Domů Blog Strana 1061

Šéf drah Krtek obhájil místo ve vedení evropského sdružení

[quote]Sdružení evropských železničních dopravců CER zvolilo na valném shromáždění v polském Gdaňsku do řídicího výboru šéfa Českých drah Pavla Krtka. V tiskové zprávě o tom informovaly České dráhy. Krtek je součástí patnáctičlenného výboru od roku 2015. Nynější dvouleté období bude výbor řídit předseda představenstva Asociace švédských železničních společností Crister Fritzson.[/quote]

,,Účast českého zástupce v řídicím výboru CER znamená příležitost ovlivňovat proces tvorby a schvalování norem, které rozhodující měrou ovlivňují činnost evropských dopravců, tedy i Českých drah,“ uvedl ve zprávě český dopravce.

Sdružení v Bruselu dlouhodobě prosazuje zájmy železničních dopravců a správců infrastruktury. Aktivně působí mimo jiné při vyjednávání podmínek takzvaného 4. železničního balíčku, podle kterého se mají jednotlivé unijní trhy železniční dopravy otevírat konkurenci.

Podle webu railwaygazette.com se místopředsedy CER stali Ilona Dávidová z maďarského dopravce MÁV, Andreas Matthä z rakouského ÖBB, Oliver Wolff z německého VDV a generální ředitel Železníc Slovenskej republiky Martin Erdössy.

Sdružení CER bylo založeno v roce 1988 původně 12 železničními podniky, postupně se jeho řady rozrostly na více než 70 členů. Jde o soukromé i státní železniční dopravce, provozovatele infrastruktury a jiné společnosti podnikající na železnici. CER nyní zastupuje více než 60 procent evropské železniční sítě, na které se odehrává 85 procent výkonů v nákladní dopravě a prakticky veškeré výkony v osobní dopravě.

Zdroj: ČTK

Cestujících na železnici mírně přibylo na téměř 91 milionů

[quote] Počet cestujících na železnici se v pololetí zvýšil o zhruba 1,7 milionu na 90,9 milionu. Výrazněji vzrostl takzvaný přepravní výkon, který kromě počtu přepravených osob zohledňuje ujetou vzdálenost. Tento ukazatel se meziročně zvýšil o 6,5 procenta ze 4,25 miliardy osobokilometrů na zhruba 4,5 miliardy. Počet cestujících v autobusové dopravě se meziročně téměř nezměnil a zůstal na 173 milionech. Vyplývá to z předběžných dat zveřejněných ministerstvem dopravy.[/quote]

Počet zákazníků využívajících železniční přepravu v posledních letech roste. Za celý loňský rok se množství pasažérů ve vlacích zvýšilo o 1,5 procenta, nynější pololetní růst je tak o zhruba dva procentní body rychlejší. Vyšší počet cestujících hlásí v posledních letech státem řízené České dráhy i soukromá konkurence. Soukromým společnostem cestující přibývají razantněji, v celkovém počtu cestujících ale zatím dosahují zlomku přepravených. Z celkového počtu cestujících České dráhy přepravily 86,9 milionu lidí.

Zatímco cestujících na železnici přibývá, objem přepravovaného zboží nákladními vlaky v pololetí meziročně klesl o 721 tisíc tun na zhruba 47,5 milionu tun zboží. Mírný pokles přepravovaného zboží zaznamenala i kamionová doprava, která ale přepravuje čtyřnásobné objemy proti železnici. Množství zboží přepravované na korbách kamionů kleslo o 147 tisíc tun na 202,9 milionu tun.

Zdroj: ČTK

Komise pokračuje v práci na spravedlivých a předvídatelných pracovních smlouvách

[quote]Evropská komise zahájila 25. září další rozhovory s odbory a organizacemi zaměstnavatelů na úrovni EU o tom, jak modernizovat pravidla týkající se pracovních smluv, aby tyto smlouvy byly spravedlivější a předvídatelnější pro všechny typy pracovníků.[/quote]

S touto iniciativou Komise nadále rozšiřuje „Evropský pilíř sociálních práv“, jehož cílem je vytvořit konvergenci mezi členskými státy směrem k lepším pracovním a životním podmínkám.

Valdis Dombrovskis, místopředseda Evropské komise odpovědný za euro, sociální dialog, finanční stabilitu, finanční služby a Unii kapitálových trhů, uvedl:

,,Úloha sociálních partnerů má zásadní význam pro posun vpřed s „Evropským pilířem sociálních práv“. pokud jde o řešení problémů souvisejících s novými formami zaměstnanosti a poskytováním vhodných pracovních podmínek v atypických formách zaměstnání. Jedná se o jasná pravidla a společné spravedlivé standardy zaměstnanosti, které mohou nakonec chránit podniky, které zaměstnancům poskytují přiměřené informace o pracovních podmínkách potřebu vyvážit základní ochranu pro zaměstnance s možností podniků vytvářet pracovní místa a inovace na trhu práce. To obsahuje náš návrh.“

Marianne Thyssen, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a mobilitu práce, dodala:

,,Pracovníci mají právo být na začátku pracovního poměru informováni o svých právech a povinnostech, ale miliony Evropanů pracujících na základě nestandardních pracovních smluv si nejsou svými právy jistí. Chci, aby pro všechny pracovníky v celé EU byla jasná základní pravidly, nezávisle na jejich zaměstnaneckém postavení, ať už se jedná o pracovníky v oblasti informačních technologií nebo dělníky. O to se snažíme dosažením „Evropského pilíře sociálních práv“, který jak doufám, bude vyhlášen na nejvyšší politické úrovni během summitu o spravedlivých pracovních místech a růstu v Göteborgu dne 17. listopadu.“

Směrnice o písemných prohlášeních existuje od roku 1991; dává zaměstnancům, kteří začínají nové zaměstnání, právo dostat písemně základní aspekty pracovního poměru. Cílem této směrnice je zajistit, aby si pracovníci byli vědomi svých práv.

Svět práce se rychle mění a vznikly nové formy práce. V důsledku toho se stávající směrnice již nevztahuje na všechny typy pracovních poměrů. V rámci evropského pilíře sociálních práv zahájila Komise proto konzultaci sociálních partnerů s cílem přezkoumat směrnici tak, aby odrážely změny na trhu práce.

Navíc Komise dosud vyhodnotila, že řada pracovníků v EU nedostává písemné potvrzení o svých pracovních podmínkách nebo nedostane včas veškeré informace, které potřebují. Patří sem domácí pracovníci a ti, kteří provádějí pracovní pohotovost. Navíc bez ohledu na úroveň informací poskytovaných pracovníkům mohou některé praktiky v některých nejistých pracovních vztazích poškodit pracovníky, zejména pokud jde o příležitostnou práci: Podle zprávy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) příležitostná práce (například smlouvy s nultou hodinou) vyvolávají zvláštní obavy z pracovních podmínek a jsou charakterizovány nízkou úrovní bezpečnosti práce a příjmů.

Jsou zohledněny tři oblasti činnosti.

Za prvé by bylo možné objasnit rozsah působnosti směrnice, který by zahrnoval všechny zaměstnance, včetně těch, kteří mají krátkodobé úvazky nebo osoby s novými a atypickými pracovněprávními vztahy.

Za druhé, revize by mohla posílit zásadu psaných informací o platných pracovních podmínkách a aktualizovat seznam požadovaných prvků, například pracovní rozvrhy, podmínky zkušební doby nebo přesčasy.

Za třetí, mimo řádné písemné informace včas, modernizovaná pravidla by také mohla stanovit některé základní zásady, jako je právo na předvídatelnost práce pro pracovníky s velmi flexibilními smlouvami nebo právo na maximální trvání zkušební doby.

Jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie podle článku 154 SFEU, má Komise povinnost konzultovat evropské sociální partnery před předložením jakéhokoli legislativního návrhu v sociální oblasti. Konzultace musí probíhat podle povinného dvoufázového postupu. V první fázi Komise konzultuje sociální partnery o možném směru iniciativy. Ve druhé fázi se zaměřuje na obsah iniciativy. Tento proces dává evropským sociálním partnerům možnost být přímo zapojeni a ovlivňovat přípravu sociálních návrhů. Sociální partneři navíc mohou pozastavit iniciativu Komise a zároveň rozhodnout o zahájení samotných jednání. Pokud k tomu nedojde, může Komise přezkoumat stávající směrnici. Komise hodlá navrhnout revizi této směrnice do konce roku.

První fáze konzultací se sociálními partnery ukázala odlišné názory organizací pracovníků a organizací zaměstnavatelů. Zatímco organizace pracovníků souhlasily s potřebou zvýšit účinnost směrnice o písemných projevech a cílem zlepšit pracovní podmínky pro zranitelné pracovníky, velká většina organizací zaměstnavatelů tyto myšlenky odmítla. Proto sociální partneři nebyli schopni formálně zahájit společný proces vyjednávání stanovený v článku 155 SFEU. Vyhradili si však možnost, že tak učiní v kontextu druhé fáze konzultací.

Dne 26. dubna 2017, souběžně s prezentací Evropského pilíře sociálních práv, předložila Komise řadu iniciativ týkajících se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, informací o pracovnících, přístupu k sociální ochraně a pracovní době. Všechny se zaměřují na různé aspekty pilíře. Součástí balíčku je zejména legislativní návrh směrnice o rovnováze mezi pracovním životem a rodičovstvím a pečovatelstvím, aby se rodiny mohly skutečně rozhodnout, kdy být při narození dítěte nebo blízkého příbuzného, ​​který potřebuje péči, kdy je nutná pružnější pracovní úprava

Cílem navrhovaných opatření je zejména zvýšit možnosti, aby muži převzali rodičovskou činnost a péči. To bude přínosem pro děti a pomůže zvýšit účast žen na trhu práce, čímž se sníží rozdíl v zaměstnání mezi muži a ženami, který v roce 2015 zůstal na úrovni 11,6 % a v případě rodin malých dětí mladších 6 let stoupá až na 30 %. Tento návrh se nyní projednává v Evropském parlamentu a v Radě.
Pokud jde o směrnici o písemném prohlášení a přístup k sociální ochraně, zahájila Komise konzultace se sociálními partnery a zároveň poskytla právní směrnici o směrnici o pracovní době v souladu s rostoucím počtem judikatury. Rovněž budou podporovány vnitrostátní reformy prostřednictvím politického vedení a koordinace v rámci evropského semestru. To bude podpořeno novým sociálním ukazatelem, který byl předložen v balíčku dne 26. dubna. Tento monitorovací nástroj nahradí současnou hodnotící tabulku klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů za účelem lepšího sledování společenského pokroku.

Většina nástrojů k naplnění pilíře je v rukou místních, regionálních a vnitrostátních orgánů, jakož i sociálních partnerů a občanské společnosti jako celku. Evropská unie-a zejména Evropská komise-mohou pomoci tím, že budou působit v oblastech, kde sdílí kompetence, stanovením rámce, poskytováním směrů a vytvářením rovných podmínek, při plném respektování specifických situací v jednotlivých státech a institucionálním uspořádáním.

Jako první krok Komise při prezentaci Evropského pilíře sociálních práv zahájila konzultaci se sociálními partnery, aby shromáždila jejich názory na možné směřování činnosti EU, aby lidé ve všech formách zaměstnání měli odpovídající přístup k sociálním ochraně a zaměstnanosti. Komise učiní další krok tím, že brzy na podzim zahájí druhou fázi konzultací.

Dne 26. dubna 2017 Komise předložila „Evropský pilíř sociálních práv“ ve dvou právních formách s totožným obsahem: doporučení Komise s účinností od tohoto data a návrh společného prohlášení Parlamentu, Rady a Komise. Konečný nástin evropského pilíře sociálních práv, který se skládá z 20 zásad a práv, jejichž cílem je dosažení konvergence směrem k lepším pracovním a životním podmínkám v celé EU. S ohledem na prioritu plnění pilíře předložila Komise souběžně konkrétní legislativní návrh, zejména návrh na zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a opatrovníků, a zahájil první fázi dvou konzultací sociálních partnerů – jedné konzultaci s cílem modernizovat pravidla o pracovních smlouvách a další konzultaci o přístupu k sociální ochraně pro všechny. Od 26. dubna do 23. června 2017 měli sociální partneři příležitost vyjádřit své názory na obě témata. Nyní začala druhá fáze konzultace o modernizaci pravidel pracovních smluv a brzy bude následovat přístup k sociální ochraně

Junckerova Komise stanovila od svého samého počátku jednu ze svých priorit sociálnější Evropu, jak se odráží v jejích “Politických pokynech” z července 2014. V září 2015 u příležitosti první zprávy předsedy Junckera o stavu EU, předseda Juncker řekl:

,,Musíme posílit práci na spravedlivém a skutečně celoevropském trhu práce. (…) V rámci tohoto úsilí budu chtít vytvořit evropský pilíř sociálních práv, který bude zohledňovat měnící se skutečnosti evropských společností a svět práce. „Ve své poslední zprávě o stavu Unie, Dne 13. září 2017 prezident potvrdil závazek Komise učinit pokrok s pilířem jako zásadním prostředkem k vytvoření hlubšího, spravedlivějšího a sociálnějšího vnitřního trhu: „Pokud chceme zabránit sociální fragmentaci a sociálnímu dumpingu v Evropě, pak členské státy by měl co nejdříve souhlasit s Evropským pilířem sociálních práv nejpozději na listopadovém summitu v Göteborgu. Národní sociální systémy budou i nadále rozmanité a oddělené po dlouhou dobu, ale přinejmenším bychom měli pracovat pro sociální standardy Evropské unie, v níž budeme mít společné chápání toho, co je společensky spravedlivé. Evropa nemůže fungovat, jestliže se zbaví pracovníků.“

Sociální summit o spravedlivých pracovních místech a růstu se uskuteční ve švédském Goteborgu dne 17. listopadu 2017.

Spotřebitelské úřady a Evropská komise tlačí na Volkswagen, aby dokončil opravy všech vozů dotčených emisním skandálem

[quote]Evropská komise dne 7.9. oznámila, že úřady a organizace, které mají v členských státech EU na starosti ochranu spotřebitele, a Evropská komise generálnímu řediteli Volkswagenu zaslaly společný dopis, ve kterém automobilový koncern vyzývají, aby urychleně zajistil opravu všech vozů, kterých se dotýká emisní skandál zvaný „dieselgate“.[/quote]

Jde o součást koordinované akce úřadů na ochranu spotřebitele v EU, jejímž cílem je donutit Volkswagen, aby v situaci nastalé po emisním skandálu respektoval spotřebitelské právo a jednal proaktivně vůči dotčeným spotřebitelům. Spotřebitelské úřady v celé EU totiž stále dostávají informace o tom, že mnoho z dotčených vozů dosud nebylo opraveno.

Po jednáních s komisařkou Jourovou v roce 2016 se přitom Volkswagen zavázal, že všechny dotčené vozy budou opraveny do podzimu 2017. Spotřebitelské úřady členských států EU pod vedením nizozemského Úřadu pro spotřebitele a trhy (ACM) tak 7.9. Volkswagen vyzvaly, aby do jednoho měsíce potvrdil, zda tento plán dodrží. Požadují naprostou transparentnost tohoto procesu, včetně detailního popisu toho, čeho již bylo dosaženo, i úkolů, které zbývají dokončit. V návaznosti na požadavek Komise, aby všechny dotčené automobily Volkswagenu byly uvedeny v plný soulad s pravidly pro schvalování typu, by měl Volkswagen také zaručit, že vyřeší jakékoli případné problémy vzniklé po opravě.

Komisařka Jourová k tomu uvedla:

„Jsem opravdu ráda, že úřady na ochranu spotřebitele – jakožto instituce vymáhající uplatňování práva EU – spojily své síly proti Volkswagenu a naléhají na něj, aby respektoval naše požadavky. Společným postupem mohou spotřebitelské organizace přispět k dodržování spotřebitelského práva EU všude v Unii. U celoevropských problémů to platí dvojnásob, jak krásně dokazuje případ Volkswagenu, který postihl více než osm milionů spotřebitelů v mnoha členských státech. S dnešním společným postojem si spotřebitelé v EU mohou být jisti, že jak úřady na ochranu spotřebitele v členských státech, tak Evropská komise jsou na jejich straně a že nepřijmeme žádná polovičatá řešení.“

Úřady na ochranu spotřebitele po Volkswagenu požadují, aby se mimo jiné vyjádřil k těmto bodům:

Transparentnost a komunikace: Volkswagen by měl spotřebitele jednotlivě a co nejdříve informovat o opravě a měl by jim poskytnout dostatek informací, aby se mohli informovaně rozhodnout. V souladu se směrnicí o nekalých obchodních praktikách by se mělo jednat o tyto informace:

  • přesné a jasné důvody, proč musí být automobil opraven;
  • co oprava zahrnuje;
  • co musí spotřebitel udělat pro to, aby mu bylo auto opraveno;
  • co se může stát nebo co se stane, pokud si spotřebitel auto opravit nenechá;
  • ve kterých členských státech a ke kterému datu přestanou být neopravená auta způsobilá k
    • Informace pro majitele ojetých vozidel a spotřebitele, kteří vozidlo nekoupili v prodejně Volkswagenu: Volkswagen by se měl co nejvíce vynasnažit, aby informoval také ty majitele vozů Volkswagen, kteří si je koupili jinde než u autorizovaného prodejce nebo kteří navštěvují neautorizovaný servis (např. s ojetými vozy nebo vozy koupenými přímo od dovozců).
    • Opatření na podporu důvěry: Úřady na ochranu spotřebitele přivítaly opatření na podporu důvěry zavedené skupinou Volkswagen, které spotřebitelům dává jistotu opravy automobilu, a vyzvaly automobilový koncern, aby o tomto opatření aktivně informoval všechny dotčené spotřebitele, aby opatření neomezoval jen na některé součásti vozidla ani časově a aby je prezentoval jako právně závazné ujištění, že celková výkonnost vozidel bude po opravě zachována.
    • Podpora prodejcům vozů v rámci programu oprav: Odpovědnost za shodu automobilu s typem sice leží na výrobci, avšak podle směrnice o prodeji spotřebního zboží a zárukách je za jakoukoli vadu ve chvíli dodávky zboží odpovědný Úřady na ochranu spotřebitele proto

Volkswagen žádají, aby veškerým možným způsobem prodejcům automobilů jejich práci usnadnil.

  • Prodloužení programu oprav: Spotřebitelské úřady EU Volkswagen žádají, aby potvrdil časový rámec, ve kterém budou všechny dotčené automobily opraveny. Pokud by měl program oprav trvat déle než do podzimu 2017, měla by se automobilka zavázat, že období pro uplatnění bezplatné opravy softwaru prodlouží na tak dlouho, jak bude potřeba, aby vyhověla povinnosti zajistit soulad všech automobilů se spotřebitelským právem

Další kroky

Úřady na ochranu spotřebitele Volkswagen žádají, aby na jejich žádost odpověděl do jednoho měsíce a aby se zapojil do dialogu na evropské úrovni. Pokud Volkswagen na tento společný postoj nezareaguje nebo pokud se nepodaří dospět k dohodě, rozhodnou o dalších krocích jednotlivé členské státy. Úřady budou jednat přiměřeně svým místním podmínkám a bude-li to nutné, přijmou opatření nezbytná k vymáhání práva.

Souvislosti

Nařízením EU o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele vznikla celoevropská síť pro vymáhání spotřebitelských práv, která propojuje úřady na ochranu spotřebitele v jednotlivých členských státech. Díky tomuto rámci se může v případě přeshraničního porušení pravidel ochrany spotřebitelů obrátit vnitrostátní orgán jednoho státu EU na svůj protějšek v jiném státě EU a požádat jej, aby zasáhl.

Spolupráce platí pro spotřebitelská pravidla týkající se různých oblastí, například směrnice o nekalých obchodních praktikách, směrnice o právech spotřebitelů nebo směrnice o prodeji spotřebního zboží a zárukách.

V rámci spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele úřady pravidelně vyhodnocují otázky, které jsou z pohledu ochrany spotřebitele na jednotném trhu věcí společného zájmu, a koordinují svoji činnost v oblasti dozoru nad trhem a případná opatření k vymáhání práva. Výměnu informací mezi úřady a jejich koordinaci má na starosti.

Před 20 lety byla snížena povolená rychlost v obci na 50 km/h

[quote]Před 20 lety si museli řidiči zvyknou na snížení maximální rychlosti v obci na 50 km/h. Naopak na dálnicích mohli nově přišlápnou plyn až k dosažení rychlosti 130 km/h. Důvodem ke snížení povolené rychlosti v obcích ze 60 km/h byly podle ministerstva vnitra zkušenosti z jiných zemí, kde snížení rychlosti o deset km/h vedlo k poměrně značnému poklesu počtu nehod se smrtelnými následky pro chodce.[/quote]

Snížením povolené rychlosti v obci se situace vrátila o 20 let zpátky, „padesátka“ platila v obcích do roku 1976. O deset km/h povolenou rychlost v obci zvýšila vyhláška číslo 100 z roku 1975, která vstoupila v platnost 1. ledna 1976. V obcích se tak od ledna 1976 mohlo jet v době od pěti do 23 hodin až šedesátkou. Vyhláška dále uváděla, že řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled, nejvýše však 110 km za hodinu na dálnici a 90 km/h na ostatních silnicích (na motocyklu nejvýše 80 km/h).

Různé úpravy povolené rychlosti se objevují od počátku motorismu. V roce 1900 vydal c. k. místodržitel v království Českém nařízení „o jízdě vozy automobilními a koly motorovými na veřejných silnicích a cestách“, podle kterého rychlost jízdy v uzavřených osadách nesměla být větší, než kolik obnáší rychlost koně v čerstvém klusu. Nařízení také vyjmenovávalo úseky silnic (úzké silnice, prudké zatáčky, některé křižovatky a mosty), kde „nesmí se jezditi rychleji, než jak jde chodec“, což platilo například i pro průjezd trhy.

O pět let později stanovilo nařízení ministerstva vnitra maximální rychlost v obci na 15 km/h. Mimo „uzavřené osady“ pak směli řidiči jet nejvýše 45 km/h, za mlhy, na nepřehledných úsecích, na mostech či „při kromobyčejné živosti cesty“ pak nejvýše šest kilometrů v hodině. V roce 1935 byla nejvyšší rychlost v uzavřených osadách stanovena na 35 km/h.

Na „padesátku“ rychlost v obci zvýšila od ledna 1961 vyhláška z roku 1960. Omezení platilo od pěti do 23 hodin. Mimo obec byl řidič povinen rychlost jízdy přizpůsobit okolnostem, zejména hustotě provozu, viditelnosti, stavu vozidla a stavu a povaze silnice.

Od roku 1971, kdy byl otevřen první dálniční úsek na území tehdejšího Československa, neplatilo na dálnici žádné obecné omezení rychlosti. Nejvyšší povolenou rychlost na dálnici 110 km/h zavedla až vyhláška č. 100 z roku 1975.

V současnosti platí „padesátka“ v obci ve většině evropských zemích, výjimkou jsou postsovětské a některé balkánské země (Bosna a Hercegovina, Makedonie), kde je povolena rychlost 60 km/h. Mimo obec je v Evropě rychlost omezena s řadou místních specifik většinou v rozmezí 80 až 100 km/h. Na dálnicích se smí převážně 100 až 130 km/h, například v Německu je rychlost 130 km/h na dálnici pouze doporučená.

Zdroj: ČTK

Berlíňané se vyslovili pro zachování provozu na letišti Tegel

[quote]Obyvatelé německé metropole se v nedělním referendu, které provázelo volby do Spolkového sněmu, rozhodli pro zachování provozu na berlínském letišti Tegel. Hlasování ovšem nebylo závazné, a podle většiny pozorovatelů je tak stejně pravděpodobné, že Tegel nezůstane otevřený déle než pár let.[/quote]

V německém hlavním městě jsou nyní v provozu dvě letiště – Tegel v bývalé západní části Berlína a Schönefeld v bývalé východní části metropole. Už před několika lety je mělo nahradit nové letiště Willyho Brandta, jehož otevření se ale kvůli technickým obtížím a nedostatkům v protipožární ochraně léta odkládá a není vůbec jisté, jestli k němu dojde alespoň v příštím roce. Tegel musí být na základě současných dohod uzavřen nejpozději šest měsíců po zprovoznění nového letiště.

V nedělním lidovém hlasování se pro zachování provozu na letišti Tegel vyslovila jasná většina 56,1 procenta hlasujících. Uzavřít vzdušný přístav po zprovoznění nového letiště chtělo 41,7 procenta voličů. Zbytek hlasů byl neplatný.

Podporovatelé prodloužení provozu na Tegelu zdůrazňovali, že i po otevření nového letiště budou potřeba jeho kapacity. Vyzdvihovali také fakt, že je letiště nedaleko berlínského centra. Zastánci uzavření vzdušného přístavu argumentovali nyní platnými dohodami, hlučností a zastaralostí letiště.

Referendum bylo nezávazné, podle agentury DPA jej lze ale vnímat jako apel na vedení berlínské radnice, aby se zasazovalo o zachování provozu na letišti. Metropole však nemůže o Tegelu rozhodovat sama, kromě ní je totiž z části také v majetku spolkové země Braniborsko a spolkové vlády. Kancléřka Angela Merkelová přitom už dříve dala najevo, že k uzavření letiště nevidí žádnou alternativu.

Zdroj: ČTK

První modernizované pendolino včera svezlo cestující

[quote]První modernizovaná souprava pendolina včera svezla cestující na trase z Prahy do Košic. Zároveň v pražském opravárenském depu začali technici pracovat na interiéru druhé soupravy rychlovlaku. Na včerejším setkání s novináři to řekl Michal Štěpán, člen představenstva Českých drah zodpovědný za osobní dopravu. Modernizace jedné soupravy vyjde zhruba na 35 milionů korun, doplnil ředitel odboru obchodu osobní dopravy Jiří Ješeta.[/quote]

Všechny soupravy pendolina, které jezdí 12 let, dostanou nová sedadla, vizuální informační systém, dětské kino, nové obložení stěn a zmodernizovné WC. Druhá souprava by podle Štěpána měla být hotová v polovině listopadu, do Vánoc chce dopravce modernizovat interiér třetí ze sedmi souprav.

Kvůli postupným opravám pendolin nahrazuje dopravce část spojů provozovaných těmito soupravami vlaky v podobě klasické soupravy vedené lokomotivou. Jedno pendolino je navíc trvale vyřazeno z provozu od nehody ve Studénce z léta 2015. Tato souprava by se na koleje měla vrátit začátkem příštího roku, kdy jí italský výrobce Alstom vyrobí nový řídící vůz. Původní byl při střetu s nákladním vozidlem zcela zdemolován.

Rekonstrukci interiéru pendolin zadaly České dráhy své dceřiné společnosti poté, co původní otevřené výběrové řízení na jejich rekonstrukci zrušily. Od využití vlastních techniků si České dráhy slibovaly zkrácení času projektu o zákonné lhůty vyplývající z výběrového řízení. Podle Štěpána navíc práce na obnově interiéru skončily s velice dobrým výsledkem.

Pendolina dodávala Českým drahám od roku 2003 italská společnost Fiat Ferroviaria, která nyní patří mezinárodnímu koncernu Alstom. Běžný provoz zahájily rychlovlaky v Česku v listopadu 2005. Dopravce za sedm souprav podle médií zaplatil 4,4 miliardy korun, poslední splátku poslal koncem roku 2014. Oficiálně je stroj schopen vyvinout rychlost až 230 kilometrů v hodině. Na českých kolejích ale musí dodržovat rychlostní omezení na 160 kilometrů v hodině. Proti jiným soupravám v tuzemsku využívá pendolino systém vyklápěcí skříně, který mu umožňuje projíždět zatáčky až o 30 procent vyšší rychlostí, než je tomu u konvenčních vlaků.

Zdroj: ČTK

Šéf Uberu nabízí Londýnu změny, aby si udržel licenci

[quote]Šéf alternativní taxislužby Uber Dara Khosrowshahi se omluvil Londýňanům za chyby a slíbil učinit změny. Snaží se tak zvrátit rozhodnutí o odebrání provozní licence na jednom z velkých trhů firmy, napsala agentura Reuters.[/quote]

Londýnský úřad zodpovědný za dopravní systém (TfL) v pátek oznámil, Uberu neobnoví provozní licenci, která vyprší na konci září. Praktiky Uberu podle úřadu představují bezpečnostní riziko pro veřejnost. Aplikaci Uberu v Londýně využívá zhruba 40.000 řidičů a 3,5 milionu cestujících.

Londýnský starosta Sadiq Khan v reakci na omluvu a slíbené změny požádal TfL, aby se setkal s šéfem Uberu. Khan v minulosti firmu kritizoval.

Firma se proti rozhodnutí může odvolat do 14. října. Řidiči Uberu zatím budou moci pokračovat v přepravě cestujících, dokud nebude ukončen odvolací proces. To může trvat několik měsíců.

Londýnská policie si letos stěžovala, že aplikace Uberu vůbec neodhaluje vážné zločiny, včetně sexuálních útoků, nebo jí to trvá příliš dlouho. To podle ní ohrožuje veřejnost.

,,Je pravda, že na cestě došlo k problémům. Jménem všech lidí v Uberu po celém světě se omlouvám za chyby, které jsme udělali,“ napsal Khosrowshahi v otevřeném dopise Londýňanům.

,,Odvoláme se proti rozhodnutí jménem milionů Londýňanů, ale učiníme tak s vědomím, že se musíme také změnit,“ dodal.

Neupřesnil však, jaké chyby myslí. Šéf Uberu pro Británii Fred Jones uvedl, že firma pracuje s policií na vyřešení toho, jak by mohla lépe hlásit incidenty.

Uber začal působit v Londýně v roce 2012. Firma čelí po celém světě regulačním a právním překážkám kvůli odporu provozovatelů tradičních taxislužeb. Byla již také donucena opustit některé země, jako Dánsko a Maďarsko. Na druhé straně se jí však podařilo také zvrátit zákazy a další zábrany v jiných zemích. Na počátku letošního roku Itálie krátce zablokovala provoz Uberu kvůli nepoctivé konkurenci, o týden později však zákaz zrušila. V dubnu také po dvou měsících obnovil Uber své služby na Tchaj-wanu.

Petice, která vyzývá TfL ke zrušení rozhodnutí o neobnovení licence Uberu, měla dnes v poledne již více než 750.000 podpisů.

Uber čelí problémům rovněž v České republice, kde ho taxikáři považují za nekalou konkurenci. Minulý týden taxikáři protestovali proti společnosti Uber na ruzyňském letišti.

Zdroj: ČTK

 

Na dopravní stavby půjde 72,5 miliardy Kč, schválila vláda

[quote]Na dopravní stavby půjde podle vládního návrhu příští rok 72,5 miliardy korun. ČTK to řekl ministr dopravy Dan Ťok. Aktuální vládou schválená výše rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) je o zhruba 1,4 miliardy korun vyšší, než kolik činil předchozí návrh. I tak je ale rozpočet fondu na příští rok nižší, než ministerstvo dopravy předpokládalo. Letos fond hospodaří se zhruba 82 miliardami korun, napřesrok tak nebude dost peněz na zahájení všech rozpracovaných stavebních projektů, varoval šéf resortu dopravy.[/quote]

,,Nemá cenu šetřit a nezahajovat stavby, které jsou přichystané. Chtěli bychom zahajovat vše, co je nachystáno. A podepisovat smlouvy a deficit prostředků vyřešit půjčkou, když to nepůjde jinak,“ řekl novinářům Ťok.

Ten původně požadoval, aby ministerstvo dopravy dostalo na dopravní stavby navíc dalších sedm miliard korun.

Kromě fondu dopravy hospodaří resort ještě s penězi z takzvané kapitoly ministerstva. V té by po včerejším jednání vlády mělo být příští rok 54 miliard korun, uvedl dále Ťok. Ministerstvo dopravy ze svého rozpočtu financuje kromě svého provozu například objednávku rychlíkových spojů, správu registrů včetně registru aut či pořizování registračních značek. Na výstavbu a opravy dálnic, silnic prvních tříd a železnic pak slouží peníze putující do resortu přes SFDI. Ten kromě toho financuje projekty na zvyšování bezpečnosti v obcích a v posledních letech i přispívá na opravy komunikacích nižších tříd patřící krajům.

Proti prvním návrhům z letošního jara zaznamenalo ministerstvo dopravy částečné navýšení peněz pro příští rok. Podle původního návrhu měl v roce 2018 fond dopravy hospodařit s částkou o sedm miliard Kč nižší, kapitole ministerstva původní návrh meziročně snížil financování o 12 miliard na 43 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Zájem o stavbu D6 z Nového Strašecí do Řevničova má 11 uchazečů

[quote]Zájem o stavbu dálnice D6 z Nového Strašecí do Řevničova má 11 firem a sdružení. Nejblíže k vítězství v zakázce má sdružení Berger Bohemia, Habau, Alpine Bau a Berger Bau. To za stavbu 5,5 kilometru dlouhého úseku požaduje 745 milionů korun. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo dopravy. Všechny zakázky nyní posoudí výběrová komise stanovená vládou, která doporučí vítěze soutěže, uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.[/quote]

Uvedená nabídková cena je nižší, než kolik ministerstvo dopravy předpokládalo. Podle Neřolda dosahuje 53 procent odhadované ceny. Za nabídkou sdružení vedeného firmou Berger Bohemia se umístily nabídky společností Porr a sdružení vedené firmou VHS.

Nové úseky D6 patří mezi prioritní stavby státu, u nichž ČR vyjednala s Evropskou komisí výjimku, a nemusel se tak znovu opakovat celý proces posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Mezi ně patří rovněž dvojice úseků D11 z Hradce Králové do Jaroměře, u nichž ministerstvo obdrželo nabídky firem před týdnem.

Kromě úseku z Nového Strašecí do Řevničova pracuje ministerstvo na karlovarské D6 rovněž na vybudování obchvatů Řevničova a Lubence.

,,Zatím nepravomocně jsou již vydána povolení na části staveb Nové Strašecí – Řevničov a Řevničov, obchvat. Všechny pozemky jsou smluvně zajištěny. Pokud tedy nedojde k účelovým odvoláním proti stavebnímu povolení či výběru zhotovitele, může výstavba nových částí D6 začít ještě letos,“ uvedlo ve zprávě ministerstvo.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář