Domů Blog Strana 172

LIDL OFICIÁLNĚ ZAHÁJIL PROVOZ NOVÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA V BRAVANTICÍCH

Dne 1. září 2024 byl zahájen provoz nového ekologického logistického centra v Bravanticích u Ostravy. První závoz proběhl 16. července a první zaměstnanci se začali do areálu přesouvat také v průběhu července. Od září centrum zásobuje prvních 26 prodejen. Většinu spotřeby elektrické energie pokrývá výroba z plynové kogenerační jednotky. Jde o první takový sklad, který Lidl postavil v Evropě. Cílem je zefektivnit logistiku s důrazem na ekologii a využít špičkové technologie k optimalizaci provozu a minimalizaci dopadů na životní prostředí.

Lidl v novém logistickém centru již obsadil většinu pracovních pozic. Zbývají pouze poslední volná místa v oblasti kompletace ve skladu. Od 11. září do 15. listopadu se každou druhou středu odpoledne konají náborové dny, při kterých je možná i prohlídka skladu. Otevření tohoto centra je pro Lidl důležité, protože chce přispět k dobrým vztahům v regionu a zajistit pracovní místa pro místní obyvatele. „Naším cílem je být dobrým sousedem a otevření nového logistického centra v Bravanticích nejenže posílí naše logistické operace, ale přinese také významné příležitosti pro místní komunitu. Areál nabídne až 300 nových pracovních míst obyvatelům Ostravska, což považujeme za důležitý krok v rámci našeho závazku k rozvoji regionu. Věříme, že vytvářením stabilních pracovních míst pro obyvatele z okolí podpoříme nejen individuální růst našich zaměstnanců, ale posílíme i komunitu, ve které působíme. Tento krok je také součástí našeho širšího plánu na zlepšení efektivity a udržitelnosti našich logistických procesů, a jsme nadšeni, že můžeme přispět k rozvoji místní ekonomiky a zaměstnanosti,“ uvedl generální ředitel Lidlu Česká republika Adam Miszczyszyn.

Lidl se dlouhodobě zaměřuje na ekologické aspekty svých budov, a tak i nové logistické centrum v Bravanticích dodržuje přísné ekologické standardy, které byly nastaveny posledním otevřeným skladem v Buštěhradě.  Skladové a administrativní prostory včetně zázemí využívají odpadní teplo z plynové kogenerační jednotky a technologie chlazení. Osvětlení prostoru je zajištěno moderními LED technologiemi s chytrým řízením, které zahrnuje senzory pro sledování slunečního svitu a pohybu osob.  Energetická soběstačnost tohoto skladu je významná; podstatnou spotřebu elektrické energie bude v budoucnu možné pokrýt výrobou z vlastní fotovoltaické elektrárny. Vzhledem k nedostatečné kapacitě elektrické energie v této lokalitě, musí být většina spotřeby elektrické energie pokryta výrobou z plynové kogenerační jednotky. To činí tento sklad prvním svého druhu v Evropě, který Lidl takto postavil.

Pro zaměstnance logistického centra a prodejen se slavnostní zahajovací ceremoniál včetně doprovodného programu uskutečnil již 24. 7. 2024. „Organizace otevření byla první zátěžovou zkouškou fungování našeho personálního týmu a musím konstatovat, že naše úsilí a preciznost, se kterou jsme celý tento mini projekt vedli, byly zcela výjimečné. Program, který jsme připravili, ve spolupráci s kolegy ze skladu, nejenže splnil, ale v mnoha ohledech i překonal naše očekávání. Vše se odehrálo v uvolněné a přátelské atmosféře, ve které mohli všichni zúčastnění navázat nové kontakty a prohloubit ty stávající,“ uvedla vedoucí personálního úseku logistického centra v Bravanticích Katarína Poláčková.

Od 1. září začalo logistické centrum v rámci první vlny ostrého provozu zásobovat 26 prodejen, přičemž v listopadu jich přibude dalších 26. V budoucnu má centrum zásobovat až 65 prodejen Lidl.

Otevření logistického centra v Bravanticích přinese optimalizaci provozu skladů a logistiky. Potravinářská část zboží byla přesunuta ze stávajícího logistického centra v Měříně, které bude od podzimu 2024 sloužit výhradně pro skladování spotřebního zboží a části mraženého sortimentu.

Areál, který se rozkládá na pozemku o rozloze 15 hektarů, byl budován téměř dva roky. Rozloha samotného skladu činí necelých 40 000 m² a při plném vytížení pojme skoro 36 000 europalet. V rámci celého areálu je k dispozici dvě stě parkovacích míst pro zaměstnance, včetně nabíjecích stanic pro elektromobily, a moderního zázemí. Jako nový lokální zaměstnavatel si Lidl klade za cíl být nejen stabilním a férovým zaměstnavatelem, ale také být dobrým sousedem pro okolní obce a region. Proto Lidl navázal spolupráci s okolními obcemi a Úřadem práce a zajišťuje autobusovou dopravu z Ostravy, Bílovce a Studénky, přičemž zastávka je umístěna přímo u areálu.

Zdroj: Reliant

Volební leták není reklamou

Česká pošta před blížícími se volbami do Senátu a zastupitelstev krajů, které se uskuteční 20. a 21. 9. 2024, začala na základě uzavřených smluv či objednávek roznášet volební materiály politických uskupení, stran a hnutí do domovních schránek.

Materiály jsou doručovány i do schránek, které mají viditelné označení Nevhazovat reklamu. V případě materiálů politických subjektů se nejedná o reklamu ve smyslu zákona o regulaci reklamy. Nevztahuje se na ně proto zákaz šíření nevyžádané reklamy. Na šíření materiálů politických subjektů je dán veřejný zájem podobně jako u informací od samospráv, jako jsou např. radniční či obecní zpravodaje. Jedná se o neadresní zásilky, které nejsou určené konkrétnímu adresátovi.

Z pohledu České pošty se jedná o variantu služby Roznáška informačních materiálů. Dle obchodních podmínek služby je Česká pošta povinna tyto materiály doručit do všech domovních schránek, dodávacích schrán nebo P. O. Boxů. Tedy i do schránek odpíračů reklamy.

Česká pošta není zodpovědná za obsah volebních materiálů. Ke všem zakázkám přistupuje stejně bez jakýchkoli preferencí. V současné době probíhají zvýšené interní kontroly na správnost doručení objednaných volebních materiálů. Česká pošta je v předvolebním čase pouze oním pověstným pošťákem, nikoli aktivním hybatelem dění.

 

Hlasovací lístky

Obálky s hlasovacími lístky Česká pošta doručuje na základě smlouvy s odesílatelem (obcí) prostřednictvím speciální služby určené pro roznášku zásilek s obsahem hlasovacích lístků. Pokud se obec rozhodne distribuovat hlasovací lístky vlastními silami, nemá Česká pošta s jejich roznosem nic společného.

Zdroj: ČP

DPP vytočil svůj historicky první vlastní med

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vytočil historicky první med
z vlastních včelstev. Jedná se o smíšený med certifikovaný Výzkumným ústavem včelařským a splňující fyzikální a chemické požadavky normy pro kvalitní český med. DPP se stal oficiálním registrovaným včelařem a členem Českého svazu včelařů (ČSV) na podzim loňského roku.

DPP zatím vlastní tři včelstva, která jsou umístěna na střeše administrativní budovy ve vozovně Vokovice. Díky jejich poloze pochází vokovický med DPP především z nektaru sbíraného včelami v malebném údolí Divoké Šárky. O včelstva se ve svém volném čase starají zaměstnanci DPP, kteří jsou sami dlouholetými aktivními včelaři.

„Včely jsou nenahraditelnými opylovači, indikátory chemického znečistění životního prostředí, ale také symboly pracovitosti, čistoty a spořádanosti. Vědecké studie zcela jasně prokazují, že úbytek opylovačů má negativní vliv na ekosystém, dostupnost potravin a v konečném důsledku na lidskou populaci a její blahobyt. DPP chce i tímto způsobem aktivně přispívat k tomu, aby svět, ve kterém žijeme, zůstal v rovnováze a příjemným místem nejen pro lidi, ale také pro tvory, bez kterých by nemohl existovat. Je to také součást našeho aktivního přístupu k ESG, jehož implementace
v současnosti v DPP probíhá,“
říká Josef Voltr, vedoucí odboru Marketing a obchod.

„I přes atypické jaro, kdy kvůli mrazům podstatná část květů s potencionální snůškou zmrzla, si včely našly jiný zdroj potravy, který okolí vozovny Vokovice poskytuje. Z loňských dvou oddělků se nám podařilo v rámci jarního rozvoje včely vytáhnout do silného a zdravého včelstva a rozšířit tak počet úlů na tři. Ačkoliv byla nepříznivá sezona, podařilo se nám vytočit 35 kilogramů smíšeného medu ze dvou včelstev. Uvidíme, jaké výzvy přinese příští sezóna, ale jsme na ni stejně jako včely připraveni a natěšeni. Chtěli bychom do budoucna navýšit počet včelstev a případně je umístit i do jiných vozoven, garáží či dep DPP,“ doplňuje Martin Skapa, vedoucí provozu vozovny Vokovice a hlavní včelař DPP.

Vzhledem k vytočenému množství je vokovický med DPP zatím neprodejný a bude sloužit k reprezentačním účelům.

Vlastnosti vokovického medu DPP z medobraní 2024 na základě laboratorního rozboru (ČSV):

Měřený parametr Výsledky rozboru SN ČSV 1/1999 – Český med Vyhláška č. 76/2003 Sb.
Obsah vody (% hmot.) 16,6 Max. 18 Max. 20
Obsah hydroxymetyl-furfuralu (mg/kg) <1,8 Max. 20 Max. 40
Obsah sacharózy (% hmot.) <0,2 Max. 5 Max. 5
Elektrická vodivost (mS/m) 56,7 Květový max. 80

Medovicový min. 80

Květový max. 80

Medovicový min. 80

 

Zdroj: DPP

Výdaje ministerstva dopravy by v příštím roce měly růst na 139,4 miliardy korun

Ministerstvo dopravy by mělo v příštím roce hospodařit se 139,4 miliardy korun. Oproti letošnímu roku by tak výdaje resortu měly růst téměř o 36 miliard korun. Meziročně vzrostou i příjmy úřadu. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu na rok 2025, který o víkendu ministerstvo financí zveřejnilo na svém webu. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, jeho podobu může ještě změnit. Navýšení rozpočtu podle resortu umožní udržet tempo aktuální rozestavěnosti.

Příjmy ministerstva dopravy, které téměř z 97 procent tvoří peníze z Evropské unie, by měly v příštím roce meziročně růst přibližně o 13,6 miliardy na téměř 38,7 miliardy Kč. Ministerstvo by tak podle návrhu vytvořilo ve svém rozpočtu deficit 100,7 miliardy korun, letos je to 78,6 miliardy korun.

Hlavní část výdajů má směřovat do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), u něhož ministerstvo počítá s dotací za více než 117,4 miliardy korun. Ve srovnání s letošním rokem je to asi o 35,9 miliard korun více. Letos pracuje SFDI s rozpočtem 150,1 miliardy korun.

„První návrh rozpočtu přináší navýšení prostředků na investice do dopravní infrastruktury. Umožňuje navýšení prostředků SFDI nad letošních 150 miliard. To je zásadní pozitivní zpráva a předpoklad pro udržení tempa příprav a aktuální rozestavěnosti,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. O části rozpočtu podle něj ještě bude kabinet debatovat.

Další výdaje ministerstva dopravy by podle návrhu měly směřovat na drážní a kombinovanou dopravu, které by v příštím roce měly vyjít na 12,9 miliardy korun, meziročně téměř o 400 milionů více. Na platy zaměstnanců resortu včetně pojistného by mohl úřad příští rok využít přibližně 1,5 miliardy korun a na ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu dalších téměř 9,2 miliardy korun, meziročně zhruba o 400 milionů méně.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, který je na letošní rok je plánovaný ve výši 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun.

Zdroj: ČTK

Volkswagen varuje před možným uzavíráním závodů v Německu

FILED - 10 November 2021, Lower Saxony, Wolfsburg: The Volkswagen logo is seen at a brand pavilion in the Autostadt. Photo: Swen Pförtner/dpa

Německá automobilka Volkswagen zpřísňuje svůj úsporný program v hlavní, stejnojmenné značce. Nevylučuje uzavírání závodů v Německu a nucené propouštění, protože hledá způsoby, jak ušetřit dalších několik miliard eur. Oznámila to automobilka po poradě vedení. Pokud by se tak stalo, bylo by to první ukončení výroby v Německu v 87leté historii automobilky. Odbory slíbily tvrdý odpor proti plánům vedení.

Automobilka považuje jeden velký závod na výrobu aut a jednu továrnu na výrobu součástek v Německu za zastaralé. Bude také zřejmě nucena ukončit program zajištění pracovních míst, který funguje od roku 1994 a až do roku 2029 brání propouštění. Současné plánované snižování počtu pracovních míst prostřednictvím odchodu do důchodu a odstupného již nestačí k dosažení cílových úspor. Všechna opatření chce firma projednat s odbory.

Odbory uvedly, že se proti úsporným opatřením postaví. „Představenstvo dnes prezentovalo nezodpovědný plán, který otřásá základy Volkswagenu a představuje obrovskou hrozbu pro pracovní místa a závody,“ řekl zástupce odborového svazu IG Metall Thorsten Gröger.

Představenstvo společnosti je přesvědčeno, že značky v rámci koncernu musí být kompletně restrukturalizovány. „Situace je mimořádně napjatá a nezle ji překonat jednoduchými opatřeními a snížením nákladů,“ uvedl v prohlášení šéf značky VW Thomas Schäfer.

Analytici v minulosti označili závody VW v Osnabrücku v Dolním Sasku a v Drážďanech v Sasku za možné cíle pro uzavření. VW má kromě těchto dvou a hlavního závodu ve Wolfsburgu v Německu také továrny v Hannoveru, Emdenu, Brunšviku, Salzgitteru, Kasselu, Cvikově a Saské Kamenici (Chemnitz). Naposledy automobilka uzavřela závod před více než 30 lety, a to v roce 1988 ve Spojených státech.

Značka VW je první ze značek koncernu, která snižuje náklady s cílem do roku 2026 ušetřit deset miliard eur (250,4 miliardy Kč). Chce tak zefektivnit výdaje, aby přežila přechod na elektromobily. Obtížné ekonomické prostředí, noví konkurenti v Evropě a klesající konkurenceschopnost německé ekonomiky znamenají, že automobilka toho musí udělat více, zdůvodnil postup šéf koncernu Oliver Blume.

Hlavní značka VW se již léta potýká s vysokými náklady a podle výnosů výrazně zaostává za koncernovými společnostmi, jako Škoda, Seat a Audi.

Tento krok je prvním velkým střetem mezi šéfem společnosti Oliverem Blumem a odbory, které mají ve VW značný vliv. Předchozí střety s odbory ukončily nebo zkrátily funkční období vrcholných manažerů, včetně bývalého generálního ředitele Bernda Pischetsriedera, bývalého šéfa značky VW Wolfganga Bernharda či Herberta Diesseho, předchůdce Blumeho ve funkci generálního ředitele. Všichni se snažili prosadit zvýšení efektivity zejména v domácích německých provozech VW.

Akcie Volkswagenu za posledních pět let ztratily téměř třetinu své hodnoty. To z nich dělá akcie s nejhorším výkonem mezi hlavními evropskými automobilkami. Dnes akcie v reakci na zprávu rostou.

Zdroj: ČTK

Bloomberg: Proč téměř nikdo nekupuje zelený vodík

Potenciál vodíku jako bezuhlíkového paliva vyvolává nekonečné nadšení. Od pouští v Austrálii a v Namibii až po větrem ošlehané úžiny Patagonie, firmy a vlády po celém světě plánují postavit skoro 1600 závodů na jeho produkci. Plyn lze vyrábět čistě, pomocí elektřiny z větru nebo slunce, v rámci procesu, při kterém se rozdělí molekuly vody na vodík a kyslík. Je zde ale jeden problém – naprostá většina těchto projektů nemá jediného zákazníka, který by si toto palivo koupil, napsala agentura Bloomberg.

Z hrstky těch, kteří mají nějakou smlouvu o nákupu tohoto paliva, jich má většina jen vágní, nezávazné podmínky. Lze je tak v tichosti zrušit, pokud si to potenciální kupci rozmyslí. V důsledku toho se mnoho projektů, o kterých teď s velkou slávou hovoří země, které usilují o to, aby se staly „Saúdskou Arábií vodíku“, pravděpodobně nepodaří nikdy zrealizovat. Pouze 12 procent závodů na vodík má smlouvu se zákazníky na využití tohoto paliva.

„Žádný rozumný developer projektu nezačne vyrábět vodík, pokud pro něj nebude mít kupce, a žádný rozumný bankéř nepůjčí peníze na rozvoj projektu, pokud nemá dostatečnou jistotu, že vodík někdo koupí,“ říká analytik organizace BloombergNEF Martin Tengler.

