Domů Blog Strana 1166

Česká doprava ve střednědobém finančním rámci EU 2021-2027 může mít dobrou pozici

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Předseda Evropské komise Juncker prosadil program překonání krize a prohloubení integrace, aby EU jako celek obstála ve světě. K překonání finanční krize EU přijala řadu opatření, zpomalující růst ekonomiky zapracováním zvýšeného rizika návratnosti financí místo nutnosti garancí i dokonce podpor ztrát státy. Po přijetí prevence se k podpoře růstu nadměrná opatření zmírňují. Souhrnné dokumenty k prohloubené EU se diskutují od března 2017 do prosince 2018, aby je schválil současný Evropský parlament (EP) a v březnu 2019 Evropská rada v Sibiu jako podklad pro volby do nového EP koncem května 2019. České vládě zbude na připomínky září-prosinec2018.Protože ve většině členských států je podstatně větší informovanost o nezbytnosti a výhodách evropské integrace v etapě globalizace, věřme že úpravy vyjádří i potřeby ČR.[/quote]

Návrh střednědobého finančního rámce EU 2021-2027

Na summitu 28. června 2018 v Bruselu se Evropská rada zabývala návrhem střednědobého finančního rámce EU 27 (po přijetí států západního Balkánu, splní-li podmínky přijetí do EU, i třeba EU30). Jednotlivé části byly rámcově a pak podrobně diskutovány na Radách EU a v EP. Záměry jsou podkládány průzkumy Eurobarometru, závěry mnoha kongresů, seminářů, konferencí; Evropská komise 9. května 2018 v Den Evropy zahájila veřejnou online konzultaci k 12 otázkám, jakým směrem by se měla Evropská unie dále ubírat, (viz článek k tomu v eLogistika.info 21.5. 2018„12 otázek ohledně budoucnosti Evropy: Komise zahajuje internetovou konzultaci s občany“), určenou k vyjádření všem Evropanům. Po dílčích návrzích od roku 2014 se diskutovaly od 1. března 2017 zásadní dokumenty. Navrhuje se k tomu střednědobý finanční rámec na léta 2021-2027.

Návrh rámce na závazky (s přesahem ročních částek pro víceleté projekty) 2021-2027 je 1134583 mil. EUR, v průměru 1,11 % hrubého národního důchodu HND EU27 s rozpětím od 1,13 % 2022 po 1,09 % 2027. Hlavní kapitoly s dalším členěním na podkapitoly jsou Jednotný trh, Inovace a digitální ekonomika, Soudržnost a evropské hodnoty, Přírodní zdroje a životní prostředí (894900 mil. EUR, 78,9 %), Migrace a správa hranic, Bezpečnost a obrana a Sousedství a svět (164081 mil. EUR, téměř 14,5 % HND, podíl veřejné správy EU je pod 6,7 %, z toho téměř čtvrtina jde na školy EU, spravované Evropskou komisí. V nich je doprava výrazně podpořena pro její mimořádný vliv na spotřebu neobnovitelných zdrojů energie a emisí. A podporují se malé a střední podniky zejména jako nositelé inovací. Tyto veřejné zdroje ale nebudou vzhledem k nutné ochraně podnebí stačit.

Evropská komise pořádala 22.března 2018 v Bruselu konferenci na nejvyšší úrovni k strategii reformy finančního systému EU pro trvale udržitelné finance v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje. Akční plán předtím vyhlášený 8. března je součástí úsilí zapojit soukromé finance kapitálových trhů do konkrétních potřeb evropské ekonomiky ve prospěch planety a lidstva. Jde i o jeden z klíčových kroků k plnění historické Pařížské dohody a programu OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030. K tomu ale je odhadem nutno ročně vynaložit zhruba 180 miliard EUR po 2 až 3 desetiletí. Proto se navrhuje selekce investičních záměrů a výběr těch nejdůležitějších. „Boj proti klimatickým změnám musí zahájit finanční sektor; to je výzva, ale také výjimečná příležitost.“

Předseda Juncker uvedl jednání:

„Prostřednictvím ambiciózních cílů historické dohody o klimatu v Paříži a odhodlání stát se světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů je již Evropa v čele boje proti změně klimatu. Evropský finanční sektor musí vést zelený přechod a učinit z naší Unie globální destinaci pro udržitelné investice. Neexistuje větší návratnost investic, než zdravá planeta a ekonomika.“

K soustředění prostředky právě na ozdravění planety a klimatu, se zpracoval akční plán.

Klíčové rysy akčního plánu udržitelných financi uvedené na konferenci

– Dohoda na základních pojmech společného názvosloví jednotného systému klasifikace udržitelného financování EU a oblastech, kde mohou mít udržitelné investice největší efekt.

– Vytvořit systém označování ekologických finančních produktů umožňující investorům snadno identifikovat investice, plnící kritéria inovativního růstu, ekologického nebo nízkouhlíkového charakteru. Přijaté návrhy by si měli osvojit politici a pracovníci veřejné správy na všech úrovních od EU po obce. Financí se týká

– objasnit povinnost správců aktiv a institucionálních investorů zohlednit udržitelnost investičního procesu a zlepšit požadavky na zveřejňování informací.

– Požadovat, aby pojišťovací a investiční podniky poradily klientům na základě svých preferencí udržitelnosti.

– Začlenit udržitelnost do obezřetnostních požadavků; banky a pojišťovny jsou důležitým zdrojem externích finančních prostředků pro evropské hospodářství. Komise prozkoumá proveditelnost „rekalibrace“ kapitálových požadavků na banky (tzv. zelený podpůrný faktor) na udržitelné investice, pokud je to odůvodněno z hlediska rizika, při současném zajištění finanční stability.

– Zlepšení průhlednosti podávaných zpráv o podnikání: Komise navrhuje přezkoumat pokyny pro nefinanční informace a dále je sladit s doporučeními pracovní skupiny pro finanční zpravodajství (TCFD) Rady pro finanční stabilitu, týkající se klimatu.

EU je na počátku úsilí, aby byla současná ekonomika Evropy ekologičtější a udržitelnější, s cílem oteplení klimatu jen o 2° nebo dokonce 1,5 ° C, odsouhlasený v Pařížské dohodě v prosinci 2015.

Odhady objemu investic nutno zabezpečit. Ale k tomu třeba připravit v nových podmínkách ekonomicky životaschopné projekty. Potřeba investic a příprava projektů se v různých částech Evropské unie a v různých sektorech liší. Je tu ale Evropské investiční poradní centrum pro ekologické a udržitelné investiční projekty; jeho činnost se na žádost a podle potřeby členských států prohloubí. Bude fungovat v rámci rozšířeného Evropského fondu pro strategické investice („EFSI 2.0“) do konce roku 2020. Bude zapotřebí sdružovat soukromé a veřejné zdroje včetně způsobů sdílení rizik, aby se urychlila jejich realizace. Účast veřejných financí (z rozpočtu EU a členských států) bude hrát důležitou roli pro mobilizaci soukromého kapitálu, omezeného po počátku krize požadavky na vyšší podíl vlastního kapitálu při financování projektů, kritérii zvýšené obezřetnosti při hodnocení efektivnosti projektů aj., protože ztráty budou příště nést úvěrové instituce a jejich majitelé, po vyčerpání těchto zdrojů za podmínky restrukturalizace může půjčit instituci v tísni úvěr jen evropská bankovní instituce, a ne stát sídla banky. Úvěr s garancí veřejných financí tím může být levný.

Možné změny rámce

Dne 10. července 2018 byl poslední ze 7 pracovních seminářů (Task Force) pro subsidiaritu, proporcionalitu „Dělat efektivněji méně“; předal závěrečná doporučení předsedoví Junckerovi k jeho tézi, že „Komise se snažila být velká v zásadních otázkách a malá u malých problémů. Začal jsem nastavovat funkce subsidiarity a proporcionality, aby bylo jasné, kde má EU přidanou hodnotu“. Položil k tomu 3 otázky:

  1. jak lépe uplatňovat zásady subsidiarity a proporcionality v rámci institucí EU;
  2. jak lépe zapojit regionální a místní orgány do tvorby politik a jejich provádění a
  3. jaké jsou politické oblasti, v nichž by se pravomoci mohly postupně vrátit členským státům.

Českým a slovenským občanům by měla být Junckerova koncepce subsidiarity velmi blízká: prohlubující se integraci Evropy jako zárodku globalizace poprvé konstatoval prezident Masaryk 1932, v roce 1933 myšlenku rozvedl: „Kdyby mně bylo 35 let, udělal bych seč mé síly, abych pomohl k proniknutí myšlence utvoření Spojených států evropských. Nebylo by to nic násilného nebo překotného. Každý ze států by měl rozsáhlou oblast svobody. Byly by vzájemně vázány smlouvami jako organizačním plánem práce politické a hospodářské.“ (Cesta demokracie IV, s.344).

Pracovní seminář zdůraznil, že zásadním problémem EU byly a jsou inovace a tedy investice. Tzv. Junckerův plán, přejmenovaný po ztrátě obav z jeho neúspěchu na Evropský fond strategických investic EFSI, prodloužený jako „EFSI 2.0“ do roku 2020; plynule přecházející do Fondu InvestEU do roku 2027, problém z velké části vyřešil.  18. července v Bruselu předseda Juncker uvedl, že EFSI poskytl zatím místo 315 mld. EUR 335 miliard EUR dodatečných investic; 30 % investic na podporu malých podniků, 20 % na energetiku, 20 % na výzkum, 20 % na digitalizaci a dopravu, zbytek do oblastí sociálních a environmentálních. Objem má do roku 2020 dosáhnout 500 miliard EUR. Plynule naváže zřejmě cca 700 mld. EUR 2021-2027 Fondu InvestEU, protože současný opatrný odhad je přes 650 mld. €. Bude to základní zdroj investic na inovace, který ale stejně nestačí.

Možné změny v realizaci trvale udržitelných financí

Evropská komise pořádala 22.března 2018 v Bruselu konferenci na nejvyšší úrovni k strategii reformy finančního systému EU pro trvale udržitelné finance v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje. Akční plán k tomu vyhlášený 8. března je součástí úsilí Unie kapitálových trhů (CMU) spojit finance s konkrétními potřebami evropské ekonomiky ve prospěch planety a lidstva. Jde i o jeden z klíčových kroků k provádění historické Pařížské dohody a programu Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030. K tomu ale nutno ročně vynaložit zhruba 180 miliard EUR po 2 až 3 desetiletí. Proto nutno provést selekci investičních záměrů a vybrat ty nejdůležitější. Boj proti klimatickým změnám musí zahájit finanční sektor; to je výzva, ale také výjimečná příležitost.“

Předseda Juncker uvedl jednání:

„Prostřednictvím ambiciózních cílů stanovených v historické dohodě o klimatu v Paříži a odhodlání stát se světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů je již Evropa v čele boje proti změně klimatu. Evropský finanční sektor musí vést zelený přechod a učinit z naší Unie globální destinací pro udržitelné investice. Neexistuje větší návratnost investic, než zdravá planeta a ekonomika.“

Závěry pracovního semináře pro subsidiaritu „Dělat efektivněji méně“

Na základě diskusí, veřejných slyšení a návrhů mnoha zainteresovaných předložil pracovní seminář řízený prvním místopředsedou Komise Timmermansem se 3 zástupci Evropského výboru regionů a 3 zástupci národních parlamentů řadu doporučení národním parlamentům, národním, regionálním a místním orgánům, EP, Radě a Evropské komisi.

Protože je zapotřebí soustředit prostředky právě na ozdravění planety a klimatu, k tomu zpracovat akční plán, úkol na evropské úrovni nutí přemýšlet o prioritizaci činností k účinnějšímu využívání zdrojů EU;

1) mnohem více než návrh oblastí k převodu na členské státy je nezbytná náprava nedostatků v současném provádění politik EU. Klíčovým problémem je nedostatečné zapojení vnitrostátních, regionálních a místních orgánů s nedostatečně osvojenou politikou EU. Parlamenty a místní a regionální orgány se mají podílet na navrhování a provádění politik v souladu se zásadou víceúrovňové správy. To by mělo pomoci rozvinout více „aktivní subsidiarity“; zajistit lepší zhodnocení a přijetí toho, proč jsou politiky prováděny na úrovni EU, a že je zapotřebí v konečném důsledku provádění těchto politik na všech úrovních správy. V EU je 74 regionálních shromáždění s legislativními odpovědnostmi, přibližně 280 regionů a 80 000 obcí; ty se přímo podílejí na uplatňování právních předpisů Unie. Jejich znalosti a zkušenosti musí tedy být při uplatňování legislativy Unie využívány.  Při větším zapojení do procesu tvorby politik budou schopny lépe vysvětlit, co a proč dělá něco Unie;

2) osvojení principů subsidiarity a proporcionality a strukturovanější a důslednější jejich uplatnění v rozhodovacích procesech by mohlo pomoci snížit některé obavy a frustraci z názoru, že toho dělá Unie příliš mnoho;

3) právní předpisy EU se v některých oblastech staly příliš „husté“ nebo složité. V případě směrnic není ponechán dostatečný prostor pro rozhodování na všech ostatních úrovních a dostatečnou pružnost realizace se zřetelem na národní specifika. Pracovní skupina si byla vědoma, že je řada důvodů, proč to může být složité. Ale může to zvýšit důvěru mezi členskými státy a členskými státy a institucemi Unie;

4)právní předpisy EU někdy lpějí na striktních účetních pravidlech pro výdaje programů EU. Měla by se snížit regulační hustota se srozumitelnějšími zásadami regulace včetně konzultací jejich dosahu a ujištění o srozumitelnosti.  Pracovní skupina proto doporučuje, aby Komise ověřila postup předem, s možností stavět na existujícím programu REFIT k zjednodušení legislativy a snížení nikoliv nezbytných regulačních břemen;

5)Pracovní skupina dospěla k závěru, že nový způsob práce zohledňující subsidiaritu a proporcionalitu je nezbytný k tomu, aby místní i regionální orgány a vnitrostátní parlamenty mohly účinněji přispívat k tvorbě politiky EU a podílet se na přípravě nových právních předpisů. Navrhovaný nový přístup předpokládá, že všechny úrovně státní správy budou subsidiaritu a proporcionalitu posuzovat důsledněji, a to na základě „modelu sítě“, jenž je srovnatelný s kontrolním seznamem problémů subsidiarity a proporcionality.

Z toho plyne zdůrazňovaná potřeba zapojení všech místních, regionálních a národních orgánů do víceúrovňové veřejné správy

Mezi záměry k zlepšení klimatu jsou na čelném místě projekty dopravní infrastruktury

Česká republika ztratí od roku 2021 podporu Fondu soudržnosti pro státy s hrubým domácím produktem HDP na obyvatele do 75 % unijního průměru. Nebude nadále čistým příjemcem z rozpočtu EU, země s průměrem HDP nad 75 % jsou čistým plátcem; ztratí spolufinancování z kohezních fondů do 85 % celkových nárokovatelných investičních nákladů s vlastním příspěvkem Jen 15 % (v praxi bez nenárokovatelných výdajů cca 80 % a 20 %).  Pokud se ale převezmou dosavadní pravidla, lze získat z fondů EU 20 % až 50 % celkových nárokovatelných investičních nákladů. A je tu EFSI a jeho pokračování Fond InvestEU, v němž se podíly veřejných zdrojů stávají zárukami za jimi získanou evropskou přidanou hodnotu, snižují se rizika návratnosti a efektivnosti, cena úvěrů tím klesá. proto jim mohou soukromé banky a jiné zdroje na vrub podstatně menší rizikovosti, pokud jde o návratnost, poskytnout vyšší a levnější podíly z vlastních zdrojů, protože jim nehrozí úhrada ztrát z vlastních prostředků finanční instituce a jejích majitelů. A mají vznikat podle potřeb další obdobné fondy z veřejných a soukromých zdrojů.

EFSI se od roku 2021 mění v InvestEU, který by dostal z rozpočtu EU 15,2 miliardy EUR, aby mohl rozpočet EU poskytnout záruku ve výši 38 miliard EUR a tím vznikly v letech 2021-2027 dodatečné investice ve výši více než 650 miliard EUR. Doprava jako odvětví s vysokými nároky na spotřebu energie a emisemi zhoršujícími podnebí nikdy neměla tolik možných finančních zdrojů. Jen je zapotřebí mít včas efektivní projekty, protože kvóty převálcuje unijní přidaná hodnota, tedy unijní efektivnost. Země v centru Evropy na to má všechny objektivní podmínky.

Do úvěru pro Leo Express se zapojilo 600 drobných investorů

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Přes 600 drobných investorů, vesměs fyzických osob, investovalo od července do úvěru pro soukromého dopravce Leo Express. Celková částka dosud vybraných investic do úvěru je více než osm milionů korun. Informovala o tom v tiskové zprávě informovala společnost Acema Credit Czech, která investiční nabídku na trh investic Bondster Marketplace uvedla. Leo Express úvěrem testuje nové formy financování.[/quote]

,,Tak vysoký zájem drobných investorů podpořila podle mě výhodná úroková sazba v kombinaci s důvěrou ve společnost, které investoři půjčují. Spočítali si, že rizika jsou minimální, a kdo investoval například 100.000 korun, bude mu každého čtvrt roku na úrocích vypláceno 2275 korun,“ uvedl předseda představenstva Acema Credit Czech Miroslav Krejčí.

Průměrná investice do úvěru dopravce činila podle údajů Acemy 13.472 korun, nejvyšší částka přesahovala milion korun. Investorům byl nabídnut úrok 9,1 procenta a svůj vklad dostanou zpět v květnu 2020.

Leo Express formou tzv. peer-to-business půjček, tedy půjček od drobných investorů z řad veřejnosti, požádal o úvěr deset milionů korun na dva roky. Na co peníze použije, firma neuvedla.

Bondster je česká společnost, která zprostředkovává investice do půjček. Propojuje investory z řad veřejnosti s poskytovateli půjček. Prostřednictvím trhu Bondster tak lze investovat do půjček poskytnutých různými společnostmi, v tomto případě s Acema Credit Czech. Bondster uvádí, že pro snížení rizika jsou půjčky obvykle zajištěny například nemovitostí. Díky tomuto způsobu půjček lze vydělávat nadstandardní výnosy deset procent ročně i více, dodala společnost.

Server E15.cz dnes uvedl, že Bondster dosud umožnil do konce letošního května zobchodovat 179 půjček v celkovém objemu 151 milionů korun.

Největším zprostředkovatelem těchto úvěrů je podle serveru v tuzemsku firma Roger, kde se mělo v úvěrech protočit přes 1,5 miliardy korun. Obchody za zhruba 180 milionů korun za poslední dva roky pak měla zprostředkovat společnost Fundlift.

Acema Credit Czech působí na českém úvěrovém trhu od roku 2000, kdy začala působit v oblasti nebankovních poskytovatelů zajištěných úvěrů.

Zdroj: ČTK

FlixBus za rok převezl na českých linkách 2,3 milionu cestujících

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Autobusový dopravce FlixBus přepravil od loňského srpna, kdy začal působit v české vnitrostátní dopravě, na svých linkách 2,3 milionu cestujících. Ve čtvrtek společnost přidá nové spoje, řekli zástupci firmy novinářům. Německý dopravce vede v Česku spor s konkurenčním RegioJetem.[/quote]

,,Na území ČR máme nyní přes 30 zastávek. Postupně do naší sítě přidáváme další nová města i zastávky,“ uvedl ředitel FlixBusu pro Česko a Slovensko Pavel Prouza.

Ode dneška budou některé autobusy FlixBusu zajíždět na lince mezi Prahou a Karlovými Vary do Sokolova a také Chebu.

,,Týdně se jedná o více než 30 spojů,“ řekl Prouza.

Dopravce také posílí linky mezi Prahou a Libercem, kde se počet spojů zvýší o 30 procent až na 15 spojení denně.

Vedle vnitrostátní dopravy působí FlixBus na mezinárodních spojích. Nedávno ohlásil novou linku z jižních Čech do Vídně a Budapešti.

Zástupci firmy dále uvedli, že dopravce spustí od srpna ve svých autobusech neomezené internetové připojení, zavádí také vlastní zábavní portál.

Společnost je dlouhodobě kritizována konkurenčním RegioJetem. Společnost podnikatele Radima Jančury obviňuje FlixBus z toho, že jezdí za podnákladové ceny.

,,Flixbus přišel do České republiky s tím, že nás nátlakem ovládne a převezme naše zákazníky, a to se mu jako v první evropské zemi nepodařilo,“ řekl ČTK Jančura.

Kvůli nízkým cenám Flixbusu na českém trhu poslal RegioJet stížnost evropské komisařce Margrethe Vestagerové. Firmě zároveň poslal předžalobní výzvu, ve které po něm požaduje zvýšení cen.

FlixBus na výzvu RegioJetu zatím nereagoval, argumenty RegioJetu analyzuje.

,,Věříme, že se pohybujeme v mezích, které soutěž povoluje. Naše cenotvorba reflektuje současnou situaci na trhu, nacím cílem je být ziskoví,“ řekla mluvčí Martina Čmielová.

Další postup bude FlixBus koordinovat podle kroků konkurence, dodala.

RegioJet byl v minulosti také obviňován za zneužití dominantního postavení na trhu. Žluté autobusy podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vytlačily v letech 2007 a 2008 z trhu konkurenční společnost Asiana s pomocí podnákladových cen.

FlixBus letos rozšiřoval svůj provoz také v zahraničí. Od března jezdí pod značkou FlixTrain na německé železnici, kde podle údajů společnosti převezl za první dva měsíce přes 100.000 cestujících. Letos začal působit také v USA, kde si stanovil cíl provozovat tisíc spojů.

Firma FlixBus vznikla v Německu a provozuje vnitrostátní i mezinárodní autobusovou dopravu. První mezinárodní linky v České republice spustila v roce 2015. Nyní působí ve 27 evropských zemích a její evropská síť zahrnuje přibližně 250.000 denních spojů do 1700 destinací.

Zdroj: ČTK

Indická sdílená taxislužba Ola vstupuje na britský trh

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Indická alternativní taxislužba Ola začne nabízet své služby v Británii, která se stane jejím třetím trhem. Příští měsíc zahájí činnost ve Walesu. Na rozdíl od Uberu, který bude v Británii jejím hlavním konkurentem, Ola nabídne jak sdílenou taxislužbu, tak jízdy klasickými černými taxíky, napsal zpravodajský server BBC.[/quote]

Po jižním Walesu se Ola v Británii rozšíří do Manchesteru a okolí, po celé zemi pak chce být aktivní do konce letošního roku. V současné době pokračují jednání s místními úřady. Jako první nabídne aplikaci, kde si zákazník může vybrat mezi klasickou i alternativní taxislužbou.

Sdílené taxislužby jsou trnem v oku klasických firem. Tradiční taxislužby považují alternativní přepravce za nekalou konkurenci, protože řidiči služeb, jako je Uber, nemají auta evidovaná jako vozy taxi, nemají taxametry a nesplňují zákonné požadavky pro taxikáře.

Společnost Ola, která byla založena v roce 2011, má nyní 125 milionů zákazníků ve 110 městech. Vedle Indie začala letos v únoru nabízet služby v Austrálii, kde působí v sedmi městech.

Zdroj: ČTK

Studie: Při cestách do zahraničí se pojišťuje 91 procent Čechů

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Při cestách do zahraničí se pojišťuje 91 procent Čechů. Více než polovina z nich si sjednává pojištění přes internet. Pro 63 procent lidí je při výběru klíčová srozumitelnost nabídky. Vyplývá to ze studie společnosti NMS pro ERV Evropskou pojišťovnu. Při koupi zájezdu v cestovní kanceláři si současně se zájezdem pořizuje cestovní pojištění zhruba 60 procent Čechů.[/quote]

,,Za poslední dva roky sledujeme nárůst sjednávání pojištění přes internet o zhruba 20 procent. Upřednostňuje ho 53 procent lidí. Oproti tomu o desetinu poklesl počet lidí, kteří preferují sjednání na pobočce CK nebo naší,“ uvedl manažer marketingu ERV Vlastimil Divoký.

Podle studie lidé nejvíce kladou důraz na srozumitelnost nabídky (63 procent), výši limitů plnění (60 pct), cenu pojištění (54 pct), zkušenosti s pojišťovnou (53 pct) a kvalitu asistenčních služeb (52 pct).

V poslední době se stalo několik nehod českých turistů v zahraničí s tragickým koncem. Ve čtvrtek a v pátek se v Bulharsku utopili dva čeští turisté. V pátek zemřel v egyptském letovisku Marsá Alam český turista, kterého napadl žralok. V sobotu se v Rakousku utopila Češka po pádu do vodopádu a u bavorského města Furth im Wald se rovněž v sobotu v přehradní nádrži utopil 41letý Čech.

Češi loni vyjeli na 4,9 milionu cest do zahraničí. Kratších výletů, do tří přenocování, bylo 1,3 milionu. V obou případech to bylo nejvíc od roku 2011. Z delších cest 83 procent tvořily dovolené a rekreace, zbytek návštěvy příbuzných a soukromé návštěvy.

Prodeje letních zájezdů zatím v letošním létě překonávají loňskou rekordní letní sezonu. Cestovní kanceláře registrují až pětinový nárůst prodejů, výrazně stoupl zájem o Turecko. Ani současná horka nic nemění na touze Čechů strávil volno u moře, vyplynulo z nedávné ankety ČTK mezi prodejci dovolených.

Zdroj: ČTK

Dovoz sójových bobů USA se zvýšil o více než 280 %

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Evropská komise zveřejnila 1. srpna nejnovější údaje o dovozech sójových bobů v EU, které zaznamenaly nárůst dovozu sójových bobů ze Spojených států o 283% a celkový podíl EU na dovozu sójových bobů na 37 % z 9% před rokem.[/quote]

Předseda Juncker nyní zavedl dvouměsíční zpravodajský mechanismus o vývoji obchodu s sójou z USA do EU. Toto je první konkrétní pokračování EU-US. Společné prohlášení dohodnuté ve Washingtonu mezi předsedou Komise Junckerem a americkým prezidentem Trumpem.

,,Evropská unie může dovážet více sójových bobů ze Spojených států, a to se nyní děje. Je to pro evropské a americké občany výhodná situace, “ řekl předseda prezident Juncker. 

Komisař pro zemědělství Phil Hogan uvedl:

,,Evropská unie a Spojené státy jsou dlouholetými partnery a je zde prostor pro další posílení našich obchodních vztahů. Vyjádřili jsme ochotu dovážet více sójových bobů ze Spojených států a toto se již děje. Evropští a američtí zemědělci mají mnoho práce tím, že spolupracují.“

Ve svém společném prohlášení ze dne 25. července se předseda Juncker a prezident Trump dohodli, že zatímco budoucí spolupráce v oblasti obchodu nebude zahrnovat zemědělství jako takové, EU a USA budou pracovat na zvýšení obchodu se sójou. Současné údaje ukazují, že dovoz sójových bobů ze Spojených států do EU rostl:
• Ve srovnání s červencem roku 2017 je nárůst dovozu sójových bobů ze Spojených států v EU v současnosti o 283 % na 360 000 tun;

  • Pokud jde o celkový dovoz sójových bobů v EU, je nyní americký podíl ve výši 37% oproti 9% v červenci 2017;
  • Pokud jde o celkový dovoz sójových bobů v EU, je nyní americký podíl ve výši 37% oproti 9% v červenci 2017;
  • Dovozy sójové moučky, které jsou tradičně nižší ve srovnání s USA, se také zvyšují – v červenci 2018 bylo dovezeno 185 000 tun, což představuje nárůst o 3 337% oproti červenci 2017;
    • USA dodávají v červenci 2017 13% dovozu sójového ovoce ve srovnání s 0,3%.
    EU potřebuje sóju v Evropě jako zdroj bílkovin pro krmení našich zvířat, včetně kuřat, prasat a skotu, stejně jako pro produkci mléka. EU v současné době dováží asi 30 milionů tun ročně, protože nemůže produkovat dostatečné množství. Ceny USA v případě sójových bobů a sójové mouky jsou v současné době nejvíce konkurenceschopné na trhu, a proto jsou velmi atraktivní nabídkou pro evropské dovozce a uživatele.

Souvislosti

Tato zpráva je prvním z dvouměsíčních příspěvků Komise pro výkonnou pracovní skupinu zřízenou předsedou Junckerem a presidentem Trumpem na jejich setkání ve Washingtonu dne 25. července. Pracovní skupina výkonných pracovníků zahájila svou práci tento týden, přičemž vedoucí poradci prezidenta Junckera a prezidenta Trumpa jsou v pravidelných jednáních o tom, jak nejlépe provádět společné prohlášení. Komisařka EU pro obchod Cecilia Malmströmová vede práci na straně EU a pravidelně o ní podá zprávu Radě ministrů EU a Evropskému parlamentu.

Dvouměsíční hlášení o dovozu sójových bobů do EU budou obsahovat informace o objemu dovozu z USA, podíl sójových bobů v USA na celkovém dovozu, změny v podílu USA a cenové pohyby

Údaje obsažené v této zprávě o sóji pocházejí z Observatoře trhu, kterou Evropská komise zahájila v červenci 2017, aby sdílela tržní data a krátkodobou analýzu s cílem  větší transparentnost.

Více informací

Polsko a Slovensko investují do zlepšení pohraničních komunikací

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Pohraniční okresy na polsko-slovenském pomezí připravují výstavbu nových a modernizaci starých silnic. Smlouva o projektu, který je připravován v rámci programu Interreg V-A, byla podepsána v jihopolském Řešově. Informovala o tom polská tisková agentura PAP.[/quote]

O realizaci projektu, který se týká deseti kilometrů silnic, se postará Podkarpatské vojvodství a okres Prešov. Půjde o investici za téměř šest milionů eur (154 milionů Kč).

Jak uvedl náměstek ministra pro investice a rozvoj Adam Hamryszczak, grant z fondů Evropské unie pokryje 80 procent nákladů. Podle ministerstva projekt přinese velmi významné zlepšení přeshraničních silničních komunikací mezi Polskem a Slovenskem.

Hamryszczak dále řekl, že za podpory fondů polsko-slovenského infrastrukturního programu bylo dosud provedeno sedm silničních projektů a že finanční prostředky z programu Interreg V-A Polsko-Slovensko 2014-2020 budou použity na modernizaci více než 100 kilometrů silnic v polsko-slovenském pohraničí.

Zdroj: ČTK

ÚS: Pojišťovny by měly platit náhradní vůz i u totální škody

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Ústavní soud došel k závěru, že pojišťovny by měly z povinného ručení platit náhradní vůz i v případě takzvané totální škody. Podle Ústavního soudu judikatura soudů v této oblasti není jednotná a je především na Nejvyšším soudu, aby se zabýval jejím sjednocením, uvedl soudce zpravodaj Tomáš Lichovník.[/quote]

Ústavní soud řešil konkrétní případ z Ostravska, kde muž po nezaviněné dopravní nehodě přišel kvůli totálnímu zničení o vůz. Pojišťovna ale uhradila pronájem náhradního vozu jen za několik dní, a to do té doby, dokud nebylo zřejmé, že jde o totální zničení havarovaného vozu. Poté podle ní nešlo o účelně vynaložené náklady, muž dostal za zničený vůz peníze. Dostal je ale až po měsíci od nehody, kdy už několik týdnů podle pojišťovny na náhradní vůz neměl nárok.

Stěžovatelem v tomto případě nebyl přímo poškozený z dopravní nehody, ale člověk, který poškozenému náhradní auto pronajal. Stěžovatel sice částečně uspěl u soudu prvního stupně, odvolací soud se ale přiklonil na stranu pojišťovny. Podle stěžovatele jde v podstatě o absurdní a formalistický výklad, když poškozený přišel při jím nezaviněné nehodě o vůz, pojišťovna mu dala peníze až za měsíc, ale soud řekl, že už na náhradní auto nemá nárok potom, co se dozvěděl, že je vůz zničený totálně.

,,Podle Ústavního soudu není výše škody v obdobných případech dána jen hodnotou zničeného vozu, ale také náklady, které by poškozený nemusel vynaložit v případě, že by ke škodě nedošlo. Není tak důvodu, pro který by tyto náklady, jsou-li účelně vynaloženy, měl nést právě poškozený,“ uvedl soudce zpravodaj.

Ústavní soud tak zrušil rozsudek odvolacího Krajského soudu v Ostravě, který se případem bude muset znovu zabývat. Bude však vázaný právním názorem Ústavního soudu.

Zdroj: ČTK

Vedoucí dodavatelského řetězce říkají, že nejvyšší prioritou je reagovat na zákazníky rychleji

Od
Michaela Drábková
-
Zdroj: Pixabay.com

[quote]Využití pokročilé analýzy může pomoci s tímto cílem, ale mnoho firem nevyužívá výhodu Big Data.[/quote]

Zkoumání priorit a výzev, jimž čelí společnosti, které se zabývají pokročilou analýzou, Big daty a strojovým učením, ukázalo, že 30% firem uznává jako nejvyšší prioritu reagovat na požadavky zákazníků rychleji, přesněji a jedinečněji.

Logic and APICS zkoumala více než 1000 dodavatelských řetězců a zjistila, že cíl rychlejšího naplnění potřeb zákazníků neodpovídá skutečnosti, že mnoho společností stále spoléhá na tabulkové procesory a starší systémy, které brání viditelnosti Big Data a skrývají jak příležitosti, tak i potenciální rizika.

Zajímavé nálezy:

  • 36% identifikuje příležitost optimalizovat svůj inventář, aby vyvážila nabídku a poptávku jako špičku pro svou iniciativu v oblasti analýzy
  • 30% zdůraznilo potřebu reagovat na zákaznické mandáty pro rychlejší, přesnější a jedinečné naplnění jako nejdůležitější obchodní prioritu
  • 28% vidí schopnost kombinovat data z více systémů pro úplnou viditelnost dodavatelského řetězce jako klíčový přínos pokročilé iniciativy v oblasti analýzy
  • 19% respondentů uvedlo, že chtějí využít strojového učení ke zlepšení přesnosti předpovědí.

K Úřadu evropského veřejného žalobce Evropská komise 1. srpna 2018

Od
Michaela Drábková
-

[quote]Dne 8. června 2017 dosáhlo v rámci posílené spolupráce 20 členských států EU politické dohody ohledně zřízení nového Úřadu evropského veřejného žalobce. Nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce přijala Rada pro spravedlnost a vnitřní věci dne 12. října 2017 a vstoupilo v platnost dne 20. listopadu 2017. 1. srpna se Nizozemsko stává 21.členským státem, který se k Úřadu evropského veřejného žalobce připojí.[/quote]

Úřad evropského veřejného žalobce bude nezávislým a decentralizovaným úřadem veřejné žaloby Evropské unie s pravomocí vyšetřovat, stíhat a předvádět před soud pachatele trestných činů ohrožujících rozpočet EU, jako jsou podvody, korupce nebo přeshraniční podvody v oblasti DPH ve výši přesahující 10 milionů eur. Úřad evropského veřejného žalobce bude fungovat jako jeden úřad ve všech zúčastněných členských státech a propojí vymáhání práva na evropské úrovni a úrovni jednotlivých států do sjednoceného, plynulého a účinného postupu.

Finanční zájmy EU nejsou v současné době dostatečně chráněny a přeshraniční podvody v oblasti DPH působí významné ztráty pro rozpočty jednotlivých zemí.

Za prvé, stávající instituce EU – OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům), Eurojust (Evropská agentura pro justiční spolupráci v trestních věcech) a Europol (Evropský policejní úřad) – nemohou provádět trestní vyšetřování případů podvodu ani je stíhat. OLAF může pouze předávat výsledky svého správního vyšetřování příslušným vnitrostátním orgánům, které pak samy rozhodnou o zahájení trestního řízení na základě zjištění úřadu OLAF.

Za druhé, jednotlivé členské státy postupují při vymáhání práva s různou intenzitou a ne vždy přijímají opatření nutná pro řešení trestné činnosti proti rozpočtu EU. Pouze asi 50 % soudních doporučení předaných úřadem OLAF vnitrostátním orgánům pověřeným stíháním dnes končí žalobou. V jednotlivých členských státech se výrazně liší i počty těchto žalob.

Za třetí, v důsledku nízkého počtu stíhání je nízká i míra zpětného získávání částek ztracených v důsledku podvodu. Podvodníci, kteří se zaměřují na rozpočet EU nebo na vytváření složitých podvodů v oblasti DPH, které připravují rozpočty jednotlivých států každý rok nejméně o 50 miliard eur na příjmech, vědí, že mají reálnou šanci ponechat si zisky ze své trestné činnosti, a spoléhají na nedůsledné vymáhání práva v EU.

Úřad evropského veřejného žalobce bude nezávislým a vysoce specializovaným úřadem veřejné žaloby. Žalobci tohoto úřadu povedou svá vyšetřování koordinovaně ve všech zúčastněných členských státech, budou si rychle vyměňovat informace a spojí své úsilí za účelem koordinovaného vyšetřování a rychlého zmrazení nebo zabavení majetku, a pokud to bude nezbytné, požádají o zatčení osob podezřelých z trestné činnosti. To vše bude probíhat v souladu se společnou evropskou strategií v oblasti vyšetřování a stíhání. Úřad evropského veřejného žalobce bude využívat kapacit členských států, bude sdílet odborné znalosti v oblastech, jako je analýza trestné činnosti, daně nebo informační technologie, a zajistí hladkou komunikaci bez jazykových bariér. Úřad evropského veřejného žalobce bude působit prostřednictvím plynulých postupů jako jeden úřad, jehož činnosti budou přesahovat zdlouhavější a složitější spolupráci, která se navazuje mezi různými vnitrostátními orgány v jednotlivých konkrétních případech.  Bude mít kromě toho celkový přehled o situaci, a proto může snáze odhalovat a vyšetřovat podvody a jiné trestné činy.

Úřad evropského veřejného žalobce bude fungovat na dvou úrovních: na centrální úrovni a na úrovni členských států. Centrální úroveň bude tvořit evropský nejvyšší žalobce, 21 evropských žalobců (jeden z každého zúčastněného členského státu), z nichž dva budou mít funkci zástupců evropského nejvyššího žalobce, správní ředitel a specializovaní odborníci a vyšetřovatelé. Decentralizovanou úroveň budou tvořit evropští pověření žalobci v zúčastněných členských státech. Centrální úroveň bude dohlížet na vyšetřování a stíhání na vnitrostátní úrovni.

Evropští pověření žalobci budou součástí Úřadu evropského veřejného žalobce. Obecně platí, že evropští pověření žalobci budou vést vyšetřování a stíhání ve svém členském státě, budou při tom spolupracovat s vnitrostátními donucovacími orgány a budou uplatňovat vnitrostátní právo. Jejich činnost bude koordinovat centrální úřad pod vedením evropského nejvyššího žalobce, který zajistí soudržnost a efektivitu ve všech zúčastněných členských státech. Díky této decentralizované struktuře bude Úřad evropského veřejného žalobce přímo disponovat odbornými znalostmi o jednotlivých státech, například důkladnou znalostí místního soudního systému, místního jazyka, začlenění úřadu do místní struktury orgánů pověřených trestním stíháním, postupů řešení soudních případů v daném státě atd. Evropští pověření žalobci mohou stále působit ve funkci vnitrostátních veřejných žalobců (tj. mají dvě funkce). Jedná-li však pověřený žalobce v rámci mandátu Úřadu evropského veřejného žalobce, je plně nezávislý na orgánech pověřených trestním stíháním ve svém státě.

Evropského nejvyššího žalobce a evropské žalobce vybere výběrová komise. Komise  31. července 2018 navrhla prováděcí rozhodnutí Rady o jmenování členů výběrové komise. Hlavním úkolem výběrové komise bude sestavit užší seznam kandidátů na pozici evropského nejvyššího žalobce a posoudit kvalifikaci kandidátů na evropské žalobce, kteří budou následně jmenováni Radou. Výběrová komise se bude skládat z dvanácti členů, vybraných z řad bývalých členů Soudního dvora Evropské unie a Účetního dvora, bývalých národních členů Eurojustu, členů nejvyšších vnitrostátních soudů nebo státních zástupců na vysoké úrovni a právníků. Pokud jde o složení výběrové komise, zohlednila Komise nutnost vyváženosti geografického rozložení, vyváženého zastoupení žen a mužů a řádného zastoupení právních systémů členských států, které se Úřadu evropského veřejného žalobce účastní. Očekává se, že jakmile bude návrh přijat, Rada projedná a přijme prováděcí rozhodnutí Rady o jmenování členů výběrové komise. V tomto kontextu se předpokládá, že výběrová komise zahájí činnost v říjnu 2018. Očekává se, že výběrová komise bude své úkoly při výběru evropského nejvyššího žalobce a evropských žalobců plnit do konce roku 2019.

Lisabonská smlouva klade velký důraz na boj proti závažné finanční a hospodářské trestné činnosti s přeshraničním rozměrem. Právní základ a pravidla pro zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce jsou stanoveny v článku 86 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který uvádí: „Pro boj proti trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie může Rada zvláštním legislativním postupem formou nařízení vytvořit z Eurojustu Úřad evropského veřejného žalobce.“ Článek 86 Smlouvy o fungování Evropské unie rovněž stanoví možnost vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce v rámci posílené spolupráce, pokud si to přeje skupina alespoň devíti členských států. Tento úřad bude příslušný pro trestné činy ohrožující rozpočet Unie, jak jsou vymezeny ve směrnici o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (tzv. „směrnice PIF“), jež byla přijata dne 5. července 2017.

Posílená spolupráce je postup, jehož prostřednictvím se nejméně devět členských států dohodne na tom, že v určité oblasti chtějí pokročit dále a navázat užší spolupráci. Tento postup se již používá v oblasti rozvodového práva, patentů a majetkových poměrů. Prostřednictvím Úřadu evropského veřejného žalobce chce těchto 21 členských států spojit své síly a posílit ochranu finančních zájmů Unie. Úřad evropského veřejného žalobce bude zásadním aktérem v boji proti trestné činnosti ohrožující rozpočet EU. Bude to významný krok vpřed pro ochranu finančních zájmů EU. Nezúčastněné členské státy budou vždy mít možnost připojit se k Úřadu evropského veřejného žalobce v pozdější fázi.

Dne 8. června 2017 dosáhlo 20 členských států obecné dohody ohledně zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce jako součásti posílené spolupráce. Nařízení Rady (EU) 2017/1939 o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce v rámci posílené spolupráce přijala Rada pro spravedlnost a vnitřní věci dne 12. října 2017 a vstoupilo v platnost dne 20. listopadu 2017. Od vstupu nařízení v platnost se jej účastní tyto členské státy: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Dne 1. srpna 2018 se Nizozemsko stalo 21.členským státem, který se k Úřadu evropského veřejného žalobce připojuje. Dne 14. června 2018 oznámila svůj záměr účastnit se této posílené spolupráce Malta. Ne všechny členské státy si v této fázi přejí účastnit se Úřadu evropského veřejného žalobce, ale tyto nezúčastněné členské státy se mohou přidat kdykoli po přijetí příslušného nařízeníV současnosti mohou provádět trestní vyšetřování a stíhat podvody ohrožující finanční zájmy Unie pouze vnitrostátní orgány. Jejich pravomoc ale končí na státních hranicích. Trestné činy proti rozpočtu EU jsou často komplikované, jelikož se jich účastní řada pachatelů, kteří v různých zemích a různých jurisdikcích vytvářejí složitá a rafinovaná podvodná schémata. Úspěšné vyšetřování podvodů navíc vyžaduje důkladnou znalost příslušných správních a právních předpisů. Účinnou spolupráci mezi členskými státy ztěžuje odlišnost trestněprávních systémů, nejasná soudní příslušnost, zdlouhavé postupy právní pomoci, jazykové problémy, nedostatek zdrojů a různorodost priorit. Z těchto důvodů mohou členské státy považovat stíhání podvodů proti rozpočtu Unie za náročné na čas i lidské zdroje. Někdy se proto takové podvody vůbec neřeší nebo je případ ukončen, jakmile se objeví první problémy. Mohou nastat i situace, kdy se vnitrostátní orgány rozhodnou vyšetřovat pouze „svou“ část trestného činu, a ignorují tak možný dalekosáhlý dopad podvodného schématu.

Úřad evropského veřejného žalobce bude fungovat jako jeden úřad ve všech zúčastněných členských státech a nebude muset spoléhat na tradiční nástroje práva EU pro spolupráci mezi soudními orgány různých členských států. Bude sdílet odborné znalosti a zkušenosti a bude fungovat jako jeden úřad ve všech zúčastněných členských státech. Bude moci rychle vyšetřovat přeshraniční případy bez nutnosti zdlouhavých řízení v rámci justiční spolupráce. Díky tomu vznikne společná politika stíhání a skončí stávající roztříštěný přístup. Úřad evropského veřejného žalobce překoná stávající nedostatky a bude bojovat proti podvodům s finančními prostředky EU nad 10 000 eur, jakož i složitým přeshraničním případům podvodů s DPH, které působí škody převyšující 10 milionů eur. Úřad evropského veřejného žalobce by měl vést k většímu počtu úspěšných stíhání a lepšímu získávání neoprávněně vyplacených peněz zpět. Za prvé, příslušné nařízení stanoví, že zaměstnanci Úřadu evropského veřejného žalobce jednají v zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádného vnějšího subjektu. Tím je zajištěno, že orgány, instituce, agentury nebo jiné subjekty Unie či členských států respektují nezávislost Úřadu evropského veřejného žalobce a nesnaží se ovlivnit plnění jeho úkolů. Za druhé, Úřad evropského veřejného žalobce bude strukturálně nezávislý, neboť nebude začleněn do jiného orgánu či útvaru EU. Za třetí, jmenování evropského nejvyššího žalobce se uskuteční po otevřené výzvě k přihlášení kandidátů a bude provedeno Evropským parlamentem a Radou. Porota složená z bývalých členů Soudního dvora, členů vnitrostátních nejvyšších soudů, vnitrostátních útvarů pověřených trestním stíháním a/nebo obecně uznávaných právníků pomůže sestavit užší seznam kandidátů. Funkční období evropského nejvyššího žalobce činí nejvýše sedm let a nelze je prodloužit, čímž je zaručeno, že tento žalobce nebude veden motivací být opětovně jmenován. Evropský nejvyšší žalobce může být odvolán pouze rozhodnutím Soudního dvora na návrh Evropského parlamentu, Rady nebo Komise. Za čtvrté, pokud jde o evropské pověřené žalobce, příslušné nařízení zajišťuje, že vnitrostátní žalobci jmenovaní k práci pro Úřad evropského veřejného žalobce jsou naprosto nezávislí na vnitrostátních orgánech pověřených trestním stíháním.

Je důležité posílit právní záruky na ochranu osob a společností dotčených vyšetřováním či stíháním v Evropské unii. Nařízení obsahuje důkladný a komplexní soubor procesních záruk, které podezřelým a jiným osobám vyšetřovaným Úřadem evropského veřejného žalobce zaručí ochranu jak ze strany stávajících předpisů EU, tak prostřednictvím práva na obhajobu v jednotlivých členských státech. Nařízení zajišťuje, že podezřelý požívá všech práv zaručených právními předpisy EU a Listinou základních práv Evropské unie. Tato práva jsou výslovně uvedena a zahrnují právo: – na tlumočení a překlad, – na informace a přístup k materiálům o případu, – na přístup k obhájci a komunikaci se třetími osobami a jejich informování v případě zatčení, – nevypovídat a právo na presumpci neviny, – na právní pomoc, – předkládat důkazy, jmenovat znalce a vyslechnout svědky. Podezřelý má také práva na obhajobu zaručená vnitrostátními procesněprávními předpisy.

Eurojust usnadňuje spolupráci a koordinaci vnitrostátních orgánů pověřených vyšetřováním a stíháním v přibližně 1 500 přeshraničních případech ročně. Přispívá tím k budování vzájemné důvěry a k překlenutí rozdílů mezi různými právními řády a tradicemi v EU. Eurojust však není oprávněn vést trestní vyšetřování ani stíhat případy podvodu. V roce 2013 navrhla Komise reformu Eurojustu s cílem zlepšit jeho celkové fungování a umožnit jeho kolegiu a národním členům soustředit se na jejich provozní úkoly, tj. na koordinaci a podporu spolupráce mezi vnitrostátními soudními orgány v boji proti přeshraniční trestné činnosti. Reformovaný Eurojust bude pomáhat Úřadu evropského veřejného žalobce v boji proti podvodům v oblasti rozpočtových prostředků EU. Pomůže zajistit koordinaci vyšetřování Úřadu evropského veřejného žalobce s vyšetřovacími orgány členských států, které se zřizování tohoto úřadu neúčastní. Eurojust může prostřednictvím své administrativy Úřadu evropského veřejného žalobce poskytnout správní podporu. Podrobnosti tohoto ujednání budou stanoveny dohodou mezi Úřadem evropského veřejného žalobce a Eurojustem.

OLAF nadále ponese odpovědnost za správní vyšetřování týkající se nesrovnalostí, včetně podvodů, poškozujících finanční zájmy EU a závažných pochybení spáchaných zaměstnanci EU. Vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy se účastní Úřadu evropského veřejného žalobce, úřad OLAF bude pokračovat v provádění svých správních vyšetřování ve vztahu k nezúčastněným členským státům stejně, jako je tomu dnes. V zúčastněných členských státech bude muset tento úřad a OLAF v oblastech, které spadají do pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce, vytvořit a udržovat úzkou spolupráci s cílem zajistit doplňkovost svých mandátů a vyhnout se zdvojování činností. V této souvislosti nezahájí OLAF žádné správní vyšetřování souběžně s vyšetřováním Úřadu evropského veřejného žalobce, která se týkají týchž skutečností. V takových případech může Úřad evropského veřejného žalobce požádat úřad OLAF o podporu či doplnění jeho činnosti. Naopak v případech, kdy Úřad evropského veřejného žalobce nevede vyšetřování, má úřad OLAF nadále pravomoc zahájit správní vyšetřování z vlastního podnětu v úzké spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a tento úřad bude mít možnost poskytnout příslušné informace úřadu OLAF, který zváží vhodná správní opatření. Dne 23. května 2018 navrhla Komise změnu nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), jejímž účelem je zajistit, aby se úřad OLAF stal blízkým a spolehlivým partnerem Úřadu evropského veřejného žalobce a nadále doplňoval jeho práci o správní vyšetřování. Úzká spolupráce mezi Úřadem evropského veřejného žalobce a úřadem OLAF – a pokračující činnosti úřadu OLAF v rámci jeho mandátu – zajistí výrazné posílení ochrany finančních zájmů Unie. Začne Úřad evropského veřejného žalobce v Evropě zatýkat prostřednictvím vlastních policejních složek? Nikoli. Oprávnění zatknout někoho za trestný čin spadající do kompetence tohoto úřadu budou mít pouze vnitrostátní orgány.

Evropští pověření žalobci povedou vyšetřování a stíhání v zúčastněných členských státech ruku v ruce s vnitrostátními policejními a donucovacími orgány. Úřad evropského  veřejného žalobce bude mít pravomoc požádat justiční orgány o zatčení podezřelého pouze v případě, že to v zájmu vyšetřování považuje za naprosto nezbytné a stejného cíle nelze dosáhnout méně invazivním způsobem. Takovou žádost posoudí a schválí podle vnitrostátního práva příslušný justiční orgán členského státu. Úřad bude mít sídlo v Lucemburku. Zahájí  svou činnost poté co nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce vstoupilo dne 20. listopadu 2017 v platnost, bylo zahájeno jeho zřizování. Předpokládá se, že po tříleté fázi budování by mohl Úřad evropského veřejného žalobce zahájit svou činnost na konci roku 2020.

1...1 1651 1661 167...1 305Strana 1 166 z 1 305

Logistický kalendář