Telematika je samozřejmostí současné silniční infrastruktury České republiky. Jedná se o inteligentní systémy, které spojují informační i telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím za účelem zvýšení bezpečnosti a efektivity provozu včetně podpory komfortního cestování.

Dopravní telematika se začala na Ředitelství silnic a dálnic reálně formovat počátkem 21. století. Toho času pozemní komunikace lemovaly pouze systémy silničních meteorologických stanic (určené potřebám zimní údržby) a systémy automatických sčítačů dopravy (sloužící k celostátnímu sčítání vozidel).

Během rozvoje kompletní silniční sítě se telematické systémy modernizují. Důležitý milník nastal vznikem jednotného komunikačního prostředí, které je založeno na přenosu dat mezi počítači. Sběr informací přímo v terénu zajišťují telematická zařízení instalovaná u silnic jako například typicky oranžové SOS hlásky postupně doplňované o další techniku zvyšující kvalitu monitoringu provozu (kamery, systémy dopravních informačních portálů, systém liniového řízení dopravy, systém řídicích portálů tunelů, vysokorychlostní váhy, proměnné dopravní značení, měření rychlosti apod.).

Paralelně s rozmachem datových zásob došlo k otevření centrálního pracoviště, kde se monitoring bohatě využívá do praxe. Téměř na dohled páteřní dálnice D1 v Ostravě sídlí Národní dopravní informační centrum (NDIC), které koncentruje většinu dopravních dat a zdarma je distribuuje mezi konečné odběratele nejen z řad veřejnosti. Kromě NDIC byly zformovány lokální telematické dispečinky, kam také putují výstupy z telematiky ovlivňující svět české dopravy.

Zdroj: ŘSD

Oprava Barrandovského mostu v Praze bude delší, než silničáři očekávali. Důvodem je horší stav konzolí, tj. nosníků, na okraji mostu. Přesný datum ukončení oprav zatím není dán, stále ale platí, že rekonstrukce skončí letos. Novinářům to řekli náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) a náměstek ředitele Technické správy komunikací (TSK) Josef Richter. Původně měly opravy skončit do konce letních prázdnin.

TSK v polovině května oznámila, že tento termín nestihne. Nyní se podle Hřiba a Richtera proti květnovým očekáváním datum ukončení oprav dále oddaluje. Důvodem je, že řešení problému s konzolí bylo složitější, než silničáři předpokládali.

Barrandovský most tvoří dva mosty, a to jižní, po kterém jedou auta ve směru ze Smíchova do Braníku, a který je již opraven, a severní, po kterém jezdí v opačném směru. Most z roku 1983 nebyl dosud kompletně opraven. Denně ho přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější komunikaci v Praze.

„My jsme před vás zhruba před měsícem předstoupili a oznámili jsme, že se objevily nové závažné okolnosti, které se nedaly zjistit dopředu, a které vedou k tomu, že je nutné vytvořit nové technické řešení, jak opravit Barrandovský most. Zdá se, že se podaří skutečně most stále ještě opravit tento rok, přestože dojde k prodlení,“ řekl dnes Hřib.

Silničáři na jaře zjistili, že se při betonování na okraji mostu ohýbá konzola a že původní beton je ve velmi špatném stavu. „Hledali jsme technické řešení, jak konzoli zachránit a pokračovat. Konzoli proto podepřeme, aby se neohýbala,“ řekl Richter.

Dělníci ji musí výrazně zesílit a navrtat kotvy do původního betonu a rovněž provázat armaturu. „Stávající výztuž betonu je velmi zesílena a my, abychom zavrtali jednu kotvu, musíme vrtat třeba desetkrát, je to velmi náročné. Vrtáte a dovrtáte a musíte se vrátit, protože kotvy jsou až 400 milimetrů dlouhé a opakování vrtů je zdlouhavé. Celkově je tam 90.000 vrtů,“ řekl Richter.

Kdy přesně bude oprava mostu hotova, Hřib s Richterem neřekli. Záležet bude podle nich mimo jiné na počasí nebo dalším postupu zjišťování, v jakém stavu most je. Nyní již podle Hřiba vědí, že severní část je stejně zchátralá, jako byla nyní již opravená jižní část mostu.

Nynější dopravní opatření se nemění. To znamená, že řidiči po mostě jezdí v obou směrech třemi namísto čtyř jízdních pásů. Zavřena je kvůli plynulosti nájezdová rampa ze Strakonické a řidiči v tomto směru musí využít obratovou rampu na Lihovaru.

Pražští radní schválili úpravy Radlické radiály, bude o pět miliard Kč dražší

Pražský magistrát zadá úpravy projektu Radlické radiály, které budou znamenat stavbu více tunelů a prodraží ho o pět miliard korun oproti původnímu projektu z roku 2017. Celkové náklady na stavbu tak mají být 35 miliard korun bez DPH. Dnes to schválili městští radní, záměr ještě projedná zastupitelstvo. Po úpravách povede v tunelech zhruba 71 procent silnice, zatímco původně to bylo 55 procent. Město bude muset nechat zpracovat i nové zhodnocení dopadů na životní prostředí (EIA). Úpravy projektu mají podle dřívějších informací trvat tři až čtyři roky. Primátorův náměstek Zdeněk Hřib (Piráti) dnes uvedl, že na stavbu by měl přispět stát.

Projekt radiály, která má propojit vnější a vnitřní okruh na jihozápadě metropole, je od roku 2018 v územním řízení. Protáhlo se z důvodu velkého množství námitek a odvolání. Minulé vedení města se kvůli tomu rozhodlo prověřit úpravy, ke kterým vznikly tři studie. Radní dnes schválili finální návrh změn, který ze studií vzešel.

Původní podoba projektu zahrnovala tři tunely, a to Radlice, Butovice a Jinonice. Upravená verze podle materiálu pro výbor spojuje tunely Butovice a Jinonice do jednoho v délce asi 1,2 kilometru a přidává tunel v Řeporyjích v délce 379 metrů. Celkem mají tunely tvořit 3,9 kilometru z celkové trasy.

„Je to moderní řešení, které odpovídá potřebám města 21. století, a je to výsledek veřejné diskuse, která se tady v minulých letech k tomu vedla,“ řekl Hřib. Dodal, že další úpravy budou zahrnovat zahloubení pod úroveň terénu v oblasti sídliště Botanica nebo zrušení dříve plánované estakády u stanice metra Nové Butovice. Dále řekl, že městu by měl na stavbu přispět stát. „Je nezbytné, aby nám i na Radlickou radiálu přispěl finančně stát, protože se jedná jednoznačně o stavbu celostátního významu,“ uvedl. Dodal, že rok zahájení stavby bude záviset právě na získání peněz od státu.

Kromě úprav projektové dokumentace bude nutná také nová EIA, protože ta současná vyprší v roce 2026 a kvůli novelizaci zákona už nebude možné její prodloužení. Magistrát by tak nestihl projekt upravit do vypršení platnosti posudku. Podle dřívějšího vyjádření mluvčího města Víta Hofmana chce město dokončit už zahájené územního řízení. „Záměrem hlavního města je územní řízení dokončit. Za ideálního stavu odhadujeme úpravy na asi tři až čtyři roky,“ sdělil nedávno ČTK. Dnes schválený dokument pak označil dodržení termínu do konce roku 2026 za „velmi rizikové“. Hřib nicméně po jednání radních řekl, že změny město „musí mít hotové“ do vypršení posudku EIA.

Zdroj: ČTK

Za mýtné na českých silnicích zaplatili dopravci v květnu 1,5 miliardy korun, meziročně o 14 procent více. Příčinou nárůstu jsou změny mýtných sazeb a zavedení nového poplatku za emise oxidu uhličitého. Na celkovém výběru se nový poplatek podílel 15 procenty. Počet pracovních dnů byl letos v květnu stejný jako loni. Za prvních pět měsíců letošního roku vybral správce mýtného systému CzechToll 7,06 miliardy korun, meziročně o 14,4 procenta více. CzechToll v květnu zaznamenal 101 milionů mýtných transakcí, meziročně o 0,7 procenta více. V tiskové zprávě o tom dnes informovala společnost CzechToll.

Většina, tedy 80 procent výnosů z mýta, v květnu tvořily poplatky za užití pozemní komunikace. Téměř pět procent výběru tvořily poplatky za externí náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem a hlukem z provozu.

Na konci května systém elektronického mýtného registroval přibližně 854.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho zhruba 675.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K těmto registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům 653.000 kusů palubních jednotek.

Mýtné poplatky mají v Česku od 1. března čtyři složky, přibyla emisní složka. Na celkovém výběru se podílí největší částí, více než 80 procenty, poplatek za užití pozemních komunikací, více než 15 procenty pak nový poplatek za emise oxidu uhličitého, téměř čtyřmi procenty poplatek za znečištění ovzduší provozem a více než jedním procentem poplatek za hluk z provozu.

CzechToll patří do skupiny ITIS Holding, která zastřešuje aktivity skupiny PPF v oblasti inteligentní dopravní infrastruktury. Společnost na konci roku 2019 vystřídala na pozici správce mýta v ČR rakouskou společnost Kapsch. Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny loni přesahoval 1,15 miliardy korun. Ředitel společnosti Petr Chvátal odhaduje celkovou výši mýtného vybraného v letošním roce na zhruba 15 miliard korun.