Domů Blog Strana 1043

Plzeňský kraj posílí příští rok železniční a autobusové linky

[quote]Plzeňský kraj posílí v příštím roce veřejnou železniční a autobusovou dopravu. Objednal u dopravců více spojů. Vlaky i autobusy najedou o jednotky procent více kilometrů než letos. ČTK to řekl náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN).[/quote]

Osobní a spěšné vlaky v Plzeňském kraji ujedou s novým jízdním řádem o pět procent více kilometrů než letos, tedy více než 5,32 milionu kilometrů. „Největší nárůst bude na trati z Plzně do Horažďovic předměstí, kde České dráhy nasadí od letošního 9. prosince devět nových elektrických jednotek RegioPanter od Škody Trasportation,“ uvedl Čížek.

Plzeňský kraj vydá v příštím roce na osobní a spěšné vlaky a na některé rychlíky 480 milionů korun, dalších 145 milionů korun zaplatí podle memoranda uzavřeného s kraji ministerstvo dopravy. Meziročně to bude zhruba o 44 milionů korun více než letos. „Inflační nárůst činí 14 milionů korun, ale hlavně jsme přiobjednávali další spoje na horažďovické trati, aby nové vlaky byly perfektně využité. A pak na radnické trati, kde pojedou lidé do Ejpovic a rovnou tunelem do Plzně a nebudou nikde přestupovat,“ uvedl Čížek.

Autobusy, které obsluhují všechna města a vesnice v Plzeňském kraji, by měly podle vedoucího krajského odboru dopravy Dušana Pakandla v příštím roce ujet asi 15,85 milionu kilometrů, meziročně o jedno procento více. „Spoustu spojů, které jezdily ČSAD (Plzeň, hlavní autobusový dopravce v kraji) na své triko, jsme vzali do závazku veřejné služby, protože oni už nevydělávali,“ řekl Čížek.

Na autobusy dá Plzeňský kraj v roce 2019 podle Pakandla celkem 486 milionů korun, což je zhruba stejná částka jako letos. „Na ně nedostáváme od státu nic, a naopak se tam projevuje nařízení vlády související se mzdou řidičů, kdy od 1. ledna dochází ke zvýšení minimální mzdy, což se promítne zas v navýšení mezd,“ uvedl. Tyto náklady musí nést kraj, který je zatím nemá přesně vyčíslené a dodatky s dopravci uzavře v lednu. Odhadem půjde o 20 milionů korun.

 

Zdroj : ČTK

USA chtějí povinný sběr informací o cestujících v letectví

[quote]Spojené státy chtějí do konce roku 2019 prosadit nový globální letecký standard, který by zavedl povinný sběr informací o cestujících v letecké dopravě. Tyto informace by měly pomoct v boji proti terorismu, uvedl americký koordinátor pro boj s terorismem Nathan Sales.[/quote]

Sales naléhá na Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), aby přišla s novými standardy, což by značně rozšířilo počet zemí, které musejí shromažďovat informace o cestujících. Jde například o počty pravidelných cestujících, jejich e-mailové adresy, informace o rezervacích a kreditních kartách.

ICAO nemůže vládám vnucovat pravidla. Má ale vliv na bezpečnostní standardy, které vlády všech 192 členských zemí musejí povinně zavést do svých domácích právních předpisů. Organizaci však obvykle trvá roky, než přijde s novými standardy, a splnění požadavku USA na zavedení nových standardů v příštím roce by bylo neobvyklé.

„Čas je důležitý. Teroristé nečekají, takže my si také nemůžeme dovolit čekat,“ řekl Sales novinářům na okraj konference ICAO o leteckém průmyslu.

Jen málo zemí nyní sbírá záznamy o cestujících, tzv. passenger name record (PNR), včetně jmen, termínů cest, itineráře a kontaktních detailů. O sdílení těchto údajů se intenzivně jedná kvůli obavám o ochranu soukromí, zvláště v Evropě.

