (kromě Česka také v Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku). Tato strategie by Gazpromu umožnila, aby si v pěti z nich (konkrétně v Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšskua Polsku) účtoval za plyn vyšší ceny.

Díky dnešnímu rozhodnutí Komise již tyto praktiky Gazpromu nebudou možné. Kromě toho mu Komise stanovila detailní pravidla, která výrazně změní způsob, jakým ve střední a východní Evropě operuje:

  • Konec smluvních překážek bránících volnému toku zemního plynu:Gazprom musí odstranit veškerá omezení, která zákazníkům bránila v přeshraničním přeprodeji plynu.
  • Povinnost usnadňovat toky zemního plynu na izolované trhy a z nich: Gazprom umožní toky plynu do a z částí střední a východní Evropy, které jsou kvůli chybějícím propojovacím plynovodům ještě stále izolované od ostatních členských států. Jde o pobaltské státy a Bulharsko.
  • Strukturovaný proces k zajištění konkurenčních cen plynu: Příslušní zákazníci Gazpromu mají nově v rukou účinný nástroj, díky kterému mohou zajistit, aby jejich cena plynu odrážela cenovou hladinu na konkurenčních plynárenských trzích v západní Evropě, zejména v místech obchodování se zkapalněným plynem.
  • Zákaz zneužívání dominantního postavení v dodávkách plynu:Gazprom nebude využívat výhody spojené s plynárenskou infrastrukturou, které získal od svých zákazníků zneužitím svého dominantního postavení na trhu.

Všechny tyto povinnosti stanovila Komise v návaznosti na své obavy z narušování hospodářské soutěže. Umožňují volný tok plynu ve střední a východní Evropě za konkurenční ceny, o což Komise usilovala.

Komise proto rozhodla, že dá těmto povinnostem (neboli oficiálně „závazkům“) Gazpromu na základě článku 9 antimonopolního nařízení EU č. 1/2003 právně závaznou podobu.

V případě, že společnost některou z těchto povinností poruší, může jí Komise uložit pokutu ve výši až 10 % jejího celosvětového obratu, aniž by musela prokázat porušení antimonopolních pravidel EU.

V obecnější rovině však efektivní hospodářská soutěž na středoevropských a východoevropských trzích se zemním plynem nezávisí pouze na prosazování antimonopolních předpisů EU, ale také na investicích do diverzifikace dodávek plynu a na adresné unijní i vnitrostátní legislativě v oblasti energetiky a jejím důsledném uplatňování. Proto je jednou z klíčových priorit Komise také vybudování evropské energetické unie.

 

 

Podrobné informace o povinnostech Gazpromu

Aby rozptýlil obavy Komise z narušování hospodářské soutěže, musí Gazprom splnit řadu povinností. Ty mají zajistit volný tok plynu za konkurenční ceny v zemích střední a východní Evropy a budou platit po dobu osmi let.

Uložené povinnosti zohledňují odpovědi subjektů v rámci průzkumu trhu, který Komise iniciovala v březnu 2017 ohledně dřívější verze návrhu. Při průzkumu trhu obdržela Komise velký počet odpovědí od širokého spektra subjektů, například od vlád, národních antimonopolních úřadů, velkoobchodníků s plynem, plynárenských asociací a také z akademické sféry. Jejich názory přispěly k vyjasnění konečných povinností a k zajištění jejich účinnosti.

 

1)   Gazprom musí odstranit překážky bránící volnému toku zemního plynu ve střední a východní Evropě

Komise se obávala, že Gazprom ve svých dohodách o dodávkách ukládá velkoobchodníkům a některým průmyslovým odběratelům územní omezení, a to ve všech osmi dotčených členských státech (Bulharsku, České republice, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku). Patří k nim zákazy vývozu a ustanovení, jež vyžadují, aby se zakoupený zemní plyn spotřeboval na vymezeném území (doložky o místě určení) a další opatření, která bránila přeshraničnímu toku plynu.

Komise proto rozhodla, že Gazprom musí všechny tyto smluvní překážky bránící volnému toku zemního plynu na plynárenských trzích ve střední a východní Evropě odstranit, bez ohledu na to, zda přeshraniční prodej zcela znemožňují nebo je v jejich důsledku jen finančně méně zajímavý. Zároveň tyto restrikce nesmí v budoucnu obnovit.

Gazprom musí dále upravit svá smluvní ujednání o sledování a měření plynu v Bulharsku, která bulharský trh se zemním plynem izolovala od trhů sousedních zemí EU. Kontrolu nad těmito činnostmi tak od Gazpromu převezme bulharský provozovatel plynárenské přepravní infrastruktury. V návaznosti na průzkum trhu Gazprom vyjasnil řadu technických bodů, aby tato povinnost byla skutečně účinná.

Tyto povinnosti povedou k odstranění smluvně stanovených překážek, které Gazprom vytvořil a které stály v cestě volnému toku zemního plynu ve střední a východní Evropě.

 

2)   Gazprom musí aktivně přispívat k integraci trhů se zemním plynem ve střední a východní Evropě

Aby zemní plyn mohl v celé střední a východní Evropě skutečně volně proudit, musí existovat infrastruktura pro jeho přepravu, tedy plynovody, které trhy s plynem v jednotlivých členských státech vzájemně propojí. Tato infrastruktura již existuje v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Infrastruktura propojující Bulharsko, Estonsko, Litvu a Lotyšsko s trhy v sousedních zemích EU však ještě není dostačující. Zákazníci Gazpromu tak nemohou plyn z těchto zemí a do nich v plné míře přeprodávat, ani když mají nevyužité objemy.

Gazprom nyní bude chybějící propojení kompenzovat tím, že dá příslušným zákazníkům možnost dodat plyn do těchto zemí a z nich. Zákazníci, kteří koupili zemní plyn původně s dodáním do Maďarska, Polska nebo na Slovensko, si mohou nově zvolit, aby jeho celý objem nebo část dodal Gazprom do Bulharska a/nebo do pobaltských států (a naopak):

  • Možnost swapů získá velký počet zákazníků Gazpromu: Gazprom musí dát tuto možnost zákazníkům, kteří mají (nebo budou mít) smlouvy na dodávky plynu do určitých míst ve střední a východní Evropě. V návaznosti na průzkum trhu se tato možnost bude vztahovat na smlouvy s dobou trvání nejméně 18 měsíců. U kratších smluv by tento mechanismus nemohl fungovat, protože minimální doba trvání u dodávek plynu do nového místa je dvanáct měsíců. Tomu předchází ještě čtyřměsíční lhůta pro oznámení Gazpromu.
  • Swapy musí fungovat v obou směrech, na izolované trhy i z nich:Příslušní zákazníci Gazpromu mají možnost Gazprom požádat, aby zakoupený zemní plyn dodal do Pobaltí a Bulharska, i když si původně sjednali dodání jinam (z Polska nebo Slovenska do Pobaltí a ze Slovenska nebo Maďarska do Bulharska). V návaznosti na průzkum trhu budou tyto swapy možné v obou směrech. Díky tomu bude mechanismus swapů efektivnější a povede k lepší integraci trhů se zemním plynem ve střední a východní Evropě.
  • Fixní a transparentní poplatky za služby spojené s dodáním:Poplatky, které si může Gazprom za tuto službu účtovat, jsou pevně dané a transparentní. V návaznosti na průzkum trhu byly výrazně sníženy, aby byl mechanismus finančně zajímavý.
  • Zákazníci Gazpromu mají při využívání swapů větší flexibilitu:V návaznosti na průzkum trhu si mohou zákazníci Gazpromu tuto možnost vyžádat i u menšího objemu plynu (50 milionů m³) a v kratším předstihu (čtyři měsíce).
  • Méně případů, kdy může Gazprom swap odmítnout:V návaznosti na průzkum trhu může Gazprom provedení swapu odmítnout, jen když není k dispozici přenosová kapacita. Na dodržování této podmínky bude dohlížet nezávislý subjekt.

