Domů Blog Strana 1047

Úvodní a závěrečné připomínky prvního místopředsedy Franse Timmermanse o právním státu v Polsku ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu

Naposled jsme k dnes projednávané věci v této komisi hovořili dne 22. března 2017. Mým úkolem je dnes informovat vás o tom, co se od té doby stalo.

Od té doby přijal polský parlament čtyři zákony: zákon o Národní soudní škole, zákon o organizaci ordinárních soudů, zákon o Nejvyšším soudu a zákon o Národní radě pro soudnictví.
V pozdním červenci Komise po důkladné analýze zjistila, že všechny čtyři zákony přijaté polským parlamentem by měly velmi významný negativní dopad na nezávislost polského soudnictví a zvýšily by systémovou hrozbu pro právní stát.

Uznáváme a vítáme, že prozatím byly dva ze čtyř zákonů vetovány prezidentem Dudou. Ovšem skutečnost, že dva ze čtyř zákonů byly podepsány a budoucnost ostatních dvou je nejasná znamenal, že jsme museli jasně vyjádřit naše obavy v novém doporučení Polsku pro právní stát.

Toto třetí doporučení adresované Polsku dne 26. července doplňuje předchozí a uvádí vážné obavy Komise ohledně plánovaných reforem polského soudnictví. Vyzývá také polské orgány, aby obnovily nezávislost a legitimitu ústavního tribunálu jako garanta polské ústavy. Komise požádala, aby polské orgány tyto obavy řešily do jednoho měsíce.

Dne 28. července zahájila Komise také jednání za porušení práva EU projednávání zákona o organizaci ordinárních soudů v souvislosti s porušením tohoto práva v Polsku, se zveřejněním týž den. A také jsme požádali o odpověď do jednoho měsíce.

Stručně řečeno, Komise strávila více než rok od doby, když vyjádřila své obavy ohledně právního státu v Polsku. Analyzovali jsme, identifikovali, doporučovali jsme a varovali. Poslali jsme tři doporučení a zahájili řízení o porušení zákona o běžných soudech.

Chcete-li doplnit obrázek, měli byste také vědět, že polská vláda odmítá dodržovat předběžná opatření vydaná Evropským soudním dvorem v souvislosti s těžbou v lese Bialowieza a polská vláda oznámila další opatření ohledně toho, co nazývá “dekoncentrace médií“. Také komisaři Jourova a Thyssen zaslali polským orgánům společný dopis, v němž poukazují na obavy Komise ohledně polských ustanovení zavádějících rozdílný věk pro odchod do důchodu pro muže a ženy. Po letech pokroku, pokud jde o rovnost žen a mužů, je nyní Polsko jedinou zemí EU, která je na pokraji pohybu v opačném směru.

Dne 28. srpna jsme obdrželi odpověď na naše třetí doporučení. Než polská vláda odpověděla, dvakrát požádala o další objasnění našich obav, které jsme rychle a podrobně poskytli. Stále pečlivě analyzujeme odpověď. Nicméně také z polských tiskových prohlášení mohu již informovat, že polská odpověď neoznámí žádná konkrétní opatření k řešení otázek vznesených Komisí. Naše analýza se důkladně zaměří na motivace, kterou poskytla. Nemohu vám dnes říct, jaký bude další krok Komise. Musíme o tom diskutovat také v kolegiu a v určitém okamžiku to předložíme i Radě.

Dovolte mi ovšem učinit několik obecných poznámek o tom, kde stojíme. Věnovali jsme velké množství stránek, které podrobně vysvětlují naše obavy a učinili jsme to tak pečlivě a důkladně, jak jen to bylo možné. Politicky jsme barvoslepí, pokud jde o právní stát. Navíc jsou naše obavy velmi sdíleny, sdílí je Benátská komise, Rada Evropy, Organizace spojených národů, Síť předsedů nejvyšších soudů a soudní rady, advokátní komory a nevládní organizace. Dne 16. května jsme v Radě pro obecné záležitosti uspořádali první rozsáhlou diskusi a u jednacího stolu byl shodný názor, že právní stát je společným zájmem a společnou odpovědností orgánů EU a členských států. Velmi široká většina členských států podpořila úlohu a snahy Komise řešit tuto záležitost. Členské státy vyzvaly polskou vládu obnovit dialog s Komisí s cílem vyřešit nevyřešené problémy a očekávaly, že bude v Radě pro obecné záležitosti případně problém aktualizován.

Mimochodem jsem vyzval polské ministry, aby přišli do Bruselu, aby se mnou projednali tyto problémy a nedostal jsem oficiální odpověď, ale z médií jsem zjistil, že ministr zahraničí říká, že nemá zájem o to, aby s námi mluvil. Takže jsem se skutečně snažil o tento dialog, ale na druhé straně to zjevně není žádoucí. Ale zůstáváme otevřeni. V každém okamžiku, kdy chtějí přijít a promluvit s námi, je to samozřejmě otevřeno. Tento parlament, přímo volený Evropský parlament, hraje důležitou roli a bude i nadále hrát důležitou roli, protože pokud má mít zásadní úlohu, musí prosazovat naše společné evropské hodnoty a právní stát má pro to zásadní význam.

Polská vláda opakovaně objasnila, že tyto obavy nepřijala, že vyhrála volby a plní vůli lidu. Rovněž se uchýlila k útoku na posla zpráv, zpochybňovala odbornost Komise, zpochybňovala legitimitu Komise a tvrdila, že nedělá nic, co by ostatní členské státy neučinily. Upřímně bych se chtěl od toho odlišit. Vždy jsme říkali, že našim stanoveným cílem není uvalení sankcí nebo použití článku
7. Naopak, hledáme skutečný a konstruktivní dialog, který by napravil situaci v oblasti právního státu v Polsku. Rovněž jsme však vyjasnili naše odhodlání používat všechny naše nástroje, všechny nástroje, které má Komise k dispozici jako strážkyně Smluv, pokud je to nutné. Zůstáváme otevřeni dialogu. Zůstáváme otevřeni hledání konstruktivních řešení. Současně však musíme v Komisi, s členskými státy v Radě a s vámi zde v parlamentu diskutovat o nové situaci, která se nyní objevila.

Důvody, proč se tím zabýváme, jsou dva a oba zásadní. Jednak je samozřejmě vláda zákona hodnotou sama o sobě, je tak říkajíc-kdo jsme. To je to, co nás definuje jako Evropany. A demokracie je založená na zásadách práva. Ale za druhé to souvisí se způsobem fungování EU. V první řadě je to vnitřní trh. Tento trh může skutečně fungovat pouze tehdy, pokud mezi vládami, hospodářskými subjekty, mezi občany existuje důvěra. Důvěra, že když provozujeme podnikání v Evropě a když dochází ke konfliktu, všichni jsme v souladu se zákonem a všichni máme přístup k nezávislým soudcům. Jak víte, národní soudci jsou soudci EU. Aplikují právo EU přímo. Rovněž mají přímý a neomezený přístup k Evropskému soudnímu dvoru. A to prostě nebude fungovat, pokud bude tento přímý přístup zablokován, protože existuje politický filtr nebo politické zasahování vlády. Nezávislost soudnictví je zásadní pro to, aby celý systém EU fungoval. Musíte se spoléhat na skutečnost, že národní soudci jsou také soudci EU. A pokud se nemůžete spolehnout na tuto skutečnost-jestliže se vrátíte do situace, kdy je rozhodnutí soudu určeno telefonickým zavoláním z vedení strany, pak máme vážný problém. V této souvislosti musím říci, že nezávislost vnitrostátních soudců je klíčem k účinné spolupráci mezi členskými státy v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Stačí poukázat na zásadu vzájemného uznávání rozhodnutí vnitrostátních soudů, například v souvislosti s evropským zatýkacím rozkazem a nařízením „Brusel I“. Samozřejmě, demokraticky zvolené vlády mohou svobodně provádět soudní reformu. Komise nezpochybňuje právo polské vlády zavést soudní reformy. Tak to vůbec není. Domníváme se však, že soudní reformy musí respektovat zásady právního státu jako jednu ze základních hodnot, ke kterým se všechny členské státy přihlásily při vstupu do EU, podepsaly a ratifikovaly evropské smlouvy. Každý, kdo žije v EU, má právo spoléhat se na nezávislý vnitrostátní a evropský soudní systém a soudy si zasluhují, aby byly osvobozeny od jakékoli formy zásahu, včetně politiků.

Jak jsem řekl, budeme diskutovat na kolegiu o dalších krocích a z tohoto důvodu mě velmi zajímá
co k tomu řeknete. Máte k tomu co říct. Podpora právního státu je společnou odpovědností všech institucí EU a všech členských států. Samozřejmě hodlám tuto záležitost diskutovat v Radě ministrů, jak jsem se dohodli v květnu, že se vrátím k jednání a podám jim zprávu. Na závěr bych vám chtěl poděkovat a také zejména tomuto výboru a jeho členům   za neustálé úsilí o prosazování právního státu v EU a na podporu opatření Komise týkající se situace v Polsku.

Závěrečné poznámky

V roce 1980 jsem byl studentem a vzpomínám si, jak bylo vidět, že Lech Walesa stojí za společnými evropskými hodnotami. V osmdesátých letech jsem se o ně dost bál, když jsem byl student a byl jsem voják.

Poté jsme si mysleli, že vize Evropy je věčná, že to nikdy nebylo zlomeno a
potřebujeme stabilitu. Ale byly to Solidarita a Charta 77, které udržovaly sen oživení Evropy
nerozdělené. A bez nich by dnes Evropa mohla být různými způsoby rozdělena.
Protože bez ohledu na to, kdo je v Rusku dnes nebo byl včera zodpovědný, skutečně se jim líbila rozdělená Evropa. A v budoucnosti by chtěli Evropu znovu rozdělit.

Bojujeme za evropskou jednotu. Evropská jednota založená na společných hodnotách. Evropská jednota je založená na právu. Evropská jednota založená na dodržování práva, na smlouvy podepsané a ratifikované svrchovanými parlamenty. A pokud v těchto smlouvách je povinností Komise zajistit, aby členské státy skutečně respektovaly smlouvy, které podepsaly a ratifikovaly, bude Komise tuto povinnost brát vážně, i když to může být politicky nesmírně obtížné.

Domnívám se, že dnes je Polsko svrchovanější, svobodnější, má hranice, které jsou bezpečnější než po století v minulosti. Bylo to asi tisíc let od doby, kdy se stali Poláci tak svobodní, že mohli rozhodovat o svém vlastním osudu. Polsko bylo vytlačeno z evropské mapy. Kdyby bylo Německo
silné, bylo by Polsko 300 km směrem na východ; pokud by bylo Rusko mocné, Polsko by bylo 300 km směrem na západ. Ale Poláci by se nedostali na stranu, kde byla jejich země. Teď tak  stalo. A já prostě neberu lidi, kteří říkají, že Evropská unie zbavuje Polsko suverenity. Naopak to vytváří Polsku suverenitu, kterou Polsko po celá staletí nemělo.

To je dobré pro nás všechny, pro všechny z nás. Nikdo si nedokáže představit úspěšnou Evropskou unii bez prosperujícího, plně integrovaného Polska v této Evropské unii. Když dnes hovoříme o právním státu v Polsku, hovoříme o osudu tohoto kontinentu, osudu Evropy. Nejde jen o Polsko. Chtěl jsem to říci jako pozadí problému, protože tak vidím situaci. Tak to je vážné. A těm, kteří říkají, že Komise dělá všechno špatně, mohu připomenout, že máme stejný názor jako například Benátská komise, která provedla analýzu na žádost polské vlády. Polská vláda požadovala analýzu. Ale když analýzu dostala, tak se jí nelíbila. Rozhodla se proto jí ignorovat. Pokud řeknete, že Komise ničemu nerozumí, vezměte prosím na vědomí, že nejsme v námi přijatém stanovisku sami. Zdůrazňuji to velmi jasně. Prosím, dovolte mi říci, že když jsme o této otázce diskutovali v květnu v Radě, jak se někým přehlíží, drtivá většina členských států podpořila postoj Komise. Nejedná se o Komisi samu. Parlamentu je to také velmi jasné. Takže si myslím, že tři instituce dělají vše pro to, aby Polsku pomohly vyřešit situaci.

Měli jsme odpověď polské vlády a budeme jí odpovídat. Chci však říci, protože některé z dnešních otázek se týkají věcí, pro něž by některé jiné členské státy měly jiná totožná řešení, prosím nehleďte na to. Budeme to zpracovávat, když odpovíme, ale v tom to není. Neexistuje žádný členský stát, v němž by ministr spravedlnosti mohl libovolně propustit soudce bez stanovených podmínek. Odvolat soudce jen tak. Kdykoliv položíme problémy na stůl, někdo křičí, není to pravda, podívejte se prosím tedy na text naší odpovědi Napsali jsme doporučení velmi podrobně. Během léta polská vláda poslala dva dopisy s žádostí o objasnění. Okamžitě jsme odpověděli na základě těchto upřesnění. Prosím, držte se těchto textů a pak uvidíme, jak to vyzní. To, co považuji za zajímavé nebo trochu ironické, je stálý požadavek na úctu-což si myslím, že jsme prokazovali, vždycky jsem byl velmi uctivý. Jsme otevřeni dialogu a je mi jedno, jestli mne chtějí i nadále osobně napadnout a říkat mi hloupý, nekompetentní atd. Budou stále požadavky na dialog, protože tato otázka je pro budoucnost Evropy tak důležitá.

Přijde však bod, kdy si budeme muset vybrat. Chceme tento problém opustit, protože je to politicky příliš obtížné? Nebo použijeme všechny nástroje, které máme k dispozici? A dnes vám to řeknu, nemůže jít o žádné nedorozumění, neexistuje způsob, jak bychom tuto otázku mohli opustit, protože to je politicky příliš obtížné, protože důsledky pro EU jako celek, když je rozdělení moci zpochybněno, jsou příliš vážné. A Komise využije všech nástrojů, které má k dispozici, když je ohroženo rozdělení pravomocí.
Jak jsem řekl ve svém úvodu-a opravdu chci být v tom velmi jasný. Nejen hlavní otázka právního státu, ale také celé fungování EU ve všech jeho aspektech závisí na nezávislosti soudnictví a na jasném rozdělení moci. Je-li to zpochybněno, musíme reagovat a pomáhat členským státům, aby tuto cestu nenastoupili. To je otázka, hlavní téma, které je dnes na pořadu jednání

A dovolte mi, abych byl velmi jasný i k jiné otázce. Na konci dne jediní, kdo by mohli určit osud polského národa, jsou polští lidé. Nemůže to udělat nikdo z nás. Co však můžeme dělat a co musíme udělat, to, co jsme povinni udělat, je říci, že když se domníváme, že smlouvy, které podepsaly a ratifikovaly členské státy, byly porušovány, musíme se zasadit a říci, že to je neplnění smluv. Domnívám se, že pokud bychom to nedělali, bylo by to neodpovědné ze strany Komise. Je to moje povinnost, je to povinnost Komise A dovolte mi jen říct kvůli jasnosti, protože jsem viděl spoustu toho, co má Komise udělat. A dovolte mi jen říct-kvůli jasnosti, protože jsem toho zažil hodně-to není můj osobní problém. Tak to neberu. Když mluvím, hovořím jménem Komise a Komise je v tom jednotná. A když mluvím, mluvím také za to, co vidím, že je to myšlení mnoha členských států. A mohu dnes přidat, protože jsem tady, že po tom, co jsem vás poslouchal, mám dojem, že mluvím také jménem většiny Evropského parlamentu.

Domnívám se, že dnes je Polsko svrchovanější, svobodnější, má hranice, které jsou bezpečnější než po století v minulosti. Bylo to asi tisíc let od doby, kdy se stali Poláci tak svobodní, že mohli rozhodovat o svém vlastním osudu. Polsko bylo vytlačeno z evropské mapy. Kdyby bylo Německo
silné, bylo by Polsko 300 km směrem na východ; pokud by bylo Rusko mocné, Polsko by bylo 300 km směrem na západ. Ale Poláci by se nedostali na stranu, kde byla jejich země. Teď tak  stalo. A já prostě neberu lidi, kteří říkají, že Evropská unie zbavuje Polsko suverenity. Naopak to vytváří Polsku suverenitu, kterou Polsko po celá staletí nemělo.

To je dobré pro nás všechny, pro všechny z nás. Nikdo si nedokáže představit úspěšnou Evropskou unii bez prosperujícího, plně integrovaného Polska v této Evropské unii. Když dnes hovoříme o právním státu v Polsku, hovoříme o osudu tohoto kontinentu, osudu Evropy. Nejde jen o Polsko. Chtěl jsem to říci jako pozadí problému, protože tak vidím situaci. Tak to je vážné. A těm, kteří říkají, že Komise dělá všechno špatně, mohu připomenout, že máme stejný názor jako například Benátská komise, která provedla analýzu na žádost polské vlády. Polská vláda požadovala analýzu. Ale když analýzu dostala, tak se jí nelíbila. Rozhodla se proto jí ignorovat. Pokud řeknete, že Komise ničemu nerozumí, vezměte prosím na vědomí, že nejsme v námi přijatém stanovisku sami. Zdůrazňuji to velmi jasně. Prosím, dovolte mi říci, že když jsme o této otázce diskutovali v květnu v Radě, jak se někým přehlíží, drtivá většina členských států podpořila postoj
Komise. Nejedná se o Komisi samu. Parlamentu je to také velmi jasné. Takže si myslím, že tři instituce dělají vše pro to, aby Polsku pomohly vyřešit situaci.

Měli jsme odpověď polské vlády a budeme jí odpovídat. Chci však říci, protože některé z dnešních otázek se týkají věcí, pro něž by některé jiné členské státy měly jiná totožná řešení, prosím nehleďte na to. Budeme to zpracovávat, když odpovíme, ale v tom to není. Neexistuje žádný členský stát, v němž by ministr spravedlnosti mohl libovolně propustit soudce bez stanovených podmínek. Odvolat soudce jen tak. Kdykoliv položíme problémy na stůl, někdo křičí, není to pravda, podívejte se prosím tedy na text naší odpovědi Napsali jsme doporučení velmi podrobně. Během léta polská vláda poslala dva dopisy s žádostí o objasnění. Okamžitě jsme odpověděli na základě těchto upřesnění. Prosím, držte se těchto textů a pak uvidíme, jak to vyzní. To, co považuji za zajímavé nebo trochu ironické, je stálý požadavek na úctu-což si myslím, že jsme prokazovali, vždycky jsem byl velmi uctivý. Jsme otevřeni dialogu a je mi jedno, jestli mne chtějí i nadále osobně napadnout a říkat mi hloupý, nekompetentní atd. Budou stále požadavky na dialog, protože tato otázka je pro budoucnost Evropy tak důležitá.

Přijde však bod, kdy si budeme muset vybrat. Chceme tento problém opustit, protože je to politicky příliš obtížné? Nebo použijeme všechny nástroje, které máme k dispozici? A dnes vám to řeknu, nemůže jít o žádné nedorozumění, neexistuje způsob, jak bychom tuto otázku mohli opustit, protože to je politicky příliš obtížné, protože důsledky pro EU jako celek, když je rozdělení moci zpochybněno, jsou příliš vážné. A Komise využije všech nástrojů, které má k dispozici, když je ohroženo rozdělení pravomocí.
Jak jsem řekl ve svém úvodu-a opravdu chci být v tom velmi jasný. Nejen hlavní otázka právního státu, ale také celé fungování EU ve všech jeho aspektech závisí na nezávislosti soudnictví a na jasném rozdělení moci. Je-li to zpochybněno, musíme reagovat a pomáhat členským státům, aby tuto cestu nenastoupili. To je otázka, hlavní téma, které je dnes na pořadu jednání

A dovolte mi, abych byl velmi jasný i k jiné otázce. Na konci dne jediní, kdo by mohli určit osud polského národa, jsou polští lidé. Nemůže to udělat nikdo z nás. Co však můžeme dělat a co musíme udělat, to, co jsme povinni udělat, je říci, že když se domníváme, že smlouvy, které podepsaly a ratifikovaly členské státy, byly porušovány, musíme se zasadit a říci, že to je neplnění smluv. Domnívám se, že pokud bychom to nedělali, bylo by to neodpovědné ze strany Komise. Je to moje povinnost, je to povinnost Komise A dovolte mi jen říct kvůli jasnosti, protože jsem viděl spoustu toho, co má Komise udělat. A dovolte mi jen říct-kvůli jasnosti, protože jsem toho zažil hodně-to není můj osobní problém. Tak to neberu. Když mluvím, hovořím jménem Komise a Komise je v tom jednotná. A když mluvím, mluvím také za to, co vidím, že je to myšlení mnoha členských států. A mohu dnes přidat, protože jsem tady, že po tom, co jsem vás poslouchal, mám dojem, že mluvím také jménem většiny Evropského parlamentu.

Projev 17/3042

Brusel, 31. srpna 2017

Projev byl velmi emotivní, v článku jsou určitá zjednodušení

Stavba nového berlínského letiště má být dokončena do srpna 2018

[quote]Stavba nového berlínského letiště bude dokončena do srpna 2018, oznámil dnes provozovatel letiště. Stavba letiště Berlin Brandenburg začala v roce 2006 a podle původních plánů mělo být letiště v provozu na podzim 2011. Kvůli různým technickým problémům však byl termín několikrát posunut.[/quote]

Termín zahájení prvních letů zatím nebyl zveřejněn. Generální ředitel nového letiště Engelbert Lütke Daldrup uvedl, že po dokončení výstavby bude nutné provést ještě řadu testů. Termín otevření však chce provozovatel oznámit ještě letos.

Berlín má nyní dvě letiště, Tegel a Schönefeld. Nové letiště mělo původně obě tato letiště nahradit. Nyní však panují obavy, že při otevření bude příliš malé. Obě letiště loni odbavila 33 milionů cestujících, kapacita nového letitě, které které ponese jméno bývalého západoněmeckého kancléře Willyho Brandta, má být 27 milionů cestujících. Letiště Schönefeld, které leží na jihovýchodě, by mělo zůstat otevřené ještě několik let po otevření letiště Brandenburg. Obyvatelé Berlína by 24. září měli v referendu rozhodnout, zda zůstane otevřené i letiště Tegel na severozápadě města, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Kapsch podal stížnost na mýtný tendr k antimonopolnímu úřadu

[quote]Společnost Kapsch podala stížnost k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na miliardový mýtný tendr. Důvodem stížnosti dosavadního provozovatele mýtného systému je nejasnost ohledně informací, které ministerstvo dopravy sděluje jednotlivým účastníkům soutěže. Uvedl to dnes server Zdopravy.cz. V pondělí se na ÚOHS kvůli údajné diskriminaci uchazečů obrátil Nadační fond proti korupci, za jehož založením stojí miliardář Karel Janeček.[/quote]

„Obsahem podnětu bylo upozornění na fakt, že v zadání tendru není vůbec specifikováno, jaký rozsah (co a v jakém počtu) dokumentace o živém mýtném systému je zadavatelem vydáván jednotlivým zájemcům. Kvůli tomu není možné zkontrolovat, zda je všem zájemcům vydáván stejný rozsah a obsah dokumentace. To podle našeho názoru porušuje zásadu transparentnosti výběrového řízení,“ řekl serveru mluvčí Kapsche David Šimoník.

Podle ministra dopravy Dana Ťoka bylo vydávání dokumentace vůči všem zájemcům stejně otevřené a výběrové řízení je v souladu se zákonem.

„Napadání soutěže a snaha ji zastavit není nijak překvapivá. Uděláme ale všechno pro to, aby konečně proběhla. Máme čtyři uchazeče v tendru. Ať se utkají a trh ukáže, kdo je schopen státu nabídnout nejlepší podmínky,“ sdělil Ťok ČTK.

Kapsch si na problematiku poskytování informací stěžoval už dříve. Na konci června firma uvedla, že úředníci v rámci dokumentace k soutěži vydávají datová média s citlivými informacemi každému z uchazečů. Ministerstvo dopravy ale popřelo, že by vydávaná data mohl kdokoliv zneužít. Na začátku srpna se ale k firmě Kapsch s kritikou připojila ČSOB, která je v mýtném projektu subdodavatelem této technologické společnosti.

Nový výběrčí mýta vzešlý z kritizovaného výběrového řízení má začít systém spravovat po roce 2019 a spravovat jej deset let. Do soutěže za odhadovaných 29 miliard korun se přihlásili čtyři zájemci. Kromě nynějšího výběrčího, společnosti Kapsch, jde ještě o slovenského výběrčího SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německou firmu T-Systems.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.

Zdroj: ČTK

Začal platit zákaz umístění billboardů v ochranném pásmu silnic

[quote]Od dnešního dne platí povinnost majitelů reklamních zařízení odstraňovat billboardy nacházející se v ochranném pásmu dálnic a silnic I. třídy. Resort dopravy proto začne s evidencí poutačů, které doposud jejich majitelé neodstranili a začne je vyzývat k jejich demontování. Část provozovatelů ale už dala najevo, že zařízení dobrovolně neodstraní. Na popud Svazu provozovatelů venkovní reklamy z nich sejmula reklamní obsah a nehradila jej nekomerčním sdělením. Celkem se očekává, že by od komunikací mělo zmizet na 3000 poutačů z celkových asi 25.000 v Česku.[/quote]

Kvůli postupu státu ve sporu s částí provozovatelů na dnešek svolal ministr dopravy Dan Ťok koordinační schůzku zástupců ministerstva a Ředitelství silnic a dálnic, které by mělo zbylé reklamní poutače od dálnic začít odstraňovat. Takovýto postup ale nebude jednoduchý, úřad očekává, že odstranění billboardů potrvá měsíce.

V první řadě majitelům od začátku září běží pětidenní lhůta na jejich odstranění, poté se na ně začnou kvůli demolici billboardů obracet úřady. Na dálnicích bude tuto agendu vykonávat ministerstvo dopravy, pro silnice první třídy pak jde o agendu krajů. Pokud ani tento krok nepovede k odstranění nosičů, začnou je úřady zakrývat a následně samy bourat. Náklady pak chtějí vymáhat po majitelích zařízení, nebo vlastnících pozemku, na kterých billboardy stojí.

Zatímco někteří provozovatelé billboardy začali odstraňovat, jiní jen reklamní sdělení nahradili státní vlajkou. „Tím jsme jednostranně podle právního výkladu, který máme k dispozici, změnili charakter ploch, které již nadále nejsou reklamním zařízením tak, jak je definuje zákon,“ uvedl v tiskovém prohlášení svaz venkovní reklamy.

Podle ministerstva ale názor svazu před soudem neobstojí.

„Jestliže bylo konkrétní zařízení jako reklamní zařízení povoleno tam, kde je umístěno, je to stále reklamní zařízení, i když aktuálně nemá reklamní obsah,“ uvedl po středečním setkání se šéfem svazu Markem Pavlasem ministr Dan Ťok.

Zdroj: ČTK

DPP pojmenuje tramvaj po prvním řediteli dopravního podniku

[quote]Jedna z pražských tramvají ponese jméno Františka Pelikána, který byl prvním generálním ředitelem Elektrických podniků královského hlavního města Prahy, předchůdce dnešního přímého dopravního podniku. Slavnostní křest se uskuteční dnes od 13:00 hodin na tramvajové smyčce na náměstí OSN v pražských Vysočanech. Informoval o tom Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP). Jde o pátou tramvaj, která bude pojmenovaná po významné osobnosti.[/quote]

Tramvaj nejnovějšího typu, Škoda 15T ForCity s evidenčním číslem 9342, bude slavnostně pokřtěna v den, kdy si DPP připomíná 120 let od svého vzniku, u kterého byl i Pelikán. Ve stejný den, kdy byl podnik zřízen, byl Pelikán jmenován „chefinženýrem“, jak byl tehdy označován vedoucí podniku. V roce 1904 byl pak jmenován prvním ředitelem Elektrických podniků.

V únoru byla slavnostně pokřtěna první tramvaj po olympijském medailistovi a zaměstnanci Elektrických podniků Václavu Pšeničkovi. Další tramvaje nesou jména designera Františka Kardause, košířského starosty Matěje Hlaváčka a vynálezce Františka Křižíka.

Dopravní podnik chce každý rok pojmenovat až pět tramvají po osobnostech, které se zapsaly do historie MHD, a významných zaměstnancích dopravního podniku. Pravidlem je, že se jedná o osobnosti, které zesnuly před pěti a více lety, a s pojmenováním musí souhlasit pozůstalí.

Elektrické podniky královského hlavního města Prahy zahájily svoji činnost 1. září roku 1897, jejich cílem bylo soustředit MHD do rukou jednoho městského podniku. Kromě dopravy se zabývaly také výrobou a distribucí elektřiny. Dne 18. září téhož roku zahájily provoz na první trati, která vedla od dnešní Státní opery kolem hlavního nádraží, přes Olšanské náměstí na Floru.

Zdroj: ČTK

Před 10 lety se vydal dobrodruh Fossett na svou poslední výpravu

[quote]Steve Fossett získal jako burzovní makléř miliardové bohatství, které mu umožnilo financovat svou největší vášeň. Tou bylo posouvání hranic lidských možností. Slavný a sympatický dobrodruh vytvořil více než stovku rekordů v letu balonem, letadlem a vzducholodí, v bezmotorovém létaní nebo v jachtingu; řada z nich stále zůstává nepřekonaná. Jeho vášeň se mu ale stala osudná. Slavný dobrodruh se před deseti lety, 3. září 2007, vydal na krátký vyhlídkový let nad Nevadskou pouští, z něhož se už nevrátil.[/quote]

Vrak menšího Fossettova stroje byl objeven na přelomu září a října 2008 ve výšce 3000 metrů západně od města Mammoth Lakes v pohoří Sierra Nevada nedaleko hranic Kalifornie a Nevady. Dobrodruhův osud pak definitivně objasnil až nález kostí. Podle vyšetřovatelů zavinily havárii turbulence, kvůli kterým Fossett ztratil kontrolu nad svým letadlem a narazil do hory v pohoří Sierra Nevada.

Fossett se narodil 22. dubna 1944 v Jacksonu ve státě Tennessee, vyrůstal ale v Kalifornii. Dobrodruhem byl již od dětství, kdy vstoupil do skautské organizace. Jako třináctiletý získal nejvyšší hodnost (Orla) v americké skautské chlapecké organizaci a v posledních letech života byl prezidentem americké Národní asociace skautů-Orlů (NESA). Na Stanfordově univerzitě vystudoval ekonomii a studoval i na Washingtonově univerzitě v St. Louis. Ohromné bohatství si vydělal v 80. letech jako burzovní makléř a ředitel společností Lakota Trading a Marathon Securities.

Poprvé si Fossett vysloužil pozornost již v roce 1965, kdy ještě jako student Stanfordovy univerzity doplaval ke zrušenému ostrovnímu vězení Alcatraz. Do 90. let stihl pokořit například kanál La Manche, zvládl havajský triatlon Iron Man a zdolal nejvyšší vrcholky šesti kontinentů. Absolvoval i slavný čtyřiadvacetihodinový automobilový závod v Le Mans či Rallye Paříž – Dakar a zúčastnil se také slavného závodu psích spřežení Iditarod na Aljašce nebo dálkových běžkařských závodů.

Postupem času ale čím dál více tíhnul k létání a plachtění. Nejprve překonal několik rychlostních rekordů v letadle a na katamaránu, poté se vrhl na létání balónem. V roce 1995 se stal prvním člověkem, který v něm sám překonal Pacifik a na balón nezanevřel ani po několika neúspěšných pokusech o oblet planety v roce 2001. A o rok později, pošesté, to konečně dokázal. Překonal ho až loni ruský dobrodruh a rekordman všeho druhu Fjodor Koňuchov. Svět objel i po vodě v roce 2004 s posádkou na katamaránu Cheyenne. V témže roce překonal světový rekord pro vzducholodě, v roce 1996 zase samostatně přeplul Tichý oceán na plachetnici.

Asi největšího úspěchu dosáhl v roce 2005, kdy jako první na světě sólově obletěl v letounu zeměkouli bez mezipřistání a bez doplňování paliva. V lehkém tryskovém letounu GlobalFlyer Virgin Atlantic urazil za 67 hodin 37.000 kilometrů. A o rok později překonal další světový rekord – v dálkovém letu jednotlivce bez mezipřistání. Jeho rekordní let trval zhruba 80 hodin a byl dlouhý přes 43.450 kilometrů.

V roce 2007 se seznam více než stovky rekordů, které tento dobrodruh během svého třiašedesát let dlouhého života vytvořil, uzavřel. Inspirací pro ty, kdy by se chtěli vydat v jeho stopách, zůstává Fossettova autobiografie z roku 2006, nazvaná příznačně Lovec větru (Chasing the Wind). Jeho velkým přítelem byl britský dobrodruh a miliardář Richard Branson, který Fossetta označil za „jednoho z největších hrdinů a nejodhodlanějších dobrodruhů a objevitelů všech dob“.

Zdroj: ČTK

EU pomáhá

EU 30.8. oznámila, že podporuje americké orgány a satelitní mapování po hurikánu Harvey. Středisko pro koordinaci reakce na mimořádné situace v Evropské unii, které navázalo pravidelné kontakty 24/7 s americkou Federální agenturou pro řešení mimořádných událostí (FEMA) zdůraznilo, že na pomoc následků hurikánu Harvey poskytne jakoukoliv podporu, která by mohla pomoci americkým federálním orgánům.  Copernicus emergency Managment Agency se aktivovala na žádost FEMA na vyhodnocování družicových map ke vzniklým škodám na několika postižených místech v Texasu.

       Místopředsedkyně Federica Mogherini uvedla: „Evropská unie velmi dobře ví, jak mohou být ničivé přírodní katastrofy a naše myšlenky a solidarita jsou se všemi americkými lidmi postiženými tímto smrtícím hurikánem. Spojené státy mohou počítat s tím, že je Evropská unie v otázce podpory silným a historickým spojencem. “

Komisař pro humanitární pomoc a krizové řízení Christos Stylianides dodal: „Naše středisko EU pro nouzové situace bude nápomocno našim americkým přátelům, kteří neúnavně pracují na řešení škod po Hurikánu Harvey. Služba EU pro mapování nouzových situací byla zahájena a jsme připraveni pomoci jakýmkoli způsobem.

Fota Emergency Center jsou k dispozici, stejně jako video z Programu Copernicus EU. Dále je k dispozici informační leták o nouzovém centru EU.

 

Expertka: Majitelé billboardů nemají pravdu, odstranit je musí

[quote]Majitelé billboardů nepostupují správně, pokud plochy u dálnic přelepí jiným než reklamním sdělením, a pak je již nepovažují za reklamní zařízení určené k odstranění. U billboardů totiž rozhoduje účel, pro který byly zřízeny, řekla ČTK specialistka na reklamní a marketingové právo advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha Barbora Malimánková. S tímto názorem se shoduje i ministerstvo dopravy. Svaz provozovatelů venkovní reklamy naproti tomu argumentuje odlišným právním výkladem, podle něhož když se změní charakter ploch, přestanou být reklamním zařízením.[/quote]

Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích z roku 2012 majitelům reklamních ploch nařizuje z bezpečnostních důvodů jejich odstranění, pokud jsou blíž než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Svaz provozovatelů venkovní reklamy ve středu oznámil, že jeho členové billboardy neodstraní, protože již neponesou reklamu, a nebudou tak reklamní zařízení.

„Za rozhodující pro určení, zda se jedná, či nejedná o reklamní zařízení, které má být odstraněno, v tomto případě považujeme účel, pro který toto bylo zařízení zřízeno, tedy zda-li bylo zřízeno a povoleno jako reklamní zařízení. Polepení zařízení a staveb pro reklamu, které byly až do konce srpna 2017 polepeny reklamním sdělením, nereklamním sdělením nezmění účel těchto zařízení a zákaz se na ně bude i tak aplikovat,“ řekla Malimánková.

Podle novely zákona má k 1. září od silnic v Česku zmizet na 3000 z celkem 25.000 poutačů. Část majitelů billboardy odstranila, jiní jen odstranili reklamní sdělení a nahradili je státní vlajkou. „Tím jsme jednostranně dle právního výkladu, který máme k dispozici, změnili charakter ploch, které již nadále nejsou reklamním zařízením, tak jak je definuje zákon,“ uvedl svaz. Ministerstvo dopravy již oznámilo, že bude na odstranění billboardů po 1. září trvat.

Kvůli zákazu billboardů u dálnic a silnic první třídy se už obrátila na Ústavní soud skupina 17 senátorů. Navrhla příslušnou část novely zákona o pozemních komunikacích zrušit. Podaná ústavní stížnost je podle provozovatelů billboardů rovněž důvodem, proč chtějí nechat poutače stát i po 1. září. Kdyby totiž Ústavní soud kritizovanou pasáž v zákoně zrušil, požadovali by provozovatelé po státu náhrady na výstavbu nových poutačů. Pokud se ale podaří reklamní panely u silnic ponechat, budou provozovatelé vymáhat pouze škody vzniklé tím, že plochy nemohli pronajímat inzerentům.

Zdroj: ČTK

Před 50 lety začaly v Sarajevu jezdit první tramvaje T3 z ČKD

[quote]První tramvaje T3 z produkce pražské továrny ČKD začaly v Sarajevu jezdit před 50 lety, 1. září 1967. Do roku 1991 česká firma dodala 111 tramvají tří typů pro městský dopravní podnik Sarajevo-GRAS. Z tohoto počtu jich ale během válečného konfliktu v Bosně a Hercegovině bylo poškozeno nebo zcela zničeno přes 70 procent. České a slovenské podniky se vzápětí po skončení války zapojily i do obnovy dopravy ve městě.[/quote]

ČKD například v roce 1996 darovala Sarajevu dvě zrekonstruované tramvaje K2. O rok později firma dodala dvě velkokapacitní tříčlánkové tramvaje KT8D5 v hodnotě 1,1 milionu dolarů. Součástí pomoci byly i náhradní díly, transformátory a zařízení pro hromadnou dopravu.

V Sarajevu měly od poloviny 80. let tradici i československé trolejbusy. Vozový park byl ale během války z větší části zničen a provoz trolejbusů se podařilo obnovit jen zčásti. Dnes už v Sarajevu tyto české stroje nejezdí.

Zdroj: ČTK

Nádraží Praha – Libeň bylo zprovozněno před 140 lety

[quote]Před 140 lety, 1. září 1877, bylo zprovozněno železniční nádraží Praha – Libeň. Stanice vznikla na trati Olomouc – Praha, která zde vedla již od roku 1845. V minulosti se jmenovala Libeň – horní nádraží (stanice Libeň – dolní nádraží byla na Palmovce na trati k nádraží Praha – Těšnov). Osobní část nádraží byla modernizována v roce 1978, kdy byla postavena nová hala a vybudovány krytá nástupiště a podchody. V roce 2004 prošlo nádraží rozsáhlou revitalizací.[/quote]

V Praze je přes 40 železničních stanic a zastávek. Nejstarší je stanice Praha – Dejvice z roku 1830. Ve stejném roce byla otevřena i stanice Praha – Veleslavín. Nejstarším velkým železničním nádražím v hlavním městě je Praha Masarykovo nádraží z roku 1845. Po něm následovalo nádraží Praha – Smíchov (1862) a Praha hlavní nádraží, původně Nádraží císaře Františka Josefa, později Wilsonovo nádraží (1871).

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář