[quote]Zatímco technologie nabízejí nové a snadné způsoby, zejména prostřednictvím sociálních médií, k šíření informací ve velkém měřítku a s rychlostí a přesností, mohou být také použity jako silné odrazové komory pro dezinformační kampaně.[/quote]
Dezinformace narušuje důvěru v instituce a v digitálních a tradičních médiích a poškozuje naše demokracie tím, že omezuje schopnost občanů přijímat informovaná rozhodnutí. Může polarizovat diskuse, vytvářet nebo prohlubovat napětí ve společnosti a podkopávat volební systémy a mít tak širší dopad na evropskou bezpečnost. Znehodnocuje svobodu názoru a vyjádření, což je základní právo zakotvené v Listině základních práv Evropské unie. Svoboda projevu zahrnuje respekt k svobodě a pluralismu médií, jakož i právo občanů na to, aby si mysleli a přijímali a šířili informace a myšlenky „bez zásahu ze strany veřejných orgánů a bez ohledu na hranice“.
Orgány veřejné moci jsou však povinny informovat občany a chránit je před činnostmi, jejichž cílem je záměrně manipulovat s jejich názory a skrytě ovlivňovat jejich rozhodnutí. Vzestup dezinformace a závažnost hrozby vyvolaly rostoucí povědomí a obavy v občanské společnosti jak v členských státech EU, tak v širším mezinárodním měřítku. V usnesení z června 2017 Evropský parlament vyzval Komisi, aby „podrobně analyzovala současnou situaci a právní rámec s ohledem na falešné zprávy a ověřila možnost legislativního zásahu s cílem omezit šíření a šíření falešného obsahu“.
Proto Komise navrhla 26. dubna řadu opatření a samoregulačních nástrojů, jako je celoevropský kodex postupů pro dezinformace s cílem dosáhnout do října 2018 měřitelných účinků. Navrhuje rovněž posílit mediální gramotnost a podporu nezávislé sítě faktů a nástrojů ke stimulaci kvalitní žurnalistiky.
Stále rostou očekávání, že on-line platformy by neměly splňovat pouze právní závazky vyplývající z právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů, ale také s příslušnou odpovědností vzhledem k jejich ústřední roli měly zajistit bezpečné online prostředí, chránily uživatele před dezinformací a nabízely uživateli různost názorů. Komise vyzývá platformy, aby rozhodně zintenzivnily své úsilí o potírání online dezinformace. Domnívá se, že samoregulace, pokud je účinně prováděna a monitorována, může přispět k tomuto úsilí. Ty by neměly vést k škodlivým důsledkům pro technické fungování internetu a mělo by se zabránit fragmentaci internetu. K tomu Komise podpoří vypracování ambiciózního kodexu, jehož cílem bude dosažení těchto cílů:
– výrazně zlepšit kontrolu umístění reklamních kampaní, zejména s cílem snížit příjmy poskytovatelů dezinformací; a omezit možnosti cílení pro politickou reklamu;
– Zlepšit přístup k důvěryhodným informacím.
– zajistit transparentnost sponzorovaného obsahu týkajícího se volebních a politických procesů;
– Zintenzívnit a prokázat účinnost úsilí o uzavření falešných účtů;
– usnadnit uživatelům hodnocení obsahu prostřednictvím ukazatelů důvěryhodnosti zdrojů obsahu a poskytnout snadno přístupné nástroje pro hlášení dezinformací;
– zavést jasné systémy označování a pravidel pro vnitřní nebezpečí a zajistit, aby jejich činnost nemohla být zaměňována s lidskými interakcemi;
– posílat uživatelům nástroje umožňující přizpůsobené a interaktivní zážitky online, aby mohli
usnadnit objevování obsahu a přístup k různým zdrojům zpráv, které představují alternativní pohledy;
– zajistit, aby nové online služby obsahovaly záruky proti dezinformacím;
– poskytnout důvěryhodným organizacím na ověřování faktů a akademickým oborům přístup k údajům platformy (zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací), který by byl schopen lépe analyzovat a sledovat dezinformační dynamiku a lépe pochopit fungování algoritmů
Kodex postupů by se měl vztahovat i na boty zavedením jasných značkovacích systémů a pravidel pro roboty a zajistit, aby jejich činnosti nemohly být zaměňovány s lidskými interakcemi. Očekává se, že platformy také zintenzívní a zvýšit účinnost úsilí o uzavření falešných účtů.
Komise vyzývá platformy, aby rozhodně zintenzivnily své úsilí o potírání online dezinformace. Za tímto účelem Komise podpoří vypracování ambiciózního kodexu samoregulačního charakteru. Komise posoudí provádění kodexu postupů v širokých konzultacích se zúčastněnými stranami a na základě klíčových ukazatelů výkonnosti. Pokud by se výsledky ukázaly jako neuspokojivé, může Komise navrhnout další opatření, včetně opatření regulativního charakteru.
Sdělení navrhuje přístup založený na všudypřítomných přístupech tam, kde existuje široká účast zúčastněných stran a spolupráce veřejných orgánů, on-line platforem, inzerentů, důvěryhodných uživatelů, novinářů a mediálních skupin.Vzhledem k tomu, že mnoho aspektů dezinformace zůstává nedostatečně analyzováno a přístup k údajům on-line platforem je stále omezen, sdělení předpokládá další shromažďování, analýzu a sledování údajů prováděných faktickými kontrolory a akademickými výzkumníky. Na druhé straně doporučuje další aktivity v oblasti mediální gramotnosti ze strany občanské společnosti a faktických kontrol.
Uznává rovněž potřebu podniknout kroky k další podpoře evropských kvalitních médií v digitálním prostředí, posílit důvěru v klíčovou společenskou a demokratickou roli kvalitního žurnalismu jak offline, tak online a povzbudit kvalitní zpravodajské média k prozkoumání inovativních forem žurnalistiky
Fórum Komise pro mnohostranné zájmové skupiny, které má být svoláno, poskytne také rámec pro účinnou spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně on-line platforem, reklamního průmyslu a významných inzerentů, zástupců médií a zástupců občanské společnosti, a zajistí si závazek koordinovat a rozšiřovat úsilí vypořádat se s dezinformací.
Online dezinformace je nová, mnohostranná a rychle se vyvíjející otázka, která vyžaduje okamžitou akci. Samoregulace se proto považuje za nejvhodnější způsob, jak mohou online platformy provádět rychlé kroky k řešení tohoto problému v porovnání s regulačním přístupem, který bude trvat dlouhou dobu na přípravě a provádění a nemusí se vztahovat na všechny subjekty. Cílem je, aby tato samoregulační snaha do října 2018 přinesla měřitelné účinky. Pokud by samoregulační přístup selhal, může Komise navrhnout další opatření, včetně regulačních, zaměřených na několik platforem. Taková opatření by měla v každém případě přísně respektovat svobodu projevu.Jako první krok bude Komise podporovat vytvoření nezávislé evropské sítě faktických kontrolních subjektů s cílem stanovit společné pracovní metody, vyměňovat osvědčené postupy, dosáhnout co nejširšího pokrytí v celé EU a podílet se na společných faktických kontrolách a souvisejících činnostech.Jako druhý krok zahájí Komise bezpečnou evropskou online platformu pro dezinformaci s cílem podpořit síť faktických kontrol a příslušných akademických výzkumných pracovníků.
Platforma by měla nabízet nástroje pro přeshraniční shromažďování a analýzu dat, jakož i přístup k údajům v rámci celé EU. Tímto umožníte členům sítě fungovat jako důvěryhodné podráždění. Bude také usnadňovat hlubší porozumění online dezinformování a formulování strategií založených na důkazech, které budou dále omezovat její šíření.
Síť shromažďuje kontrolní faktory, které fungují na základě vysokých standardů, jako je např. Mezinárodní kodex zásad zásad ověřování pravosti. Tyto zásady předpokládají angažovanost vůči nestrannosti a spravedlnosti, transparentnosti zdrojů a financování, transparentnosti metodiky a otevřených a poctivých oprav. Komise nebude zasahovat do činnosti sítě, ale poskytne pouze provozní podporu.Kvalitní zpravodajská média-včetně veřejných sdělovacích prostředků-a žurnalistika hrají důležitou roli při poskytování kvalitních a různorodých informací občanům. Tím, že zajistí pluralitní a různorodé prostředí médií, mohou odhalit, vyvážit a zředit dezinformace.
V rámci probíhající podpory Komise pro poskytování informací o záležitostech EU z celoevropského hlediska bude v roce 2018 zahájena nová výzva k vytváření a šíření kvalitního zpravodajského obsahu o záležitostech EU prostřednictvím informačních médií.
Komise bude podporovat iniciativy podporující svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, kvalitní zpravodajství a žurnalistiku. Novináři musí mít správné digitální dovednosti, aby mohli používat data a analytické nástroje sociálních médií s cílem zlepšit zjišťování skutečností a ověřování.
Členské státy EU jsou vyzývány, aby zvážily horizontální režimy podpory s cílem řešit selhání trhu, které brání udržitelnosti kvalitního žurnalismu, a také opatření na podporu specifických činností, jako je školení pro novináře, inovace služeb a výrobků.
Sdělení uznává klíčovou úlohu nově vznikajících technologií, které mění způsob, jakým se informace vyrábějí a šíří, a mají potenciál hrát ústřední roli v boji proti dezinformacím v dlouhodobém horizontu. Například:
– umělá inteligence podléhající patřičnému lidskému dohledu bude zásadní pro ověření, identifikaci a označování dezinformací;
– technologie pro média umožňující přizpůsobitelné a interaktivní online zážitky mohou pomoci občanům objevit obsah a identifikovat dezinformace;
– Inovativní technologie, jako je například blokáda, mohou pomoci zachovat integritu obsahu, ověřit spolehlivost informací a / nebo jejich zdrojů, umožnit průhlednost a vysledovatelnost a podpořit důvěru v zprávy zobrazované na internetu. To by mohlo být kombinováno s důvěryhodnou elektronickou identifikací, ověřením a ověřenými pseudonymy;
– Kognitivní algoritmy, které zpracovávají kontextově relevantní informace, včetně přesnosti a kvality datových zdrojů, zlepší relevanci a spolehlivost výsledků vyhledávání. Komise plně využije pracovního programu Horizont 2020 na podporu výzkumných činností v oblasti nástrojů a technologií jako je umělá inteligence a blokáda, které mohou přispět k lepší online prostorech, zvýšit počítačovou bezpečnost a důvěru v on-line služby. Aby se zabývala problematikou falešných účtů, Komise prozkoumá proveditelnost vytvoření dobrovolných systémů umožňujících větší odpovědnost založenou na elektronické identifikaci a schéma ověřování. Společně s ostatními akcemi zaměřenými na zlepšení online sledovatelnosti (zlepšení fungování, dostupnosti a přesnosti informací o IP a názvech domén v systému WHOIS a prosazování využívání protokolu IPv6) by to také přispělo k omezení počítačových útoků.
Komise uspořádá Evropský týden mediální gramotnosti s cílem posílit přeshraniční spolupráci mezi příslušnými organizacemi, zdůraznit důležitost výuky dovedností v oblasti digitální a mediální gramotnosti a zajistit, aby interakce s médii a sociálními sítěmi byly pozitivní a obohacující: kritické myšlení, analýza mediálních položek a interpretační zprávy vedou k informovanějším občanům a posílení nové generace, což vede k novým formám sebevyjádření a komunikace a bohatší účasti ve společnosti.
Komise bude nadále podporovat iniciativy, jako je stáž v oblasti digitálních příležitostí, jejichž cílem je posílit digitální dovednosti a povědomí evropských občanů – zejména mladší generace – a podporovat společné hodnoty a začlenění.Komise rovněž vyzývá členské státy, aby mobilizovaly zdroje a začlenily do svých vzdělávacích politik digitální občanství, mediální gramotnost, rozvoj kritických myšlenek pro on-line prostředí a aktivity na zvyšování povědomí o dezinformacích a on-line zesilovacích technikách.
Komise navíc povzbudí poskytovatele faktů a organizací občanské společnosti vzdělávací materiály pro školy a pedagogy a zahrnují cílené iniciativy týkající se dezinformace online v kampani # SaferInternet4EU.
Sdělení neřeší problém přístupu třetích stran k údajům uživatelů. Akce navržená v tomto sdělení však doplňuje obecné nařízení o ochraně údajů (GDPR), které se bude uplatňovat v celé EU od 25. května 2018 a které posílí ochranu osobních údajů uživatelů online platforem.
Aktivity v oblasti mediální gramotnosti uvedené ve sdělení by měly zvýšit informovanost uživatelů o fungování algoritmů a reklamních modelů na sociálních médiích. Kodex postupů on-line platforem a reklamního průmyslu by měl také zajistit transparentnost ohledně sponzorovaného obsahu, zejména politické reklamy a inzerce založené na tématech, které by mohly ovlivnit veřejné mínění. To by mělo být doplněno o repozitáře, kde jsou poskytovány komplexní informace o sponzorovaném obsahu, jako je skutečná identita sponzora, vynaložené částky a použitá kritéria cílení. Podobné mechanismy by měly být zavedeny tak, aby uživatelé pochopili, proč byly danou reklamou cíleny.
Posilování uživatelů je také cílem nových pravidel ochrany soukromí ePrivacy, které Komise navrhla v roce 2017. Cílem je, aby všichni lidé a podniky v EU měli stejnou úroveň ochrany svých elektronických komunikací. Navíc pravidla by zvýšila transparentnost ohledně nastavení ochrany osobních údajů a zajistila účinnou kontrolu informací o zařízeních uživatelů.
Co udělá Komise, aby řešila problém online dezinformace s ohledem na evropské volby v roce 2019?
Během volebních kampaní je fenomén falešných zpráv a on-line dezinformace obzvláště viditelný. Může to mít vliv na voliče, což znamená, že musíme být obzvlášť ostražití.
S ohledem na volby do Evropského parlamentu v roce 2019 vyzvala Komise příslušné vnitrostátní orgány k určení osvědčených postupů pro identifikaci, zmírňování a řízení rizik pro volební proces z kybernetických útoků a dezinformací (doporučení Komise ze dne 14.2.2018 o posílení evropského povaha a efektivní vedení voleb do Evropského parlamentu v roce 2019).
V rámci skupiny pro spolupráci připravené směrnicí o bezpečnosti sítí a informačních systémů (směrnice o NIS) začaly členské státy mapovat stávající evropské iniciativy týkající se počítačové bezpečnosti síťových a informačních systémů používaných pro volební procesy s cílem rozvíjet dobrovolné pokyny.
Bezpečnosti sítí a informací, na práci, kterou uskutečňuje skupina pro spolupráci NIS v oblasti kybernetické bezpečnosti voleb. Do konce roku 2018 by měla skupina předložit praktická doporučení a opatření, která mohou členské státy implementovat, aby zajistily svůj volební životní cyklus.
Komise rovněž uspořádá s členskými státy konferenci na vysoké úrovni o kybernetických hrozbách pro volby koncem roku 2018 prostřednictvím své pracovní skupiny pro bezpečnostní unii.
Bude doplňovat práce existující Task Force East StratComm..Pracovní skupina EEAS East StratCom byla zřízena vysokou představitelkou / místopředsedou Federíci Mogherini v roce 2015 na základě mandátu Evropské rady „k výzvě probíhajících dezinformačních kampaní Ruska“. Pracovní skupina sděluje politiky EU směrem k východnímu sousedství; posílení celkového mediálního prostředí ve východních oblastech, včetně podpory svobody sdělovacích prostředků a posílení nezávislých sdělovacích prostředků; a zlepšit schopnost EU předpovídat, řešit a zvýšit povědomí o činnostech pro kremelské dezinformace. V oblasti dezinformace uvádí Task Force a analyzuje trendy dezinformace, vysvětluje a vyvrací dezinformační příběhy a zvyšuje povědomí o dezinformaci. Ve spolupráci s vnější činností Evropské unie (ESVČ) Komise posílí své strategické komunikační schopnosti tím, že nejprve posílí koordinaci svých komunikačních činností zaměřených na boj proti dezinformacím.
Komise a ESVČ budou společně s členskými státy hledat další možnosti rozvoje strategických komunikačních reakcí a dalších mechanismů, aby vytvořily odolnost, jakož i potíraly systematických dezinformačních kampaní a hybridních zásahů ze strany cizích vlád vůči občanům a dalším subjektům v EU.
– Komise brzy zorganizuje fórum pro více zainteresovaných stran, které poskytne rámec pro účinnou spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně on-line platforem, reklamního průmyslu a významných inzerentů, zástupců médií a občanské společnosti, a zajistí závazek koordinovat a zvětšit úsilí bojovat proti dezinformacím. První výstup fóra by měl být celoevropský kodex správné praxe týkající se dezinformací, který má být zveřejněn do července 2018, s cílem mít do října 2018 měřitelný dopad.
– Souběžně s podporou Komise vytvoří před létem vytvoření nezávislé evropské sítě kontrolorů s cílem stanovit společné pracovní metody, vyměňovat si osvědčené postupy, dosáhnout co nejširšího pokrytí v celé EU a účastnit se společné faktické kontroly a souvisejících činnosti.
– Komise zahájí v září také bezpečnou evropskou online platformu pro dezinformaci s cílem podpořit síť faktických kontrol a příslušných akademických výzkumných pracovníků. Přístup k datům bude kompatibilní s ochranou soukromí.
– Souběžně s tím Komise zahájí co nejdříve studii, která bude zkoumat použitelnost pravidel EU a případné mezery ve vztahu k identifikaci sponzorovaného obsahu online.
– Do prosince 2018 Komise podá zprávu o dosaženém pokroku. Zpráva rovněž přezkoumá potřebu dalších opatření, která zajistí průběžné sledování a hodnocení uvedených opatření.
