Čtvrtek, 17 července, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 1052

V Británii výrazně vzrostou pokuty za vyhazování odpadků z auta

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Pokuty za vyhazování odpadků z auta se v Británii zvýší až na 150 liber (téměř 4300 Kč), což je zhruba dvojnásobek proti současnému stavu. Radnice budou také moci pokutovat vlastníka vozu, z kterého byly odpadky vyhozeny, ačkoli v něm v dané době majitel zrovna neseděl. Oznámila to vláda.[/quote]

Novou legislativu, která má vejít v platnost na jaře příštího roku, musí ještě schválit parlament.

Britská vláda se tak podle médií snaží omezit výdaje na úklid silnic a krajiny, které ročně dosahují 800 milionů liber (23 miliard Kč).

Náměstkyně ministra životního prostředí Therese Coffeyová ale zdůraznila, že nové opatření by se nemělo stát prostředkem k naplnění obecních pokladen. Vláda proto podle ní vydá průvodce, v němž místním úředníkům poradí například to, aby při rozhodování o výši pokuty zohlednili finanční možnosti pokutovaného.

Zdroj: ČTK

Berlín do vlasti vrátil 14 odmítnutých Afghánců, českým letounem

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Německo vyhostilo dalších 14 Afghánců, kteří neuspěli s žádostmi o azyl. Tyto transporty jsou přitom v samotném Německu kontroverzní záležitostí, protože v Afghánistánu se znovu vyostřil konflikt mezi vládou a radikálním hnutím Tálibán. Letoun české společnosti Travel Service s odmítnutými běženci přistál dnes ráno v afghánské metropoli Kábulu, vyplývá z informací německých médií. Mluvčí Travel Service Vlaďka Dufková na dotaz ČTK odmítla poskytování letounů českého dopravce pro účely vyhošťování Afghánců z Německa komentovat.[/quote]

Stroj s vypovězenými mladými muži na palubě startoval z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle. Na palubě byl i jeden pachatel trestného činu, upřesnil mluvčí saského ministerstva vnitra. V případě ostatních se jednalo o osoby považované německými úřady za nebezpečné.

Německá média včetně například berlínského deníku B. Z. dnes přinesla fotografii Boeingu 737 největšího českého soukromého leteckého dopravce Travel Service, připravený k odletu do Kábulu z letiště Lipsko/Halle.

Šlo o další organizovaný odsun neúspěšných afghánských žadatelů o azyl z Německa. Spolková vláda jich od loňského prosince poslala domů sedmi letadly celkem 128. V polovině září bylo najednou letecky vráceno do Kábulu osm Afghánců, vesměs odsouzených za trestnou činnost.

Přinejmenším k několika předchozím odsunům Afghánců Německo využilo letouny obchodní značky SmartWings, které rovněž provozuje česká společnost Travel Service. Podle informací německých médií se tak stalo například v září nebo loni v únoru.

„Nebudu se k tomu nijak vyjadřovat, ani mi to nepřísluší,“ řekla dnes ČTK k této praxi mluvčí společnosti Travel Service Vlaďka Dufková.

I dnešní odsun kritizovaly humanitární organizace a v Lipsku se podle agentury DPA konaly protesty. Na lipském letišti se podle B.Z. sešlo kolem 150 protestujících, kteří požadovali ukončení transportů. Obhájci lidských práv poukazují na to, že v Afghánistánu je kvůli neustálým útokům islamistického hnutí Tálibán situace životu nebezpečná.

„Nevíme, kdo je v letadle, ale ani zadržené osoby nesmí být vystavovány nebezpečí,“ upozornila saská politička strany Levice Juliane Nagelová.

Skutečnost, že Německo odsunulo dalších 14 mladých Afghánců, oznámil zástupce Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Oficiální údaje z Berlína nejsou k dispozici, stejně jako to, ze kterých spolkových zemí byli muži vyhoštěni.

Jen v Kábulu zahynulo minulý týden při útocích nejméně 74 lidí. V celé zemi pak Tálibán a také teroristická organizace Islámský stát zabily během čtyř dnů téměř 250 civilistů a příslušníků bezpečnostních sil.

Německo odsuny na několik měsíců přerušilo po mohutném atentátu na německé velvyslanectví v Kábulu letos v květnu. Spolková vláda a vlády spolkových zemích se později dohodly, že vyhošťování do Afghánistánu bude omezeno na tři skupiny lidí – pachatele trestných činů, osoby, které se podle policie podílely na teroristickém činu, a nakonec osoby, které „tvrdošíjně odmítají spolupráci při identifikaci“.

Zdroj: ČTK

Cestující na letech do USA čekají přísnější kontroly

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Od čtvrtka začne několik leteckých společností včetně francouzské Air France a německé Lufthansy s přísnějšími kontrolami na letech do Spojených států, další společnosti se připojí postupně. Dnes o tom informovala agentura AP. Cílem opatření je podle amerického Úřadu pro bezpečnost v dopravě (TSA) to, že důkladnějšími prověrkami budou muset projít všichni pasažéři mířící do USA, a to i včetně Američanů.[/quote]

„Bezpečnostní opatření se bude týkat všech osob, mezinárodních cestujících i občanů USA, kteří cestují do Spojených států,“ řekla mluvčí TSA Lisa Farbsteinová.

S tím, že kontroly budou prováděny na tom letišti, ze kterého pasažér do USA jako poslední odletí. Pokud tedy do USA letí s přestupem, kontroly podstoupí při přestupu.

Součástí nové procedury jsou bezpečnostní pohovory, které provedou zaměstnanci aerolinek. Reuters uvedl, že do USA denně z 280 letišť ve 105 zemích létá na 2000 komerčních spojů, na jejichž palubách je 325.000 cestujících.

AP poznamenala, že opatření přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvažovala o zákazu notebooků na palubě letadel. Toto omezení nakonec USA z důvodu teroristické hrozby vyhlásily pro několik leteckých společností především na Blízkém východě.

Jako první s bezpečnostními pohovory začnou již od čtvrtka aerolinky Air France, Cathay Pacific, EgyptAir, Emirates a Lufthansa. Společnost Royal Jordanian sdělila, že se chystá připojit v polovině ledna. Air France začne provádět pohovory nejdříve na pařížském letišti Orly a o týden později 2. listopadu opatření rozšíří i na další pařížské letiště Charlese de Gaulla.

Francouzská letecká společnost také sdělila, že nová bezpečnostní kontrola bude mít podobu dotazníku. Emirates v prohlášení hovoří o předběžných bezpečnostních pohovorech na přepážkách, na které pak navážou již nyní zavedené kontrolní opatření u nástupní brány do letadla. EgyptAir uvedl, že vedle pohovorů budou součástí opatření také důkladnější prohlídky zavazedel i cestujících. Lufthansa pak k současným kontrolám elektronických přístrojů chce přidat pohovory.

Zdroj: ČTK

Německou dálnici zalil náklad piva z havarovaného kamionu

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Úsek německé dálnice A45 dnes musel být dočasně zcela uzavřen poté, co se na vozovku vysypal náklad desetitisíců lahví s pivem. Nákladní automobil zavadil o svodidlo, čímž se z boku otevřela plachta nákladového prostoru a zhruba 30.000 lahví v 1500 bednách se vysypalo mezi obcemi Florstadt a Wölfersheim na silnici, informovala policie ve Friedbergu severně od Frankfurtu nad Mohanem.[/quote]

Nehoda se odehrála dnes ráno a způsobila ji patrně řidička, která se z nepozornosti vychýlila z jízdního pruhu a natlačila svým vozem nákladní automobil do svodidel.

Řidička byla převezena do nemocnice na pozorování. Rozbité sklo a pivní pěna pokrývaly 200 metrů dlouhý úsek dálnice, napsala agentura AP.

Zdroj: ČTK

Letecká osobní doprava v EU

Od
Michaela Drábková
-

Rekordní počet přepravených cestujících  v letecké dopravě v roce 2016 dosahuje téměř 1 miliardy, o 54,4 milionu více než v roce 2015

Podle zprávy Eurostat z 11.října bylo v roce 2016 v Evropské unii 972,7 milionů leteckých cestujících, což je o 5,9 % více než v roce 2015 a o 29,1% ve srovnání s rokem 2009. Během tohoto období se v EU stále letecká osobní doprava stále rozvíjela.
V roce 2016 na leteckou dopravu uvnitř EU připadla téměř polovinu (47,0 %) celkové přepravy cestujících v EU, doprava mimo EU se podílela přes třetinu (35,6 %), zatímco vnitrostátní doprava měla   méně než 1 z každých 5 cestujících (17,3 % ).
Na území EU v roce 2016 bylo v leteckých dopravních nehodách s letadly EU zabito šest osob.

Letecká přeprava cestujících v EU v milionech cestujících

Největší nárůst osobní letecké dopravy v Bulharsku, Rumunsku a na Kypru
V roce 2016 byl nejvyšší počet cestujících v letecké dopravě ve Spojeném království, kde celková osobní letecká doprava činila 249 milionů osob. Následovalo Německo (201 milionů cestujících), Španělsko (194 mil.), Francie (145 mil.) a Itálie (135 mil.). Počet cestujících v letecké dopravě v roce 2016 vzrostl ve všech členských státech EU oproti roku 2015 s výjimkou Belgie (-2,7 %) a Slovinska (-2,2 %). Nejvyšší nárůst zaznamenaly Bulharsko (+ 22,5 %), Rumunsko (+ 20,5 %) a Kypr (+ 18,1 %), Maďarsko (+ 14,1 %), Chorvatsko (+ 13,8 % Litva (+ 13,3 %) a Lucembursko (+ 12,5 %). Mezi 5 členskými státy s nejvyšším počtem přepravených cestujících v letecké dopravě v roce 2016 zaznamenaly největší růst ve Španělsku (+ 11,0 %) a Velké Británie (+ 7,1 %). Celkově v EU se počet cestujících v letecké dopravě mezi lety 2015 a 2016 zvýšil o 54,4 milionů (+ 5,9 %), zejména v důsledku zvýšení dopravy v rámci EU (o 10,2 %).

Letecká doprava 2016

Letecká doprava celkem Vnitrostátní Mezinárodní
V EU Mimo EU
Cestující (v 1000) Růst 2016/2015 Cestující (v 1000) Cestující (v 1000) Cestující (v 1000)
EU* 972 693 +5.9% 168 676 457 422 346 594
Belgie 30 116 -2.7% 12 22 514 7 590
Bulharsko 9 324 +22.5% 164 6 818 2 343
Česká republika 13 672 +7.9% 83 9 881 3 709
Dánsko 32 763 +8.9% 2 012 22 245 8 507
Německo 200 687 +3.5% 23 775 110 683 66 229
Estonsko 2 215 +2.5% 17 1 763 435
Irsko 32 596 +10.3% 82 27 783 4 731
Řecko 45 543 +8.2% 8 176 29 703 7 664
Španělsko 193 872 +11.0% 33 435 132 932 27 506
Francie 145 257 +3.1% 28 952 65 352 50 954
Chorvatsko 7 475 +13.8% 488 5 734 1 254
Itálie 134 505 +5.4% 30 273 79 374 24 858
Kypr 8 962 +18.1% 0 5 951 3 011
Lotyšsko 5 384 +4.6% 1.0 3 943 1 440
Litva 4 788 +13.3% 0.4 3 710 1 077
Lucembursko 2 984 +12.5% 0.7 2 686 298
Maďarsko 11 668 +14.1% 0.2 9 487 2 181
Malta 5 080 +10.0% 0.3 4 648 432
Nizozemí 70 318 +8.9% 1.6 44 192 26 124
Rakousko 27 182 +1.6% 511 18 958 7 713
Polsko 32 267 +11.6% 1 834 24 668 5 765
Portugalsko 40 930 +13.7% 4 472 29 457 7 002
Rumunsko 15 154 +20.5% 895 12 356 1 903
Slovinsko 1 404 -2.2% 0 857 547
Slovensko 2 158 +11.0% 25 1 817 316
Finsko 18 100 +3.6% 2 689 11 265 4 146
Švédsko 35 953 +5.7% 7 702 21 599 6 652
Spojené království 248 869 +7.1% 23 077 153 581 72 211
Island** 6 802 +40.3% 0 6 802
Norsko 37 728 +0.6% 15 182 22 545
Švýcarsko 50 505 +5.2% 740 49 765

*       Dvojí započítání se v letech v EU a celkových agregátech vylučuje počítáním jen z odletů

**    Data jen za letiště Keflavik  0:

 

Londýn / Heathrow, Paříž / Charles de Gaulle a Amsterdam / Schiphol: první tři osobní letiště
Londýn / Heathrow zůstal v roce 2016 nejpoužívanějším letištěm pro cestující v EU. V porovnání s rokem 2015 se jednalo o 75,7 milionu pasažérů, více než +0,1 %. Paříž / Charles de Gaulle (65,8 mil, + 0,3 %), Amsterdam / Schiphol +9,3 %), Frankfurt / Main (60,7 mil., -0,4 %) a Madrid / Barajas (49,2 mil., + 6,2 %)

Následovala Barcelona / El Prat (43,8 mil., + 11,0 %), Londýn / Gatwick (43,1 mil. +7,2 %), München (41,2 mil. + 3,2%) a Roma / Fiumicino. Každé z 30 nejužívanějších letišť v EU zaznamenalo zvýšení počtu cestujících v roce 2016, s výjimkou Bruselu / Národní (-6,4 %) a Frankfurtu / Main (-0,4 %). Nejvyšší nárůst z 30 nejlepších letišť v Evropě zaznamenaly Londýn / Luton (+ 19,4 %), Malaga / Costa del Sol (+ 15,7 %) a Warszawa / Chopina (+ 14,5 %), Lisabon (+ 11,7 % Dublin (+ 11,2 %), Barcelona / Prat (+ 11,0 %), Manchester (+ 10,9%), Athinai / Eleftherios Venizelos a Palma de Mallorca (+10,6 %).
Stejně jako v roce 2015 se v Londýně / Heathrow (44,8 milionu) odbavilo  v roce 2016  nejvíce cestujících v dopravě mimo EU, další byl   Amsterdam / Schiphol (37,9 mil.) Nejvíce dopravy uvnitř EU, měla  Paris / Orly a Madrid / Bajaras ) se 14,1 miliony byly největší ve vnitrostátní dopravě.