Díky tomuto mechanismu může plyn proudit do Pobaltí a Bulharska i opačným směrem, jako by již byly se sousedními zeměmi EU propojeny plynovodem. Zákazníci Gazpromu tak budou moci vyhledávat nové obchodní příležitosti, ještě než budou propojovací plynovody postaveny. Z toho budou profitovat spotřebitelé a podniky v Bulharsku a v pobaltských státech.

3)   Gazprom se zavázal ke strukturovanému procesu, který do budoucna zajistí konkurenční ceny zemního plynu ve střední a východní Evropě

Komise se obávala, že si Gazprom mohl v pěti členských státech (Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku) účtovat vyšší ceny.

Rozhodnutí Komise teď dalo zákazníkům Gazpromu, kteří mají v těchto zemích dlouhodobé smlouvy, do rukou účinný nástroj, díky kterému si mohou do budoucna zajistit konkurenční ceny:

  • Zákazníci mohou požadovat nižší cenu, pokud se jejich cena liší od konkurenčních referenčních cen v západní Evropě:Zákazníci Gazpromu budou mít smluvně dané právo požadovat nižší cenu plynu, pokud se cena, kterou platí, liší od konkurenčních referenčních cen v západní Evropě, včetně cen v místech obchodování se zkapalněným plynem. Tuto možnost mohou uplatňovat v pravidelných intervalech (každé dva roky) a jako bonus navíc každých pět let. V návaznosti na průzkum trhu mohou stávající zákazníci toto právo uplatnit okamžitě po rozhodnutí Komise. Gazprom musí toto právo nabídnout také novým zákazníkům.
  • Nová cena plynu musí být stanovena v souladu s cenovou úrovní na konkurenčních kontinentálních západoevropských trzích s plynem:Nová cena musí odrážet konkurenční referenční ceny v kontinentální západní Evropě, včetně cen v místech obchodování se zkapalněným plynem. V návaznosti na průzkum trhu bylo toto vodítko výrazně zlepšeno. Nyní výslovně odkazuje na cenovou hladinu na konkurenčních kontinentálních západoevropských trzích s plynem, včetně cen v nejvýznamnějších místech obchodování se zkapalněným plynem na evropském kontinentu, kterými jsou TTF v Nizozemsku a NCG v Německu. Nová, nižší cena se použije se zpětnou platností od data žádosti o úpravu ceny.
  • Rozhodčí řízení, pokud Gazprom ve vymezené lhůtě nevyhoví požadavku: Pokud se Gazprom a jeho zákazník na nové ceně nedohodnou do 120 dní, může být spor předložen rozhodci. Rozhodce pak určí konkurenční cenu plynu, která plně zohledňuje výše uvedené referenční hodnoty v západní Evropě. Kromě toho se případné rozhodčí řízení musí uskutečnit v EU. Rozhodčí soudy v EU musí dodržovat a uplatňovat unijní soutěžní právo. Komise je oprávněna vystupovat v takových případech jako amicus curiae.

Díky tomu budou ceny plynu v těchto regionech konkurenční a v budoucnosti nebude docházet k tomu, že by se ceny plynu na základě smluv indexovaných podle cen ropy výrazně lišily od konkurenčních referenčních cen. Povinnost se vztahuje na všechny smlouvy s dobou trvání nejméně tři roky, neboť cenový problém v tomto případě vzniká jen u dlouhodobých smluv. U nich totiž může v důsledku nového vývoje v průběhu času dojít k významnému odchýlení od konkurenčních referenčních cen.

 

4)   Zrušit požadavky zavedené v důsledku zneužití dominantního postavení na trhu

V neposlední řadě se Komise také obávala, že Gazprom zneužil svého dominantního postavení na trhu k tomu, aby získal výhody spojené s přístupem k infrastruktuře pro přepravu plynu nebo kontrolou nad ní. V prohlášení o námitkách uvedla obavy týkající se projektu South Stream v Bulharsku a polského plynovodu Jamal.

  • Pokud jde o South Stream, rozhodnutí jasně uvádí, že Gazprom nebude mít prospěch z výhod, které získal. V souvislosti s ukončením tohoto projektu nebude Gazprom od svých bulharských partnerů vymáhat náhradu škod, a to bez ohledu na to, zda by takové nároky vůbec byly oprávněné.
  • Pokud jde o plynovod Jamal, z šetření Komise vyplynulo, že vzhledem k mezivládní dohodě Polska a Ruska nelze situaci tímto antimonopolním řízením změnit. Vztahy mezi Ruskem a Polskem v otázkách zemního plynu jsou totiž založeny na mezivládních dohodách. Polský energetický regulační úřad ve svém rozhodnutí z května 2015 každopádně nepotvrdil domněnku, že by Gazprom v souvislosti s plynovodem Jamal polský trh se zemním plynem uzavřel. Úřad konstatoval, že vlastník plynovodu Jamal, společnost Europolgaz (spoluvlastněná Gazpromem), není schopna investice do plynovodu zdržovat ani blokovat: veškeré investice, například k umožnění zpětných toků z Německa, byly certifikovaným provozovatelem přenosových služeb (Gaz-System) realizovány podle plánu.

Aby byly případy mezivládních dohod napříště lépe ošetřeny, předložila Komise legislativní návrh, podle něhož by tyto dohody, pokud se týkají zemního plynu a ropy, podléhaly jejímu předchozímu posouzení. Tento návrh vstoupil v platnost v roce 2017.

Více informací o dnešním rozhodnutí bude k dispozici na internetové stránce Komise věnované hospodářské soutěži, a to ve veřejném rejstříku pod číslem případu AT.39816.

 

 

Evropský semestr 2018. Jarní balíček: Komise vydává doporučení pro členské státy, aby dosáhly udržitelného, inkluzivního a dlouhodobého růstu

Od
Michaela Drábková
-

Evropská komise uvedla 23.5.“Doporučení 2018“pro jednotlivé země EU (CSR), v nichž stanoví pokyny pro hospodářskou politiku pro členské státy v následujících 12 až 18 měsících.
Evropské hospodářství roste v desetiletí nejrychlejším tempem, s rekordním zaměstnáním, oživením investic a zlepšením veřejných financí. Podle prognózy Komise z jara 2008 se růst v příštích dvou letech mírně zpomalí, ale zůstane silný. Současné příznivé podmínky by měly být využity k tomu, aby se evropské ekonomiky a společnosti staly silnějšími a odolnějšími. Navrhovaná doporučení pro jednotlivé země vycházejí z pokroku dosaženého v posledních letech a mají za cíl využít pozitivní hospodářský výhled, který má vést členské státy k přijetí dalších opatření.

Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog, který je také pověřen finanční stabilitou, finančními službami a Unií kapitálových trhů, uvedl: „Evropa zažívá nejsilnější růst za deset let a tento rok bude i nadále pokračovat. Objevují se nová rizika, jako volatilita světových finančních trhů a obchodní protekcionismus. Měli bychom využít stávající příznivé časy k posílení odolnosti našich ekonomik, což by znamenalo vybudovat fiskální rezervy, které by v příštím útlumu poskytly zemím větší manévrovací prostor. Také to znamená strukturální reformy na podporu produktivity, investic, inovací a inkluzivního růstu. “

Marianne Thyssen, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a mobilitu práce, uvedla: „Letošní doporučení se více než kdy jindy soustředí na oblast zaměstnanosti, vzdělávání a sociální otázky, což ukazuje odhodlání Komise zaměřit se na provádění evropského pilíře Sociálních práv ve všech členských státech a zlepšit pracovní a životní podmínky pro všechny evropské občany. “

Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční věci, daňové a celní orgány, řekl: „Dnes se přiblížíme krok k tomu, abychom za sebou zanechali dědictví krize, protože Francie po devíti letech opouští postup při nadměrném schodku. Při vytváření jednotné měny budou mít všechny země eurozóny v roce 2018 pod 3 % HDP. Trvalo několik let odpovědné fiskální politiky, která přivedla země EU do tohoto bodu, a musíme zajistit, aby odpovědnost zůstala i v budoucnu. Proto se budeme snažit aby Maďarsko a Rumunsko přijala patření k následné nápravě významných odchylek od svých fiskálních cílů. Převence je lepší než léčba v čase, kdy je ekonomika silná. “

Doporučení pro jednotlivé země v roce 2018

Doporučení se zaměřují na posílení základů udržitelného a inkluzivního růstu v dlouhodobém horizontu. Vycházejí z komplexní analýzy provedené Komisí v nejnovějších zprávách o jednotlivých zemích, které zdůraznily starší problémy v některých členských státech vyplývající z finanční krize a výzvy do budoucna. Zlepšení hospodářského kontextu umožňuje soustředit se na obnovený soubor priorit a toto okno příležitostí by mělo být využito k tomu, co je nezbytné v domácím kontextu, s ohledem na úzkou vzájemnou závislost ekonomik EU, zejména zemí eurozóny.

Komise zejména vyzývá členské státy, aby uskutečnily strukturální reformy, které zlepšují podnikatelské prostředí a podmínky pro investice, především prostřednictvím reforem na trhu výrobků a služeb, podporují inovace, zlepšují přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům a bojují proti korupci.

Členské státy by měly také posílit hospodářskou odolnost v kontextu dlouhodobých výzev, jako jsou demografické trendy, migrace a změna klimatu. Pouze odolné ekonomiky mohou zajistit dlouhodobou ekonomickou konvergenci a snižování rozdílů.

V letošním roce doporučení věnuje zvláštní pozornost sociálním výzvám, která se řídí evropským pilířem sociálních práv, který byl vyhlášen v listopadu roku 2017. Zvláštní pozornost je věnována zajištění zajištění odpovídajících dovedností, účinnosti a přiměřenosti sítí sociální bezpečnosti a zlepšení sociálního dialogu.

Zemím se také doporučuje provést reformy, které připraví své budoucí pracovní síly, včetně budoucích forem práce a zvyšování digitalizace; snížení nerovností v příjmech; a vytvářet pracovní příležitosti zejména pro mladé lidi.

Pokrok v provádění doporučení

Od začátku evropského semestru v roce 2011 členské státy buď plně prováděly, nebo učinily určitý nebo podstatný pokrok ve více než dvou třetinách doporučení pro jednotlivé země. Nejvíce pokročily v oblasti finančních služeb, což odráží prioritu danou stabilizací finančního sektoru v reakci na hospodářskou a finanční krizi. Dosáhla se rovněž vysoká míra plnění reforem na podporu vytváření pracovních míst na základě trvalých smluv a řešení segmentace trhu práce. Naproti tomu doporučení v oblasti zdravotní péče a dlouhodobé péče a rozšíření daňového základu ještě nebyly ve stejném rozsahu řešeny. Je také zapotřebí většího úsilí o zlepšení inkluzivity a kvality vzdělávání.

V rámci mandátu této komise se evropský semestr stává více zjednodušený a inkluzívní, avšak výsledky členských států při provádění doporučení stále nedosahují očekávání. V zájmu další podpory členských států při provádění dohodnutých reforem navrhuje Komise posílený soubor rozpočtových nástrojů.

Makroekonomická nerovnováha je nadále korigována

Korekce makroekonomických nerovnováh pokračuje, ale některé zdroje nerovnováhy zůstávají neadresné a vznikla nová rizika. Zatímco deficity běžného účtu byly v několika zemích korigovány, přetrvávající přebytky v ostatních členských státech zůstávají v podstatě nezměněny. Deleverování probíhá nerovnoměrně, přičemž úroveň soukromého, veřejného a zahraničního dluhu zůstává v některých členských státech nadále vysoká. Udržet dluh na pevném klesající cestě má zásadní význam pro snížení zranitelností v těchto zemích. V rostoucím počtu členských států vyžadují úzké sledování problémy související se silným růstem cen domů.

V březnu 2018 dospěla Komise k závěru, že osm členských států zaznamenalo nerovnováhu (Bulharsko, Francie, Německo, Irsko, Španělsko, Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko) a tři země zažily nadměrné nerovnováhy (Chorvatsko, Itálie a Kypr). Stejně jako v předchozích letech bude pro všechny tyto členské státy probíhat zvláštní kontroly. To umožní Komisi, aby pozorně sledovala politická opatření v souvislosti s procesem makroekonomické nerovnováhy, přičemž hloubka tohoto monitorovacího procesu odráží rozsah problémů a závažnost nerovnováhy.

Začátek formuláře

Přezkum flexibility podle stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu
V roce 2015 vydala Komise pokyny ohledně nejlepšího využití flexibility podle stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Na základě těchto pokynů schválila Rada ECOFIN v roce 2016 dohodnutou pozici o pružnosti. To vyžadovalo, aby Komise do konce června 2018 přezkoumala uplatňování tzv. „Doložky o strukturální reformě“ a „investiční doložky“.
Z přezkumu vyplývá, že hlavní cíle pokynů Komise a obecně dohodnutého stanoviska k flexibilitě byly do značné míry splněny. Zkušenost ukazuje, že praxe této flexibility umožnila nastolit správnou rovnováhu mezi zajištěním obezřetné fiskální politiky a stabilizací ekonomika. Celková úroveň schodku v eurozóně se v letošním roce sníží na 0,7 % HDP, což je pokles z maxima 6,3% HDP v roce 2009. Očekává se, že poměr dluhu k HDP klesne z 94,2 % v roce 2014 na 86,5% v roce 2018.

V budoucnu tento přístup vybídne členské státy, aby v příznivých časech zvýšily své fiskální úsilí, aby se hospodářství EU staly odolnějšími. S ekonomickou expanzí v Evropě v pátém roce je nastal čas na vybudování fiskálních rezerv.

Pokyny a rozhodnutí v rámci Paktu o stabilitě a růstu

Na základě posouzení programů stability a konvergenčních programů z roku 2018 doporučení pro jednotlivé země poskytují členským státům pokyny pro fiskální politiku v roce 2019. Komise rovněž přijala řadu kroků v rámci Paktu o stabilitě a růstu.
Komise doporučuje uzavření postupu při nadměrném schodku pro Francii. To by ponechalo pouze jeden členský stát (Španělsko) v nápravné složce paktu, a to z 24 zemí v roce 2011.

Komise rovněž přijala zprávy pro Belgii a Itálii podle čl. 126 odst. 3 SFEU, v nichž přezkoumává jejich dodržování kritéria dluhu Smlouvy. Pokud jde o Itálii, analýza naznačuje, že kritérium dluhu by mělo být považováno za splněné, zejména proto, že se Itálie shodla s preventivní částí Paktu v roce 2017. Pokud jde o Belgii, protože neexistují dostatečně spolehlivé důkazy k závěru že Belgie nesplnila požadavky na preventivní opatření, zpráva nemohla zcela vyvodit závěr, zda je nebo není splněno kritérium dluhu. Komise bude příští rok přehodnotit dodržování Paktu o stabilitě a růstu ze strany obou zemí na základě údajů ex post pro rok 2018, které budou oznámeny na jaře roku 2019.

Komise Maďarsku a Rumunsku adresovala varování o existenci významné odchylky od postupu přizpůsobení střednědobému rozpočtovému cíli v roce 2017. Komise navrhuje, aby Rada přijala doporučení, aby Maďarsko přijalo vhodná opatření v roce 2018 s cílem korigovat tuto významnou odchylku. Pro Rumunsko, které již podléhá postupu významné odchylky, Komise doporučuje, aby Rada vydala rozhodnutí o neúčinných opatřeních a doporučení přijmout opatření v letech 2018 a 2019 k nápravě významné odchylky.
Komise také dnes zveřejňuje své stanovisko k aktualizovanému návrhu rozpočtového plánu pro Španělsko, které předložilo v říjnu minulého roku, a to na základě scénáře „žádné změny politiky“. Komise se domnívá, že aktualizovaný návrh rozpočtu je v zásadě v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu, jelikož prognóza Komise z jara roku 2018 předpokládá, že celkový schodek Španělska bude v roce 2018 nižší než referenční hodnota 3% HDP podle Smlouvy. Ve stanovisku se uvádí, že v tomto roce se předpokládá, že ani celkový cíl schodku, ani fiskální úsilí požadované v oznámení Rady z roku 2016 nebudou splněny.
Souvislosti
Doporučení pro jednotlivé země členským státům jsou každoročně upravena tak, aby odrážela dosažený pokrok a měnící se prostředí. Jejich obsah odpovídá širším prioritám uvedeným ve zprávě o stavu Unie prezidenta a ročním průzkumu růstu. U členských států eurozóny odrážejí také doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny. Analýza a poradenství v rámci evropského semestru jsou v souladu s dlouhodobější vizí strategie Evropa 2020.

V březnu 2018 Komise předložila svou podrobnou analýzu hospodářské a sociální situace každého členského státu ve formě zprávy o zemi jako součást zimního balíčku pro evropský semestr 2018. Komise zahájila intenzivní dialog s členskými státy jak na politické a technické úrovně, aby se ve zprávách vytvořilo společné chápání zjištění.
V dubnu členské státy předložily své národní programy reforem a aktualizovaly své fiskální strategie ve formě programů stability (pro členské státy eurozóny) nebo konvergenčních programů (pro členské státy mimo eurozónu).

Dnešní doporučení vycházejí z dialogů s členskými státy, programů předložených minulý měsíc, údajů Eurostatu a nedávno zveřejněné prognózy Komise z jara 2018.
Komise také dnes zveřejnila Konvergenční zprávu z roku 2018, která hodnotí pokrok členských států při vstupu do eurozóny a zahrnuje sedm zemí mimo eurozónu, které jsou právně odhodlány přijmout euro: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko , Rumunsku a Švédsku.

Další kroky

Komise vyzývá Radu, aby přijala doporučení pro jednotlivé země a členské státy je plně a včas realizovaly. Očekává se, že ministři EU budou diskutovat o konkrétních doporučeních pro jednotlivé země předtím, než hlavy států a předsedové vlád EU schválí. Je proto na členských státech, aby uplatňovaly doporučení a řešily je prostřednictvím svých vnitrostátních hospodářských a rozpočtových politik v letech 2018-2019.

 

Komise zveřejňuje zprávu o konvergenci na rok 2018; hodnocení pokroku členských států v na cestě k přijetí eura

Zpráva nevyšla v češtině. Namísto vlastního překladu ji přejímáme ve slovenštině

Správa zahŕňa sedem členských štátov mimo eurozóny, ktoré sa právne zaviazali prijať euro: Bulharsko, Česká republika, Chorvátsko, Maďarsko, Poľsko, Rumunsko a Švédsko. V správe sa konštatuje, že uvedené členské štáty vo všeobecnosti vykazujú značnú nominálnu konvergenciu, ale žiadny z nich v súčasnosti nespĺňa všetky formálne podmienky pristúpenia k eurozóne. Dva členské štáty, Bulharsko a Chorvátsko, spĺňajú všetky kritériá konvergencie s výnimkou kritéria výmenného kurzu, pretože nie sú členmi mechanizmu výmenných kurzov (ERM II).

Valdis Dombrovskis, podpredseda Komisie pre euro a sociálny dialóg, zodpovedný aj za finančnú stabilitu, finančné služby a úniu kapitálových trhov, v tejto súvislosti povedal: „Euro vzniklo ako jednotná mena pre celú EÚ. Pristúpenie k eurozóne je preto otvorené pre všetky krajiny EÚ, ktoré sa o to usilujú. Je pravda, že cesta do eurozóny sa môže javiť ako dlhá a niekedy aj zložitá. Komisia je ochotná spolupracovať s tými členskými štátmi, ktoré sú odhodlané pripraviť sa na úspešné členstvo v eurozóne, a to posilňovaním svojich hospodárskych a finančných systémov. Z našej správy o konvergencii napríklad vyplýva, že Bulharsko už spĺňa nominálne maastrichtské kritériá týkajúce sa cenovej stability, stavu verejných financií a konvergencie dlhodobých úrokových sadzieb. Oceňujeme súčasnú prácu bulharských orgánov orientovanú na zapojenie do mechanizmu výmenných kurzov (ERM II) s cieľom splniť aj kritéria stability výmenných kurzov.

Pierre Moscovici, komisár pre hospodárske a finančné záležitosti, dane a clá, v tejto súvislosti povedal: „Dnešná správa poskytuje prehľad o pokroku, ktorý sa dosiahol v rámci kritérií konvergencie. Ide o akúsi prijímaciu skúšku na pristúpenie k eurozóne. Ani jeden zo siedmich v súčasnosti posudzovaných členských štátov nespĺňa všetky právne podmienky na členstvo v eurozóne. Jedným z kľúčových poznatkov za uplynulé dve desaťročia je zároveň skutočnosť, že na to, aby krajiny v eurozóne prosperovali, je reálna hospodárska konvergencia rovnako dôležitá ako nominálna konvergencia. Preto je dôležité, aby krajiny, ktoré chcú pristúpiť k eurozóne, tvrdo pracovali na posilnení produktivity, zvýšení investícií, zlepšení situácie v oblasti zamestnanosti a boji proti nerovnostiam. Komisia je pripravená pomôcť, a to aj prostredníctvom nového rozpočtového nástroja, ktorý budeme prezentovať budúci týždeň.“

Pristúpenie do eurozóny je otvorený postup založený na pravidlách. Správa je založená na kritériách konvergencie, niekedy označovaných aj ako „maastrichtské kritériá“, ktoré sú uvedené v článku 140 ods. 1 Zmluvy o fungovaní Európskej únie (ZFEÚ). Kritériá konvergencie zahŕňajú cenovú stabilitu, zdravé verejné financie, stabilitu výmenného kurzu a konvergenciu dlhodobých úrokových sadzieb. V správe sa posudzuje aj zlučiteľnosť vnútroštátnych právnych predpisov s predpismi hospodárskej a menovej únie. V správe sa dospelo k záveru, že:

  • Všetky dotknuté členské štáty spĺňajú kritérium týkajúce sa verejných financií.
  • Bulharsko, Česká republika, Chorvátsko, Maďarsko a Švédsko spĺňajú kritérium dlhodobých úrokových sadzieb.
  • Bulharsko, Chorvátsko, Poľsko a Švédsko spĺňajú kritérium cenovej stability.
  • Žiadny z uvedených členských štátov nespĺňa kritérium výmenného kurzu, pretože žiadny z nich nie je členom mechanizmu výmenných kurzov (ERM II): pred pristúpením k eurozóne sa požaduje účasť v mechanizme minimálne počas dvoch rokov bez výrazného napätia.

Okrem posúdenia uvedených formálnych podmienok pristúpenia k eurozóne sa v správe konštatuje, že právne predpisy v žiadnom z uvedených členských štátov s výnimkou Chorvátska nie sú plne zlučiteľné s predpismi hospodárskej a menovej únie.

Komisia skúmala aj iné faktory uvedené v zmluve, ktoré by sa mali zohľadniť pri posudzovaní udržateľnosti konvergencie, a zistila, že členské štáty mimo eurozóny sú vo všeobecnosti hospodársky a finančne dobre integrované v EÚ. Niektoré z nich však stále vykazujú makroekonomickú zraniteľnosť a/alebo čelia problémom súvisiacim s ich podnikateľským prostredím a inštitucionálnym rámcom, ktoré môžu predstavovať riziká, pokiaľ ide o udržateľnosť procesu konvergencie.

Dosiahnutie konvergencie a vytvorenie pevných hospodárskych štruktúr má zásadný význam pre prosperitu EÚ ako celku a pre hladké fungovanie eurozóny. Komisia je odhodlaná podporovať členské štáty, ktoré nie sú členmi eurozóny, v príprave na pristúpenie k eurozóne. Služba na podporu štrukturálnych reforiem (SRSS) pomáha pri navrhovaní a vykonávaní konkrétnych reforiem a pri posilňovaní celkových kapacít v oblasti reformy. Ako súčasť svojich návrhov na prehĺbenie hospodárskej a menovej únie v Európe Komisia navrhla vytvoriť osobitný mechanizmus v rámci existujúceho programu na podporu štrukturálnych reforiem (SRSP) s cieľom poskytovať technickú podporu na požiadanie členských štátov, ktoré sa pripravujú na pristúpenie k eurozóne. V návrhu viacročného finančného rámca (VFR) na obdobie po roku 2020 Komisia oznámila zámer navrhnúť špecializovaný nástroj konvergencie určený členským štátom mimo eurozóny, ktoré chcú pristúpiť k eurozóne. Tento nástroj konvergencie bude dobrovoľný a bude ponúkať technickú aj finančnú podporu.

Podľa nového prieskumu Eurobarometra, ktorý bol uverejnený dnes, sa podpora na pristúpenie k eurozóne v členských štátoch mimo eurozóny, na ktoré sa vzťahuje správa o konvergencii, zvýšila oproti minulému roku o 4 percentuálne body, t. j. na 51 %. Vyplýva to z prieskumu Eurobarometra uverejneného v decembri 2017, podľa ktorého podpora eura medzi občanmi v eurozóne dosiahla najvyššiu úroveň od roku 2004.

Súvislosti

Správa o konvergencii predstavuje základ pre rozhodnutie Rady EÚ o tom, či členský štát spĺňa podmienky pristúpenia k eurozóne.

Správa Európskej Komisie o konvergencii sa uverejňuje súbežne so správou Európskej centrálnej banky (ECB) o konvergencii.

Správy o konvergencii sa vydávajú každé dva roky alebo ak členský štát predloží osobitnú žiadosť na posúdenie jeho pripravenosti na pristúpenie k eurozóne, ako tomu bolo v prípade Lotyšska v roku 2013.

Povinnosť pristúpiť k eurozóne majú všetky členské štáty s výnimkou Spojeného kráľovstva a Dánska. Na Spojené kráľovstvo a Dánsko sa preto táto správa nevzťahuje.

Ministerstvo dopravy podalo rozklad k ÚOHS kvůli mýtnému tendru

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

Ministerstvo dopravy podalo rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k přehodnocení prvoinstančního rozhodnutí, kterým byl nepravomocně zrušen mýtný tendr. Úřad ministra Dana Ťoka rozporuje údajné pochybnosti v mýtném tendru. Ministerstvo to dnes sdělilo ČTK v tiskové zprávě. Antimonopolní úřad oznámil zrušení výběru vítěze v první polovině května, dospěl k závěru, že zadavatel porušil zákon o zadávání veřejných zakázek.

Úřad zrušil tendr ze dvou důvodů. Vedle neurčitosti některých podmínek zakázky se mu nelíbil ani způsob, jakým ministerstvo předávalo zadání tendru jednotlivým uchazečům. Ministerstvo totiž rozesílalo dokumentaci na přepisovatelných flash discích.

Ministerstvo v sedmdesátistránkovém rozkladu uvádí, že použití flash disků pro rozsáhlou dokumentaci stávajícího mýtného systému je zákonné, úřad prý neřešil podstatu změn anonymizované verze datových nosičů. Podle ministerstva by totiž úřad zjistil, že nešlo o věcné změny, ale o nepodstatnosti typu vypuštění záhlaví dokumentu, které nemohly mít vliv na předložené nabídky. „Úřad pouze stručně uvedl, že již sama skutečnost, že disky nejsou identické, byla způsobilá ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, což považuje ministerstvo za zcela nesprávný právní závěr,“ napsalo ministerstvo.

Míní také, že uchazečům byl dostatečně vysvětlen předpokládaný rozsah zpoplatnění dálnic a silnic I. tříd k podání nabídky. Podle ministerstva je rozšíření zpoplatnění na silnicích I. třídy v zadávací dokumentaci pevně dané, naopak objektivně stejně jako v předchozím mýtném tendru v roce 2006 nelze na kilometr přesně určit počet všech nově zprovozněných dálnic, na kterém bude vybíráno mýtné. „U nich jde tedy o předpokládaný odhad zpoplatněných úseků. To jsme již ale řešili s uchazeči při jejich dotazování se k zadávací dokumentaci. Tento fakt antimonopolní úřad při svém rozhodování ale nezohlednil,“ uvedl Ťok.

Ministerstvo dopravy v tendru vybralo konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera a slovenský SkyToll. S cenou 10,75 miliardy korun měla deset let s použitím satelitní technologie vybírat a spravovat mýtné na dálnicích a silnicích první třídy.

Ministerstvo zároveň namítá podjatost předsedy orgánu dohledu, a to pro jeho „zavádějící a pravdě neodpovídající mediální sdělení“, kdy komentoval nepravomocné rozhodnutí úřadu ve věci. „Ministerstvo tak činí pro účely případného přezkumu správními soudy,“ píše se v tiskové zprávě.

Zdroj: ČTK

Hamburk jako první v Německu zakáže některým dieselům průjezd

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

Severoněmecký přístav Hamburk se zasadí o čistotu ovzduší. Jako první město v zemi zakáže od 31. května v úsecích dvou ulic čtvrti Altona průjezd některým starším typům dieselových osobních a nákladních vozů. Dnes to oznámila tamní městská agentura pro ochranu životního prostředí.

Zákaz přichází poté, co Spolkový správní soud v únoru rozhodl, že města jsou k takovému kroku v zájmu ochrany čistoty životního prostředí oprávněna. Čistota ovzduší se sice ve Spolkové republice postupně zlepšuje, asi 70 německých měst ale stále ještě překračuje povolené evropské maximální koncentrace oxidu dusíku. Zemi hrozí za vystavování občanů příliš vysokému stupni znečištění soudní proces s Evropskou unií.

Zákaz průjezdu vozům, které nesplňují nejnovější evropské emisní standardy Euro 6, „je sice dobrý signál, ale nepovede k cíli,“ řekl agentuře DPA mluvčí německé ekologické organizace BUND Paul Schmid. Podle jeho slov jsou zapotřebí plošné zákazy vjezdu, které pomohou lidem, a ne měřícím stanicím. Takto se prý provoz a škodlivé látky pouze přenesou do jiných ulic, kde se údaje o nich nezaznamenávají.

Hodnota naftových vozidel v Německu již výrazně klesla. Od skandálu automobilky Volkswagen ohledně podvodů při měření emisí z roku 2015 se také snížil jejich podíl na trhu. Podle pozorovatelů by mohla řada starších naftových aut z Německa nyní směřovat do Česka.

Zdroj: ČTK

Společné tiskové prohlášení po setkání komisaře Ariase Cañete a viceprezidenta Salehiho, vedoucího Organizace pro atomovou energii v Íránu (AEOI), Teherán 19.5.

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

Dnes jsme se setkali s cílem potvrdit trvalý závazek Evropské komise a Organizace pro atomovou energii Íránu o provádění společného komplexního akčního plánu (JCPOA), a zejména jeho přílohy III, která se zabývá civilní jadernou spoluprací. Jsme přesvědčeni, že pokračující implementace JCPOA, která byla jednomyslně schválena rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2231, je zásadní pro rozvoj a pokrok regionu, stejně jako pro celosvětový mír a bezpečnost.

JCPOA představuje plod více než desetileté úspěšné multilaterální diplomacie, což znamená imperativ mírového urovnání sporu a je klíčovým prvkem globální architektury nešíření jaderných zbraní. Mezinárodní agentura pro atomovou energii zatím potvrdila v deseti po sobě jdoucích zprávách, že Írán splnil své závazky týkající se jaderných zbraní v rámci JCPOA, a Evropská unie bude i nadále odhodlána pokračovat v plném a účinném provádění JCPOA, jelikož Írán nadále plní své závazky týkající se jaderných zbraní.

Rovněž chceme zhodnotit dosavadní pokrok od zahájení spolupráce po dni plnění rozpočtu dne 16. ledna 2016. Rychle jsme vytvořili kontakty na vysoké úrovni mezi Evropskou komisí a AEOI a v dubnu 2016 jsme vydali společné prohlášení o spolupráci v oblasti jaderné energie, která stanoví hlavní směry naší spolupráce při provádění přílohy III. Pro další rozvoj spolupráce jsme uspořádali semináře na vysoké úrovni o jaderné spolupráci a řízení v únoru 2017 v Bruselu a v Isfahánu v listopadu 2017. Během tohoto semináře jsme také přijali plán, který podrobně popisuje budoucí spolupráci v oblasti jaderného výzkumu a vývoje. Evropská komise zahájila program jaderného výzkumu pro účast Íránu a výměny a návštěvy jaderných vědců již probíhaly.

Řada probíhajících projektů se zaměřuje na spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, včetně: projektu stresového testování první jaderné elektrárny Íránu Bushehr-1; projekt na přípravu na zřízení střediska pro jadernou bezpečnost v Íránu a projekty na posílení schopností íránského orgánu pro jadernou regulaci.

Prohloubili jsme také kontakty na úrovni pracovní skupiny, jejichž cílem bylo spojit odborníky na obou stranách v oblasti jaderné bezpečnosti: iránští odborníci se zúčastnili dvouroční konference evropských regulačních orgánů v oblasti jaderné bezpečnosti (ENSREG), iránští odborníci se rovněž účastnili vzájemného hodnocení zátěžového testu reaktoru ve výstavbě. Iránští odborníci byli také vyzváni k zahájení projektu EU SAMIRA, který se zabývá nesilovými aplikacemi jaderné energie a jaderné technologie. Írán a EU v současné době připravují technický seminář k problematice jaderné odpovědnosti a pojištění třetí strany, což je důležitý prvek každého jaderného programu.

Evropská komise rovněž silně podporuje úsilí Iránu o to, aby bylo zajištěno bezpečné a odpovědné využívání jaderné energie, včetně přistoupení k příslušným mezinárodním úmluvám.
V duchu úzké spolupráce jsme také dohodli, že třetí konference na vysoké úrovni o jaderné spolupráci se uskuteční v Bruselu koncem listopadu 2018.Vítáme posílení vazeb na všech úrovních a těšíme se na jejich další rozvoj v nadcházejících měsících a letech.

 

Komise vítá zelenou k zahájení obchodního jednání s Austrálií a Novým Zélandem

Komise uvítala 22. května přijetí navržených směrnic pro jednání v Radě o dohodách o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Přípravy, které zahrnovaly posouzení dopadů pro obě dohody, jsou nyní úplné a mohou začít s formálními jednáními. Jean-Claude Juncker, předseda Evropské komise, uvedl: „Tyto dohody budou vycházet z nedávných úspěšných dohod s Kanadou, Japonskem, Singapurem, Vietnamem a Mexikem, mimo jiné rozšiřováním aliance partnerů, kteří se zavázali k otevřenému obchodu založenému na pravidlech, který musí jít ruku v ruce s otevřenou a inkluzívní tvorbou politik, a proto zveřejnila návrh mandátů pro jednání s Austrálií a Novým Zélandem, když navrhla Radě, aby zahájila tato jednání. a očekáváme, že členské státy budou podporovat tuto vysokou úroveň transparentnosti.“

Komisařka pro obchod Cecilia Malmström uvedla: „Je to skvělá zpráva. Těšíme se na to, že Austrálii a Nový Zéland přidáme do neustále se rozvíjejícího okruhu blízkých obchodních partnerů EU.“ Už jsme blízko, pokud jde o sdílené hodnoty a otevřený globální výhled. Společně nyní vyjednáváme o obchodních návrzích, která vytvářejí nové příležitosti pro naše podniky, a zároveň zajistí vysoké standardy v klíčových oblastech, jako je udržitelný rozvoj. Těším se na návštěvu Canberry a Wellingtonu v příštích týdnech, jednání o rozhovore mezi podobnými partnery vysílá silný signál v době, kdy mnozí podniknou snadnou cestu protekcionismu. “

Austrálie a Nový Zéland jsou důležitými spojenci a tyto dohody nabízejí značné hospodářské výhody tím, že  zbaví překážek a dále rozšiřují obchod. Navzdory vzdálenosti je obchod mezi EU a těmito dvěma zeměmi zhruba stejný jako v případě Mexika nebo Kanady. Uzavření obchodních dohod s Austrálií a Novým Zélandem by poskytlo podnikům EU cenný vstupní bod do širšího regionu Asie a Tichomoří. Rovněž budou klást evropské společnosti na stejnou úroveň jako ostatní země v oblasti, které se připojily k komplexní a progresivní dohodě o trans-tichomořském partnerství (CPTPP) nebo které již mají lepší přístup do Austrálie a Nového Zélandu prostřednictvím jiných preferenčních obchodních dohod.

Komisařka Malmström bude v červnu cestovat do Austrálie a Nového Zélandu, aby zahájila jednání na politické úrovni. První kola vyjednávání mezi týmy vyjednavačů se pak uskuteční v červenci v Bruselu.

Návrh mandátu pro jednání s Austrálií a návrh mandátu pro jednání s Novým Zélandem navrhla Komise v září 2017

 

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se povoluje zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Austrálií {SWD (2017) 292} {SWD (2017) 293}

 DŮVODOVÁ ZPRÁVA

  1. SOUVISLOSTI NÁVRHU
  • Důvody a cíle návrhu

Evropská unie (EU) má vynikající politické a vyspělé obchodní a investiční vztahy s Austrálií založené na sdílených hodnotách demokracie a lidských práv. Austrálie uzavřela s ostatními zeměmi mnoho dohod o volném obchodu (FTA). EU ale nemá s Austrálií dvoustrannou dohodu o volném obchodu, a to ponechává podnikům EU srovnatelně méně příznivé podmínky pro přístup na australský trh. Společné prohlášení vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a viceprezidenta Evropské komise (HRVP) a australského ministra zahraničí ze dne 22. dubna 2015 zdůraznilo potřebu dalšího posílení dvoustranných obchodních a investičních vztahů. Následovalo společné prohlášení vedoucích představitelů EU a Austrálie ze dne 15. listopadu 2015, které se dohodlo na zahájení jednání o zahájení k dohodě o volném obchodu. Hlavním důvodem návrhu je vytvořit příznivější podmínky pro další zvyšování obchodu a investic mezi EU a Austrálií.

2.Mezi obecné cíle tohoto návrhu patří:

  • podpora inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu prostřednictvím rozšiřování obchodu;
  • vytváření pracovních míst a pracovních příležitostí a přínosů z nich;
  • zvyšování přínosů pro spotřebitele;
  • zlepšení konkurenceschopnosti Evropy na světových trzích; a
  • posílení spolupráce v obchodních otázkách se stejným smýšlejícím partnerem. To je v souladu se sdělením Komise „Obchod pro všechny, směrem k účinnější, transparentnější a odpovědnější obchodní a investiční politice“
  1. Ve sdělení se zdůrazňuje, že je třeba posílit naše dvoustranné vztahy s cílem dosáhnout pracovních míst a růstu komplexním řešením obchodních a investičních překážek. Současně je také třeba zajistit vysokou úroveň sociální a environmentální ochrany EU a přispět k dalším cílům politiky v oblasti obchodu, včetně udržitelného rozvoje a zvláštních potřeb malých a středních podniků (MSP).

Začátek formuláře

Zejména zpráva „Obchod pro všechny“ zdůraznila, že „Austrálie a Nový Zéland jsou blízkými partnery Evropy, sdílejí hodnoty a názory Evropy v mnoha otázkách a hrají důležitou roli v asijsko-tichomořském regionu a v mnohostranném prostředí. s těmito zeměmi také poskytne pevnou platformu pro hlubší integraci se širšími hodnotovými řetězci AsiaPacific. Posílení těchto vztahů by mělo být prioritou. “

Cíle jsou navíc v souladu se závěry Rady o obchodu ze dne 21. listopadu 20144, které zdůraznily, že obchod se zbožím, službami a investicemi může významným způsobem přispět k dosažení cílů, které jsou jádrem strategické agendy Unie v době změn‘.

Závěry rovněž uvádějí, že při stavění na hmatatelném pokroku dosaženému v EU dvoustrannou obchodní agendy by mělo být věnováno úsilí o uskutečňování dohod s klíčovými partnery. Obdobně je tento cíl v souladu se závěrem Rady ze dne 27. listopadu 2015 o obchodu a investicích, který podpořil uzavření ambiciózních, komplexních a oboustranně výhodných dvoustranných obchodních a investičních dohod, a vyzývá Komisi, aby pokročila v jednání v asijsko-tichomořském regionu.

  • Soulad s existujícími ustanoveními v oblasti politiky

Výše ​​popsané cíle jsou plně v souladu se Smlouvou o Evropské unii (SEU), která zakotvuje, že EU by měla podporovat integraci všech zemí do světové ekonomiky, a to i prostřednictvím postupného rušení omezení mezinárodní obchod6. Tyto cíle jsou rovněž v souladu se sdělením „Evropa 2020 – Evropská strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ , které stanoví, že evropská obchodní strategie bude zahrnovat „návrhy strategických dialogů na vysoké úrovni s klíčovými partnery, otázky od přístupu na trh, regulačního rámce, globální nerovnováhy, energie a změny klimatu, přístup k surovinám, celosvětová chudoba, vzdělávání a rozvoj. “ Cíle jsou dále plně v souladu s cíli stanovenými ve sdělení Evropské komise „Small Business Act for Europe“ 8 (2008) a „Small Business, Big World“ 9 (2011). Podpora hospodářských činností malých a středních podniků mimo EU je rovněž součástí celkové strategie EU pro konkurenceschopnost, jak je uvedeno ve sdělení „Za evropskou průmyslovou renesanci“ 10 (2014). Cíle jsou také v souladu se zásadami stanovenými v Smlouvě o EU, které stanoví, že politiky a činnosti EU by se měly zaměřovat na konsolidaci a podporu lidských práv aj.

 

Lodě v ČR mají být povinně napojeny na systém sledování pohybu

Od
Michaela Drábková
-

Lodě na vnitrozemských plavbách mají být na některých úsecích povinně vybaveny zařízením pro sledování pohybu. Nařízení se nebude týkat malých plavidel. Novela zákona o vnitrozemské plavbě, kterou dnes podle tiskového odboru Strakovy akademie schválila vláda, nyní čeká na posouzení v Parlamentu. Platit by měla nejpozději od října. Ministerstvo dopravy si od zavedení povinnosti slibuje zejména zvýšení bezpečnosti na řekách. Opatření by mělo pomoct také v ochraně životního prostředí a ke zvýšení efektivity plavebního provozu.

Povinnost by měla platit jen na vybraných vodních cestách. První z nich je na Labi od jezu Přelouč po hranici s Německem, druhá pak na Vltavě od Slapské přehrady po soutok s Labem u Mělníka. Zařízením budou muset být podle návrhu vybavena plavidla s vlastním strojním pohonem. Týká se to tedy lodí s výjimkou rekreačních lodí, plovoucích strojů a malých plavidel s trupem delším než sedm metrů, které provozuje správce vodní cesty, plavební úřad nebo základní složka integrovaného záchranného systému.

Údaje o plavbě mají být vkládány do systému Říční informační služby, který by měl evidovat veškeré potřebné informace o všech plavidlech a jejich cestách. Systém bude součástí celoevropského programu, jehož cílem je spravovat informace o vnitrozemské vodní dopravě v Evropské unii.

Správcem systému v České republice je Státní plavební správa. Monitorovací zařízení jsou v ČR nyní využívána dobrovolně, mají je například policejní plavidla. Podle ministerstva by náklady na pořízení jednoho zařízení neměly přesáhnout 150.000 korun. „K tomu však lze dodat, že provozovatelé větší flotily plavidel zřejmě pořídí vyšší počet zařízení za nižší cenu,“ píše se v materiálu.

Návrh novely zákona dále vymezuje technická pravidla pro způsobilost lodí a podmínek jejich provozu. Novela tato pravidla upravuje podle požadavků evropské směrnice z roku 2016.

Zdroj: ČTK

Skladování s GO! EXPRESS & LOGISTICS Praha v jednadvacátém století

Od
Michaela Drábková
-
Nový level ve skladování v Praze s GO! Warehouse
Nový level ve skladování v Praze s GO! Warehouse

Nový level ve skladování s GO! Warehouse

Skladování s GO! EXPRESS & LOGISTICS Praha v jednadvacátém století
Skladování s GO! EXPRESS & LOGISTICS Praha v jednadvacátém století

 

GO! Express & Logistics nenabízí pouze mezinárodní expresní přepravu, součástí jejich nabídky jsou také skladovací služby! V Hostivicích u Prahy si firma v loňském roce postavila moderní sklad a na ploše 900 metrů čtverečních je zde k dispozici přes 700 paletových míst ke skladování!

GO! Warehouse, to je skladování v jednadvacátém století
GO! Warehouse, to je skladování v jednadvacátém století

GO! Warehouse nabízí kromě uskladnění zásilek v lukrativní části České republiky i spoustu zajímavých doplňkových služeb pro balíčky a palety.

Zaměstnanci GO! se postarají o inventuru naskladněného zboží a provedou pravidelný reporting včetně časové fotodokumentace. Součástí skladu je také speciální high-value zóna s kamerovým systémem pro všechny hodnotné zásilky. V celém objektu se neustále kontroluje teplota a udržuje se pokojových 25°C. Další zajímavou službou, kterou GO! Warehouse nabízí, je základní sestavení produktu. Nechybí ani re-packaging services – rozbalení, zabalení či přebalení uskladněného zboží a palet. Dokonce ani pokud je jedna část produktu z jiné země než ta druhá, tak není problém pro GO! Express & Logistics celou zásilku správně naskladnit a rozvézt.

Více informací naleznete na webových stránkách GO! EXPRESS & LOGISTICS: Skladování s GO! EXPRESS & LOGISTICS Praha v jednadvacátém století…

Ústavní soud se dnes vyjádří k odpovědnosti majitele auta

Od
Michaela Drábková
-

Ústavní soud (ÚS) dnes vyhlásí, jak rozhodl o návrhu na zrušení části zákona o silničním provozu. Vyjádří se k objektivní odpovědnosti provozovatele, tedy nejčastěji majitele vozidla, za porušení některých povinností řidičem auta. Ústavní soudci se problémem zabývali z podnětu Krajského soudu v Ostravě.

Zákon výslovně říká, že provozovatel vozidla zajistí, „aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem“.

Podle krajského soudu tak zákon v podstatě stanovuje, že provozovatel auta nese odpovědnost za případné pochybení jiného člověka, který usedl za volant. Odpovědnosti se může zbavit jen v případě, že do 15 dnů od doručení výzvy k úhradě sdělí údaje o totožnosti řidiče.

Zákon je podle krajského soudu v rozporu s principem právního státu a s právem odepřít výpověď. Návrh na zrušení sporné části zákona zmiňuje také rozpor se zásadou presumpce neviny a právem na spravedlivý proces.

Zdroj: ČTK

Škoda Transportation dokončila nákup finských strojíren Transtech

Od
Michaela Drábková
-

Škoda Transportation dokončila nákup finského výrobce tramvají a vlaků, firmy Transtech. Dnes podepsala smlouvu na koupi zbylých 25 procent jediného skandinávského výrobce kolejových vozidel. Cenu nezveřejnila. Většinový podíl držela Škoda od srpna 2015. ČTK to dnes řekla mluvčí skupiny Škoda Transportation Lubomíra Černá. Finská firma se 750 zaměstnanci má roční tržby tři miliardy korun.

Obchod byl uzavřen při návštěvě premiéra Andreje Babiše ve Finsku, jehož doprovázela podnikatelská delegace.

„Dlouhodobým záměrem skupiny Škoda Transportation je upevnit své postavení na trzích západní Evropy. To je také záměrem nového vlastníka, mezinárodní investiční skupiny PPF, pod jejímž vedením se nám podařilo dokončit i akvizici finské společnosti Transtech,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel skupiny Škoda Petr Brzezina.

Škoda Transportation koupila kontrolní podíl v srpnu 2015.

Podle viceprezidenta Škody Transportation a předsedy představenstva Transtechu Zdeňka Majera se za tři roky podařilo finskou firmu restrukturalizovat a stabilizovat. „Získali jsme nové zakázky a dnes míří tramvaje z Transtechu do Helsinek nebo Tampere. Dodáváme také nové vozy pro finské dráhy,“ uvedl. Jde o 20 dvoupodlažních osobních vagonů za téměř 1,4 miliardy korun. Výroba začne letos, předávání od roku 2019. Osobní vozy, jejichž rychlost je až 200 km/hod., jsou tlakotěsné s kvalitní tepelnou izolací do minus 35 stupňů.

Transtech zvýšil za necelé tři roky počet zaměstnanců z 500 na 750. „Roční tržby dosahují tří miliard korun, což dokazuje, že se Transtech stal významným hráčem skupiny Škoda Transportation, který jí otevírá další možnosti na západních trzích,“ dodal Majer.

TransTech, jehož hlavními produkty jsou elektrické jednotky, vagony, tramvaje a strojírenské výrobky, byl založen v roce 1985. Škoda Transportation koupila majoritní podíl od finské investiční společnosti Pritech Oy. Původní vlastník, pan Ilka Brotherus, zůstal minoritním akcionářem prostřednictvím společnosti Sinituote Oy, od níž teď Škoda získala zbylý balík.

Loni v říjnu podepsal Transtech smlouvu na dodávku až 65 tramvají finskému městu Tampere. Hodnota kontraktu je 2,7 miliardy korun. Vozidla budou sloužit na trati, která má být dostavěna v roce 2021. Třetí největší finské město si na první etapu nově vznikající sítě objednalo 19 tramvají ForCity Smart Artic včetně desetiletého servisu. Smlouva rovněž zahrnuje další tři opce až na 46 vozidel. Dalších 20 tramvají získají podle smlouvy z konce roku 2016 Helsinky a finské strojírny zároveň podepsaly dohodu o záměru dodat 29 tramvají pro novou linku „Raide-Jokeri“ spojující Helsinky a Espoo. Za minulé dva roky získala podle Majera skupina Škoda ve Finsku kontrakty za deset miliard korun.

Škoda Transportation, přední evropská skupina v oboru výroby kolejových vozidel a trolejbusů, patří od letošního dubna do skupiny PPF nejbohatšího českého byznysmena Petra Kellnera.

Zdroj: ČTK

A je to tady. Slibovaný rozhovor s Kristerem Sandvossem – ředitelem veletrhu CeMAT

Od
Michaela Drábková
-
Krister Sandvoss - Global Director CeMAT

[quote]Co zajímavého nám pověděl? Pohodlně se posaďte a přečtěte si exkluzivně na našem portálu www.elogistika.info. [/quote]

 1) Koncem minulého měsíce proběhl veletrh CeMAT, který je zaměřen na intralogistiku a řízení dodavatelského řetě Jak byste zhodnotil letošní průběh akce?

 

Letošní veletrh ukázal, že rozhodnutí uspořádat veletrhy HANNOVER MESSE a CeMAT společně bylo správné.  Vzhledem k postupující digitalizaci už nelze témata výroby a logistiky oddělovat. Úspěšně realizovat své procesy může jen ten, kdo přistupuje k dodavatelskému řetězci nad rámec podniku. Do budoucna proto chceme téma logistiky zaintegrovat do veletrhu HANNOVER MESSE ještě výrazněji.

 

2) Mohl byste našim čtenářům prozradit něco málo o historii veletrhu CeMAT?

 

CeMAT neboli Welt-Centrum für Materialfluss und Transport – Světové centrum materiálového toku a dopravy – byl poprvé uspořádán jako samostatný veletrh v rámci spojení HANNOVER MESSE v roce 1982 a zúčastnilo se ho 400 vystavovatelů. Od té doby probíhal každé dva roky. Počet vystavovatelů v následujících letech plynule stoupal a v devadesátých letech se ustálil na tisíc vystavovatelů. V roce 2002 bylo rozhodnuto, že bude CeMAT probíhat každé tři roky jako samostatný veletrh a později každé dva roky, aby mohl být ještě více přizpůsobován inovačním cyklům branže. V roce 2018 se CeMAT uskutečnil poprvé znovu společně s veletrhem HANNOVER MESSE s cílem prezentovat se v celkovém kontextu průmyslu 4.0 a  demonstrovat tím úzké propojení výroby a logistiky.

 

3) Co zajímavého mohli návštěvníci na veletrhu spatřit?

Bylo zde mnoho zajímavých produktů a řešení. Tři velcí výrobci manipulační techniky, Jungheinrich, STILL a Toyota Materials Handling, představili v pavilónech svou novou manipulační techniku, shuttle systémy a řešení pro sklady. V halách byla prezentována nastavitelná řešení pro sklady, jeřáby a zdvihací zařízení, softwarová řešení, regálové systémy nebo baterie. Obě fóra v halách č. 20 (Logistics 4.0) a č. 21 (Logistics Solutions), stejně jako Logistics 4.0 Hub v hale č. 24, měla velmi dobrou návštěvnost. To svědčí o tom, že se i zde nacházíme na dobré cestě, i když je leckde ještě nutná optimalizace.

 

4) Jak bude vypadat další ročník akce?

 

Na kvalifikovanou odpověď je zatím ještě brzy. Téma logistiky však budeme v rámci veletrhu HANNOVER MESSE plynule rozšiřovat. Společně s partnery jsme nyní začali vyvíjet koncepce na léta 2019 a 2020. Silnější integrace se projeví především ještě ve větší blízkosti k tématům Digital Factory, robotizace, autonomizace nebo spolupráce člověka a stroje.

 

5) Je něco, na co jsme se nezeptali, ale k čemu byste se chtěl vyjádřit?

 

CeMAT žije v rámci celosvětové sítě. Veletrhy CeMAT jsou pro branži intralogistiky vynikajícími platformami pro prezentaci produktů a inovací na nejdůležitějších trzích světa před publikem v příslušných zemích a regionech. Vzhledem k celosvětovému významu veletrhu CeMAT pro mezinárodní branži intralogistiky se koná šest dalších regionálních veletrhů CeMAT, a to v Turecku, Itálii, Rusku, Číně, Austrálii a Indonésii.

Die Weltleitmesse für Intralogistik und Supply Chain Management.
AutoStore, Stop Airhousing – Start Warehousing,
Halle 21, Stand H24
Die Weltleitmesse für Intralogistik und Supply Chain Management.
STILL GmbH, Freigelände, P35
HANNOVER MESSE 2018 – Weltleitmesse der Industrie / CeMAT – Die Weltleitmesse für Intralogistik und Supply Chain Management
1...1 0421 0431 044...1 162Strana 1 043 z 1 162

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253