Evropská komise zveřejnila 5. dubna svůj další významný krok ke zlepšení ochrany pracovníků v Evropské unii před rakovinou a dalšími zdravotními problémy souvisejícími s výkonem povolání. Navrhla omezit expozici pracovníků pěti rakovinotvorným chemickým látkám, jež doplňují dalších 21 látek, které již byly od počátku tohoto funkčního období omezeny nebo u nichž bylo omezení navrženo. Podle odhadů by dnešní návrh zlepšil pracovní podmínky více než 1 000 000 pracovníků v EU a zabránil více než 22 000 případů nemocí z povolání.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssen uvedla: „Komise dnes podnikla další významný krok v boji proti rakovině coby nemoci z povolání a jiným zdravotním problémům na pracovišti. Navrhujeme omezení expozice pracovníků dalším pěti karcinogenním chemickým látkám. Přispěje to k lepší ochraně více než 1 milionu zaměstnanců v Evropě a k zajištění zdravějšího a bezpečnějšího pracovního prostředí, jež patří mezi hlavní zásady evropského pilíře sociálních práv.“

Komise navrhuje zařadit do směrnice o karcinogenech a mutagenech nové limitní hodnoty expozice u pěti chemikálií. Tyto limitní hodnoty stanoví nejvyšší koncentrace konkrétní karcinogenní chemické látky v ovzduší na pracovišti. Z hlediska ochrany pracovníků bylo vybráno pět následujících karcinogenů:

• kadmium a jeho anorganické sloučeniny,
• beryllium a jeho anorganické sloučeniny,
• kyselina arseničná a její soli a anorganické sloučeniny arsenu,
• formaldehyd,
• 4,4′-methylen-bis(2-chloranilin) („MOCA“).

První tři výše uvedené karcinogeny se ve velké míře používají při výrobě a rafinaci kadmia, výrobě niklkadmiových baterií, při mechanickém pokovování, tavení zinku a mědi, dále pak ve slévárenství, stavebnictví, zdravotnictví, ve sklářském a chemickém průmyslu, v odvětví plastů a elektroniky, v laboratořích či při recyklaci.

Zavedení účinných opatření, jež zamezují vysokým expozicím pěti posuzovaným látkám a skupinám látek, bude mít pozitivní dopad, který bude mnohem širší než jen prevence rakoviny. Zavedení těchto limitních hodnot expozice povede nejen k menšímu výskytu rakoviny související s výkonem povolání, ale omezí také další podstatné zdravotní problémy způsobené karcinogenními a mutagenními látkami. Například vystavení berylliu vyvolává kromě rakoviny plic i nevyléčitelné chronické onemocnění berylliózu.

Evropské limitní hodnoty rovněž zajišťují konzistentnost, a to tím, že přispívají k „rovným podmínkám“ pro všechny podniky a stanovují společný cíl pro zaměstnavatele, pracovníky a donucovací orgány. Návrh proto povede k vytvoření účinnějšího systému ochrany zdraví pracovníků a ke zvýšení spravedlivosti na jednotném trhu.

Návrh vychází z vědeckých důkazů a navazuje na širokou debatu s příslušnými zainteresovanými subjekty, zejména se zaměstnavateli, zaměstnanci a zástupci členských států.

Souvislosti

Komise je odhodlána dále posilovat právo pracovníků na vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Evropský pilíř sociálních práv, který společně vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu v Göteborgu v listopadu 2017, uznává, že právo pracovníků na zdravé, bezpečné a dobře uzpůsobené pracovní prostředí je nezbytným předpokladem pro další konvergenci směrem k lepším pracovním a životním podmínkám

v EU. Ochrana zdraví pracovníků na základě soustavného omezování expozice karcinogenním a mutagenním látkám na pracovišti je konkrétním opatřením Junckerovy Komise, jež má přispět ke splnění této priority.

Z příslušných údajů vyplývá, že nádorová onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s výkonem povolání. Celých 52 % těchto úmrtí se každoročně přičítá rakovině, 24 % pak chorobám oběhové soustavy a 2 % úrazům. Rakovinu může způsobit expozice některým chemickým látkám na pracovišti. Přestože je rakovina komplexní choroba a některé příčiny je těžké odhalit, je zřejmé, že rakovině vyvolané expozicí chemickým látkám na pracovišti lze předejít omezením či odstraněním této expozice.

K zajištění ochrany pracovníků před těmito riziky přijala EU v roce 2004 směrnici o karcinogenech a mutagenech 2004/37/ES. Tato směrnice stanoví kroky, které je třeba přijmout pro odstranění či omezení expozice karcinogenním a mutagenním chemickým látkám, čímž přispívá k prevenci rakoviny a souvisejících chorob jako nemocí z povolání.

Vědecké poznatky o karcinogenních nebo mutagenních látkách se neustále rozvíjejí a díky technologickému pokroku lze ochranu pracovníků zlepšit. Aby byly mechanismy na ochranu pracovníků stanovené ve směrnici co nejúčinnější a aby byla ve všech členských státech zavedena aktuální preventivní opatření, je třeba směrnici pravidelně revidovat. Z tohoto důvodu Komise podporuje nepřetržitý proces aktualizace směrnice s cílem držet krok s vývojem vědy a techniky a přihlížet zároveň ke stanoviskům sociálních partnerů a členských států.

V rámci dvou předchozích změn směrnice, které Komise navrhla v květnu 2016 a lednu 2017, byly určeny limitní hodnoty pro 21 karcinogenů. První změnu přijali spolunormotvůrci jako směrnici (EU) 2017/2398 na konci roku 2017. Druhý návrh legislativní změny v současné době normotvůrci projednávají. V EU je alespoň jedné z chemických látek zahrnutých v uvedených třech návrzích vystaveno přibližně 21 milionů pracovníků.