Špičková letiště v EU z hlediska celkově přepravených cestujících, 2016

 

Pořadí

  

Letiště

 Celková letecká přeprava Vnitrostátní V  EU Mimo -EU
Cestující (v 1000) Růst 2016/2015 Cestující (v 1000) Cestující (v 1000) Cestující (v 1000)
1 UK London/Heathrow 75 672 +1.0% 4 645 26 257 44 770
2 FR Paris/Charles de Gaulle 65 849 +0.3% 6 055 26 040 33 755
3 NL Amsterdam/Schiphol 63 550 +9.3% 0.5 37 890 25 659
4 DE Frankfurt/Main 60 669 -0.4% 6 943 25 211 28 514
5 ES Madrid/Barajas 49 178 +6.2% 14 133 21 585 13 460
6 ES Barcelona/El Prat 43 750 +11.0% 11 789 24 837 7 124
7 UK London/Gatwick 43 143 +7.2% 3 870 28 317 10 956
8 DE München 42 159 +3.2% 9 593 20 709 11 858
9 IT Roma/Fiumicino 41 569 +3.3% 12 470 17 991 11 108
10 FR Paris/Orly 31 238 +5.3% 14 143 10 795 6 300
11 DK København/Kastrup 28 946 +9.2% 1 880 19 123 7 944
12 IE Dublin 27 709 +11.2% 82 23 299 4 328
13 ES Palma de Mallorca 26 230 +10.6% 5 803 19 179 1 248
14 UK Manchester 25 598 +10.9% 2 295 16 477 6 827
15 SE Stockholm/Arlanda 24 698 +6.7% 5 275 13 776 5 647
16 UK London/Stansted 24 317 +8.0% 2 051 20 997 1 269
17 DE Düsseldorf 23 497 +4.7% 4 476 11 933 7 088
18 AT Wien/Schwechat 23 318 +2.5% 509 15 405 7 405
19 PT Lisboa 22 463 +11.7% 3 068 13 941 5 453
20 BE Brussels/National 21 769 -6.4% 2 15 362 6 406
21 DE Berlin/Tegel 21 245 +1.2% 7 769 9 596 3 880
22 EL Athinai/Eleftherios Venizelos 20 009 +10.6% 7 157 8 959 3 892
23 IT Milano/Malpensa 19 312 +4.7% 2 693 9 926 6 692
24 FI Helsinki/Vantaa 17 181 +4.6% 2 679 10 443 4 059
25 ES Malaga/Costa del Sol 16 620 +15.7% 2 274 12 982 1 363
26 DE Hamburg 16 191 +3.9% 5 339 7 866 2 985
27 UK London/Luton 14 642 +19.4% 1 043 12 132 1 467
28 CZ Praha/Ruzyne 12 990 +9.5% 36 9 332 3 622
29 PL Warszawa/Chopina 12 848 +14.5% 1 424 7 989 3 435
30 FR Nice/Côte d’Azur 12 422 +3.4% 4 440 5 754 2 229
37 HU Budapest/ Liszt Ferenc Int. 11 383 +11.3% 0.1 9 204 2 179
39 RO Bucuresti/Henri Coanda 10 979 +18.4% 873 8 487 1 619
57 CY Larnaka 6 628 +24.7% 0 3 840 2 788
64 LV Riga 5 385 +4.6% 2 3 943 1 440
69 MT Malta/Luqa 5 080 +10.0% 0.3 4 648 432
73 BG Sofia 4 964 +22.4% 157 4 068 739
87 LT Vilnius 3 811 +14.3% 0.4 2 820 991
94 LU Luxembourg 2 984 +12.5% 0.7 2 686 298
102 HR Zagreb/Pleso 2 757 +7.0% 444 1 642 670
118 EE Lennart Meri Tallinn 2 215 +2.5% 17 1 763 435
132 SK Bratislava/M.R Stefanik 1 746 +12.2% 19 1 444 283
146 SI Ljubljana/Brnik 1 404 -2.2% 0 857 547

*     30 nejužívanějších letšť 2016 a špičky v každém z 12 členských států s letištěm neuvedeným v prvních 30.

Metody a definice   

Statistiky letecké přepravy cestujících používá pro roční údaje 2016 součet měsíčních údajů za rok 2016.
Údaje o cestujících v letecké dopravě byly vypočteny, s výjimkou dvojího započítávání vnitrostátní a vnitrozemské přepravy cestujících, (jednou hlášenou letištěm odletu a druhou letištěm příletu). Vzhledem k tomu, že agregace EU vylučuje dvojí započítávání dopravy uvnitř EU, údaje členských států jsou odlišné. Například osoba létající z Paříže do Londýna bude počítána ve Francii jako „cestující při odjezdu“ a ve Spojeném království jako „příchozí cestující“, ale pouze jednou na úrovni EU.
Je pokryta letecká doprava na letištích v členských státech s celkovou přepravou více než 150 000 cestujících v roce 2016.

Údaje o úmrtí v letecké dopravě od Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA).

17. říjen: Mezinárodní den vymýcení chudoby

Od
Michaela Drábková
-

Klesající trend podílu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU. Přesto je v této situaci stále více než 115 milionů lidí.

Podle údajů Eurostatu ze 17.10. bylo v roce 2016 v Evropské unii ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 117,5 milionu lidí, 23,4 % obyvatelstva. To znamená, že se nacházejí v alespoň jedné z následujících tří podmínek: ohrožení chudobou po sociálních transferech (příjmová chudoba), které jsou vážně hmotně znevýhodněni nebo žijí v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou. Po třech po sobě jdoucích nárůstech mezi lety 2009 a 2012, které dosáhly téměř 25 %, se podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU v loňském roce nepřetržitě snížil na 23,4 %, což je pouze o 0,1 % nad úrovní roku 2009. Snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU je jedním z klíčových cílů strategie Evropa 2020..
Data z let 2008 a 2009 nezahrnují Chorvatsko. Údaje za rok 2016 jsou odhadnuty.

Nejvyšší míra rizika chudoby nebo sociálního vyloučení v Bulharsku, nejnižší v České republice
V roce 2016 bylo více než třetina obyvatelstva vystavena riziku chudoby nebo sociálního vyloučení ve třech členských státech: Bulharsku (40,4 %), Rumunsku (38,8 %) a Řecku (35,6 %). Naopak, nejnižší podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením byl v České republice (13,3 %), Finsku (16,6 %), Dánsku (16,7 %) a Nizozemsku (16,8 %).

 

Největší pokles v míře rizika chudoby nebo sociálního vyloučení v Polsku, nejvyšší nárůst v Řecku
Mezi členskými státy, za které jsou k dispozici údaje, vzrostla míra rizika chudoby nebo sociálního vyloučení z roku 2008 v deseti členských státech, přičemž nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Řecku (z 28,1 % v roce 2008 na 35,6 % v roce 2016, nebo +7,5 %), Kypru (+4,4 %), Španělsku (+4,1%) a Švédsko (+3,4 %). Naopak, největší pokles byl zaznamenán v Polsku (z 30,5 % na 21,9 %, o -8,6 %), za ním následovalo Lotyšsko (-5,7 %) a Rumunsko (-5,4 %). Na úrovni EU se podíl celkového obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením v roce 2016 (23,4%) snížil od roku 2008 o 0,3 %.

Lidé s rizikem chudoby nebo sociálního vyloučení v EU 2008 and 2016

 

% obyvatelstva celkem V 1000
2008 2016 2008 2016
EU* 23.7 23.4 115 910 117 470**
Belgie 20.8 20.7 2 190 2 330
Bulharsko : 40.4 : 2 890
Česká republika 15.3 13.3 1 570 1 380
Dánsko 16.3 16.7 890 950
Německo 20.1 19.7 16 340 16 040
Estonsko 21.8 24.4 290 320
Irsko 23.7 26.0*** 1 050 1 210***
Řecko 28.1 35.6 3 050 3 790
Španělsko 23.8 27.9 10 790 12 830
Francie 18.5 18.2 11 150 11 460
Chorvatsko**** : 28.5 : 1 180
Itálie 25.5 28.7*** 15 080 17 470***
Kypr 23.3 27.7 180 230
Lotyšsko 34.2 28.5 740 550
Litva 28.3 30.1 910 870
Lucembursko**** : 19.7 : 110
Maďarsko 28.2 26.3 2 790 2 540
Malta 20.1 20.1 80 90
Nizozemí**** 14.9 16.8 2 430 2 810
Rakousko 20.6 18.0 1 700 1 540
Polsko 30.5 21.9 11 490 8 220
Portugalsko 26.0 25.1 2 760 2 590
Rumunsko**** 44.2 38.8 9 110 7 690
Slovinsko 18.5 18.4 360 370
Slovensko 20.6 18.1 1 110 950
Finsko 17.4 16.6 910 900
Švédsko 14.9 18.3 1 370 1 800
 Spojené království 23.2 22.2 14 070 14 360
Island 11.8 13.0*** 40 40***
Norsko 15.0 15.3 700 790
Švýcarsko 18.1 17.8 1 330 1 460

Čísla jsou zaokrouhlena na nejbližší tisíce

*     Data 2008 bez Chorvatska. 2016 odhad.

**    116 290 bez Chorvatska

***  Data 2015 místo 2016.

**** 2016 data prozatímní.

Přibližně 1 z 6 osob v EU ohrožených příjmovou chudobou …

Při pohledu na každý ze tří prvků, které přispívají k ohrožení chudobou nebo sociálnímu vyloučení, bylo 17,2 % obyvatel EU v roce 2016 vystaveno riziku chudoby po sociálních transferech, což znamená, že jejich disponibilní příjem byl nižší než jejich národní práh chudoby (viz příslušná tabulka). Tento podíl osob ohrožených příjmovou chudobou v EU se ve srovnání s rokem 2015 (17,3 %) mírně snížil, ale je stále vyšší než v roce 2008 (16,5 %). Jelikož prahové hodnoty odrážejí skutečnou distribuci příjmů v jednotlivých zemích, značně se liší mezi členskými státy a také v čase. V členských státech EU bylo v Rumunsku ohrožena příjmovou chudobou 1 z 4 osob a 25 %, cca 1 z 5 v Bulharsku (22,9 %), Španělsku (22,3 %), Litvě (21,9 %), Lotyšsku (21,8 %), Estonsku (21,7 %), Řecku (21, 2%) a Itálii (19,9 % v roce 2015). Naopak, nejnižší hodnoty zaznamenaly Česká republika (9,7 %), Finsko (11,6 %), Dánsko (11,9 %), Slovensko (12,7 %) a Nizozemsko (12,8 %). Ve srovnání s rokem 2008 vzrostl podíl osob ohrožených příjmovou chudobou v 21 členských státech, pro které jsou k dispozici údaje, a ve čtyřech se snížil.

… 1 z 13 vážně materiálně deprivována …

V EU v roce 2016 bylo 7,5 % obyvatelstva těžce hmotně znevýhodněno, což znamená, že jejich životní podmínky byly omezeny nedostatkem prostředků, jako je například nedostatek v placení účtů, udržování jejich domovů dostatečně teplých nebo jejich přijetí týdenní dovolené mimo domov. Podíl osob těžce hmotně znevýhodněných v EU se snížil 2015 (8,1 %) a oproti roku 2008 (8,5 %). Podíl osob těžce znevýhodněných v roce 2016 se v jednotlivých členských státech výrazně lišil od více než 20 % celkového počtu obyvatel v Bulharsku (31,9 %), Rumunsku (23,8 %) a Řecku (22,4 %) až po méně než 4 % Švédsko (0,8 %), Lucembursko (1,6 %), Finsko (2,2 %), Dánsko a Nizozemsko (2,6 %), Rakousko (3,0 %) a Německo (3,7 %). Ve srovnání s rokem 2008 vzrostl podíl osob těžce znevýhodněných v deseti členských státech, pro které jsou k dispozici údaje, a poklesl v patnácti.

… a 1 z 10 žijících v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce

Pokud jde o nízkou intenzitu práce, 10,4% obyvatelstva ve věku 0-59 let v EU žilo v domácnostech, kde dospělí odpracovali v uplynulém roce méně než 20 % celkového pracovního potenciálu Je to druhý rok v řadě od roku 2008, kdy se tento podíl v EU snížil. V Irsku (19,2 %), v Řecku (17,2 %), v Španělsku (14,9 %), v Belgii (14,6 %) a v Chorvatsku (13,6 % ), Polsko (6,4 %) a Slovensko (6,5 %) měly nejnižší. Ve většině členských států (osmnácti) se ve srovnání s rokem 2008 zvýšil podíl osob ve věku 0-59 let, kteří žijí v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou, zatímco v sedmi se snížil.

 

Míra rizika prvků chudoby nebo sociálního vyloučení v EU 2008 a 2016

 % v riziku chudoby po sociálních transferech

 

 % osob se silnou materiální deprivací   (%) % osob ve věku 0-59 let žijící v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce (%)
2008 2016 2008 2016 2008 2016
EU* 16.5 17.2 8.5 7.5 9.2 10.4
Belgie 14.7 15.5 5.6 5.5 11.7 14.6
Bulharsko : 22.9 : 31.9 : 11.9
Česko 9.0 9.7 6.8 4.8 7.2 6.7
Dánsko 11.8 11.9 2.0 2.6 8.5 10.6
Německo 15.2 16.5 5.5 3.7 11.7 9.6
Estonsko 19.5 21.7 4.9 4.7 5.3 5.8
Irsko 15.5 16.3** 5.5 7.5** 13.7 19.2**
Řecko 20.1 21.2 11.2 22.4 7.5 17.2
Španělsko 19.8 22.3 3.6 5.8 6.6 14.9
Francie 12.5 13.6 5.4 4.4 8.8 8.4
Chorvatsko*** : 19.5 : 12.9 : 13.6
Itálie 18.9 19.9** 7.5 11.5** 10.4 11.7**
Kypr 15.9 16.1 9.1 13.6 4.5 10.6
Lotyšsko 25.9 21.8 19.3 12.8 5.4 7.2
Litva 20.9 21.9 12.5 13.5 6.1 10.2
Lucembursko*** : 16.5 : 1.6 : 6.6
Maďarsko 12.4 14.5 17.9 16.2 12.0 8.2
Malta 15.3 16.5 4.3 4.4 8.6 7.3
Nizozemí*** 10.5 12.8 1.5 2.6 8.2 9.7
Rakousko 15.2 14.1 5.9 3.0 7.4 8.1
Polsko 16.9 17.3 17.7 6.7 8.0 6.4
Portugalsko 18.5 19.0 9.7 8.4 6.3 9.1
Rumunsko*** 23.6 25.3 32.7 23.8 8.5 8.2
Slovinsko 12.3 13.9 6.7 5.4 6.7 7.4
Slovensko 10.9 12.7 11.8 8.2 5.2 6.5
Finsko 13.6 11.6 3.5 2.2 7.5 11.4
Švédsko 12.2 16.2 1.4 0.8 5.5 8.5
Spojené království 18.7 15.9 4.5 5.2 10.4 11.3
Island 10.1 9.6** 0.8 1.6** 2.6 5.2**
Norsko 11.4 12.2 2.0 2.0 6.5 7.7
Švýcarsko 15.7 14.7 2.1 1.5 3.3 5.5

*     Data 2008 bez Chorvatska. Data 2016 odhadnuta.

**    Data 2015 místo 2016.

*** Data 2016 prozatimní

 

Prahy rizika chudoby v EU 2008 and 2016

(v národní měně)

 

Měna Roční národní medián ekvivalentního důchodu po sociálních transferech Roční práh rizika chudoby
Jeden dospělý 2 dospělí s 2 dětmi do 14 let
2008 2016 2008 2016 2008 2016
Belgie euro 17 985 22 295 10 791 13 377 22 661 28 092
Bulharsko BGN : 6 163 : 3 698 : 7 765
Česká republika CZK 168 472 213 812 101 083 128 287 212 275 269 403
Dánsko DKK 180 015 213 803 108 009 128 282 226 819 269 391
Německo euro 18 309 21 275 10 986 12 765 23 070 26 807
Estonsko euro 5 547 8 645 3 328 5 187 6 989 10 892
Irsko euro 22 995 21 688** 13 797 13 013** 28 973 27 327**
Řecko euro 10 800 7 500 6 480 4 500 13 608 9 450
Španělsko euro 13 966 13 681 8 379 8 209 17 597 17 238
Francie euro 18 899 21 713 11 340 13 028 23 813 27 359
Chorvatsko*** HRK : 42 450 : 25 470 : 53 487
Itálie euro 15 640 15 846** 9 384 9 508** 19 706 19 966**
Kypr euro 16 024 14 020 9 614 8 412 20 190 17 665
Lotyšsko euro 4 740 6 365 2 844 3 819 5 972 8 019
Litva euro 4 111 5 645 2 467 3 387 5 180 7 113
Lucembursko*** euro : 33 857 : 20 314 : 42 659
Maďarsko HUF 1 105 926 1 478 006 663 556 886 803 1 393 467 1 862 287
Malta Euro 10 009 13 572 6 005 8 143 12 611 17 101
Nizozemí*** euro 19 522 22 607 11 713 13 564 24 598 28 484
Rakousko euro 19 413 23 694 11 648 14 217 24 461 29 855
Polsko PLN 15 720 24 618 9 432 14 771 19 807 31 018
Portugalsko euro 8 143 8 782 4 886 5 269 10 260 11 066
Rumunsko*** RON 6 510 10 884 3 906 6 530 8 203 13 714
Slovinsko euro 10 893 12 327 6 536 7 396 13 725 15 532
Slovensko euro 4 791 6 951 2 875 4 171 6 038 8 758
Finsko euro 19 794 23 650 11 876 14 190 24 940 29 799
Švédsko SEK 190 305 235 373 114 183 141 224 239 784 296 570
Spojené království GBP 15 068 17 321 9 041 10 393 18 986 21 824
Island ISK 2 822 193 3 669 616** 1 693 316 2 201 770** 3 555 963 4 623 716**
Norsko NOK 254 905 354 161 152 855 212 497 320 996 446 243
Švýcarsko CHF 44 332 47 258 26 599 28 355 55 858 59 545

*     2016 data prozatímní.

**   Data   2015 místo 2016.

Míra rizika ohrožení chudobou je podíl osob, jejichž celkový příjem, který je k dispozici (po sociálních převodech, daních a dalších odpočtech) na výdaje nebo úspory, je nižší než hranice rizika chudoby, která je stanovena na 60 % národního mediánu ekvivalentního disponibilního důchodu po sociálních převodech.

Tento ukazatel nezměří bohatství nebo absolutní chudobu, ale nízké příjmy ve srovnání s ostatními obyvateli této země.

Prahová hodnota závisí na rozdělení příjmů v zemi pro daný rok a liší se složením domácnosti. Je proto důležité poznamenat, že míra chudoby ohroženého příjmem je relativní mírou chudoby a že hranice se mezi členskými státy značně liší. Také se mění s časem, neboť vychází z vývoje národního mediánu disponibilního důchodu: v několika členských státech prahová hodnota klesla v období 2008-2016 (Řecko, Kypr a Irsko) nebo zůstala téměř stabilní (Španělsko, Itálie a Portugalsko) v důsledku hospodářské krize.

Metody a definice

Údaje o riziku chudoby nebo sociálního vyloučení uvedené v této zprávě vycházejí ze statistik EU o příjmech a životních podmínkách (EU-SILC). Průzkum EU-SILC je referenčním zdrojem EU pro srovnávací statistiky rozdělení příjmů, chudoby a životních podmínek. Referenční skupinou jsou všechny soukromé domácnosti a jejich současní členové s bydlištěm na území daného členského státu v době sběru dat. Osoby žijící v kolektivních domácnostech a v zařízeních jsou obecně vyloučeny z cílové populace, jakož i z malých a vzdálených částí národního území, které nepřesahují 2 % národního obyvatelstva.

Osoby ohrožené chudobou jsou ty, které žijí v domácnosti s ekvivalentním disponibilním příjmem pod hranicí rizika chudoby, která je stanovena na 60 % národního mediánu ekvivalentního disponibilního důchodu (po sociálních převodech). Rovnocenný příjem se vypočítá tak, že celkový příjem domácnosti se rozdělí podle velikosti stanovené po uplatnění těchto vah: 1,0 pro první dospělou osobu, 0,5 pro každého člena domácnosti ve věku 14 let a více a 0,3 pro každého člena domácnosti mladšího 14 let.

Vážně hmotně znevýhodněné osoby mají životní podmínky omezené nedostatečnými zdroji a zkušenostmi minimálně 4 z následujících 9 věcí s nedostatkem: nemohou si dovolit 1) zaplatit nájemné / hypotéku nebo účty za úplatu včas, 2) udržet domov dostatečně teplé, 3) ) čelit neočekávaným výdajům, 4) jíst maso, ryby nebo ekvivalent proteinů každý druhý den, 5) týdenní dovolenou mimo domov, 6) auto, 7) pračku, 8) barevnou televizi nebo 9) ) telefon (včetně mobilního telefonu).
Lidé žijící v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou jsou lidé ve věku 0-59 let, kteří žijí v domácnostech, kde průměrně dospělí (ve věku 18-59 let) pracovali méně než 20% svého celkového pracovního potenciálu za uplynulý rok. Studenti jsou vyloučeni.

Celkový počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je nižší než součet počtu osob v každé ze tří forem chudoby nebo sociálního vyloučení, neboť některé osoby jsou současně postiženy více než jednou z těchto situací.

 

.

Ukrajinská hromadná doprava se stala cílem kybernetických útoků

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Ukrajinská hromadná doprava se dnes stala terčem nové vlny kybernetických útoků, oznámily ukrajinské bezpečnostní složky. Letiště v Oděse kvůli tomu zvýšilo bezpečnostní opatření. Zasažen byl platební systém kyjevského metra, na provoz vlaků v podzemí to ale vliv nemělo.[/quote]

Kybernetická složka ukrajinské policie uvedla, že událost nepovažuje za projev nějakého masívního útoku. Všechny incidenty ale vyšetřuje, upozornila agentura Reuters.

