Sobota, 15 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1044

Setkejme se na Breakbulk Bremen 2018

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: AsstrA

[quote]Mezinárodní logisticko-dopravní skupina AsstrA-Associated Traffic AG se také v tomto roce bude tradičně účastnit této prestižní události, setkávat se s partnery a kolegy z oblasti dopravy kusových nákladů.[/quote]

Letos se na veletrhu Breakbulk Europe AsstrA objeví ve stánku číslo 343. Specialisté firmy rádi přivítají všechny návštěvníky, kteří navštíví stend AsstrA. Je to dokonalá příležitost k rozhovorům na téma nejnovějších trendů v logistice breakbulk, a také k navázání potenciální spolupráce.

Konference Breakbulk Europe byla zahájena před více než 25 lety. Počet účastníků události systematicky roste. V roce 2016 přitáhl veletrh Breakbulk Europe rekordně vysoký počet kvalifikovaných profesionálů z oblasti – 8 235 účastníků.

Přístav v Brémách je důležitým logistickým uzlem pro automobilový sektor a sektor mořské větrné energetiky. Přes přístav v Brémách jsou pravidelně přepravovány náklady typu breakbulk, tj. velké stroje, součásti průmyslových instalací a ocel. Právě z tohoto důvodu byly Brémy vybrány za hostitele letošního veletrhu Breakbulk Europe, který se do té doby mnohokrát konal v Antverpách.

AsstrA nabízí kompletní rozsah logistických a dopravních služeb, podporujících mezinárodní dopravu velkých a těžkých nákladů. Díky rychlosti a relativně nízkým nákladům je silniční doprava nejpopulárnějším řešením v dané oblasti. Trh přepravy nadrozměrných nákladů a zařízení vykazuje dynamický nárůst z 5 % na 15 % ročně. AsstrA realizuje včasnou dodávku každého nákladu s využitím všech dopravních prostředků, nezávisle na trase dopravy či cílovém místě.

Nejnovější úspěchy firmy AsstrA v oblasti přepravy nadrozměrných nákladů jsou dostupné pod odkazem:

https://asstra.com/press-centre/latest-projects/

Závěry Evropské rady 22. března

Od
Michaela Drábková
-

I.ZAMĚSTNANOST, RŮST A KONKURENCESCHOPNOST

Jednotný trh

  1. Evropská rada vyzývá k většímu úsilí o to, aby před koncem stávajícího legislativního cyklu předala strategii jednotného trhu, strategii digitálního jednotného trhu, akční plán Unie pro kapitálové trhy a energetickou unii, a to i prostřednictvím rychlého posouzení nedávných návrhů Komise. Již přijatá rozhodnutí musí být účinně prováděna. Vzhledem k tomu, že je nutno splnit a uplatnit strategii, musí EU pokračovat v úsilí o vytvoření jednotného trhu, který by byl v souladu s budoucností a byl spravedlivý, který by byl vhodný pro digitální věk a který by umožnil konkurenceschopnost, inovace a udržitelnost. Evropská rada proto vyzývá Komisi, aby před zasedáním do programu vedoucích pracovníků v prosinci 2018 předložila Radě aktuální stav týkající se provádění, uplatňování a prosazování stávajících právních předpisů, které jsou klíčové pro fungování jednotného trhu a hodnocení zbývajících překážek a příležitostí pro plně fungující jednotný trh. Aby EU využila co největší výhody jednotného trhu, potřebuje silnou průmyslovou politiku

Obchod

2. Evropská rada znovu potvrzuje svůj závazek k otevřenému a mnohostrannému systému obchodování založenému na pravidlech, jehož jádrem je Světová obchodní organizace WTO a je přesvědčena, že svobodný a spravedlivý obchod je jedním z nejsilnějších motorů růstu, podporuje miliony pracovních míst a přispívá k prosperitě. Evropská rada podporuje pokrok ve všech probíhajících jednáních o ambiciózních a vyvážených dohodách o volném obchodu, zejména s Mexikem a Mercosurem. Čeká na podpis a uzavření dohod s Japonskem a Singapurem. Komise bude zkoumat, jak posílit prosazování závazků přijatých třetími zeměmi. EU bude i nadále usilovat o robustní obchodní politiku, prosazovat své hodnoty a normy v celosvětovém měřítku a hledat rovné podmínky. Evropská rada v této souvislosti vyzývá spoluzákonodárce, aby pokročili v probíhajících legislativních návrzích v oblasti investic a veřejných zakázek.