Spojené státy používají PNR již od začátku 90. let. Požadují, aby letecké společnosti před odletem sdílely údaje o rezervacích. Informace o lidech, kteří cestují do USA, z USA nebo přes USA, jsou sdíleny s různými vládními agenturami, včetně úřadu pro bezpečnost dopravy a úřadu pro cla a ochranu hranic.

Sales tvrdí, že údaje PNR byly úspěšně využity k rozbití gangu pašeráků dětí a zabránily radikálům vstoupit do Spojených států. Dodal také, že Spojené státy jsou ochotny poskytnout zemím finanční a technickou asistenci potřebnou pro shromažďování záznamů o cestujících, uvedla agentura Reuters.

 

Zdroj : ČTK

WorldStar Awards pro nejlepší obaly světa

[quote]Celkem 319 obalů z 35 zemí světa usilovalo o nejvyšší obalové ocenění WorldStar Awards 2019. Hodnocení  se uskutečnilo v rámci 101. zasedání WPO (World Packaging Organization) v čínském Jinanu.[/quote]

Jen přes vítězství v národní soutěži (pro český a slovenský trh je to OBAL ROKU)  lze vstoupit do světové WorldStar. Letos možnosti využily a o příčky nejvyšší bojovaly tyto společnosti:  ETIFLEX se svými výjimečnými etiketami;  Unipap s konstrukčním konceptem určeným pro transport těžkého zboží menších rozměrů; Colognia press s kovovým designem etikety na plechovky; Fiala & Šebek – Visual Communications  s kontroverzním národním pokladem – Becherovkou; Moravia Cans s novým konceptem výroby plechovek Dove, které spoří materiál; Mondi Bupak rovnou s několika řešeními napříč kategoriemi;  Schoeller Allibert s patentovaným skládacím kontejnerem; BOXMAKER se světovou novinkou pro e-commerce;  Smurfit Kappa s několika nadějnými obaly v kategorii transportních obalů; THIMM THE HIGHPACK GROUPs přepravními i prodejními obaly z vlnité lepenky.

Jen několik málo dnů zbývá do úplného odtajnění. My už tyto informace máme a nemůžeme se dočkat, až se o ně podělíme.

 Obalový Galavečer WorldStar 2019 v Praze

Všichni vítězové budou oceněni v rámci slavnostního ceremoniálu a Galavečera dne 15. května 2019 v Praze. Toto 102. zasedání předsednictva WPO pořádá Obalový Institut SYBA. Veškeré informace o konané akci zde.

Zdroj : SYBA

 

Resort dopravy navrhl do investičního plánu projekty za 2 bil. Kč

Ministerstvo dopravy navrhlo do národního investičního plánu projekty za zhruba dva biliony korun. ČTK to dnes řekl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. Ministerstvo vládě předložilo 311 dopravních projektů. Jde o největší podíl investic ze všech resortů a orgánů, které zaslaly vládě své návrhy. Celkově Národní investiční plán (NIP) vlády zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na léta 2019 až 2030.

Největší část peněz by v případě realizace směřovala na železnici, konkrétně 646 miliard korun na běžné tratě a 404 miliard korun na rychlá spojení. Na dostavbu dálnic by ministerstvo chtělo do konce roku 2030 vynaložit až 515 miliard korun, dalších 300 miliard korun pak na obchvaty na silnicích první třídy. Malá část návrhu byla věnována vodní dopravě. Plán zatím nezahrnuje výstavbu diskutovaného kanálu Dunaj-Odra-Labe, jehož případná realizace by měla začít až po roce 2030. NIP zatím zahrnuje pouze přípravné práce k projektu.

Mezi největší projekty podle úřadu patří pokračování oprav dálnice D1, dostavba úseků dálnic D3 a D35, modernizace železničních tratí mezi pražským hlavním nádražím a Hostivaří, dále z Prahy na Kladno s odbočkou na letiště Václava Havla Praha nebo rekonstrukce tratě Plzeň-Domažlice-státní hranice.

Podle Čočka zahrnulo ministerstvo do plánu vedle velkých investičních programů, jako jsou stavby dálnic a železnic, i menší projekty, například v bezpečnosti nebo ochraně životního prostředí v podobě protihlukových zdí a jiných staveb. Na rozdíl od některých jiných resortů, které do plánu zahrnuly i plány za 50 milionů korun, ministerstvo dopravy vložilo do NIP pouze projekty za minimálně 300 milionů.

„Je ale samozřejmě otázka, jaké budou možnosti státních financí. Jedna věc jsou přání, druhá reálné možnosti,“ podotkl Čoček. Úřad podle něj zvolil u návrhu do NIP optimistický přístup, objem peněz by totiž byl dvojnásobný proti současnému stavu.

Čoček dále upozornil, že bude potřeba pro investice hledat nové zdroje. Vedle národních zdrojů chce v následujících letech více využívat úvěrové financování, například pomocí půjček z Evropské investiční banky nebo i komerčních úvěrů. Dalším možným zdrojem peněz může být zapojení soukromého sektoru prostřednictvím projektů PPP. Stát zároveň věří, že část investic pokryjí dotace z evropských fondů. Předpokládá se však, že jejich výše pro Českou republiku se v příštím programovém období 2021-2027 výrazně sníží.

Národní investiční plán v pondělí představil premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet podle něj sestaví Radu vlády pro veřejné investování a při ministerstvu pro místní rozvoj vytvoří státní expertizu, která bude odpovědná za koordinaci přípravy projektů. Období 2019 až 2030 chce vláda rozdělit na dvě části. V té první do roku 2022 zahrnula do programu projekty za 1,226 bilionu korun.

NTM opraví za tři desítky milionů korun tři parní lokomotivy

[quote]Tři parní lokomotivy z 19. a 20. století začne díky příspěvku z evropských fondů opravovat Národní technické muzeum. Jedna z lokomotiv ještě před rokem jezdila, další dvě jsou rozebrány na tisíce součástek. Opraví se za 27 milionů korun, za dalších 32 milionů korun muzeum dostaví svůj depozitář v Čelákovicích. NTM má největší sbírku historických kolejových vozidel v ČR.[/quote]

Částečně ji prezentuje ve svém depozitáři v Chomutově, ale v roce 2026 plánuje otevřít Muzeum železnice a elektrotechniky na Masarykově nádraží v Praze. Tam dnes ředitel NTM Karel Ksandr s ministrem kultury Antonínem Staňkem (ČSSD) podepsali smlouvu o dotaci. Z celkem 59 milionů korun činí evropská dotace 85 procent, peníze jsou z programu IROP. Zbylých 15 procent hradí český stát, Staněk dnes uvedl, že především na opravy lokomotiv přispívá také NTM ze svých zdrojů.

NTM má nyní ve sbírce 156 železničních vozidel. Pro jejich uložení má od roku 2012 k dispozici bývalé lokomotivní depo v Chomutově, které koupilo od Českých drah. V Chomutově má muzeum 1600 metrů krytých kolejí, což je podle Ksandra dostačující pro uložení celé sbírky.

Staněk uvedl, že muzeum a ministerstvo budou záhy jednat s Českými drahami o odkoupení vozidel, která přestávají sloužit a která by mohla doplnit sbírky muzea. Peníze na vybudování Muzea železnice a elektrotechniky jsou podle něj na ministerstvu připravené.

Současná dotace umožní NTM rekonstruovat lokomotivu z roku 1940 přezdívanou díky svému tvaru Ušatá, malou průmyslovou lokomotivu Serenyi z roku 1905 a lokomotivu Conrad Vorlauf vyrobenou v roce 1873, která je třetí nejstarší dochovanou v ČR. Ušatá se bude podle Ksandra opravovat do provozního stavu. „Věřím, že za několik málo let se rozjede a udělá radost všem fandům a historikům železnice. Poslední její jízda na páru byla 26. prosince 2017,“ řekl Ksandr.

Ksandr uvedl, že v budoucnu by měla být jednou tratí propojena tři železniční muzea – od Masarykova nádraží přes Lužnou u Rakovníka, kde je podnikové muzeum Českých drah až po Chomutov.

Muzeum na Masarykově nádraží plánuje NTM od roku 2000, plány zdržely podle náměstka NTM Miloše Josefoviče povodně v roce 2002 i vyhlášení stavební uzávěry pro tuto oblast. „Teprve v posledních letech se nám podařilo najít konsenzus se všemi dotčenými subjekty,“ uvedl.

U Masarykova nádraží plánují stavět České dráhy, skupina Penta a firma Sudop. Vzniknout tam mají kanceláře, obchody, restaurace, hotel či park, podobu by komplexu zčásti měl dát projekt zesnulé architektky Zahy Hadidové. Nové vedení Prahy 1 nedávno uvedlo, že chce s Pentou o podobě projektu jednat, vnímá ho jako naddimenzovaný.

 

Zdroj : ČTK

Západní okruh v Plzni za 2,3 mld. Kč má stavební povolení

[quote]Západní okruh v Plzni, největší investice kraje a města za zhruba 2,3 miliardy korun, má stavební povolení. Téměř 3,5kilometrový úsek, který naváže na první etapu z roku 2014, odlehčí přetíženému centru. Strategická silnice propojí Bory, Skvrňany, Křimice, Radčice a Severní Předměstí. Je pro město prioritní dopravní stavbou, řekl dnes ČTK primátor Martin Baxa (ODS).[/quote]

„Trasa okruhu dopravně spojí největší městská sídliště na severu města, v nichž žije na 50.000 obyvatel, s nejrozsáhlejší průmyslovou zónou města Borská pole. Svedení tranzitní dopravy po západním okruhu uleví dopravě v centru města,“ uvedl primátor.

Stavbu chtějí kraj a město, které nyní chystají vypsání výběrového řízení na dodavatele, zahájit v říjnu 2019, hotova má být v roce 2022. První etapa okruhu o délce 2,6 kilometru, a to v úseku Domažlická — Křimická, byla dokončena v září 2014 a stála miliardu Kč. Celková délka okruhu bude po dokončení druhé etapy 5,9 km.

„Pro tuto stavbu jsme museli vykoupit přes celkem 158.000 metrů čtverečních pozemků v trvalém záboru, které byly v majetku jiných vlastníků, než je město. Celkem jde o pozemky více než 90 subjektů, přičemž částka vynaložená na výkupy a doplatky ze směn se pohybovala kolem 150 milionů,“ uvedl náměstek primátora Michal Vozobule (TOP 09).

Podle náměstka primátora Pavla Šindeláře (ODS) půjde o novostavbu dvoupruhové komunikace propojující silnice první třídy I/26 Domažlická a I/20 Karlovarská. „Stavba si vyžádá úpravy nebo výstavbu přibližně šesti kilometrů dalších přilehlých komunikací. Druhá etapa navazuje ve 2,48 kilometru a spojuje úsek mezi Křimickou ulicí až ke komunikaci Karlovarská,“ uvedl. Na 2,6. kilometru bude křižovat současnou Křimickou ulici mostem, dále přejde Plzeňskou ulicí estakádou, která končí na kilometru 3,85. Na 4,3. a 5,2. kilometru budou mosty, které převádějí místní cesty přes hlavní trasu. Komunikace pak bude pokračovat do 5,8. kilometru, kde ji zakončí okružní křižovatka. Souběžně s okruhem budou vybudovány nové cyklostezky a biokoridory, dodal.

Předpokládané náklady na druhou etapu činí 2,3 miliardy korun bez DPH. Peníze chce kraj získat z evropského programu IROP.

 

Zdroj : ČTK

Nová vozidla pro londýnské metro dodá Siemens Mobility

[quote]Londýnské metro je již raritou a turistickou atrakcí. Menší rozměry jeho tunelů připomínají, že v době jejich budování, tedy před více než sto lety, byli lidé v průměru zhruba o dvanáct centimetrů menší než dnes. Avšak i do historických tunelů lze postavit moderní vozidla. Společnost Siemens Mobility nyní těší úspěch v podobě největší zakázky, kterou ve Velké Británii kdy získala a která zahrnuje 94 nových elektrických jednotek metra tzv. “Tube”.[/quote]

Soupravy metra, na jejichž konstrukci se bude podílet také český tým vývojářů, nahradí stávající vozy ze 70. let minulého století. Vlaky budou obsluhovat linku “Piccadilly” a první z nich budou dodané v roce 2023.  Zakázku v hodnotě 1,5 miliardy GBP (1,54 miliardy eur) uzavřely Siemens Mobility a London Underground (LUL), dceřiná společnost firmy Transport for London (TfL), zodpovědná za městskou železniční síť britského hlavního města.

„Naše nová vozidla pro londýnské metro podstatně navýší přepravní kapacitu a zvýší četnost spojů na lince Piccadilly. Zároveň nabídnou lidem, využívajícím k přepravě metro, lepší požitek z jízdy. Naše servisní oddělení podpoří zákazníka v průběhu celé životnosti těchto nových souprav, aby mohly sloužit veřejnosti s nejvyšší mírou spolehlivosti a dostupnosti,” říká Sabrina Soussan, CEO Siemens Mobility.

Nigel Holness, ředitel společnosti London Underground, uvádí: „Zavedení nových vlaků na lince Piccadilly výrazně zlepší cestování miliónů našich zákazníků v následujících dekádách, a to díky četnějším spojům a vyšší spolehlivosti vozidel. Touto objednávkou dojde k výměně flotily ze 70. let minulého století za nová vozidla, která budou dodávána postupně od roku 2023 a která pomohou vypořádat se s přeplňováním vlaků kvůli neustále početnější populaci.”

 

Nové prostornější vozy pro linku Piccadilly mají základ v rodině vozidel Siemens Mobility Inspiro, nabízejí podstatně lepší podmínky pro cestování a více pohodlí. Moderní vozy metra představují lepší zážitek z jízdy, mají široké dveře, jsou průchozí a plně klimatizované. Informační systém uvnitř vozů navíc pomůže zákazníkům snadněji plánovat další cíl cesty.

 

V rámci servisní smlouvy bude společnost Siemens Mobility zodpovědná za dodávky náhradních dílů po dobu pěti let počínaje uváděním prvních vozidel do provozu. Siemens Mobility bude zároveň poskytovat technickou podporu po celou dobu životnosti vozidel i po skončení garanční doby. Dále si zákazník (LUL) objednal také digitální služby založené na platformě Siemens Railigent.

 

Společnosti TfL a Siemens Mobility budou úzce jednat, aby zvážily možnosti partnerství místní výroby ve Velké Británii se Siemens Mobility ve Vídni v Rakousku, kde je globální centrum pro oblast metra. V březnu 2018 společnost Siemens Mobility oznámila plány s místním železničním výrobním závodem v Goole, East Yorkshire, kde Siemens Mobility zamýšlí vytvořit až 700 pracovních míst (a dalších 250 během fáze výstavby závodu), s potenciálem dalších 1 700 míst v britském dodavatelském řetězci.

 

Společnost LUL objednala nová vozidla jako součást upgrade programu „Deep Tube“, který obsahuje linky Piccadilly, Bakerloo, Central a Waterloo & City. Do roku 2026 se očekává navýšení kapacity na lince Piccadilly v době špičky, kterou denně využívá 700 000 cestujících (z 24 až na 27 vlaků za hodinu). Interval mezi vlaky bude 135 sekund v nejvytíženějších časech přepravní špičky.

 

Zdroj : SIEMENS

ROBOTIZACE A AUTOMATIZACE – QUO VADIS?

[quote]V roce 2016 dosáhl celosvětový prodej robotů 300 000 kusů, z čehož 200 000 bylo prodáno v Asii, 60 000 v celé oblasti EMEA a 40 000 v Americe. Dalších 1,7 mil. robotů bude do roku 2020 aktivně zapojeno nejen ve výrobě v průmyslových zařízeních po celém světě . Otázkou není kdy a zdali vůbec robotizace nastane. Otázkou zůstává, jak přesně zformuje ekonomický a politický život v globální perspektivě.[/quote]

Pohled Rolanda Hofmana, předsedy dozorčí rady skupiny M.L. Moran

S robotizací a automatizací se setkáváme již nyní takřka denně, aniž by nás to jakkoliv obtěžovalo. Jedním z mnoha příkladů jsou bankomaty na výběry papírových peněz (ATM – Automated Teller Machines). Na každém letišti, včetně toho pražského, samoobslužné check-in kiosky zefektivňují a zrychlují odbavení cestujících, čímž dávají pracovníkům letiště prostor pro řešení sofistikovanějších požadavků cestujících.

Automatizací roboti zlevňují výrobní proces, tedy i finální produkt. Mohou být levnější než agenturní pracovníci. Což je přesně to, co chceme my coby spotřebitelé. A coby pracovní síla? Také. Až příliš lidí má z robotů přehnaný, možná až panický strach. Přitom strašákem není robotizace, nýbrž umělá inteligence. Lidé se obávají, že jim roboti vezmou práci, peníze i uplatnění. Paradoxně to bývají ti, kteří si sveřepě přejí lepší budoucnost pro své děti. Bez postávání u výrobního pásu. Nočních služeb. I tohle může být výsledkem robotizace. Musíme si uvědomit tu skvělou šanci re-specializace, šance vyhnutí se nudné, rutinní, opakující se práci. Exponenciálně akcelerující a čím dál více masivnější instalace robotů jednoznačně redefinuje pracovní pozice. Naskladnění, vyskladnění, nakládky, vykládky zboží se obejdou bez lidských rukou, času a úsilí. Přepravovány a doručovány budou následně samořídícími dopravními prostředky. Vznikne prostor pro pracovní místa kreativnější, vyžadující práci s emocemi, fantazií, hravostí, schopností se vzdělávat, zapůsobit lidsky. Zkrátka aktivně užívat a prodávat svůj lidský faktor. Nedělat ze sebe robota.

Technologie mění náš životní styl, názory, priority. Tušil před pěti lety někdo, jakým marketingovým nástrojem se stane Instagram a kolik peněz dokáží vydělat tzv. instagramoví influenceři? Těžko. Velké množství pracovních míst generace „Z“ v tuto chvíli ještě ani neexistuje. Pravděpodobně budeme všichni ještě překvapeni. A velice pravděpodobně budeme potřebovat zásadní strukturální změny ve vzdělávacím systému, státní a firemní podporu kurzů rekvalifikace, speciální oborová školení. V oblasti infrastruktury ožijí sci-fi filmové scénáře: orbitální internet, létající vozidla. Nutně budeme potřebovat přilákat výrobu s vysokou přidanou hodnotou a opustit status montovny. Montovat budou roboti, my se musíme posunout o úroveň výš. Pro dobro všech.

Nezapomínejme ani na fenomén stárnoucí populace; lidí starších 65 let je v současnosti zhruba 7 % celkové populace, ovšem v roce 2050 jejich počet pravděpodobně převýší 21 % v necelé stovce zemí, zejména v Evropě a Asii. V Evropě momentálně připadají 4 pracující na jednoho důchodce. V roce 2050 to budou dva pracující na jednoho důchodce. V Asii bude relativní pokles ještě drastičtější. Z 9 pracujících zbydou pouze 4 pracující na jednoho důchodce. K masivně stárnoucí populaci přičtěme rostoucí náklady práce – a výsledkem je značně omezená kapacita globální ekonomiky růst.  Problémem nebude „jen” získání a udržení perspektivních, talentovaných, aktivních jedinců (jako dnes), ale i pracovníků ochotných tahat krabice se zbožím, vybalovat, zařazovat, zabalovat. Robotizace a automatizace bude jedním z pilířů dlouhodobě udržitelného stabilního růstu globální ekonomiky generující nová, komfortnější pracovní místa.

Robotizace bude rozmělňovat globalizaci na regionalizaci díky přesunu výroby a skladů blíž ke spotřebiteli. Logicky. Proč udržovat výrobu, sklady a call centra po Asii a Pacifiku, když náklady robotizace budou všude stejné? Již dnes jsou výroba a sklady ovládané roboty v Kalifornii, v jedné z oblastí s nejdražší pracovní silou. K životu se mohou probudit i regiony trpící deindustrializací v důsledku přesunu výroby a zpracování do Číny. Což nahrává Trumpově administrativě a vice versa.

Realita všedního dne je ovšem výrazně neautomatická. Bohužel. Globálně je 80 % skladových prostor provozováno bez špetky automatizace, 15 % je zmechanizováno na úrovni přesunu a manipulace se zbožím a v pouhých 5 % operují sofistikovanější automatické systémy, včetně těch robotických . Není divu. Kolik firem je ochotno a schopno vynaložit nemalou část svých výnosů na nákup a zavedení nákladných robotických mechanismů? Znalost řízení a ovládání robotů také není vrozená, přičtěme si náklady na speciální proškolení zaměstnanců.

Z pozice výrobce je úprava průmyslových prostor nejjednodušší a v konečném důsledku v podstatě zanedbatelnou nákladovou položkou. Robotizace předpokládá budovy vyšší, s rychlejším, bezpečnějším připojením k internetu a dostatečným energetickým zabezpečením. Bezchybně rovné, hladké podlahy a vyšší míru denního i umělého osvětlení. Vše nasnadě. S poklesem množství lidské pracovní síly v průmyslových parcích se navíc bude moci zrušit a zastavět část parkoviště, užívat se budou autonomní, sdílené a elektrické automobily s internetovým připojením. O podzemních, několikapodlažních industriálních prostorách nemusíme u nás v Evropě zatím uvažovat. Místa pro další výstavbu máme oproti asijským či americkým megapolis dost. Ale robotů? Minimum.

Denně jezdí robotická ramena skrze celou halu Tesly, pečlivě kontrolují jednotlivé vybrané součástky a následně je přivážejí k vozidlům, které prakticky smontují. V hale Amazonu roboti přesouvají regály plné zboží a kompletují jednotlivé objednávky. V americkém Applu je například precizní výroba a zpracování krytů na iPhone plně „v rukou” robotů. Další průmysloví titáni se v užití robotů nenechají zahanbit. Převelice rychle budou celosvětoví lídři upevňovat své postavení – a ostatní budou cupitající followeři. Evropa se musí rychle probrat, zaklapnout zlověstně bzučící budík a nebýt kulhajícím následovníkem. Míra robotizace roste exponenciálně, nemáme času nazbyt.

Zdroj: Crest Communications

Most pod Vyšehradem nelze opravit, potvrdila studie pro památkáře

[quote]Nutnost zbourání ocelové konstrukce památkově chráněného železničního mostu pod Vyšehradem v Praze potvrdila i studie pro památkáře. Uvedl to dnes server Aktuálně.cz. Ke stejnému závěru už dříve dospěla analýza pro státní Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). Národní památkový ústav (NPÚ) tehdy uvedl, že lze možná ještě most opravit. Podle studie, kterou poté pro NPÚ provedl Kloknerův ústav ČVUT, ale oprava mostní konstrukce není reálná.[/quote]

„Zkorodovaná konstrukce je v natolik špatném stavu, že je třeba, aby byla nahrazena novou. Prvků, které by bylo potřeba opravit, je totiž opravdu hodně. Zbourání konstrukce je proto varianta, která odpovídá stavu, ve kterém ten most nyní je,“ sdělil serveru ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko.

SŽDC původně zvažovala opravu mostu. V květnu ale správa oznámila, že kvůli rozsáhlé korozi ocelové konstrukce navrhuje studie projektantské firmy Sudop demolici a stavbu nového mostu. „Použitá ocel je z dnešního pohledu pro dynamicky namáhané mostní konstrukce zcela nevhodná a v rámci rekonstrukce je nutné vyměnit minimálně 60 procent prvků stávající ocelové konstrukce s efektem prodloužení životnosti nosné konstrukce o pouhých 30 let,“ řekla tehdy mluvčí SŽDC Kateřina Šubová. Postavení nové konstrukce by umožnilo průjezd vlaků na celé století, uvedlo Aktuálně.cz.

Památkáři ještě v květnu uváděli, že by bylo možné most opravit. „Je bohužel zcela zřejmé, že základní údržba mostu je značně zanedbaná, most má plošně degradované nátěry nosných konstrukcí, lávky a další části, ale to vůbec neznamená, že je neopravitelný,“ sdělil tehdy ČTK šéf pražského pracoviště NPÚ Ondřej Šefců. Nyní uvedl, že by mohly být zachovány alespoň kamenné pilíře mostu. „Kamenné části jsou hodnoceny jako opravitelné, včetně pilířů v řece, které jsou kvalitní a není důvod pro jejich bourání. Jde o to, jakým způsobem co nejcitlivěji nahradit ocelové nosníky,“ řekl Šefců Aktuálně.cz.

Zachování pilířů je možné i podle Kloknerova ústavu. „Kovové konstrukce bohužel nelze zachránit, ale zbytek určitě ano,“ sdělil ředitel ústavu Kolísko. SŽDC už dříve uvedla, že by mohla být spodní část mostu po rozsáhlé opravě zachována a kovovou konstrukci by nahradila replika, což podle serveru navrhl i Kloknerův ústav. Závěry nejnovější studie chtějí památkáři spolu s odborníky z Kloknerova ústavu ještě představit Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

SŽDC by chtělo kvůli zbourání ocelové konstrukce sejmout z mostu památkovou ochranu. Podle NPÚ jsou ale i razantnější úpravy možné bez odebrání ochrany. Návrh na odejmutí památkové ochrany mostu nyní posuzuje ministerstvo kultury. Most na Výtoni je podle památkářů významnou technickou kulturní památkou v exponované části Pražské památkové rezervace.

 

Zdroj : ČTK

V Amsterodamu ukázali v akci budoucí létající taxi

[quote]Ve výstavní hale v Amsterodamu dnes bylo možné spatřit ve vzduchu se vznášející prototyp vozidla, které bude možná v budoucnu používáno v městské dopravě. Byl to dron Pop.Up Next vyvinutý leteckou firmou Airbus, automobilkou Audi a italským domem Italdesign.[/quote]

Jde o tři oddělené moduly – podvozek s koly, dvousedadlovou kabinu pro pasažéry a dron se čtyřmi rotory.

Tvůrci o konceptu informovali už dříve, ale na amsterodamské akci věnované bezpilotní technice byl poprvé předveden model ve čtvrtinové velikosti v akci. Dron proletěl halou a přistál na parkovacím místě. Pak pod něj vjela kabinka pro pasažéry, spojila se s dronem a celý vehikl přeletěl zpět na startovací místo, odkud kapsle mohla pokračovat v další jízdě.

Jean Brice Dumont z Airbusu upozornil, že ke komerčnímu využití má projekt ještě daleko. „Vozidlo je jedna věc, bezpečnost druhá stejně jako infrastruktura. Myslím, že potrvá víc než deset let, než bude zaveden tento letecký taxi systém do provozu,“ řekl.

Vlastní verzi leteckých vozítek loni představila firma Uber, která chce ukázkové lety zavést v roce 2020 a službu zahájit o tři roky později. Její bateriemi poháněné létající vozítko vypadá jako kříženec malého letadla a vrtulníku s pevnými křídly a rotory.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář