Domů Blog Strana 15

Nový systém přinese přesnější sledování výkonnosti strojvedoucích

Bezpečnost železniční dopravy úzce souvisí s dodržováním pracovní doby strojvedoucích a s efektivním vyhodnocováním jejich výkonnosti. Analýza projektu sledování výkonu strojvedoucího při řízení vlaku prováděná společností OLTIS Group ve spolupráci s ŽSR (Železnice Slovenskej republiky) ukázala, že současné informační systémy jsou primárně navrženy pro evidenci a řízení železniční dopravy, nikoli pro komplexní sledování pracovní činnosti strojvedoucího. Proto vznikla potřeba připravit nové řešení, které bude schopno lépe zohlednit požadavky legislativy i provozní potřeby železničního sektoru.

V současné době jsou údaje o strojvedoucích zaznamenávány jako doplňkové informace v rámci národních parametrů zpráv TSI. Tento přístup umožňuje zaznamenávat výkon během jízdy vlaku, neposkytuje však úplný obraz o pracovní směně. Chybí například údaje o začátku a konci pracovní služby, přípravě hnacích vozidel, administrativních úkonech atd., které jsou z hlediska pracovněprávních předpisů nedílnou součástí výkonu práce strojvedoucího.

Řešení navrhované společností OLTIS Group přináší změnu pohledu. Místo sledování vlaku jako hlavního objektu se pozornost přesouvá na samotného strojvedoucího a jeho pracovní směnu. Klíčovým prvkem je vytvoření samostatného datového modelu a nové zprávy TrainDriverShiftMessage (V7001), která umožní zaznamenávat začátek a konec směny, jednotlivé úseky výkonu, přiřazená hnací vozidla i další relevantní údaje. Tímto způsobem bude možné spolehlivě vyhodnocovat dodržování pracovní doby, přestávek a odpočinku v souladu s legislativními požadavky Slovenské republiky a Evropské unie.

Součástí řešení bude také webová aplikace EIN určená zejména pro dopravce, kteří nevyužívají datovou komunikaci prostřednictvím vlastních informačních systémů. Aplikace zjednoduší zadávání údajů, sníží chybovost a zajistí vyšší kvalitu dat vstupujících do systému. Všechny získané údaje budou zpracovávány v prostředí VDS (vlakový dispečerský systém), které umožní online kontrolu pracovní doby strojvedoucích a v případě potřeby upozorní dispečery na blížící se překročení maximálně povolených limitů.

Nové řešení zároveň vytvoří předpoklady pro další rozvoj. Do budoucna se uvažuje o rozšíření evidence i na činnosti mimo jízdu vlaku, o pokročilém vyhodnocování pracovní zátěže, o analytických nástrojích pro predikci dostupnosti strojvedoucích či o využití moderních technologií k identifikaci nestandardních situací.

Přínos implementace tohoto řešení spočívá ve zvýšení bezpečnosti provozu, zlepšení kvality zaznamenávaných údajů a vytvoření spolehlivého základu pro kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů. Na přípravě a návrhu softwarového řešení se podílí společnost OLTIS Group, která ve spolupráci se ŽSR navrhla koncepci sběru, zpracování a vyhodnocování údajů o výkonech strojvedoucích. Výsledkem by měl být moderní nástroj podporující bezpečný, efektivní a digitalizovaný železniční provoz.

Zdroj: OLTIS Group

Krapince v čele ČD nahradí vrchní ředitelka MD Hamplová

Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec dnes odstoupil, v čele státního dopravce skončí ke konci srpna. Nahradí ho dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová. Podle místopředsedy dozorčí rady ČD Dana Ťoka nejde o dočasné řešení, Hamplová dostane plnohodnotnou smlouvu. Předseda opoziční ODS a exministr dopravy Martin Kupka, za jehož vedení resortu dozorčí rada Krapince do čela ČD zvolila po výběrovém řízení, ve Sněmovně Krapincovo působení chválil.

Krapinec byl šéfem ČD od roku 2022. Radě podle Ťoka dnes oznámil, že odstupuje z osobních důvodů. „Dozorčí rada to akceptovala,“ řekl Ťok. Konkrétní důvody Krapince komentovat nechtěl.

Dozorčí rada se jeho postem dnes mimořádně zabývala kvůli tomu, že nedávno vrátil svou bezpečnostní prověrku na stupeň Důvěrné. Krok zdůvodnil tím, že ji nepotřebuje. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD), jenž byl Krapincovým předchůdcem v čele drah, ovšem byla bezpečnostní prověrka jednou z podmínek při výběru současného šéfa ČD. Už dříve označil Krapincův postup za nestandardní.

V Českých drahách působil Krapinec 15 let. Podle Kupky vedl organizaci prokazatelně ve prospěch České republiky a národního dopravce. Předseda ODS zdůraznil, že to opakovaně potvrdily i mezinárodní ratingové agentury. Připomenul také nedávné výroky předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury ohledně podle něj nedostatečné hygieny v některých spojích ČD. Za kauzou Kupka vidí snahu o ovládnutí dopravce a zákulisní obchody.

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba postup zapadá do celkového schématu, kdy se vláda snaží destruovat nominační zákon. K vedení státních firem by se podle něj mělo postupovat tak, že se budou skutečně měřit výsledky a reálně posuzovat kompetence. „A nebude to sloužit jenom jako nějaké trafiky k dosazení nějakých zrovna kamarádů,“ uvedl Hřib.

Hamplová bude podle dostupných historických pramenů první ženou v čele celostátních státních drah na českém území od vzniku Československa v roce 1918. Rada ji jmenovala bez výběrového řízení, do funkce ji navrhl Bednárik. Očekává od ní jasné kroky ke snižování zbytných nákladů, zejména na úrovni generálního ředitelství, jednodušší a přehlednější organizační strukturu a ozdravení financí společnosti. „Zkušenosti s financováním dopravního sektoru i vyjednáváním evropských prostředků pro to má. České dráhy působí v konkurenčním prostředí a musí podle toho fungovat,“ řekl ministr.

Hamplová se chce nejprve primárně detailně seznámit s hospodařením a fungováním společnosti. Plánuje přitom hledat úspory, podle ní to ale nebude na úkor zaměstnanců nebo kvality služeb. „Zároveň se zaměříme na oblasti, do nichž je naopak potřeba investovat, abychom do modrých vlaků přilákali více lidí,“ uvedla.

Skupina ČD loni hospodařila se ziskem 1,837 miliardy korun před zdaněním, v roce 2024 dosáhla zisku 1,262 miliardy. Loni ČD přepravily 168 milionů cestujících, meziročně o 800.000 méně. ČD jsou akciovou společností, jediným akcionářem je stát.

Zdroj: ČTK

Úsek D11 u hranic s Polskem silničáři otevřou na konci listopadu

Více než tříkilometrový úsek dálnice D11 na Trutnovsku u hranice s Polskem hodlají silničáři otevřít 27. listopadu. Na dnešním kontrolním dnu ke stavbě dálnice to řekl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Otevřením úseku budou moci řidiči na polské straně využívat již vybudovanou rychlostní silnici S3. Tranzitní doprava tak zcela mine polské pohraniční město Lubawka a českou pohraniční obec Královec.

Stavba celého úseku D11 z Trutnova na státní hranici v Královci o délce 21 kilometrů za 11,7 miliardy korun bez DPH začala v říjnu 2024. Stavbaři z ní prioritně budují úsek u hranic o délce 3,3 kilometru, který v lokalitě Královeckého sedla provizorně napojí na silnici první třídy I/16.

Celý úsek dálnice D11 Trutnov – hranice by měl být hotový ve druhé polovině roku 2028, uvedl Mátl. Polská S3 je hotová až k hranicím od září 2023 a v celé trase až k Baltskému moři od léta 2024. „Dnes již koukáme na české území, kde je asfalt. Zažil jsou spoustu tiskových konferencí, kdy na polské straně již asfalt byl a my jsme koukali na pole s kukuřicí na českém území,“ řekl Mátl.

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) připomněl, že u Královce vznikne druhý dálniční přechod mezi Českem a Polskem, s nímž má Česko po Německu druhou nejdelší hranici. Zatím jediný dálniční přechod je na Moravě v Bohumíně.

Chystané otevření úseku u hranic přivítal starosta Lubawky Andrzej Wojdyła. „V současné době je veškerá doprava z S3 přesměrována na úzké silnice v Lubawce. Je velice obtížné přejít ulici,“ uvedl.

ŘSD původně zamýšlelo, že úsek u hranic by mohl být hotový již letos na jaře. Důvodem několikaměsíčního zpoždění byly složité geologické poměry v lokalitě, kdy sesedání zeminy na budovaných násypech bylo výrazně pomalejší, než se čekalo. Pokud by stavbaři nevyčkali na úplné sesednutí násypů, budoucí dálnice by se zvlnila.

Stavba D11 z Trutnova na státní hranici je v současnosti největší dálniční stavbou v Česku. Její budování je náročné tím, že vede horským terénem. Zahrnuje dva tunely a 28 mostů. Tunel Opevnění, který tvoří dva tubusy o délce 492 metrů, stavbaři vyrazili od ledna do července. V září by měli začít razit tunel Poříčí s tubusy o délkách 540 a 576 metrů.

Stavbu tunelu Poříčí měli původně stavbaři zahájit jako první, ale vše zdržel loňský nález hald elektrárenského popílku se zvýšenou přírodní radioaktivitou. Halda s popílkem u tunelu podle Mátla stavbě tunelu Poříčí nebrání, haldy stavbaři využijí na stavbě.

Podle ředitel stavební firmy MI Roads Zdeňka Ludvíka na celé stavbě pracuje denně 1200 lidí a 400 stavebních strojů. „Na koncovém úseku máme za sebou 80 procent asfaltérských prací, na mostech dokončujeme římsy a provádíme izolace. Dokončujeme protihlukové stěny a montujeme svodidla. Na mimoúrovňové křižovatce Královec dokončujeme přechodové oblasti,“ uvedl.

Letos v dubnu ŘSD začalo stavět poslední chybějící úsek D11 z Jaroměře do Trutnova. Silnice za 9,09 miliardy korun bez DPH o délce 19,6 kilometru by měla být hotová na podzim 2029, čímž by měla být dostavěná celá D11. Dálnici D11 z Prahy do Hradce Králové a na hranici s Polskem začal stát budovat už v roce 1978, nyní dálnice končí v Jaroměři.

Zdroj: ČTK

Trolejbusy díky bateriím získávají novou roli, zájem měst o ně roste

Zájem českých měst o trolejbusovou dopravu v posledních letech roste i díky parciálním trolejbusům, které mohou část trasy jet mimo trolejové vedení. Shodly se na tom ministerstvo dopravy, Sdružení dopravních podniků ČR (SDP) i čeští výrobci trolejbusů. Před 90 lety vyjely v Praze první trolejbusy a v roce 1972 byl jejich provoz ukončen. Před dvěma lety ale v hlavním městě znovu začal plnohodnotný provoz trolejbusových linek.

Česko podle mluvčí ministerstva dopravy Aleny Mühl patří mezi evropské země s nejvíce rozvinutou trolejbusovou tradicí. Po jejich znovuzavedení v Praze provozuje tento typ dopravy v zemi 14 měst a aglomerací. Podle dat SDP v roce 2025 fungovalo v Česku 115 linek, pro které měly dopravní podniky ve svých vozových parcích 766 trolejbusů, o deset let dříve bylo v provozu 119 linek a 700 vozidel.

Podle ministerstva za rozvojem trolejbusů je především snaha měst snižovat emise a hluk a využívat efektivní druhy dopravy. O zvýšeném zájmu o trolejbusy svědčí podle mluvčí SDP Lindy Hailichové i rostoucí počet investic. „O renesanci oboru svědčí nejen návrat trolejbusů do Prahy, ale i snaha ostatních měst rozšiřovat stávající sítě do míst, kde dosud jezdily pouze naftové autobusy,“ sdělila ČTK. Rostoucí zájem o trolejbusy je podle ní patrný i na Slovensku, v Polsku nebo Litvě.

Za posledních pět se podle ročenky dopravy v Česku rozrostla infrastruktura pro trolejbusy o 84,3 kilometru. V roce 2020 měla celkem 421,6 kilometru, v roce 2023 o 41,5 kilometru více a na konci loňského roku už měřila 505,9 kilometru.

Mezi města, která v minulých letech investovala do rozvoje trolejbusové dopravy, patří například Jihlava, kde v roce 2023 zprovoznili nové tratě severním směrem a pokračuje výstavba jihozápadní trolejbusové tangenty. V Brně, kde je největší síť trolejbusových linek v Česku, přibyla letos nová linka mezi centrem města a Letištěm Tuřany. „Další města – Hradec Králové, Plzeň, Ostrava, Zlín atd. – průběžně modernizují svůj vozový park, technické zázemí, měnírny a čím dál více jednotlivá města využívají parciální (bateriové) trolejbusy,“ uvedla Hailichová.

Parciální trolejbusy podle Mühl odstraňují část dřívějších omezení, která byla s trolejbusy spojená. Nepotřebují trolejové vedení po celé trase, což umožňuje flexibilnější provoz při výlukách a objížďkách. Podle mluvčího skupiny Škoda Group Jana Švehly se stávají standardem. Dobíjejí baterie při jízdě pod trolejemi a umožňují prodloužit linky do nových čtvrtí. Jejich dojezd může být i 25 kilometrů. „Ještě před několika lety se často diskutovalo o tom, zda budou trolejbusy postupně nahrazovány bateriovými elektrobusy. Dnes vidíme spíše opačný vývoj. Dopravní podniky, které už trolejovou infrastrukturu mají, ji chtějí dál využívat a modernizovat a současně rozšiřují provoz pomocí parciálních, tedy bateriových trolejbusů,“ uvedl.

Škoda Group vyrobila za posledních pět let 800 trolejbusů, letos jich bude zhruba 180. V současnosti má kontrakty například pro Jihlavu, Hradec Králové či Ostravu. Vyrábí vozidla také pro zahraničí – Tallin, Esslingen nebo Sofii.

Výrobce autobusů a trolejbusů SOR Libchavy evidoval v posledních letech stabilní zájem o trolejbusy, ale loni a částečně i letos zájem podle firmy výrazně rostl. Podle jednatele společnosti Vítězslava Tymra převažuje poptávka po trolejbusech s baterií. Přestože některá města rozvíjí infrastrukturu, trend je podle Tymra spíše ve snaze o optimální využití existujících trolejbusových tratí v kombinaci s trolejbusy s trakční baterií. Letos SOR Libchavy vyrobí zhruba 200 trolejbusů, do Česka míří asi polovina.

Trolejbusy v posledních letech přepravily každý rok zhruba desetinu ze všech cestujících městské hromadné dopravy v zemi. Před deseti lety to bylo asi osm procent. Loni přepravily 207,2 milionu cestujících, v roce 2016 to bylo 186,1 milionu.

Rozvoj trolejbusové dopravy podporují evropské i národní dotační programy. Z Národního plánu obnovy ministerstvo dopravy podpořilo částkou 1,2 miliardy korun výstavbu pražské infrastruktury a 510 miliony korun nákup 20 trolejbusů pro linku na letiště. Z programu Doprava 2021-2027 bylo podle ministerstva schváleno 13 žádostí zaměřených na trolejbusovou infrastrukturu s příspěvkem z EU zhruba 600 milionů korun. Na modernizaci vozového parku dopravních podniků se podílí také ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím fondů EU nebo modernizační fond ministerstva životního prostředí.

Zdroj: ČTK

SVETZE SE RTOČKEM NEBO KAROSOU A OSLAVTE 75 LET AUTOBUSŮ V ČB

V úterý 8. září uplyne přesně 75 let od chvíle, kdy do ulic Českých Budějovic vyjela první pravidelná autobusová linka MHD. Výročí oslavíme tam, kde se autobusům sluší nejvíc – na cestě.

Na speciální jízdy vypravíme historické autobusy Škoda 706 RTO MEX z šedesátých let a Karosa B 732 z let devadesátých.

Z Mariánského náměstí vyjedou v 15:30, 16:30 a 17:30 a my doufáme, že budete u toho s námi. Nenechte si ujít příležitost zajet si do minulosti. Jízdenky můžete pořídit už teď v předprodeji na CBsystem.

 

Zdroj: DPMCB

Rekonstrukce vlečky Šlapanov

Program Doprava 2021–2027 podpoří částkou 9,7 milionu korun rekonstrukci 460 metrů dlouhého úseku železniční vlečky společnosti ČEPRO v Šlapanově na Vysočině.

Ilustační foto: CZ LOKO

Cílem projektu, který bude spolufinancován Fondu soudržnosti EU, je nejen zvýšit bezpečnost a efektivitu vlečky, ale také zajistit její celoroční bezproblémový provoz, a to například instalováním systému elektrického ohřevu výhybek.  Projekt přispívá k posílení napojení podniku na železniční síť, podpoře přesunu přeprav ze silnic na železnici a snižování environmentální zátěže.

Zdroj: ŽESNAD

Waymo hodlá napřesrok v Německu spustit taxislužbu bez řidičů

Společnost Waymo z amerického technologického konglomerátu Alphabet hodlá v příštím roce spustit v Německu taxislužbu bez řidičů. Firma o tom informovala na svých internetových stránkách. Německo se tak stane prvním trhem společnosti Waymo v Evropské unii, napsal server CNBC.

Firma oznámila, že již v příštích týdnech zahájí v Mnichově testovací jízdy svých autonomních vozů. Dodala, že během této testovací fáze budou automobily mapovat silniční síť, řídit je prozatím budou vyškolení profesionálové. Testování má zajistit, aby se systém přizpůsobil specifikům místní dopravy před spuštěním komerčního provozu taxislužby v závěru příštího roku.

„Mnichov je světovým centrem mobility a strojírenství. To, že se staneme součástí tohoto města, je důležitým mezníkem v naší globální expanzi,“ uvedla šéfka podniku Tekedra Mawakanaová. „V rámci přípravy na spuštění služeb je naší nejvyšší prioritou, abychom si získali důvěru komunity,“ dodala.

Společnost Waymo je podle serveru CNBC dominantním hráčem v oblasti taxislužeb bez řidiče ve Spojených státech. V současnosti působí v 11 amerických městech a pracuje na expanzi do 19 dalších. Mnichov je po Londýně a Tokiu teprve třetím městem mimo USA, kde Waymo plánuje spuštění služeb, píše CNBC.

Klíčovou součástí konglomerátu Alphabet je internetová společnost Google. Ta provozuje nejpoužívanější internetový vyhledávač na světě a je světovou jedničkou v internetové reklamě. Stojí také za operačním systémem Android, který používají téměř všichni výrobci chytrých telefonů.

Zdroj: ČTK

Stav dálnic a silnic I. třídy bude v ČR sledovat diagnostický vůz nové generace

Stav dálnic a silnic první třídy bude od podzimu v Česku sledovat diagnostický vůz nové generace. Usnadňuje dlouhodobé plánování údržby a investic, pomáhá též zvolit vhodný způsob a snižovat náklady na celkové opravy až o desítky procent. Data umí prostřednictvím čidel, kamer a dalšího vybavení snímat i při stokilometrové rychlosti a včas odhalit trhliny, vyjeté koleje a další problémy. Vozidlo v Rudné u Prahy představily Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a společnost VARS, která ho bude na základě tendru provozovat.

S komplexním technologickým vybavením stojí vozidlo nazvané CleverRA Car EVO přes 20 milionů korun, drtivou většinu ceny tvoří technologie.

Dosud stav silnic monitoroval vůz staršího typu. Je v provozu 11. sezonu a zkontroloval přes půl milionu kilometrů silnic, řekl dnes novinářům ředitel společnosti VARS Tomáš Miniberger.

Nový vůz má senzory s vyšším rozlišením, proto je při měření přesnější a jeho provoz je efektivnější. Zajistí také vyšší přesnost dat o poloze a využívá takzvané sférické kamery. „Umožňuje to snímat objekty, zejména vybavení komunikace. To znamená záchytná zařízení, jako jsou svodidla, sloupky, svislé dopravní značky, vodorovné dopravní značky. Jsme schopni snímat jak to, že tam jsou, tak jejich polohu, tak jejich vlastnosti,“ uvedl Miniberger. Diagnostický vůz snímá zhruba čtyřmetrový pás, každý jízdní pruh proto musí projet samostatně.

Vůz zpravidla měří devět až 12 hodin denně, sedm dní v týdnu. ŘSD data využívá jako jeden z nejdůležitějších podkladů pro odborné rozhodování a efektivní plánování péče o silnice. Data vyhodnocuje speciální software. „Pokud my máme dobrá data, máme je pravidelně s vysokou přesností, tak jsme schopni potom správně volit tu technologii a včasnost provedení opravy, abychom maximalizovali délku životnosti těch vozovek,“ doplnil ředitel úseku kontroly kvality staveb ŘSD Jiří Hlavatý.

Zásadní uplatnění má podle něj měření třeba u cementobetonových povrchů vozovek, kde pomáhá k dosažení jejich maximální životnosti, což je 30 let. „Abychom dosáhli právě těch 30 let životnosti toho cementobetonového krytu, je potřeba sledovat jeho nasákavost a to znamená nějaké mikrotrhliny a změny toho povrchu, kde právě toto vozidlo intenzivně využíváme v každoročním nájezdu sběru těch dat, která se musí vyhodnocovat,“ vysvětlil Hlavatý.

V Česku je zhruba 1500 kilometrů dálnic a asi 6000 kilometrů silnic první třídy.

Zdroj: ČTK

Odhady: Čínské značky mohou do deseti let v Evropě vyrábět 1,5 milionu aut ročně

Čínské automobilky do deseti let zřejmě výrazně zvýší objem výroby aut přímo v Evropě. Letos by měly v Evropě vyrobit kolem 90.000 aut, do roku 2030 by se ale výroba mohla zvýšit na jeden milion a v roce 2035 až na 1,5 milionu aut ročně. S odkazem na prognózu analytické společnosti Mobility Global to napsal server Carscoops.

Hlavním centrem výroby čínských automobilů v Evropě se stalo Španělsko. V současnosti se v Evropě vyrábějí auta čínských značek jako BYD, Leapmotor a Chery, výrobu v celé Evropě ale zvyšují i značky Jaecoo, Omoda a další. Čínské značky letos auta vyrábějí buď v nových továrnách, nebo ve stávajících závodech, které se dosud plně nevyužívaly.

Evropští zákonodárci se snaží zajistit, aby se čínské značky při výrobě nových aut nespoléhaly výhradně na čínské komponenty a místo toho spolupracovaly s místními dodavateli. Chtějí toho dosáhnout prostřednictvím takzvaného Aktu o průmyslovém akcelerátoru (Industrial Accelerator Act, IAA), jehož cílem je posílit průmyslovou základnu Evropy a podpořit domácí výrobu.

Podrobnosti se stále dolaďují, ale očekává se, že opatření IAA zavede kvóty na podíl evropských dílů, které se budou muset používat ve vozidlech vyráběných na evropském kontinentě. Bez tohoto opatření hrozí, že Čína v EU otevře čistě montážní závody pro čínské komponenty – s minimální přidanou ekonomickou hodnotou pro Evropany, domnívá se ekonom Sander Tordoir.

Automobilka BYD se nyní chystá zahájit výrobu v Maďarsku a zároveň chce svou evropskou výrobní základnu rozšířit o závod ve Španělsku. Tam už se vyrábí několik aut značek Jaecoo a Omoda a brzy tam začne elektromobily vyrábět i společnost Leapmotor, a to v závodě společnosti Stellantis v Zaragoze. Automobilka Geely bude rovněž vyrábět auta ve Valencii v rámci partnerství s Fordem.

Hlavním důvodem, proč začaly čínské značky budovat výrobní kapacity přímo v Evropě, je snaha vyhnout se vysokým dovozním clům. Pokud však opatření IAA přiměje automobilky, aby více využívaly evropské dodavatele a vyráběly větší množství komponentů přímo v Evropě, budou muset značky jako BYD, které mají vysokou míru tzv. vertikální integrace, zvážit, zda se jim takové investice vyplatí. Vertikální integrace znamená, že firma si sama zajišťuje více článků výrobního řetězce, místo aby je nakupovala od externích dodavatelů.

„Protože aby mohl být vůz považován za ‚Made in Europe‘, musela by se pak přímo v Evropě vyrábět velká část komponentů, včetně baterie,“ řekl serveru Automobilwoche Gregor Williams z think-tanku Rhodium Group.

V zemích EU se loni zaregistrovalo 10,82 milionu nových osobních aut, což byl meziroční nárůst o 1,8 procenta, uvádí Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). Pokud se vezme v úvahu také Británie a země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), což je Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko, pak se počet registrací aut zvýšil o 2,4 procenta na 13,27 milionu.

Zdroj: ČTK

Dopravci čekají na peníze v průměru 59 dní. Dlouhé splatnosti dál brzdí růst firem.

Platební morálka v dopravě se v Česku dlouhodobě drží na relativně dobré úrovni. Přesto mají malé a střední dopravní firmy stále jeden zásadní problém: na své peníze čekají příliš dlouho. Podle Indexu platební morálky Malcom Finance za první čtvrtletí roku 2026 činila průměrná doba od vystavení faktury do jejího uhrazení 59 dní. Co to znamená pro dopravce v praxi a jak mohou výpadky cash flow řešit? O tom jsme hovořili s Jaroslavem Tonem, CEO společnosti Malcom Finance.

Jak aktuálně hodnotíte situaci na trhu financování v dopravě a logistice?

Doprava a logistika patří mezi obory, které jsou na stabilním cash flow přímo závislé. Dopravci platí naftu, mýto, leasingy, servis vozidel nebo mzdy řidičů prakticky okamžitě, zatímco na úhradu faktur často čekají týdny až měsíce.

V posledních letech sice vidíme určité zlepšování platební morálky, ale realita je taková, že většina menších dopravců stále financuje významnou část svého provozu z vlastních zdrojů nebo externího financování. To omezuje jejich schopnost růst a reagovat na nové obchodní příležitosti.

Malcom Finance pravidelně zveřejňuje Index platební morálky. Co přesně tento ukazatel měří a proč by měl dopravce zajímat?

Index platební morálky ukazuje, jak dlouho ve skutečnosti trvá, než je faktura zaplacena. Nesledujeme pouze sjednanou splatnost, ale také průměrné opoždění po splatnosti. Jinými slovy měříme rozdíl mezi tím, kdy měl odběratel zaplatit, a kdy skutečně zaplatil.

Výhodou indexu je, že vychází z reálných dat. V současnosti pracujeme s více než 350 tisíci profinancovanými fakturami a databází 90 tisíc ověřených odběratelů v silniční dopravě napříč Evropou. Pro dopravce je to velmi praktická informace, protože přímo ukazuje, jak rychle se mu vracejí peníze za odvedenou práci.

Jaká čísla přineslo první čtvrtletí roku 2026 pro Českou republiku?

V Česku dosáhl Index platební morálky hodnoty 59 dní. Tvoří jej průměrná sjednaná splatnost 53 dní a dalších 6 dní opoždění po splatnosti.

Na první pohled může jít o relativně malé zpoždění, ale důležitý je vývoj. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 bylo opoždění pouze dva dny. Během jediného kvartálu se tedy ztrojnásobilo na šest dní, což představuje nejvýraznější nárůst od přelomu let 2021 a 2022. Zároveň je aktuální hodnota nad dlouhodobým průměrem, který od roku 2021 činí 4,4 dne.

Přesto se meziročně situace v Česku mírně zlepšila. Jak si tento vývoj vysvětlujete?

Je pravda, že ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2025 se index zlepšil o jeden den, tedy z 60 na 59 dní. To ukazuje, že dlouhodobý trend není negativní.

Na druhou stranu bych byl opatrný s přílišným optimismem. Meziroční zlepšení o den je pozitivní, ale z pohledu dopravce se stále bavíme o téměř dvou měsících čekání na peníze. To je období, během kterého musí financovat provoz firmy bez toho, aby měl za svou práci zaplaceno.

Česko se zároveň propadlo v evropském žebříčku z třetího na osmé místo. Znamená to zhoršení konkurenceschopnosti českého trhu?

Ne nutně. Je důležité správně interpretovat kontext.

Česko i Slovensko sice v žebříčku klesly, ale hlavním důvodem nebylo dramatické zhoršení jejich vlastních výsledků. Ostatní evropské trhy se zlepšovaly rychleji. Výrazný posun zaznamenalo například Německo, které se během jediného kvartálu posunulo z desátého na první místo. Výrazně si polepšilo také Rumunsko a dobře si vedlo Švýcarsko.

„Přeskupení v první polovině žebříčku je výraznější, než jsme čekali. Německo a Rumunsko zrychlily proplácení faktur skokově, zatímco u nás se opoždění naopak prodloužilo. Česko a Slovensko tak zůstávají v horní polovině Evropy, ale náskok, který jsme si drželi vůči zbytku kontinentu, se zmenšil,“ říká Jaroslav Ton.

Co konkrétně znamená čekání téměř 60 dní na úhradu faktury pro malého nebo středního dopravce?

V praxi velmi mnoho. Představme si dopravce s deseti kamiony. Náklady mu vznikají každý den. Musí tankovat, platit mýtné, leasingové splátky, servis, pojištění i mzdy.

Pokud čeká na úhradu faktur v průměru 59 dní, financuje dva měsíce provozu z vlastních prostředků. To může mít dopad na investice, obnovu vozového parku nebo třeba schopnost přijmout větší zakázku.

Často se setkáváme s tím, že firma má dostatek práce i zakázek, ale limituje ji provozní kapitál. Peníze má „na cestě“ ve vystavených fakturách, nikoli na účtu.

Jak může takovou situaci řešit faktoring?

Princip je jednoduchý. Dopravce vystaví fakturu a místo čekání na její splatnost získá většinu prostředků prakticky okamžitě. Může je využít na běžný provoz nebo další zakázky.

Faktoring tak zkracuje dobu mezi provedením přepravy a přijetím peněz. V době, kdy jsou splatnosti běžně kolem 60 až 90 dní, jde o efektivní způsob, jak stabilizovat cash flow a omezit závislost na provozních rezervách nebo dražších formách financování.

Jaké doporučení byste dal dopravcům pro druhou polovinu roku 2026?

Základním doporučením je nepodceňovat prevenci. V situaci zhoršování platební morálky nestačí sledovat vlastní finance, stejně důležité je prověřovat obchodní partnery a jejich platební historii.

Vidíme, že situace se může mezi jednotlivými kvartály poměrně rychle měnit. Firmy by proto měly aktivně pracovat s řízením pohledávek, sledovat bonitu odběratelů a využívat nástroje, které jim pomohou udržet stabilní cash flow. Pomoci může i pojištění faktur proti nezaplacení, které je součástí našeho faktoringu.

Dopravcům bych doporučil dívat se při výběru zakázek nejen na délku splatnosti, ale také na jejich celkovou ekonomiku. Řada zahraničních odběratelů nabízí vyšší marže, i když jsou spojeny s delšími splatnostmi faktur. Pokud má dopravce svého obchodního partnera prověřeného a současně využívá faktoring, nemusí být delší čekání na úhradu překážkou. Naopak si může díky faktoringu zachovat stabilní cash flow a zároveň získat přístup k výnosnějším zakázkám. V nadcházejících vytíženějších měsících to může být pro řadu dopravců cesta, jak posílit svou konkurenceschopnost.

„Přestože se výsledky v Česku mezičtvrtletně zhoršily jen o dva dny, dopravci stále čekali na úhradu zhruba 60 dní. Právě proto zůstává faktoring klíčovým nástrojem. Pomáhá překlenout dlouhé čekání na platbu a stabilizovat cash flow,“ uzavírá Jaroslav Ton.

Index platební morálky Malcom Finance vychází z dat více než 300 000 profinancovaných faktur a databáze 90 000 ověřených odběratelů v silniční dopravě v Evropě. V prvním čtvrtletí roku 2026 dosáhla Česká republika hodnoty 59 dní, Slovensko 55 dní a Polsko 63 dní. 

Zdroj: Malcom

Logistický kalendář