V Oděse byl podle agentury Unian napaden hackery informační systém letiště, který nyní funguje v nouzovém režimu. Událost může vést k zpoždění odbavování leteckých spojů.

Počítačový systém metra v Kyjevě byl podle všeho napaden typem viru, který už zasáhl internetové stránky ukrajinských bank, energetických společností a veřejných institucí letos v červnu.

„Metro funguje normálně, kromě bankovních služeb,“ uvedlo jeho vedení v prohlášení. Platit se nedá bezkontaktními bankovními kartami.

Zdroj: ČTK

Velký sál Reduty v U. Hradišti zaplní modely vláčků a lokomotiv

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Velký sál Reduty v Uherském Hradišti zaplní od pátku do neděle rozmanité modely vláčků a lokomotiv. Připomínají provoz na železnici v různých časových obdobích. ČTK to dnes řekl Milan Jiříkovský, místopředseda Klubu železničních modelářů Slovácko, jehož členové výstavu připravili ve spolupráci s uherskohradišťským Klubem kultury.[/quote]

Modely kolejiště zmenšené oproti skutečné velikosti v poměru 1:87 mají stanice, koleje s výhybkami a nechybí ani členitá krajina či oblíbené tunely. Vystaveny budou na ploše přesahující 200 metrů čtverečních.

„Žádné historické epoše se speciálně nevěnujeme. Návštěvníci tak uvidí parní, motorové i elektrické soupravy,“ uvedl Jiříkovský.

Část modelů si členové klubu vyrábějí sami, další musejí kupovat. Ceny motorových lokomotiv se zvukem začínají podle Jiříkovského na 6500 korunách, cena parních lokomotiv přesahuje 10.000 korun.

„Model osobního vagonu přijde na zhruba 1500 korun,“ uvedl Jiřikovský, který se vláčkům věnoval v dětství a znovu se k nim před časem vrátil.

Klub železničních modelářů Slovácko vznikl před devíti lety. Momentálně má 12 členů, nejmladšímu je 18 let.

Výstava s názvem Jede vláček kolejáček se v Redutě uskuteční už popáté. Přístupná bude od pátku do neděle, vždy od 9:00 do 18:00. Vstupné pro dospělé činí 25 korun, děti zaplatí 15 korun. Jako vstupenky budou sloužit kopie někdejších kartonových jízdenek.

Zdroj: ČTK

EUCO 14/17 – Závěry Evropské rady 19.10.

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Na začátku zasedání člen Evropské rady zastupující členský stát, který zastává šestiměsíční předsednictví Rady, poskytl přehled pokroku při provádění předchozích závěrů Evropské rady.[/quote]

MIGRACE 

Přístup členských států a orgánů EU k zajištění úplné kontroly vnějších hranic přináší výsledky a musí být konsolidován. Celkově se migrační toky značně snižují a počet úmrtí na moři se snížil.

Evropská rada je odhodlána pokračovat ve svém komplexním, pragmatickém a rozhodném přístupu a uplatňovat jej, kdykoli je to nutné. To znamená:

  • bdělost na všech migračních trasách a připravenost reagovat na nové trendy;
  • pragmatické, flexibilní a koordinované využívání všech dostupných nástrojů EU a členských států;
  • podpora pro přímo postižené nebo zapojené členské státy, a to i prostřednictvím pokračující podpory agentur EU;
  • silná spolupráce s mezinárodními partnery, jakož i se zeměmi původu, tranzitu a výjezdu
  • snížení pobídek pro nelegální migraci prostřednictvím efektivních návratů;
  • přiměřené finanční a jiné zdroje

K upevnění a prohloubení tohoto přístupu na všech migračních trasách Evropská rada dále vyzývá:

  • prokázat plné odhodlání spolupracovat s Tureckem na migraci a podpoře západního Balkánu;
  •  plné a nediskriminační provádění dohody o zpětném přebírání mezi EU a Tureckem se všemi členskými státy;
  • zajištění výrazného zvýšení efektů prostřednictvím opatření na úrovni EU i členských států, jako jsou účinné dohody a ujednání o zpětném přebírání osob; Evropská agentura pro hraniční a pobřežní stráž by měla být dále posílena a měla by mít větší roli při organizaci návratů;
  • zajistit, aby mise a operace SBOP byly plně obsazeny a aby jejich mandáty byly přizpůsobeny tak, aby pomohly v boji proti obchodníkům s migrací a pašerákům a pomohly by narušit jejich obchodní model; podpora akcí našich partnerů z G5 Sahel;
  • uplatňování dobrovolných programů znovu usídlení a jejich rozvíjení společně s mezinárodními partnery, zejména UNHCR;
  • posílení sdílení informací a údajů v rámci EU, mezi členskými státy, agenturami SVV, misemi a operacemi SBOP, jakož i s mezinárodními partnery; v této souvislosti vyzývá Evropská rada, aby byly společné vyšetřovací týmy rozšířeny na příslušné země;
  • vytváření a uplatňování potřebného vlivu pomocí všech příslušných politik, nástrojů a nástrojů EU, včetně rozvoje, obchodu a víz, s cílem dosáhnout měřitelných výsledků, pokud jde o předcházení nelegální migraci a návratu nelegálních migrantů

Pokud jde o trasu centrálním Středomořím. Evropská rada:

  • uznává značný přínos Itálie na této cestě;
  • žádá, aby EU pokračovala v úsilí a podporovala členské státy, aby zastavily toky a zvýšily návraty, a aby vybudovaly silnou spolupráci se zeměmi původu, tranzitu a odjezdu;
  • opakovaně připomíná důležitost spolupráce s libyjskými orgány a všemi sousedy Libye s cílem zlepšit kapacitu správy hranic a zdůrazňuje naléhavost podpory rozvoje místních komunit v Libyi na migračních trasách;
  • povzbuzuje a vyzývá k podpoře úsilí UNHCR a IOM v Libyi, Sahelu a regionu i finančně, včetně dalšího zjednodušení dobrovolného návratu a přesídlení a zlepšení podmínek přijímání ve spolupráci s libyjskými orgány, aby se zajistilo humánní zacházení s migranty;
  • zavázala se zajistit dostatečné a cílené financování, mimo jiné prostřednictvím severoafrického okna svěřeneckého fondu EU pro Afriku, s cílem podpořit nezbytné činnosti související s migrací v severní Africe a financovat všechny relevantní projekty v roce 2017 i mimo ni s včasným vyplacením prostředků. Jejím úkolem je, aby Rada, za pomoci Komise, zahájila bezprostřední operační kroky, aby zajistila plnění tohoto závazku před prosincovou Evropskou radou;
  • vyzývá k většímu úsilí o rychlé vytvoření trvalé přítomnosti EU v Libyi s přihlédnutím k podmínkám v terénu

Evropská rada vyzývá k pečlivému sledování situace na východních a západních středomořských trasách s ohledem na nedávné zvýšení migračních toků.

Evropská rada připomíná, že řešení hlavních příčin migrace a poskytování hospodářských a sociálních příležitostí v zemích tranzitu a původu jsou součástí dlouhodobého přístupu k migraci. V této souvislosti Evropská rada vítá nedávné zahájení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, který podporuje investice do afrických a sousedských zemí. Rovněž vítá provádění Iniciativy pro hospodářskou odolnost Evropské investiční banky (EIB), která mobilizuje investice do sousedních zemí. Těší se na diskusi o spolupráci s africkými partnery na nadcházejícím summitu Africké unie a Evropské unie.

Evropská rada znovu zdůrazňuje svůj závazek vůči schengenskému systému a vyjadřuje záměr vrátit se zpět k Schengenu co nejdříve, přičemž plně zohlední přiměřené bezpečnostní zájmy členských států.

Evropská rada vítá dosavadní pokrok dosažený při reformě společného evropského azylového systému a vyzývá k dalšímu sbližování směrem k dohodě, která nastolí správnou rovnováhu mezi odpovědností a solidaritou a zajistí odolnost vůči budoucím krizím v souladu s jejím červnem 2017 závěry. Evropská rada se k této záležitosti vrátí na svém zasedání v prosinci a bude se snažit dosáhnout konsenzu v první polovině roku 2018.

DIGITÁLNÍ EVROPA

Digitální summit v Tallinnu dne 29. září 2017 vyslal silnou zprávu o potřebě silnější a soudržnější digitální Evropy. Závěry premiéra Ratase po summitu poskytují vynikající základ pro další práci na všech úrovních.

Digitalizace nabízí obrovské možnosti pro inovace, růst a pracovní místa, přispěje k naší globální konkurenceschopnosti a podpoří tvůrčí a kulturní rozmanitost. Zachycení těchto příležitostí vyžaduje kolektivní řešení některých výzev, které přináší digitální transformace a revize politik postižených digitalizací. Evropská rada je připravena dělat vše, co je potřeba, aby byla Evropa digitální.

Aby mohla Evropa úspěšně vybudovat digitální Evropu, potřebuje zejména:

  • aby vlády a veřejný sektoru, které jsou plně zapojeny do digitálního věku, byly příkladem: elektronická vláda a zavádění nových technologií, přístupnost, jedno místo styku a jednotná zásada a digitalizovaný veřejný sektor jsou klíčem k transformaci naší společnosti a podpoře čtyř svobod EU. Evropská rada vyzývá k uplatnění ministerského prohlášení z Tallinu o elektronické správě;
  • regulační rámec orientovaný na budoucnost: dokončení strategie digitálního jednotného trhu ve všech jejích prvcích do konce roku 2018 zůstává zásadním úkolem. Navzdory značnému pokroku je třeba urychlit práci v této oblasti, aby bylo možné tento termín splnit. Za tímto účelem by měla dodatečná Rada pro telekomunikace a telekomunikace dne 24. října projednat, jak urychlit a upřednostnit práci na jednotném digitálním trhu. Do konce roku 2017 by měla být dosažena dohoda mezi spoluzákonodárci o geoblokování, audiovizuálních mediálních službách a dodávkách balíků. Do června 2018 by spoluzákonodárci měli také souhlasit s volným tokem návrhů týkajících se neosobních údajů a kód elektronické komunikace. Evropská rada zdůrazňuje, že je důležité, aby se v obchodních dohodách s třetími zeměmi zajistily odpovídající pravidla týkající se toků údajů, aniž by byla dotčena právní úprava EU. Kromě toho by měla být přednostně usilována o vyjednávání o autorských právech a o směrnici o digitálním obsahu. Evropská rada rovněž zdůrazňuje nutnost větší transparentnosti postupů a použití platforem;
  • prvotřídní infrastrukturní a komunikační síť: to vyžaduje spolupráci na úrovni EU, mimo jiné s cílem dosáhnout v celé EU vysoce pevných a mobilních sítí (5G) světové třídy a zvýšit koordinovanou dostupnost spektra do roku 2020 za konzistentních regulačních a ekonomických podmínek; to zase vyžaduje vyhrazení všech potřebných legislativních zdrojů, včetně dostatečného počtu trialogů, k dosažení dohody o elektronickém komunikačním kódu, včetně nezbytných ustanovení o spektru
  • společný přístup k kybernetické bezpečnosti: digitální svět vyžaduje důvěru a důvěru lze dosáhnout pouze tehdy, pokud zajistíme proaktivnější zabezpečení návrhu ve všech digitálních politikách, poskytneme přiměřenou bezpečnostní certifikaci výrobků a služeb a zvýšíme schopnost zabránit, detekovat a reagovat na kybernetické útoky. Za tímto účelem by měly být návrhy Komise v oblasti kybernetické bezpečnosti vypracovány holistickým způsobem, předány včas a přezkoumány
  • boj proti terorismu a online zločinu: úsilí v tomto směru by mělo být zintenzivněno, jak stanovila Evropská rada ve svých závěrech z června 2017. Evropská rada vítá sdělení Komise o řešení nezákonného obsahu on-line a opakuje svou připravenost v případě potřeby podpořit vhodná opatření na úrovni EU;
  • trhy práce, vzdělávací a vzdělávací systémy vhodné pro digitální věk: je třeba investovat do digitálních dovedností, posilovat a umožňovat všem Evropanům;
  • odhodlané úsilí v oblasti výzkumu a vývoje a investic: podpora nových forem podnikání a podpora a podpora digitální transformace průmyslových odvětví a služeb. Nástroje EU, jako jsou rámcové programy EU, včetně programu Horizont 2020, evropských strukturálních a investičních fondů a Evropského fondu pro strategické investice, mohou pomoci dosáhnout tohoto cíle. EU by také měla prozkoumat způsoby, jak vytvořit vhodné struktury a financování na podporu průlomových inovací;
    • pocit naléhavosti při řešení nově vznikajících trendů: zahrnuje otázky jako umělá inteligence a blokové technologie a současně zajišťuje vysokou úroveň ochrany údajů, digitálních práv a etických norem. Evropská rada vyzývá Komisi, aby do počátku roku 2018 předložila evropský přístup k umělé inteligenci a vyzývá Komisi, aby předložila nezbytné iniciativy na posílení rámcových podmínek s cílem umožnit EU, aby prozkoumala nové trhy prostřednictvím radikálních inovátorů a znovu potvrdit vedoucí úlohu svého odvětví;
  • účinný a spravedlivý systém zdanění, který je vhodný pro digitální éru: je důležité zajistit, aby všechny společnosti platily spravedlivý podíl daní a zajistily celosvětové rovné podmínky v souladu s pracemi, které v současné době probíhají v OECD. Evropská rada vyzývá Radu, aby pokračovala v přezkumu sdělení Komise o této otázce, a očekává příslušné návrhy Komise do začátku roku 2018.

Naším cílem musí být vytvoření integrovanějšího jednotného trhu a zajištění praktických výhod pro evropské občany a podniky. Evropská rada bude pozorně sledovat vývoj v této oblasti a poskytne potřebné pokyny. Vyzývá orgány, aby zintenzivnily legislativní práci a aby členské státy provedly příslušné právní předpisy EU a přijaly veškerá nezbytná opatření v rámci svých pravomocí, aby vytvořily novou digitální éru. Evropská rada se na své úrovni bude zabývat otázkami, které nelze vyřešit na úrovni Rady.

 

BEZPEČNOST A OBRANA

Evropská rada připomíná své závěry z června roku 2017. Vítá významný pokrok, který členské státy dosáhly při přípravě oznámení o stálé strukturované spolupráci (PESCO) se společným seznamem závazků a řízení PESCO. Vybízí ty členské státy, aby tak učinily, aby o tom rychle informovaly Radu a vysokou představitelku o svých záměrech účastnit se programu PESCO. To by umožnilo zahájení PESCO do konce roku s cílem rychle uskutečnit závazky, včetně zahájení prvních projektů. Evropská rada vítá práci, kterou doposud provedli spoluzákonodárci ohledně návrhu Komise na program evropského obranného průmyslového rozvoje (EDIDP). Vyzývá k dosažení dohody v Radě do konce roku s cílem co nejdříve uzavřít jednání s Evropským parlamentem, aby byly financovány první projekty týkající se kapacit v roce 2019.

Evropská rada vyzývá členské státy, aby v rámci Evropského obranného fondu vytvořily flexibilní a řádné mechanismy financování, které umožní společné zadávání kapacit a / nebo jejich společnou údržbu a jako způsob, jak zlepšit přístup k nejmodernějším schopnostem. Cílem je poskytnout schopnosti, zajistit konkurenceschopnou, inovační a vyváženou základnu pro evropský obranný průmysl v celé EU, a to i prostřednictvím přeshraniční spolupráce a účasti malých a středních podniků, a přispět k větší evropské obranné spolupráci prostřednictvímvyužívání synergií a mobilizace podpory EU kromě financování ze strany členských států. Evropský obranný průmyslový rozvoj bude také vyžadovat podporu EU pro malé a střední podniky a střednědobé investice v oblasti bezpečnosti a obrany. Vybízí EIB, aby prozkoumala další kroky s cílem podpořit investice do aktivit výzkumu a vývoje v oblasti obrany. Vítá zahájení zkušebního řízení Koordinovaného výročního přezkumu obrany (CARD), který by měl přispět k posílení posílené spolupráce v oblasti obrany mezi členskými státy.

Evropská rada zdůrazňuje, že je třeba, aby se PESCO, Evropský obranný fond a CARD vzájemně posilovaly, aby se zlepšila spolupráce v oblasti obrany mezi členskými státy.

Evropská rada se k této otázce vrátí v prosinci 2017 a zhodnotí pokrok dosažený ve všech aspektech programu pro vnější bezpečnost a obranu, který byl stanoven v prosinci 2016.

VNĚJŠÍ VZTAHY 

Evropská rada uspořádala debatu o vztazích s Tureckem.

Evropská rada vyzývá KLDR, aby plně a bezpodmínečně splnila své závazky vyplývající z rezolucí Rady bezpečnosti OSN a aby zcela a nevratně zanechala své programy jaderných zbraní a balistických raket. Nedávné chování KLDR je nepřijatelné a představuje významnou hrozbu pro Korejský poloostrov i za jeho hranicemi. Evropská rada zdůrazňuje, že trvalý mír a denuklearizace Korejského poloostrova musí být dosaženo prostřednictvím mírových prostředků prostřednictvím věrohodného a smysluplného dialogu. Režim sankcí EU vůči KLDR byl dále posílen autonomními sankcemi EU přijatými Radou pro zahraniční věci dne 16. října 2017. Evropská rada zváží další reakce v těsné konzultaci s partnery a EU bude i nadále zasahovat do třetích zemí, plné uplatňování sankcí OSN.

Evropská rada znovu potvrzuje svůj plný závazek vůči iránské jaderné dohodě a schvaluje prohlášení Rady pro zahraniční věci ze dne 16. října 2017.

 

Závěry Evropské rady z 20. 10 k Brexitu

EUCO XT 20014/17

Poznámka: V návaznosti na znění článku 50 Smlouvy o EU se člen Evropské rady zastupující vystupující členský stát nezúčastní na jednání Evropské rady ani v rozhodnutích, která se jej týkají.

Ve světle prvních pěti kol jednání s přihlédnutím k posouzení předloženému vyjednavačem Unie a znovu potvrzující pokyny ze dne 29. dubna 2017 Evropská rada:

  • vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti práv občanů, a vyzývá vyjednavače, aby stavěl na dosažené konvergenci tak, aby poskytl potřebnou právní jistotu a záruky všem dotčeným občanům a jejich rodinným příslušníkům, kteří budou moci přímo uplatňovat svá práva vyplývající z práva EU a chráněna dohodou o odstoupení od smlouvy, a to i prostřednictvím řádných a jednoduchých správních postupů a úlohy Soudního dvora Evropské unie;
  • bere na vědomí, že pokud jde o Irsko, došlo k určitému pokroku v oblasti sbližování zásad a cílů v oblasti ochrany dohody z Velkého pátku a zachování společné cestovní oblasti a vyzývá vyjednavače Unie, aby pokračoval v dalším zdokonalování těchto zásad, hlavní výzvy, kterou stažení Spojeného království představuje, a to i pokud jde o vyhýbání se obtížné hranici, a proto očekává, že Spojené království bude prezentovat stanovska a zavázat se k pružným a nápaditým řešením, které požaduje jedinečná situace v Irsku
  • konstatuje, že zatímco Spojené království uvedlo, že bude plnit své finanční závazky přijaté v průběhu svého členství, dosud k tomu nebylo dosaženo pevného a konkrétního závazku Spojeného království
  • na svém příštím zasedání v prosinci Evropská rada přehodnotí stav pokroku v jednáních s cílem určit, zda bylo dosaženo dostatečného pokroku v každé ze tří výše uvedených otázek. Pokud ano, přijme další pokyny týkající se rámce pro budoucí vztahy a možných přechodných opatření, která jsou v zájmu Unie a jsou v souladu s podmínkami a hlavními zásadami pokynů ze dne 29. dubna 2017. Vzhledem k tomu, Evropská rada vyzývá Radu (článek 50) společně s vyjednavačem Unie, aby zahájila interní přípravné jednání.

 

 

 

 

Singapur zmrazil počet aut na svých silnicích, další už nechce

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Pětimilionový Singapur od příštího roku zakáže, aby na jeho silnice vyjely další automobily. Oznámil to místní úřad pozemní dopravy (LTA). Důvodem je nedostatek pozemků pro nové silnice a přeplněnost stávajících komunikací. Počet automobilů reguloval Singapur už dříve, ročně jich smělo vyjet maximálně o 0,25 procenta více než rok předchozí.[/quote]

Podle nového rozhodnutí LTA se počínaje únorem příštího roku nepočítá s žádným nárůstem počtu aut. Vláda se chce tímto regulačním pravidlem zabývat znovu nejdříve v roce 2020.

Singapur se rozkládá na území asi 720 kilometrů čtverečních a má 5,6 milionu obyvatel. Zhruba 12 procent území zaujímají silnice, na nichž loni jezdilo asi 600.000 automobilů.

LTA ve zdůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že narůstá počet nových majitelů aut, což v kombinaci s nedostatkem pozemků „vytváří velký problém pro kvalitu městského způsobu života“ v Singapuru.

Počet obyvatel tohoto ostrovního státu od roku 2000 vzrostl o 40 procent. Stát vlastnictví i prodej aut přísně kontroluje a ve srovnání se Spojenými státy tam jsou auta i čtyřikrát dražší.

Zdroj: ČTK

1...1 0511 0521 053...1 091Strana 1 052 z 1 091

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253