  1. Evropská rada vyjadřuje politování nad rozhodnutím Spojených států o uložení dovozních sazeb na ocel a hliník. Tato opatření nemohou být odůvodněna vnitrostátní bezpečností a ochranou celého odvětví v USA a jsou nevhodným prostředkem pro skutečné problémy s nadbytečnou kapacitou, k níž již EU nabídla USA plnou spolupráci na několika fórech, včetně globálního fóra. Bere na vědomí, že dodávky oceli a hliníku z Evropské unie byly dočasně osvobozeny od těchto opatření a požaduje, aby byla tato výjimka trvalá. Evropská rada rozhodně podporuje kroky, které Komise přijala s cílem zajistit plnou ochranu zájmů EU a zachování svých práv v souladu s pravidly Světové obchodní organizace, aby reagovala na opatření USA přiměřeným způsobem. Evropská rada připomíná svůj závazek k silným transatlantickým vztahům jako základní kámen bezpečnosti a prosperity jak Spojených států, tak Evropské unie, a zdůrazňuje svou podporu dialogu o obchodních otázkách společného zájmu.

Evropský semestr

4. Evropská rada schvaluje politické prioritní oblasti výročního průzkumu růstu a vyzývá členské státy, aby je zohlednily v nadcházejících národních programech reforem a v programech stability nebo konvergenčních programech. Evropská rada rovněž schvaluje návrh doporučení Rady o hospodářské politice eurozóny.

Sociální otázky

  1. Vytváření Evropského pilíře sociálních práv je sdíleným politickým závazkem a odpovědností EU a jejích členských států. Jeho provádění bude sledováno s ohledem na příslušné pravomoci Unie a členských států. Evropská rada vyzývá Radu, aby přezkoumala iniciativy předložené Komisí v rámci balíčku o sociální spravedlnosti, včetně návrhu na Evropský úřad práce.

Ostatní položky:

Pařížská dohoda

  1. Evropská rada vyzývá Komisi, aby do prvního čtvrtletí roku 2019 s přihlédnutím k národním plánům předložila návrh strategie pro dlouhodobé snižování emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou.

Digitální Evropa

  1. Sociální sítě a digitální platformy musí zaručit transparentní postupy a plnou ochranu soukromí a osobních údajů občanů. Je třeba respektovat a prosazovat právní předpisy EU a vnitrostátní právní předpisy. Tuto důležitou otázku spolu s dalšími otázkami týkajícími se digitální Evropy, včetně přijetí všech právních nástrojů, které zavádějí jednotný digitální trh v roce 2018, a podpory výzkumu a inovací, jako je umělá inteligence a prostředky na podporu průlomových inovací a rozvoj digitálních dovedností, budou projednávat hlavy států a vlád na jejich neformálním setkání v květnu v Sofii.

Západní Balkán

  1. Na základě sdělení Komise ze dne 6. února 2018 Evropská rada:
  • očekává summit EU-západní Balkán, který se bude konat dne 17. května 2018 v Sofii a jehož cílem je znovu potvrdit evropskou perspektivu regionu a zahájit konkrétní a viditelné iniciativy ke zlepšení fyzické a lidské vazby v regionu a s EU a řešit otázky, jak lépe spolupracovat na společných výzvách, jako je bezpečnost a migrace;
  • potvrzuje, že rozšíření bude řešeno Radou v červnu.

Útok v Salisbury

  1. Evropská rada co nejdůrazněji odsuzuje nedávný útok v Salisbury, vyjadřuje své nejhlubší sympatie všem, jejichž životy byly ohroženy, a podporuje jeho pokračující vyšetřování. Souhlasí s hodnocením vlády Spojeného království, že je vysoce pravděpodobné, že ruská federace je zodpovědná a že neexistuje žádné věrohodné alternativní vysvětlení. Jsme v bezvýhradné solidaritě se Spojeným královstvím tváří v tvář této vážné výzvě naší společné bezpečnosti.
  2. Použití chemických zbraní, včetně používání jakýchkoli toxických chemikálií jako zbraní je zcela nepřijatelné za jakýchkoliv okolností, musí být systematicky a důsledně odsouzeno a představuje pro nás všechny bezpečnostní hrozbu. Členské státy budou koordinovat důsledky, které mají být vyvozeny s ohledem na odpovědi poskytnuté ruskými orgány. Evropská unie bude i nadále důsledně zaměřena na tuto problematiku a její důsledky.
  3. V této souvislosti musí Evropská unie posílit svou odolnost vůči chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným rizikům, a to i prostřednictvím užší spolupráce mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, jakož i NATO. Evropská unie a její členské státy by také měly i nadále posilovat své schopnosti řešit hybridní hrozby, a to i v oblasti kybernetické, strategické komunikace a kontrarozvědky. Evropská rada vyzývá Evropskou komisi a vysokou představitelku, aby tuto práci pokročily a podala o pokroku Evropskou radu v červnu.
    Akce Turecka ve východním Středomoří a v Egejském moři
  4. Evropská rada důrazně odsuzuje pokračující nelegální jednání Turecka ve východním Středomoří a v Egejském moři a zdůrazňuje svou plnou solidaritu s Kyprem a Řeckem.
  5. Evropská rada, připomínající své závěry z října 2014 a deklaraci ze dne 21. září 2005, naléhavě vyzývá Turecko, aby zastavilo tyto kroky a respektovala svrchovaná práva Kypru prozkoumat a využívat své přírodní zdroje v souladu s mezinárodním právem EU a mezinárodním právem.
  6. v této souvislosti připomíná povinnost Turecka respektovat mezinárodní právo a dobré sousedské vztahy a normalizovat vztahy se všemi členskými státy EU, včetně Kyperské republiky.
    15. Evropská rada vyjádřila vážné znepokojení nad pokračujícím zadržováním občanů EU v Turecku, včetně dvou řeckých vojáků, a vyzývá k rychlému a pozitivnímu vyřešení těchto otázek v dialogu s členskými státy.
  7. Evropská rada se nadále zabývá těmito otázkami.

 

Z agendy březnového summitu EU k zdanění

Vznik digitální ekonomiky se stal rostoucí výzvou pro naše daňové systémy, které byly navrženy v době, kdy byla většina podniků fyzicky přítomna. Zejména tato fyzická přítomnost dává vládám právo uplatňovat své daňové pravomoci. Vzestup nových technologií však vedl k velmi odlišné tržní realitě, kdy digitální podniky působí bez takové přítomnosti. Tento nesoulad a skutečnost, že digitální podniky odvozují svou hodnotu převážně od nehmotného majetku, vedou k nedostatkům v našich daňových systémech, pokud jde o zdanění digitálních aktivit. Kromě toho se naše daňové systémy začaly obávat z důvodu vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům. Přestože v posledních letech došlo k významnému pokroku v boji proti těmto jevům, řada sporných postupů i nadále vyvolává obavy. Všechny tyto skutečnosti vedou k narušení daňového základu, čímž se účinně snižují příjmy z vládních daní. To má dopad na národní rozpočty, a nakonec i na financování veřejných služeb. Stručně řečeno, ovlivňuje kvalitu života obyčejných občanů. Musíme proto posoudit a přehodnotit stávající pravidla a odpovídajícím způsobem je upravit. Jak uvedla Evropská rada v říjnu 2017, EU potřebuje „efektivní a spravedlivý daňový systém vhodný pro digitální éru“. Je zřejmé, že mezinárodní akce týkající se úpravy pravidel digitálního zdanění budou mít čas. To nastoluje otázku, zda by měla být přijata okamžitá dočasná opatření na úrovni EU. Evropská komise dne 21. března předloží legislativní návrhy týkající se digitálního zdanění. Zároveň musí pokračovat náš boj proti všem formám vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům.

Daně jsou důležitou, avšak technicky a právně složitou oblastí spolupráce mezi členskými státy EU. O daňové záležitosti se navíc jednomyslně rozhoduje na úrovni EU. Členské státy zavedly velmi odlišné daňové systémy a uplatňovaly různé daňové strategie. Současně má zdanění dopad nejen na vnitrostátní příjmy, ale také na fungování našeho jednotného trhu a na konkurenceschopnost EU na globální scéně. Proto je důležité zabývat se otázkami daně na úrovni EU i globální (OECD / G20). Toky peněz a příjmů musí nakonec být globálně viditelné nejen v evropském kontextu. V tomto kontextu se vedoucí představitelé vyzývají k otevřené diskusi o následujících otázkách:

  1. Jak bychom měli přizpůsobit naše daňové systémy, aby zahrnovaly nové digitální modely v krátkodobém a střednědobém horizontu?
  2. Co je třeba udělat pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem?
  3. Jak nejlépe zajistit synergii úsilí na úrovni EU a na mezinárodní úrovni?

 

Bylo rozhodnuto z této rozpravy nezveřejnit žádný oficiální písemný výstup. Evropská rada se k této otázce vrátí na řádném setkání v červnu.

Jeden trh, jedna Evropa

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

V Bruselu dne 20. března 2018

Společné prohlášení při příležitosti 25. výročí založení jednotného evropského trhu
vydali předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a Bojko Borissov, držitel rotujícího předsednictví Rady a předseda vlády Bulharska
„Před pětadvaceti lety byl vytvořen náš jednotný trh a v celé Evropské unii byly odstraněny mnohé překážky. Lidé vítají nové svobody a příležitosti; dnes Evropané cestují volně, studují, pracují, žijí a zamilují se přes hranice.

Evropští občané mohou koupit, co chtějí, kde chtějí, a těžit z většího výběru a nižších cen. Evropské podniky-velké a malé-mohou rozšířit svou zákaznickou základnu a jednodušší výměnu výrobků a služeb na celou EU.

Za posledních 25 let začlenila naše ekonomiky do jednotného trhu miliony pracovních míst a vytvořily největší světovou ekonomiku. Jednotný trh je klenot v koruně tohoto integračního trhu 500 milionů lidí, který je základem pro sílu Evropy, doma I v zahraničí.

            Jednotný trh poskytuje evropským občanům svobody a příležitosti, které byly poskytovány pouze našim rodičům a prarodičům, a naše sociální tržní hospodářství má z toho prospěch. Na našem jednotném trhu neexistují evropští občané druhé třídy a již nejsou na trhu práce místa pro pracovníky druhé třídy; platí tedy stejný plat za stejnou práci na stejném místě, stejná kvalita jídla a stejná bezpečnost hraček a dalších produktů.

Za uplynulých 25 let jsme ušli dlouhou cestu. Nyní se můžeme pohybovat po unii jako doma, užít si levnější účty za energii a máme všude chráněna spotřebitelská práva bez ohledu na to, kde nakupujeme. A nadále budeme zlepšovat fungování našich trhů tím, že je zpřístupníme pro denní využívání, zbavíme neoprávněného geo-blokování k usnadnění spotřebitelům využít důchodové úspory nebo zdůstojněním kontraktů při veřejných nabídkových řízeních. Evropský jednotný trh je mladý 25 let. Generace Evropanů s ní vyrostla a těšila se jí. Budeme stále silnější, aby příští generace prospěla ještě více.

František Kardaus vtiskl podobu ulicím desítek měst Evropy

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Dílo českého designéra Františka Kardause utvářelo od 60. let 20. století podobu desítek evropských měst, právě podle jeho návrhu se totiž vyráběla tramvaj Tatra T3. Asi nejrozšířenější tramvaj světa totiž kromě čs. dopravních podniků koupily i radnice v Sovětském svazu, východním Německu, Rumunsku a Jugoslávii. Kardaus, který se narodil 25. března 1908, se podílel také na vzniku ikonického automobilu Tatra 603 a výrazně se uplatnil jako reklamní grafik.[/quote]

Rodák z Hořesedel u Rakovníka odešel nedlouho po absolvování měšťanky do Prahy, kde krátce pracoval u malíře pokojů, než se v roce 1927 zapsal na Umělecko-průmyslové škole. Na přelomu 20. a 30. let sbíral zkušenosti v Berlíně a Paříži, během stáže ve francouzské metropoli se Kardaus seznámil s moderními trendy v reklamě, hlavně té spojené s motorismem. Když se vrátil do Prahy a otevřel si vlastní ateliér na Janáčkově nábřeží, získal si rychle početnou klientelu.

Do vypuknutí druhé světové války se František Kardaus věnoval zejména propagační grafice, navrhoval plakáty pro Pražské vzorkové veletrhy, Masarykovu leteckou ligu, ale například i pro církevní setkání. Stal se také vyhledávaným autorem plakátů a reklam pro automobilky, v meziválečném období kreslil pro většinu významných československých výrobců. V té době si vytvořil jasně rozpoznatelný autorský rukopis s dynamickou kresbou zdůrazňující rychlost.

Za druhé světové války se ovšem uznávaný výtvarník dostal do problémů – po otci byl německého původu, což nešlo dohromady s jeho protiválečným přesvědčením. V roce 1941 Kardause odvedli do wehrmachtu a poslali na východní frontu, kde ho později zajali partyzáni. Traduje se, že přežil díky tomu, že jim kreslil portréty; nakonec se ze zajetí dostal. Poté ho Němci poslali do Rakouska jako kresliče na meteorologickou stanici. A když byl koncem války na dovolené v Itálii, dezertoval ke Spojencům.

Podobně jako další lidé s německou krví musel i Kardaus po osvobození žádat o povolení zůstat v Československu, schopný propagační umělec ho získal a dostal zpátky také občanství. V roce 1947 se pak z výtvarníka, který dosud hlavně zobrazoval výrobky jiných, pomalu začal stávat průmyslový designér. Pro kopřivnickou automobilku, která v té době měla konstrukční kancelář v Praze, navrhl přední část budoucího Tatraplánu, kterému ostatně vymyslel i jméno.

Začala tak dlouhá Kardausova spolupráce se značkou Tatra, a to nejen s její automobilovou částí, pro kterou v první polovině 50. let navrhl ještě design typu 603. Mnohem výraznější stopu zanechal na kolejích, už před legendární T3, které v letech 1962 až 1997 vzniklo na 14.000 kusů, se podílel na podobě typů T1 a T2. Jeho podpis nesly také vlaky, mezi nimi je asi nejznámější motorový vůz M240 (navrhl i původní podobu příměstského „pantografu“), nebo prototyp trolejbusu T401.

Ani jako tatrovácký designér – pro továrnu pracoval až do 70. let, kdy přišla s hranatými tramvajemi KT4 nebo T5 – se však Kardaus nevzdal reklamní tvorby, byť se musel přizpůsobit novým poměrům. Jeho rukopis tak nesly plakáty a brožury nejen pro osobní vozy Škoda nebo motocykly Jawa, ale také pro nákladní tatrovky nebo liazky či traktory Zetor. Ilustroval též katalogy podniku Mototechna a mezi jeho poslední díla patřila propagační publikace pro pražský dopravní podnik z roku 1980.

Dopravní technika ovšem pro Karause – který mimochodem sám neřídil a darovaného wartburga pro něj museli šoférovat jiní – nebyla jediným oborem. Koncem 50. let vytvořil asi tři desítky filmových plakátů (mimo jiné na Godzillu a Štěňata) a už v roce 1956 navrhl pro festival v Karlových Varech logo z vlajek ve tvaru karlovarského vřídla. Ke konci života začal malovat obrazy s motivy ze sportovního prostředí. František Kardaus zemřel v únoru 1986, měsíc před 78. narozeninami.

Zdroj: ČTK

Počet leteckých linek z Prahy vzroste od neděle na 157

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Pražské Letiště Václava Havla zvýší v letním letovém řádu od neděle počet destinací o šest. Celkově bude mít česká metropole přímé spojení do 157 míst. U 17 stávajících tras zároveň vzroste počet spojů. Uvedli to dnes zástupci letiště.[/quote]

Své linky bude na letišti nabízet 67 dopravců, z toho tři noví. „Na základě dosavadních výsledků a dat od dopravců očekáváme, že bychom v letošním roce mohli dosáhnout desetiprocentního meziročního růstu počtu cestujících a přiblížit se tak k další pomyslné hranici 17 milionů odbavení za rok,“ uvedl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.

Největší novinkou nadcházející sezony budou denní přímé lety do Filadelfie provozované od května společností American Airlines. Letadla v barvách největší světové letecké společnosti se objeví na pravidelné lince v Praze vůbec poprvé v historii. Praha tak zároveň získá již 13. dálkovou destinaci.

Další novou destinací v letovém řádu bude od 19. května gruzínské Kutaisi, kterou nabídne nízkonákladová společnost Wizz Air. Oproti loňskému létu se v nabídce dopravců objeví také místa, do kterých se začalo létat již během zimy. Jde o čínský Si-an od společnosti China Eastern, polský Krakov nízkonákladového dopravce Ryanair nebo o přímé spojení s centrem Londýna na letiště London City, které zajišťuje BA CityFlyer, dceřiná společnost British Airways.

K očekávanému růstu počtu cestujících má přispět navýšení spojů do oblíbených měst, jako je Barcelona nebo Moskva. Na tratích do Moskvy vzroste kapacita o 18 procent, do Kodaně o 43 procent, do Barcelony o třetinu, Antalye o dvě třetiny a do Amsterdamu o 14 procent.

Nejvíce linek leteckých dopravců bude během této sezony směřovat do Itálie (16 destinací), Velké Británie (15 destinací) a Španělska (14 destinací). Následují Řecko s 12 a Rusko a Francie s devíti destinacemi spojenými s Prahou přímou pravidelnou linkou.

Mezi nejoblíbenější destinace s nejvyšším počtem spojení z Letiště Václava Havla Praha bude patřit Moskva s 63 lety týdně, Amsterdam s 58 spoji, Varšava s průměrem 51 letů a Paříž/Charles de Gaulle a Frankfurt shodně se 47 lety týdně.

Zdroj: ČTK

Novým generálním ředitelem SŽDC bude náměstek Jiří Svoboda

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) jmenovala dnes správní rada dosavadního náměstka pro provozuschopnost dráhy Jiřího Svobodu (1970). Nahradil Pavla Surého, který ke konci února rezignoval. ČTK o tom po jednání správní rady informoval její předseda Vladimír Novotný. Do konce září má nový šéf předložit plán na snížení celkového počtu vedoucích zaměstnanců SŽDC o tři procenta.[/quote]

Svoboda byl po Surého rezignaci pověřen řízením podniku. „Na základě vysoké odbornosti a dlouhodobých kladných zkušeností s prací pana náměstka Svobody jsme se rozhodli pro jeho jmenování do funkce generálního ředitele SŽDC,“ uvedl Novotný.

Ministr dopravy Dan Ťok na začátku března uvedl, že nevidí smysluplné dělat výběrové řízení na nového generálního ředitele SŽDC a doporučil, ať podnik řídí právě Svoboda.

Svoboda by se podle svých slov chtěl více zaměřit na regionální tratě, nádražní budovy nebo revize IT systémů. „To jsou témata, ze kterých budou vycházet i mé první kroky,“ uvedl při jmenování.

SŽDC, pro kterou pracuje asi 17.000 lidí, spravuje celostátní i regionální tratě, jež vlastní stát. Od roku 2016 se stará také o nádraží, která koupila od Českých drah.

Surý řídil SŽDC od května 2014, na funkci generálního ředitele rezignoval ke konci února. Podle tiskové zprávy SŽDC ho k tomu vedly osobní důvody. Surý se poté stal šéfem oblastního podniku SŽDC v Plzni.

Svoboda nastoupil po maturitě v roce 1988 k tehdejším ČSD jako výpravčí. Od roku 1997 pracoval na pozicích vedoucího technické skupiny a technicko-ekonomického náměstka stanice Česká Třebová. Poté přesídlil do Pardubic, kde působil u Českých drah jako ekonomický náměstek, vedoucí finančně ekonomického útvaru a opět jako ekonomický náměstek u tamní Správy dopravní cesty. Od roku 2006 byl ředitelem kanceláře ekonomického náměstka generálního ředitele ČD a následně i SŽDC. V listopadu 2011 se stal na SŽDC ředitelem odboru nákupu a veřejných zakázek. Od července 2016 byl jmenován náměstkem generálního ředitele pro provozuschopnost dráhy.

Zdroj: ČTK

WiFi4EU: otevírá se registrace pro financování bezplatných bezdrátových internetových hotspotů ve veřejných prostorách z prostředků EU

Od
Michaela Drábková
-

Evropská komise spustila 20. března internetový portál WiFi4EU. Obce v celé Evropě se nyní mohou zaregistrovat a v polovině května bude vyhlášena první výzva pro projekty. Zaregistrované obce pak budou mít šanci využít finančních prostředků EU k vybudování bezplatných veřejných bezdrátových internetových hotspotů.

Program WiFi4EU nabízí obcím poukázky v hodnotě 15 000 EUR na zřízení wi-fi hotspotů ve veřejných prostorách, např. knihovnách, muzeích, veřejných parcích či na náměstích. Jak uvedl předseda Komise Jean-Claude Juncker, cílem iniciativy WiFi4EU je poskytnout „do roku 2020 každé evropské vesnici a městu bezplatné bezdrátové připojení k internetu v okolí hlavních center veřejného života“.

Obce mohou použít poukázky WiFi4EU na nákup a instalaci wifi zařízení (bezdrátových přístupových bodů) v centrech místního veřejného života, která si zvolí. Náklady na údržbu sítí ponesou obce.

Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, k tomu uvedl: „Spuštěním portálu WiFi4EU jsme učinili první konkrétní krok, abychom pomohli obcím poskytovat bezplatné wifi připojení. Je to výrazný pokrok a bych byl také velmi rád, kdyby Evropský parlament a Rada dokončily práci na navrhovaném telekomunikačním kodexu k zajištění vysokorychlostního připojení v celé EU. Mimo jiné je třeba zlepšit celoevropskou koordinaci spektra a stimulovat investice do vysokokapacitních sítí, které Evropa potřebuje.“

Komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová prohlásila: „Iniciativa WiFi4EU umožní tisícům Evropanů bezplatný přístup k internetu ve veřejných prostorách v celé EU. Díky programu WiFi4EU budou moci místní komunity nabídnout občanům lepší připojení a umožnit jim, aby plně využívali nesčetné možnosti digitalizace. Je to konkrétní krok směrem k vytvoření jednotného digitálního trhu.“

Do roku 2020 bude k dispozici z rozpočtu EU 120 milionů EUR na financování zařízení pro bezplatné veřejné wifi služby až v 8 000 obcí ve všech členských státech a také v Norsku a na Islandu.

Jak o poukázku WiFi4EU žádat

  • Fáze registrací: Od března 2018 by se obce měly registrovat na portálu www.WiFi4EU.eu;
  • Fáze podávání žádostí: První výzva bude vyhlášena v polovině května 2018 a registrované obce mohou požádat o jednu z 1 000 poukázek WiFi4EU první série (každá bude na 15 000 EUR). Poukázky budou rozdělovány podle zásady „kdo dřív přijde, bude dřív na řadě“.
  • Fáze přidělení: Komise vyhlásí 1 000 obcí, které obdrží finanční prostředky z první výzvy, přičemž zajistí jejich zeměpisnou vyváženost. Každá zúčastněná země obdrží alespoň 15 poukázek.
  • V příštích dvou letech budou vyhlášeny další čtyři výzvy

Sítě financované z programu WiFi4EU budou zdarma, bez reklam a nebudou sloužit ke sběru osobních údajů. Finanční prostředky získají pouze sítě, které nebudou zdvojovat stávající bezplatné soukromé nebo veřejné nabídky podobné kvality v tomtéž veřejném prostoru.

Souvislosti

Iniciativu WiFi4EU oznámil Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie v září 2016. Stala se součástí ambiciózní reformy předpisů EU v oblasti telekomunikací, včetně nových opatření zaměřených na pokrytí rostoucích potřeb Evropanů v oblasti připojení k internetu a na zvýšení konkurenceschopnosti Evropy.

EU rychle dosáhla důležitých dohod, jež se týkají ukončení poplatků za roaming od 15. června 2017 pro všechny cestující v EU, dále přenositelnosti obsahu, což již od začátku roku 2018 umožní Evropanům cestovat s filmy, hudbou, videohrami nebo elektronickými knihami, které si předplatili doma, nebo také spuštění pásma 700 MHz, které umožní rozvoj sítě 5G a nových online služeb.

Jednání o 14 legislativních návrzích v rámci strategie pro jednotný digitální trh, který je jednou z hlavních priorit Junckerovy Komise, stále probíhají. Komise vyzvala Evropský parlament a Radu, aby urychleně jednaly o již předložených návrzích.

Rychlonabíjení pomůže dle výrobce systému k rozšíření elektrobusů

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Budoucnost provozování elektrobusů v městské dopravě brzdí podle výrobce nabíjecích stanic ABB dobíjení baterií přes noc. Řešením mohou být dobíjecí stanice na konečných zastávkách, kde se elektrobus dobije za tři až šest minut, a nemusí tak do garáže. ČTK to dnes na veletrhu Amper v Brně řekl výrobní a marketingový ředitel ABB Miroslav Kuželka. Podobný systém kromě ABB nabízí v Evropě tři další firmy, u nás ale zatím v žádném z měst není.[/quote]

„Jsou města, která mají zájem o pilotní projekty, nyní si nechávají zpracovat studie proveditelnosti,“ uvedl Kuželka. Nejdál jsou podle něj v zavádění elektrobusů v Ostravě a Hradci Králové.

V Hradci Králové bude ve druhé půlce letošního roku jezdit na elektrický pohon asi polovina vozů MHD. Městský dopravní podnik letos postupně pořídí 20 elektrobusů a devět trolejbusů. Zatím podíl vozů s pohonem na elektřinu činí zhruba 30 procent. „Moderní trend je dnes elektromobilita. Úplná nahraditelnost ale není možná. V případě výpadku elektřiny musíme mít vozy, které jezdí i na jiná alternativní paliva,“ uvedl už dříve řekl ředitel podniku Zdeněk Abraham.

Podle Kuželky mají ale elektrobusy s velkými bateriemi problémy s údržbou a váhou. Navíc nevydrží jezdit celý den a baterie zabírají prostor na úkor místa pro cestující. Dobíjecí stanice na zastávkách se podle něj ze zkušeností ze zahraničí vyplatí lépe a technologie postupně zlevňují.

ABB má sídlo ve Švýcarsku. Do Česka společnost přišla začátkem 90. let minulého století. Podniká v ČR v oblasti energetiky a automatizace a zaměstnává zde přes 3400 lidí.

Zdroj: ČTK

Vládní výdaje na sociální ochranu představovaly téměř jednu pětinu HDP

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Freeimages.com

[quote]

 

Osm členských států: Finsko, Francie, Dánsko, Rakousko, Itálie, Řecko, Švédsko a Belgie věnovalo sociálnímu zabezpečení nejméně 20% HDP, zatímco Irsko, Litva, Rumunsko, Lotyšsko, Malta, Česká republika a Bulharsko do 13% HDP.

Výdaje na sociální ochranu lze dále rozdělit do několika podrobných skupin. Skupina „“stáří“, která zahrnuje důchody, tvoří největší část výdajů na sociální ochranu ve všech členských státech. Výdaje  na„stáří“ jako podíl na HDP byly nejvyšší v roce 2016 v Řecku (16,0%), následované Finskem (13,7%), Francií a Itálií (13,5%) a Rakouskem (13,0%). Naproti tomu nejnižší podíly mělo Irsko (3,5%), Litva (5,9%), Kypr (6,2%) a Nizozemsko (6,7%). Výdaje veřejných institucí na „stáří“ představovaly v EU 10,2% HDP.

Veřejné výdaje na zdravotnictví a vzdělávání nejvyšší v Dánsku

Podíly nejméně 8 % HDP v roce 2016 vykazovaly Dánsko (8,6 %) a Francie (8,1 %) nejvyšší podíl vládních výdajů vynaložených na zdravotní péči mezi členskými státy. Dánsko a Švédsko (6,9% HDP), Belgie (6,4%) a Finsko (6,1%) zaznamenaly nejvyšší podíl vládních výdajů na vzdělávání v roce 2016.
Ve veřejných výdajích na hospodářské záležitosti měly nejvyšší % v roce 2016  Maďarsko
(7,1 % HDP) a Belgie (6,5 %).

Nejvyšší podíl výdajů na veřejné službyv roce 2016 mělo Řecko (9,2 % HDP).

V roce 2016 bylo 2%či více HDP vynaloženo na obranu v Estonsku (2,4%), v Řecku (2,1%) a ve Velké Británii (2,0%). Nejvyšší podíl vládních výdajů na veřejný pořádek a bezpečnost byl v Bulharsku (2,4%), v oblasti ochrany životního prostředí v Řecku (1,6%) a Nizozemsku (1,4%), v oblasti bydlení a občanské vybavenosti Bulharsko (1,9%),„rekreace, kultura a náboženství  Maďarsko (3,3%) a Estonsko (2,1%).

 

Metody a definice

Klasifikace funkcí veřejné správy země (v EU=vlády, COFOG) člení výdaje do deseti hlavních celků (známá pod názvem „COFOG I“): všeobecné veřejné služby; obrana; veřejného pořádku a bezpečnosti; hospodářské záležitosti; ochrana životního prostředí; bydlení a komunity; zdraví; rekreaci, kultuře a náboženství; vzdělání; sociální ochranu. Tyto celky jsou dále rozděleny do 69 skupin (úroveň COFOG II).

Podle publikace vydané Eurostatem 9. 3. mezi hlavní funkce výdajů vládních institucí v Evropské unii patří „sociální ochrana“, zdaleka největší v roce 2016, což odpovídá 19,1% HDP. Dalšími nejdůležitějšími oblastmi byly „zdraví“ (7,1%), „všeobecné veřejné služby“, jako jsou zahraniční záležitosti a transakce veřejného dluhu (6,0%), vzdělávání (4,7%) a ekonomické záležitosti (4,0%). Na veřejný pořádek a bezpečnost připadlo 1,7%, obranu 1,3%, rekreaci, kulturu a náboženství 1,0%, ochranu životního prostředí 0,7% a bydlení a občanskou vybavenost 0,6%. Tyto údaje na úrovni EU však maskují významné rozdíly mezi členskými státy v podílu HDP určeném pro každou funkci výdajů vládních institucí.[/quote]

PID se letos rozšíří o oblasti Příbramska a Berounska

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Pražská integrovaná doprava (PID) se letos rozšíří o oblasti Příbramska a Berounska. ČTK to v rozhovoru řekl Petr Tomčík, ředitel organizace Ropid, která plánuje PID. Příbramsko by do systému mělo být zapojeno v létě. V případě Berounska bude záležet na harmonogramu oprav dálnice D5 a silnice do Králova Dvora. Naposledy se PID rozšiřovala loni v listopadu na Kouřimsko.[/quote]

,,Příbramsko je velká a významná lokalita se silnou vazbou na hlavní město. Na integraci spolupracujeme s organizací Integrovaná doprava Středočeského kraje,“ řekl Tomčík.

Obě organizace ještě dolaďují podrobnosti. Řešit musí například zapojení městské dopravy v Příbrami nebo navázání dalších lokalit v okolí Příbrami. Na hlavním tahu z Prahy do Příbrami by měly jezdit takzvaně třístovkové autobusy. Linky na Příbramsku pak budou zahrnuty mezi autobusy očíslované vyšší číselnou řadou.

Problém s nedostatkem řidičů by prý neměl nastat. „Budeme chtít od dopravců záruky, že to budou schopni obsloužit,“ řekl. Problémy se objevily loni při integraci Kladenska, kdy chyběli řidiči. Jedním z důvodů bylo, že těsně před spuštěním systému přišly některé obce s požadavky na změny. To se v případě Příbramska podle Tomčíka dít nebude.

Na zapojení Berounska bude mít vliv oprava dálnice D5 a silnice směrem na Králův Dvůr.

,,Termín se tomu bude přizpůsobovat,“ řekl Tomčík.

Samotný Beroun v PID již je, plánované rozšíření se má týkat například zmíněného Králova Dvora, Zdic nebo oblasti mezi Berounem a Kladnem.

Dokončeno by pak mělo být v únoru zapojování rychlíků do systému. To se týká zejména páteřních tras z Berouna, Benešova nebo Kolína. Zavedení možnosti cestovat v rámci PID rychlíky má Praze ušetřit peníze za zavádění nových spojů a Českým drahám má v určité části dnů pomoci vlaky zaplnit.

PID se naposledy rozrostla loni v listopadu o 50 kilometrů vzdálené Kouřimsko. V dubnu 2017 se pak rozrostla o Neveklovsko a Sedlčansko a v srpnu o Kladensko. Právě tady byly v první dny po integraci problémy se spoji, kdy dopravcům chyběli řidiči a některé spoje nejely.

Zdroj: ČTK

1...1 0431 0441 045...1 146Strana 1 044 z 1 146

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253