Je snadné pochopit, proč zastánci vodíku v něm vidí takový potenciál. Tato molekula může mít zásadní význam pro dosažení nulových čistých emisí v rámci boje proti změnám klimatu. Při spalování v turbíně nebo v palivovém článku vyrábí energii, aniž by vypouštěl do ovzduší skleníkové plyny. Téměř veškerý dnes používaný vodík se získává ze zemního plynu, při jeho produkci z vody a za využití obnovitelných zdrojů energie se ale nevypouští žádný oxid uhličitý.

Mnoho analytiků nevidí jinou možnost jak dekarbonizovat výrobu oceli, námořní dopravu a další odvětví, která nemohou snadno fungovat jen s využitím elektřiny. BloombergNEF odhaduje, že v roce 2050 bude potřeba 390 milionů tun vodíku ročně, aby se podařilo eliminovat emise oxidu uhličitého z globální ekonomiky. To je více než čtyřnásobek množství, které se používá dnes.

Přechod na vodík ale není jednoduchý. Většina podniků, které by mohly využívat vodík, by k tomu potřebovala drahé nové vybavení, což se jim nechce pořizovat. Vodík vyrobený z čisté energie pak stojí čtyřikrát více, než vodík vyrobený ze zemního plynu. Zároveň je obtížné vybudovat infrastrukturu pro dodávky vodíku – nejen závody na jeho produkci, ale i potrubí na jeho přepravu -, když se poptávka po něm může objevit až za několik let.

Země s potenciálem produkce velkého množství elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako je Chile, Austrálie a Egypt, oznámily vysoké cíle produkce tohoto paliva, často na vývoz. Jenom v Číně byla oznámena výstavba více než 360 závodů na zelený vodík.

Evropská unie si stanovila cíl do roku 2030 vyrobit deset milionů tun bezuhlíkového vodíku a stejné množství dovézt. Ve Spojených státech vyčlenil prezident Joe Biden osm miliard dolarů (zhruba 184 miliard Kč) na vytvoření takzvaných vodíkových center, tedy seskupení podniků vyrábějících a využívajících toto palivo.

Generální ředitel firmy Plug Power Andy Marsh uvedl, že jeho společnost provádí inženýrské a projekční práce na evropských projektech, které by dohromady na výrobu zeleného vodíku využily zhruba 4,5 gigawattu obnovitelné energie. „Pokud se podaří realizovat polovinu, budeme šťastní,“ řekl. „Pokud se podaří realizovat čtvrtinu, budeme také šťastní,“ dodal. I když si EU stanovila ambiciózní cíle, členské státy je stále zapracovávají do svých předpisů, což zdržuje soukromé investice, upozornil Marsh.

V USA se průmysl a Bidenova vláda nadále přou o požadavky na uplatnění daňových úlev na vodík podle federálního zákona. Projekty určené na vývoz mezitím čelí dalším překážkám. Na rozdíl od zemního plynu a ropy zatím neexistuje pro přepravu vodíku globální systém. Přeprava vyžaduje jeho podchlazení, stlačení nebo přepravu v jiné, lépe zvládnutelné formě, jako je čpavek, který kombinuje vodík s dusíkem.

Generální ředitel firmy na výrobu vodíkových zařízení Thyssenkrupp Nucera Werner Ponikwar považuje potrubí za dobrou možnost. Mnoho budoucích vývozců vodíku ale nebude schopno dostat vodík ke svým případným zákazníkům prostřednictvím potrubí. „Pokud musíte překonat oceán, je to obtížnější,“ upozornil Ponikwar. Mnozí očekávají, že ambicióznější projekty budou tiše zrušeny. Některé navrhované závody už byly odloženy.

Ponikwar řekl, že dnes mají šanci na úspěch projekty, které zahrnují celý ekosystém, tedy umístění závodu na vodík blízko zdroje čisté energie a s připraveným zákazníkem na dosah ruky. Jeho společnost například dodává zařízení do závodu na vodík v severním Švédsku, který bude následně zásobovat železárnu a ocelárnu, kterou připravuje firma H2 Green Steel. Ta na projekt získala 6,5 miliardy eur (164 miliard Kč). Elektřinu bude závod získávat z vodních elektráren, kterých je v regionu velké množství. Společnosti Mercedes-Benz Group už se zavázala, že bude odebírat 50.000 tun oceli ročně.

Podobnou cestou se vydala i firma Hy Stor Energy. Ta navrhla projekt, který se bude nacházet v blízkosti zákazníka, firmy SSAB. Projekt v americkém státě Mississippi bude k produkci vodíku využívat větrnou a geotermální energii a vodík se bude skladovat v podzemní solné kaverně. O projekt mají teď zájem další zákazníci. Stavba sice ještě nezačala, ale cílem je tento projekt zprovoznit do roku 2027.

„Nepostavili jsme projekt a pak se ho nesnažili prodat lidem. Postavili jsme projekt kolem zákazníka,“ řekla generální ředitelka firmy Hy Stor Laura Luceová. „Já si myslím, že projekty, které jsou přizpůsobené zákazníkovi, si nakonec vždy najdou cestu k realizaci.“

Zdroj: ČTK

Lepící síla a udržitelné balení

Neustále se měnící potřeby spotřebitelů a nové regulační požadavky neustále staví obalový průmysl před nové výzvy. Na veletrhu FACHPACK se Henkel Adhesive Technologies v hale 1 zaměří hned na dva produkty ze svého rozsáhlého portfolia a obě se týkají efektivního a zároveň udržitelného lepení.

 

Nařízení o obalech a odpadech z obalů (PPWR) brzy přinese nové požadavky do obalového průmyslu. Očekává se, že konečné hlasování o zákonu o obalech proběhne v Radě Evropské unie letos na podzim. PPWR stanoví přísnější pravidla pro recyklovatelnost obalů a použití recyklátů, včetně požadavku na 100% opětovné použití určitých průmyslových a komerčních obalů. Protože strategie udržitelnosti společnosti Henkel je založena na firemní filozofii „Pionýři v srdci pro dobro generací“, globální lídr na trhu s lepidly, tmely a funkčními nátěry již nyní nabízí řešení, která jsou v souladu s plánovanými předpisy.

 

Paletizace bez fólie snižuje odpad a zvyšuje efektivitu procesu

Na FACHPACKu se Henkel zaměří na dva produkty ze svého rozsáhlého portfolia. Jedním z hlavních témat, se kterým na veletrh přijíždí, je paletizace tavnými lepidly. Namísto použití velkého množství plastové fólie, je možné využít a stabilizovat stohované zboží během přepravy na paletách tavnými lepidly z řady Technomelt Supra PS. Lepidlo se nanáší na balené zboží a díky svému protiskluzovému účinku zabraňuje jeho převrácení. To zajišťuje bezpečnou přepravu, umožňuje vyšší stohování v závislosti na obsahu, a snižuje použití stretch fólie až o 90 procent. Eliminuje také potřebu mezivrstvy a snižuje celkové náklady na materiál až o 80 procent. Eliminace mezivrstvy umožňuje automatizovanou depaletizaci a zvyšuje efektivitu procesu. V jedné zákaznické aplikaci byly náklady na paletu sníženy ze 4,55 EUR na 2,15 EUR z důvodu enormních úspor materiálu. Tímto udržitelným paletizačním řešením Henkel naplňuje dva důležité pilíře PPWR: zamezení vzniku odpadu z obalů a recyklovatelnost obalů. Návštěvníci FACHPACKu se budou moci na vlastní oči přesvědčit o přilnavosti paletizačního roztoku v expozici.

Premiéra na veletrhu

Společnost Henkel exkluzivně na veletrhu představuje i další produktový vrchol. Je to doplněk k portfoliu tavných lepidel pro koncové balení. Produkt je zvláště vhodný pro společnosti, které kladou důraz na udržitelnost, protože dokáže snížit emise CO2, zlepšit efektivitu procesu a je plně kompatibilní s procesem recyklace.

Zdroj: SYBA

Projekt Česká cesta do vesmíru představil aktivity na podporu vzdělávání nejmladší generace

Dlouhodobý projekt „Česká cesta do vesmíru“ prezentovaný letos v červnu se kromě jiného soustředí také na vzdělávání žáků a studentů. Cílem je prostřednictvím vzdělávacích, osvětových a popularizačních aktivit podnítit jejich zájem o studium a kariéru zejména v technických a přírodovědných oborech.

 

Vedle ekonomických přínosů podpory české vědy a průmyslu má projekt vyzdvihnout potřebnost technických a přírodovědných oborů, a tím inspirovat nejmladší generaci k jejich studiu. “Naše věda i průmysl už teď pociťují nedostatek vzdělaných odborníků, kteří jsou zcela zásadní pro rozvoj hospodářství a Restart Česka. Proto je třeba vést mladé lidi k zájmu o technické obory. Podobně jako v minulosti lety do vesmíru inspirovaly technologické lídry posledních desetiletí, může český vesmírný projekt podnítit zájem o vědu a moderní technologie v nejmladší české generaci. Velkou inspirací a pozitivním vzorem pak může být i náš astronaut Aleš Svoboda,“ říká premiér Petr Fiala.

 

Aktivity projektu na podporu vzdělávání a mladých vědců představili v prostorách Hvězdárny a planetária Brno kromě premiéra Petra Fialy, ministr dopravy Martin Kupka, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek, ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek a další hosté.

 

Ministr dopravy Martin Kupka zde odstartoval výběr mladých kosmických ambasadorů. Pokud projdou několika koly, završí svůj výcvik účastí na akci Zero-G, při níž dvacítka studentů dostane šanci zažít stav beztíže na palubě speciálně upraveného letounu Airbus 310. Během zhruba hodinového letu piloti stroj opakovaně povedou po parabolické dráze tak, že při každé z parabol bude 20 sekund uvnitř letadla panovat stav beztíže jako na palubě kosmické stanice. Jde o nejvěrnější simulaci kosmického letu, jakou lze na Zemi dosáhnout.

 

Bude to bezpochyby zážitek na celý život. Příklady ze zahraničí dokládají, že podobné nevšední setkání s moderními technologiemi vede k celoživotní fascinaci vesmírem a vědou. Studenti, kteří dostanou šanci vyzkoušet stav beztíže, se díky sdílení své zkušenosti stanou popularizátory kosmických aktivit mezi svými vrstevníky. Nepochybuji o tom, že mnohé z nich to bude motivovat ke studiu přírodovědných a technických oborů, které v České republice stále naléhavěji volají po mladých studentech,“ uvedl ministr Kupka.

 

Ministerstvo dopravy organizuje pro tyto lety šestikolový výběr inspirovaný procesem výběru astronautů. První kolo bylo odstartováno dnes, na webu vzhurudovesmiru.cz se do něj mohou přihlásit studenti mezi 13 a 18 lety. Samotný let je plánován na konec března 2025.

 

Lety se simulací stavu beztíže slouží hlavně pro výzkum v prostředí mikrogravitace a provozuje je společnost Novespace, dceřiná firma Francouzské kosmické agentury (CNES). Pro ČR vše zajistí Evropská kosmická agentura (ESA).

 

Příkladem podobné aktivity je tým LASAR tvořený středoškolskými studenty, který letos zvítězil v prestižní celosvětové soutěži Conrad Challenge, a to hned ve dvou kategoriích ze tří. Studenti představili svůj projekt restartování nekomunikujících družic na oběžné dráze Země před odbornou komisí NASA a ovládli celou vědeckou soutěž. Získali cenu odborné poroty i veřejnosti. Jde o první podobný úspěch České republiky.

 

V první školní den byly představeny i další aktivity, do kterých se budou moci zapojit nejen školy a učitelé, ale zejména samotní žáci a studenti. Vzdělávací kancelář Evropské kosmické agentury pro ČR, ESERO Česká republika, připravila se svými partnery na stovku akcí během roku. Unikátní příležitostí pro žáky bude možnost naprogramovat reálné mikropočítače, které se s astronauty nacházejí na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Žáci se zapojí do aktivní oboustranné komunikace s družicemi na oběžné dráze nebo budou konstruovat vlastní rakety. Vyzkouší si také podmínky simulované vesmírné mise v rámci 24 a 100hodinových izolací a budou se ucházet o tituly Space Hero.

 

Pro českou vědu a hospodářství projekt „Česká cesta do vesmíru“ přinese možnost provést řadu experimentů a pozorování z oblasti medicíny, technologií a nových materiálů, které nelze realizovat na Zemi. To národnímu kosmickému průmyslu otevře více možností k uplatnění na globálním trhu.

 

Zdroj: MDCR

Koncern DB bilancoval v srpnu první pololetí 2024 – stav infrastruktury, stávky a bouře zatěžují pololetní výsledek

Koncern DB zvýšil investice do infrastruktury díky vyšším financím ze spolkového rozpočtu. Čisté investice (včetně financí z navýšení vlastního kapitálu akcionářem) stouply oproti pololetí 2023 o 35 procent na 4 mld. eur. Hrubé investice dosáhly v pololetí výše 7,3 mld. eur, což je nárůst o 18 procent.

Vzhledem k problémům koncernu s financováním obnovy infrastruktury (ani přejmenování DB Netz na DB InfraGO nepomohlo), přistoupil stát v roli akcionáře k navýšení vlastního kapitálu. První tranše v letošním roce činila 3,02 mld. eur. Ve spolkovém rozpočtu stát pro navýšení kapitálu DB vyčlenil pro rok 2024 částku 4,37 mld. eur navíc k prostředkům z programu ochrany klimatu do roku 2030. V rámci koncernu bylo navýšení kapitálu účetně přiděleno do vlastního kapitálu DB InfraGO AG.

Dceřiná společnost DB Cargo přepravila v prvním pololetí 2024 kolem 92,9 mil. tun zboží, což je propad o 10,2 procent oproti pololetí 2023. Z toho v Německu nákladní přeprava DB poklesla o -8,6 mil. tun na 77,5 mil. tun. Vlivem nižší produkce energeticky náročného průmyslu a hospodářského útlumu poklesl přepravní výkon o 7,6 procent na 35 699 mil. tkm a obrat tržeb o 106 mil. eur na 2,8 mld. eur. Přepravní výkon železniční nákladní přepravy DB v Německu poklesl o 10,5 procenta na 24 445 mil. tkm. Negativně se na výsledcích DB Cargo podepsaly i stávky a povětrnostní extrémy. Státní pomoc segmentu jednotlivých vozových zásilek se projeví nejdříve ve druhém pololetí 2024.

Výkon železniční nákladní přepravy DB Cargo v prvních pololetích 2016-2024 ( v mil. hrtkm)

Ziskovým byznysem v rámci koncernu DB zůstává DB Schenker s provozním ziskem (EBIT) 520 mil. eur, což znamená více než zdvojnásobení oproti období před covid19.

Koncern DB v rámci politiky udržitelnosti a uplatňování opatření vůči klimatu pokračuje v rozšiřování použití paliva HVO, když objem vzrostl z 19% v roce 2023 na 29% v prvním pololetí 2024. Od konce ledna 2024 jezdí na HVO i lokomotivy koncernu DB v severní Itálii

Podrobnosti zde.

Zdroj: ŽESNAD

Liberecký kraj opraví za 150 mil.Kč silnici ve Vítkovicích, hledá dodavatele

Liberecký kraj plánuje zrekonstruovat silnici v oblíbeném krkonošském středisku Vítkovice na Semilsku. Náklady odhadli projektanti na bezmála 150 milionů korun, Liberecký kraj teď hledá dodavatele. Stavba začne na jaře, bude s tím ale souviset kácení zeleně, proto kraj soutěž vyhlásil už nyní, řekl ČTK náměstek hejtmana Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj). Lhůta pro zájemce o zakázku končí 23. září.

Projekt počítá s rekonstrukcí více než 1,2 kilometru dlouhého úseku silnice druhé třídy 286. „Akce bude probíhat až v příštím roce, ale šlo nám o to, aby se zhotovitel stihl připravit na stavební sezonu i s tím kácením dřevin. Náklady jsou vysoké, protože jde o kompletní rekonstrukci, včetně opěrných zdí,“ doplnil Sviták. Práce na stavbě by měly začít v dubnu po skončení zimní sezony, na dokončení bude mít dodavatel 210 dnů, před další zimní sezonou by tak mělo být hotovo.

Do obnovy svých komunikací dává letos Liberecký kraj zhruba 1,1 miliardy korun. Stavby se ale podařilo vysoutěžit výrazně levněji, kraj tak ve veřejných soutěžích ušetřil kolem 350 milionů korun, dostalo se díky tomu na víc projektů. Celkově podle Svitáka realizuje letos kraj zhruba 60 staveb a navíc ještě velkoplošné opravy povrchů. Opravy značně zkomplikovaly dopravu, i proto kraj na příští rok odložil třeba rekonstrukci mostu v Mříčné na Semilsku, byla podle Svitáka v kolizi s dalšími silničními stavbami.

Příznivé situace ve stavebnictví se kraj rozhodl využít, už nyní vyhlásil veřejné soutěže i na některé další silniční stavby, s jejichž zahájením se počítá až po zimě. Aktuálně hledá například dodavatele pro rekonstrukci silnice 290 z Roprachtic do Kořenova, stavba za více než 200 milionů korun je společným projektem Libereckého kraje a Vysokého nad Jizerou. Znovu se bude soutěžit i rekonstrukce silnice druhé třídy 294 v Rokytnici nad Jizerou. Původní dodavatel akce, na které kraj spolupracuje s městem, zkrachoval a stavbu opustil. Teď je zakonzervovaná.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář